SLUŽBY MUZEA Badatelské návštěvy a odborné konzultace zajišťují odborní pracovníci po předchozí domluvě na tel. č. 380 711 674: Archeologie - Mgr. Petra Effenberková Historie, spolupráce se školami, audiovizuální dokumentace - Mgr. Martin Jakab Nejnovější dějiny - Mgr. Petr Jelínek Národopis, řemesla, fotodokumentace města - Hana Pavlíková Umění, umělecká řemesla, umělecký průmysl, historie - Mgr. Ivan Slavík Pro zpřístupnění sbírkových předmětů a dalších dokumentů platí badatelský řád, který se vztahuje i na knihovní fond muzea. Zpřístupnění sbírkových předmětů a dalších dokumentů k badatelským a studijním účelům je bezplatné. Návazné služby - vypracování nebo využití již zpracovaného odborného posudku, expertizy nebo rešerše, pořízení kopií, souhlas s reprodukcí a podobně - jsou účtovány podle aktuálního ceníku muzea. Platby se provádějí vždy bezodkladně v hotovosti. Požadavky a objednávky archeologických dohledů a záchranných archeologických výzkumů dojednávejte přímo s archeoložkou muzea Mgr. Petrou Effenberkovou. Služby archeologického pracoviště jsou poskytovány v souladu se zákonem o památkové péči. Placené služby jsou účtovány podle aktuálního ceníku muzea. Muzejní knihovna umožňuje pouze prezenční studium. Služby zajišťuje knihovník - Mgr. Ivan Slavík *** Další služby jsou poskytovány po předchozí domluvě na tel. č. 380 738 473: Detašovaná badatelna s příruční knihovnou v pobočce - Památníku Adalberta Stiftera v Horní Plané poskytuje dílčí služby zájemcům o život a dílo A. Stiftera v návaznosti na obsah stálé memoriální expozice. Služby zajišťuje kustodka pobočky - Lenka Hůlková. *** Zájemci o pronájem sálu muzea se mohou obracet na pokladníky muzea, tel. č. 380 711 674. Po předběžné domluvě termínu požadujeme závaznou písemnou objednávku. Ceník pronájmu a návazných služeb je k dispozici v pokladně muzea. Kopírovací služby poskytujeme pouze badatelům a pro veřejnost je neprovádíme!

K AKTUÁLNÍ VÝSTAVĚ
DOBA BRONZOVÁ V JIŽNÍCH ČECHÁCH

Bronzový věk v jižních Čechách je představován unikátním souborem exponátů ze sbírek celé plejády jihočeských muzeí. Autor výstavy, archeolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Mgr. Ondřej Chvojka, zařadil do výstavy archeologické nálezy uložené v Městském muzeu v Bechyni, Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, Regionálním muzeu v Českém Krumlově, Městském muzeu v Milevsku, Prácheňském muzeu v Písku, Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích, Husitském muzeu v Táboře a Městském muzeu a galerii ve Vodňanech.

Úvodní část výstavy je věnována obecné charakteristice jednotlivých epoch doby bronzové v jižních Čechách s mapami osídlení a přehledem lokalit archeologických nálezů. Zároveň je připomenuta výroba bronzových předmětů - suroviny a jejich zpracování v jižních Čechách a otázka jejich importu. Exponátovou náplň tvoří ukázky slitků, nálezy hřiven, žeber a mezi zajímavé exponáty patří tavící kadluby z různých míst kraje.

Poté následuje hlavní část výstavy, ve které jsou představeny sekery starší a mladší doby bronzové, sekery mladší a pozdní doby bronzové, sekeromlaty, dále dláta, šídla a rydla (mimo jiné i z Dívčího Kamene), bronzové srpy, nože, břitvy a pinzety.

Dalšími zajímavými exponáty jsou bronzové meče (mezi nimi i dva meče ze Svatého Tomáše a jeden meč z Boletic), dýky a hroty kopí a šípů.

Rozsáhlá kolekce jehlic z jednotlivých epoch doby bronzové ukazuje na rozmanitosti jejich typů řemeslnou zručnost i umění jejich tvůrců. Jsou zde zastoupeny jehlice cyperské, terčovité, s kulovitou šikmo provrtanou hlavicí, s hlavicí stočenou v očko ( m.j. z Dívčího Kamene), s otvorem v krčku, dále jehlice pečetítkové, jehlice weitgendorfské, s kulovitou hlavicí a vývalky na krčku, s kulovitou hlavicí a zesíleným krčkem, s kulovitou rýhovanou hlavicí, s kulovitou zdobenou hlavicí, s dvojkónickou hlavicí a s vřetenovitou hlavicí. Soubor je uzavřen jehlicemi pastýřskou, s vázičkovou hlavicí, kyjovitou a ervěnickou. Na tuto část navazují ukázky bronzových spon a zápon, které byly, stejně jako jehlice užívány ke spínání oděvu.

Další rozsáhlou částí výstavy je kolekce kruhových šperků. Zahajuje ji soubor plechových náramků a nápažníků - hladkých, s rytou výzdobou (mimo jiné dva náramky z Křemže), s podélnými žebry (m.j. jeden náramek z Dívčího Kamene) a s koncovými růžicemi. Lité náramky jsou hladké nebo s rytou výzdobou. Dalšími exponáty jsou tyčinkovité náramky hladké ( m.j. jeden z Dívčího Kamene) a s rytou výzdobou (m.j. jeden z Kájova). Dalšími ozdobami jsou spirálovité nápažníky hladké a s koncovými růžicemi (Dívčí Kámen), dále nákrčníky, kroužky, prstýnek se spirálami, tutuli (mimo jiné 3 tutuli a jeden trn z Třísova), spirálové terče, malé spirály a malé spirálové kruhy.

Dalšími bronzovými šperky jsou závěsky - srdcovité, stočené kornoutovité, v podobě kola s loukotěmi, velké terče, pukličky s trnem, pukličky s protilehlými otvory a bronzové trubičky pro náhrdelník.

Závěrečná část výstavy je věnována význačným hromadným archeologickým nálezům - depotům. Připomenuty jsou následující depoty:
depoty hřiven ze starší doby bronzové (mezi nimi Havalda u Chvalšin), depoty nástrojů a šperků ze starší doby bronzové, depoty horizontu Plzeň - Jíkalka (mezi nimi Hořice na Šumavě), depoty z okolí Zvíkova, depoty zlomků z mladší doby bronzové a depot šperků z mladší doby bronzové.

Výstava Doba bronzová v jižních Čechách byla v premiéře uvedena v dubnu a květnu letošního roku v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích společně s výstavou bronzových předmětů ze severozápadních Čech pod společným názvem Bronzový věk v Podkrušnohoří. Bronzový věk v jižních Čechách.

Díky pochopení ředitele JčM v Českých Budějovicích Mgr. Pavla Šafra, autora výstavy Mgr. Ondřeje Chvojky a kolegů ve všech zúčastněných muzejních institucí bylo možno připravit a uskutečnit její uvedení v Českém Krumlově. Na instalaci výstavy se podílela archeoložka českokrumlovského muzea Mgr. Petra Effenberková. Výtvarné pojetí včetně realizace je dílem muzejní výtvarnice Lenky Kohoutkové.

Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 10. července 2003 v 18 hodin ve výstavním sále v 1. poschodí Regionálního muzea v Českém Krumlově.

Výstava potrvá do 23. listopadu 2003.
Těšíme se na Vaši návštěvu.

S použitím scénáře výstavy
zpracoval P. Jelínek

TÉMA Z VÝSTAVY ČAS A VODA
VODA MÁ PAMĚŤ - POLEČNICE 1848 a 2002

Příkladem pro tvrzení, že voda má paměť delší než lidé, může být povodňová situace na Polečnici (Kájovském, Chvalšinském potoce) v letech 1848 a 2002.

Za suchého počasí se jedná o nenápadný vodní tok. Jakmile však začne pršet, situace se dramaticky mění. Hladina se dokáže rychle zvedat, voda ssebou nese velké množství hlíny a další materiál.

Údolní niva nebyla v minulosti intenzivně zastavována. Byly zde většinou louky a zahrady. Stálo zde několik stavení - např. mlýny, hamr, knížecí sádky a v předměstí Špičák nižší domy, chráněné zvýšenou Alejní cestou. Tok se klikatil mnohem více než dnes a v širokém údolí u Chvalšinské silnice byla řada sádkových rybníčků. Většina vyšších stavů vody byla zachycována v plochách kolem potoka, které tvořily jakési přirozené "poldery".

A přesto zpráva z roku 1848 hovoří o katastrofické povodni, která zničila řadu stavení, poškodila technická zařízení, strhla kamenné i jiné mosty a lávky, zabíjela lidi. Voda také protrhla skalní římsu pod Plášťovým mostem a spojila Polečnici s Vltavou. U mostu před Budějovickou branou strhla zem až na holou skálu včetně vzrostlých ovocných stromů. Přetekla Alejní cestu a vtrhla do domů.

Tok Polečnice byl v dalších letech různě upravován, některé meandry byly zasypány, tok zkrácen a napřimován. S postupujícím časem bledla vzpomínka na katastrofu, v okolí Polečnice došlo k řadě terénních úprav a údolí začalo být intenzivněji zastavováno. Bohužel - i v místech, kde původně proudila voda.

Povodeň v roce 2002 měla opět katastrofické následky: zničila a těžce poškodila řadu objektů, ohrozila i zdraví a životy lidí.

Po letech opět pronikla pod Plášťovým mostem a částečně tudy tekla do Vltavy. U mostu před Budějovickou branou opět strhla zem až na holou skálu. Vtrhla ovšem také do nově vybudovaných sportovních zařízení a způsobila zde miliónové škody. Např.: škody na hrací ploše a atletické dráze činily 6,5 mil. Kč, na sportovní hale 2 mil. Kč, v plaveckém bazénu 1,6 mil. Kč, na zimním stadionu 5 mil. Kč atd. Povodeň poškodila mosty, strhla lávky, vytrhala asfalt na Chvalšinské silnici a chodnících, poškodila energetické sítě. Bistro u zimního stadionu voda odnesla a výše škody činila 1,5 milionu. V letním kině vznikla škoda takřka 1 milion Kč. V zahrádkářské kolonii v Dobrkovicích odhadli škody na 4,2 miliony Kč na cca 4 ha plochy !

Ukázalo se, že voda má paměť. Právě v území, kde byly původní zákruty potoka, si po mnoha desítkách let nacházela svou původní cestu, opírala se o překážky vystavěné člověkem, vzdouvala se, nabírala na síle a ničila.

Přímý svědek povodně z roku 1848 Franz S. Radeck napsal pod vlivem této události, že se člověk nemůže spoléhat na "pevné a stálé jistoty". Zdůraznil, že k tomu, abychom si ochránili svůj život a majetek, musíme být ostražití. V roce 2003 k tomuto názoru nelze takřka nic nového dodat. Snad jenom slova předního českého odborníka profesora ing. Jaroslava Pollerta, DrSc., která publikoval v září 2002:
" Čím víc je překážek, na které voda naráží, tím víc se vzdouvá !"

-pj-

OHLASY Z NÁVŠTĚVNÍCH KNIH

* V návštěvních knihách, umístěných ve výstavách, řada příchozích zanechává nejen své podpisy, ale také stručná i rozsáhlejší vyjádření svých názorů.

Je pro nás potěšitelné, že se většinou jedná o zápisy, vyjadřující libost a uznání, a to nejen muzeu, ale celému městu. To se projevuje zejména v případě letošní sezónní výstavy ČAS A VODA, kde návštěvníci vyjadřují politování i úctu a obdiv k obyvatelům Českého Krumlova: