ARCHIV

1998

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Říjen 1998 - Číslo 10 - Ročník 8

• Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva
• Zahájení nového školního roku
• V ZÁŘI SVOBODY!
• Místní Policie informuje
• NORSKO
• Naši rodáci
• Sport a tělovýchova na Křemežsku
• Společenská kronika
• Pranostiky na říjen
• Stavební úřad Křemže informuje
• Víte že ...
• Jak se čte Křemežsko
• Volejbal
• Setkání ročníku 1926
• Vandalismus v naší obci
• Kontejnery na tříděný odpad
• Aktuální informace o kominických službách

59. schůze OR se konala dne 7.9.1998 za účasti všech radních. Na této schůzi bylo schváleno sestavení komise pro stanovení cen pozemků ve Smutkově strouze určených k prodeji chatařům, dále pak souhlasné stanovisko obce k vydání náhradních pozemků restituentům a vrácení fin. prostředků za neuskutečněný prodej pozemku v příslušné výši.

OR neschválila žádost o směnu pozemku v Chlumu (areál ZD) za stavební parcelu ve Křemži, žádost o fin. příspěvek na zahraniční operaci sestry p. Věranové z Prahy.

OR se dále seznámila s výsledkem hospodaření letošního veletrhu (zisk byl oproti loňsku vyšší cca o 70 tis. Kč) a se stavem provozu ČOV Křemže, u které byly v průběhu zkušebního provozu zjištěny technologické závady, což bylo důvodem pro uplatnění reklamace v rámci garance u generálního dodavatele EC Praha.

60. schůze OR se konala před pracovní poradou OZ dne 21.9.1998 (přítomni všichni radní). Na této schůzi OR schválila prodej vyřazených kotlů na tuhá paliva z Domu služeb, inzerci Křemežského veletrhu 1999 ve veletržní příloze Hospodářských novin a opravu WC pod tělocvičnou ZŠ Křemže.

OR dále projednala a doporučila nákup nových hadic pro SDH Stupná v r. 1999, postup zajištění úvěru od České spořitelny, po jehož získání bude moci být zahájena plynofikace Chlumu (předpoklad v polovině října 1998) a prověřit možnost zřízení skládky inertního materiálu v obci.

Pracovní porada OZ se konala, jak již jsem se zmínil, dne 21.9.1998 (nepřítomni: Zimmermann, Šimek, Hrubeš). Na této schůzi byl projednán postup komise při oceňování pozemků ve Smutkově strouze a žádosti o změnu územního plánu z důvodu možnosti výstavby ve Chmelné a Chlumu.

OZ dále projednalo postup majetkoprávního vypořádání pozemků, reklamace a uvedení do trvalého provozu ČOV Křemže, postup zajištěnosti plynofikace Chlumu a další.

-Lin-

Jedním z nejdůležitějších okamžiků v životě dítěte je nástup do školy. Pro letošní prvňáky bylo zahájení nového školního roku zvláště slavnostní. Vedení školy se rozhodlo využít k tomuto účelu obřadní síně radnice, jejíž krásné prostory ještě více umocnily slavnostní ráz celé akce.

42 prvňáčků v doprovodu svých rodičů a dalších příbuzných zcela zaplnilo sál. Zde už na děti čekaly jejich budoucí učitelky M. Spurná a H. Opelková spolu s ředitelkou školy p. I. Podholovou. Ta děti srdečnými slovy přivítala a jako upomínku každému z nich předala pěknou knihu.

K příjemné atmostéře zahajovacího dne přispěly i členky pěveckého souboru, které si pod vedením p. učitelky H. Vítkové připravily krátké vystoupení, do něhož vtipně zapojily i malé prvňáčky. Posledním zamáváním se děti rozloučily s rodiči a spolu se svými učitelkami odešly do školní budovy. Zde už na ně čekaly slavnostně vyzdobené třídy a učebnice, které se pro ně stanou prvním zdrojem poznání. Bude záležet jen na nich, jak možností, které jim škola nabízí, využijí.

Přejeme jim hodně úspěchů a radosti z učení, jejich rodičům pak mnoho trpělivosti a laskavého porozumnění.

- M.S. -

Rakousko-Uhersko skládá zbraně a prosí o mír. - Konce Rakouska: na troskách jeho povstávají svobodné státy česko-slovenský a jihoslovanský. - Velkolepé projevy radostí českého národa.

Dva významní státníci, kteří se zasloužili o vznik samostatného Československa: T. G. Masaryk uznávaná autorita odboje proti Rakousko-Uhersku svou usilovnou prací v zahraničí. W. Wilson, který jeho snahy podpořil vyhlášením deklarace o 14 bodech, v níž je i článek o sebeurčení národů a následně 18.10.1918 výzvou k rakouské vládě ke kapitulaci a jednání s naší zahraniční vládou v Paříži.

Důsledek všeho byl, že 28. října 1918 požádal rakousko-uherský ministr zahraničí o mír, přičemž uznává práva Čechů a Slováků na samostatný stát.

P.S. Doporučujeme našim občanům zhlédnout v Jihočeském museu v Českých Budějovicích zajímavou výstavu: „válka našich dědů". Denně od 9 hodin kromě pondělí.

