ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Leden 1998 - Číslo 1 - Ročník 8 |
Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
49. schůze OR se konala dne 8.12.1997 za účasti všech radních. Na této byly dohodnuty termíny schůzí OR na 1. pol. 1998 a pracovních porad OZ, dále se radní seznámili s postupem majetkoprávního vypořádání pozemků zabraných fotbal. hřištěm u Křemežského rybníka (v jednání je možnost náhrady za tyto pozemky nově zbudovaná elektropřípojka k hrázi rybníka - následně pak možnost provedení vypořádání i s ostatními vlastníky pozemků).
OR schválila:
Vážení spoluobčané, |
uplynul rok 1997, dle mého názoru až neskutečně rychle, rok nabitý množstvím práce politickými i hospodářskými událostmi. I v naší obci se udělalo velké množství práce, přestože si to řada lidí nemyslí. Byli spíše otráveni z toho, že obec byla rozkopána z důvodu enormního rozsahu prováděných zemních prací (plynofikace, telekomunikace, vodovod, kanalizace atd.). Bylo to samozřejmě velice nepříjemné, ale na druhé straně dobře, že se to udělalo vše najednou. To samé nás však čeká v tomto roce ještě na Mříči a moc bych chtěl, aby i v Chlumu. Pak už dojde konečně i na opravy místních komunikací jejichž stav nás velice trápí. Každý rozumný člověk však pochopí, že ne vše lze udělat ihned. Letošní rok bude pro naši obec opět mimořádně pracovní a navíc „zahlcen" nejrůznějšími volbami. Čekají nás především komunální volby, kdy si v listopadu zvolíme, a věřím, že dobře, nové zástupce obce. Zároveň budou volby i do Senátu ČR. Otázkou je, zda budou mimořádné volby do Parlamentu ČR. Dosavadní vývoj v našem státě však naznačuje, že ano. Kromě toho, že každé volby stojí nemalé peníze, které zaplatíme my všichni (náš stát je totiž na tom zřejmě tak dobře, že si to klidně můžeme kdykoliv dovolit), mám spíše obavy z toho, že občan bude otrávený a k volbám nepůjde. To by však nebylo příliš prozřetelné a já věřím, že tomu tak nebude.
Přeji Vám vážení spoluobčané v tomto roce pevné zdraví, hodně osobních a pracovních úspěchů a více vzájemné tolerance.
- Ing. Miloslav Podhola, starosta obce Křemže -
Místní Policie informuje |
Začíná nám nový rok a bývá proto obvyklé provést zhodnocení toho roku uplynulého. V průběhu roku 1997 bylo spácháno na území obvodního oddělení Policie ČR ve Křemži celkem 107 trestných činů a 73 přestupků. Pokud se budeme zabývat specifikou trestné činnosti, na prvním místě je majetková trestná činnost, a to jak krádeže, vloupání, tak i krádeže prosté a dále i poškozování cizího majetku, či jeho zpronevěra nebo dokonce loupež, kterou jsme v uplynulém roce také zaznamenali a podařilo se pachatele zadržet. Dále jsou to skutky násilné povahy, jako ublížení na zdraví, či násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, na dalším místě je neplaceni výživného na nezletilé děti.
Co se týče úspěšnosti policistů při objasňování trestné činnosti, můžeme konstatovat, že se nám v uplynulém roce poměrně dařilo a více jak polovina trestných činů byla objasněna a pachatelé byli předáni kompetentním orgánům k potrestání.
Na úseku dopravy jsme prováděli nespočet kontrol řidičů motorových vozidel, bylo zjištěno několik provinilců, kteří před jízdou požili alkoholické nápoje a měli tu smůlu, že je policisté zastavili a zadrželi jim řidičský průkaz. Ostatně možná, že to bylo jejich štěstí, protože zrovna tak mohli někoho zabít, zranit, či způsobit škodu na majetku a to by bylo jistě pro jejich další život určitě horší. Zaznamenali jsme také mnoho dopravních nehod, které jsme šetřili buď sami, nebo ty závažnější s policisty ze skupiny dopravních nehod Okresního ředitelství policie v Č. Krumlově.
Přijali jsme více jak dvěstěpadesát žádostí o vyhotovení nového občanského průkazu od občanů, kteří tak nemuseli tuto záležitost vyřizovat v Českém Krumlově.
Dále jsme se podíleli na zajištování veřejného pořádku při mnoha veřejných akcích a neměli jsme žádný případ jeho většího narušení. Pije nám krev několik občanů, kteří svými neustálými stížnostmi a provokacemi vůči policii a i vůči dalším orgánům znehodnocují výsledky naší práce a co je závažnější, při řešení těchto případů brání policistům, aby v tu chvíli byli na jiném místě, kde jsou zrovna více potřební, kde by mohli plnit své hlavní poslání, to je ochrana životů, zdraví a majetku občanů. Doufáme, že v očích veřejnosti jsme zaznamenali větší důvěru než v uplynulých letech a že se proto na nás budou občané obracet s důvěrou jak v případech, kdy budou chtít pomoci od policie, tak i v případech, kdy budou pomáhat policii proti těm, kteří nám stále ukusují z našeho společného krajíce svou trestnou činností.
Závěrem bychom chtěli poděkovat všem občanům, kteří nám pomohli při každodenní práci a napomohli k objasnění některých protiprávních skutků a všem občanům bychom chtěli popřát hlavně hodně zdraví, štěstí a úspěchů v roce 1998.
- OO Policie ČR Křemže-
MŠ Křemže |
Napilno měly na závěr roku děti Mateřské školy v Křemži. Už od listopadu nacvičovaly děti obou oddělení paní Motejlové a paní učitelky Pešlové, ty starší pod vedením paní učitelky Koudelkové a paní učitelky Fučíkové program na vánoční besídku.
Milým překvapením pro děti byla návštěva skupiny dětí z páté třídy na Mikuláše. Mikuláši, čerti a andělé přinesli dětem drobné dárky a nečekanou nadílkou přispěli k navození atmosféry Vánoc.
Rychle se přiblížil závěrečný předvánoční týden plný událostí. Vše začalo vánoční besídkou pro rodiče a další příbuzné dětí. Na vystoupení svých nejmladších se v letošním roce sešlo velké množství diváků zvědavých co se jejich školáčci naučili. Do posledního místa zaplněná třída Mateřské školy pak odměnila potleskem pásmo básniček, koled a pohádky, které předvedly děti obou oddělení. Milá atmosféra celého odpoledne je zachycena řadou fotoaparátů i videokamer rodičů. Na závěr byly děti obdarovány dárkovými balíčky.
Následující den měly děti a jejich učitelky vyhrazen pro sebe navzájem. Děti čekalo další překvapení. Pod vánočním stromečkem v jedné z tříd je čekalo další množství dárků, o které si děti psaly Ježíškovi. Velkou radost měly děti z autíček, panenek a skládaček. Už se těší, až si v novém roce zahrají v novém „obchodě" či s basketbalovým míčem do koše a s panenkami u „přebalovacího pultíku". Chlapci si ze stavebnice sestaví autíčko nebo vláček.
Poslední akcí předvánočního týdne, které se děti z MŠ zúčastnily byla vánoční besídka v sále obecního úřadu. Zde vystoupily děti ze starší třídy spolu ze žáky základní školy. Předvedené vystoupení mělo velký úspěch a sklidilo potlesk zaplněného hlediště. Na závěr vystoupení si všichni společně zazpívali známé vánoční koledy.
Učitelky MŠ a zejména všechny děti tímto děkují všem, kteří se na hezkém závěru roku 1997 spolupodíleli. Paní učitelce Vítkové a dětem z páté třídy za pěkného Mikuláše. Sponzorům, kteří přispěli na vánoční balíčky i dárky pod stroměček. Artypě, paní Borovkové ze stánku OZ na náměstí, dr. Koudelkovi a Lukáši Jilkovi za hudební doprovod při vystoupení na radnici.
- učitelky MŠ Křemže -
Tip na výlet |
Kaplička Panny Marie nad Slavčí
Ke kapličkám v našem okolí, ke kterým se vztahuje nějaká historická událost patří kaplička P. Marie nad Slavčí. Je dobře známá určité části věřících z naší farní osady, kteří se zde zúčastňují mše sv. vždy v neděli po svátku Narození P. Marie (8. září). Osada Slavče nám stejně není tak vzdálená a cizí. Až do r. 1957 byla součástí tehdejší samostatné obce Mříč a patřila do okresu Českokrumlovského. I když dnes patří obcí do Vrábče, je stále ještě přifařena ke Křemži kostelem a hřbitovem a patří sem i lékařem.
Kaplička stojí pod lesem nad slavečskými samotami na tzv. Pastouškách. Jak název pozemku naznačuje, pásával se zde kdysi dobytek. Při jednom pasení se tu pasákům zjevila Panna Maria v podobě dívky. Pasáci ji začali šlehat biči a zahnali ji. Než však zmizela, řekla jim: „Jen počkejte, budete mne ještě hledat." A zjevila se nato v Maria Zell v Rakousku, kde je stejný obraz jejího zjevení jako ve slavečské kapličce. Jako památka na zjevení P. Marie je v kapličce pod oltářem možno vidět kámen, na kterém je vytlačena ruka a koleno. Tyto otisky zde podle pověsti zanechala P. Maria, když na tomto kameni klečela. Také vodě ve studánce nad kapličkou připisovali lidé od této doby zázračnou moc. Její léčivá síla pomáhala údajně při nápravě očních neduhů.
Od doby, kdy se zde Panna Maria zjevila, visel na vedlejším stromě obrázek zjevení P. Marie. Později v r. 1877 postavili zde majitelé pozemku Matěj a Marie Troupovi ze Slavče č. 23 (Zahrádky) kapličku nad kamenem, na kterém při zjevení P. Maria klečela. V ní nad oltářem umístili obraz „Zjevení" namalovaný podle obrázku na stromě. Na poděkování za šťastný návrat z 1. světové války postavil zde Matěj Troup kapličku novou a větší, kterou vlastně přistavěl k původní, malé kapličce.
Náklad na stavbu byl 4.000,- Kč. Kaplička byla vysvěcena 8. září 1922 a současně bylo stanoveno, že v ní bude vždy tento den nebo o následující neděli sloužena mše sv. k uctění památky P. Marie. Zvonek nad kapličku věnoval tehdejší křemežský kaplan P. Antonín Komrska ze zrušené kapličky nad Brlohem. (Snad to bylo z kapličky Ráblovy, o které jsme psali v minulém čísle našich novin.)
Historii této kapličky jsem čerpal z rodinné kroniky Troupů - nyní Traplů ze Slavče č. 23 (stavení Hálů ze Zahrádek).
- František Nejedlý -
Z farní obce |
Jistě všichni občané Křemežska zaregistrovali příchod nového kněze do naší farnosti. Páter Jaroslaw Zawadski působí ve Křemži od srpna 1997. V září byl ustanoven kaplanem ve Křemži, Zlaté Koruně a Červici, vypomáhá však i na jiných místech Českokrumlovska. Abychom vám více přiblížili jeho osobu, požádali jsme ho na konci roku 1997 o rozhovor.
Mohl byste se nejprve stručně představit?
Je mi 31 let, narodil jsem se ve Slezsku v Polsku. Mám staršího a mladšího bratra, ti ale nejsou kněžími, mají své rodiny.
Jak dlouho jste knězem?
Čtyři a půl roku. Čtyři roky jsem byl kaplanem v polském městě Bytom, kde jsem pracoval s mládeží a vyučoval náboženství ve škole. V té farnosti, kde jsem působil, byl jeden farář a dva kaplani.
Proč jste se rozhodl odejít do Čech?
Byla to dlouhá cesta. Definitivní rozhodnutí padlo v únoru a březnu 1997, když jsem byl s polskou mládeží v Čechách na zimních prázdninách. Otec Ondřej říkal, abych tady zůstal a říkali to i jiní lidé, protože v Čechách je málo kněží. Odpověděl jsem, že se ještě musím zeptat Pána Boha, jestli i On to chce.
Lze srovnat Vaše působení tady s tím, co jste dělal v Polsku?
Je těžké to srovnánat. V Čechách je úplně jiná pastorace. V Polsku jsem učil 20 hodin týdně na gymnáziu, ve Křemži budu od 1. ledna učit 2 hodiny náboženství. Zde bývá v kostele maximálně 130 lidí (ve Světlíku, kam také jezdím, jen 30), v Polsku bylo na nedělních mších až 1200 lidí. Tam jsme spravovali 1 kostel, zde čtyři. Každý měsíc jsme navštěvovali 15-20 nemocných, tady si nemocní občas pozvou kněze na vánoce nebo na velikonoce, ale pravidelné návštěvy nefungují. A navíc - tam byla rovina a tady jsou hory.
Co si myslíte o Křemži?
Těší mě, že jsou tady děti, mládež, dospělí i dědečkové a babičky. Stále znovu mě ale napadá otázka, jak s nimi navázat kontakt. Přes kostel - to je tak 5 %. A co těch zbylých 95? Bohu díky za tělocvičnu - zde se na volejbalu a basketbalu setkáváme i s nevěřícími mladými lidmi. Je možné, že by si chtěl s námi někdo popovídat, zajít na faru a dát si čaj. Jsme nejen kněží, ale i lidé. To je moje nabídka pro všechny (věřící i nevěřící). Líbí se mi, že se tady lidé zdraví, ať už se znají nebo neznají, a když se loučí, říkají „S Bohem". Nelíbí se mi, že někteří vyměnili v neděli oblek za monterky a také zapomněli význam slova ne-děle. To jsem v Polsku neznal - ani na vesnici, ani ve městě.
Jaký je Váš dosavadní největší zážitek z Čech?
Nic až tak zvláštního jsem tu zatím neprožil. Ale velkou radost jsem měl ze štědrovečerní dětské mše a Štěpánské koledy, kde děti zpívaly koledy a předváděly scénky. Stejně tak mě potěšilo vystoupení žáků ZŠ a ZUŠ v sále radnice. Těší mě také, že je pár rodin ve Křemži, Chlumu, Červici nebo Mojném, kde se cítím jako doma. Líbí se mi také kopce v okolí. Je tu ticho a klid. Když vyjdu kousek od fary už jsem v lese, kde si mohu udělat procházku a popovídat si se Šéfem (s Tím nahoře).
Jaký vánoční zvyk z Polska v Čechách nejvíce postrádáte?
Chybí mi jediný a to vánoční návštěvy v rodinách. V Polsku jsme po vánocích navštěvovali rodiny naší farnosti. Samozřejmě ne všechny rodiny přijali tuto návštěvu. Tam, kde byly dveře otevřené, jsme se společně pomodlili, požehnali rodinu a byt, a také jsme si popovídali s dětmi i s rodiči o jejich problémech. Někde jsme se zastavili na pár minut, jinde na půl hodiny, to záviselo i na počtu rodin, které jsme ten den chtěli navštívit. Někteří uvařili čaj, někteří nabídli cukroví. Skrze to jsme poznávali lidi i problémy, které byly ve farnosti - např. když byla chudá rodina, snažili jsme se jim pomoci, vzít děti na prázdniny a pod. Když byl někdo nemocný, pravidelně jsme ho navštěvovali a nosili mu svaté přijímání. Byla to též příležitost vysvětlit si navzájem různé problematické věci jaký plat má kněz, co je to celibát...
Chcete nakonec ještě něco vzkázat čtenářům?
Chtěl bych, abyste všichni věděli, že vás má Pán Bůh rád, a já s otcem Ondřejem taky. Přeji vám šťastný nový rok.
S páterem Jaroslawem Zawadskim rozmlouvala Václav Šnokhousová
Sportovní okénko |
Sportovní akademie
Školní sportovní klub při Základní škole ve Křemži pořádá v pondělí 2.února 1998 (pololetní prázdniny) v tělocvičně ZŠ Sportovní akademii.
Mladí sportovci předvedou ukázky badmintonu, taekwond-da, aerobiku, volejbalu, basketbalu a gymnastiky. Zveme všechny občany Křemže a okolí ke zhlédnutí sportovních dovedností našich sportovců. Vstupné je dobrovolné, přezůvky si prosím, vezměte sebou.
Školní sportovní klub byl založen v roce 1994 a v současné době v něm sportuje 84 dětí základní školy pod vedením 9 trenérů a cvičitelů. Dalšímu rozvoji tělesné výchovy a sportu žáků ZŠ brání především nedostatek vedoucích cvičitelů, ale i to, že tělocvična je v době vhodné pro školní děti již převážně zaplněna.
Nejlepší sportovci školy se pravidelně účastní okresních kol soutěží ve vybíjené, kopané, basketbalu, atletice, badmintonu.
Posledními letošními akcemi ŠSK byly dvě soutěže: Ve skoku vysokém o živého vánočního kapra zvítězil Kamil Rolník ze 4.A - rozdíl 28 cm. Dále se umístili: Jiří Gondek, 9.A - rozdíl 29,5 cm, Věra Brožová, 8.A - rozdíl 38 cm. O umístění rozhodoval nejmenší rozdíl mezi tělesnou výškou závodníka a skočenou výškou.
22. prosince odpoledne se konal vánoční turnaj žáků v badmintonu. V jednotlivých kategoriích vyhráli:
I. kategorie:
dívky - 1. Jandová, 2. Chaloupková Z., 3. Chaloupková I.
chlapci - 1. Anderle, 2. Hála, 3. Oberpfalzer
II. kategorie:
dívky - 1. Hálová, 2. Cábová, 3. Vokálová
chlapci - 1. Cába T., 2. Adames, 3. Steinbauer
- Zdeněk Podpěra -
Vzpomínka - Marie Husarová |
Vzpomínka
Marie Husarová (15.1.1914 - 14.11.1997)
Mezi význačné krajinské pracovníky v národopise a mezi vynikající lidové umělkyně bude bezesporu vždy patřit Marie Husarová. Narodila se 15. ledna 1914 na kraji Křemže v domě, kde míval vyhlášenou sedlářskou dílnu její dědeček a otec a kde ona sama mívala dámské krejčovství. Po absolvování školy pro ženská povolání si založila módní síň, která výborně prosperovala, ale vlivem okolností ji musela časem redukovat a od r. 1959 až do důchodu v r. 1971 pak pracovala jako dámská krejčová v Komunálním podniku obce Křemže. Protože ji zajímala kultura a lidové umění rodného Záhoří, ve čtyřicátých letech začala sbírat součástky zaniklého místního doudlebského kroje. Během let tak vytvořila velkou a unikátní sbírku, kterou postupně předala národopisnému oddělení Národního muzea v Praze, jemuž také mnoho předmětů už předem darovala a pro něž vytvářela i po okolí opatřovala zajímavé exponáty. Stejné služby prokazovala i Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích a Okresnímu muzeu v Českém Krumlově. Po 2. světové válce v rámci Sokola založila krojovou družinu, jejíž členky v pravých místních krojích se zúčastnily v r. 1947 Všesokolského sletu s doudlebskými tanci. Vystupovaly pak ještě s velkým úspěchem několikrát v místě a na veletrhu v Brně na Dni Českobudějovického kraje.
M. Husarová proslula především jako lidová umělkyně - malířka velikonočních vajíček, tzv. křemežských strak. Naučila se tomu od svých babiček a starých vesnických žen. Malovala je od dětství pro potřeby rodiny a pár známých na pomlázku, od r. 1954 pak na výzvu Ústředí lidové umělecké výroby začala místo plných vajec malovat výduňky na prodej. Dosáhly takové obliby, že jich od r. 1959 do ÚLUVu zasílala 200 kusů měsíčně a ani zdaleka nestačily poptávce. V r. 1962 získala hodnost mistra lidové umělecké výroby v oboru malování kraslic. To už stejnou technikou, voskovou batikou a křemežskými motivy pro ÚLUV vytváří hedvábné šátky, šály a bytové doplňky. Šátky byly velmi úspěšné a spolu se strakami objely na výstavách celý svět a všude sklízely obdiv a ocenění, např. na světové výstavě v Bruselu. M. Husarová se zabývala i výšivkou, okrajově také síťováním, drháním a jinými rukodělnými textilními technikami. Na ubrusy a prostírky z domácího lněného plátna aplikovala místní vzory, které zdobily součástky tradičního doudlebského kroje. Ve známost uvedla i kouzelné kynuté figurální pečivo z Křemežska. Upekla je pro krumlovské, budějovické i pražské muzeum, viděli jsme je v časopisech i v televizi i na mnoha mezinárodních výstavách v zahraničí. Paní Husarová měla doslova fotografickou paměť a byla vtipnou a neúnavnou vypravěčkou o zaniklém způsobu života na Křemežsku. Své vědomosti ochotně předávala každému vlastivědnému a národopisnému pracovníku, u něhož cítila opravdový zájem o věc. Mnohé ze svých poznatků na naši prosbu zapsala. Měla bohatý výrazový rejstřík a psala dokonalým pravopisem. Každý předmět, který odevzdala do muzea, opatřila důkladným popisem s údaji o době jeho vzniku i o člověku, který jej užíval. Proto mají její sbírky hodnotu pokladu.
Je těžko vzpomenout si na všechny zásluhy M. Husarové o uchování památek a o znovuvzkříšení lidového umění na málo známém a etnografy zatím dost opomíjeném doudlebském Záhoří. Tomuto svému ideálu věnovala zemřelá půl století sběratelské, výchovné, popularizační i rukodělné práce. Všechnu tuto záslužnou činnost vždycky konala naprosto nezištně, z lásky k rodnému kraji a jeho lidem. Její nelehký život byl naplněn nezměrnou pracovitostí, až úzkostlivou poctivostí a snahou být užitečnou druhým. Škoda jí. Velmi jsem si jí vážila a měla ji upřímně ráda.
- PhDr. Alena Plessingerová CSc., ved. národopis. odd. Národního muzea v Praze -
Marie Husarová a naše okresní muzeum
S každou novou nastupující generací se mění způsob života hlavně na našem venkově. Paní Husarová má velkou zásluhu na tom, že pro poučení nám i budoucím zachytila obraz života našich předků na Křemežsku, jako svérázné součásti doudlebského kraje. Mnoho pamatovala, mnoho dalšího se dozvěděla od starších pamětníků a to vše vylíčila ve svém rukopise, v němž popisuje život, práce, radost, zvyky a obyčeje našich předků hlavně z posledních desetiletí minulého století. Paní Husarová navštěvovala domácnosti, kde nacházela pochopení a předměty, které zde většinou zůstávaly nepovšimnuty, zachránila pro naše muzejní sbírky. Pro jihočeský národopis udělala tolik, jako málokdo. V našem Českokrumlovském muzeu je přes padesát součástí oblečení staršího sto let, které se často dědilo z generace na generaci. Hlavně to nedělní a sváteční, které bylo z trvanlivého materiálu a šetřilo se. V exposici musea můžeme shlédnout i kompletní doudlebský kroj z Křemže. Muzeum vlastní i několik dalších částí oděvů jako např. košile mužské a ženské, vesty, šátky na hlavu, kalhoty kožené, fěrtoch (zástěry), věnec na hlavu pro nevěstu, sametový ženský kabátek, ženské pončochy bavlněné pletené doma, různých vzorů a barev, šerky (sukně) zelené a červené, spodničky, blůzy, šněrovačky, nátepníčky (natahovaly se v zimě na zápěstí) aj. O vybavení domácnosti a práci svědčí další předměty, kterých je také na padesát: kameninové hrnce, díže na mísení chleba, máselnice na stloukání másla, slamník, peřinka a polštářek do kolébky, různý starý nábytek, kolébka, košík na nákup, kolovrat a další pro předení lnu, míšek (měšec na peníze) vázaný v kůži, okovaný mosazným plechem s mosaznou sponou, houpací koník, který je ručně vyřezávaný s hnědým sedlem, karty k vykládání s obrázky, čtyřboký kord, šachové figurky a další předměty z domácnosti.
Práci v zemědělství v minulých dobách připomíná mlátička rouračka, což byl po mlácení obití cepem první typ mlátičky, která byla poháněna žentourem, jsou zde dřevěné vidle, dřevěná lopata, věrtel na obilí, voznice na močůvku (lejta), chomout koňský - krásná práce tatínka p. Husarové, sedláře Tomáše Husara. Paní Husarová věnovala muzeu dva talíře doudlebských kraslic a soubor pečiva, jaké pekly ještě naše babičky a prababičky na Velikonoce. Doudlebské kraslice i toto pečivo máme také v našem obecním archivu.
Návštěvníci Českokrumlovského muzea a dárci těchto předmětů nenajdou většinu z nich v exposici muzea. Jsou uloženy v muzejním depositáři.
Všechny pro muzeum získané předměty jsou uvedeny v inventáři se jménem bývalého majitele. Na tomto rozmnožení muzejních sbírek se podíleli obyvatelé vesnic na Křemežsku, částečně i Holubovsko. Většinou pocházejí z 2. poloviny minulého století.
- František Nejedlý -
Společenská kronika |
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
Pranostiky na leden |
Připadne-li Nový rok na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto a krásný podzim, mnoho ovece a hojnost obilí. (Letošní rok.)
A jak se nám prodlužuje den?
Informace |
Víte že ...
Nezapomeňte na krmítka |
Ani v letošní zimě bychom neměli zapomenout na přikrmování ptáků. Krmítka by měla být prostřena především ve dnech, kdy uhodí silné mrazy a napadne sníh.
Naši ptáci v této době opravdu strádají. Přes sníh a led se nemohou dostat k potravě - semenům, plodům a k hmyzím škůdcům zimujícím v nejrůznějších štěrbinách. V této době žijí naši opeřenci především z vlastních tukových zásob, a proto hledají přilepšení na krmítku.
Ptákům můžete pomoci v čase nejkrutější zimy i vy, stačí jim běžná slunečnice. U krmítka pak můžete zavěsit kus loje nebo syrového sádla a potom už jen čekat na první hosty. Zpravidla jimi budou všudypřítomné sýkorky - koňadra a modřinka. Později se objeví zvonci, kosi, pěnkavy, jikavci, hýl, dlask, brhlík, strakapoud a případně další. Jejich počet a druhy odpovídají vždy místním podmínkám a typu krmítka.
Někteří ptáci, jako například pěnkava a chocholouš na klasické krmítko nikdy nepřiletí, ale budou hledat potravu pouze pod ním na zemi. Nezapoměňte jim proto utrousit trochu i na zem. Chocholouši mají však nejraději proso a loupaný oves. Nikdy však nedávejte na krmítka žádné zbytky z kuchyně, ptáci by mohli uhynout.
Pokud se chcete o správném přikrmování dozvědět více, napište si o ilustrovaný návod do společnosti pro ochranu ptactva: Moravský ornitologický spolek, p.o.box 65, 750 65 Přerov 2. Návody rozesíláme zdarma, stačí přiložit ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.
- Jiří Šafránek -
S novým rokem nové Křemežsko |
Zajisté vám, vážení čtenáři, neunikla nová podoba Křemežska. Letošním rokem vstupujeme do 8. roku vydávání pravidelného měsíčníku Křemežsko, ve kterém se snažíme seznamovat čtenáře s aktuálním děním v obci s historií našeho kraje, ale i skutečnostmi týkajícími se naší malé krásné vlasti, které byly zamlčovány nebo o kterých se psalo jen sporadicky.
Za uplynulých 7 let bylo napsáno přes tisíc stránek informací. Víme, že se nemůžeme srovnávat s odbornými periodiky na jejichž tvorbě se podílí tým odborníků - redaktorů profesionálů. Snažíme se vám přinést maximální množství informací podaných přijatelnou formou pro všechny čtenáře a věřte nám, že se mnohdy „rodí" Křemežsko velice těžce.
Redakční radu tvoří „starý kádr redaktorů" ve složení: pp. Hořejší, Nejedlý, Linha a do konce loňského roku dr. Bendová. Novou posilou je pí. D. Jirovcová. Holubovský zpravodaj, který vychází společně s Křemežskem od března 1995, tvoří tříčlenná red. rada ve složení p. Franěk, pí. Svobodová a pí Hrušková. Rádi bychom v našich řadách přivítali nové, ať již stálé nebo občasné spolupracovníky, kteří jsou ochotni pomoci.
O oblibě Křemežska svědčí skutečnost, že z distribuovaných 750 ks (v létě 850 ks) Křemežska se mnohdy nevrátí ani kus a stálých předplatitelů žijících mimo Křemži (42) mírně přibývá, což nás velice těší.
Po 7 letech jsme přistoupili k inovaci vzhledu Křemežska a rádi bychom za vaší spolupráce, vážení čtenáři, inovovali i jeho obsah.
Dovolte nám, abychom Vám do roku 1998 popřáli pevné zdraví, mnoho úspěchů, splnění všech i těch nejtajnějších přání a abyste na stránkách Křemežska nacházeli samé zajímavé zprávy.
- red. rada -
INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |