| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červenec 1998 - Číslo 7 - Ročník 8 |
| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červenec 1998 - Číslo 7 - Ročník 8 |
| Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
56. schůze OR se konala dne 8.6.1998 a zúčastnili se jí, jako již tradičně, všichni radní. Starosta informoval OR o průběhu povodně ze dne 4.6. a o krocích, které podnikl k zamezení vzniku povodňových situací.
OR schválila zvýšení ceny za pronájem garáží v domě čp. 321, přidělila uvolněný byt v DPS pí. Balouškové ze Mříče a vyhlásila výběrové řízení na prodej parcely na výstavbu řadového RD v Lomené ulici.
OR dále projednala připomínky občanů k provozu hudebních produkcí na cihelně v Chlumu, zabezpečení příprav Křemežského veletrhu a další.
Na své 33. pracovní poradě se sešli členové OZ dne 15.6.1998. Do jednání byli přizváni mluvčí z osad Chmelné a Vinné k projednání důvodů pro oddělení části Křemže a dohodnutí dalšího postupu v této věci. Zastupitelé konstatovali, že respektují rozhodnutí občanů, kteří se podepsali pod petici, avšak nejsou ochotni uvolnit z obecního rozpočtu potřebnou finanční částku na zaměření nové katastrální hranice. Mluvčí přislíbili, že záležitost financování projednají se zastupiteli z Nové Vsi a navrhnou jim získat potřebnou částku z těžby dřeva z chmelenských lesů (s čímž Novesšťáci původně nesouhlasili).
Členové OZ se dále seznámili s žádostmi, o kterých bude rozhodováno na veřejném zasedání OZ a projednali některé problémy obce.
-Lin-
| Křemežský veletrh posedmé |
Dny konání 7. ročníku Křemežského veletrhu 23. až 26.7.1998 se již neúprosně blíží. U organizátorů přibývá nervozity s krátícím se časem na dokončení příprav a odstartování „veletržního maratonu". Ti pověrčivější spoléhají na to, že „sedmička" v pořadí ročníků přinese štěstí a že právě ten letošní veletrh bude ten nejlepší. Třeba to opravdu vyjde. Možná tomu nasvědčuje i skutečnost, že v letošním roce byl opět překonán časový rekord v počtu přihlášených vystavovatelů ke dni uzávěrky tohoto Křemežska, tj. k 27.6. Vloni jich bylo 222, předloni 180 a letos dosáhl počet již čísla 235.
Takže zbývá jen „zmáknout" počasí, abychom nemuseli natahovat pilinové koberce a zajistit prostředky pro povzbuzení nálady vystavovatelů a návštěvníků.
Ale teď vážně. Opět se potýkáme s problémem zajištění ubytování pro vystavovatele. Rádi bychom jim vyhověli v přání posedět si s domácími v pivním stanu při pěkné muzice, ale kam pak mají složit hlavu? Podařilo se nám zajistit ubytování pro cca 130 učastníků veletrhu, čímž jsme již vyčerpali všechny nám dostupné a známé ubytovací kapacity. Pokud o některé další víte, nebo pokud jste ochotni, vážení čtenáři, někoho ubytovat, oznamte to na OÚ Křemže, pí. Urbanové na tel. 741126 nebo 741205. Za každou nabídku Vám předem děkujeme.
V organizaci veletrhu došlo, na základě připomínek vystavovatelů a návštěvníků, k dvěma drobným změnám. První se týká zahájení a druhá ukončení veletrhu. Zahájení veletrhu bude zkráceno pouze na oficiální část, tj. krátkého proslovu a přestřižení pásky, tak aby návštěvníci mohli být vpuštěni do areálu ve čtvrtek krátce po 9. hodině. V neděli se výstaviště uzavře již v 17.00 hodin, tj. o hodinu dřív, aby vystavovatelé měli možnost dříve odjet domů. Věříme, že těmito úpravami nebude nikdo ochuzen a všichni si přijdou na své.
Jak již jsem se zmínil v úvodu, vystavovatelů přibývá. Z tohoto důvodu byl výstavní areál (školní zahrada a zahrada MŠ) upraven tak, aby mohly být využity i spodní části zahrad. Tím dojde k rozšíření kapacity výstavní plochy. Na druhé straně, vzhledem k provedení nákladné opravy volejbalového hřiště, byla omezena výstavní plocha na antukovém hřišti vedle kina.
Obdobně jako v předchozích letech i letos je zajištěn v pivním stanu bohatý kulturní program (viz dále). Snažíme se rozšířit i kapacitu míst k sezení u stanu.
Bohatší bude i nabídka druhů občerstvení.Pro nejmenší návštěvníky bude za stanem nafukovací hrad a další atrakce.
I vystavovatelé se jistě pochlubí širší nabídkou. Přihlášení jsou, kromě těch stálých, kteří s námi začínali i další, noví vystavovatelé, kteří se o Křemežském veletrhu dozvěděli od svých kolegů na jiných akcích.
Přejme si a věřme, že všechno dopadne podle našich i vašich představ a že po skončení budeme moci říci, že letošní veletrh byl ten nejlepší.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych vás a vaším prostřednictvím i vaše známé pozval jménem organizátorů k návštěvě veletrhu.
Těšíme se na shledanou na 7. Křemežském veletrhu.
- J. Linha, tajemník OÚ -
| Veletežní badminton |
Křemežský veletrh je pro občany naší obce příležitostí k prezentaci toho co umí, čím se mohou pochlubit. Jako každoročně se chystají této příležitosti využít i badmintonisté místní TJ Sokol.
Přehlídku svých úspěchů v uplynulé sezóně předvedou badmintonisté opět ve výstavní skříni umístěné v ochozu školy. Připomenou svou činnost některými fotografiemi, předvedou zde své sportovní náčiní. Pochlubí se čerstvými diplomy i novými poháry, které členové oddílu získali odměnou za sportovní úspěchy.
Po celou dobu veletrhu budou členové oddílu připraveni denně v tělocvičně - od 10.00 do 17.00 hodin sehrát handicapové zápasy s vyzyvateli z řad návštěvníků veletrhu. Jako sparingpartneři budou připraveni zejména žáci oddílu, je ale možné vyjednat si utkání i s některým ze zkušenějších hráčů. Připravena budou opět „handicapová" utkání, kdy vyzyvatel nastoupí do každého setu s náskokem několika bodů. Sehrát bude možno i zápasy čtyřher.
Vrcholem prezentace oddílu badmintonu pak bude tradiční turnaj o „Veletržní pohár" věnovaný starostou obce. Tato soutěž bude záležitostí registrovaných hráčů badmintonu a jako každoročně bude přehlídkou kvalitního badmintonu. Kdo chce vidět jak vypadá soutěžní badminton v podání špičkových badmintonistů jistě zavítá do tělocvičny ZŠ v sobotu 25.7. Zahájení turnaje je v 9.00 hodin, předpokládané finále ve 14.00 hodin. Účast už přislíbili ligoví hráči mgr. Michal Koudelka (Meteor Praha), J. Bednář a M. Skalický (Spoje Praha). Ozdobou bude Markéta Koudelková - současná česká hráčka č. 1, pětadvacetinásobná mistryně České republiky, chystající se na kvalifikaci pro olympijské hry v Sydney. Očekává se účast i ligových hráčů Českého Krumlova, z některých pražských oddílů a své síly zde hodlají změřit i domácí.
Badmintonisté doufají, že i oni svými aktivitami přispějí ke zdaru letošního „Křemežského veletrhu".
- dr. Koudelka -
| Výbuchem to nekončí... |
Je pátek odpoledne.
Dnes se vracíme ze školního výletu, tak to bude pohoda. Dětem se naštěstí nic nestalo..
Na nádraží: „No ahoj, kde vězíš? Já stojím v zákazu. Jo, ty vlastně nic nevíš. Jsme vytopený!" Tak a je to.
Jak se vlastně člověku téměř na kopci může stát, že má na dvoře metr vody?
Snadno. Meliorace - stoky nestačí brát vodu z polí, kukuřičné lány - pozůstatek socialistického zemědělství - nic nevstřebají a ten dolík před obchodem se z chrlících kanálů velice brzy naplnil. Tak brzy, že ani nestihli ujet s autem a vysvobodit některé slepice a kuřata. Takže žádná vana s teplou vodou, doma čekají novináři, bude se hovořit a číslit škody. Proč se zase nějaká nedbalost musí provalit zrovna na náš barák? Proč podlaha do kuchyně z prken, která mají na sobě centimetr bahna, musí opět počkat? Kdy se vlastně toho bydlení dočkáme?
V pondělí ráno zvoní v práci telefon. „Víš, co se stalo?" „Ne, já to nechci slyšet, buď radši zticha. "„Na Vltavě spadla 2 letadla, ale neboj, není to u vašich ani u nás, ale kdyby letěla nad Křemží ... ". Kdo ví?
- Dita Jirovcová -
Ve čtvrtek dne 4.6.1998 postihla Křemži živelná pohroma - průtrž mračen s krupobitím. Během necelé půlhodiny kolem 13. hodiny spadlo nad Křemží 80-100 mm srážek, což mělo za následek příval vody a bahna z polí severně od Křemže osetých kukuřicí.
Kanalizace ani meliorace nestačily odvádět takové množství vody čímž došlo nahromaděním vody k vytvoření „rybníků" v ul. Spojovací a na poli vedle komunikace Křemže Mříč. Přelitím přes komunikaci došlo k zaplavení sklepů domů v horní části Lomené ulice a následně pak zahlcenou kanalizací vyvěrala voda gulami a WC v dalších domech v Lomené ul. a ul. U Rybníka.
Nejhorší situace však byla ve Spojovací ulici, kde v místě, kde v minulosti býval rybník, překročila výška hladiny vody 1 m. Zaplavila sklepy okolních domů, garáže zahrady, haly Agria a přízemní byt v panelovém domě čp. 209. Zde naplno celé odpoledne pracovali hasiči Křemže, kteří přečerpávali vodu.
Ke škodám na majetku a komunikačích došlo i v jiných částech obce.
Ihned druhý den bylo zahájeno jednání s OkÚ a meliorační správou na provedení opatření k zabránění vzniku obdobných situací.
O týden později, ve čtvrtek 11.6.1998 na hodinu přesně, se situace (průtrž mračen) opakovala. Naštěstí nebyl déšť tak intenzívní jako před týdnem, přesto však to stačilo k tomu, aby Jirovců měli opět zaplavený dvůr. Obec ihned druhý den zajistila provedení provizorní stoky přes místní komunikaci, kterou je svedena přívalová voda na sousední pole.
Definitivní řešení vhodných opatření zajistí OkÚ prostřednictvím odborníků. První jednání se již uskutečnilo na OÚ dne 26.6.1998 a další budou následovat. Věřme, že takovéto nepříjemnosti se budou nadále Křemži vyhýbat.
- Ing. Miloslav Podhola -
| Povodně |
Jak uvádíme v naší publikaci „Z dějin Křemežska" na str. 139 dokázal se i náš poměrně malý Křemežský potok za dlouhotrvajících dešťů silně rozvodnit. Při cestě na zříceninu hradu Dívčí Kámen si povšimněme na domě čp. 59 v Hamru u Pešlů na zdi vedle okna, kam až sahala hladina vody z našeho potoka při velkém jeho rozvodnění v r. 1848, 1890 a 1920. Velká voda v r. 1925, kdy vystoupila z Křemežského potoka v Chlumském mlýně až do mlýnice.
Spojovací ulice v Křemži byla velkou vodou zaplavena nejen letos. V obecním archivu je fotografie také z jejího velkého zaplavení vodou (rok není ale uveden).
Také v kronice farnosti Křemže je zmínka o velké povodni v r. 1890. Tehdy pršelo od 2. do 5. září ve dne v noci tak mnoho, že nastala povodňová kalamita po celých Čechách, jaká nikdy před tím nebyla. Síla vody pobořila v Praze i Karlův most a po celé vlasti způsobila škody na sta milionů zlatých. Státní dráha utrpěla škody na 12 milionů na kníže Schwarzenberk přes 800.000 zlatých.
Také náš Chlumský most nevydržel nápor vody v r. 1848. Voda ho vyzvedla a jak byl pohromadě, celý odnesla. Teprve pod Křemží se rozbil na kusy. Také obecní kovárna na návsi ve Stupné byla tehdy přívalem vody smetena ze země.
Mimořádně velké povodně v našem Podkletí pamatujeme ještě z doby nedávné. Na zdi u náhonu Křemežského mlýna jsou značeny výšky vody na potoce v r. 1954 a r. 1955 vždy v letní době.
-FN-
| Putování na východ |
(pokračování z putovního deníku Karla Hrubeše)
Další naše cesta vedla nejkratším možným způsobem do Bangkoku, kam jsme dorazili za tři dny, pomocí vlaků a autobusů. Vlaky byly tak klimatizované, že nám tam v noci byla skoro zima. Zde jsme se opět sešli s Pavčou a Liborem, kteří místo treku s námi strávili čas na korálovém ostrově Ko-Samui. 31. ledna v sobotu jsme přijeli na letiště, kde jsme mimochodem potkali dva Čechy, kteří studují v Austrálii a zrovna se tam vraceli. Jaké nás však čekalo překvapení, když nám řekli, že letadlo má den zpoždění. Neměli už jsme žádné místní peníze a nevěděli, co máme dělat. Letecká společnost Air India nám však zajistila supermoderní hotel v centru. Na střeše mrakodrapu jsme se vykoupali v bazénu, na večeři a snídani se švédské stoly prohýbaly pod tíhou nejrůznějšího jídla a pak jsme leželi na pokojích s barevnou televizí a vlastní koupelnou s vanou a teplou vodou. Po tom, jakými jsme procházeli hotely předtím, to byl pro nás nevídaný přepych. Litovali jsme, že nemá letadlo větší zpoždění. Nakonec jsme tedy druhý den odpoledne odletěli zpět do Indie.
V Kalkatě jsme sehnali místo na ubytování už jen na střeše jednoho hotelu pod provizorní stříškou. Byl to obrovský kontrast oproti minulé noci, kdy jsme se na střeše koupali v bazénu a ted' jsme byli rádi, že zde můžeme složit hlavu. Byli jsme zde už podruhé, ale spíše než cíl se pro nás Kalkata stala přestupní stanicí. Zajištování jízdenek, letenek atd. nám zabralo tolik, že na prohlídku nezbylo moc času. Myslím však, že jsme o nic nepřišli v Kalkatě toho není moc k vidění, pokud člověk nepočítá běhavé rikšáky. Oproti ostatním místům, kde byl použit bud' moto nebo alespoň cyklo pohon, zde táhli rikšu domorodci pěšky. lmpozantní byla budova Victoria Memorial, památník-muzeum královny Viktorie. Je až s podivem, vzhledem k dlouholeté anglické nadvládě, jaké se těší tato panovnice úctě.
Z Kalkaty jsme se vydali do Dillí stejnou cestou co jsme sem přijeli. Tato naše druhá návštěva měla jediný důvod, a to zjištění podmínek pro udělení víz kvůli zpáteční cestě přes Pákistán a Irán. To však bylo příliš brzo kvůli časově omezené platnosti víz. Zařídili jsme si tedy pouze nepálské a vydali se podívat také na jih Indie, protože zatím jsme viděli pouze severní části. Už jsme se sice všichni těšili domů, ale ještě nás lákaly Himaláje, které je možno navštívit až od března. A byl zrovna začátek února.
Z Dillí, kde v tuhle roční dobu domorodci nosili svetry a šály (v noci se pohybovala teplota okolo 5 stupňů, přes den 20-30), jsme se zase blížili teplu. Po ujetí 2200 km a 39 hodinách strávených ve vlaku jsme dorazili do Hubli ve střední části jižní Indie. Odtud po několika hodinách jsme dorazili do dalšího cíle naší cesty Hampi a ubytovali se v hotelu, kde jsem konstatoval, že naše maštal vypadá stejně, akorát je větší. Ne, hnůj tam nebyl, ale spát ve třech ve špeluňce o rozměrech 1,8 x 2,4 m (vím to přesně, neboť na šířku jsem se nemohl natáhnout a měřím 1,9 m) bez okna bylo docela zajímavé. Dokonce jsem se nechal od kluků napálit, že na záchod se chodí do skal, nakonec záchod byl a našel se dokonce i kýbl s vodou.
Ještě jsem se ve svém vyprávění nezmínil o základní lidské potřebě a technice „utírání" (spíše omýváni v Indii. Myslím, že všichni se už setkali, nebo vědí co jsou to turecké záchody. Samotný výkon by každý Evropan také zvládl, ale co pak? Papír? Ne, voda! Konvičkou v pravé ruce si poléváte levou ruku a očištujete se. Nikde na veřejnosti jsem se nesetkal s tím, že by nebyla na záchodě voda, zvlášť ne ve vlaku (oproti vlakům u nás). Ze začátku jsem měl s technikou problémy, ale pak už jsem několik týdnů nevěděl, co to je toaletní papír. Nikdo si od vás nevezme nic z levé ruky a Ind při jídle používá pouze pravou ruku (lžíci dostane pouze cizinec na požádání, ze začátku jsme o ní žádali...).
Hampi bylo centrem hinduistické civilizace střední Indie do doby připlutí Portugalců na východní pobřeží do míst, kde se dnes rozkládá malý Indický stát Goa, do kterého se přeneslo veškeré kulturní a hospodářské dění. Zde zůstaly méně či více zachovalé zbytky klášterů a dalších staveb roztroušené po okolí mezi skalami a banánovými plantážemi. Při prohlídce okolí sálalo ze skal příšerné vedro. Přesto jsme nelitovali námahy, muselo to být velice krásné a bohaté místo a i dnes jsou mnohé stavby a zdobení originální a nenapodobitelné.
Po několika dnech jsme se vydali dál na východní pobřeží do státu Goa, donedávna portugalské kolonie. Jeden z nejmenších, ale nejbohatších států Indie. Jak jsem se již zmínil díky Portugalcům se zde rozšířilo křesťanství. Je zde mnoho krásných kostelů a chrámů postavených Portugalci. I když byl vidět hned na první pohled velký rozvoj hospodářství (hustota asfaltových silnic, množství aut a autobusů, moderní budovy, obchody a hospody s pivem a dalším alkoholem atd.), pláže se oproti thajskému korálovému ostrovu nedají srovnat. Pivo jsme v hospodě ochutnali, nebylo takové jako naše, ale po takové době nám docela chutnalo. Zúčastnili jsme se dokonce techno-diskotéky na pláži.
Strávili jsme zde 11 dní koupáním a povalováním se. Bydleli jsme u jedné rodiny v baráku v jedné velké místnosti. Jeden den jsme vyrazili do původního centra tzv. Old GOA, kde je k vidění v okruhu jednoho kilometru několik nádherných chrámů. Žlutý nebo bílý mramor v ostrém slunci jasně zářil. I vnitřní výzdoba byla nádherná. Katedrála sv. Kajetána je postavená podle chrámu sv. Petra v Římě v malém. Dále zde byla zbořenina chrámu sv. Augustina, probíhala rozsáhlá rekonstrukce chrámu sv. Františka z Asisi. Impozantní byla obrovská katedrála Se Cathedral. A v chrámu Bom Jesus byly vystaveny ostatky sv. Františka Xaverského. Ozval se mi bohužel zase průjem a jelikož po několika dnech se ani za pomoci doktora, prášků a diety stav nelepšil rozhodl jsem se, že se při cestě na sever do Nepálu oddělím od ostatních a vrátím se domů předčasně a sám. Nebylo to lehké rozhodnutí a stále jsem ho oddaloval. Být tak blízko Nepálu a nepodívat se tam bylo těžké. Nepoměrně těžší však bylo opustit přátele, se kterými jsem toho tolik prožil a strávil čtyři měsíce a se kterými jsem si skvěle rozuměl. Bohužel ztráta několika kil (doma jsem zjistil, že jich bylo 14) a i psychická únava sehrály hlavní roli.
28. února jsme vyrazili opět na sever do největšího města Indie Bombay (14 mil. obyvatel). Část cesty jsme jeli autobusem a zde nás potkala jedna zajímavá příhoda. Zastavili jsme před jedním mostem přes řeku a museli vystoupit a přejít pěšky a autobus přejel prázdný.
Most měl malou nosnost a tohle bylo čistě indické řešení. V souvislosti s autobusy je zajímavá platnost jízdních řádů, které mimochodem uvidíte málokde. Když už jsou, stejně se jede až když je plný autobus. Je pravda, že při množství lidí zde netrvá naplnění tak dlouho. Bombay je nejen největší město, ale také město největších kontrastů. Zatímco střed města tzv. Marinam port vypadal moderně, dvoupatrové autobusy, moderní budovy, taxíky a žádní rikšáci, byly okrajové čtvrti o to chudší a nuznější. Po ranním příjezdu jsem už byl plně rozhodnutý jet domů. Zajistil jsem si jízdenku na večer do Dillí, odkud jsou levnější letadla. Večer se přišli všichni se mnou rozloučit, odjížděli až druhý den na sever k nepálským hranicím. Bylo mi hrozně smutno i slzu se mi podařilo uronit. Byl jsem v tuto chvíli sám několik tisíc kilometrů od domova. Jediné co mi pomáhalo bylo, že za chvíli už budu doma. Ta chvíle trvala den ve vlaku a pak ještě tři dni v Dillí. Byl jsem zde už potřetí takže nebyl problém s orientací. Jakmile jsem měl v ruce letenku už jsem věřil tomu, že to, co se zdálo tak daleko, je vzdáleno 8 hodin letu, vlastně plus pět hodin časového posunu. Naposledy jsem si průjem neprůjem užil indických jídel a s přestupem v Moskvě (letěl jsem s ruskou společností Aeroflotem) jsem přistál 5. března v 11 hodin v Praze, tedy přesně čtyři měsíce po odjezdu. Každý jistě ví, jaký to je nádherný pocit vracet se domů. Když je však návrat násoben vzdáleností a dobou strávenou mimo domov pak pocit, který jsem v tu chvíli zažíval se nedá popsat. To, že ještě pojedu domů z Prahy mě nemohlo rozhodit. Jak jsme říkali ještě v Indii na tu chvíli to nemá cenu sundavat bágl. Nakonec jsem ho sundal, kdy ho však dám zase na záda.........??
KONEC - Karel Hrubeš
| Základní škola - školní rok 1997/98 |
Naši školu navštěvovalo v letošním školním roce 354 žáků. Z toho jich 47 odchází - 21 nastupuje do učilišt, 22 na střední školy nebo do učebních oborů s maturitou, 1 bude dále pokračovat na šestiletém gymnáziu a 3 na osmiletém gymnáziu. Do 1. třídy nastoupí 43 žáků a z Holubova budou u nás pokračovat 3 žáci.
Ve školním roce proběhly předepsané plavecké (podle nových pokynů pro 3. a 4. třídu) a lyžařské (pro 7. a 8. třídu) kurzy. V průběhu roku se žáci zúčastnili mnoha soutěží, na nichž si vedli většinou úspěšně. Nejlepším výsledkem bylo vítězství sester Gunarových v okresním i krajském kole pěvecké soutěže Jihočeský zvonek. I další soutěžící skončily v okresním kole na předních místech: Eliška Bakulová byla v sólech druhá, duo P. Šestáková a M. Roháčková bylo též druhé a trio L. Banerová, I. Bigarová, L. Kovářová bylo třetí. Výborného výsledku dosáhli v okresních kolech matematici. Jan Soukup byl 2. v kategorii 7. tříd, Lukáš Anderle 3. a J. Marvalik 8. v kategorii osmých tříd. V Pythagoriádě 6. tříd byla Ž. Bauerová devátá. 70 žáků se zúčastnilo mezinárodní korespondenční soutěže Klokan 98. Dále jsme se zúčastnili okresních soutěží v českém jazyce, dějepise a informatice - zatím bez výraznějších úspěchů. Dobré výsledky byly dosaženy i v mimoškolních zájmových činnostech - především letečtí modeláři. Úspěchy sportovců ZŠ byly shrnuty již v minulém čísle Křemežska.
Každá účast ve vyšších kolech soutěží je pro žáky cennou zkušeností a ukázkou dobré práce, neboť konkurence nejlepších žáků víceletých gymnázií (mezi něž patří i naši bývalí žáci) je velmi těžká.
Od poloviny května se všechny třídy postupně zúčastnily školních výletů, kde bylo spojeno poznávání naší země i rekreace žáků. Na těchto výletech se učitelé obětavě snažili splnit přání svých svěřenců. V závěru školního roku uspořádala škola jako každoročně několik kulturních akcí: 28.5. k nám zavítalo profesionální divadlo z Hradce Králové, jehož herci sehráli 2 představení (pro 1 . a 2. stupeň). Dne 1 .6. se žáci zúčastnili koncertu skupiny Bryčka, který se velmi vydařil a děti byly nadšeny. Odměnou aktivním a nejlepším dětem byl výlet vlakem na Šumavu a do německého Haidmühle. Paní učitelka Böhmová jela dvakrát se zájemci na večerní představení do Jihočeského divadla (opery Rusalka a Kouzelná flétna).
Děkujeme všem učitelům, kteří si i přes letošní zvýšené úvazky (o 10% proti minulým letům) našli čas a chuť zdarma navíc připravovat nadané žáky nejen k přijímacím zkouškám, ale i k jednotlivým soutěžím.
V provozu školy byl velmi podstatnou změnou k lepšímu přechod na plynové vytápění a dalším zlepšením byla instalace nových osvětlovacích těles ve všech třídách.
- Zd. Podpěra -
| Sport a tělovýchova na Křemežsku |
5. pokračování - další vývoj kopané v Holubově a obnovení reprezentace Křemže v rámci TJ Sokol.
V r. 1970 nastoupil v Artypě nový ředitel František Liška. Kopané nejen fandil, ale v Loučovicích, kde dříve působil, ji také hrál. Tak jsme se v Artypě chopili příležitosti a založili oddíl kopané, Sehráli jsme na hřišti SK Holubov pohárový turnaj papírenských klubů, kterého se zúčastnili jedenáctky papíren Č. Budějovice, PAP Větřní, PAP Loučovice, Přibyslavic a Artypy.
V začátcích závodní jednotu Artypa Holubov doplňovali hráči z SK Holubov a naopak za holubovský tým zaskakovali někdy i Artypáci. Po šesti letech od úrazu ve Vrábči se mi koleno dobře zahojilo, což mě svedlo, že jsem si ještě zahrál za Artypu proti holubovkým požárníkům v r. 1972. V tom roce odešel z Artypy také ředitel Liška a skalní hráči přešli do SK Holubov. Od té doby vedení závodu Artypa se stalo téměř pravidelným sponzorem holubovské kopané. Hřiště SK Holubov se v 70. letech přestěhovalo od rybníka pod trať, asi 150 m od holubovského nádraží.
O popularitě kopané jsme se mohli přesvědčit během letošního mistrovství světa ve Francii, kde se zúčastnila mužstva mimo Austrálii skutečně z celého světa. Techniku evropských a jihoamerických týmů vyrovnávají africká a asijská mužstva houževnatostí a obětavostí ve hře, čímž se stávají i pro nejlepší týmy Evropanů mnohdy tvrdým oříškem. Škoda, že tak pěknou hru jako je kopaná, téměř se 150-tiletou tradicí kazí neukázněné davy vandalů, kteří pod vlivem alkoholu demolují zařízení hřišť, výklady obchodů a auta slušných občanů. Podobné jevy nemají se sportem nic společného a notoričtí alkoholici by si měli své pudy vybíjet proti sobě navzájem.
Oživení kopané ve Křemži po r. 1975 sepsal podrobněji pan Josef Španinger, jeden ze zakladatelů již třetí generace, která tvořila v té době mužstvo Sokola Křemže.
- Zd. Hořejší -
| Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
| Humanitární koncert ve Křemži |
V pondělí 15. června jsme si mohli v sále naší radnice poslechnout krásný humanitární koncert, z něhož čistý výtěžek byl věnován na nákup spirometru (přístroj na měření funkce plic) pro internu Okresní nemocnice. V koncertu vystoupil sólista opery ND Jaroslav Souček spolu s členy českokrumlovského pěveckého souboru. Je smutné, že tento hodnotný koncert si přišlo poslechnout a ušlechtilou akci podpořit pouze 18 našich občanů. Jak špatně se zpívá učinkujícím do téměř prázdného sálu, jak je to trapné pro organizátorku akce dr. Marii Pivoňkovou z interny českokrumlovské nemocnice a jak to bylo trapné i nám všem, kteří jsme přišli. Obnos 1.000,- Kč, který se na dobrovolném vstupném vybral, je také malým příspěvkem z tak velké obce.
Může naše občany omluvit snad to, že málo výrazné plakáty na tuto akci zanikly na vývěsných tabulích v záplavě velkých barevných předvolebních plakátů politických stran, že je možná bezohledně někdo i přelepil, ale vždyt' místní rozhlas, který i do nejbližších osad dosahuje, zval na tuto akci a to ne jen jednou. Obětujme pro kulturní vyžití a dobrou věc ten jeden večer, když učinkující bez nároku na odměnu obětují daleko více večerů! Oni dokonce již od loňska pořádají humanitární koncerty ve prospěch oblastí zničených červencovými záplavami.
- František Nejedlý -
| Koncert polské mládeže v našem kostele |
Daleko navštívenější byl koncert v našem kostele ve čtvrtek 18. června večer. Do Křemže přijela skupina 20 chlapců a 25 děvčat z polské Bytomi, okres Katowice. Ve svých krásných slezských krojích - dívčích i chlapeckých - naplňovali večerní mši sv. liturgickým zpěvem a pak od 20 hodin nám předvedli svůj více než hodinový krásný koncert. O činnosti tohoto pěveckého souboru jsem hovořil s naším kaplanem Otcem Jaroslavem a položil mu na vysvětlenou několik otázek:
Řekněte mi něco více o tomto tak krásném pěveckém souboru, který nás svým vystoupením velmi potěšil?
V souboru jsou děti a mládež ve věku 8-18 let, žáci základní školy a studenti středních škol. Všichni hoši u nás ministrují při mši sv., děvčata „Marienky" jsou ctitelky Panny Marie a jako náboženská skupina se scházejí k pravidelným modlitbám, něco podobného jako u nás ve Křemži „legio Marie".
Kdo nacvičil s nimi tyto písně a vede dál soubor?
Se souborem pracuje a vede ho již po několik let obětavá ředitelka školy dr. Henryka Andrzejczaková. Náboženskou výchovou těchto dětí byl pověřen P. Petr Kopiec, místní kaplan, který skupinu doprovází na jejích zájezdech.
Kde tento pěvecký soubor vystupuje?
Většinou doma při různých příležitostech i na různých místech v naší vlasti. O prázdninách pak na zájezdech. Ted' už mají u nás děti prázdniny, a tak se rozjeli ven.
Proč přijeli právě také k nám?
Působil jsem 4 roky jako kaplan v Bytomi, po stránce pastorační jsem se tomuto souboru věnoval, a proto přijeli do Křemže na mé pozvání i se za mnou podívat.
Kam mají namířeno od nás?
Teď uspořádají týdenní zájezd po Bavorsku, kde budou ubytováni v rodinách, v místech, kde budou vystupovat a ze vstupného, které vyberou se pak budou několik dní rekreovat v Tyrolských Alpách.
Mrzí nás, že si nikdo z nás nevzpomněl umístit ke vchodu kostela košíček na dobrovolné vstupné.
Je pravda, že tyto děti pocházejí většinou z chudších rodin. Proto městský úřad v Bytomi z větší části financuje jejich zájezdy. Jinde je vstupné pro ně vítaným finančním doplňkem.
Jejich kroje jsou blízké krojům našim, nápěv mnohých písní mi připomínal naše písně (např. Pode mlejnem nade mlejnem aj.).
Ve Slezsku se už od minulosti stýkalo několik národností, i česká. Písně, které děti zpívaly jsou staré písně hornické, které si horníci zpívali při práci.
Je škoda, že tento krásný soubor s tak hodnotným programem k nám nepřijel na neděli, zazpívat při mši sv. a po ní by na koncertě jistě zůstalo všech 200-250 návštěvníků bohoslužby. Takhle si tu krásu přišlo poslechnout jen asi 100-120 našich občanů.
Uvažoval jsem také o tom, že Slezsko bývalo v minulosti součástí Českého státu (i jako vévodství Slezské). Až císařovna Marie Terezie nám naši část Slezska prohrála a stalo se pak podrobeným územím Pruska, které zde začalo germanisovat. Nebylo by v minulosti bývalo výhodnější, místo abychom vpluli do Rakouské monarchie, vytvořit soustátí dvou nejbližších Slovanských bratrů - státu Čechů a Poláků - a společně čelit dravému německému „Drang nach Osten" - tj. tlačení se na Východ.
S Otcem Jaroslavem rozmlouval František Nejedlý.
| Kopaná ve Křemži po roce 1975 |
 |
J.Španinger, M.Čížek, M.Kuba, M.Šimek, Chromý, Š.Vartko, V.Jankovský, L.Marek sedící: K.Hamberger, P.Brůžek, J.Konopa, L.Stropek, J.Nocar a Maurer |
| SOKOL - Celostátní přebor ČOS |
Před ukončením letošního prvního cvičebního roku se čtyři naši cvičenci probojovali do celostátního přeboru ČOS v závodě všestrannosti.
Tento závod se skládá ze sportovně gymnastického čtyřboje (prostná, přeskok, hrazda, kladina - dívky, bradla - chlapci), atletického trojboje (běh 60 m, skok daleký, hod), plavání (50 m) a šplhu. Naši tělocvičnou jednotu reprezentovali bratři Tomáš a Jirka Cábovi, Ivana Chaloupková a Tereza Jandová.
Závod probíhal ve dvou dnech 13. a 14.6. a jeho průběh byl velmi zajímavý. Závodu jsme se účastnili letos poprvé a jeli jsme především získávat zkušenosti. Úroveň ostatních účastníků byla dosti vysoká a naši reprezentanti patřili mezi nejmladší (dohromady závodila kategorie ročníků 1986 až 1983) a věkový rozdíl byl zvláště v atletice velmi výrazný. Přesto jsme bojovali a celkově pak obsadili místa na začátku poslední čtvrtiny všech závodníků.
Nejúspěšnější byli chlapci v gymnastice, kde obsadili místa v polovině startovního pole, dívkám se dařilo zvláště v plavání (první polovina). Všichni pak velmi dobře bojovali ve šplhu.
V ostatních disciplínách závodu jsme se především dívali a zjištovali, co musíme do příštího ročníku zlepšit. Všem našim dětem děkujeme a věříme, že nás v příštím roce budou znovu hájit. Dobrou zprávou je, že se pro příští cvičební rok připravuje podobný závod pro mladší žáky, takže šanci podívat se po republice na závody budou mít i další naši cvičenci.
- M.J. -
| Cesta pohádkovým lesem |
Na závěr cvičebního roku uspořádala místní organizace Sokola ve středu 17.6. „Cestu pohádkovým lesem".
Přes 50 dětí, rozdělených do 3 věkových kategorií, se sešlo na hřišti na Střelnici. Odtud už vedla značená trasa kolem Křemežského potoka k bývalému táboru Pozemních staveb. Na ní se děti mohly setkat s několika pohádkovými bytostmi (čarodějnice, princ, hastrman, šašci) a současně si vyzkoušet své znalosti (poznávání zvířátek a rostlin) a dovednosti (hod na cíl, srážení plechovek, chůze na chůdách). K určitě nejoblíbenějším disciplínám patřilo přeskakování potoka na laně.
Přestože nám počasí příliš nepřálo (vytrvalý déšť zastihl většinu dětí na trati), závěrečné vyhodnocení se sladkou odměnou a táborák s pečením buřtů celkový dojem určitě napravil.
- V.S. -
Poděkování
Děkujeme dalším sponzorům, kteří naši činnost podpořili. Jsou jimi firma Artypa Holubov a pan Jaroslav Soukup a další sponzoři, kteří nám většími finančními obnosy výrazně pomohli.
| Místní Policie informuje |
V měsíci červnu 1998 bylo oznámeno celkem 9 přestupků a 5 trestných činů, což je mírný vzestup proti měsíci květnu 1998.
V tomto měsíci došlo ke značnému nárůstu trestné činnosti krádeže vloupáním do rekreačních chalup, a to přímo v obci Krasetín, Holubov a Třísov, ale taktéž v oblasti Dívčí Kámen, kde pachatel navštěvoval rekreační chalupy jednu za druhou, přičemž předmětem zájmu bylo vše možné co se dalo sníst a zpeněžit. Nad uvedeným pobertou však v současné době spadla klec, neboť jako pachatel byl zjištěn šestadvacetiletý muž z Českého Krumlova, který byl bez pracovního poměru.
Při výslechu pachatele bylo zjištěno, že tento má dále na svědomí krádeže vloupáním do rekreačních chalup v oblasti Smutkova strouha, a to z měsíce března 1998, kde navštívil taktéž více jak jednu chalupu. V současné době je pachatel uvedených skutků ve vazbě, kde má dostatek času si odpočinout a dále zapřemýšlet nad svým protiprávním jednáním.
Dále byl zaznamenán případ krádeže vloupáním do rekreační chalupy u obce Brloh, ale i zde jsou poznatky, které vedou ke zjištění totožnosti pachatele uvedeného skutku. Tyto poznatky budou realizovány v následujících dnech a věříme, že pachatel již bude znám.
V tomto měsíci byl ukončen případ nálezu mrtvé ženy z Holubova, přičemž bylo zjištěno, že v tomto případě nedošlo k trestné činnosti, nýbrž že se jedná o nešťastnou náhodu. Proto různé spekulace od nezúčastněných osob, které si domýšlí a rozšiřují vymyšlené příběhy jsou zbytečné a není potřebné se v této události dále angažovat.
Mezi přestupky byl zaznamenán případ krádeže kamenného koryta před domem v Třísově, krádež konví na mléko u kravína v obci Nové Vsi a odcizení bundy s penězi v prostoru Cihelny v obci Chlum. U přestupků se dále provádí šetření k případu zaplavení stodoly u Beranova mlýna, v době kdy, ve Křemži byla záplava v ulici Spojovací.
Bylo taktéž zaznamenáno několik dopravních nehod, kde příčinou byla nadměrná rychlost nebo nevěnování pozornosti při jízdě vozidla. S nástupem dovolených bude na silnicích zaznamenán nárůst hustoty provozu, proto se plně věnujte řízení vozidla a dávejte na sebe a celou posádku pozor. Nikdy nevíte, kdy Vás co může na silnici překvapit.
Závěrem bychom chtěli opětovně poděkovat občanům za spolupráci potírání trestné činnosti na teritorii 00 P ČR Křemže a popřát všem mnoho prázdninové pohody a sluníčka při odpočinku na dovolené.
- Obvodní oddělení Policie ČR Křemže -
| Víte že ... |
| VOLBY - Jak jsme volili |
V naší obci se uskutečnily volby do Poslenecké sněmovny Parlamentu ČR ve třech volebních okrscích (Křemže, Chlum, Stupná) za poměrně vysoké účasti voličů:
| Křemže | Chlum | Stupná | celkem | |
| zapsaných voličů | 1235 | 423 | 232 | 1890 |
| volilo | 981 | 316 | 187 | 1484 |
| % účasti | 79,43 | 74,7 | 80,6 | 78,52 |
| strana | Křemže | Chlum | Stupná | celkem | ||||
| hlasů | % | hlasů | % | hlasů | % | hlasů | % | |
| 1. KDU-ČSL | 79 | 8,13 | 39 | 12,43 | 27 | 14,44 | 145 | 9,85 |
| 2. Nezávislí | 14 | 1,45 | 7 | 2,23 | 2 | 1,07 | 23 | 1,57 |
| 4. DEU | 20 | 2,06 | 5 | 1,60 | 2 | 1,07 | 27 | 1,84 |
| 5. ODS | 335 | 34,47 | 93 | 29,62 | 49 | 26,21 | 477 | 32,39 |
| 7. ČSSD | 263 | 27,06 | 64 | 20,39 | 61 | 32,63 | 388 | 26,35 |
| 9. KSČM | 68 | 7,00 | 33 | 10,51 | 19 | 10,17 | 120 | 8,15 |
| 10. SPR-RSČ | 39 | 4,02 | 13 | 4,15 | 3 | 1,61 | 55 | 3,74 |
| 11. US | 118 | 12,14 | 42 | 13,38 | 19 | 10,17 | 179 | 12,16 |
| 12. DŽJ | 24 | 2,47 | 14 | 4,46 | 5 | 2,68 | 43 | 2,92 |
| 13. ČSNS | 1 | 0,11 | - | 0,00 | - | 0,00 | 1 | 0,07 |
| 18. SZ | 11 | 1,14 | 4 | 1,28 | - | 0,00 | 15 | 1,02 |
| plat. hlasů | 972 | 314 | 187 | 1473 | ||||
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |