ARCHIV

1998

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Listopad 1998 - Číslo 11 - Ročník 8

• Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva
• KDU-ČSL
• ODS
• SNK
• Místní policie informuje
• Hřbitov
• Sport a tělovýchova na Rřemežsku
• Společenská kronika
• Pranostiky na listopad
• Putování po „divoké" Korsice
• Obecní knihovna ve Křemži
• Badminton

Obecní zastupitelstvo se sešlo na mimořádném zasedání dne 15.10.1998 za účasti 12 členů OZ a 5-ti občanů. Důvodem svolání tohoto zasedání bylo splnění jedné z podmínek České spořitelny, která poskytuje naší obci úvěr na plynofikaci Chlumu, a to odsouhlasit podpis bankosměnky na 6 mil. Kč, kterou obec ručí za splátky úvěru rozpočtovými příjmy obce po dobu 10 let. Toto bylo schváleno všemi přítomnými členy OZ. Jelikož nebyly žádné dotazy do diskuse, ukončil starosta veřejné zasedání OZ a vyzval členy OZ k pracovní poradě. Na této informoval zastupitele o postupu jednání ve věci navrácení území Kletě do křemežského katastru a reklamace ČOV Křemže.

Dále OZ zamítlo žádost manž. Kroupových o odprodej části pozemku ve Stupné a přesunulo pravomoc komise pro ohodnocení pozemků ve Smutkově strouze na nové obecní zastupitelstvo. OZ projednalo další připomínky a podněty, které však již z větší části budou řešit nově zvolení zastupitelé.

-Lin-

Předkládáme vám volební program na příští čtyřleté období pro naši obec. Dík všem, kteří se v minulém období podíleli na tom, co bylo v obci vykonáno. A nebylo toho málo. Na všechno pozitivní chceme navázat a řešit problémy celé obce tak, aby občané byli spokojeni a skutky přesvědčeni o tom, že s finančními prostředky a majetkem obce je účelně nakládáno ve prospěch obce a tím i každého z nich.
Nedostatkem minulého období byla ta skutečnost, že ne všechny osady měly v zastupitelstvu svého poslance. Proto již při získávání lidí, ochotných dělat něco pro obec, se naše strana snažila získat téměř v každé osadě jednoho zástupce a na jedno z předních míst kandidátky postavit kandidáta pro osady na chmelenské straně, kde v uplynulém období žádný zastupitel nebyl. A nyní je na vás voličích, abyste tuto snahu podpořili svým hlasem pro následující program.

INVESTICE:

• Dokončení plynofikace obce v rozsahu již zpracovaného projektu
• Uvedení ČOV do trvalého provozu - nutné dořešit reklamaci technologie.
• V návaznosti na ČOV postupně řešit stav kanalizace.
• Každoročně prosazovat vyčlenění části finančních prostředků rozpočtu obce na opravu jmenovitě určených komunikací.

• Snažit se co možná nejdříve prodat budovu starého OÚ a ubytovny, aby nechátraly a neztrácely tím na hodnotě.
• Dořešit parcelaci a prodej obecních pozemků majitelům chat.

• Protože nejlepším hospodářem u každého majetku je vlastník sám, chceme pokračovat v prodeji obecních bytů jejich nájemníkům. Obec nebude zatěžována výdaji na opravy, naopak výnosy z prodeje najdou uplatnění
• Obec v současné době nemá peníze na stavbu sociálních bytů, ale je nutné sledovat celostátní bytovou politiku a prostřednictvím obce získávat případné zvýhodněné půjčky pro soukromé investory.
• Podporovat zájem investorů na provedení nástavby půdních bytů na vícebytových domech a ve spolupráci s bytovým družstvem prosazovat u CHKO - řešit zateplení, vzhled obce, ale i nedostatek bytů.
• Jako prioritu dořešit parcelaci obecních pozemků a sestavit zásady pro prodej a zainvestování těchto lokalit inženýrskými sítěmi a tak podpořit výstavbu rodinných domků.

• Je jistě v zájmu nás všech, aby škola plnila současné nároky a děti našich občanů nedojížděly do škol ve městě např. za lepší výukou cizích jazyků. Ve spolupráci se školou řešit tyto nedostatky, aby penězi z rozpočtu nemusela být hrazena výuka dětí v jiných školách. Je třeba, aby naši školu opouštěly děti s co možná nejlepšími vědomostmi a morálními vlastnostmi.
• Budeme podporovat zapojení naší školy do různých ekologických programů škol, aby prostřednictvím dětí bylo v tomto směru působeno i na rodiče.

• Aby z našeho okolí zmizely četné skládky, budeme prosazovat (dle finančních možností obce) rozšíření kontejnerů na separovaný odpad do všech osad. Zároveň prostřednictvím Křemežska nebo letáků informovat o sběrných místech různých odpadů a působit na občany, aby pravidla separace dodržovali - pokuty za černé skládky a zjištěný netříděný odpad stojí obec nejen peníze, ale i znečištěné okolí.

• Prostřednictvím Domu s pečovatelskou službou rozšířit starším a nemohoucím občanům různé služby, aby se tito dříve narození občané necítili v dnešní době mezi námi opuštěni, zvláště ti, kteří nemají nikoho blízkého.

• Podporovat zachování tradice Křemežského veletrhu.
• Využívat společenského sálu radnice na konání koncertů, školních besídek, profesionálních i ochotnických akcí.
• Rozvíjet intenzívnější kontakty s partnerskými obcemi v zahraničí.

• Budeme prosazovat v každém ročním rozpočtu vyčlenění prostředků na podporu sportů, zvláště pak těch, kde je ve větším měřítku pracováno s dětmi a mládeží.
• Takto je třeba podpořit i ty občanské spolky, které se věnují dětem a mládeži, např. hasiči.

• Chceme reagovat na četné stesky občanů o nedostatečné informovanosti a prověřit možnost využití telefonních sloupů k účelu rozšíření místního rozhlasu na chmelenskou stranu za předpokladu dostupných nákladů.
• Prosazovat některá jednání pracovního zastupitelstva pokud možno vždy v osadě, které se určitý problém týká.

• Budeme se snažit, aby naše obec svým vzhledem svědčila o lidech, kteří tu žijí a již při prvním pohledu působila na každého dojmem místa, kam se bude rád vracet. Vždyť to krásné okolí přímo vybízí k rekreaci a turistice a budeme-li pro to něco dělat, můžeme do budoucna počítat i s příjmy plynoucími z turistického ruchu.
• Prostřednictvím orgánů státní správy (OkÚ, Památkový úřad), ve spolupráci s církví, ale i jinými sponzory a občany, získat finanční prostředky na vnější opravu dominanty obce - kostela.
• Prosazovat, aby právě tak jako náměstí ve Křemži byla upravena každá osada a na údržbě obecních cest se s obcí podílely i místní firmy, které je poškozují (lesy, ZD).

• V neposlední řadě chceme, aby mezi lidmi v obci byly dobré vztahy a nabízíme spolupráci se zastupiteli ODS i nezávislých kandidátů, abychom tím, že se dokážeme společně domluvit byli příkladem ostatním. Je třeba, aby se všichni, kterým jde o prospěch obce, nejen budoucí zastupitelé, zajímali o to, co se kolem nich v obci děje, a aby obecní záležitosti byly věci veřejné.

Vážení voliči! Občanská demokratická strana od vás Křemežských získává již tradičně velkou podporu. V letošních předčasných parlamentních volbách obdržela 32, 38 % hlasů. Této podpory si velmi vážíme, ale zároveň nás zavazuje k odpovědnosti za další vývoj v naší obci.
V minulém čísle jsme vám předložili kandidátní listinu pro volby do zastupitelských orgánů naší obce 1998. Při jejím sestavování jsme měli snahu skloubit zkušenosti starších s elánem mladých, udržet kontinuitu dosavadního směru, přesvědčit dostatečný počet kandidátů z osad (to bylo často velmi obtížné), je ale třeba nezapomínat i na zastoupení žen. Výsledkem je 9 nových kandidátů, kteří se budou ucházet o Vaši přízeň.
Samozřejmě považujeme za prvořadé představit vám kandidáta na starostu obce. Není přece možné, aby se po volbách sešlo patnáct zvolených zastupitelů a nikdo z nich by nebyl ochoten převzít funkci nejvyšší. Po loňských povodních na Moravě, které byly zatěžkávací zkouškou samosprávy, vyšlo najevo, že nejlépe obstáli ve funkcích lidé s praktickými zkušenostmi, třeba stavaři či strojaři. Aniž bychom chtěli záplavy přivolat, nabízíme svého kandidáta do nepohody. Náš kandidát na starostu Ing. Josef TROUP má zdravé sebevědomí a vysokoškolské vzdělání technického směru. Při rozhodování se řídí nejen svým vzděláním, ale i zdravým „selským" rozumem. Je dobře obeznámen s prací obecního úřadu a také s problematikou osad. Měří 197 cm - je to tedy kus chlapa, jak se patří. Čeká na něho, spolu s ostatními zastupiteli, hodně práce. Nebude to práce příliš efektní, ale o to víc v dnešních podmínkách potřebná. Jak ostatně vyplývá z našeho volebního programu, půjde spíše o postupné vylepšování životního prostředí, opravy komunikací a udržování pořádku. Prostě, abychom za hezkým prostředím nemuseli jezdit do sousedního Rakouska.
Závěrem nutno ještě vyslovit poděkování stávajícímu obecnímu zastupitelstvu, zejména starostovi za obětavou práci, která byla ne vždy a ne všemi dobře chápána. Ale takový je už úděl radních v Česku. I kdyby po nich nezůstalo nic jiného než veletrh, radnice a plyn, bylo toho dost.