- František Nejedlý -

V průběhu měsíce září 1998 byte zaevidováno na Obvodním oddělení Policie ČR ve Křemži celkem 8 trestných činů a 8 přestupků. Mimo těchto věcí bylo z naší strany provedeno několik dopravně bezpečnostních akcí, při kterých byla zjištěna opětovně značná neukázněnost ze strany řidičů motorových vozidel.

Na přelomu měsíců srpna a září 1998, zatím pro nás neznámý pachatel odcizil v obci Nová Ves ze zaparkovaného nákladního motorového vozidla tov. zn. Liaz 2 ks akumulátorových baterií, čímž vznikla poškozené firmě škoda ve výši nejméně 5.000,- Kč. V této době dále neznámý pachatel také odcizil ze zaparkovaných motorových vozidel motorovou naftu a benzin v obci Stupná. V této obci byl však zaznamenán určitý pohyb osob a tento poznatek je v současné době prošetřován.

Začátkem měsíce září 1998 navštívil jedno nejmenované pohostinství zákazník, který požadoval od servírky, aby mu dala peníze na hrací automat. Servírka však peníze zákazníkovi nedala, neboť tento v pohostinství dlužil peníze za útratu z předchozího dne. Zákazník však nelenil a servírku začal slovně napadat vulgárními výrazy, přičemž si také neodpustil vyhrožování zabitím, ujmou na majetku a zdraví. Tato věc bude po zadokumentování předána na Okresní úřad vyšetřování, neboť zákazník se svým jednáním dopustil trestného činu násilí proti jednotlivci.

Mezi obcemi Mříč a Bohouškovice neznámý poberta vylezl na sloup telefonního vedení, přeřízl toto vedení a kabel v délce 800 m odcizil pravděposobně pro svou potřebu. Škoda, která tímto vznikla SPT Telecom činí nejméně 8.000,- Kč.

V obci Holubov, v areálu ZD, u objektu pily, bylo jednoho pěkného dne o víkendu velmi rušno, neboť pracovník pily, který měl od celého objektu klíče, si bez vědomí nadřízené osoby prodával dřevo různým osobám, přičemž vyinkasované peníze si ukládal do své kapsy, pro vlastní potřebu. Věc bude taktéž po zadokumentování předána na Okresní úřad vyšetřování.

Mezi obcemi Mříč a Holubov zaparkoval osobní motorové vozidlo tov. zn. Mazda 626 muž z Českobudějovicka. Když ke svému vozidlu přišel za jednu hodinu, bylo na vozidle rozbito boční okno, druhé bylo poškozeno, přičemž z vozidla byly odcizeny potraviny malé hodnoty. Škoda na vozidle však přesáhla částku 3.000,- Kč.

Jak jsme vás v minulém čísle informovali dostavil se na zdejší oddělení muž z obce Mříč, který oznámil, že mu neznámý pachatel bez vědomí telefonuje z jeho telefonního přístroje na telefonní linky začínající 0609 a do zahraničí, čímž je nucen platit telefonní účty přesahující částku 2.000,- Kč. Šetřením bylo zjištěno, že tohoto skutku se dopustil 20tiletý syn oznamovatele, který se svým jednáním dopustil trestného činu podvodu. Otec v této věci využil svého práva a nedal souhlas k trestnímu stíhání svého syna. Věc bude po zadokumentování odložena.

Sami vidíte, že pořád existuje mizivé procento občanů, kteří si zákony vykládají podle sebe a jak se jim hodí. Ono se říká boží mlýny melou pomalu, ale jistě a tímto si i my myslíme, že na každého jednou dojde.

- OO Policie ČR Křemže -

Cesta po zemi, kterou má Pán Bůh rád (3. pokračování)

Neodmyslitelnou součástí norské kultury jsou TROLOVÉ. Pohádkové postavičky prazvláštního vzezření nás pronásledovaly opravdu na každém kroku. Poprvé jsme se s nimi setkali na Cestě Trolů, kde nás překvapila dopravní značka „Dej přednost Trolům". Podle starých norských bájí jsou tito vládci hor připraveni zasáhnout vždy, když je to zapotřebí. Každý turista si během návštěvy Trolí stěny zhotoví alespoň pomyslnou sošku z několika placatých kamenů. A tak strážců norských hor každý rok přibývá. V prodejnách suvenýrů na nás zpod rozcuchaného obočí vykukovaly stovky párů očí těchto skřítků. Každý jiný, ale každý svým výrazem dával neskrývaně najevo, kdo je tady pánem. V žádném případě je nelze považovat za mírumilovná stvoření. ZvIášť některá „plemena" jsou prý pěkně škodolibá. A tak není divu, že si to s nimi nechtějí Norové rozházet. Tak třeba v obchodním domě v Bergenu můžete narazit na trolí rodinku a u vchodu vás přivítá starý Trol.

Velice neradi jsme opouštěli malebná pohoří lemující členité norské pobřeží. Poslední zastávkou našeho putování bylo norské hlavní město Oslo. Svou rozlohou patří k největším v Evropě. Trvale v něm však žije pouze něco kolem 500.000 lidí. Vůbec není vyjímečné, když v centru města narazíte na poklidně se pasoucí stádo krav. Díky Oslo Fjordu je velkoměsto tvořeno mnoha malými ostrůvky a poloostrůvky. Většina obyvatel vlastní kromě auta další dopravní prostředek - loď. Malými rybářskými bárkami počínaje a luxusními jachtami konče. Při pohledu na jejich nekonečné řady jsme měli pocit, že na každého obyvatele připadají alespoň dvě. Dominantou města je (ne právě zdařilá) budova radnice. Před královským sídlem (palác je v tomto případě nadnesený) jsme celkem neplánovaně shlédli střídání stráží. probíhá mnohem civilněji než např. v Londýně.

Za zmínku stojí i návštěva Vigelandova parku. Sochy avantgardního norského sochaře jsou rozesety po celém parku a symbolizují lidský život (od zrození do smrti).

Na poloostrov Bygdoy instalovali Norové muzea věnovaná mořeplavectví. Díky svému rodákovi Thoru Heyerdahlovi se mohou pochlubit velice zajímavými expozicemi. Hned v prvním muzeu Kon-tiki Ra obdivujeme plavidla, se kterými tento dobrodruh podnikal své výpravy. K naší velké radosti poznáváme v krátkém dokumentárním filmu z Velikonočních ostrovů i „našeho" Ing. Pavla Pavla.

I muzeum Fram stojí určitě za návštěvu. Uvnitř si můžete prohlédnout kompletně zařízenou loď, se kterou dobýval Amundsen Jižní pól.

Nezapomenutelným zážitkem byla noc strávená na známém vršku Holmenkollen. Symbolicky jsme zde ukončili putování Norskem. První setkání s ním proběhlo na lyžařských můstcích v Lillehammeru a rozloučení pod obřím můstkem (památka na zimní olympiádu v roce 1952) na Holmenkollenu. U našich nohou „spí" norská metropole a my vzpomínáme a hodnotíme zážitky uplynulých 12 dní. Opravdu toho nebylo málo. Přesto nejvíc lidí vzpomíná na krvavou historku hned ze začátku cesty. Asi to svědčí pro určitou zvrácenost v každém z nás. Proto ji nemohu zatajit ani před vámi.

Asi 20 km za Prahou si nechal jeden člen výpravy položený lovecký nůž na stolku před sebou. Nůž (velikostí menší dýky) nečekaně změnil v zatáčce své stanoviště a zabodl se naproti sedící paní přímo do křečové žíly. Postižená měla na očích silně zabarvené sluneční brýle, takže jsme zpočátku nechápali její ledový klid, se kterým nám oznamovala: „Zastavte, přesekl jste mi cévu". Tratoliště krve, které se pod ní rázem objevilo asi nemusím popisovat. Slabší povahy pomalu opouštělo vědomí, jen paní s brýlemi na očích se chovala, jako by se jí to ani netýkalo. Po ošetření na teplické chirurgii (se shovívavým úsměvem nám popřáli šťastnou cestu) postižená paní pokračovala v cestě a i se svým hendykepem se koupala v ledovcových jezerech. Jen o majiteli nože nikdo nemluvil jinak, než jako o tom, co pobodal tu pani. Takový Jack rozparovač mezi námi.

Po rozloučení s Oslem zanedlouho opuštíme i Norsko. Aniž bychom to zaznamenali (jak je v zemích EU běžné), vstupujeme do Švédska. Krajina kolem dálnice nám najednou připadá fádní. Ani město Götteborg se známým stadionem Ulevi švédský dojem nijak nezlepšuje.

Ze švédského Helsigöruse trajektem se po 15 minutách ocitáme v dánském Helsinborgu. Už z dálky nás vítá zámek Kronborg. Na něj situoval Shakespeare děj Hamleta. Protože nebyl přístupný, obdivovali jsme jej pouze zvenčí. Dálnice nás také příliš neuchvátila. Nekonečná rovina s venkovskými usedlostmi a stády krav už nás pomalu nudí. Z dánského přístavu v Gedseru se opět trajektem (posedmé a naposledy) plavíme do německého Warnemünde. Přes noc přejíždíme SRN a ráno se probouzíme na Cínovci.

Přestože jsme byli věkově nesourodá skupina, společná touha poznat Norsko nás donutila omezit vlastní potřeby a přizpůsobit se ostatním. CK AQUA CLUB splnila naše očekávání a dostála slibu ze svého katalogu: V relativním pohodlí (střecha nad hlavou s lůžkem + 3 kvalitní jídla denně) a za přijatelné ceny maximální intenzita poznávání. Unaveni ale obohaceni o mnoho zážitků se loučíme s posádkou a pomalu začínáme plánovat expdici na příští rok. Cesta povede na jih, na ostrov Korsika.

- V. Spurná -

Jako se Vojtěch Schneider z Křemže zasloužil o svou rodnou obec, stejně tak druhý člen tohoto rodu P. Gabriel Schneider si získal velkou zásluhu o naše české školství. Narodil se 20. března 1812 a byl tedy zřejmě strýčkem Vojtěcha Schneidera, o němž jsme psali v minulém čísle Křemežska. Po absolvování gymnázia vstoupil Gabriel Schneider do kněžského semináře a v roce 1837 byl vysvěcen na kněze. Protože v této době nebylo na žádné faře volné ani jedno místo kaplana, vypomáhal ve farnostech, kde toho právě bylo třeba. (Jaký je to rozdíl oproti dnešní době, kdy všechny církve u nás trpí nedostatkem kněží a mnoho farností je neobsazeno.)

Významným činem kněze Gabriela Schneidera bylo, že za podpory českobudějovického vlasteneckého biskupa J. V. Jirsíka a z finančních darů různých sponzorů zakoupil objekt zrušeného kláštera Minoritů v Horažďovicích a založil zde českou Družinu školských sester. Úkolem této Družiny bylo zakládat české školy, neboť v té době bylo české školství hlavně ve větších městech potlačováno a vláda rakouská upřednostňovala všude školy s německým vyučovacím jazykem. Tak tomu bylo i v Českých Budějovicích, a proto P. Gabriel Schneider i sem uvedl Družinu školských sester, která pak v tomto městě silně ovlivnila rozvoj a úroveň českého školství. Pro vzdělávání řádových učitelek hlavně v českém jazyce založil F G. Schneider Český ústav klášterní v Ječné ulici v Praze. Tak se zasloužil o dobrou vlasteneckou výchovu naší mládeže a tím i narůstání národního uvědomění. Zemřel 15. února 1867 a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Jím založený Ústav školských sester de Notre Dame v Českých Budějovicích Na sadech přežil i atheistický komunismus a zdárně působí po r. 1990 dál. Je zde 30 řádových sester a v jeho objektu je umístěna církevní mateřská škola.

Z rodu Schneiderů je třeba připomenout z doby nedávné ing. arch. Hynka Schneidera. Vyučoval na stavebních průmyslových školách a nakonec se stal ředitelem této školy v Českých Budějovicích, což v tehdejší době bylo významné postavení. Jako křemežský rodák vypracoval v r. 1926 projekt na stavbu sokolovny v Křemži. Zemřel v r. 1954 ve věku 68 let a je pohřben v rodinném hrobu na našem hřbitově.

Do roku 1970 v domě rodu Schneiderů čp. 23 na náměstí bydlela poslední křemežská občanka tohoto rodu paní Gabriela Kliková.

- František Nejedlý -

8. pokračování - HOKEJ

První hokejové mužstvo Sokola Křemže 1941 zleva: F.Zimerman, rozhodčí J.Bárta, učitel Matuška, učitel Forst, Z.Šimeček, J.Klimeš vpředu: J.Velíšek, Č.Buriánek, V.Roh snímek je z utkání Hluboká:Křemže (2:4) ze 12.1.1941

Stejně jako na rozšíření kopané měl i na popularizaci ledního hokeje velký vliv československý rozhlas a jeho reportér Josef Laufer. Vysílal zápasy Československa s takovou emocí a prožitkem, že nás strhl, abychom našim fandili i u rádia jako bychom byli přímo na stadióně.

Bylo to na počátku 30. let, kdy naši hokejisté hráli v Evropě s Anglií, Švýcarskem a Švédskem prim. Ale s Kanadou jsme ještě prohrávali dvojciferným rozdílem. Za to jsme si vylepšovali reputaci s Belgií, kterou jsme v roce asi 1932 porazili 22:0.

V té době (1933-1934) jsme začínali s pokusy o první hokejové zápasy na zamrzlých rybnících a Křemežském potoce. I když jen na přišroubovaných kolombuskách se samorostlou hokejkou a puk jsme nahrazovali dvěma slepenými a zakulacenými gumovými podpatky.

Jak se rozjížděl hokej ve Křemži, nám popsal pan Bárta ve svých vzpomínkách. Byl i jedním z prvních reprezentantů křemežského manšaftu a díky jeho kronikářské rutině nám začátky hokeje ve Křemži písemně zaznamenal. Z jeho líčení vyzařuje nadšení i obětavost s jakou se Křemežští hráči vybavovali dresy, výzbrojí a jak hořké porážky museli spolknout, než se jim podařilo porazit i nejlepší jihočeská mužstva.

Líčení prvních zápasů křemežských hokejistů v dresech a na kanadách z let 1939-1945 dle záznamu Josefa Bárty: Ve stejné době jako na volejbal, už od žákovských let, jsme se scházeli v zimě na zamrzlém „Blatci" a hráli jsme hokej. Měli jsme jenom obyčejné boty s přišroubovanými „kolombuskami". Na hokejku jsme si dlouho šetřili, každý měl jen jednu a ta nám musela vydržet několik roků. Když už jsme mysleli, že ten hokej umíme, pozvali jsme si na křemežský rybník družstvo ze Šindlových Dvorů. Hřiště i branky jsme označili kameny, mantinely nebyly žádné, byla to jen pomyslná čára. Soupeř sice neměl hokejové vybavení, ale měli stejné bundy a bruslili na botách s pevně přidělanými noži. Dopadlo to katastrofálně. Prohráli jsme 1:20. A celý příští rok jsme všichni šetřili, abychom do zimy měli také nože.

Hokejové družstvo mělo trochu jiné složení než družstvo volejbalové. Ale základ byl stejný: Zdena Šimeček, někdy i Jirka, Pepík Velíšek ze Mříče, Květa Zimerman z Doubku, Jirka Klimeš ze Mříče, Josef Bárta, později Franta Zimerman, Jirka Brůžek a Jarka Matuška. V brance byl Čestmír Buriánek a pokud byl nasazen v Linci (ve vláce), chytával Prajer z Chlumu. Měli jsme i střídače: Zdena Hořejší, Milan Beneš, holubovští Láďa Roh, Franta Pešl a Václav Tříska a hráli i nadějní mladící: Jan Vitek, Jarka Pešek, Miloš Brejcha, Pecka a další.

V té době už jsme měli hokejové vybavení s chrániči, koupili jsme si stejné deky a Mařenka Husarová nám z nich zadarmo ušila dresy. Hřiště bylo ohraženo prkny, zaplatili jsme je z vybraných peněz od diváků. Potíž byla se šornováním hřiště. Soupeř o přestávce mezi třetinami odpočíval a my jsme museli vzít šorny a hřiště očistit. Největší trápení s námi měla paní Šimečková, protože celé družstvo se před zápase nastěhovalo k nim do pokoje a tam jsme se převlékali do hokejového. Sehráli jsme spoustu turnajů: v Budějovicích na slepém rameni Malše, v Boršově, Rožnově, Suchém Vrbném, Hluboké, Velešíně, Zlivi, Kamenném Újezdě, Trhových Svinech, Ševětíně. Hráli jsme i krajskou soutěž proti Třeboni, Hluboké, Soběslavi. Dočkali jsme se i toho, že jsme na „Blatci" porazili budějovický Stadion s několika nejlepšími hráči 10:1 (Zima 1943-44). A také toho, že v tehdejších novinách byl článek s nadpisem „Sparta Praha a Podkleťan Křemže na Malši".

Obě družstva volejbalové i hokejové po skončení války se rozešla, mnozí se z Křemže odstěhovali. Šimeček, Bárta a Velíšek ještě hráli asi 3 zimy hokej za Č. Krumlov, Bárta hrál za Krumlov také volejbal. Ale dojíždění do Krumlova, zvlášť v zimě bylo nepříjemné. V Křemži se po válce zase hrál volejbal, ale hokej se zde hrál až cca po 10. letech na novém hřišti u školy.

V létech po druhé světové válce zaznamenal československý hokej nadějný rozvoj. Naši se stali na prvním mistrovství světa v r. 1947 v Praze mistry. Druhý rok vybojovali ve Švýcarsku stříbro a v r. 1949 ve Stockholmu obsadili znovu první místo. A to i přesto, že se 6 našich reprezentantů zřítilo i s letadlem nad kanálem La Manche. Další katastrofa měla pak ještě horší a dlouhodobé následky. Mužstvo, které v předešlých létech vybojovalo dvakrát mistrovský titul, mělo odletět k treningovým zápasům do Anglie. Hráči čekali již v letištní hale, když se dozvěděli, že je jim příprava v Anglii zakázána. Při návratu z letiště se zastavili v klubové hospůdce v Praze, kde na zlost něco vypili a pronesli své názory na způsob jednání tehdejších mocipánů. Do roku 1954 pak naše národní mužstvo se nesmělo soutěží a mistrovství světa a Evropy zúčastňovat. Hráči byli zatčeni a uvězněni. Někteří se z vězení již nevrátili, další museli pak pracovat v Jáchymovských dolech, odkud se vrátili s podlomeným zdravím a někteří předčasně zemřeli.

Líčení těchto událostí vyšlo v r. 1990 v knize „Ztracená léta - příběh hokejového zločinu". Autorem knihy byl Vladimír Škutina. Tyto události zanechaly na dalším rozvoji hokeje u nás neblahé následky.

Proto i na venkově se obnova ledního hokeje začínala u nás rozvíjet dosti opožděně.

Ve Křemži díky sportovní aktivitě pana učitele Pokorného a s pochopením tehdejšího předsedy MNV Bohuslava Jungbauera, bylo postaveno nové hokejové hřiště v areálu nové školy. Žákovský tým byl veden panem učitelem Pokorným k důsledným treningům. Dokonce jezdili žáci trénovat i na zimní stadión do Českých Budějovic a výsledky se při okresních soutěžích škol, brzy dostavily. V r. 1959 obsadili na okresním žákovském přeboru druhé místo za školou z Č. Krumlova a v r. 1960 získali první místo. Ve školním roce 1971-72 opět druhé místo.

Po r. 1970 založili i dospělí své mužstvo a zúčastňovali se se střídavým úspěchem okresní soutěže. Koncem 80. let skončil lední hokej ve Křemži. Hřiště se pak využívalo převážně k pozemnímu hokeji s míčkem. I v této staronové hře si křemežští hokejbalisté vedli úspěšně a dodnes si na jihu Čech udržují dobrou úroveň.

Staronovým sportem nazývám hokejbal záměrně, protože se tento sport u nás hrál ještě pře ledním hokejem (asi v létech 1910). Tehdy se nazýval bandyhokej. Lední hokej nebo také kanadský hokej se začal hrát v Kanadě, odkud se rozšířil i do Evropy.

- Zdeněk Hořejší -

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Kryštof Velíšek, Křemže - 1.9.1998

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Paní Marie Janoušková, Stupná - 85 let
• Paní Kateřina Marková, Chmelná - 92 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

• Pan František Bartoš, Křemže - 75 let
• Paní Marie Loudová, Křemže - 77 let

Začíná říjen, desátý měsíc v roce a i v nejteplejších oblastech naší republiky končí hlavní vegetační období. Na začátku měsíce by sice ještě mělo doznívat poměrně teplé babí léto, ale v průběhu měsíce získává ráz počasí stále více podzimní charakter. Prodlužuje se trvání ranních a večerních mlh, dochází ke zvětšování oblačnosti a častější je i výskyt mrazíků.

• Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
• Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.

Co přinesly změny stavebního zákona

Vážení spoluobčané, vážení čtenáři,
rád bych Vás informoval o některých změnách, přinášejících nám předpis s kterým se asi, ač nerad, setkal, když něco stavěl, přestavoval, opravoval, apod., a to stavební zákon. Pravděpodobně většině unikl fakt (což není divu v dnešní záplavě nových předpisů a změn původních), že od 1. července 1998 začala platit tzv. "velká novela stavebního zákona". Ta měla přinést, jak bylo v průběhu jejího zpracování a schvalování annoncováno, především zjednodušení jednání občanů s úřady a především pak s tím stavebním. Protože cílem našeho stavebního úřadu je snaha v maximální míře zjednodušit "život" těm, kteří už na úřad musejí, takovou změnu jsme vítali. Vždyť úřad je tady pro lidi a jim slouží a ne naopak.

Ovšem skutečnost nebyla až tak skvělá, jak se předesílalo. V čem tedy tkví podstatné změny, které se dotknou občana? Značné změny doznalo územní plánování, ale to drtivou většinu nezajímá až do okamžiku než zjistí, že stavební činnost na jeho pozemku je územním plánováním více či méně omezena. Pro občana je méně příjemné, že povolovací řízení staveb (kromě speciálních případů) musí probíhat dvoustupňově, tj. nejdříve územní řízení a teprve následně stavební řízení a jeho konečný produkt, který člověka zajímá - stavební povolení. V některých případech lze tato řízení sloučit, což náš úřad činí v maximální možné míře. Nicméně i tak je pro stavebníka nepříjemná další drobná změna a to prodloužení čisté lhůty územního řízení ze 7 na 15 dnů. To v praxi znamená, že s úkony, které musí stavební úřad v průběhu řízení učinit, může být celá lhůta až 2 měsíce. Tomu se snažíme maximálně vyhnout, přesto např. dnes aktuální povolování plynoinstalací se touto změnou prodlouží nejméně o 1 týden.

Další změny se týkají projektování a provádění staveb. Zde se zmíním pouze o provádění staveb svépomocnou formou, která je v naší obci poměrně častá, neboť zdejší lidé jsou šikovní a spořiví. Dnes je k tomuto způsobu výstavby u většiny staveb nutná osoba, která bude provádět odborný dozor a je autorizovaná v příslušném oboru nebo má pro tento obor zvláštní způsobilost. Autorizace a zvláštní způsobilost znamená oprávnění pro vybrané činnosti ve výstavbě, které je udělováno na základě stanovené praxe dle druhu odborného vzdělání a odborné zkoušky. V praxi to znamená, že např. odborný dozor nad stavbou rodinného domku, který si stavebník provádí sám již nemůže být osoba, kterou dříve stavební úřad uznal na základě jejích zkušeností, ale je nutné, aby to byl člověk, který doloží právě zmíněné oprávnění. Hodně se v tisku v souvislosti s novelou stavebního zákona psalo o tom, že odpadne nepříjemné běhání po různých institucích pro různá „razítka" a vyjádření, která jsou nutná k tomu, aby bylo vůbec možno požádat o stavební povolení. Tato změna není ovšem vůbec tak dramatická, neboť většinu těchto institucí musí stavebník stejně oběhat - od správců inženýrských sítí většinou potřebuje znát již ve fázi projektu, jakým způsobem stavbu připojí na sítě a za jakých podmínek, u orgánů státní správy je povinnost vyžádat si stanoviska daná speciálními předpisy.

Drobná, ale milá změna, zvlášť pak pro podnikatele je ve způsobu povolování reklam. Vzhledem k tomu, že minulý režim s reklamou prakticky nepočítal, byl i způsob jejího povolování téměř stejný jako např. u rodinného domu. Dnes postačí za určitých podmínek pouze ohlášení.

Ač nerad, přesto se musím zmínit i o méně příjemných změnách. Je to především řešení nepovolených staveb a sankcí za porušení stavebního řádu. V prvém případě tj. nepovolené stavby, musí dnes sám stavebník nepovolené stavby stavebnímu úřadu dokázat, že stavbu lze ponechat tj., že odpovídá všem předpisům, územnímu plánu obce apod. Pokud tak stavebník neučiní má stavební úřad jedinou možnost - nařídit zbourání stavby. V druhém případě tj. sankcí za porušení stavebního řádu došlo k velmi podstatným změnám. Jde hlavně o to, že u pokut je u většiny případů stanovena spodní hranice pokuty, a to velmi citelná. Tak citelná, že zvlášť pro drobné podnikatele může mít likvidační následky. Proto prosím, aby každý, kdo se chystá k nějaké stavební činnosti raději zašel předem na stavební úřad, kde se mu dostane všech informací co je nutné pro věc udělat a vyhne se tak případným nepříjemným situacím.

Ale už bylo dost poučování, čtenář se jistě těší na další a zábavnější články. Pokud by někoho zajímaly podrobné informace na konkrétní téma, rádi ho na stavebním úřadě uvidíme a poradíme. Takže už úplně na závěr, přeji všem pevné zdraví, neboť to když je, jde všechno vyřešit.

- Ing. Josef Troup, vedoucí SÚ Křemže -

• Křemže dostala své jméno podle Křemežskéno potoka. Je to snad pojmenování již od Keltů, kteří měli své oppidum nedaleko na „Třísovském hradišti". Název je snad odvozen od divokého česneku „cremísa", který na březích tohoto potoka hojně rostl¨. O Křemežském potoce je první zmínka při založení Zlatokorunského kláštera v roce 1263, kdy tento potok byl stanoven jako hranice zboží tohoto kláštera. V r. 1266 je zde už uváděna tvrz zv. Zmilenburch.
  
  
• Nejstarší osadou na Křemežsku je Krasetín, který se připomíná již v r. 1372. Byl nazván tak podle dvora Krasatova. Nejmladší osadou je Vinná založená v r. 1834 na knížecích pastvištích. Původně bylo toto území nazýváno Winá hora. První chalupy si tu vystavělo šest mlatců ze dvora v Chlumečku a už v r. 1869 měla Vinná 48 obyvatel. Dnes je to území „chalupářů".
  
  

Náklad našich novin se soustavně zvyšuje. V současné době vydáváme každý měsíc již 800 - 850 výtisků. Z toho 200 výtisků odebírá obec Holubov a 50 jich rozesíláme poštou různým zájemcům. Jsou to většinou křemežští rodáci a ostatní, kteří mají k naší obci nějaký bližší vztah. 550 - 600 výtisků našich novin se prodává v naší obci.

Remitenda je při tom minimální. Uvážíme-li, že zde žije asi 730 rodin, pak naše Křemežsko odebírá kolem 80 % našich rodin, což je pro vydavatele uspokojivé zjištění. Pro čtenáře našich novin jsou jistě důležité informace a zprávy z naší obce, ale i ostatní náplň novin je snad zajímavá. Některé příspěvky více, jiné méně, ale každý zde najde to své. Ostatně položme si otázku. Přečteme jiné noviny od začátku až do konce úplně celé se stejným zájmem?

Zpestření obsahu našich novin nám můžete pomoci vytvářet i vy, čtenáři, zasíláním vhodných a zajímavých příspěvků ze života na našem Křemežsku. Uvítáme je, poněvadž ještě více přispějí ke zvýšení úrovně našich novin.

- Redakční rada Křemežska -

Prvním podzimním měsícem začíná sezóna zápasů ve volejbalu. Naše družstvo žen je připraveno vrhnout se opět do víru klání. Za zmínku stojí, že je již oděno do nových dresů, na jejichž koupi přispěla Artypa Holubov.

Počáteční zápas 8.9.1998 soupeřky z Větřní o týden odkládají a jakoby chtěly nechat naši bojovnost odeznít úplně, žádají nás o přeložení utkání až na čtvrtek 24.9.1998. Tím se stává druhým v pořadí.

V úterý 22.9.1998 si měříme síly s oddílem z Krumlova. Vyhráváme 3:1, avšak máme štěstí, neboť protihráčky patří do jedné ze slabších skupin, které Krumlov připravuje, je zajímavé, že někdy nastoupí i hráčky ligy.

Ve čtvrtek tedy vítáme další předem jmenované sokyně a v prvním setu nám dávají za vyučenou. Při stavu 2:2 vyhráváme „tajbrejk" 15:13.

29.9.1998 hostujeme v Malontech a na bedrech si odnášíme prohru 1:3 a zklamání ze špatných podmínek ve zdejší tělocvičně.

Podzim 98 přináší také nové objevy v mužských řadách. Do okresního přeboru se přihlašují křemežští volejbalisté.

Jak to však na každém počátku bývá, úspěchy slaví zatím tím, že jsou spokojeni s některými výkony ve svém poli. Prohry jsou tolerovány jak mezi nimi, tak i u diváků. Sehrané zápasy zatím mají s Krumlovem, Krumlovem - veterány, Malonty a Kájovem.

Narozdíl od minulých ročníků se budou zápasy sehrávat i v zimě. Do této byla jen podzimní a jarní sezóna.

Nakonec by všichni členové volejbalu chtěli poděkovat Josefu Žáčkovi, který obohatil naše hřiště o dvě zelené, do prostředí dobře zapadající, lavičky. Jistě přispěly i k počtu fanoušků.

- N.H. -

Život v důchodu utíká kupodivu příliš rychle; mnozí z nás postupně odcházejí do nenávratna a „jak rádi bychom k někomu si sedli, odešlí však se nikdy nevrátí" - jak říká básník V. Závada. Proto také jsme se sešli my, bývalí spolužáci z křemežské obecné a měštanské školy v sobotu 26. září t.r. Bylo nás pouze 15 ze 30. Pro ty vzdálenější je cestování do Křemže již náročné, jiní se omluvili, že pro svůj zdravotní stav nemohou, ač by rádi přijeli a těch, „kteří se už nikdy nevrátí" je 40 % z našeho ročníku.

Nám, ještě tělesně a duševně svěžím bylo v kolektivu spolužáků dobře, jako bychom v tom odpoledni omládli. K dobré náladě a spokojenosti přispěl i nájemce restaurace na náměstí v Křemži p. Jiří Smahel: V sále krásně upravené stoly s květinami ve vázách, dobrý a chutně upravený oběd i večeře. Vyšel nám ve všem vstříc, věnoval nám pozornost i obsluha byla vzorná. Byli jsme opravdu spokojeni a doporučujeme podobné akce a setkání v této restauraci.

- Za organizátory F. Nejedlý -

se nevyhýbá ani nejposvátnějšímu místu, místu posledního odpočinku našich blízkých. Zřejmě opět (ne)známý vandal na hřbitově pouštěl v noci vodu, posléze zničil ventil a výústní potrubí. Po jeho opravě a výměně, kdy byla voda na hřbitov opět puštěna, pak v noci nový ventil odmontoval, odcizil, takže voda tekla až do rána naplno. Ráno byl ve spodním rohu hřbitova rybník. Pomozte nám, vážení spoluobčané usvědčit tohoto vandala, který škodí obci a tím nám všem.

Zavedením kontejnerů na tříděný odpad se možná některým domácnostem ulehčilo, přibylo však starostí obci. Někteří občané možná z neznalosti, možná z nedbalosti, ukládají do kontejnerů na plasty a sklo odpady, které do těchto nepatří. Uvádíme proto přehledný soupis co do kterých kontejnerů patří a nepatří.

Plasty - žlutý kontejner
Ze směsných plastů se připravuje granulát, který se používá při výrobě různého zahradnického náčiní, plotových tyčí, nádob na kompost, popelnic, laviček, apod. Z některých druhů plastů se vyrábějí fólie.
Co patří do žlutých kontejnerů?

• kelímky od jogurtů a jiných mléčných výrobků (bez hliníkového víčka, umyté!)
• kelímky na nápoje (např. z různých automatů)
• „igelitové" sáčky a tašky
• PET láhev (bez našroubovaných uzávěrů)
• plastové (fóliové) obaly z různého zboží
• polystyrén
• rozbité výrobky z plastů (kanystry, hračky, apod.)

• vícevrstevné obaly - plast+papír, plast+kov (např. krabice na mléko a džusy)
• výrobky z umělé hmoty se zalisovanými kovy
• textilie z umělých vláken
• dráty potažené plastem
• bakelit
• alobal
• plastové nádoby znečištěné chemickými látkami (jedy, postřiky, ředidla, oleje, apod.)

• bílé a barevné láhve od nápojů (bez zbytků tekutin, plastových a kovových uzávěrů, papírové etikety nevadí!)
• bílé a barevné sklenice od jogurtů, instantní kávy, apod. (bez zbytků potravin a bez plastových a kovových víček)
• zavařovací sklenice
• rozbité skleněné nádobí - střepy

• zrcadla
• olovnaté sklo
• sklo s drátěným výpletem
• automobilová skla
• žárovky a zářivky
• televizní obrazovky
• „plexisklo" a různé průhledné plasty
• porcelán
• keramika

Na dotazy občanů ohledně poskytování kominických služeb odpovídá majitel firmy Kominictví pan Mondek z Českého Krumlova.

V poslední době došlo i v oboru kominictví ke změnám: Novelizovaný zákon o požární ochraně (133/1985 Sb.) ukládá podle § 17 odst.l pístu. b) povinnost zajištovat pravidelné čištění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v objektech ve svém vlastnictví v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady. Termíny upravuje vyhláška č. 111/1981 Sb.

Plnění vyhlášky však již nezajišťuje kominické služby - tato zodpovědnost přechází na občany, majitele rodinných domků a dalších objektů. Ne každý si tuto povinnost uvědomuje, a tak se stává, že při kontrole a čištění komínů v obci (po předchozí dohodě a zveřejnění obecním úřadem) se kominíci setkávají s odmítavým přístupem občanů a neumožněním přístupu do objektů.

Odborná kontrola a vyčištění přitom majiteli zajistí jak dokonalejší spalování paliv plynných a klasických (tím i samozřejmě úspornější topení), tak v neposlední řadě vyloučení rizika závad a cizích předmětů v komíně. Ze sdělovacích prostředků jsou tyto případy dostatečně známy.

Možnost těžkých otrav někdy i s nezvratnými následky zde existuje a „ušetření" částky za odbornou kontrolu může nezodpovědným majitelům ve svých důsledcích přijít velmi draho.

- Pavel Mondek, Český Krumlov -

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0