Předchozí čísla
  1998   7+8 9 10 11 12   1999   1 2+3 5 6 7+8 9 10 11 12
  2000   1 2 3 4 5 6 7+8 9 10 11 12   2001   1-2 3

Měsíčník Okresního vlastivědného muzea
Bulletin muzea v Českém Krumlově - Březen 2001 - Číslo 3 - Ročník X.

BŘEZEN V MUZEU

  Kostel sv. Jošta v Českém Krumlově, v pozadí zámek, v popředí vory na řece Vltavě, historické foto, foto: Wolf
 

Stálá expozice Historický obraz Českokrumlovska od pravěku do konce 19. století - archeologické, historické, umělecké, etnografické, umělecko-řemeslné a průmyslové sbírky. Unikátní keramický model Č. Krumlova. Barokní „jezuitská“ lékárna.

Nová aktuální výstava „+4“ ČERNÁ / BÍLÁ - Vladimíra Sedláková (Brno) + Franz Josef Altenburg, Gerhard Frömel, Franz Linschinger a Josef Linschinger (Solnohradsko). Putovní výstava s podporou Úřadu pro zahraniční kulturní styky Horního Rakouska. Vernisáž se koná v sobotu 3. března ve 14.00 hodin a výstava potrvá do středy 28. března.

Nová dlouhodobá výstava Kapličky na Vyšebrodsku. Dokumentační výstava vychází z terénního průzkumu Františka Schussera a Milana Michela z Loučovic, zaměřeného na drobné sakrální stavby bývalého soudního okresu Vyšší Brod. Vernisáž se koná v úterý 6. března 2001 v 17.00 hodin ve výstavních sálech, 1. poschodí.

Nová dlouhodobá výstava Šumavské sirkařství. Putovní výstava Muzea Šumavy v Sušici. Otevřena od 10. března.

Nová celoroční výstavka Stavební a historický vývoj objektu muzea - Projekt 10 století architektury. Bude zpřístupněna 22. března v chodbě přízemí muzea.

Nová krátkodobá výstava Bruckmüller - Cihla - Doubek - Prachař - Vysušil / obrazy - grafika - kresba - sochy. Ve spolupráci s Galerií Zlatý kříž Č. Budějovice. Vernisáž se koná v sobotu 31. března v 10.00 hodin dopoledne. Vystoupí Black Bottom Č. Krumlov. Výstava potrvá do 30. dubna.

Dlouhodobá výstava Ze starých šenků je prodloužena z roku 2000.
Populární výstava spojená s národním nápojem a prostředím pro jeho konzumaci si klade za cíl pobavit i připomenout osobité rysy tzv. pivní kultury.

Otevírací doba:
úterý - pátek 9.00 - 16.00 hodin
sobota - neděle 13.00 - 16.00 hodin
Poslední prohlídky začínají v 15.15 hodin.
Zavírací den: pondělí

BŘEZEN V POBOČCE
Památník - Rodný domek A. Stiftera v Horní Plané

Stálá memoriální expozice - Adalbert Stifter a rodný kraj. Život a tvorba A. Stiftera (1805 - 1868) ve vztahu k Horní Plané a Šumavě.

Otevírací doba:
úterý - sobota 9.00 - 12.00 / 12.30 - 16.00 hodin
Zavírací dny: neděle - pondělí
Změny otevírací doby v březnu:
V sobotu 3. 3., 10. 3., 17. 3. a 31. 3. a ve všední dny 13. až 16. 3. bude expozice uzavřena.


Muzejní kruh Vám garantuje výrazné slevy vstupného a pravidelné zasílání buletinu M - Měsíčník na Vámi určenou adresu. Podmínky pro zájemce a formuláře přihlášek jsou k dispozici v pokladně muzea.

Těšíme se na Vás

NOVÁ DLOUHODOBÁ VÝSTAVA
KAPLIČKY NA VYŠEBRODSKU

Autoři: František Schusser a Milan Michel
Výtvarný návrh a realizace: Lenka Kohoutková

Takto je také celá výstava rozčleněna s tím, že v úvodní části je připomenuta úloha vyšebrodského kláštera a k farnostem Vyšší Brod, Rožmberk nad Vltavou a Frymburk je připojena dokumentace poutních míst s křížovými cestami: Maria Rast u Vyššího Brodu, Studenec u Rožmberka a Marta nad Frymburkem.
Část výstavy je věnována prezentaci vlastní terénní práce dvojice autorů pod názvem „Jak jsme hledali“.
Pánové Schusser a Michel neponechali stranou svého zájmu činnost dalších zájemců o drobné sakrální stavby a jejich práci na záchraně tohoto významného kulturního dědictví. Připomínají jak přátele z Rožmberka, starající se o obnovu křížové cesty Studenec, tak kontakty s bývalými obyvateli.
Zajímavou částí výstavy je část, zvaná „Markovo kapličky“, připomínající dlouholetou starost rodiny Františka Marka z Těchorazu u Vyššího Brodu o kapličky v okolí. Zdrojem informací je rodinná kronika, zaznamenávající kromě záchrany dvou kapliček také příběh božích muk z 18. století. V roce 1978 byla úmyslně nebo neopatrností povalena a rozbita. Markovi je v roce 1983 opravili a postavili. V roce 2000 však byla opět povalena a vrchní díl ve tvaru kapličky ukraden.
Autoři výstavy napsali, že dokumentace drobných sakrálních staveb ukazuje nejen jejich stav, ale také „vypovídá o morálním a duchovním stavu celé společnosti“. Proto zde najdeme jak příklady osobního nasazení a obětavosti, tak příklady proher v boji s lidskou hloupostí, zlobou a chamtivostí.
Výstava vyjadřuje obdiv a úctu všem, kdo drobné sakrální stavby vytvořili a všem, kdo se v současné době starají o jejich návrat do šumavské krajiny i do života lidí.
Vernisáž se koná v úterý 6. března v 17 hodin.

P. Jelínek


PÍRŮSTEK DO REGIONÁLNÍ KNIHOVNIČKY
K výstavě Kapličky na Vyšebrodsku vychází publikace, která udělá radost zájemcům o regionální vlastivědné informace. Pod názvem Drobné sarkální stavby Vyšebrodska soustřeďuje poznatky z terénního výzkumu, prováděného Fr. Schusserem a M. Michalem v letech 1999-2000. Publikace bude v prodeji v muzeu za hotové, na dobírku i na fakturu.

Zátoň, skládací oltář z konce 15. století, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově

K AKTUÁLNÍ VÝSTAVĚ
„+4“ ČERNÁ / BÍLÁ

* Pestrou nabídku výstav, kterou připravilo Okresní vlastivědné muzeum v Českém Krumlově na rok 2001, otevírá, jak se již od roku 1990 stalo nepsanou tradicí, pohled na současnou uměleckou scénu našich jižních sousedů. Svoji aktuální tvorbu představí tentokráte čtyři výtvarníci, kteří jsou členy Uměleckého svazu Solnohradska (Künstlergilde Salzkammergut), Franz Josef Altenburg, Gerhard Frömel, Franz Linschinger a Josef Linschinger. Společným rysem autorů, kteří jsou renomovanými zástupci různých uměleckých oborů - keramika, konceptuální tvorba, vizuální umění a fotografie, je pohled na skutečnost, kterou lze vnímat také jako konstrukci. Dominantní kontrast „černá / bílá“ přechází do zážitku přechodu mezi dvou- a trojrozměrným prostorem, do subjektivní představy obrazu, do nové skutečnosti. Tento pohled umožňuje nacházet „ušlechtilost v banalitách“.
Znaménko „+“ v názvu projektu představuje žena - umělkyně, v tomto případě brněnská výtvarnice Vladimíra Sedláková, jejíž práce dávají výstavě nejen přeshraniční rozměr, ale především nezanedbatelný rozměr dialogu mezi mužskou a ženskou poezií.
Výstava, která se uskutečňuje s podporou Úřadu pro zahraniční kulturní styky Horního Rakouska, je koncipována jako putovní. V únoru se představila návštěvníkům olomoucké Galerie Caesar a po uvedení v Českém Krumlově bude prezentována v Rakousku, Německu a Itálii.
Vernisáž se, za osobní účasti vystavujících umělců, uskuteční v sobotu, 3. března 2001 ve 14 hodin ve výstavních sálech Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově. Výstava potrvá do 28. března 2001.

I. Slavík


PUTOVNÍ VÝSTAVA - ŠUMAVSKÉ SIRKAŘSTVÍ

Autorka: Mgr. Zdeňka Řezníčková
výtvarný návrh a realizace: Lenka Kohoutková
Autor doplňkové části: Mgr. Petr Jelínek, spolupráce Mgr. Anna Kubíková

Putovní výstavu Šumavské sirkařství připravilo ze svých sbírek Muzeum Šumavy v Sušici. Představuje přes 850 exponátů, dokumentujících jak výrobu sirek, tak finální výrobky.
Zajímavými exponáty jsou např. okolkový stroj na výrobu krabiček, strojek na lepení nálepek, hoblík na výrobu dřevěného drátu, štočky na nálepky, polotovary z výroby a zejména zápalkové krabičky z různých období.
Pro uvedení výstavy v Českém Krumlově byl putovní soubor doplněn o tematický celek, připomínající sirkárnu ve Zlaté Koruně. Jedná se zejména o kopie dokumentů z pobočky Státního oblastního archivu v Českém Krumlově.
Výstava bude otevřena bez vernisáže a v jejím průběhu počítáme s doprovodnou besedou. Výstava potrvá do konce roku 2001.

NĚKOLIK ZAJÍMAVOSTÍ O ŠUMAVSKÉM SIRKAŘSTVÍ

DLOUHÁ CESTA OD PROMÉTHEA K ZÁPALCE
Od nepaměti nerozlučně k sobě patřily Šumava a les. A když se dřevo stalo vyhledávaným materiálem, staly se lesy pro celý kraj doslova požehnáním. Je až neuvěřitelné, co vše dokázaly šikovné ruce zdejších obyvatel ze dřeva vyrobit a kolik tváří tak les vlasně měl. Dřevo se stalo také hlavní surovinou některých místních podniků, které zajišťovaly obživu řadě rodin - například sušícké sirkárny.
První oheň dal podle pověsti lidstvu Prométheus. Už primitivní národy dovedly rozdělat oheň třením suchých dřev, později křesáním křemene do hubky nebo troudu. S tím vystačilo lidstvo až do konce 18. století. Nastupující průmyslová revoluce vyžadovala něco nového.
První třecí zápalky, tzv. congrevské, dostaly jméno po vynálezci světelných raket, generálu Congrevovi. Vyrobil je anglický lékárník John Walker v Londýně ve dvacátých letech 19. století. Zapalovaly se protažením mezi skelnými papíry.
O deset let později se objevily první zápalky fosforové. Ve své laboratoři je vyráběl také vídeňský lékárník Štěpán Romer. V laboratoři lékárníka Romera připravovala hořlavou směs jeho paní. S tajemstvím této výroby se zde seznámíli dva mladí lidé - Marie Urbancová, která pomáhala při přípravě hořlavé směsi a truhlářský tovaryš Vojtěch Scheinost, který na svém vandru světem dospěl až k lékámíku Romerovi, aby mu hobloval dřívka na zápalky. Do zcela prozaické historie zápalek vstupil romantický prvek - láska Marie k Vojtěchu Scheinostovi. Oba později společně odešlí do Vojtěchova rodného města Sušíce, zde se již jako manželé usadili a sami začali s výrobou zápalek. A tak na počátku světoznámé sušické zápalky byla vlastně malá průmyslová špionáž.
Sušice byla v tu dobu zapadlým a odlehlým městečkem. Ruch na Zlaté stezce už dávno odezněl a obyvatelům se zde, ani výše v horách Šumavy, nevedlo právě nejlépe. Když sušický magistrát jmenoval Scheinosta 31. října 1839 výrobcem zápalek, dal tak lidem novou možnost výdělku a městu založení nové tradice.

POČÁTKY SUŠICKÉHO SIRKARSTVI
S výrobou začali manželé Scheinostovi ve vyhořelém domě uprostřed náměstí za radnicí. Zpočátku pracovali až dvacet hodin denně, aby vyrobili první zápalky, prodávané pak přiležitostně na trzich a poutích. Záhy však byla poptávka tak velká, že bylo nutné výrobu rozšířit. V primitivnich podmínkách byly zaměstnány celé rodiny i s dětmi. Již počátkem 40. let Vojtěch Scheinost navázal spolupráci s místním obchodnikem Bemardem Fürthem, který po krátkém čase celou výrobu koupil a Scheinost se stal ředitelem výroby. Jeho technický důvtip a Flirthův obchodní duch se sloučily, aby slavily úspěchy významu už zdaleka nejen regionálního. Od počátků pronikají do výroby zápalek jednoduché stroje a nástroje. Patří mezi ně například nejstarší stroje zkonstruované podle Scheinostova návrhu - zasouvací stroj promáčení dřívek do zápalné hmoty či stroj na výrobu kulatých krabiček. Dřívka se zhotovovala pomocí speciálnich hoblíků, řezala se na jednoduchém stroji, ale máčení dřívek do zápalné hmoty, vyndavání dřívek z rámů bylo ještě dlouho ruční záležitostí, stejně jako plnění krabiček a jejich balení.
Roku 1844 vznikají nové tovární objekty a manufakturní výroba se stává výrobou průmyslovou. Nastupují první složitější stroje. Výroba se úspěšně rozvíjí, obchodní úspěchy jsou ještě pronikavější. Nové rozšíření výroby znamená období nové konjunktury - dokladem úspěchů jsou diplomy a čestnáuznání sušickým zápalkám. Bernard Fürth byl skvělý obchodník, kromě trhů evropských získal záhy řadu trhů v zúmoří a Orientu a přestože doma není jako židovský obchodník příliš v oblibě, získává podporu úřadů, neboť jeho tována poskytuje obživu lidem ze širokého okolí.
Roku 1849 Bemard Fürth umírá. Značka Bernard Flirth se však udržela v názvu firmy a na zápalkových nálepkách i po jeho smrti, kdy výrobu převzali a nadále rozvijeli jeho dědicové - syn Daniel a později dva vnuci Bernard a Ernst.
V 60. letech 19. století se osamostanil Vojtěch Scheínost a založil v Sušici druhou sirkárnu, jejíž úspěchy nebyly tak veliké jako u Fürtova podniku, ale i tato nová sirkárna velmi slušně prosperovala.
Přestože v tu dobu roste počet nových sirkáren v blízkém okolí i v celých Čechách, není sušické sirkařství konkurencí ohroženo. Rychlým zaváděním strojové výroby a zvyšováním výkonů pracovníků úspěšně soutěží na všech trzích. Jsou nakupovány nové stroje a z Flirthova podniku vyrůstá největší sirkárna v Rakousko - Uhersku a mimo švédské podniky i největší na světě. Do konce století ovládají sušické zápalky trhy blízkého Východu, Indie, Číny , Afriky , Ameriky i Austrálie, a to zvláště díky pohotovému zavedení výroby bezpečnostních zápalek, zvaných "švédské" po svém původním výrobci. I když sirkámy poskytovaly obživu velkému množství rodin, šlo o těžce vydělané peníze, protože až do roku 1910 se pracovalo s jedovatým bílým fosforem, který způsoboval četné otravy a poškozoval trvale zdraví dělníků.
Sdružení největších rakousko - uherských sirkáren do koncernu SOLO znamená konec drobných výrobců. Rovněž oba ~ sušické podniky jsou roku 1903 pohlceny touto společností. Na sušických zápalkách se poprvé objevuje značka SOLO.

Zd. Řezníčková

NĚKOLIK ZAJÍMAVOSTÍ O ŠUMAVSKÉM SIRKAŘSTVÍ
SIRKÁRNA VE ZLATÉ KORUNĚ

Sušický továrník Bernard Fürth založil roku 1843 ve Zlaté Koruně svůj pobočný závad. Sirkárna vznikla ve zrušeném kostele sv. Markéty. V roce 1847 se zde vyráběla až osm tisíc bedniček zápalek denně. Za rok činila hodnota vyrobeného zboží 90 tisíc zlatých. V roce 1853 provoz vyhořel, ale v roce 1855 zde byla zahájena výroba zápalek s nejedovatým červeným fosforem. Sirkárnu vedli v té době Fürthovi dědicové (zemřel v r. 1849) a po založení sirkárny v Kašperských Horách byla výroba ve Zlaté Koruně omezována a v roce 1876 skončena.

Sirkárna zaměstnávala následující počty dělníků:
rok 1847 1851 1853 1860 1865 1870 1873 1875
cca dělníků 240 178 200 300 200 149 130 65

Strojní vybavení bylo v roce 1873 patnáct a v roce 1875 pouze deset záručních zakládacích strojů. Vyrobené sirky byly baleny do krabiček, jejichž nálepky byly zčásti společné s podnikem v Sušici.
V roce 1881 obnovil v bývalé Fürthově sirkárně výrobu zápalek D. M. Roth. Roku 1885 zde bylo třináct zakládacích strojů a 160 dělníků. V roce 1890 počet zaměstnanců klesl na polovinu a na přelomu století byla výroba přeložena do Českých Budějovic.
Z let 1898 - 1901 existují tři registrované značky zápalkových nálepek a dále je známa řada starších neregistrovaných kreseb.

- pj -

Keramický model Českého Krumlova, expozice Okresního vlastivědného muzea, foto: Libor Sváček

DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY
PŘÍSPĚVEK MUZEA K CELOSTÁTNÍMU PROJEKTU

Okresní vlastivědné muzeum v Českém Krumlově bylo v polovině minulého roku osloveno pořadateli výstavního projektu Deset století architektury s nabídkou účasti v mimopražské části programu, která je zaměřena na architektonické bohatství regionů a jednotlivých lokalit.
Zvolili jsme formu miniexpozice (výstavky) o stavebním a historickém vývoji objektu našeho muzea, kterou zpřístupníme 22. března. Jako doprovodný program bude nabídnuta videoprojekce vybraných dílů televizního seriálu Deset století architektury z let 1997 - 2000: Český Krumlov, Barokní divadlo v Českém Krumlově, Chrám sv. Víta v Českém Krumlově, Zámek Český Krumlov. Pro zájemce bude dále k dispozici videoprojekce filmu Město pro muzeum, která zachycuje vznik keramického modelu Českého Krumlova. Školám i dalším zájemcům nabízíme přednášková témata Stavební vývoj Českého Krumlova, Historické památky Českého Krumlova a Keramický model města.
Po dobu trvání projektu (do října 2001) bude zajištěna jeho propagace materiály dodanými pořadateli a v pokladně muzea si zájemci budou moci koupit publikace, dárkové předměty a suvenýry.
Kromě toho se v době letní sezóny uskuteční repríza výstavy časopisu Architekt pod názvem Česká architektura 1989 - 1999 očima kritiků. Výstava bude zahájena 10. června a potrvá do 26. srpna.
Bližší informace o celém projektu v Praze a regionech přináší internetová adresa: www.10-stoleti-architektury.cz.

-pj-

Náměstí v Českém Krumlově, v pozadí kostel sv. Víta s barokní věží, historické foto

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2000
Již tradičně bude v březnu zveřejněna Výroční zpráva našeho muzea na internetové adrese Okresního úřadu v Českém Krumlově www.oku-ck.cz.
Zájemci ji najdou ve Zpravodaji OkÚ. Muzeum vydá rovněž separátní výtisky v předpokládaném nákladu 50 kusů. Rozesílány budou na vyžádání zdarma.

SLUŽBY MUZEA
Badatelské návštěvy a odborné konzultace zajišťují odborní pracovníci po předchozí domluvě.
Požadavky a objednávky archeologických dohledů a záchranných archeologických výzkumů dojednávejte přímo s archeoložkou muzea.
Muzejní knihovna umožňuje pouze prezenční studium.
Zájemci o pronájem sálu muzea se mohou obracet na pokladní muzea, tel. 711 674.
Po předběžné domluvě termínu požadujeme závaznou písemnou objednávku.
Ceník pronájmu a návazných služeb je k dispozici v pokladně muzea.
Upozornění
S platností od 1. 1. 2001 jsou zrušeny kopírovací služby pro veřejnost.

 


KONTAKT

Okresní vlastivědné muzeum
Horní ul. č. 152
381 01 Český Krumlov
Tel. č. +420 380 711 674
Tel. fax č. +420 380 714 249
Pobočka muzea
Památník - Rodný domek
Adalberta Stiftera

Palackého ul. č. 21
382 26 Horní Planá
Tel. č. +420 380 738 473
E-mail: stifter@lipensko.cz


INFORMACE NA INTERNETU
Stránky muzea na adrese : http://www.muzeum.ckrumlov.cz
Stránky Památníku A. Stiftera na adrese : http://hplana.lipensko.cz
Výroční zpráva muzea za rok 1999 ve Zpravodaji Okresního úřadu Č. Krumlov - březen 2000 (s.13 až 23) na adrese : http://www.oku-ck.cz


© Sdružení k vytvoření financování a správě informačního systému regionu Český Krumlov, 1998
Počet přístupů na tuto stránku od 10. září 1998 : TOPlist 0