- František Sarauer, volební zmocněnec ODS -

Volební program ODS, MS Křemže

Svěřte obec do těch pravých rukou

A. ZDROJE PŘÍJMŮ

• účelně využívat vlastních příjmů obce
• vyhledávat další finanční zdroje pro obec (dotace, rozvojové programy Evropské unie apod.)
• vytvářet podmínky pro podnikání a nové pracovní příležitosti

• neodkladným a prioritním úkolem je údržba a opravy místních komunikací a úprava veřejných prostranství ve všech osadách, oprava autobusových čekáren
• řešit dopravní problémy - vyhledávat místa pro parkování vozidel, stezky pro chodce, případně cyklisty, dořešit dopravní značení zejména v obytných zónách
• podporovat výstavbu rodinných domků
• dokončit plynofikaci v Chlumu
• dokončit výstavbu kanalizace a uvedení čistírny odpadních vod do trvalého provozu
• odpadové hospodářství - zřídit sběrný dvůr, vyhledávat místa pro skládkování inertního materiálu a kompostování
• provést opatření proti záplavové vodě
• podpořit opravu římskokatolického kostela a kaplí na návsích osad

• vypořádat majetko-právní vztahy k pozemkům
• pečovat o rozvoj a využití těch zařízení, u kterých je obec zřizovatelem (vodovod, Dům služeb, základní škola, školní kuchyně, mateřské školy, Dům s pečovatelskou službou, bytový fond)
• zkvalitnit ekonomické hospodaření v obecních lesích
• pronajímat co nejvýhodněji volné prostory (v radnici - např. pro přiblížení státní správy občanům, v Domě služeb aj.)
• pečovat o obecní rybníky a potoky

• pokračovat v tradici Křemežského veletrhu
• řešit využití budovy kina
• rekultivovat skládku pod školou a využít ji následně pro vybudování hřiště
• zahájit přípravné práce pro budování sportovního areálu, prioritně se zabývat vybudováním koupaliště
• podporovat sportovní kluby a spolkovou činnost
• udržovat tradici společenské kroniky (životní jubilea, narození nových občánků)
• rozvíjet nabídku kulturních akcí v Křemži
• proporovat kontakty s partnerskou obcí Kirchlindach (Švýcarsko)

Vážení spoluobčané,
po čtyřech letech vás chceme opět oslovit a dát vám další možnost rozšíření výběru při letošních komunálních volbách.
V minulém období sdružení nezávislých kandidátů získalo druhý nejvyšší počet hlasů. V zastupitelstvu pracovali po celé období 3 zastupitelé a chtěli bychom v této činnosti pokračovat.
Nezávislým kandidátům bývá velmi často vyčítáno, že nejsou podřízeni žádné stranické linii a tudíž se nemusejí zodpovídat ze svých rozhodnutí. Náš názor je, že při velikosti naší obce je na každého zastupitele dostatečně vidět při veřejném zasedání. Mimo to při správě obce by nikdy nemělo jít o politiku, ale pouze o správu obce, při které je nutno mít vždy na zřeteli rozvoj a perspektivu obce.
Pokud budou členové sdružení zvoleni, chtěli by prosazovat následující:

• přednostně opravit místní komunikace
• dokončení započatých investičních akcí
• více peněz do osad
• podpora sportu

V měsíci říjnu řešili policisté OOP Křemže opět několik trestných činů a přestupků, ze kterých bohužel většina zůstala neobjasněna, i když u některých je k pachateli velmi blízko. Naopak podařilo se objasnit několik případů z minulého období, takže celková bilance je příznivá. Nyní již ale konkrétně k jednotlivým případům. Hned na počátku měsíce října došlo v Holubově ke vloupání do osobního automobilu a to dosti brutálním způsobem, kdy pachatel rozbil boční okénko vozidla a odcizil autorádio v hodnotě 15.000,- Kč. Ještě majiteli zanechal rozřízlou pneumatiku, aby nezůstalo jen při krádeži. K dalšímu vloupání došlo v Nové Vsi a to do elektrorozvodny sušky v areálu ZD Brloh a odcizil zde nářadí v hodnotě 8.000,- Kč. K dalšímu vloupání došlo u nouzově odstaveného vozidla na Borku u Stupné. Majitel vozidla zde pro poruchu na vozidle musel toto zanechat u vozovky a když se ráno vrátil k vozidlu zjistil, že mu chybí tři kompletní kola včetně rezervy, nabíječka a nářadí, vše v hodnotě najméně 14.000,Kč. K dalším dvěma případům došlo v Holubově. V jednom případě došlo k odcizení opracovaných fošen a prken ze zahrady, zde škoda narostla do výše 50.000,- Kč. V dalším případě, kdy majitel rekreačního objektu nahlásil vloupání do přilehlé kůlny a odcizení travní sekačky v hodnotě 7.000,- Kč byli naši policisté úspěšní díky všímavým občanům a pachatel byl již zjištěn a sekačka byla již vrácena majiteli.

Pokud se týče závažnějších přestupků, došlo na hřbitově ve Křemži ke krádeži náhrobní desky, poškození okenice a dveří u objektu Jihočeského muzea České Budějovice pod zříceninou Dívčího Kamene a dále k několika dopravním nehodám. U tématu dopravních nehod bych se nyní trošku zdržel. Dochází k nim i v našem obvodě stále častěji a co je horší, bývají závažnější i jejich následky nejenom co se týče vzniklé škody na vozidlech, ale, a to je horší, dochází k závažným zraněním, některé končí i smrtí účastníků těchto tragédií. Přichází nyní období výskytu ranních námraz na vozovce, změny počasí, listí a bláto na vozovce a podobně. Myslete na to, než vyjedete na silnici a za každou zatáčkou raději čekejte bláto nebo padlý strom, potom vás na silnici jen tak něco nepřekvapí. A když k tomu přidáte předvídavost, že ne vždy hlavní silnice znamená jistotu, že vám do cesty nevjede nepozorný řidič a že spěchat se vždy nevyplácí, budete jezdit určitě bezpečněji.

Děkujeme všem občanům za pomoc při šetření případů trestné činnosti a všem řidičům šťastný návrat.

- OO Policie ČR Křemže -

„Co jste vy, i my jsme byli - co jsme my, i vy jednou budete"

Tento věčně pravdivý nápis nás vítá u mnohých vchodů na naše hřbitovy. Proto naši zemřelí jsou nám stále blízcí, proto také svátky zemřelých (Všech svatých a Dušiček) se u nás vždy světily, na našem venkově se nepracovalo. K těmto dnům také zvlášť upravujeme hroby našich drahých zesnulých a navštěvujeme hřbitovy. Úcta k zemřelým je nám odedávna vžita, vzhled a úprava hřbitovů svědčí o tom, že jsme příslušníci západní kultury na rozdíl od národů od nás na východ. Už např. slovenské cintoriny dělají svým vzhledem dojem, že toto vše je pro pozůstalé záležitostí vedlejší, že mrtví na hřbitovech jsou postupně zapomínáni.

Původně byly hřbitovy kolem kostelů. To proto, aby zemřelí byli pohřbeni blízko svého kostela, do kterého kdysi chodili a pozůstalí v neděli po skončení bohoslužby si mohli pravidelně zajít na hrob svých drahých se pomodlit. Tak tomu bylo i u nás ve Křemži. Starý hřbitov kolem původního kostela byl daleko rozsáhlejší než dnešní prostranství osázené lipami. Zvláště na straně severní sahal daleko. Tak, že od Kselů až k dnešní Budějovické ulici vedla podél hřbitovní zdi jen úzká vozová cesta. Popis z r. 1678 uvádí, že hřbitov byl ohrazen vysokou zdí. Členové rodu Častolarů, který vládl na Křemži od r. 1547 do r. 1668 se dávali pohřbívat v chrámové lodi starého kostela, před presbytářem. Když byl tento Častolarův kostel z r. 1557 při stavbě dnešního kostela zbourán, byly jejich ostatky v r. 1887 uloženy do rakví a za příslušných církevních obřadů sneseny do krypty, která je před oltářem a schází se do ní po chůdkách. Ředitel Antonín Bednář si ještě pamatoval, že při této pietní slavnosti zpívali žaltář učitelé zdejší školy Blažek a Paclík a církevní obřady vykonal místní farář P Pfauser. Z kamenných náhrobků rodu Častolarů jsou v našem kostele zachovány pouze dva: V zadní části pravé chrámové lodi náhrobek se zcela sešlapaným nápisem. Patrný je pouze na kameni znak rodu Častolarů - kotouč. Druhý dobře zachovalý náhrobek je v komoře za hlavním oltářem - zakladatele kostela z r. 1557 Jana Častolara. Na protější straně komory je do zdi zasazen náhrobek Mariany Johanny Kořenské, manželky Lukáše Kořenského, který koupil v r. 1665 od Častolarů statek v Chlumečku.

Za císaře Josefa II., známého reformátora i v oblasti církevní byl tlak aby hřbitovy kolem kostelů byly rušeny a otevřeny nové za městem a obcí. Bylo proto u nás v r. 1772 započato s pohřbíváním u kaple sv. Voršily. Na starém hřbitově se současně dál pohřbívalo, hlavně do stále ještě udržovaných rodinných hrobů. Ředitel Antonín Bednář (narozen r. 1882) si ještě pamatoval, jak ho jeho matka vodívala k rodinnému hrobu se pomodlit. Ale postupně byl hřbitov rušen, hroby urovnávány a v r. 1888 sem dala obec vysadit dvě řady lip tak, aby lípy v první řadě u zdi byly proti pilíři kostela a nestínily tak později do oken. Pokud byly na starém hřbitově hroby otevřeny a tělesné pozůstatky zemřelých exhumovány, byly uloženy do společněho hrobu na novém hřbitově nad kaplí sv. Voršily v místě, kde dnes stojí velký železný kříž. Na památku starého hřbitova zůstal u zídky na jižní straně pod kostelem železný kříž. V r. 1931 dal obecní úřad upravit prostranství kolem kostela, zúžit je a postavit zídku s betonovou deskou. Toho začali využívat místní řezníci při vykládání a nakládání dobytka do doby, než jim to bylo zakázáno. Od fary do kostela se však dál vystupovalo náspem. Teprve při 50. výročí vysvěcení kostela r. 1937 byla také z této strany postavena zídka a schodiště k hlavnímu vchodu do kostela a k sakristii. Pro tento účel byla mezi věřícími vybrána částka 4.000,- Kč.

Na novém hřbitově sv. Voršily se začalo nejdříve pohřbívat nad kaplí směrem dozadu. V r. 1872 byl hřbitov rozšiřován směrem k silnici, v r.1902 pod kaplí směrem dolů (viz snímek). Zajímavý údaj je zaznamenán ve farní kronice. Když 22. října 1905 byla svěcena nově vystavěná kaple sv. Voršily, kterou její zakladatel probošt P. Cába světil sám, zdejší farář P. Jakub Kocábek s družičkami rozsívali po hřbitově prach a kaménky ze Svaté země, které on jako „poutník Jeruzalémský" odtud přivezl. Na místě nynější kaple stávala od r. 1550 původní kaple, která po zasažení bleskem byla v rozvalinách a později odstraněna. Pro zavedení určitého pořádku na novém hřbitově byl rok 1904, kdy po předchozím komisionelním řízení v Křemži byl Okresním hejtmanstvím v Č. Krumlově schválen pro náš hřbitov Hřbitovní řád. Za obec, které patřil správou (a dodnes patří ho podepsal měšťanosta J. Stožický. Hřbitovní řád je velmi podrobný a uvádí se zde např.: Hřbitov je konfesijní - římskokatolický. (Jinak to nebylo možné za Rakousko-Uherska). Osobám nekatolickým má být proto vyhrazeno zvláštní místo. Byla to část hřbitova vpravo nad hlavní cestou ke kapli. Rovněž i samovrazi měli být pochováváni odděleně. Hřbitov byl rozdělen na řady, hroby byly očíslovány. Řád také stanoví obložení a výzdobu hrobů. O pořádek na hřbitově dbá hrobník, který zde vysekává i trávu. Na hřbitově se zakazuje kouření, vodění psů, hraní dětí, trhání květin na hrobech a šlapání po hrobech. Nařizuje se, že pohřeb může být nejdříve po 48 hodinách od úmrtí a po ohledání mrtvoly.

Hřbitovní řád stanovil i poplatky z hrobů, za vykopání hrobu, dobu tlení a jiné další podrobnosti. Během doby se mnohé z tohoto hřbitovního řádu postupně přežilo. Ukázaly se však nové jevy, nedostatky a dokonce zlořády, na které dnes už řádní hřbitovní řád nestačí, které by si měl každý uvědomit a vyvarovat se jich, chovat se jako normální slušný člověk. Mravně zpustlí jedinci zcizují z hrobů květiny a kytice, kradou se vázy a lucerničky - krade se mrtvým, co se komu zalíbí. Časem zmizí ze hřbitova i kropící konve a ničení vodovodu a pouštění vody - viz článeček v minulém čísle Křemežska je už vrcholný vandalismus. Je i smutným jevem, že na hřbitově je několik hrobů zcela neudržovaných, opuštěných, přestože rodinní pozůstalí nebo blízcí příbuzní dosud žijí. Je to nevděk k zemřelému, pohodlnost nebo zapomnění? Ani oddělení hrobů legionářů není v nejlepším pořádku. Snad by si zasloužili tito hrdinové, kteří bojovali za naši samostatnost před 80 lety, aby na ně nebylo zapomínáno!

Postupně nám zaniká oddělení dětských hrobů, které měly v minulosti téměř všechny hřbitovy. Úmrtí kojenců a dětí v útlém věku díky vysoké úrovni našeho zdravotnictví a daleko lepším životním podmínkám téměř neznáme. Přesto však populačně jdeme silně dolů. V loňském roce se v naší obci narodilo celkem 19 dětí, zatímco zemřelo za stejnou dobu 32 občanů. Průměrný věk mužů byl 70 let, u žen 79 let. A nejsme výjimkou. Zajímavé je, že v posledních letech značně klesá počet pohřbů do hrobu. Podle farní matriky zemřelých zemřelo loni v celé naší farnosti, tj. obec Křemže (bez Chmelné, která patří farou k Brlohu) a obec Holubov + osada Slavče celkem 42 občanů. Z toho jen 7 mělo pohřeb na hřbitově, ostatní v krematoriu.

O svátcích zemřelých si na našich hřbitovech zvlášť můžeme připomenout slova římského filosofa Seneky: „Všechny srovnává smrt".

- František Nejedlý -

9. pokračování - letní závody branné zdatnosti

Předchůdcem branných závodů v Československu byl Zborovský závod. O tento druh sportu nebyl valný zájem, patrně pro popularitu, kterou si získaly míčové sporty (hlavně kopaná). Zato po válce, především v 50. letech se díky celostátnímu zájmu o předvojenskou výchovu letní branné závody značně rozšířily po celé republice. Prvního branného závodu jsme se zúčastnili v Č. Budějovicích v r. 1950. Byl to memoriál na počest našeho západního letce a nesl i jeho jméno „Markův memoriál". Běhal se ze Sokolského ostrova v Č. Budějovicích přes Dlouhý most, Čtyři Dvory až na střelnici U hada. Po odstřílení 5 ran z malorážky na terč se běželo zase zpět, celkem 8 km. Na umístění v závodě měl vliv čas a největší počet zásahů. Díky trenérské důslednosti Františka Zimermana jsme obsazovali přední místa.

Po založení organizace Svazarm, která se věnovala specielně přípravě v branných a technických sportech, dostaly tyto soutěže název „letní branné závody" a jejich náplň byla ještě rozšířena o překonávání překážkové dráhy, plavání v závodním úboru i s puškou, ošetření raněného, běh v plynové masce na 50 m a hod granátem do zákopu. Již v r. 1951 jsme se na krajském přeboru v Soběslavi umístili na prvém místě a zúčastnili se v srpnu téhož roku mistrovství republiky v Liberci v těchto sestavách. Junioři: Houška, Karlíček, Šimeček, mladší muži do 35 let: Hořejší, Pirný a Troup Jaroslav a starší muži do 45 let: Zimerman, Kaňka, Terš. Záznamy o umístění jsem již nezjistil.

V r. 1954 v době 10. výročí bojů o Dukelský průsmyk jsme se opět probojovali na mistrovství republiky, kde jsme v sestavě: Zimerman, Čížek, Hořejší obsadili 6. místo. Start závodu byl u pomníku dukelských hrdinů a trať probíhala v místech bojů, kde naše armáda překročila poprvé ve druhé světové válce naše hranice v prostoru Dukla-Barvínek a Zindranová. Mistrovství republiky na Dukle se z křemežského Sokola s námi zúčastnilo i družstvo žen ve složení: Houšková, Marková a Nováková.

Nejlepších výsledků na mistrovství republiky dosáhli v r. 1952 starší muži ve složení: Zimerman, Šafařík a Terč, když v Banské Bystrici obsadili 3. místo a v r. 1965 v Nízkých Tatrách pod Chopokom obsadila také 3. místo hlídka starších mužů Svazarmu Křemže ve složení: Hořejší, Kříž a Židlický z Tábora.

Dnes si asi málokdo vzpomene, že jako státní reprezentantka zastupovala Křemži Božena Zemanová (dnes paní Kosová), která na mezinárodních závodech obsadila s dalšími dvěma Jihočeškami ze Strakonic 2. místo, za ženami z NDR a před domácími Polkami. Závod se běžel v r. 1961 v polské Zagani.

Mistrovských titulů jako dorostenci dosáhli Jan Žák, Bedřich Šafařík ml. a Jiří Lán. Všichni nastoupili během prezenční vojenské služby do Dukly, kde získali dalším treninkem cenných úspěchů.

Letní závody branné zdatnosti prodělaly během času svůj vývoj jak ve změně názvu na Dukelský závod branné zdatnosti (DZBZ), tak v obsahu závodu. Odpadl běh v masce, plavání, překážková dráha, ošetření raněného a později i hod granátem na cíl. Přibyla jen střelba ve stoje. Obě střelby vstoje i vleže byly převedeny na čas, to znamená, že za nezásah se běhá trestné kolečko. Tím se branné závody vrátily ke své původní podobě, jak v zimním na lyžích, tak i letním běžeckým. Oba se tudíž běhají pod mezinárodním názvem biatlon, který byl přijat v této podobě i do soutěží olympijských her.

Jen co jsem mohl zjistit podle fotografií a výstřižků z novin, úspěšnými reprezentanty křemežské sportovní líhně pod vedením Franty Zimermana byli ze starší generace tito závodníci: František Zimerman, Josef Vanda, Jan Čížek, Bedřich Šafařík senior, Antonín Terš, Zdeněk Hořejší, František Hála, Karlíček a Gustav Kříž. Mladší generaci pak zastupovali Jan Zimmermann z Chlumu, Jan Houška, bratří Blažkové, Sláva Troup, Vladimír Štindl, Miloslav Sládek a František Šimeček. Z nejmladších pak to byli: Jan Žák, Bedřich Šafařík, Jiří Lán, Eduard Novák a Pavel Krigar.

Z žen pak Marie Houšková, Věra Nováková, Dáša Křížová, sestry Dáša a Libuše Plánských, Božena Zemanová, Božena Krausová a Mila Zimermanová.

Z nejmladší generace si pamatuji již jen Leoše Kuberu. Z těch, kteří závodili ještě kolem let osmdesátých jsem neznal nikoho, protože jsem musel závodní činnosti zanechat. V r. 1974 jsem si ještě v 51. letech zaběhl poslední svůj „Dukelák" v Domoradicích.

Všichni jsme byli vděčni Frantovi Zimermanovi za jeho náročný přístup ke cvičení i v treninku, což nám umožňovalo při časté reprezentaci v závodech poznávat mnohé krásy naší vlasti.

- Zd. Hořejší -

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Lucie Miesbauerová, Křemže - 14.9.1998

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Pan Jan Domin, Lhotka - 75 let
• Pan Martin Iška, Chlum - 75 let
• Paní Terezie Hubená - 90 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

• Paní Růžena Marková, Chmelná - 63 let
• Pan František Lán, Křemže - 83 let

Listopad je jedenáctý měsíc roku a jeho český název bezpochyby souvisí s padajícím listím. Většina evropských jazyků převzala pojmenování podle starého římského kalendáře - november.

• V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
• Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
• Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
• Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.

Jak jsem naznačila v minulém čísle, naše další expedice s cestovní kanceláří AQUA CLUB vedla na 3. největší středomořský ostrov Korsiku. Pro úplnost je třeba si uvědomit, že ostrov patří již po několik století Francii. Nejslavnějším Francouzem pocházejícím z Korsiky nejspíš navždy zůstane jistý Napoleon Bonaparte. Jeho rodný dům je možné navštívit v centru korsického hlavního města. Z historie pochází i označení Korzár.

Ze sdělovacích prostředků už každý jistě slyšel o „aktivitách" korsických separatistů - potomků korzárů. Tito novodobí „ochránci zákona" směrují své aktivity k boji za nezávislost ostrova a odtržení od Francie. Jejich pokusy upozornit svět na danou situaci formou výbuchů časovaných náloží se naštěstí téměř vždy obejdou bez ztrát na životech a újmě na zdraví. Série výbuchů obvykle začínají se začátkem turistické sezóny a s jejím koncem také ustávají. V květnu 1996 se nahromadilo poněkud více těchto výbuchů, takže těsně před naším odjezdem varoval český ministr zahraničí všechny turisty před návštěvou země. Je pochopitelné, že nikdo nedoporučí občanům své země návštěvu území, na kterém nemůže zaručit jejich alespoň relativní bezpečí. Tímto doporučením pan ministr nevylekal ani tak nás samotné, jako naše blízké. Naštěstí jsme byli aktuálně informováni o situaci na ostrově od turistů, kteří se v té době vraceli. Také zprávy z cestovní kanceláře byly příznivé a tak jsme se po krátkém váhání rozhodli cestu uskutečnit.

V úterý 28.5.1996 se tedy vydáváme na jih. Z Českých Budějovic odjíždíme v 16 hodin, překračujeme hranice v Dolním Dvořišti a pokračujeme po dálnici kolem Salzburgu směrem na Itálii. Pocit, že míříme na jih, místní sněhové přeháňky nijak neumocňují. Po noci strávené vleže (o spánku se moc mluvit nedá) se ráno ocitáme v italském přístavu Livorno. Po 4 hodinách plavby trajektem (míjíme ostrov Elbu - útočiště Napoleona ve vyhnanství) nás vítá nejseverněji položené město Korsiky Bastia. Sídlo hlavního soudu a mnoha dalších institucí se stává častým cílem korsických atentátníků. Z Bastie odjíždíme do nejsevernější, kdysi nejbohatší oblasti Korsiky na Cap Corse. Dnes zde můžete spatřit pouze totálně vybydlené usedlosti s beznadějně zpustošeným neobdělávaným okolím (pole, sady, zahrady). Přesto je tento kout v tomto vegetačním období jedním z nejmalebnějších. Kvetoucí oleandry, bugenvílie, jalovec, muškáty, opuncie a to vše doplněné stovkami odstínů zelené.

Korsika je také nejhornatejším středomořským ostrovem. Proto cestování vnitrozemím po úzkých silničkách neprobíhá nejrychleji. „Zpestření" pro řidiče našeho Rotelu představovaly hlavně úzké mosty přes nikterak mohutné vodní toky (někde už pouze vyschlá koryta). Překonávání těchto překážek se nikdy neobešlo bez mohutné navigace zvenčí, ale i ze samotné paluby. Ojedinělé nebyly komentáře typu: „Je to dobrý, z kuchyňky 2, ze záchodu 3" a po dramatické pauze hlas z paluby dodal „milimetry". Od riskantní jízdy v horských serpentinách každého jistě odradí pohled dolů. V zarostlých stržích totiž často vidíte vraky aut. Někde jsem četla, že se jedná o „práci" pojišťovacích společností, které si dávají zvlášť záležet na pečlivém naaranžování. Při průjezdu národním parkem (ale vlastně po celé zemi) nás doprovázela stáda koz a divokých prasat. Výjimečná nebyla situace, kdy nás právě v tomto parku, ve večerních hodinách navštívila urostlá bachyně. Většina účastníků expedice se během několika vteřin přemístila do autobusu. Pouze jeden člen posádky si nezvaným hostem nenechal pokazit večerní siestu a v poklidu seděl dál.

Horské masívy dosahují na Korsice nadmořské výšky až 2000 metrů. K nejvyšším patří Paglia Orba a Monte Cento. Zajímavé je pozorovat vegetaci měnící se se stoupající nadmořskou výškou. Od bujné vetace ve výškách těsně nad moře, přes vysokohorskou kleč až po holé vrcholky někdy ještě koncem května pokryté sněhem. Nezapomenutelným zážitkem byla pro mě pěší túra k jezeru Ninu. Po 3 hodinovém výstupu, kdy jsme závěrečné stovky metrů překonávali terén podobný Čertově stěně, jsme najednou stáli na zelené louce u jezera, kde se páslo početné stádo krav. Dodnes nechápu, jak se tam dostaly. Vysvětlením by byl snad jenom vrtulník. Turistické stezky byly vždy dobře značené. Pouze cestu k jezeru jsme si zkomplikovali tím, že jsme občas považovali žlutým lišejníkem porostlé kameny za turistické značky téže barvy. Další „příjemnou" túrou byla cesta podél pobřeží na jižním konci Korsiky - na Capo Roso. Nedaleko odtud se nachází známá turistická atrakce „červené skály" Les Calanches. Barvu způsobuje přítomnost železa v horninách. Bizardně tvarované skály (našli jsme i dokonale vytvarované srdce - nejspíš vodní eroze) se rozestupují podél klikatící se cesty hojně navštěvované cyklisty. V tom horku jsme jim ani moc nezáviděli. Podobným kaňonem jsme projížděli ještě jednou. Skály zde již nebyly červené a celá oblast se jmenuje Scala Santa Regina.

Pokračování příště.

V týdnu od 5. do 9. října 1998 probíhala celostátní akce „Týden knihoven". Také naše knihovna se do tohoto týdne zapojila a uspořádala ve středu 7.10.1998 několik akcí.

Dopoledne se uskutečnily dvě besedy pro žáky 2. tříd, „Pojďte s námi do knihovny". Pro některé děti to byla jejich první návštěva, některé byly v knihovně již zapsány. Děti se seznámily s fondem dětského oddělení, se řazením literatury a s tím, jak mají správně zacházet s knihou. Přečetly jsme jim ukázky z knih a děti se zapojily do hádankové soutěže, kterou výborně zvládly. V knihovně se jim líbilo, a proto se přihlásilo 16 dětí jako noví čtenáři knihovny.

Ve středu odpoledne od 13.00 do 17.00 hodiny byl „Den otevřených dveří". Občané se mohli přijít seznámit s činností knihovny, s tím, co svým čtenářům poskytuje a nabízí.

Pro děti byly připraveny dvě soutěže: „Co znáš z pohádek?" a „Jací jsme čtenáři?". První byla pro děti 2.-5. tříd, druhá pro starší žáky. Děti projevily o soutěže velký zájem. Celkem jsme získaly 39 odpovědí. Některé děti se zúčastnily obou soutěží. Soutěže jsme vyhodnotily a všechny zúčastněné děti odměnily drobnými dárky.

-I. Troupová, knihovnice-

V sobotu 10.10. uspořádali badmintonisté místní TJ Sokol již patnáctý ročník „Turnaje neregistrovaných". Badminton v naší obci zapustil kořeny již před čtvrtstoletím, místním oddílem prošly již stovky hráčů. Některým tento sport učaroval natolik, že se mu věnují se značným úsilím a mají na svém kontě řadu úspěchů. Vzpomeňme jen nejlepší českou hráčku současné doby Markétu Koudelkovou či prvoligové hráče mgr. Michala Koudelku či Jana Bednáře nebo juniorského reprezentanta Petra Holečka nebo nadějné hráče Fr. Anderleho či Miloše Veselého. Jiní ale považují badminton za vhodnou příležitost protáhnout si tělo při sportovním klání a alespoň jednou do roka podlehnou kouzlu opeřeného míčku.

Právě „rekreačním" hráčům je už patnáct let určen turnaj pro neregistrované. A aby si mohli místní zájemci změřit své síly i jinými než známými borci, zvou pořadatelé k turnaji prostřednictvím tisku i hráče ze širokého okolí. K letošnímu turnaji se tedy kromě domácích zájemců přihlásili i soutěžící z Češnovic, Týna nad Vltavou či Bechyně. Škoda jen, že se přihlásila jen jediná žena, která si tak neměla možnost změřit síly.

Sedm přihlášených borců pak mělo v sobotním dopoledni možnost změřit síly v nejspravedlnějším systému soutěže - sehráli turnaj každý s každým. Každého tedy čekalo šest setů do 15 vítězných bodů. Jak se ukázalo během turnaje většina setů byla velmi vyrovnaných, plná dramatických bojů i nečekaných změn. Mnoho zápasů skončilo nejtěsnějším výsledkem 14:15, jindy ani vedení 10:0 nezajistilo vedoucímu hráči vítězství, když v dalším průběhu setu soupeř „vstal z mrtvých" a po boji zvítězil. Přihlížejícím „profesionálům" nezbylo než konstatovat, že úroveň hry byla tentokrát velmi slušná.

Při závěrečném vyhlašování vítězů se na stupeň nejvyšší postavil tradiční účastník a zkušený místní borec Jiří Reitinger. Druhé místo patřilo L. Semeckému z Týna nad Vltavou, který těsně zvítězil nad dalším zkušeným Křemežštákem P. Klinklem v souboji o druhé místo. Čtvrté místo připadlo R. Linhovi, který též uplatnil zkušenosti, které kdysi získal ve zdejším oddíle. Páté místo získal J. Hořejší z Bechyně ten už na tomto turnaji byl před deseti lety. Šestý P. Diviš přijel až z Češnovic. Na sedmém místě skončil smolař turnaje - místní zkušený borec P Schönbauer.

Spokojení soutěžící na závěr turnaje poděkovali pořadatelům řediteli turnaje J. Bednářovi a dr. Koudelkovi i hráčům oddílu M. Weberové, M. Veselému, M. Schönbauerové i R. Hálovi, kteří rozhodovali utkání celého turnaje. Poděkování patřilo i sponzorům, kteří poskytli věcné ceny pro všechny účastníky turnaje.

Sportovní dopoledne se v tělocvičně křemežské ZŠ vydařilo a hráči i pořadatelé se už těší na další ročník turnaje za rok.

- Dr. V. Koudelka -

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0