Měsíčník Okresního vlastivědného muzea
Bulletin muzea v Českém Krumlově - Červenec a srpen 1998 - Dvojčíslo 7, 8 - Ročník VII.

MUZEUM V INTERNETU
V informačním systému regionu Český Krumlov jsou od konce června na internetové adrese http://www.ckrumlov.cz nově otevřeny stránky Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově včetně pobočky - Památníku Adalberta Stiftera v Horní Plané.

 Krumlovská madona, 1393, Uměleckohistorické muzeum Vídeň
Stálá expozice Historický obraz Českokrumlovska od pravěku do konce 19. století
Nová dlouhodobá výstava Naivní svět Marie a Martina Šítalových
Nová dlouhodobá výstava Šumava na starých pohlednicích
Sezónní výstava České loutkové divadlo - ze sbírek Muzea loutkářských kultur v Chrudimi
Sezónní výstava Loutky Karla Kroba z V. Brodu - ze sbírek českokrumlovského muzea
Nová sezónní výstava Ladislav Maria Wagner / Kontakt (obrazy)
Vernisáž se koná v pátek 3. 7. 98 v 19 hodin. Výstava potrvá do 28. srpna
Otevírací doba v červenci a srpnu: denně 10 - 12.30 / 13 - 18 hodin!
Poslední prohlídky začínají vždy v 11.45 a v 17.15 hodin.
Pobočka muzea - Památník - Rodný domek Adalberta Stiftera v Horní Plané
Stálá memoriální expozice Adalbert Stifter a rodný kraj
Sezónní výstava Šumavské muzeum v Horní Plané
Výstavka Most mezi lidmi - Zvonková / Glöckelberg
Výstavka Stifterův Hvozd
Otevírací doba v červenci a srpnu: denně 10 - 12 / 13 - 18 hodin!

POZVÁNKY DO HORNÍ PLANÉ
Po stopách básníka Šumavy

V pátek 3. července 1998 v 15 hodin se před starou školní budovou na náměstí v Horní Plané koná slavnost odhalení pamětní desky Adalberta Stiftera k uctění památky básníka a jeho prvního učitele Josefa Jenneho. Slavnost pořádají Město Horní Planá a Rýnská společnost A.Stiftera v Leverkusenu (SRN).

Pro návštěvníky Horní Plané je od června otevřena nová mezinárodní cyklistická a turistická stezka Adalberta Stiftera, spojující místa v ČR, Rakousku a SRN. Českým východiskem je Rodný domek A. Stiftera v Horní Plané. Trasa stezky vede přívozem přes Lipenské přehradní jezero na sezonní hraniční přechod Zvonková - Schöneben. Odtud přes Moldaublick do Ulrichsbergu a po jižních svazích Šumavy do Kollerschlagu. Stezka končí na území SRN ve Wegscheidu.

Rodný domek Adalberta Stiftera v Horní Plané


NOVÁ STÁLÁ VÝSTAVA NA VRCHOLU KLETI

Od 30. června 1998 je v Josefově věži - rozhledně na vrcholu hory Kleť (1083 m. n. m.) otevřena nová stálá výstava "Kulturní a přírodní význam Kleti". Připravila ji Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les ve spolupráci s dalšími institucemi, mj. i s Okresním vlastivědným muzeem v Českém Krumlově.

Výstava přibližuje řadu geografických, historických a zejména přírodovědeckých zajímavostí o Kleti a Blanském lese. Součástí výstavy jsou i nově instalované keramické reliéfy na ochozu věže, sloužící k orientaci návštěvníků při rozhledu. Reliéfy vytvořili ing. arch. Petr Pešek a Jana Pešková z Č. Krumlova.

Návštěvníci nejstarší kamenné rozhledny v Čechách (1825) se uspořádáním výstavy dočkali velmi pěkného obohacení svého programu.

(pj)

Pohled na horu Kleť ze silnice Český Krumlov - Chvalšiny

(Pozn. Kleť leží 7 km sz. od Českého Krumlova. Je to nejvyšší vrchol Blanského lesa a je významným výletním cílem. Vrchol Kleti je od r. 1956 přírodní rezervací. Rozhledna umožňuje za příznivého počasí vynikající kruhový rozhled. Na vrcholu je turistická chata z r. 1925 a hvězdárna z r. 1958. Televizní vysílač je zde umístěn od r. 1959, ale v letech 1974 - 1977 byl přestavěn. Současný vysílací stožár měří 172 m. Na vrchol Kleti vede lanová dráha z r. 1961. Od r. 1973 jsou zde nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách.)


ZE SBÍREK MUZEA

Loutky řezbáře Karla Kroba z Vyššího Brodu
Pokud navštívíte od poloviny května do poloviny září tohoto roku českokrumlovské muzeum, máte jedinečnou možnost shlédnout výstavu České loutkové divadlo, kterou do Českého Krumlova zapůjčilo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Tato výstava, která návštěvníkům představuje historické i současné loutky, mezi nimiž nechybí ani tradiční české marionety ze 2. poloviny 19. století, je doplněna o instalaci loutek Karla Kroba, vyšebrodského řezbáře, ze sbírek Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově. Ukázkou Krobovy řezbářské práce je také pozoruhodný dětský kolotoč. Celkově je na výstavní ploše soustředěno na 225 exponátů.

První kočovné loutkové společnosti přišly do Čech kolem poloviny 17. století ze západní Evropy, zejména z německých zemí a Itálie. Jejich nejstarší repertoár tvořily mezinárodní dramatické látky, které byly původně určeny pro živé herce, ty byly ovšem značně zjednodušené. Mezi nejoblíbenější patřily hry o Faustovi či o Donu Juanovi.

Tradice českého loutkového divadla vznikla kolem poloviny 18. století, kdy se loutková představení stala nezbytnou součástí jarmarečních a pouťových atrkcí, neboť se jednalo o tradiční lidovou zábavu. Společnosti kočovných loutkářů sehrály velkou roli zejména v dobách národního obrození, jelikož působily výhradně na českém venkově a venkovskému obyvatelstvu tak přinášely světové i české drama, které bylo předváděno jim srozumitelnou formou a jazykem. Loutková divadla totiž tehdy žačala zpracovávat i současné české hry Václava Klimenta Klicpery či Josefa Kajetána Tyla s vlasteneckými a historickými náměty.

V této době v Čechách vznikaly celé loutkářské rody, jako Kopečtí, Dubští, Maiznerové nebo Kočkové, které jako potulní komedianti kočovaly se svou produkcí po českém venkově a z generace na generaci přenášely repertoár, loutky i vybavení svých divadelních společností. Snad nejznámějším a nejvýraznějším představitelem českého loutkářství své doby byl "otec" českého loutkového divadla Matěj Kopecký (1775 - 1847). Svá představení sehrávali nejčastěji v hostincích, na tržištích pod širým nebem či přímo ze svých maringotek.

V žádném souboru "dřevěných herců" tehdy nemohli chybět čerti, rytíři, loupežníci, sedlák Škrhola, policajt Šmidra ani Kašpárek. Pro české prostředí jsou typické loutky marionety, které byly ovládané seshora pevným vodícím drátem a nitěmi, na které byly navázané ruce a nohy. Některé figurky, jako Kašpárek či Škrhola, mívaly pohyblivou spodní čelist - klapačku nebo oční klapky. Tradiční české marionety byly vyrobené ze dřeva a loutkáři si je většinou nechávali vyřezat u zručných řezbářů. Loutkové produkce byly původně určené dospělému publiku, ale během 19. století začal na představeních převládat dětský divák a vliv kočovných loutkových společností začal postupně upadat.

Ovšem během 2. poloviny 19. století začala vznikat menší rodinná, školní či spolková loutková divadla, neboť aktivní provozování loutkoherectví poskytovalo dětem ušlechtilou zábavu, která měla zároveň i značný výchovný vliv. Masovému rozšíření těchto divadel v 1. polovině 20. století napomohla i sériová výroba menších loutkových divadel, dekorací, scénářů i loutek. Mezi nejvýznamnější výrobce tohoto sortimentu patřila pražská firma Münzberger, pro kterou loutky řezboval i Karel Krob.

Vyšebrodský řezbář
Karel Krob (1904 - 1974) strávil většinu života ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku ve svém rodinném domku č.p. 93, i když pocházel z Kladenska, kde se narodil v obci Rozdělov u Kladna. Původně se v letech 1918 - 1921 vyučil obuvníkem, a jelikož ho toto řemeslo neuživilo, pracoval později v kladenské Poldovce, ovšem většinu života se živil zednickou profesí. Po druhé světové válce přišel v rámci osidlování pohraničních okresů z Kladenska na Šumavu do Vyššího Brodu, kde pracoval na stavbě lipenské elektrárny.

Již od mládí byl fascinován světem potulných loutkových divadel, proto také svůj veškerý volný čas věnoval řezbářství a výrobě loutek - tradičních českých marionet z lipového dřeva. Navázal tak na tradici předních českých loutkářů, neboť figury řezboval tak, jak si je pamatoval z loutkových představení svého dětství. Zpočátku vyráběl loutky a dřevěné figurky pouze pro potěchu svých dětí, známých a přátel. Již na Kladně vytvářel malé loutky pro rodinná divadla. Později vyřezával loutky na zakázku loutkářských souborů včetně Divadla Spejbla a Hurvínka či pro loutkářskou dynastii Kopeckých. Dnes jsou jeho díla zastoupena v celé řadě muzejních i soukromých sbírek či loutkových souborů. Stál rovněž u zrodu vyšebrodského loutkového souboru, pro který vytvořil „dřevěné herce" a navrhl scénu i kulisy.

Veřejnosti zpřístupněné soubory loutek Karla Kroba jsou dnes ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově (takřka 50 kusů) nebo Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Nejčastěji Krob vytvářel postavy loupežníků, četníků, lesních skřítků, venkovanů, mezi nimiž nechyběl ani hloupý Honza a sedlák Škrhola, králů, královen, princů i princezen, odvážných rytířů a rozverných Kašpárků či hrůzostrašných pohádkových bytostí - vodníků, čarodějnic i zlých černokněžníků. Mezi jeho nejoblíbenější postavičky ovšem patřili čerti, neboť o nich vyprávěl: „Inspirovala mě k nim lípa, ze které jsou vyřezáni. Rostla na skále Čertovy stěny nedaleko odtud. Byla na nepřístupném místě, a tak mi ji hajný dovolil porazit. Bylo to nebezpečné, ale nejhorší bylo dostat pokácený kmen ze strže pod stěnou. Kmen jsem rozřezal na velké špalky a jednotlivě jsem je vytahal na zádech nahoru na silnici. Než byli čerti hotovi, tak jsem se čtyřikrát zapotil. Poprvé, když jsem lípu kácel, podruhé, když jsem ji vytahoval z jezera, kam sjela, potřetí, když jsem rozřezával kmen a hlavně počtvrté, když jsem pak řezbářskými dláty své čerty řezboval. Pekelně jsem se s tou čertovskou lípou nadřel a tak jsem se rozhodl nadělat z ní čerty. Je jich patnáct a každý jiný."


Před prohlídkou podzemí grafitového dolu doporučujeme návštěvu výstavky

Historie dolování na Českokrumlovsku

v provozní budově dolu.

Výstavku připravilo naše muzeum ve spolupráci s vedením dolu.

Zájemci se mohou např. seznámit s údaji o využití grafitu Kelty (Třísov) a o dolování v Č. Krumlově, Mokré, Černé v Poš. a Hůrce.

Horníci ve svátečních uniformách

Výstavka je přístupná v době prohlídek.

Vstup volný.


MUZEA JIHOVÝCHODNÍ ŠUMAVY
VÁS ZVOU

Na letošním muzejním veletrhu v Třebíči se ve společném stánku představila se svojí nabídkou muzea jihovýchodní Šumavy : Okresní muzeum v Prachaticích, Muzeum při Správě NP a CHKO Šumava ve Vimperku, Muzeum JUDr. O.Kudrny v Netolicích a Okresní vlastivědné muzeum v Č. Krumlově s pobočkou - Památníkem A. Stiftera v Horní Plané.
Tyto instituce jsou členy regionálního kolegia Šumavských muzeí Asociace muzeí a galerií. Pro návštěvníky Šumavy přinášíme přehled o programu našich kolegů v letošní sezóně.

Prachatické muzeum, Neumannova 13, 383 01 Prachatice, tel. 00420-338-311419, fax: 00420-338-21652
Stálá expozice : Minerály Prachaticka - Zlatá stezka a archeologie - Renesance, Zlatý věk města Prachatic - Prachatice v 19. století - Střelecké terče - Sakrální umění
Sezónní výstava : Krásné časy - fotografie z prostředí aristokracie na přelomu 19. a 20. st.

Muzeum při Správě národního parku a CHKO Šumava
Zámek 20, 385 01 Vimperk, tel. 00420-339-411506
Stálá expozice : Sklářství - Knihtisk - Šumavská příroda - Dějiny města
Sezónní výstava : Fotografie a pohlednice Vimperka

Muzeum JUDr. Otakara Kudrny, Náměstí 248, 384 11 Netolice, tel. 00420-338-324251, fax: 00420-338-324251
Stálá expozice : Osobnost dr. Kudrny - Historie a kulturní tradice města - Etnografie - Umělecký průmysl, řemesla, cechy - Sbírka zbraní - Pohlednice - Nábytek - Hodiny - Sklo - Porcelán - Kamenina ...
Sezónní výstavy : Josef Zikmund - obrazy a akvarely (červenec), Umělecká fotografie a šperk (srpen)

Otevírací doba : Ve všech uvedených muzeích je v sezóně otevřeno denně kromě pondělí.


PAŠIJOVÉ HRY V HOŘICÍCH NA ŠUMAVĚ

Nedaleko Českého Krumlova leží obec Hořice na Šumavě. Ve dnech 25. července, 1., 8., 15., 22., 29. srpna a 5. září 1998 se zde konají známé pašijové hry. Představení začínají vždy v 17 hodin a končí před 19 hodinou. Hraje se na přírodním jevišti a pro diváky je připraveno 512 míst v krytém hledišti.

Hořice na Šumavě, pašijové hry roku 1912, scéna zmrtvýchvstání, foto Josef Seidel

Nejen ve výše uvedené dny, ale po celou sezónu je v budově bývalé fary (na náměstí poblíž kostela) přístupná stálá výstava o historii a současnosti Hořických pašijových her. Výstavu před lety připravilo naše muzeum pro pašijovou společnost. O provoz se stará paní Marie Selecká.


PŘIPRAVUJEME NA ZÁŘÍ

Lea Konvalinková - Restaurátorské práce. Výstava českokrumlovské restaurátorky přinese zajímavý pohled na její dosavadní rozmanitou práci při záchraně památek. Vernisáž se uskuteční v neděli 6. 9. dopoledne v rámci Slavností volné tvorby.

O den dříve, v sobotu 5. 9., se v poledních hodinách uskuteční jako součást Slavností volné tvorby program v Rodném domku A. Stiftera v Horní Plané se zahájením výstavy Otto Saxinger - Reminiscence na A. Stiftera.

Den otevřených dveří připravujeme na neděli 13. září jako příspěvek Dnům evropského dědictví - EUROPEAN HERITAGE DAYS. Po celý den budou mít všichni návštěvníci volný vstup do všech expozic a výstav, jak v muzeu v Českém Krumlově, tak v pobočce v Horní Plané.


MUZEUM, HORNÍ 152, 381 01 ČESKÝ KRUMLOV
Telefon : +420 380 711 674, Telefon & Fax : 00420-337-2249

POBOČKA - RODNÝ DOMEK A. STIFTERA V HORNÍ PLANÉ
Palackého č. 21, 382 26 Horní Planá, Telefon : 00420-337-97473

 


© Sdružení k vytvoření financování a správě informačního systému regionu Český Krumlov, 1998
Počet přístupů na tuto stránku od 10. září 1998 : TOPlist 0