SLUŽBY MUZEA Badatelské návštěvy a odborné konzultace zajišťují odborní pracovníci po předchozí domluvě. Požadavky a objednávky archeologických dohledů a záchranných archeologických výzkumů dojednávejte přímo s archeoložkou muzea Mgr. Petrou Effenberkovou. Muzejní knihovna umožňuje pouze prezenční studium. Zájemci o pronájem sálu muzea se mohou obracet na pokladníky muzea, tel. +420 380 711 674. Po předběžné domluvě termínu požadujeme závaznou písemnou objednávku. Ceník pronájmu a návazných služeb je k dispozici v pokladně muzea. Upozornění! Kopírovací služby pro veřejnost neprovádíme!

NÁVŠTĚVNOST EXPOZIC A VÝSTAV V ROCE 2002

Expozice a výstavy v českokrumlovském muzeu byly ve druhé polovině ledna, po celý měsíc únor a také jeden týden v srpnu 2002 uzavřeny. Pobočka v Horní Plané byla uzavřena od začátku ledna do konce března a ve druhé polovině prosince 2002. Důvodem pro uzavření expozic a výstav byly technické práce a v Českém Krumlově také srpnové povodně. Nepřízeň počasí a povodně se velmi nepříznivě projevily ve vývoji návštěvnosti v letní sezóně. Slibně zahájená akcelerace návštěvnosti ve druhé polovině července a v prvním týdnu srpna byla hned v následujících dnech srpna zmrazena nedobrovolnou týdenní přestávkou. Turistický ruch se rozbíhal jen zvolna a na přelomu srpna a září znovu utrpěl rozmary počasí. Návštěvnost českokrumlovských expozic a výstav doslova zachránila tzv. "Svatováclavská muzejní noc" v rámci nových městských Svatováclavských slavností. Je ovšem třeba připomenout, že se jednalo o akci typu "otevřené dveře", tedy s nulovým vstupným. Propad návštěvnosti v Horní Plané však již nic nezastavilo, takže se velmi negativně promítla do celkové bilance - jak v počtu návštěvníků, tak v tržbách za vstupné i v prodeji zboží.
Expozice a výstavy muzea vidělo v roce 2002 celkem 18 436 návštěvníků, z toho 12 655 v Českém Krumlově a 5 781 v Horní Plané.

EXPONÁT JARA 2003
ARCHEOLOGICKÝ NÁLEZ Z "ALCHYMISTOVA DOMU"

* Zahájení pravidelného představování zajímavých sbírkových předmětů nebo jejich kolekcí, doplněných o zajímavosti z doprovodné dokumentace, je svěřeno archeologickému pracovišti muzea. Od 1. března do konce května bude ve vitrinách v přízemí muzea vystaven nález, zjištěný při opravách povodňových škod v tzv. "alchymistově domě" čp. 77 v českokrumlovské Široké ulici.

K VÝZNAMNÉMU ARCHEOLOGICKÉMU NÁLEZU
V ŠIROKÉ ULICI ČP. 77 V ČESKÉM KRUMLOVĚ

Počátkem září 2002 bylo v přízemí domu čp. 77 přistoupeno k odstraňování škod po srpnové povodni. Po vytrhání nasáklých dřevěných podlah narazili pracovníci stavební firmy jen několik centimetrů pod nejnižší izolační vrstvou z poloviny 20. století na okraj velké středověké keramické nádoby. Při jeho obnažování přišli na okraj nádoby druhé, obě pak vyčistili a vyzvedli na povrch. Nález ohlásili vedení firmy, jež vyrozumělo majitele objektu. Ten záhy kontaktoval archeologické pracoviště Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově.

Nález a místo objevu bylo v prvé řadě neprodleně zdokumentováno. Jelikož byly nádoby doslova vytažené ze země bez přítomnosti archeologa, bylo nutné z poškozených nálezových situací zachránit a vytěžit maximum poznatků a informací. Od počátku bylo zřejmé, že před sebou máme unikátní nález dvou téměř nepoškozených středověkých keramických nádob - tzv. zásobnic. Ve formě zlomků se v archeologickém materiálu objevují poměrně hojně, avšak nerozbité, téměř úplné dva (!) exempláře, objevené navíc v místě svého původního uložení jsou nálezem ojedinělým a naprosto výjimečným! Z Českokrumlovska i z města Český Krumlov jde o první objev svého druhu. Silnostěnné nádoby jsou vyrobeny z keramické hlíny s vysokým podílem rozemleté tuhy, jejich výška se pohybuje okolo 70 cm a průměr horního okraje dosahuje k 50 cm. Jak z názvu vyplývá, sloužily zejména v kuchyňském provozu k uchovávání zásob a potravin. Výroba a užívání tohoto typu nádob se masově objevuje v 13. století, pro něž je jedním z typických keramických výrobků. Patrně pro svou funkčnost a praktičnost byly zásobnice užívány až do 15. století. Četné zlomky keramických nádob objevené při archeologickém výzkumu spolu s nálezem jedné mince datují zásobnice ze Široké ulice na konec 14. či počátek 15. století. Ze stejné doby je i objevená původní podlaha z dusaného jílu, která je zachovaná z velké části v celé ploše místnosti. V nejspodnějších úrovních byly zdokumentovány dvě odpadní vrstvy z doby vzniku středověkého města ve 2. polovině 13. století, jež poskytly početnou kolekci soudobé keramiky. Coby příměs se zde vyskytly dva zlomky z nádob pravěkého stáří, které jsou v pořadí již několikátým dokladem staršího osídlení na místě dnešního města.

Mgr. P. Effenberková

Z HISTORIE DOMU ČP. 77 V ŠIROKÉ ULICI

Měšťanský dům čp. 77, který vznikl sloučením dvou menších středověkých domů, dnes upoutá mohutným, nezvykle širokým a masivním průčelím s nepravidelně rozvrženými okny a lichoběžníkovým pološtítem, tvoří výraznou dominantu závěru Široké ulice. Dům byl poprvé písemně zmiňován v roce 1523, kdy ho Barbora, vdova po bednáři Pavlu Zbijákovi, prodala sladovníkovi Jiřímu Schönovi, již tehdy byla v domě pivovarská pánev i s pivovarnickým zázemím a zařízením.

Snad nejvýraznějším a nejznámějším majitelem domu byl správce rožmberských dolů a věhlasný alchymista Antonín Michael z Ebbersbachu, který dům vlastnil v letech 1588 - 1592. Pravděpodobně v tomto období bylo hlavní průčelí opatřeno sgrafitovou výzdobou, která je dodnes patrná pod současnou výrazně červenou fasádou, a dům osazen unikátním a v jižních Čechách nezvyklým žulovým portálem saského typu (saským sedátkovým portálem) s tesanými reliéfními pětilistými růžemi a sedátkovými nikami s mušlovým zakončením. Zdobnost domu zřejmě odpovídala významu a postavení Ebbersbacha u rožmberského vladaře Viléma z Rožmberka, který byl typickým renesančním šlechticem, na jehož dvoře se dařilo alchymii, astrologii, magii i mystice. Ty mu měly zajistit dostatek drahých kovů, kámen mudrců i elixír, který by dokázal udržet zdraví a mládí. Mezi, ve Vilémových službách, nejdéle působící patřil Antonín Michael z Ebbersbachu, který byl poprvé zmiňován již k roku 1565. Právě alchymista Ebbersbach byl pověřen výrobou "zlata k pití" (aurum potabile), které mělo zastavit stárnutí, vrátit životní sílu, omladit, prodloužit život a léčit nemoci a neduhy. Jeho kariéra byla ukončena po Vilémově smrti v roce 1592. Sklonek života prožil nařčen z podvodů ve vězení českokrumlovského zámku, kam jej uvrhl Petr Vok z Rožmberka, tam také skonal roku 1593.

Také jeho veškerý majetek byl posledním Rožmberkem zkonfiskován a ještě téhož roku byl "po magistrovi Antonínovi Michalovi ... dům v městě v zadní ulici" darován rožmberskému sekretáři Martinu Šurerovi z Waldheimu. Ten tragicky zemřel roku 1594, kdy nakažený "uherskou nemocí" (skvrnitým tyfem) v horečnatém záchvatu skočil do zámecké studny na Třeboni. Ovšem ještě před svou smrtí dům směnil s rožmberským úředníkem Kryštofem Albínem z Helfenburku. Po roce 1628, kdy byl dům zakoupen městskou radou, zde byla až do roku 1644 dočasně umístěna německá škola. Od poloviny 17. století až do počátku 19. století byl dům v majetku několika generací barvířských rodů Finků a Miků, které v něm provozovaly i barvířskou dílnu. Od poloviny 19. století vlastnila dům rodina schwarzenberského úředníka Aloise Tučka a od počátku 20. století byl ve správě obce užíván jako nájemní.

Mgr. M. Jakab

EXPONÁT JARA 2003 představuje tyto archeologické nálezy z domu čp. 77 v Široké ulici:
* Keramické tuhové zásobnice, 14.století
* Keramika se značkami na dně, 13. století
* Keramická dlaždice, 14. století
* Barokní cihla s otiskem zvířecí tlapy
* Vídeňský fenik, 14. - 15. století

OSUDOVÉ OKAMŽIKY Z REGIONÁLNÍ HISTORIE
ODPOVĚĎ NA DOTAZ Z INTERNETU

- Elektronickou poštou přišla na adresu muzea otázka, týkající se průběhu hranice po záboru Českého Krumlova v roce 1938. Odpověď na tuto otázku může zaujmout i čtenáře muzejního bulletinu.

V návaznosti na Mnichovskou dohodu ze dne 30. září 1938 začala 1. října téhož roku říšskoněmecká branná moc obsazovat příhraniční oblasti tehdejších politických okresů Český Krumlov a Kaplice. Na Českokrumlovsku se vojska první den zastavila na pravém břehu Vltavy a v dalších dnech postupovala stále hlouběji do vnitrozemí. 8. října 1938 vstoupila do Českého Krumlova. O den později byla obsazena Kleť. V listopadu se v Holubově sešla delimitační komise, která stanovila další úpravy nově vytyčované hranice mezi Říší a Česko-Slovenskem (tzv. II. republikou ).

Z obou politických okresů zbylo jen velmi malé neobsazené území, které bylo správně přičleněno k česko-slovenskému politickému okresu České Budějovice.

1 Politický okres Kaplice, který sestával ze soudních okresů Kaplice, Nové Hrady a Vyšší Brod byl obsazen až na výjimky takřka celý. Jednalo se o rozlohu přes 900 km2 a okolo 50 000 obyvatel.

Politický okres Český Krumlov na tom nedopadl lépe. Soudní okresy Horní Planá (přes 371 km2, 16 000 obyvatel) a Chvalšiny (přes 387 km2, přes 12 000 obyvatel) byly zabrány bezezbytku. Soudní okres Český Krumlov (přes 387 km2, 32 000 obyvatel) podlehl záboru ze dvou třetin.

Český Krumlov se stal pohraničním městem. Při staré výpadovce na České Budějovice byla u hostince "U Trojice" zřízena říšskoněmecká celní stanice. Situaci v těchto místech připomíná reprodukovaná mapka.

Hranice záboru obcházela město po severních svazích Kleti, kterou zabírala. Obtáčela masiv Blanského lesa až k hájovně Nový Dvůr a odtud vedla k železniční trati České Budějovice - Kájov, kterou přetínala na traťovém kilometru 25,896. Poté vedla směrem k Sv. Trojici, kde byl již vzpomenutý silniční hraniční přechod.

Hranice poté překročila řeku Vltavu a po pravém břehu pokračovala směrem na Mirkovice, Malčice, Žaltice a Zubčice.

V tehdejším politickém okrese Český Krumlov rozdělila mezi zbytek republiky a Říši části obcí Jaronín, Chlum, Brloh, Holubov, Plešovice, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná, Český Krumlov, Chabičovice, Zahrádka, Malčice, Zubčice a Věžovatá Pláň. V okrese Kaplice to byly části obcí Střítež, Netřebice, Pořešín, Kaplice a další. Došlo tak často k paradoxním situacím, kdy majetek obyvatel českých obcí zůstal na zabraném území (např. lesy).

Hranice byla v průběhu dalších let ještě několikrát korigována. Velmi brzo po jejím vzniku také došlo ke změně jejího charakteru: od 15. března 1939 se stala čárou oddělující území "reichu" od Protektorátu Čechy a Morava, jejíž existenci zlikvidovalo až vítězství Spojenců v roce 1945.

Vysvětlivky k mapce: Silnou čarou je vyznačen průběh záboru. 1 - pozemek býv.Jitony, 2 - dnes průkop nové silnice na České Budějovice, 3 - stará silnice do Českých Budějovic, 4 - stará LIRA, 5 - býv. zahradnictví, 6 - pravý břeh Vltavy (Rozsyp).

Text a mapka: Mgr. Petr Jelínek

VÝROČNÍ ZPRÁVA MUZEA ZA ROK 2002
BUDE VYDÁNA ZAČÁTKEM BŘEZNA

* Poslední výroční zpráva muzea pod dlouholetým názvem Okresní vlastivědné muzeum vyjde v první dekádě března. Kromě obligátních kapitol o jednotlivých činnostech muzea bude tentokrát obsahovat rozsáhlejší textovou i obrazovou přílohu. Na jejím obsahu se podílejí jednotliví odborní pracovníci. Mimo jiné budou publikovány informace o archeologických výzkumech, dále o projektu "Stifter 2005" a sbírce Stifterian v muzejní knihovně a také o podílu muzea na projektu CD-ROM "Ikonografie státního hradu a zámku Český Krumlov".

Nepřehlédnutelné bude zajímavé zamyšlení nad výstavou "Obnovená krása" ve vztahu k restaurování sbírkových předmětů v podmínkách našeho muzea a muzejnictví vůbec. Další příspěvky budou věnovány podílu muzea na dokumentačních audiovizuálních projektech v uplynulém roce ve vztahu k dějinám města a specifické části muzejního sbírkového fondu, kterou tvoří naivní obrázky lidových umělců z Velešína Marie a Martina Šítalových.

Výroční zpráva bude umístěna na Internetu a v malém počtu kusů též vytištěna. Zájemcům ji na požádání zašleme - adresátům Muzejního kruhu zdarma, ostatním za úhradu režijních nákladů.

NOVINKA DO VAŠÍ KNIHOVNY

* Po dlouhé době tří desetiletí se v minulých týdnech objevila na pultech českých knihkupectví kniha s dílem Adalberta Stiftera.

Malé nakladatelství Srdce Vltavy v Horní Plané pokračuje v započaté edici Granit druhým bilingvním svazkem a po úspěšném vydání šumavských povídek Johannese Urzidila přichází s knihou Adalbert Stifter: Paměti mého pradědečka / Die Mappe meines Urgroßvaters.

Kromě Stifterova díla (v překladu Ladislava Hegera pod názvem Z kroniky našeho rodu) kniha obsahuje doprovodnou část, která je uvedena článkem Johannese Urzidila "Druhá tvář Adalberta Stiftera" z roku 1935. Dále následuje literárně-historická studie Václava Maidla "Stifterova próza Z kroniky našeho rodu po 160 letech", úvaha Martina C. Putny "Stifterovský člověk: Utopie? Proroctví?" a oddíl komentářů uzavírá malý regionální průvodce stifterovskými reáliemi Petra Jelínka "Pocta básníkovi Šumavy. Kořeny Stifterova šumavského díla a památky spojené s jeho jménem". Knihu uzavírá informace o autorovi českého překladu L. Hegerovi a ediční poznámka.

Knihu sestavili a k vydání připravili Lenka Hůlková, Vladimír Musil a Milada Urbanová. Český text k novému vydání připravil Jan Mareš, německou edici originálu Harald Salfellner. Německý překlad doprovodných komentářů pořídil Václav Maidl za spolupráce Kristiny Kallert.

Knihu je mimo jiné možné zakoupit v pokladnách muzea v Českém Krumlově a Památníku Adalberta
Stiftera v Horní Plané. Cena výtisku činí 295,-Kč.
V případě zaslání na dobírku připočítáváme poštovné a balné.

K AKTUÁLNÍ VÝSTAVĚ
SBÍRKA I / SAMMLUNG I / COLLECTION I

Možnost seznámení s tím, co je nového a zajímavého v ateliérech současných rakouských výtvarníků, přináší od roku 1990 pravidelně úvodní výstava v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově, k jejíž realizaci byli letos pozvání dva umělci mladší generace pocházející ze Štýrska - Helga Chibidziura (nar.1976) a Gideon Koval (nar.1975). Oba v roce 2002 završili svá studia na Umělecké univerzitě v Linci, Helga v oboru textilu a Gideon v oboru malby a od roku 1999 působí v umělecké skupině "abs" (společně s Aronem Ryndou), která se věnuje kromě výstavní činnosti i designu nástrojů, hraček, architektury, textilnímu návrhářství a kreativním konceptům kulturních akcí, z nichž se do povědomí širší rakouské veřejnosti vepsaly závody umělecky pojatých vozidel "Schallenbergrace" v Ahornu (Horní Rakousko) a "Kirch_riegl_race" v Predingu (Štýrsko).

Helga Chibidziura se účastnila v roce 2001 přehlídky textilního designu "Indigo" v Paříži, téhož roku se výtvarně podílela na inscenaci Monteverdiho opery "Návrat Odyssea" v klášteře Wilheringu, spolupracovala s klenotnickou firmou Swarovski a v roce 2002 představila monograficky svou tvorbu, zahrnující kromě textilu též sítotisk, malbu, animaci a trojrozměrné instalace, i mezinárodně - na výstavě ve Schleusingenu (Německo).

Gideon Koval je od roku 2002 asistentem Centra současného umění v Linci, jeho tvůrčí záběr zasahuje od malby a přes trikový film (12ti minutová animace keramiky "a star" získala cenu rakouského ministerstva kultury) až k hudbě - v roce 1997 založil skupinu "Hakkaapäälle", která si odbyla svůj křest před veřejností u příležitosti "Slavnosti volné tvorby" v roce 1998 právě v našem muzeu.

Výstava Sbírka I / Sammlung I / Collection I bude zahájena v sobotu 1. března 2003 od 14 hodin ve výstavních sálech muzea a potrvá do 31. března.

Mgr. Ivan Slavík

KONTAKT OVM - Regionální muzeum Horní ul. č. 152 381 01 Český Krumlov Tel. č. +420 380 711 674 Tel. fax č. +420 380 714 249 E-mail: muzeumck@quick.cz

Pobočka muzea - Památník Rodný domek Adalberta Stiftera Palackého ul. č. 21 382 26 Horní Planá Tel. č. +420 380 738 473 E-mail: stifter@lipensko.cz