| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Březen 1998 - Číslo 3 - Ročník 8 |
| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Březen 1998 - Číslo 3 - Ročník 8 |
| Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
51. schůze OR se konala 9.2.1998. Radní na ní schválili sociální příspěvek obce ve výši 1.000,- Kč na nákup kompenzačních pomůcek pro sluchově postižené dítě, krátkodobé ubytování rumunského emigranta s dcerou a provedení velkoplošné reklamy Křemežského veletrhu firmou Calvo.
Obecní rada se dále vážně zabývala problematikou černých skládek v Loučeji, připomínkami ke svozu domovního odpadu v zimním období a posypem komunikací. Byl učiněn pokus o získání výjimky od Ministerstva život. prostředí, aby v Křemži byla zimní údržba prováděna solankou a zdá se, že se to podaří. Tím bychom se zbavili nadměrného prášení, které obtěžuje nás všechny.
Následně pojednání OR se konala 29. pracovní porada OZ (omluvena p. Vítková). Zastupitelé se seznámili s dopisem DI Policie, kterým oznamují obci, že není nutné, z jejich pohledu řešit dopravní situaci v Budějovické ul. (před Agriem) doprav. značkami. Dále projednali žádosti o odprodej obec. pozemků (prodloužení zahrady Jirovců až ke Spojovací ul. a rozšíření zahrady Voráčků k melior. stoce v ul. U Rybníka pro možnost přístavby RD) a o prodej bytových domů v majetku obce stávajícím nájemníkům (pro rozhodnutí o výši prodejní ceny byly vyžádány znalecké posudky).
Při projednání rozboru hospodaření obce a Služeb obce za r. 1997 bylo doporučeno, aby do návrhu rozpočtu obce na r. 1998 byl zahrnut nákup nového dodávkového auta, které bude sloužit i pro přepravu při půjčování pivního stanu, vyšší částka na podporu sportu v obci a na opravu komunikací, kde je nutno stanovit pořadí, v jakém budou opravovány.
-Lin-
| "Vítězný únor" 1948 |
V posledních únorových dnech nám připomněly všechny naše sdělovací prostředky smutné 50. výročí komunistického únorového puče v roce 1948. Je myslím nanejvýš potřebné si připomenout důsledky tohoto výročí i u nás na Křemežsku, neboť i zde mnoho občanů a rodin pocítilo na sobě důsledky nastupující komunistické zvůle.
Pro naši starší generaci je toto připomínka oněch hrozných let, pro ty mladší, kteří neprožili padesátá léta a na sovětskou okupaci pomalu zapomínají, je toto nanejvýš potřebné. Je totiž všeobecně známo, že mají poněkud zkreslený a příliš mírný pohled na 42 let komunistické nadvlády. Sám jsem se přesvědčil o tom, že mnozí mladší nepochopí, že se něco tak hrozného u nás mohlo dít. Ostatně vyšlo dost literatury, ze které je možno čerpat pravdu, se kterou je třeba se seznamovat. Omezím se proto ve stručnosti jen na to, jak únor 1948 zasáhl do klidného poválečného života na našem Křemežsku, a to do všech sfér života:
Nejtvrdší a nelidský teror postihl naše zemědělce, které se při začínající socialisaci vesnice snažil režim, jako tzv. kulaky zlikvidovat, aby snáze tak založil jednotná zemědělská družstva, čemuž se zemědělci bránili. (Nebylo divu: láska ke zděděné půdě, dobrá úroveň našeho zemědělství, zatímco v družstvu při ještě nedokonalé mechanizaci bylo mnoho dřiny a malé výdělky). Větším rolníkům vyhlédnutým komunisty k likvidaci byly předepisovány povinné a neúměrně vysoké dodávky jejich výrobků, při jejich nesplnění vysoké pokuty a vězení, blokování příjmů za odevzdané produkty, dotěrné a nesmyslné kontroly v hospodářských staveních, zabavování mechanisačních prostředků a dokonce nucené vystěhování. Na našem Křemežsku zasáhla tato persekuce nejsilněji deset zemědělců. Uvězněni a následně vystěhováni ze svých domovů byli:
Ing. Jaroslav Hořejší z Chlumu č. 1, Jan Eibl ze Stupné č. 5, František Rypota (Dvořák) z Bohouškovic č. 4, Marie Bukovská z Chlumečku č. 1 a Stanislav Bůžek z Chlumečka č. 2 byl zařazen do pracovně technických praporů a pak vystěhován. Do těchto praporů byti povoláni rovněž Petr Duda z Bohouškovic č. 1, František Dítko z Krasetína č. 14, Václav Honetšlegr (Kavěna) z Třísova č. 7 - kromě toho byl i vězněn. K vězení byl odsouzen i Adam Janeš z Krasetína č. 14. V uranových dolech byl nucen ve vazbě pracovat Jan Honetschläger (Podhradský) z Třísova č. 7. Ten přišel bez náhrady i o svůj domov. Rozsáhlé hospodářské budovy si dalo JZD Holubov zaknihovat a JZD Křemže jako nástupnická organizace je prodalo.
Podrobněji popisujeme utrpení těchto zemědělců v naší publikaci Z dějin Křemežska v kapitole Socialistické zemědělství.
Život a práci u Pracovně technických praporů byli nuceni vychutnat i někteří další naši občané namísto své základní vojenské služby: Otto Spurný z Křemže, Jan Rosenfelder z Křemže, František Valdhans z Třísova, František Štabrnák z Loučeje a Oldřich Stajner z Krasetína. Z celého Českokrumlovského okresu sloužilo v PTP celkem 82 mladých a starších občanů. Pracovali za těžkých pracovních podmínek na různých zemních a stavebních pracech na Libavě, Ostravsku, Kladně, Mostě (v dolech), v Děčíně, Mimoni aj. Ve většině případech byli povoláni na dobu neurčitou, nevěděli, kdy budou propuštěni domů.
Komunističtí ideologové považovali za svého úhlavního nepřítele církve. Proto persekuce postihla i našeho řím. katolického děkana P. Josefa Knížete a faráře církve ČSL.- husitské p. Miloslava Čecha. Děkan Josef Kníže strávil tři roky ve vězení za to, že přeložil do češtiny knihu „Die Herrgottschanze" - tj. Šance Boží, která je vlastně povzbuzením kněží proti atheistické ideologii. Byl vězněn v Bitýzu a pak ve smutně proslulé věznici ve Valdicích. Po propuštění nesměl vykonávat své povolání a pracoval v lese za směšně nízkou mzdu 350 Kčs měs. Těžší práci dělat nemohl, neboť se vrátil z vazby s podlomeným zdravím. Do duchovní správy směl nastoupit až v r. 1965, kdy přišel do Křemže. Velmi dobře si rozuměli s farářem Miloslavem Čechem, který byl znám jako obhájce pravdy, práva a spravedlnosti a odpůrce veškeré totality. Proto byl povolán do PTP, ale po brzkém propuštění nesměl vykonávat svou kněžskou službu po dobu jednoho roku. Jeho manželka-učitelka nesměla vyučovat a byla nucena prodávat v prodejně Jednoty za nízkou mzdu, čímž rodina dost trpěla. Zášt místních vládnoucích komunistů se přenesla i na dceru Doubravku, která přestože měla výborný prospěch, měla potíže s přijetím na střední školu.
Po svém uchvácení moci zlikvidovali komunisté všechny drobné řemeslníky a vyvlastnili majetek všem podnikatelům. Bez náhrady a jakýchkoliv dohadů byly majitelům odebrány a zestátněny: pila ve Mříči, Artypa v Holubově, elektrárna ing. Stibrala pod Dívčím Kamenem, Holubovský družstevní mlýn a hospodářské družstvo ve Mříči. Prodejny a pohostinství, pokud je majitelé nezavřeli, převzalo družstvo Jednota. Drobní řemeslníci a živnostníci, aby prý příliš nebohatli nebo druhé nevykořisťovali, museli buď přejít pod Komunální služby MNV, nebo si najít jiné zaměstnání. Tak např. obuvník p. Benda musel uzavřít svou ševcovskou dílničku a denně do pozdního věku docházel do práce na pilu do Mříčí, aby si tak zaopatřil svůj skromný důchod. Stejně tak skončil pan Václav Domin se svým prosperujícím koloniálem se smíšeným zbožím ve Křemži u Štiků čp. 26.
Okamžitá výpověď z pronájmu, bezdůvodné pokuty, zabavení majetku (krámské zařízení, auto, motocykl aj.) zákazy zaměstnání, jsou jen částí toho, čím prošel. On jediný (snad s důchodcem a kostelníkem Petrem Troupem) zásadně odmítal účastnit se voleb, čímž zapříčinil, že MNV v Křemži nemohl vykazovat 100 % účast voličů ve volbách. Nepodlehl ani pod nátlakem a že nešlo jen o plané výhrůžky, pocítila manželka i dcera ještě v 60. letech. Horší než celoživotní těžká práce v lese byl pocit bezmoci, ponižující zacházení, zášť, zloba a msta místních vykonavatelů státní správy. Pan Domin zemřel v necelých 63 letech. Za své rodiče trpělo i mnoho dalších dětí např. Petr Duda z Bohouškovic, ačkoliv uspěl třikrát po sobě u přijímacích zkoušek, nebyl jako syn „kulaka" přijat na Vysokou veterinární školu, po které toužil. Jan Daněk z Křemže musel opustit studium na pedagogické fakultě po 3. semestru. Jako mladí si nemohli vybrat to, po čem toužili, také dospělí museli často opustit své povolání nebo zaměstnání a přeškolovat se v jiném oboru. U všech byla utlumena násilím podnikavost a veškerá aktivita. Jedním příkladem za všechny byl u nás Vincenc Rozboud, který se po válce úspěšně rozjela není pochyby, že by svou podnikavostí byl prospěšný ostatním. Zásluhou komunistického režimu skončil jako dělník na pile a pak na dřevoskladu ve Mříči.
Jako „nepřátelé socialismu" byli odsouzeni k vazbě: František Sklář, majitel továrny Artypa v Holubově a tiskař Jan Hošek. Za dodávání zpráv na svobodný Západ byl odsouzen Bohuslav Jakubec z Křemže a Adolf Oberpfalzer, který jako člen pohraniční stráže bydlel v Horní Plané a převáděl uprchlíky přes hranice. Oba dva byli nuceni pracovat v uranových dolech bez jakékoliv zdravotně bezpečnostní ochrany.
Ještě bylo mnoho dalších, kterým „vítězný únor" 1948 přinesl utrpení, zbytečné starosti a nemilé zásahy do jejich klidného života. Mnohé se za ta desetiletí zapomenulo, ale alespoň toto je třeba pro poučení budoucím zachovat. Dodatečně je vše zapsáno i v naší obecní kronice. Také autoři knihy Z dějin Křemežska v terénu od postižených a pamětníků zjistili a písemně podchytili události tohoto období „Temna" a tento záznam bude i podkladem pro chystané vydání knihy Kronika šumavských hvozdů, která by měla souhrnně popsat a vylíčit tuto mimořádnou dobu v našich pošumavských okresech. Na jejím vydání pracuje p. Josef Pek z Vimperka.
- František Nejedlý -
Není o mnoho veselejší „vítězný únor 1998"?
| Chybí Čechům opravdu národní uvědomění? |
Na to si stěžují naši státníci v poslední době, že tento povahový rys chybí především naší mládeži. Jaká je skutečnost, o tom nás přesvědčili v posledních dnech února naši hokejisté a lyžaři s Katkou Neumanovou a ostatní mládež při jejich návratu z Naganu po vítězství nad Finskem, USA, Kanadou a Ruskem.
Zlatá medaile našich hokejistů, stříbrná a bronzová Neumanové z XVIII. olympijských her vyvolaly u naší mládeže takové nadšení a národní uvědomění, které se dá srovnat jen s listopadovými událostmi v 89. roce. A dnes máme pro změnu 98. rok. Asi potřebujeme nějaké podněty, abychom měli důvod své národní cítění projevit.
Na žádné, ani sebelíp organizované slavnosti, se ještě nehlásilo tolik mladých lidí ke svému češství jako v neděli na Ruzyňském letišti, ve Střešovicích před vilou prezidenta republiky a nakonec na Staroměstském náměstí. A kdo sledoval rozhlas a televizi, viděl stejné projevy nadšení i v jiných městech naší malé republiky. Škoda, že našim poslancům a politikům až na prezidenta, ministerského předsedu a primátora města Prahy to nic neříká. Nebo mají dojem, že máme být stejně nadšení, když televize přenáší interpelace z parlamentu jak tam za 40.000,- Kč měsíčně podřimují, čtou noviny, což je nakonec snesitelnější než některé jejich projevy a připomínky. Někdy má divák dojem, že žijeme ještě před rokem 1989. Hlavně podle toho jak nadřazují zájmy stran a své nad prospěchem národa. I to dělají tak nemožně, že se strany rozpadají a zanikají pro miliónové machinace. To se ještě nepoučili, kam to dotáhli komunisté, když nadřadili stranu nad národ? Pokud ne, ať se zeptají Neumanové, Haška, Jágra a ostatních hokejových reprezentantů co udělali, aby bez jakékoli organizace a finančních nákladů ze státní pokladny je přijelo uvítat takové množství mladých lidí a fandil jim celý národ. Částečně to nakousl při nedělní debatě pan Černý - profesionalita, obětavost a vytrvalost. V politice by to chtělo ještě nějakou kladnou vlastnost přidat.
- Zd. Hořejší -
| Místní Policie informuje |
V průběhu měsíce února 1998, bylo zaznamenáno na OO P ČR ve Křemži celkem 9 přestupků a 6 trestných činů, což je u přestupků a trestných činů nepatrný pokles, s porovnáním za měsíc leden 1998. V průběhu měsíce byl taktéž zaznamenán nárůst dopravních nehod, které se naštěstí obešly bez zranění. Příčinou dopravních nehod byla většinou nepozornost a jízda pod vlivem alkoholu.
Jako první případ bychom chtěli uvést trestný čin krádeže a porušování domovní svobody, ke kterému došlo začátkem měsíce února 1998 v obci Lhotka. Na telefonní linku 158 bylo oznámeno od občana, kterému bychom chtěli touto formou také poděkovat za spolupráci, že se do jedné z rekreačních chat ve Lhotce vloupali dva neznámí muži, kteří na místo činu přijeli osobním motorovým vozidlem. Ihned po přijetí oznámení vyjela na místo hlídka, která pachatele zadržela při odjezdu. Ve vozidle pachatelů se nacházely různé věci z chaty, čímž by vznikla poškozenému majiteli škoda ve výši 25.300,- Kč. Pachatelé uvedeného skutku byli zajištěni v policejní cele, kde mohli v klidu o svém jednání přemýšlet.
Další vloupání do rekreační chaty bylo zaznamenáno u osady Mříč. Tento případ je v současné době v šetření a po pachateli tohoto skutku se intenzívně pátrá. Další trestný čin krádeže byl zaznamenán v obci Brloh, kde zaměstnanec jedné firmy bez udání důvodu odešel z pracoviště, odkud si odnesl příklepovou vrtačku, čímž vznikla poškozenému zaměstnavateli škoda ve výši 9.500,- Kč.
V průběhu měsíce byl zaznamenán nárůst trestné činnosti pachatelů, kteří u osady Jaronín a obce Brloh kradou telefonní kabely z výkopů, čímž vzniká pracovním firmám statisícová škoda. Ale i v tomto případě je patrné, že některým obyvatelům není lhostejné co se kolem jejich bydliště děje, všímají se ruchu kolem sebe a poté předají policistům poznatek, který může vést ke zjištění pachatele uvedených krádeží.
V únoru byly zaznamenány přestupky proti majetku, kdy např. neznámý pachatel odcizil v Loučeji u vepřína elektromotory s elektrickým vedením, čímž ZD Křemže vznikají nemalé škody.
V současné době probíhala zvýšená kontrola nad silničním provozem, čímž bylo zjištěno mnoho přestupců, kteří nejsou držiteli řidičských průkazů, ale i přesto motorová vozidla řídí. Dále v Křemži a okolí bylo měřeno dodržování stanovené rychlosti motorových vozidel za spolupráce dopravního inspektorátu. I v tomto případě bylo zjištěno mnoho přestupců, kteří se museli hlouběji podívat do své peněženky, neboť bloková pokuta v tomto případě byla až do výše 2.000,- Kč. Nutno podotknout, že za tyto případy může být taktéž zadržen přestupci řidičský průkaz, proto jezděte raději opatrně. Chráníte tím nejen své zdraví, ale taktéž život těch okolních. Jelikož byla v těchto silničních kontrolách zjištěna nekázeň řidičů, budou se pro velký neúspěch ze strany přestupců, tyto kontroly opakovat častěji.
Poslední dobou se taktéž množí stížnosti na volné pobíhání psů ve všech obcích v teritoriu 00 P ČR Křemže. Upozorňujeme proto majitele těchto domácích miláčků na dodržování obecních vyhlášek, které toto zakazují. Policisté budou toto jednání řešit blokovou pokutou, popř. oznámením přestupku na obecní úřad, kde bude celá věc projednávána u přestupkové komise.
Na závěr příspěvku bychom chtěli opětovně poděkovat všem občanům, kteří se větším či menším dílem podíleli na „potírání" trestné činnosti ve spolupráci s policisty na teritoriu 00 P ČR Křemže.
