| Předchozí čísla |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
| Bulletin muzea v Českém Krumlově - Červenec a srpen 2002 - Dvojčíslo 7 a 8 - Ročník XI. |
|
MUZEUM JE V LÉTĚ (OD 1. 7. DO 31. 8.) OTEVŘENO DENNĚ OD 10.00 DO 18.00 HODIN * * * * * POSLEDNÍ PROHLÍDKY ZAČÍNAJÍ V 17.15 HODIN |
|
ČERVENEC A SRPEN V MUZEU EXPOZICE A VÝSTAVY
Nová dlouhodobá výstava KLOKANOViny aneb putování Austrálií a Tasmánií. Fotografie ing. Ladislava Pouzara a další zajímavé exponáty. Výstava potrvá do poloviny ledna 2003. Sezónní výstava Eva Davidová - Fotografie / Cesty Romů - Romano Drom. Výstavu spolupořádá Centrum Emauzy s. s r. o. Praha s podporou Města Český Krumlov. Výstava potrvá do 15. září 2002. Dlouhodobá výstava Obnovená krása - výběr restaurovaných obrazů a plastik ze sbírek muzea. Doplněno o dokumentaci restaurátorských prací. Výstava trvá do konce Roku kulturního dědictví OSN 2002. Dlouhodobá výstava Ze starých šenků. Pro zájem návštěvníků je tato populární výstava prodloužena do konce roku 2002.
Otevírací doba :
ČERVENEC A SRPEN V POBOČCE
Památník - Rodný domek A. Stiftera v
Horní Plané Nová sezónní výstava Znovu společnou cestou. Spolupořadateli výstavy jsou Základní škola v Horní Plané a Übunghauptschule der Pädagogischen Akademie der Diözese Linz. Výstava představuje práce dětí z výtvarných workshopů. Výstava potrvá do 31. října 2002. Obnovená premiéra výstavky Most mezi lidmi / Brücke zwischen Menschen - Zvonková / Glöckelberg. Proměny místa, odsouzeného před rokem 1989 k zániku. Výstavka potrvá do 31. října 2002 Sezónní výstava Vítkův Hrádek - symbol vzájemnosti. Historie, současnost a budoucnost hradní zříceniny poblíž česko-rakouské hranice.
Otevírací doba: denně 10.00 - 12.30 / 13.30 - 18.00 hodin Změna programu a termínů vyhrazena! |
STIFTERŮV POMNÍK NAD PLEŠNÝM JEZEREM
Není tedy divu, že po spisovatelově úmrtí v roce 1868 vznikla myšlenka na vystavění
důstojného pomníku "básníka Šumavy" právě v místech, o nichž vypráví ve svém literárním
vyznání lásky k rodnému kraji: Celé dny a týdny jsem chodil lesy a zlézal rokle,až mi
probleskla duší vzpomínka na toto jezero, které mi kdysi Řehoř ukázal a řekl při tom:
"Na tomto palouku, u této vody bije srdce lesa; je mi tu, jako bych je slyšel, je
líbezné a věrné a pevnější než královský hrad".
Voda, u níž zní tepot srdce lesa je vodou Plešného jezera a místem budoucího
Stifterova pomníku se mělo stát právě jeho okolí, přesněji strmá skalní Jezerní
stěna, zdvihající se nad hladinou k vrcholu Plechého.
Adalbertu Stifterovi měl být vzdán hold nejdříve mohutnou pamětní deskou,
vytesanou přímo v Jezerní stěně. Vytesaná dvoumetrová písmena měla vytvářet
citát ze Stifterova Hvozdu. Pro nákladnost a technické problémy se však záměr
neuskutečnil.
Na jaře v roce 1876 se do Horní Plané a do osady Hiršperky, dnes Jelení,
dostavil Jordan Kajetan Markus z Vídně, zakladatel tamějšího spolku Němců z
jižních Čech. Ten sdružoval ve Vídni žijící rodáky z Frymburka,
Vyššího Brodu,
Horní Plané, ,
Chvalšin a dalších míst této časti
Šumavy.
Spolek se pod Markusovým vedením snažil o připomínání zásluh slavných šumavských
rodáků a stal se zákonitě iniciátorem stavby Stifterova pomníku nad Plešným jezerem.
J.K.Markus vyjednal vše potřebné, získal ke spolupráci vídeňského architekta
Heinricha v. Ferstela a podle jeho návrhu začal organizovat celou stavbu. V
Jelení smluvil se souhlasem knížete Schwarzenberka s knížecím hajným Josefem
Palečkem vedení stavby. Ten si vybral z místních osadníků čtyři obratné dělníky
Johanna Saumera, Josefa Schrödera, Franze Saumera a Franze Stinyho.
Stavba začala již v květnu 1876. Jako nejpříhodnější místo pro pomník byl
vybrán skalní výčnělek nad Jezerní stěnou. Práce na stavbě byla těžká. Jen
cesta na staveniště trvala dělníkům tři hodiny. Z Jelení vycházeli již ve
čtyři hodiny ráno. Potraviny si nechávali vždy v pondělí odvézt na dvoukolové
káře s volským potahem k Plešnému jezeru
a odtud je vynášeli ke staveništi.
Zde si postavili "chatu" - typický přístřešek šumavských dřevorubců a lovců.
Tři dny nosili na místo stavby potřebné náčiní a poté se věnovali vyhledávání vhodných
stavebních kamenů v okolí. Základní kámen pomníku, kterým je 14,5 metru vysoký obelisk,
vyrůstá ze žulového masivu a dělníci jej samozřejmě opracovali na místě. Druhý největší
kámen však nalezli až na hranici revírů Jelení a Nové Údolí a odtud jej dopravovali
šestnáct dní po dřevěných podkladech na místo stavby. Ostatní kameny byly již
menší a pocházejí z blízkého okolí pomníku. Jednotlivé kameny přitesávali podle
vlastoručně zhotovených dřevěných šablon. Pracovali vždy celý týden až do soboty,
kdy scházeli příkrou stezkou v hustém lese do Jelení. Zde si opatřovali nové zásoby
na další týden, nechávali ostřit nástroje a podobně.
Pomník byl nahrubo postaven ještě v létě 1876. O rok pozdějí dělníci provedli
vyspárování a vytesali texty. Před pomníkem vybudovali vyhlídkovou plošinu a
na jejím základním kameni vytesali iniciály svých jmen.
Slavnostní odhalení pomníku se konalo před 125 lety - 26. srpna 1877. Úvodní řeč pronesl
J. K. Markus, který připomněl pevné pouto, kterým byl Adalbert Stifter
spojen s přírodou
rodného kraje a které výrazně ovlivnilo jeho životní názory, literární tvorbu i malířské
dílo. Spojení pomníku se Stifterovou literární tvorbou tvoří dva vytesané texty: citát z
povídky Der Hochwald / Hvozd a úryvek z básně Im Gebirge / V horách.
Nedá se spočítat, kolik Stifterových obdivovatelů nebo jen "pouhých" turistů vystoupilo
za jedno a čtvrt století na vrchol Plechého, aby se pokochalo vyhlídkou na oko přírody,
jak Plešné jezero nazval Stifter. Po letech zákazů a hraničního plotu sem opět již
třináctý rok mohou volně vstoupit lidé z Rakouska, Bavorska i z Čech. Obdovují přírodní
krásy, mnozí se pokloní básníkově památce a u pomníku položí skromnou kytičku. A snad
většina z nich v těchto místech a v tento okamžik ucítí v duši klid a mír. A snad alespoň
někteří pocítí ve svém nitru ozvěnu, kterou zanechává tepot srdce lesa.
P.J.
DROBNÉ ZPRÁVY Z ČERVNA
VERNISÁŽ VÝSTAVY CESTY ROMŮ
O svěží hudební orámování se postarali mladí romští hudebníci rodiny Kotlarů a
o milé překvapení se úspěšně postarali studenti a pedagogové Střední zdravotnické
školy v Českém Krumlově s programem romských písní a poetických textů "Černá růže
- bílá růže".
Vernisáž se stala příležitostí k neformálnímu setkání s autorkou i k ocenění jejího
přínosu pro poznání i řešení problémů romské komunity v Českém Krumlově i
zdejším regionu.
JAPONSKÁ TELEVIZE V MUZEU
* V červnu se naše muzeum stalo jedním z míst, kde společnost BVA International
Praha ve spolupráci s Japonskou státní televizí natáčela snímek o historii a
současnosti Českého Krumlova. Pro tento účel byly například z muzejní filmotéky
vybrány záběry z filmů, natočených českokrumlovskými amatéry od 60. do 80. let
20. století, trojrozměrné sbírkové předměty z muzejní expozice i z depozitářů a
historické fotografie.
SBÍRKA MUZEA JE ZAPSÁNA DO CES
* Červen 2002 se pro naše muzeum
stal významným měsícem i ve vztahu ke
sbírkám. Dne 7. června totiž zapsalo Ministerstvo kultury ČR sbírku OVM
Český Krumlov do centrální evidence ( tzv. CES ) podle zákona č. 122/2000
Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy. Tomuto úřednímu výkonu předcházela
řada měsíců práce muzejníků při komplexní inventuře sbírkového fondu a
soupisech jednotlivých podsbírek k žádosti o zápis do CESu.
ZAČAL PŘEVOD MUZEA POD NOVÉHO ZŘIZOVATELE
* Červen je ovšem také důležitým měsícem pro další existenci muzea.
Dne 13. 6. 2002 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR zákon o
přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce,
na jehož základě přejdou dosavadní okresní muzea zřizovaná státem ze
zřizovatelské pravomoci Okresních úřadů do pravomoci krajů. V Jihočeském
kraji se kromě OVM v Českém Krumlově
jedná o okresní muzea v Jindřichově
Hradci, Písku, Prachaticích a Strakonicích. Účinnost zákona by měla být
od 1.července 2002, protokol o předání by měl být sepsán nejpozději k
31.12. 2002 a dnem převodu bude 1. leden 2003.
SETKÁNÍ V HORNÍ PLANÉ
* Těsně před uzávěrkou jsme získali informaci, že se ve dnech 2. a 3. srpna
2002 uskuteční v Horní Plané
seminář k 125. výročí odhalení pomníku Adalberta
Stiftera nad Plešným jezerem. Pořadatelé počítají se zájmem účastníků z Německa,
Rakouska a České republiky. Program se bude konat v atriu Památníku - Rodného domku
Adalberta Stiftera a v prostorách Kulturního a informačního centra ( KIC) v Horní Plané.
Bližší podrobnosti zájemcům sdělí kustodka pobočky muzea paní Lenka Hůlková na tel. č. +420 380 738 473.
K 125. výročí Stifterova šumavského pomníku přinášíme článek na jiném místě.
PŘIPRAVUJEME NA ZÁŘÍ
* Již tradičně se naše muzeum připojuje k mezinárodní akci EUROPEAN HERITAGE DAYS - DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ. Letos se budou konat o víkendových dnech 14. a 15. září.
V muzeu i v pobočce bude v sobotu 14. září DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ s volným vstupem pro všechny návštěvníky.
Z NABÍDKY MUZEJNÍ POKLADNY
SLUŽBY MUZEA
Okresní vlastivědné muzeum
Pobočka muzea - Památník
INFORMACE NA INTERNETU
PROGRAM NA INTERNETU
- Mezi nejranější literární práce Adalberta Stiftera patří povídka Der Hochwald
(v češtině vydaná pod názvy Vysoký les a Hvozd), která poprvé vyšla v roce 1842,
tedy před 160 lety. Zájem čtenářů tehdy vzbudila zejména podmanivostí líčení krás
šumavské přírody. Šlo o evokaci hodnot spisovateli důvěrně známých. Vždyť v krajině,
kterou mistrně popisoval a do jejíž tajuplných dějů vtahoval své čtenáře, prožil
šťastná léta svého dětství v rodné Horní Plané, poznal zde svou první lásku i první
velké zklamání a pocítil důvěrný vztah mezi krásnou i drsnou šumavskou přírodou a lidmi,
kteří ji obývali.
* Vernisáž výstavy fotografií Evy Davidové Cesty Romů - Romano Drom,
konanou ve čtvrtek 13. června odpoledne, navštívilo takřka devadesát zájemců.
K účastníkům promluvili zástupce přednosty českokrumlovského Okresního úřadu dr.
Jan Navrátil, představitel Nadace R. Löwyho v Plzni a spoluproducent výstavy dr.
Peter Braun, představitel Centra Emauzy s. r. o. Praha a spoluproducent výstavy
Přemysl Řepa a autorka fotografií dr. Eva Davidová. Osobní poděkování autorce
vyslovil za sebe a romskou komunitu pan Jan Dunka.
Badatelské návštěvy a odborné konzultace
zajišťují odborní pracovníci po předchozí domluvě.
Požadavky a objednávky archeologických dohledů
a záchranných archeologických výzkumů dojednávejte přímo s archeoložkou muzea Mgr. Petrou Effenberkovou.
Muzejní knihovna umožňuje pouze prezenční studium.
Zájemci o pronájem sálu muzea v měsících říjnu a listopadu 2002 se mohou
obracet na pokladníky muzea, tel. 711 674.
Po předběžné domluvě termínu požadujeme závaznou písemnou objednávku.
Ceník pronájmu a návazných služeb je k dispozici v pokladně muzea.
Upozornění!
Kopírovací služby pro veřejnost neprovádíme!
KONTAKT
Horní ul. č. 152
381 01 Český Krumlov
Tel. č. +420 380 711 674
Tel. fax č. +420 380 714 249
E-mail: muzeumck@quick.cz
Rodný domek Adalberta Stiftera
Palackého ul. č. 21
382 26 Horní Planá
Tel. č. +420 380 738 473
E-mail: stifter@lipensko.cz
Stránky muzea :
www.muzeum.ckrumlov.cz
Stránky Památníku A. Stiftera :
http://hplana.lipensko.cz
www.BudNews.cz
www.ck-kultura.net
