SLUŽBY MUZEA Badatelské návštěvy a odborné konzultace zajišťují odborní pracovníci po předchozí domluvě na tel. č. 380 711 674: Archeologie - Mgr. Petra Effenberková Historie, spolupráce se školami, audiovizuální dokumentace - Mgr. Martin Jakab Nejnovější dějiny - Mgr. Petr Jelínek Národopis, řemesla, fotodokumentace města - Hana Pavlíková Umění, umělecká řemesla, umělecký průmysl, historie - Mgr. Ivan Slavík Pro zpřístupnění sbírkových předmětů a dalších dokumentů platí badatelský řád, který se vztahuje i na knihovní fond muzea. Zpřístupnění sbírkových předmětů a dalších dokumentů k badatelským a studijním účelům je bezplatné. Návazné služby - vypracování nebo využití již zpracovaného odborného posudku, expertizy nebo rešerše, pořízení kopií, souhlas s reprodukcí a podobně - jsou účtovány podle aktuálního ceníku muzea. Platby se provádějí vždy bezodkladně v hotovosti. Požadavky a objednávky archeologických dohledů a záchranných archeologických výzkumů dojednávejte přímo s archeoložkou muzea Mgr. Petrou Effenberkovou. Služby archeologického pracoviště jsou poskytovány v souladu se zákonem o památkové péči. Placené služby jsou účtovány podle aktuálního ceníku muzea. Muzejní knihovna umožňuje pouze prezenční studium. Služby zajišťuje knihovník - Mgr. Ivan Slavík *** Další služby jsou poskytovány po předchozí domluvě na tel. č. 380 738 473: Detašovaná badatelna s příruční knihovnou v pobočce - Památníku Adalberta Stiftera v Horní Plané poskytuje dílčí služby zájemcům o život a dílo A. Stiftera v návaznosti na obsah stálé memoriální expozice. Služby zajišťuje kustodka pobočky - Lenka Hůlková. *** Zájemci o pronájem sálu muzea se mohou obracet na pokladníky muzea, tel. č. 380 711 674. Po předběžné domluvě termínu požadujeme závaznou písemnou objednávku. Ceník pronájmu a návazných služeb je k dispozici v pokladně muzea. Upozornění ! V říjnu a listopadu nebude sál muzea v provozu z důvodu nutných technických prací. Kopírujeme pouze dokumenty pro badatele Běžné kopírování pro veřejnost neprovádíme!

EXPONÁT PODZIMU 2003
DOKLADY SVATOVÁCLAVSKÉ ÚCTY
V MUZEJNÍCH SBÍRKÁCH A DOKUMENTACI

Cyklus minivýstav EXPONÁT daného ročního období pokračuje od 26. září, tentokrát monotématickým výběrem dokladů svatováclavské úcty.

Vystaveny budou zejména dvě dřevěné polychromované plastiky z 18. století, zpodobňujícího sv. Václava. Obě jsou prezentovány ve stavu před restaurováním, tedy v různém stupni poškození.

Restaurátorské práce by měly být provedeny v průběhu příštího roku tak, abychom je opět mohli vystavit, tentokrát v nové kráse, při III. Svatováclavských slavnostech 2004.

Kromě uvedených exponátů bude vystavena dokumentace příkladů svatováclavské úcty v Českém Krumlově a další zajímavosti.

Exponát podzimu 2003 potrvá do konce listopadu, kdy bude nahrazen Exponátem zimy, tématicky zaměřeným na dobu adventní a vánoční.

PŘIPOMÍNKA JUBILEA, KTERÉ JIŽ MINULO
750 LET PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY
O ČESKÉM KRUMLOVĚ

Při letošních II. Svatováclavských slavnostech je příležitost připomenout 750. výročí první písemné zmínky o Krumlovu.

Jedná se o listinu Otakara, rakouského a štýrského knížete, syna českého krále Václava I, vydanou 1. dubna 1253 v Praze, v níž je poprvé použit název Chrumbenowe jako predikát ke jménu Vítek (de Chrumbenowe tedy z Krumlova).