- OO P ČR Křemže -
| Chřipka - epidemie v zimním období |
Tato nemoc je zcela běžnou a rozšířenou téměř v každé zimní době. Její větší epidemie dovede narušit klidný život v našich rodinách, plynulou výuku ve školách a normální chod v podnicích. Přišla k nám jako dosud u nás neznámá choroba z Asie. Ostatně z východu, počínaje už nájezdy ve středověku až po dobu nedávnou, nepřišlo k nám nikdy nic dobrého (kromě křestanství). V roce 1889 se rychle rozšířila z Ruska postupně po celé Evropě a stala se obávanou chorobou. Ve velkých městech jako ve Vídni a v Praze nebylo snad rodiny, aby v ní nebyl nikdo nemocí postižen. Proto zavládla v rodinách všeobecná sklíčenost a zmalátnělost. Všechny školy ve městech, obecné, měšťanské i střední byly skoro celý měsíc zavřeny. Ve větších závodech byl téměř každý třetí člověk touto epidemií postižen. Proto byly tyto závody také zavřeny.
Také na farní osadě křemežské panovala v zimě 1889/1890 chřipka, nazvaná jinak „influenza". Kdo jí byl postižen, měl velkou rýmu a bolení hlavy. Zůstal-li ale hned v teple ležet a bral něco pro pocení, brzy se vystonal. Když se ale ta nemoc zanedbala, vyvinul se z ní nejčastěji zápal plic, který obyčejně měl za následek smrt. Na pětitřídní obecné škole v Křemži se nevyučovalo za příčinou chřipky mezi žáky a učiteli od 12. do 26. ledna 1890.
Další hrozná chřipková epidemie, která řádila po celé Evropě v r.1919 byla „španělská chřipka". Průběh této nemoci byl stejný jak už z minulých let bylo známo. Při jejím zanedbání přistupovaly nejen zápaly plic, ale i mozkových blan. Tehdy na tuto opravdu „zlou" chřipku zemřelo mnoho i mladých lidí a někde i více členů z jedné rodiny.
- Z křemežské farní kroniky vypsal František Nejedlý -
I v letošním roce postihla naši oblast vlna chřipkového onemocnění. Naštěstí se nejednalo o chřipkovou epidemii, pouze o zvýšený výskyt tohoto onemocnění, který naši praktičtí lékaři hodnotí jako trojnásobný, u dětí až pětinásobný oproti průměru.
-red-
| Rozdělení obce ano, nebo ne? |
Kolují v obci i mimo obec různé dohady o tom, zda se utvoří nová obec Stupná. Jak tomu mám rozumět, co je na tom pravdy, slyším z úst občanů.
Touto cestou bych informoval naše občany o tomto dění. V měsíci prosinci probíhají výroční členské schůze (valné hromady) dobrovolných hasičů. Bylo tomu ve Chmelné a Stupné. Tam se zúčastnila většina občanů osady. Byl dán návrh (pokus) se o ustanovení vlastní obce. Proto byl vydán tiskopis s tímto zněním:
"Souhlasím s odstoupením naší osady od Obecního úřadu v Křemži pro konání referenda. Jedná se o tyto osady: Chmelná, Stupná, Vinná, Chlumeček, Bohouškovice".
S tímto tiskopisem byla seznámena každá rodina. Ten, kdo souhlasil, se vlastnoručně podepsal spolu s rodným číslem a ostatními údaji. Takto bylo získáno celkem 236 podpisů.
Proč k tomuto muselo dojít? Vždyť žádný z nás nechce nemožnosti, nebo se dělit na malé obce, kdy víme, že ani tam to nebude jednoduché. Podívejme se sedm roků zpátky, co se udělalo v našich osadách pro částečnou spokojenost občanů, kteří také patří do Křemže. Mohu říci jedním slovem? „nic". Přesto si každý musíme být vědomi, že výstavby radnice, kanalizace, plynofikace stojí obec miliónové finanční prostředky, které se jistě těžko zajišťují a není to jednoduchá záležitost. Vždyť nemohou stále na to doplácet lidé v osadách. Ten, kdo četl lednové Křemežsko, tak se opět dozvídá, jako bývá již tradicí, že se u nás se žádnou akcí nepočítá. Připadá mi to, jako by naše osady pro Křemži neexistovaly. Ten, kdo těmito osadami projíždí, vidí, že není vše v pořádku. Jenom ve Stupné rybník, kaplička a cesty ve všech osadách, které se stávají těžko sjízdnými mohou potvrdit naše listonošky. Byli jsme pyšní, jak dříve naše vesnice zářily čistotou a byly i chloubou také pro obec Křemže. Dnes, abychom se styděli, jak se naše veřejné prostranství změnilo v náš neprospěch. Proto, by se měl starosta ing. Miloslav Podhola, členové rady a zastupitelstvo nad tímto pozastavit. Mám za to, že z nějaké strany by se mělo začít s nějakou prací proto, že se o nás ví. Vždyť jak bude vypadat naše obec je jistě vizitka vedení obce a jistě ku spokojenosti nás všech.
Nakonec bych se vrátil k osamostatnění. Pokud jsme jednali v kancelářích v Českém Krumlově, bylo nám sděleno, že nová obec může vzniknout k 1.1.1999 a musí mít nejméně 500 obyvatel. Tuto podmínku nesplňujeme. Touto cestou děkuji všem, kteří se snažili svým podpisem podpořit rozdělení obce, ke kterému z daných důvodů nedojde.
Tyto podpisové archy předám k nahlédnutí na Obecní úřad v Křemži. Věřím, že je to dostačující důkaz spokojenosti občanů ve výše jmenovaných osadách.
- Jan Trapl -
Poznámka redakce:
Podle našeho zjištění na OÚ jediné opravy komunikací, které se v novodobé historii obce prováděly, byly právě v těchto osadách, a to část cesty do Bohouškovic, ve Chmelné a na Vinné. Před pár lety byl vyčištěn rybník ve Stupné. Navíc se skýtá otázka. Nemohl pisatel z titulu své funkce místostarosty, kterou vykonával celé minulé volební období, toho prosadit a dokázat více?
| Sport a tělovýchova na Křemežsku |
Náplní tělovýchovných hodin v Sokole byla prostná, nářaďová cvičení a sportovní hry. Cvičení bývalo dvakrát týdně a při cvičení na nářadí se střídala - bradla, kruhy, hrazda, kůň, madla a žebřík. Při hrách se pinkal volejbal, psí fotbal, vybíjená a později i basketbal.
Prvním náčelníkem mužů byl pan Josef Čížek, dorost cvičil učitel R. Kropáček a žactvo učitel Herál.
V náčelnické funkci se pak střídali bratři - tak se oslovoval v Sokole náčelník nebo cvičitel - Tomáš Šimeček, dlouholetý, starosta Křemže. Pak to byl výborný nářaďovec - bratr Josef Škáva. Po něm úspěšně vedl cvičence do sletového roku 1926 Matěj Prajer až do roku 1930. V roce 1931 se stal náčelníkem bratr Bedřich Čížek, za jehož působení vzniklo v Sokole několik sportovních oddílů, jako volejbalový, jezdecký oddíl a oddíl tenisu. Žactvo cvičil stále pan učitel Herál, dorost p. učitel Ochozka a Josef Bárta. To bylo již v letech 1934 - 38. Náčelnicí žen byla sestra Božena Čížková - sestra Bedřicha Čížka, Marie Husarová a Růžena Vaněčková.
K největšímu rozvoji sportu a atletiky došlo za náčelnictví Františka Zimermana, který absolvoval Tyršovu sportovní školu v Praze. Žactvo přivedli na úroveň župních soutěží pan učitel Jiří Pokorný - pozdější starosta Sokola, paní učitelka Troupová a paní učitelka Spurná. Takový rozkvět tělovýchovy a sportu nastal po obnovení Sokola v létech 1945 - po válce až do roku 1948. Od roku 1941 činnost Sokola zakázali nacisti a po roce 1950 - hlavně po XI. všesokolském sletu začali do činnosti Sokola fušovat komunisté. O tom se zmíním obšírněji v pozdějším čísle.
Dnes bych Vám chtěl ještě nabídnout vzpomínky na začátky sportů ve Křemži, které se odehrávaly na malém plácku, kterému se říkalo „Balkán". Snad proto, že byl v těsném sousedství rybníka Blatec a ten byl zase více znám pod jménem „Starosták". Stejně jako autorem těchto vzpomínek je pan Josef Bárta a mezi křemežskými sportovci a fandy sportu byl znám více pod jménem Pepík Rezníčků.
Začátky našeho sportování v Křemži
Sportovat jsme začali jako školáci asi od roku 1933. Všichni jsme chodili cvičit do Sokola, ale mimo to jsme se pravidelně scházeli na malém plácku před dílnou pana starosty Šimečka pod rybníkem Blatcem. Plácek jsme nazvali „SK Balkán". Tam jsme hráli tenis na malém hřišti, přes provázek. Vždy jsme záviděli klukům Šimečků, kterým tatínek na pásové pile vyřezával z prkénka pěkné kulaté pálky. My ostatní jsme měli také vyřezané prkénko, ale jenom s držátkem a šikmo uříznutými rohy. Stejně tak jsme si tam zkoušeli volejbal, ale také jsme tam pořádali závody v běhu, ve skoku do dálky, výšky i o tyči.
 |
Josef Bárta, Jaroslav Matuška, Jula Skála - smečaři Zdeněk Šimeček, Standa Jakubec a František Severa - nahrávači |
| Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
| Skupinový vodovod Křemže |
Skupinový vodovod Křemže - dořešených tlakových poměrů
Vážení čtenáři,
v minulém Křemežsku jsem se snažil vysvětlit odběratelům vody nezbytnost osazení redukčních ventilů v některých částech obce. Jelikož ne všem čtenářům bylo vše zcela jasné (jak usuzuji z řady telefoních dotazů), rozhodl jsem se k této problematice znovu vrátit.
V prvé řadě chci říci, že toto moje upozornění na nutnost osazení redukčních ventilů je hlavně v zájmu vás, odběratelů vody. Vždyť ani plynárny nedodávají plyn v požadovaném tlaku a spotřebitel si jej musí redukovat na předepsaný tlak „redukčákem", který si sám musí zaplatit. Obdobně je to i u vody, kdy provozovatel VaK a.s. musí zajistit dodávku vody i do výše položených spotřebišť, což lze zajistit pouze využitím stávajících vodojemů, jak již jsem se zmínil v minulém článku.
Bohužel, na toto doplácí spotřebiště níže položená, jako např. ul. Pod Kopcem, Pod Jáníčkem, Olešnice, náměstí, část Chlumu a pod., kde gravitační tlak vody přesahuje povolenou normu a odběratel si musí své zařízení chránit před poškozením vyšším tlakem vody právě redukčním ventilem.
VaK a.s., jakožto provozovatel skupinového vodovodu Křemže, který je v majetku obcí Křemže, Vrábče a Boršov, vám tímto nabízí odbornou pomoc při řešení vašeho problému vzniklého vysokým tlakem vody.
Konkrétní problémy s Vámi projednají naši pracovníci střediska VaK Křemže, tel. 741182, se kterými se můžete dohodnout i na objednávce a instalaci redukčních ventilů.
- Ing. V. Anderle -
| Myslivecké sdružení - Jubileum |
V knize Tisíc let myslivosti, autor Jiří Andreska popisuje vývoj myslivosti v tisícileté historii a její vstup do nového tisíciletí. Do tohoto obrazu historie se nepatrným podílem může řadit i myslivost z našeho regionu pod Kletí.
Proč právě dnes o myslivosti? Myslivecké sdružení Podkletí Křemže má jubileum. V březnu před padesáti lety se konala ustavující schůze Lovecké společnosti Podkleťan, na jehož základech stojí dnešní Myslivecké sdružení Podkletí Křemže.
V letech 1947-48 se stávala myslivost přístupná pro širší vrstvy společnosti, a proto příznivci myslivosti, pánové Lang Václav ze Chmelné, Lang Josef ze Stupné, Kalkuš Jan z Vinné, Froněk Jan ze Stupné, Jindra František ze Křemže, Marek Jan ze Chmelné a Maurer Jakub z Rojšína, utvořili na pronajaté honitbě Loveckou společnost Podkleťan.
Dnešní podoba MS Podkletí Křemže je taková, že 27 členů, kteří mají zkoušky z myslivosti, lovecký lístek a zbrojní průkaz, vykonávají právo myslivosti na pronajaté honitbě o rozloze cca 1400 ha, kterou tvoří lesy, pole a rybníky. Honitba je v katastru osad Mříč, Křemže, Bohouškovice, Chlumečku a Chmelné. Chod sdružení je dán mysliveckým zákonem, stanovami a provozním řádem.
Myslivost je pro členy nejen koníčkem, ale i povinností dodržovat zásady a tradice myslivosti. V současné, novodobé historii myslivosti se už bohužel nemůžeme setkat s takovými početními stavy zvěře jako dříve, zvláště drobná zvěř (zajíci, koroptve a bažanti) jsou téměř vzácností a již několik let se neloví. Po roce 1990 se snížil stav zvěře srnčí, které ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech zaznamenávala velký nárůst. V naší honitbě se nachází tato zvěř. Srnec obecný, prase divoké, zajíc polní, králík divoký, liška obecná, jezevec lesní, vydra říční, kuna lesní a skalní, tchoř tmavý, hranostaj a lasice kolčava. Z ptactva koroptev polní, křepelka polní, bažant obecný, holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička divoká a zahradní, z vodního ptactva kachna divoká, čárka obecná, kopřivka obecná, polák malý, lyska černá, labut velká, potápka roháč, bekasina otavní, volavka popelavá, racek chechtavý, z dravců káně lesní, krahujec obecný, jestřáb lesní, luňák hnědý, moták pochop a pilich, poštolka obecná a dále sojka obecná, straka obecná, vrána obecná, havrah polní, sovy - sova pálená, sýček obecný, výr velký. Tento neúplný seznam zvěře, ptactva, dravců a sov je dále členěn na zvěř lovnou a chráněnou.
Největší problémem naší myslivosti je pokles stavu zvěře. Na tomto poklesu se nejvíce podílí životní prostředí, pytláci a toulaví psi a kočky.
Myslivci, členové MS Podkletí Křemže, zvěř nejen obeznávají a redukují početní stavy lovem dle zákona, ale mnoho času věnují i péči o zvěř, přikrmováním v době strádání zvěře krmením, které během roku nastřádají, staví myslivecká zařízení, dodržují myslivecké tradice a uchovávají myslivecké zvyky, chovají lovecké psy, které připravují ke zkouškám z lovecké upotřebitelnosti. Po společných mysliveckých a loveckých akcích se myslivci, hosté a honci sejdou u pěkné písničky a připíjejí si na lovu a myslivosti zdar.
Tento krátký příspěvek k jubileu, je vzpomínkou na zakládající členy a poděkování všem myslivcům, kteří svou činností ve prospěch myslivosti tvořili a tvoří Myslivecké sdružení Podkletí Křemže.
Do dalších let Myslivosti a Lovu zdar.
- Ing. Jiří Bína -
| Sokol v Křemži bude založen |
S počátkem školního roku začali manželé Martin a Jitka Fandovi organizovat cvičení pro nejmenší děti, ze kterého jste mohli shlédnout ukázky na tělovýchovné akademii dne 2. února. Jak se však ukazuje, je v dnešní době, kdy se ještě většina z nás nenabažila konzumního způsobu života v éře porevoluční, založení gymnastického oddílu velkým dobrodružstvím. Jak již bylo zmíněno v minulém čísle Křemežska, valná hromada neschválila změnu statutu TJ a připojení se k České obci sokolské (ČOS). Hlavní příčinu setrvání TJ pod ČSTV vidím v tom, že jsme nepředložili zástupcům většiny oddílů dostatečně lákavou nabídku materiálních a finančních výhod a dále fakt, že se o nás starší pánové ze župy nedovedou dost dobře postarat. Hlavní půvab na sokolském hnutí podle mého názoru tkví v tom, že se o sebe dovedeme postarat sami a úroveň cvičení nebude kolísat podle výše státní dotace. Naším cílem je posílit u dětí ve věku 6-10 let základní tělesnou kondici, na které budou stavět při další sportovní specializaci. V lepším případě pak budou sami chodit se svými dětmi do Sokola. Přínosem ČOS oproti ČSTV je pořádání postupových gymnastických soutěží pro děti, bohaté republikové i mezinárodní styky a v neposlední řadě i tradice.
Za výše zmíněných okolností se uskutečnila dne 28. ledna ustavující schůze přípravného výboru a následně podána i přihláška na župu Husovu do Č. Budějovic. Přípravný výbor začal pracovat ve složení: Pavel Zimmermann - starosta, Martin fanda - hospodář, Zdeněk Šebesta - jednatel. Jednou z parních aktivit je obnova nářadí, ze kterých zbyla jen torza, velký dík touto cestou posíláme R. Houškovi z Chlumu za bezplatnou opravu laviček a Z. Hálovi za výrobu dětské hrazdy. Morálně nás pak podporuje i tvrzení Josefa Krejčího, plaveckého šampióna z padesátých let a současného účastníka veteránských světových soutěží, že bez základů ze Sokola by jen stěží vydržel následnou tréninkovou a závodní zátěž a dosáhl tak výraznějších úspěchů.
Podrobnější informace Vám dodají M. Fanda tel. 741628 a P. Zimmermann tel. 741425.
- Pavel Zimmermann -
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |