| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Prosinec 1998 - Číslo 12 - Ročník 8 |
| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Prosinec 1998 - Číslo 12 - Ročník 8 |
| Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
Na své poslední schůzi se sešlo společně celé OZ dne 9.11.1998. Přestože se jednalo o pracovní poradu OZ, více se bilancovalo právě skončené volební období, než se pracovalo. Někteří ze stávajícího zastupitelstva kandidovali i do nových voleb, takže věděli, co je čeká, ostatní se s kolegy rozloučili. Mezi ty, kteří končí, patřil i starosta, který všem zastupitelům poděkoval za jejich práci.
Nově zvolené obecní zastupitelstvo se sešlo na svém prvním ustavujícím zasedání OZ dne 26.11.1998. Tohoto zasedání se kromě předsedajícího - dosavadního starosty ing. M. Podholy, zúčastnil i přednosta Okresního úřadu Č. Krumlov JUDr. Fr. Mikeš a asi stovka občanů. Po úvodních, nezbytných formalitách, zprávě mandátové komise a složení slibu nově zvolených členů obecního zastupitelstva, došlo k volbě starosty a ostatních orgánů obce. Volby byly veřejné, takže všichni přítomní měli možnost kontrolovat průběh voleb. Volební zmocněnci všech volebních stran se nezávisle na sobě shodli na stejném kandidátovi na funkci starosty - ing. Josefa Troupa, který byl zvolen všemi hlasy.
Vedení zasedání se ujal nový starosta ing. Troup, poděkoval za projevenou důvěru a dále řídil volbu zástupce starosty, zbývajících třech radních a dvou členů Okresního shromáždění.
Rovněž jako u volby starosty, tak i u volby zástupce starosty byl od všech volebních zmocněnců vznesen návrh na stejného kandidáta - Mgr. Janu Cipínovou, která byla rovněž zvolena všemi hlasy.
Takto jednotně to již nebylo při volbě zbývajících tří členů OR. Zmocněnci KDU-ČSL a ODS navrhli Dr. V. Koudelku, V. Bartošovou a ing. P. Ježka, zmocněnec SNK navrhl místo ing. Ježka, ing. O. Šanderu.
Dalšími členy OR byli zvoleni: MUDr. Václav Koudelka - 14 hlasů, 1 se zdržel hlasování, Václava Bartošová - 14 hlasů, 1 se zdržel hlasování, Ing. Petr Ježek -10 hlasů pro, 4 hlasy proti a 1 se zdržel hlasování.
Rovněž u volby dvou členů Okresního shromáždění nebyl návrh stran jednotný. ODS a KDU-ČSL navrhovaly ing. J. Troupa a MUDr. P. Maška a SNK navrhlo ing. J. Troupa a MVDr. J. Maláska.
Členy Okresního shromáždění byli zvoleni: Ing. Josef Troup - 14 hlasů, 1 se zdržel hlasování, MUDr. Petr Mašek -11 hlasů, 3 hlasy proti, 1 se zdržel hlasování
Po provedené volbě starosta ing. Troup poblahopřál všem zvoleným, prohlásil ustavující část za ukončenou a před diskusí přednesl projev, jehož úplné znění otiskujeme.
| VOLBY 11/98 |
I v naší obci proběhly ve dnech 13.-14.11 a 20.-21.11.1998 volby do obecního zastupitelstva a Senátu Parlamentu ČR.
Ze 45 kandidátů tří volebních stran bylo námi voliči, zvoleno 15 zastupitelů, kteří nás po následující 4 roky budou zastupovat a rozhodovat o dění v obci. Svého práva volit využilo z 1894 pouze 1095 voličů, což činí 57,82 % (v okrsku č. 1 - Křemže volilo 708 voličů, tj.57,4 %, v okrsku č. 2 - Chlum volilo 247 voličů, tj. 57,8 % a v okrsku č. 3 - Stupná volilo 140 voličů, tj. 59,8 %) a ne všichni využili všech 15-ti hlasů, které mohli dát svým kandidátům (z 16.425 možných bylo dáno 14.466 hlasů). Nejvíce hlasů získala ODS 6717, tj. 46,44 %, dále Sdružení nezávislých kandidátů 4029, tj. 27,86 % a KDU-ČSL 3720, tj. 25,72 %. Dosti složitým způsobem, daným zákonem o volbách do zastupitelstev v obcích č. 152/94 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků, byly vypočteny mandáty pro volební strany. KDU-ČSL získala 4 mandáty, ODS 7 mandátů a Sdružení nezávislých kandidátů rovněř 4 mandáty. Z celkového počtu hlasů, které získala volební strana se vypočetl průměrný počet, který po navýšení o 10 % určil číslo pro rozdělení mandátů mezi jednotlivé kandidáty. Toto číslo je pro KDU-ČSL 272,8, pro ODS 491 ,7 a pro SNK 294,8. Ti, kteří získali větší počet hlasů, než je toto vypočtené číslo, získali mandát bez ohledu na pořadí na hlasovacím lístku (KDU-ČSL a SNK). V případě, že kandidátů, kteří získali více hlasů, než udává číslo pro přidělení mandátu, je méně než počet přidělených mandátů straně (ODS), získávají mandát ti kandidáti, kteří překročili toto číslo (v případě ODS, kandidáti na hlasovacím lístku pod čísly 1,2,3,6,7) a dále získávají mandát kandidáti dle pořadí na hlasovacím lístku, již bez ohledu na počet získaných hlasů (kandidát č. 4 a 5).
Novými zastupiteli byli zvoleni (dle počtu hlasů):
| 1. | 816 hlasů | Ing. Josef Troup (ODS) |
| 2. | 658 hlasů | MUDr. Václav Koudelka (ODS) |
| 3. | 557 hlasů | Mgr. Jana Cipínová (ODS) |
| 4. | 519 hlasů | Marcela Bartošová (ODS) |
| 5. | 506 hlasů | RNDr. Stanislav Waldauf (ODS) |
| 6. | 484 hlasů | MVDr. Jan Malásek (SNK) |
| 7. | 427 hlasů | Václava Bartošová (KDU-ČSL) |
| 8. | 410 hlasů | Ing. Otta Šandera (SNK) |
| 9. | 396 hlasů | Ing. Petr Ježek (KDU-ČSL) |
| 10. | 390 hlasů | Zdeněk Sládek (ODS) |
| 11. | 344 hlasů | Vladislava troupová (KDU-ČSL) |
| 12. | 324 hlasů | Jan Troup (SNK) |
| 13. | 323 hlasů | Ing. Konstantin Štibic (SNK) |
| 14. | 321 hlasů | Jaroslav Novák (ODS) |
| 15. | 298 hlasů | MUDr. Petr Mašek (KDU-ČSL) |
| Vachta (ČSSD) | 158 hlasů | 22,6 % |
| Troup (NK) | 75 | 10,7 % |
| Koršala (KSČM) | 48 | 6,8 % |
| Štěpán (4koal.) | 122 | 17,5 % |
| Dvořák (ODS) | 275 | 39,4 % |
| Vachta (ČSSD) | 131 hlasů | 40,1 % |
| Dvořák (ODS) | 196 | 59,9 % |
| Kleť opět naše! |
Usnesením plenárního zasedání MNV Křemže bylo dne 22.9.1987 schváleno „převedení potřebné části území hory KIeť do správního území obce Kájov, k.ú. Křenov pro zjednodušení a zlepšení organizace správy území Kleti". Hlavním důvodem „zlepšení organizace a správy" - jak je honosně uváděno, byla možnost vyplácení hraničního příplatku zaměstnancům vysílače na Kleti. A protože Kájov byl uznán jako pohraniční obec, tak se zkrátka posunuly na doporučení ONV hranice kat. území a Křemežšťákům nezbylo, než toto doporučení respektovat a realizovat.
V lednu roku 1995 uplatnila Obec Křemže své územní nároky a požádala o napravení „křivdy" z minula, tak, jak to občané z Křemže a zejména pak z Chlumu, cítili. Vždyť odjakživa Kleť k Chlumu patřila.
Současná legislativa však vyžaduje souhlas zastupitelstev obou obcí. V Křemži to problém nebyl, ovšem Kájováci se získaného území vzdát nechtěli, přestože uznávali morální právo Křemže. Proběhlo nesčíslně jednání na různých úrovních a naděje na navrácení Kletě do Křemežského katastru se postupně vytrácela. K nápravě „křivdy" nebylo možno využít žádných legislativních prostředků proti vůli respektive nevůli Kájováků. Snad jediným optimistou byl křemežský starosta ing. Miloslav Podhola, který svou zdravou „paličatostí a vírou ve zdravý rozum" se neustále snažil situaci zvrátit, až se mu to konečně podařilo. Kájovští zastupitelé na svém veřejném zasedání dne 10.11.1998 schválili posunutí hranice do původní podoby a ing. Podholovi se podařilo i do budoucna vyřešit „sporný bod", tím, že hranice mezi katastry, která původně procházela přes výčep, byla posunuta na hranici budovy restaurace. Křemže tak získala nějaký ten m2 navíc a nebudou se muset soudit o pivní krejcar, tak jako naši dědové za 1. republiky. Takže sláva, KIeť je opět naše!
-Lin-
POZNÁMKA
Tento velký čin je krásnou tečkou za velice plodným funkčním obdobím prvního starosty v novodobé historii naší obce, za což ing. Miloslavu Podholovi právem přísluší poděkování nás všech Křemežšťáků. Děkujeme!
- redakce -
| Práce OR a OZ v číslech |
O tom, že funkce člena obecního zastupitelstva kromě pracovního úsilí znamená i spoustu času, svědčí pár následujících čísel: OR se v minulém funkčním období sešla 60x na svých pravidelných schůzích. Vezmeme-li v úvahu, že schůze trvala 3 hodiny (mnohdy i déle), vychází nám, že radní strávili na radnici mimo své práce, celý pracovní měsíc. Pokud budeme počítat, že bylo na každé schůzi projednáno, podle obsáhlosti problematiky, 8 až 23 bodů, OR projednala kolem tisíce bodů. Účast všech radních byla téměř 100 %. Krom těchto schůzí OR se radní zúčastňovali i jednání obecního zastupitelstva.