Nic více a nic méně.
Čeští, rakouští i němečtí historici se shodují v názoru, který velmi srozumitelně vyjádřil českokrumlovský archivář a historik Jiří Záloha: " Uvedení názvu Krumlov - Chrumbenowe na listině rakouského a štýrského vévody a markraběte moravského Otakara, pozdějšího krále Přemysla Otakara vlastně jen představuje Český Krumlov pozdějšímu dějinnému vývoji."

Originál listiny s první zmínkou o Krumlovu je uložen v archivu ve Vídni.

-pj-

Erben, K.J.: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars I., č.1322, s. 608, Praha, 1855
Záloha, J.: Sedm set let správy města Českého Krumlova, in. 5 století Českého Krumlova ve výtvarném umění, s.9, OVM Český Krumlov, 1974

REGIONÁLNÍ ZAJÍMAVOSTI (A NĚCO NAVÍC)
150. VÝROČÍ VÝZKUMNÉ CESTY
FERDINANDA VON HOCHSTETTERA PO ŠUMAVĚ

V květnu až září 1853, tedy před 150 lety, cestoval po Šumavě rakouský učenec dr.Ferdinand von Hochstetter. Pobýval zde pracovně. Ve službách c.k. říšského geologického ústavu ve Vídni řídil geologický průzkum této oblasti, trvající i v roce následujícím. Byla to jeho první velká vědecká práce, jejíž výsledky publikoval v šestidílné studii, vydané ve Vídni roku 1854.

Hochstetterova šumavská cesta je zajímavá i pro dnešního laického obdivovatele Šumavy tím, že existuje její kresebná dokumentace v podobě deníku, na jehož listech dr. Hochstetter kreslil zajímavé objekty (např. rodný dům Adalberta Stiftera v Horní Plané), veduty (např. osadu Sv. Tomáš s kostelem a zříceninou Vítkova Hrádku), národopisné skicy (např. typické oděvy tehdejších obyvatel Vyšebrodska nebo obytnou světnici při noclehu ve Vyšším Brodě) a samozřejmě řadu nákresů terénních detailů a panoramat šumavské krajiny, důležitých pro jeho odbornou práci. Těchto kreseb je nejvíce a zachycují šumavský terén od předhůří (např. Blanský les s Kletí až po centrální Šumavu s přechodem do Bavorského lesa - Luzný, Javor, Roklan, Ostrý atd.)

Podle datování jednotlivých kreseb lze říci, že cestu začal v květnu na Vyšebrodsku (22. 5. 1853 učenec noclehoval ve Vyšším Brodě), na Sv. Tomáši byl 4. června, u tunelu Schwarzenberského kanálu 1. července, o dva týdny později na Dívčím Kameni. Do konce července se pohyboval v oblasti Blanského lesa a šumavského podhůří, v srpnu zamířil na Třístoličník, Stožec, Volary, dále na Netolicko a Prachaticko, 19. srpna byl na Boubíně. V září prochodil krajinu vnitřní Šumavy a poslední zápis je datován 24. září 1853. V terénním průzkumu dalších partií Šumavy pokračoval v následujícím roce.

Ferdinand von Hochstetter se narodil r. 1829 v Esslingenu a zemřel v r. 1884 v Oberdöblingu u Vídně. Pocházel z rodiny protestantského faráře a botanika Christiana Friedricha Hochstettera, od něhož získal mnoho významných vědomostí, potřebných pro další studia i vědeckou práci.

Studoval přírodní vědy a teologii, kterou ukončil státní zkouškou v r. 1851. Přírodovědecká studia ukončil o rok později. Se státní podporou se pak dále vzdělával na univerzitách v Heidelbergu, Bonnu a Berlíně. Po studijních cestách po Německu, Nizozemí, Belgii a Slezsku přišel do Vídně a pracoval v říšském geologickém ústavu na terénních geologických výzkumech na Šumavě (1853 - 1854), v okolí Mariánských Lázní a Karlových Varů, v Krušných horách a ve Středohoří (1855-1856). V roce 1856 habilitoval jako docent petrografie na vídeňské univerzitě. V roce 1857 byl povolán k účasti na výzkumné cestě kolem světa na lodi "Novara". Do Evropy se vrátil v r. 1859. V r. 1860 byl jmenován profesorem mineralogie a geologie na vysoké škole technické ve Vídni, v r. 1867 byl zvolen předsedou Zeměpisné společnosti ve Vídni.

V r. 1872 se stal učitelem korunního prince Rudolfa. Jeho přizvání nadšeně oslavovala liberální část společnosti. Hochstetter byl totiž nejen jediným protestantem mezi následníkovými učiteli. Byl zároveň přívržencem Darwinovy teorie a razil víru v to, že "přírodní vědu zušlechťují a přímo vedou k humanitě". Korunní princ Rudolf byl Hochstetterem silně ovlivňován a uchoval si kontakt s ním i po ukončení svých studií. Hochstetter jej např. seznámil s Alfredem Brehmem (v r. 1873) a také s nejslavnějšími rakousko-uherskými cestovateli, mezi nimi s Čechem dr. Emilem Holubem.

Hochstetterův nejvýznamnější vědecký přínos je uložen v textech nepřeberného množství článků, zpráv, pojednání, studií a knih. Výsledky svého bádání dále vložil do četných map a do velkých muzejních sbírek, dodnes sloužících vědeckým i populárně-poznávacím účelům. Např. v roce 1876 vědecky uspořádal sbírky dvorního přírodovědeckého muzea ve Vídni.

Petr Jelínek

Kresby z Hochstetterova deníku zachycují náves ve Starých Dobrkovicích u Českého Krumlova a "Josefovu věž" na Kleti.

PŘIPOMÍNKA VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI
FRANTIŠEK NAVRÁTIL (1903 - 1974)

Pan profesor František Navrátil byl rodákem z Počátek, který se nesmazatelně zapsal do dějin Českého Krumlova.

Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oborech dějepis a zeměpis s titulem středoškolského profesora, ale učitelem se nestal.

Jeho koníčkem i životním osudem se mu stalo archivnictví. Působil nejdříve v Archivu Národního muzea v Praze a poté ve schwarzenberském archivu v Třeboni.

V roce 1945 přišel do tehdejšího Schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově, pozdější pobočky Státního archivu Třeboň. Zde v letech 1958 - 1970 působil jako vedoucí. Od roku 1946 do roku 1970 zastával funkci okresního konzervátora státní památkové péče.

Byl význačným historikem Českokrumlovska i svého rodného kraje, který publikoval v rozsáhlém spektru titulů - v časopisech, sbornících i samostatných publikacích.

Jeho bohatou publikační činnost zpracoval Jiří Záloha v Soupisu prací archiváře Františka Navrátila (Jihočeský sborník historický, 32, 1963, s. 196 - 200) a v doplňku tohoto soupisu (Jihočeský sborník historický, 42, 1973, s. 172 - 175).

Ani v současné době snad není badatele v regionálních dějinách Českokrumlovska, který by nevyužil nejvýznačnější Navrátilovo dílo : Soupis vlastivědné literatury okresu Český Krumlov, který v roce 1970 vydalo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích společně s tehdejší krajskou knihovnou.

Soupis obsahuje 4.520 hesel, přehledně uspořádaných do dvou částí. Část A obsahuje díla, která mají vztah k celému kraji a tím i k okresu, dále práce týkající se Českokrumlovska jako celku a vlastního města Českého Krumlova. Část B zachycuje vlastivědnou literaturu jednotlivých obcí okresu v abecední řadě podle stavu z roku 1960.

(Zpracoval P.Jelínek s použitím textu A. Kubíkové na adrese www.ckrumlov.cz)

KONTAKT Regionální muzeum Horní ul. č. 152 381 01 Český Krumlov Tel. č. +420 380 711 674 Tel. fax č. +420 380 714 249 E-mail: muzeumck@quick.cz

Pobočka muzea - Památník Rodný domek Adalberta Stiftera Palackého ul. č. 21 382 26 Horní Planá Tel. č. +420 380 738 473 E-mail: stifter@lipensko.cz