ARCHIV

1998

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Duben 1998 - Číslo 4 - Ročník 8

• Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva
• Z farní obce
• Rozdělení obce Křemže
• Místní Policie informuje
• Putování na východ
• Pozorování členek Klubu důchodců na vycházkách do přírody
• Sport a tělovýchova na Křemežsku
• Společenská kronika
• Dubnové pranostiky
• Informace
• Tělocvičná jednota Sokol Křemže
• Aerobik
• Diecézní volejbalová liga

52. jednání OR se konalo dne 2.3.1998. Radní na této své schůzi schválili zvýšení poplatku za výkop hrobu na místním hřbitově na 1.800,- Kč, za ubytování v ubytovně Služeb obce na 100,- a 70,- Kč na lůžko a den, účast p. Linhy na VI. valném shromáždění tajemníků ČR v Luhačovicích ve dnech 19.-21.4.1998. Vybrali firmu Calvo s.r.o. na provedení velkoplošné reklamy Křemežského veletrhu a stanovili prodejní ceny pozemků u domu čp. 184 ve Křemži (70,- Kč/m2) a v Chlumu - louka (12,50 Kč/m2). Dále projednali možnost zimní údržby vozovek chemickým posypem a žádosti o využití veř. prostranství stavebníky pro uskladnění staveb materiálu.

Následně po jednání OR se konala pracovní porada OZ. Zastupitelé se seznámili s postupem přípravy plynofikace Chlumu, s návrhem rozpočtu obce, s postupem majetkoprávního vypořádání pozemků zabraného hřištěm u Kremežského rybníka, s likvidací černých skládek a dalšími problémy obce. Zastupitelé stanovili prodejní ceny bytových domů obce, o jejichž koupi projevili zájem stávající nájemníci.

Veřejné zasedání OZ se konalo 16.3.1998 za účasti 11 zastupitelů (omluveni - Novák, Malásková, nepřítomni - Oberpfalzerová, Vosika) a asi 55 občanů. Na tomto zasedání byl schválen rozbor hospodaření za r. 1997 a rozpočet obce na r. 1998, prodej pozemku a vyhláška č. 2/ 98, která upravuje a doplňuje vyhlášku č. 3/97, jíž se stanovují závazné regulativy využití území a jeho prostorového uspořádání pro Obec Křemži.

Po zprávě tajemníka o možnosti využití dvou z Programů vlády na podporu bydlení na r. 1998 OZ schválilo uplatnění žádosti o stát. dotaci na vybudování zákl. technické vybavení lokalit u Křemežského rybníka a za prodejnou p. Jurčíka a žádosti o bezúročnou půjčku obci na 10 let, ze které by obec poskytovala majitelům rod. domků půjčku na rekonstrukci RD, při které bude získána nová byt. jednotka. Bližší podmínky budou stanoveny míst. vyhláškou, která bude schválena až po získání příslibu od státu.

V diskusi byly projednány problémy parkování nákladních vozidel v ul. Doubek, neuspokojování požadavků občanů v osadách, což vede ke snaze o odtržení Stupné, Chmelné a Vinné a provozování vodovodu a lesní činnosti jinou organizací, než je obec.

Na závěr bylo přijato usnesení, jehož úplné znění otiskujeme:

-Lin-

Usnesení
Obecní zastupitelstvo obce Křemže na svém veřejném zasedání konaném dne 16.3.1998

1. Bere na vědomí:
   • zprávu o plnění usnesení z minulého veřejného zasedání OZ
   • zprávu tajemníka o činnosti OR
   • zprávu auditora o přezkoumání výsledku hospodaření Obce Křemže 1997
2. Schvaluje:
   • vyhlášku č. 2/98, která mění a doplňuje vyhlášku č. 3/97
   • rozbor a výsledek hospodaření obce za r. 1997 a příspěvkové organizace ZŠ Křemže
   • rozpočet obce na r. 1998
   • žádost o bezúročnou půjčku na rekonstrukci bytového fondu a žádost o dotaci na technickou infrastrukturu z Programů vlády na podporu bydlení na r. 1998
   • uzavření úvěrové smlouvy na 6 mil. Kč s Českou spořitelnou a nájemní smlouvy s Jihočeskou plynárenskou na provoz plynovodu za dohodnutých podmínek
   • směnu - budovy čp. 82 za čp. 174 s Policií ČR
   • směnu - pozemku zabraného hřištěm za elektropřípojku ke Křemežskému rybníku s Rybníkářstvím a.s. Hluboká nad Vltavou
   • prodej - části pozemku KN č. 936/11 u meliorační stoky v ul. U Rybníka manželům Voráčkovým s podmínkou, že bude využít pro přístavbu RD
   • prodej - části pozemku KN č. 260/2 ve Spojovací ul. manželům Jirovcovým
3. Ukládá:
   • starostovi, pracovníkům OÚ, finanční a kontrolní komisi, obecní radě a celému zastupitelstvu zajistit hospodaření obce dle schváleného rozpočtu na r. 1998
   • starostovi uzavřít směnné a kupní smlouvy dle bodu 2 tohoto usnesení - starostovi předložit OZ podmínky úvěru a návrh nájemní smlouvy s Jihočeskou plynárenskou a.s.
   • tajemníkovi připravit do příští pracovní porady OZ podklady k prodeji částí pozemku KN č. 192/1 v ul. Nový Doubek

Čas

Krátké jednoduché slovo čas, ale co se za ním skrývá? Nejvíce je používán ve větě: „Nemám čas." Jakoby zakleté heslo naší doby. Přitom nám všem plyne stejně rychle a záleží jen na nás jak ten „svůj" vyměřený čas využijeme.

Z vlastní zkušenosti dobře vím, jak se denně člověk nechává zahltit množstvím informací. Ví, co se děje všude ve světě, ale přitom často nevidí potřeby svého okolí. A chtělo by to možná jen se chvilku zastavit a rozhlédnout se. A my to zase neuděláme. Vždyť jednodušší je si říci: „Zítra nebo příště tam zajdu, navštívím je a pak se zeptám, co potřebují", a tak podobně. Ale čas se nezastaví, tiše mizí a my nepozorovaně stárneme. A najednou je pozdě. Všechno je pryč. Přátelé, které jsme nenavštívili, zmizeli někde ve světě, rodiče nás navždy opustili, děti dospěly a pro změnu nemají čas na nás.

Škoda! Nic se nedá vrátit. Ten svůj čas jsme promarnili. Svatý Bernard říká: „Neexistuje nic dražšího než čas, a přece ničeho si lidé neváží míň."

Končí doba postní, a tak si dozpytujme svědomí ve smyslu starého italského přísloví: „Zpytuj sám sebe ve třech věcech: jak je to s dobrem, které jsi zanedbal; se zlem, které jsi spáchal a s časem, který jsi promarnil".

Protože v tomto měsíci slavíme velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky v roce, přeji Vám jménem farnosti požehnané a radostné sváteční dny, hodně zdraví, teplé jarní sluníčko a ať Vám zbývá čas na sebe i pro druhé.

- B. V. -

Na Křemežsku v poslední době působí odstředivé síly - snahy některých osad oddělit se od obce Křemže a osamostatnit se. Po uklidnění nedávno v Chlumu je nyní snaha vystoupit ze současného svazku v osadách Stupná, Chmelná a Vinná, snad v prvním sledu i v Bohouškovicích a Chlumečku.

Na Křemežsku se dějiny výjimečně opakují, neboť už jednou tento rozpad zde byl. V r. 1888 se od velké obce Křemže oddělila jako samostatná obec: Chlum, Mříč a Holubov (se svými osadami). Stupná, Chmelná a Vinná patřily stále k obci Rojšín. A jistě se žilo těmto nově vzniklým obcím dobře. Pak za komunistické totality byla snaha vše soustřeďovat do větších celků: obce, JZD, školy i podniky. V r. 1962 byla ke Křemži přičleněna obec Mříč a současně od Rojšína oddělena Stupná s Chmelnou a Vinnou. V r. 1980 zanikla jako samostatná i obec Chlum. „Sňatek" s Křemží nebyl dobrovolný, ale nařízený „shora". Ale je dobře známo, že v minulých generacích se manželské sňatky také často uzavíraly bez souhlasu a někdy i proti vůli mladých. Za ně jednali rodiče a přesto si i mladí na sebe zvykli a manželství se vydařilo. Dnes však mají všichni svobodnou volbu, i občané. Stalo se bohužel běžným, že manželství se rozpadávají čím dál víc. Kdo odchází z dosavadního svazku, těší se, že si polepší. Jako je problémem, kdo a jak se bude starat po rozbití manželství o děti, tak u obce nastane problém, kdo v nových podmínkách bude hájit zájmy své osady, příp. kdo novou obec zdárně povede. Už dávno je nám cizí to krásné heslo 1. ministra financí naší ČSR A. Rašína, že „práce pro vlast se neplatí".

- F. Nejedlý, kronikář -

Měsíc březen byl pro práci policistů OOP Křemže poměrně příznivý. Došlo opět k poklesu nápadu trestné činnosti a tak jsme zaznamenali pouze pět trestných činů, z toho pouze jeden zůstal neobjasněný, a dva přestupky. Neobjasněn zůstal případ vloupání do rekreační chaty na Nové Hospodě, kdy pachatel, nebo pachatelé po vykopnutí dveří odcizili obsah mrazicího boxu a tímto majiteli vznikla škoda na odcizeném mase ve výši 5.000,- Kč a na zařízení chaty 15.000,- Kč. Že by kradl z hladu? Další případy jsou již objasněny a jedná se ve dvou případech o neplnění vyživovací povinnosti dvou nezodpovědných otců, případ podvodu podnikatele z Blatné, který přijal objednávku zboží a po zaplacení zálohy dodal pouze zboží v hodnotě necelé poloviny této peněžní zálohy. Jak bylo již zjištěno jedná se o podnikatele, který zůstal dlužen již na více místech. V dalším případě jsme se zabývali společně s hasiči příčinou vzniku požáru v lesním prostoru u Nové Vsi. V tomto případě bude věc odložena, jelikož požár vznikl při silném větru, který rozfoukal ohniště po pálení větví pracovníky provádějícími těžbu. Jelikož pracovníci provedli po ukončení prací všechny potřebné úkony k zabránění požáru a vedoucí pracovník ještě po několika dnech místo kontroloval a bylo zde vše v pořádku, nebyl ze vzniku požáru nikdo obviněn.

Nyní již ale k jinému tématu. Nadchází měsíc duben a ten je již v podvědomí veřejnosti znám jako měsíc, ve kterém se provádí zvýšený dohled nad silničním provozem a kontroly jak dodržování pravidel, tak i technického stavu motorových vozidel. Máme opět slíbenu pomoc od policistů z dopravního oddělení v Č. Krumlově, kteří sem do našich končin zavítají s radarem a bude se měřit dodržování rychlosti jízdy v obci. Dále budou prováděny kontroly technického stavu vozidel a kontroly řidičů, zda mají všechny doklady v pořádku a zda nepožili před jízdou alkoholické nápoje. Řada těchto kontrol bude probíhat i v nočních hodinách. Dejte si proto všechny doklady do pořádku a věnujte se jízdě tak, abyste nemuseli formou blokových pokut přispívat do státní pokladny, jelikož věřte tomu, že na silnicích budeme již nekompromisní.

Závěrem bych chtěl opět poděkovat všem občanům, kteří nám pomáhají při mnohdy nelehké práci na objasňování neznámých trestných činů a všem řidičům šťastnou cestu.

- OO P ČR Křemže -

Z putovního deníku Karla Hrubeše

Moje cesta začala ve 4.40 hodin SEČ 5. listopadu 1996 na vlakovém nádraží Křemže. V té chvíli jsem si ještě neuvědomoval, kam se to vlastně vydávám.

V Praze jsem měl sraz s dalšími třemi účastníky-cestovateli. Tito tři (přezdívaní Karel, Cikán a Havel) přijeli od Plzně. Připojením posledních dvou účastníků (Libor a Pavča z Příboru) v Břeclavi se stala naše skupina kompletní. Ještě ten samý den odpoledne jsme ve vlaku opustili naši vlast. Dále naše cesta vedla přes Štúrovo do Budapešti a odtud dalším vlakem na maďarsko-rumunské hranice (Lokoshaza). Zde bych se chtěl zmínit o jedné kuriozitě. Jízdenka ze Štúrova do Budapešti jednosměrná stála 390,- Sk oproti tomu zpáteční stála pouze 205,- Sk.

Vyjížděli jsme se záměrem dostat se do Indie co nejlevněji. Tomu také odpovídaly neustálé přestupy z vlaku na vlak. Samozřejmě by bylo jednodušší sednout v Praze na vlak a vystoupit v Istanbulu, ale bylo by to rozhodně dražší a myslím, že ne tak zajímavé. Když člověk cestuje místními lokálkami má více možností a času seznámit se s domorodci a díky tomu i udělat si obraz o zemi, kterou právě projíždí. Díky této myšlence, které jsme se stále drželi, jsme poznali spoustu zajímavých lidí a zažili nejednu příhodu, která by se těžko stala při cestě první třídou mezinárodního expresu nebo dokonce letadlem. Rozhodli jsme se, pokud nám v tom nezabrání nějaká nepřekonatelná překážka, cestovat stále po zemi případně po vodě. Do Bukurešti jsme po pěti přestupech dorazili 7. listopadu po půlnoci a hned ráno přímým autobusem vyrazili do Istanbulu. Ještě stále jsme byli v Evropě, ale už byla znát změna. Lidé nežili v takovém shonu a stresu jako vyspělý svět, měli na vše dost času a nikam nespěchali. Podle cestovky měla cesta trvat 8 hodin, když jsem se po 10 hodinách zeptal kolik ještě, bylo mi řečeno tři hodiny. Nakonec cesta trvala 16 hodin, zkrátka vše je třeba násobit dvěma. Dorazili jsme opět několik minut po půlnoci. Je nepříjemné dostat se do neznámého města v noční čas, v budoucnu jsme se snažili, pokud to šlo, dojet do cíle za denního světla.

V Istanbulu jsme se zdrželi jednu noc v Orient hotelu Sultanahmet. První den jsme prohlédli Topkapi muzeum (prolínání arabské a muslimské kultury), Grand bazar plný zlata a šperků a přilehlé ulice. Ještě stále je to Evropa i když s prvky arabské kultury. Druhý den jsme v poledne vyjeli dalším autobusem do Íránu. Tento den 9. listopadu jsme opustili Evropu. Pro mne to bylo poprvé v životě a byl to zvláštní, těžko popsatelný pocit. Po projetí celého Turecka od západu na východ jsme vlevo uviděli bájnou horu Ararat a věděli, že už se blíží Írán. Po strávení 12 hodin na hranicích (Bazargan), procházením několika kontrol a ukazování pasů ještě více úředníkům jsme vjeli na íránské území a Pavče musela začít nosit na veřejnosti neustále šátek. Dopili jsme všechny léčivé tekutiny (fernet, slivovici a jiné), neboť alkohol je v Íránu přísně zakázán. Nakonec nechtěli na hranicích vidět obsah našich báglů, oproti domorodcům, které kontrolovali dokonale i ve speciálních kabinách. Za hranicemi jsme byli pozváni na naše první místní jídlo za to, že jsme pomohli přepašovat několik kalhot přes hranice. Jako předkrm byl jogurt a velké tenké placky z nekvašeného těsta, hlavní chod byla rýže s opečeným mletým skopovým (vypadalo to jako čevabčiči) a celé opečené rajče.

Do hlavního města Teheránu jsme dorazili po ujetí asi 2500 km a 52 hodinách strávených v autobuse. V autobuse jsme se seznámili s několika Iránčany, kteří uměli anglicky. Dozvěděli jsme se od nich něco bližšího o Iránu. To, že je to totalitní stát, jsme věděli, netušili jsme však, že údajně pouze 10% obyvatelstva souhlasí s fanaticky náboženskou politikou vlády. Jeden se nám dokonce svěřil, že chce emigrovat do Německa. Přirovnal bych to k situaci v naší zemi před rokem 1989 s tím rozdílem, že náboženská pravidla, která jsou v podstatě totožná se zákony státu jsou velice přísná. Místní policie má dvě nejdůležitější složky a to normální (jako jinde ve světě) a náboženskou. Ta druhá má za úkol sledovat dodržování muslimských pravidel. Ta nejdůležitější jsou tato:

• 1. žena na veřejnosti musí být stále zahalena (dnes u mladších jsou tolerovány kalhoty s tím, že musí nosit něco jako přehoz zakrývající alespoň po kolena), u turistek musí být minimálně šátkem zakryté veškeré vlasy,
• 2. na veřejnosti smí jít muž se ženou jen pokud jsou manželé nebo jsou v blízkém příbuzenském vztahu (matka, sestra apod.),
• 3. muži musí nosit dlouhé kalhoty a rukávy, i když už krátké rukávy jsou tolerovány.

Louky na Křemežsku postrádají barevnosti. Převažuje žlutá - záplava smetánky (pampeliška). Na jaře se kolem potoka objeví blatouchy, u železniční trati podběl a sedmikrásky.

Z letní květeny zmizely vstavače (lidově kukačky), kohoutky, smolničky, je málo i kopretin. Někde se objeví i zvonečky, Ubývá čmeláků, není slyšet cvrkot cvrčků, ubylo i motýlů. Převažuje bělásek, z kterého mají malou radost zahrádkáři. Žluťásek, babočka admirál a paví oko, i krásný otakárek fenyklový jsou vzácností. Kolem rybníků přelétne občas šídlo.

Na rybnících v okolí Křemže jsme pozorovaly lysky, kachny, hohola severního a volavku černou. Podle celostátního pozorování ubývá i žab. Vzácně se vyskytuje ropucha a rosnička.

V r. 1994 pomáhaly členky KD při sčítání čápů. Podle pokynů redaktora Českého rozhlasu p. Budila. Letos se naši čápi budou vracet do nově upraveného hnízda za domem s pečovatelskou službou a doufáme, že vyvedou mladé.

Loni na rybníce „Sýkoráku" měl labutí pár sedm mláďat. Chataři z okolí je krmili, a když si nepospíšili, celá labutí rodinka čekala na prahu chaty.

Na rybníčku ve Mříči na návsi, byla spatřena bílá ondatra. Z ptáků, kteří zmizeli, jsou drozd, chocholouš, stehlík. Ubylo i vrabců. Do zahrad létají sýkorky - modřinka, koňadra. Z dalších ptáků je to rehek (čermáček), kos, brhlík, sojka a straka. Dvě poslední jsou převážně v lese. Ubylo i vlaštovek. Na křemežském nádraží mají hnízda jiřičky.

Jsme štastné, že příroda na Křemežsku je zachována a doufáme, že i pro další generace.

- Samospráva Klubu důchodců -

2. pokračování - vznik lyžařského oddílu

Několika řádky bych se chtěl zmínit o začátcích lyžování vůbec. První prkénka s ohnutými špicemi byla nalezena ve finsko-skandinávských bažinách. Jejich původ byl odhadnut asi do let 2500 před Kristem. Další doklad jak se na lyžích jezdilo, představuje obrázek Laponce na nestejně dlouhých prkýnkách s jednou holí. Ten pochází ze 17. století. Kolébkou dnešního lyžování, kde se také konaly první lyžařské závody v r.1843, bylo norské městečko Tromsö. Ve druhé polovině 19. století se do historie lyžařství zapsal kraj Telemarkem, dle kterého byl nazván obrat za jízdy o 90 stupňů jako telemark a další obrat se zastavením jako kristiánka. Oslo se původně nazývalo Kristiánia.

K nám do Čech přivezl první lyže jako kuriozitu hrabě Harrach právě z Norska. Podkrkonošští truhláři a koláři se postarali o další výrobu rychlých prkýnek a dokonce i o jejich zdokonalení. Prvními propagátory lyžařského sportu na Jilemnicku byl učitel Jan Buchar a pražský sportovec Josef Rössler - Ořovský, který se stal v r. 1906 sekretářem českého olympijského výboru.

Vzpomínky na vznik lyžařského oddílu při TJ Sokol Křemže přenechám raději prvnímu křemežskému závodníkovi a našemu trenérovi Františku Zimermanovi. Ještě bych chtěl připomenout, že prvním lyžařem ve Křemži byl četnický strážmistr Tögler asi v zimě 1917 - 18.

Vzpomínky Franty Zimermana o založení oddílu a o prvních závodech jsem získal v r. 1989.

František Zimerman - činnost lyžařského oddílu při TJ Sokol ve Křemži.

Krajský přebor v SZBZ na Dobré Vodě 1959 Hlídka mužů st. okr. Č.Krumlov Zimerman-Hořejší-Vanda na startu 1959

TJ Sokol ve Křemži byl založen v r. 1913. Během světové války byla veškerá činnost značně omezena. Při založení bylo zaregistrováno celkem 76 mužů. Až v r. 1918 se zapojily také ženy a další zájemci v počtu 136 dospělých, 26 členů dorostu a 34 členů žactva. Prvním náčelníkem byl Josef Čížek, mlynář ve Křemži a starostou Tomáš Šimeček, kolář ve Křemži. V r. 1923 převzal funkci náčelníka Škáva, účetní na pile ve Mříči, který byl aktivním sportovcem a rozšířil činnost o další sportovní odbornosti včetně lyžování. Prvními propagátory lyžování byli bratři Pokorní z Krasetína, kteří také lyže vyráběli po domácku v r. 1922. Lyžařskou organizovanou činnost v Sokole začal Josef Špán v r. 1924, kdy se starostou Tomášem Šimečkem v jeho kolářské dílně začali vyrábět zájemcům jasanové lyže. Jasanu bylo v prostoru Kletě dostatek, takže se lyžařský sport na Křemežsku rychle rozšířil.

V té době začala firma Fiedler v Č. Budějovicích strojovou výrobu lyží a saní, čímž napomohla rychlému rozvoji. V r. 1928 byl uspořádán v Prachaticích první župní přebor v běhu na lyžích za účasti Špána a Františka Zimermana, který po dva roky v kategorii dorostu v této soutěži zvítězil. Od té doby se datuje v křemežském Sokole závodní činnost lyžařského oddílu.

V následujících letech již byly pořádány různé náborové soutěže i závody pro mládež a dospělé. Od r. 1933 bylo lyžařským oddílem ve Křemži vzhledem k dobrým sněhovým podmínkám uspořádáno mnoho lyžařských závodů se startem přímo na náměstí nebo u sokolovny.

Celoroční činností členů lyžařského oddílu v přespolních bězích, odbíjené a dalších sportovních odvětví získávali lyžaři výborných umístění.

V době Protektorátu byl prostor Kletě okupován a jako náhradou pro lyžařský sport byl využíván prostor Kluku a Podlazí.

Po r. 1945 došlo k velkému rozmachu v lyžařském sportu i v zimní turistice. Při dobrých sněhových podmínkách býval o nedělích z Č. Budějovic vypravován zvláštní vlak s lyžaři na Šumavu.

V závodním lyžování došlo k úzké specializaci (sjezd, slalom, běh), ale naši členové zůstali věrni běhům. Naši starší členové v poměrně velkém počtu vytvářeli skupinky podle lyžařské vyspělosti a vyjížděli do okolních terénů. Konec provedené lyžařské túry býval směrován do Loučeje - hostinec u Jaklů - ke společnému posezení při čaji včetně křepčení při harmonice.

Po zákazu činnosti Sokola v r. 1941 protektorátní vládou přešli bratří Zimermanové nejdříve do lyžařského klubu Brouk a Babka (obchodní dům v Č. Budějovicích) a později do Ski klubu Č. Budějovice.

V r.1947 byla vytvořena jednotná tělovýchovná organizace Sokol "Ústředí lyžařů ČOS", čímž byla ukončena činnost ostatních klubů.

Vzhledem k poměrně malému sportovnímu využití v závodním lyžování, zaměřili se členové této organizace na závodní činnosti v branných sportech, kde byla možnost celoročního vyžití i s vhodnou přípravou na závodní činnost v lyžování.

Také v letním období zaměřili svou činnost na přípravu a závodní činnost v orientačním běhu. Aktivní činnost i v letním období byla důvodem k rozšíření členské a závodnické základny.

Po r.1970 pozvolna dochází k odchodu starších závodníků a tím i k snížení členské základny. Mládeži se naskýtají nové příležitosti jak trávit volný čas bez namáhavé přípravy. Tento nezájem se neprojevuje jen ve sportovním dění, ale také v celkovém životním stylu.

Aktivní zapojení členů při budování lyžařských zařízení. Sjezdová trať na Kleti.

Vzhledem k projevenému zájmu o sjezdové lyžování bylo rozhodnuto v r. 1946 vybudovat sjezdovou tras na Kleť. Žádost a plánky zhotovené ing. Zochem byly Fr. zimermanem t.č. župním vedoucím lyžování ČOS zaslány Krajské správě lesů v Č. Budějovicích.

V témže roce skupina sjezdařů z Č. Budějovic, vedená Janem Schrabalem začala s průklestem podle vlatního uvážení. Následovalo trestní oznámení na žadatele, které se objasnilo až při soudním jednání. Vzhledem k těmto okolnostem po mnoha urgencích, došlo k povolení v r. 1948.

Členové našeho lyžařského oddílu začali ihned s budováním podle schváleného plánu, t.j.10 m v traverzách a 15 m v obloucích. Trasa byla postupně rozšířena se souhlasem nadlesního pana Otce. K další úpravě a rozšíření došlo při zavedení vysokého elektrického napětí v prostoru sjezdovky.

Vzhledem k náročným úpravám bylo nutné zapojení dalších příznivců sjezdového lyžování z Č. Budějovic a okolí. Naši členové již v prvním roce odpracovali 473 hodin a v dalších letech více než 1000 hodin.

V r. 1957 bylo rozhodnuto vzhledem k vybudování vleků, sjezdovku předat lyžařskému oddílu Motor Č. Budějovice, odkud byl největší zájem o sjezdařinu.

Sjezdovka je dlouhá 1200 m s výškovým rozdílem 280 m. Naši členové v r.1950 odvezli a zabudovali do cíle sjezdovky zelenou boudu ze sokolského cvičiště na Doubku, jako stanoviště pro rozhodčí při závodech. Později byla tato převezena na Podlazí a slouží jako strojovna vleku.

Lyžařský můstek na Kleti

V r. 1949 sokolská župa Husova zimní komise - požádala ředitele státních lesů v Č. Krumlově o povolení vybudovat cvičný lyžařský můstek pod malou Kletí. Jednalo se o můstek s přírodním nájezdem. Vybudováním byl pověřen náš lyžařský oddíl, který část potřebných prací provedl, ale pro nevhodný dlouhý dojezd nebyl můstek dobudován.

Hančův memoriál v Jihočeském kraji v r. 1956

V historii lyžařského sportu se stalo poprvé co náš kraj byl pověřen připravit a provést přebor ČSR v běhu na lyžích na 50 km „Hančův memorial". Autorem tratí byl pověřen Fr. Zimerman, který měl připravit tratě odpovídající profilem mistrovství světa v Cortině.

Po provedeném průzkumu v prostoru Boubína a Šeravy bylo přikročeno k terénním úpravám, které byly náročné. Také na této akci se podíleli naši členové při úpravě tratě. Kontrolu tratí a připravenost provedli členové ústředních orgánů z Prahy.

Sjezdovka na Podlazí

V r. 1966 byla členy lyžařského oddílu budována na Podlazí sjezdová trať v délce 380 m, která byla později prodloužena na 510 m. Toto zařízení si vyžádalo i vybudování lyžařského vleku svépomocí v režii TJ Sokola ve Křemži. Vybudovaná zařízení slouží při vhodných sněhových podmínkách nejen místním zájemcům, ale i širší veřejnosti a školám k požadovanému lyžařskému výcviku. Vystřídaly se tu děti z několika pražských škol, z Chebu a z dalších škol západočeské oblasti. Příjem z vleku slouží k údržbě a finančnímu zabezpečení činnosti členů lyžařského oddílu.

Chaty

Vybudování HS Kleť: Na sjezdovce byla vybudována v r.1960 pro HS chata v tehdejší hodnotě 18.750,- Kčs a bylo při výstavbě odpracováno 630 hodin.
Chata na Podlazí: Vybudována v r. 1968 v hodnotě 11.200,- Kčs v tehdejších hodnotách. Odpracováno 883 hodin.

Závěr

Činnost lyžařského oddílu byla tehdy hodnocena kladně. V té době nám vyrostlo mnoho úspěšných reprezentantů v lyžování a i v jiných odvětví sportu.

Zpracoval Fr. zimerman v r. 1987.

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Nikola Voráčková, Křemže 5.3.1998
• Simona Bartošová, Křemže 15.3.1998

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Pan František Bartoš, Křemže - 75 let
• Paní Kateřina Weberová, Mříč - 75 let
• Paní Růžena Velíšková, Mříč - 80 let
• Paní Marie Vítková, Křemže - 80 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

• Pan Karel Dvořák, Křemže - 67 let
• Paní Alena Bícová, Křemže - 62 let

„V dubnu se zima a léto o vládu přetahují". To je asi jedna z pranostik k dubnovému počasí nejvýstižnější. Jinak duben je na pranostiky k určitému datu chudý. Protože jeden rok může sněžit s teplotami kolem -10 stupňů Celsia a za rok nato svítit sluníčko s teplotami 20 stupňů Celsia nebo nás může zaskočit vítr s deštěm.

Dubnovým patronem na stálejší jarní počasí je sv.Jiří. K jeho svátku 24.4. se také vztahuje několik pranostik: „Sv. Jiří, zelení hýří" nebo „Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři". Také bývá sv. Jiří zpodobňován jako rytíř na koni, jak zabíjí draka. To je ovšem jen symbolická představa v níž drak je zobrazením zla a pohanství.

Sv. Jiří pocházel z urozené rodiny v Kappadocii. Jeho otec byl popraven pro víru a stejný osud čekal i syna. Jiří vstoupil do římského vojska, kde dosáhl hodnosti plukovníka. Za pronásledování křesťanů, císařem Diokleciánem, byl jako křesťan nařčen ze zrady, vězněn a když ze svého přesvědčení neustoupil, dal ho císař stít mečem v roce 303 po Kristu.

Jaká statečnost lidí, kteří pro víru a přesvědčení obětovali život. A jaká ubohost, když se dnes měří vše jen hodnotou peněz a názory s přesvědčením se mění jako špinavé ponožky.

Jak si ctností sv. Jiří vážili naši výtvarníci ještě v XV. století, o tom svědčí goticko-renesanční socha z pravé strany chrámu sv. Víta na Pražském hradě a krásný praporec se sv. Jiřím, pro jednotu, Říp v Roudnici od Josefa Mánesa, který je nyní v majetku Národní galerie v Praze.

- Z. Hořejší -

Víte že ...

• Rozhlas po drátě byl zaveden ve Křemži v r. 1959. V minulém roce byl ze strany radiokomunikací pokus o jeho zrušení. Vedení obce však toto nepovolilo.
  
  
• Pastuška ve Křemži, která stávala na dolní části náměstí, v místech, kde je dnes přední část prodejny potravin Jednota, byla zbořena v r. 1952. Následně v r.1964 byla zlikvidována vedlejší mostní váha. Na ní vážil poslední křemežský policajt p. Krátký z Hradu.
  
  
• Kamenná kašna v horním rohu náměstí, práce kameníka Martina Pokorného ze Slavče z r. 1881 byla v r. 1947 rozebrána a její části složeny pod starou školou. V r. 1959 měly být tyto kamenné desky použity jako lávka přes Chmelenský potok u Vackovského mlýna.
  
  

V březnovém čísle „Křemežska" došlo k tiskové chybě a tak se stalo, že nadpis uvádí, že Sokol ve Křemži bude znovu založen. Dále z textu však vyplývá, že založen byl. Pravda je tedy taková, že Tělocvičná jednota Sokol Křemže již byla skutečně znovu založena a na zasedání předsednictva výboru České obce sokolské dne 13.2.1998 i zaregistrována.

Chtěli bychom nyní pozvat všechny bývalé členy Sokola ve Křemži i nové zájemce na společnou schůzku dne 17.4.1998 v 17.30 hodin v sále restaurace Jednoty na náměstí ve Křemži. Seznámíme Vás s naší současnou činností a s plány na příští měsíce a roky. Potěší nás také, budete-li mít zájem stát se opět členy Sokola.

Těšíme se na setkání s Vámi

- Ing. Martin Janda -

Byla jsem vyzvána, abych napsala několik řádek o aerobiku. Ráda Vás zde seznámím se cvičením, kterým žije křemežská tělocvična vždy každé pondělí od 19.00 hodin.

Po sportovní akademii pořádané panem Podpěrou jsem byla mile překvapena zvýšenou účastí, avšak ne každý tuto přehlídku křemežských oddílů navštívil. Tento článek je určen právě těm, kterým je tato hodina aerobiku ještě utajena. Těm, kteří se ostýchají a chtějí se dozvědět více, aby mohli udělat „první krůček". Ale i pro ty, kteří již aerobik navštěvují a zajímá je i trocha teorie.

Co vlastně aerobní cvičení je? Je to nejspolehlivější zbraň proti „faldíkům". Ale nejenže spálíte kalorie a tuk, také posílíte srdce, plíce a pročistíte si hlavu. Zrychlí se Váš metabolismus, neboli trávení, a jiné procesy ve Vašem těle.

Aerobní cvičení není jen aerobik v rytmu tance. Je to veškerá činnost, při níž se tepová frekvence pohybuje průměrně mezi 120 až 180 tepů za minutu a trvá minimálně 20 minut. To nejlépe poznáte, když se pěkně zpotíte. Ale pozor, existuje také anaerobní pásmo, u kterého je tepová frekvence nad horní hranicí aerobního pásma. Při něm už se srdce a ostatní orgány přetěžují a tuk se nespaluje. Organismus využívá pouze zásoby cukru. Důležité také je uvědomit si své zdravotní potíže a podřídit tomu výběr tělesné aktivity. Hodinám aerobiku by neměly podstupovat děti a dívky mladší 15 let. Cviky jsou přizpůsobené pro ženy a dívky po určitém růstovém vývoji.

Každý by si měl vybrat druh sportu, který mu nejvíce vyhovuje. Aerobik umožňuje i méně sportovním ženám, aby se pro ně stal pohyb radostí a udělaly něco pro své zdraví, postavu, ale i pro vyrovnanost a klid v duši.

Hodina aerobiku se dělí na části: zahřátí, protažení, hlavní aerobní část, posilování a uvolnění.

Zahřátí je důležité a nelze bez něj posilovat i jinak napínat svaly. Zvýší se při něm tepová frekvence. Zahřáté svaly je třeba kontrolovaně protáhnout, aby byly připravené na těžší zatížení. V hlavní aerobní části si musíme udržet tempo, prodýchat se, protáhnout a zpotit se. Zapojuje se více svalových skupin a tím dochází k větší zátěži. Ideální je přejít k posilování. Tuk, který jste spálily nyní nahradíte svaly. Důležité je dýchání a držení těla. Svaly se tak nejen zpevňují, ale i zkracují. Je proto nutné je opět protáhnout a to již důsledněji. Nakonec hodinového osvěžení těla i mysli je příjemné se uvolnit při klidné hudbě. Sníží se tak tepová frekvence.

Většina z Vás určitě pocítí osvěžení a vitalitu, kterou si odnesete s sebou domů, postřehnou i vaši nejbližší.

Každý má jiné důvody, proč se vrhat do víru pohybu, např. postava, zdraví, relaxace a jiné. Důležité je, aby si člověk právě uvědomil, co mu cvičení přináší a co od něj očekává. Potom si vybral a přizpůsobil ho své zdatnosti.

A to už je ta nejlepší cesta, aby Vám cvičení dávalo něco více než další prádlo na praní. Abyste po něm byli naladěni příjemně, radostně a spokojeně.

Pro případné účastnice: s sebou čistou a pevnou obuv, tenké oblečení, podložku (deku), nápoj.

- Nikola Hasalová -

Již třetí ročník diecézní volejbalové ligy smíšených družstev dokazuje, že křesťané jsou též aktivní sportovci. Tato akce vznikla pod patronací Českobudějovického biskupství. Počet družstev se neustále mění a letošního ročníku se zúčastňuje již deset družstev z různých farností. Družstvo naší Křemežské farnosti zatím nevynechalo žádný ročník ani turnaj. Organizace celé ligy je následující. Poměr hráčů a hráček na hřišti musí být vždy 3:3 nebo 4:2. Družstva se rozdělila do dvou skupin severní a jižní. V rámci každé skupiny uspořádá každé družstvo jeden turnaj na domácí půdě.

V sobotu 14.3.1998 skončila základní část turnajem v Č. Budějovicích pořádaným družstvem Veterinářů. Dalšími v naší skupině jsou Kondoři (Č.B.), Veteráni (Č.B.), Krokouši (Č. Krumlov) a naše BIG FAMILY. Tento náš název vznikl díky tomu, že všichni původní členové jsou z jedné rodiny to znamená sourozenci, bratránci a sestřenice. Letošní ročník zatím pro nás nevyzněl příznivě. Zatímco všechna ostatní družstva posílila registrovanými hráči, my se snažili zachovat původní složení. Po dvou turnajích bez vítězství jsme se rozhodli přijmout nabídnutou pomoc hráček Křemežského volejbalového družstva žen na místa nahrávaček. To nám pomohlo docílit dvou vítězství nad družstvem Krokoušů z Č. Krumlova. Rozhodující však bude závěrečný turnaj 18.4.1998 v Č.Budějovicích, kde se potkají obě dvě skupiny a my budeme hrát o páté až desáté umístění.

- Ing. Karel Hrubeš -

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0