Zastupitelé se sešli na 36 pracovních poradách a na 16 veřejných zasedáních. K shora zmíněnému pracovnímu měsíci, strávenému na radnici můžeme přičíst další téměř celý měsíc, neboť zasedání a porady OZ trvaly 2 - 4 hodiny. O tom, kolik šálků nebo lépe litrů kávy se při těchto jednáních vypilo a kolik cigaret někteří jedinci vykouřili, o tom se raději ani zmiňovat nebudu.
A tak vážení zastupitelé, kteří jste skončili, díky vám za strávený čas nad problémy obce a vám novým přeji pevné nervy.
- J. Linka, tajemník OÚ -
| Přehled starostů |
Po úspěšném téměř devítiletém starostování ing. Miloslava Podholy dochází po posledních komunálních volbách k výměně starosty v naší obci. Myslím, že při této příležitosti je vhodné podat našim čtenářům přehled bývalých křemežských starostů - v tom i předsedů Místního národního výboru - od počátku až po současnost.
V období roboty byl pro každou obec jmenován vrchností rychtář. Po jejím zrušení v roce 1848 byla obcím dána samospráva, byly vyhlášeny první volby a z nich vzešel i svobodnou volbou zvolený starosta.
Tehdy do velké obce Křemže patřily vesnice v celém našem Podkletí, tj. Holubovsko a Křemežsko - bez Stupné, Vinné a Chmelné - ty patřily k obci Rojšín.
Pořadí starostů v této obci bylo následující:
| Putování po „divoké" Korsice |
2. pokračování
Velkým zážitkem byla návštěva nejjižněji položeného města Bonifacia. Stará část města byla postavena na vápencových útesech blízko moře. Eroze vodou za staletí dokázala své, takže dnes několik domů stojí vlastně na převisu. Využili jsme i možnosti prohlídnout si vápencové jeskyně v okolí města. Z loďky jsme si mohli doslova osahat např. Napoleonovu čepici - jeskyni podobného tvaru.
Z Bonifacie pokračovala naše cesta dále na jih, na ostrov Sardinie. Trajektem jsme se po 1 hodině ocitli na italské půdě. Celkově na nás Sardinie nezapůsobila tak silně jako Korsika. Pobřeží lemované stovkami hotelů a přímořských letovisek nám připomínalo okolí Bibione. Hlavně vegetace nebyla tak pestrá. Už proto jsme se po 3 dnech nemohli dočkat návratu na „divokou" Korsiku. Těšili jsme se i na ještěrky, které nás doprovázely na každém kroku, prostřílené silniční ukazatele a vůbec celou tu divočinu. Ty prostřílené ukazatele nás přestaly znepokojovat asi ještě dřív než ještěrky. Vidíte je totiž úplně všude a spíš je vyjíměčné setkat se s neporušenými. Korsická mládež má prý zajímavý koníček. Po večerech, samozřejmě posilněna alkoholem, objíždí na motorkách okolí a střílí kolem sebe.
V souvislosti se zbraněmi nám zatrnulo jen jednou. Bylo to tehdy, když jsme ve volné přírodě narazili na poměrně velké „hnízdo" prázdných nábojnic (podle odborníků z docela velké zbraně). V tu chvíli jsme měli pocit, že nás mají „na mušce" a doma se o nás dozvíte jako o rukojmých korsických separatistů.
Hlavní město ostrova - Ajjacio - je moderním správním centrem, kde jsme kromě rodného domku Napoleona (označeného nenápadnou tabuIkou) nenašli nic zajímavého. Snad jen písčité pláže a na hlavní město poměrně čisté moře stojí za zmínku. Každou příležitost ke koupání (i když ve slané vodě) jsme vždy přivítali. Na Korsice totiž neexistují žádná sociální zařízení jako např. v Norsku. Takže veškerá hygiena se odbývala (za asistence už zmiňovaných ještěrek) vodou z kanystru. Pro poznání tohoto
divokého ostrova jsme museli něco obětovat, ale určitě to stálo za to.
Okruh po obou ostrovech končí tam, kde začínal - na severu ve městě Bastia. Zde se naloďujeme na trajekt v domnění, že nás (podobně jako při cestě tam) dopraví za 4 hodiny do italského Livorna. V době předpokládaného výstupu už tedy stojíme připraveni na palubě, ale kolem nás se rozprostírá jen širé moře, ze kterého se občas vynoří delfín. Později se dozvídáme, že sobota, kterou jsme si vybrali k návratu, je jediný den v měsíci, kdy tato linka „nejede" do Livorna, ale do Janova. Cesta se tím asi o 2 hodiny prodlouží, ale nám to vlastně ani nevadí, protože v Janově jsme ještě nebyli. Máme štěstí, že trajekt nejel třeba až na Marseille. To však nebyla jediná ani poslední komplikace, která nás během cesty postihla. Při nočním přejezdu Itálií nám ještě praskne pneumatika a to jsem se nezmínila o tom, že jeden ze členů posádky má akutní ústřel a přes týden už „přežívá" pouze díky Brufenu. Řízení i příprava jídla tedy zůstala na jednom člověku. I tak byl schopen zajistit chod expedice a bezpečně nás dopravit domů ze „žhavé" země.
- V. Spurná -
| Sport a tělovýchova na Křemežsku |
10. pokračování - lehká atletika
Ve třetím čísle Křemežska z letošního roku vzpomíná pan Bárta na první pokusy v lehkoatletických disciplínách ještě na malém plácku „na Balkáně". Balkán byl v dnešním slova smyslu takové malé víceúčelové zařízení, které sloužilo jako volejbalové hriště, po snížení provázku to bylo tenisové hřiště, kolem kterého travnatý ovál sloužil pro lehkou atletiku a v rohu hřiště bylo pískové doskočiště pro skok daleký, vysoký i pro skok o tyči. To bylo v létech 1930 - 1934.
Pak převládla kopaná, volejbal a v zimě lyže a hokej. Druhý návrat atletiky ovlivnili po druhé Světové válce američtí vojáci. Uváleli na louce mezi Křemežšťákem a silnicí do Mříčí atletický ovál, kde trénovali běhy, disk, kouli a hlavně tam hráli „bejsbol". Myslím, že došlo i k lehkoatletickému utkání Sokola Křemže s reprezentanty Yankee divize. Jak skončilo ani nevím, ale Američané byli dobří atleti, bylo mezi nimi dost vysokoškoláků a již v té době vynikali studenti z USA na světových šampionátech i olympijských hrách. Pochybuji, že tak brzo po válce a bez tréninku by Křemže proti Amíkům dosáhla nějakého úspěchu.
Přesto po obnovené činnosti Sokola, si atletické disciplíny, hlavně přespolní běhy získaly v našem kraji značnou oblibu, i když jen jako přípravné akce pro lyžařské závody. Přespoláky se běhaly na 3 a 5 km jako kratší tratě a 8 a 12 km jako tratě dlouhé. Na Hluboké se běhal závod kolem Hluboké na 25 km. Snímek z okresního přeboru v přespolním běhu ze Křemže z r. 1954 nám dokazuje, že v 30tičlenném poli závodníků je Sokol Křemže zastoupen silnější třetinou.
Protože jsem v létech 1947 - 49 byl na vojně, účastnil jsem se těchto přeborů asi 3x, z toho jednou ve Křemži a dvakrát v Č. Krumlově.
Rozvoj atletických disciplín probíhal i mimo sokolskou jednotu ve školní tělovýchově, zasluhou pana učitele Jiřího Pokorného, který dal svým žákům dobré základy v tréninku. Své svěřence přivedl z místních soutěží až do krajské a celostátní reprezentace. Pro ilustraci několik výsledků ze záznamů pana učitele, jaká místa v těchto utkáních křemežští žáci obsazovali. V r. 1962 přivezli z Velešína, kde probíhal okresní přebor v lehkoatletickém čtyřboji, jedno 1. místo - žák Webr, 2 druhá místa - Zdeňka Schönbauerová, mladší dívky a Lávičková - starší dívky. 7.5.1963 se konal stejný závod, ve kterém Věra Bártová ve skoku vysokém obsadila 4. Místo a Neubergerová v běhu na 500 m 2. místo.
15.5.1963 v přespolním běhu v Brloze (okresní kolo) obsadila škola Křemže celkově 1. místo a jednotlivci Kmochová 1. místo, dále 4 druhá místa obsadili žáci mladší i starší a taktéž žákyně. Dále i 2 třetí místa.
Ve druhém kole olympiády mládeže ve Větřní - 15.6.1963 - obsadila ZDŠ Křemže ze 16 škol 1. místo. Jednotlivé disciplíny: 1. místa - Nekolová - skok vysoký, Kolářová - 60 m běh, Král a Bártová - vrh koulí, Mičan - 300 m běh, Kmochová - 300 m běh a Churan - skok daleký. 2. místa obsadila štafeta ZDŠ Křemže, Neubergerová - 500 m a skok daleký, Sarauer - skok daleký, Churan 50 m, Neubauer - skok daleký, Král - 60 m a Weis - 300 m běh. Okresní kolo v atletickém víceboji v Č. Krumlově 23.4.1973 obsadila ZDŠ Křemže 2. místo. Ve Vyšším Brodě ze 6 družstev (z toho 3 družstva ze Škody Č. Budějovice) potřetí vyhrála Křemže a získala trvale pohár o cenu olympiády. Ve čtyřech soutěžích obsadili žáci ZDŠ Křemže 4x prvé místo a 2x druhé místo. 25.5.1973 V Č. Krumlově v okresním finále lehkoatletického čtyřboje v kategoriích starších družstev obsadili žáci ZDŠ Křemže druhé místo.
Celkem za rok 1976-77 získala škola Křemže v 19 soutěžích 25 prvních míst, 18 druhých a 11 třetích. O současném stavu lehké atletiky na křemežské škole podá zprávu pan učitel Podpěra.
- Zd. Hořejší -
| Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
| Pranostiky na prosinec |
Prosinec je dvanáctý měsíc roku. Označení december v různých obměnách proniklo do většiny evropských jazyků. Jeho český název souvisí pravděpodobně se slovem „silný", „prosinět" (tj. prosívat) - prosincové dny jsou šedivé, bledé, často mlhavé, neboť slunce svítí v době kolem zimního slunovratu z celého roku nejslaběji.
Většina pořekadel se vztahuje k úrodě příštího roku.
K nejznámějším „kritickým„ dnům začátku měsíce patří svatá Barbora (4.12.) a svatý Mikuláš (6.12.).
Se svátkem svaté Lucie (13.12.) se pojí průpovídky porovnávající délku noci a dne.
Nejvíce rčení se podle očekávání váže ke Štědrému dni (24.12.) a vánočním svátkům.
Lidové pranostiky si všímají i posledního dne kalendářního roku - Silvestra (31.12.).
Že by šlo snad o strach z nedostatku vína při loučení se starým rokem?
A pokud jde o výhledy na nejbližší období, stoprocentní úspěšnost ná rčení:
- Z knihy Medardova kápě vybrala V. Spurná -
| Místní Policie informuje |
Vážení občané Křemežska,
dovolte mi, abych Vás seznámil s činností Obvodního oddělení PČR v Křemži. Počátkem měsíce listopadu došlo na OOP Křemže z rozhodnutí ředitele okresního ředitelství PČR v Českém Krumlově k personální změně na funkci vedoucího OOP Křemže. Dosavadního vedoucího, pana por. Jana Bínu, vystřídal ve funkci kpt. Dušan Klícha.
Dovolte mi, abych se prostřednictvím tohoto čísla Křemežska alespoň částečně představil. Je mi 35 let, jsem ženatý a žiji se svou rodinou v Č. Krumlově. Na OOP Křemže jsem přišel z OŘP Č. Krumlov, kde jsem působil ve funkci tiskového mluvčího ORP a dále jsem měl na starost problematiku stížností a kontroly. Přicházím do prostředí, které moc neznám. Přicházím do prostředí mezi obyvatele, které neznám, ale v nejbližší době chci poznat. Jako každý řídící pracovník přicházím do nového pracovního kolektivu s určitými představami a ideály.
Chtěl bych Vám, prostřednictvím časopisu Křemežsko, alespoň částečně naznačit mé představy o práci a činnosti OOP Křemže v nadcházejícím období. Práci a činnost celého OOP Křemže chápu především jako službu pro všechny občany, kteří v úseku působení OOP Křemže žijí, stejně tak i pro lidi, kteří do oblasti Křemežska jen přijíždějí.
Použitý výraz služby nechápu jen jako pracovní výraz. Pod tímto si představuji službu pro lidi, službu takovou, kdy kdokoliv a kdykoliv se může na policistu OOP Křemže obrátit s prosbou o pomoc a tato pomoc nesmí být v žádném případě odmítnuta. Policie ČR je tady především pro potřeby lidí a je na nás, na policistech, jakým způsobem, v souladu s platným zákonem, tuto pomoc poskytneme.
Chci, aby mí podřízení policisté v tomto duchu jednali a vystupovali. V této souvislosti chci vás, obyvatele Křemežska, vyzvat, abyste sami vlastními návrhy a případnými připomínkami napomohli vytvářet prostředí důvěry občanů v Policii ČR.
Ve své činnosti chci navázat na to dobré, co doposud policisté OOP Křemže vykonali a dále chci rozvíjet účinnou a prospěšnou spolupráci s místním obyvatelstvem, s místní samosprávou a s místní podnikatelskou sférou. Jsem přesvědčen o tom, že na Křemežsku jsou vytvořeny dobré předpoklady pro funkční působení Policie ČR a spolu s vámi, občany, chceme tyto předpoklady realizovat do denního působení Policie ČR v úseku činnosti OOP.
Závěrem mi dovolte, abych jménem policistů OOP Křemže popřál vám všem k závěru roku jen to nejlepší, abych vám popřál šťastné a veselé prožití Vánočních svátků. Do roku 1999 přeji pevné zdraví, štěstí a klid do všech rodin Křemežska. Pevně doufám, že rok 1999 budeme v závěru hodnotit jako rok, v průběhu kterého jsme se mohli cítit bezpečněji a jistěji.
- Vedoucí OOP Křemže, kpt. Dušan Klícha -
| Historie okresních atletických olympiád (OAO) |
První OAO žáků II. stupně ZŠ v našem okrese se konala v roce 1962 a od té doby se pořádá každoročně a v roce 1975 přibyla i OAO pro I. stupeň.
Žáci naší školy se těchto soutěží pravidelně zúčastňovali nejprve pod vedením pana učitele Pokorného a Troupové, později je vedli p. učitelé Soukup, Podpěra a Legátová. Ve většině ročníků jsme dosáhli v celkovém hodnocení velmi dobrých výsledků. Jednou z nejúspěšnějších disciplín je pro nás skok vysoký.
V prvních ročnících se skákalo převážně stylem „nůžky", pouze nejlepší závodníci zvládli úspěšně obtížný, ale ekonomický valivý styl „straddle". Vyjímečně se skákalo i stylem „horine".
Když na olympiádě v Mexiku přišel Dick Fosbury s novým revolučním stylem skoku po zádech nazvaný „flop", začali se o něj postupně pokoušet i místní žáci. Nedostatkem bylo, že dřívější doskok do písku přivodil při tomto novém stylu mnoho zranění. A tak se začal ve větší míře používat až koncem 70. let, kdy si školy pořídily první molitanová doskočiště. S tímto novým stylem, který je poměrně technicky jednoduchý a již při průměrném technickém zvládnutí velmi ekonomický, se začalo dosahovat podstatně lepších výsledků. Skok vysoký je tedy disciplínou, v níž se v historii olympiád nejvíce zlepšily špičkové, ale především průměrné výkony. Počet závodníků se také zvyšoval - od 5-10 v jedné kategorii až do současných téměř 30 v jedné kategorii.
Zde uvádíme soupis umístění žáků ZŠ Křemže na medailových místech dle dostupných výsledků. Předem se omlouváme všem, jejichž jména jsme díky nečitelným výsledkům zkomolili.
Prvními vítězkami ve starších žákyních byly v roce 1962 Věra Bártová - Dvořáková (stačilo 123 cm) a v roce 1963 Muková (127 cm), obě z Křemže. V ostatních kategoriích Křemežštáci v prvních 17 letech nezvítězili. Moučka skočil v roce 1964 jako ml. žák vynikajících 138 cm a byl pravděpodobně druhý. Jungbauer v roce 1965 skočil 132 cm a byl asi též druhý.
Do roku 1980 byla na Olympiádě kromě starších a mladších žáků kategorie mladšího dorostu, ale po zrušení 9. tříd tato kategorie zratila smysl a po novém zavedení 9. tříd v roce 1996 již neměla opodstatnění, protože věková hranice ve všech kategoriích byla v roce 1984 o půl roku posunuta. To vysvětluje i podstatně lepší výkony ve všech disciplínách počínaje rokem 1984 a hlavně rokem 1992, neboť v tomto roce se věková hranice posunuje opět o půl roku. Kategorii mladšího dorostu se zachovaly jen velmi kusé zprávy.
V roce 1970 zvítězil v ml. dorostu Vokurka výkonem 166 cm, což je zřejmě dosud rekordem ZŠ Křemže chlapců. Na lepší výkon jsem totiž ani ve výsledcích jiných soutěží nenarazil. V roce 1972 získala stříbrnou medaili Dana Chromá (130 cm) ve starších žákyních. V roce 1974 se o 2. místo v mladších žákyních dělila Eva Zaiblová - Kalkušová výkonem 120 cm. Druhý byl i Jaroslav Šmejkal (ml. žáci) cm.
| Badminton |
Badmintonisté Sokola Křemže zvou všechny přátele a příznivce na setkání na konci roku 1998.
Dne 26.12. se dopoledne sejdeme v tělocvičně místní základní školy, kde bude uspořádán další ročník Vánočního turnaje smíšených dvojic v badmintonu a stolním tenise. Turnaj začíná od 9.00 hodin a k vidění bude hodnotný badminton v podání hráčů místního oddílu. K soutěži se přihlásili i odchovanci oddílu hrající v současné době 1. ligu v pražských oddílech či Hradci Králové. Účast přislíbila i současná "nejlepší hráčka republiky" a 62. hráčka světa Markéta Koudelková. Pozvání k turnaji bylo zasláno i dalším hráčům jihočeských a pražských klubů. Turnaj je nejen sportovní událostí, ale i příjemným setkáním hráčů - soúčasných i bývalých - i příznivců badmintonu na konci roku.
Zhodnocení turnaje a pokračování setkání všech přátel a vlastně společenská část tohoto dne proběhne večer od 19.00 h v nově otevřené restauraci „u Chaloupků" na zastávce ve Vrábči. Budeme pokračovat v tradici „Sestupů z Kletě" i když tentokrát nás okolnosti donutily změnit místo svého setkání. Věříme, že hodnocení úspěchů roku 1998 - i let minulých - a plánování pro rok 1999 - i další roky - proběhne stejně úspěšně jako minulá setkání na vrcholu či úbočí Kletě. Nezapoměňte tedy - na závěr roku se sejdou badmintonisté Sokola Křemže se svými příznivci dne 26.12.1998 v 19.00 h v nově otvírané restauraci „U Chaloupků" na zastávce ve Vrábči. Přijďte se podívat, kde jste ještě nebyli.
Badmintonisté Sokola Křemže přejí všem svým příznivcům sponzorům a známým hodně úspěchů v roce 1998. Sobě pak přejí hlavně hodně zdraví, které je základní podmínkou úspěchů.
- Dr. V. Koudelka -
| Tělocvičná jednota SOKOL Křemže |
Využívám této poslední příležitosti v letošním roce, abych informoval všechny naše příznivce o tom, co je v naší jednotě od červencového vydání Křemežska (v němž jsme měli poslední příspěvek) nového.
To nejhlavnější je, že jsme od poloviny září opět zahájili pravidelná cvičení mladšího a staršího žactva. Podařilo se nám získat v tělocvičně celkem tři cvičební hodiny a to nám umožnilo rozdělit děti podle věku do dvou kategorií. Tím jsme především umožnili většímu počtu dětí cvičení navštěvovat a zároveň máme větší prostor v tělocvičně a nemusíme se tlačit tak jako na konci minulého cvičebního roku. Velkou zásluhu na tomto řešení mají i dobrovolní cvičitelé, kteří si hodiny s nejmladšími žáky a žákyněmi vzali na starost.
A kolik nás tedy je? Ve všech věkových kategoriích od 1. třídy do 8. třídy cvičí v tomto roce 55 dětí a o běh cvičebních hodin se zasluhuje celkem 9 dobrovolných cvičitelů. Za důležité považujeme, že čtyři z nich úspěšně složili zkoušky cvičitelů všestrannosti 3. třídy a mohou nyní samostatně vést družstvo při cvičení. Co nás však udivuje je malý zájem kluků. Že by se styděli? Nebo nemají čas? Doufáme, že se jich v příštím roce najde více.
A nyní k tomu, jaké jsou plány do dalších měsíců. V současné době nacvičujeme s poměrně velkou skupinou sestavu do soutěže Eurotýmu (skupinová pódiová skladba, skoky na trampolínce a akrobatické řady), s níž bychom se měli na konci ledna příštího roku zúčastnit republikové soutěže v Praze. Sestavu budou moci všichni shlédnout i o několik dnů později při tělovýchovné akademii, která se zde opět bude konat na počátku února.
Dalším úkolem je nacvičit sestavy sportovní gymnastiky a s těmi nejlepšími pak hájit naše barvy na župním přeboru. Ten budeme v dubnu 1999 pořádat v Křemži a doufáme, že i za vaší podpory. Později bude následovat soutěž v plavání a lehké atletice a ti nejlepší ve všech disciplínách pak opět pojedou bojovat za Křemži, tak jako loni, do Prahy. Novinkou v letošním roce je i republiková soutěž mladšího žactva, tentokráte v Písku. Příležitostí je mnoho, jen je využít.
Před koncem roku bych chtěl poděkovat především všem cvičitelům, kteří obětují svůj čas, kteří jej dokáží věnovat i jiným dětem a přijdou s nimi do tělocvičny.
Jsou to: Helena Šebestová, Jitka Cábová, Vlaďka Troupová, Marie Šestáková, Marie Svobodová, Nikola Hasalová, Jitka Jandová a Pavel Zimmermann. Velký dík patří také sponzorům, jejichž zásluhou jsme dokázali vybavit tělocvičnu nářadím. Patří mezi ně především Jaroslav Soukup, Zdeněk Sládek, Pavel Zimmermann, Miroslav Šmejkal, Zdeněk Hála, Rostislav Houška a závod Artypa s jejich finanční či pracovní pomocí se vše lépe dělá.
Děkujeme také vedení Husovy župy, které nám v začátcích významně pomohlo, a dále obecnímu úřadu ve Křemži a ve Vrábči.
Aby snad někdo neměl dojem, že se u nás jen cvičí v tělocvičně, musím zmínit i oddíl volejbalu, Ženy pokračují úspěšně v tažení podzimní části okresní soutěže. Nově se u nás ustavil oddíl volejbalu mužů a hned od počátku následoval ženy v účasti v okresní soutěži. Začátky jsou sice obtížné a horší než výsledky ženských utkání, všichni ale věříme, že na jaře se dostaví první úspěchy.
Pozornost zaslouží také nově vzniklý kroužek angličtiny pro 2. a 3. třídy, ale dokonce i pro dospělé. Účast je překvapivá, snad všichni vydrží a brzy se domluví.
Na úplný závěr vám všem přeji hezké prožití Vánočních svátků, mnoho osobních i pracovních úspěchů a těším se na shledání s vámi, třeba i v tělocvičně.
- Martin Janda -
| Orientační běh |
V jihočeském kraji skončily závody jak v žebříčku jednotlivců tak i soutěže družstev. Závodníci z Křemže byli opět úspěšní.
| žáci | H10 | 3. Aleš Jirků žáci ml. |
| H12 | 6. Josef Šandera, 8. Václav Ostrý, 9. Michal Jirků | |
| žáci st. | H14 | 2. Petr Kovaříček |
| dorostenci st. | H18 | 1 . Václav Cypro, 2. Kamil Moravec, 4. Likáš Kupka muži |
| H21 | 3. Pavel Zimmermann | |
| muži | H35 | 6. Karel Mražík muži |
| H45 | 1. Miloš Moravec, 2. Jan Trs, 6. František Weis | |
| muži | H55 | 4. Vladimír Štindl |
| žačky | D10 | 2. Michaela Dulovcová žačky ml. |
| D12 | 1. Eliška Cyprová, 5. Adéla Kovaříčková | |
| dorostenky ml. | D16 | 1. Jitka Moravcová |
| ženy | D21 | 1. Marie Dulovcová |
| ženy | D35 | 3. VladěnaTroupová, 6. Darja Kovaříčková, 8. Jiřina Moravcová |
| Sraz veteránů Hoské služby Šumava na Kleti |
Zakládající členové stanic Horské služby na Šumavě, v r. 1948 založena stanice HS Železná Ruda a v r. 1957 stanice Kašperské Hory, Hojsova Stráž, Stachy, Srnín a Kleť, si dali v letošním roce svůj 5. sraz na nejjižnější stanici Horské služby - na Kleti.
Sraz jsme měli od 10.30 h v sobotu 10.10.1998 s akademickou půlhodinkou, protože se sjížděli kamarádi nejen ze Šumavy, z Hojsovky, Kašperských Hor, ze Srnína a Hových Hutí, ale i z Prahy. Pro klidnější posezení zajistil náčelník okrsku Kleť V. Stropek Triobar v Holubově. V 11 hodin zahájil sraz Emil Kintzl - iniciátor srazu veteránů HS.
Po uvítání a dobrém obědě jsme vyjeli k lanovce, která nás odvezla na Kleť. Po prohlídce výstavky starých fotografií v rozhledně a omezené vyhlídce na okolní hory: Libín, Plechý a Třístoličník - dál vidět nebylo, jsme se přesunuli na hvězdárnu. Prohlédli jsme si zařízení a pracovníci hvězdárny nás seznámili s úkoly i úspěchy pozorování planetek a komet.
Před odchodem na lanovku jsme pořídili poslední fotky, v Holubově zašli ještě na kávu a čaj a s přáním pěkné zimy a pevného zdraví do 6. srazu na některé z dalších stanic HS Šumava, se rozjeli opět domů.
- Z. Hořejší -
| Kronika Šumavských hvozdů |
V nakladatelství Papyrus ve Vimperku vyšla kniha Kronika šumavských hvozdů, některými našimi občany již delší dobu očekávaná. Je v ní zachycen obraz padesátých let za komunistické éry v našem Pošumaví, jako útěky přes hranice do svobodného světa, život v komunistických koncentrácích, tábory nucených prací - PTP, likvidace „kulaků", persekuce živnostníků a dalších, kdo se znelíbili vládnoucímu režimu. Na obsahu knihy jsme se podíleli i my několika příspěvky z Křemežska, takže se v knize dočtete i o našich občanech a rodinách v tomto období nějakým způsobem postižených.
Z tohoto důvodu i proto, že by nemělo být zapomínáno na tato léta hrůzovlády, knihu doporučujeme. Je možno ji zakoupit na našem obecním úřadě za 250,- Kč.
Byla vydána v poměrně malém nákladu a je o ní dost velký zájem. Proto si pospěšte. Mohla by být i vhodným dárkem k Vánocům.
-Fr. Nejedlý-
| Zima, neposypané chodníky a právo |
V zimním období se nezřídka setkáváme se situací, kdy chodec upadne na zledovatělém, neposypaném chodníku a v důsledku pádu si způsobí zranění nebo utrpí majetkovou újmu (rozbité hodinky, poškozený oděv apod.)
Odpovědnost za takto vzniklou škodu upravuje zákon č. 13/1997 Sb. (zákon o pozemních komunikacích). § 27 odst. 4 tohoto zákona praví že: „vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací odpovídá za škody jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mocích jeho možností tuto závadu odstranit". Poškozený proto musí uplatňovat své případné nároky z této odpovědnosti na vlastníku této nemovitosti, nikoliv tedy na Obci jako vlastníku komunikace. Jde přitom o případ odpovědnosti upravené shodně pro právnickou osobu i občana. Posyp chodníku je proveden včas je-li chodník posypán v době, kdy v místě začíná denní život frekvence.
Pokud dojde k pádu a k ublížení na zdraví pádem občana na zledovatělé vozovce proto, že musel použít vozovky z toho důvodu, že chodník přiléhající k pravé straně vozovky byl zahrnut vyšší vrstvou sněhu a byl tedy neschůdný, jde o porušení povinnosti vlastníka nemovitosti udržovat chodník v pořádku, kteréžto povinnosti se řádně nezhostil
Závěrem bych chtěl podotknout, že pokud vlastník nemovitosti odmítne dobrovolně uznat nároky poškozeného občana na náhradu vzniklé škody, nezbyde poškozenému než, aby se těchto nároků domáhal soudně.
- JUDr. Fryš -
Další informace :
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Kleť
Kájov
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |