ARCHIV

1999

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Prosinec 1999 - Číslo 12 - Ročník 9

• Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva
• 55. výročí květnových dnů ve Křemži
• Vzpomínka na Američany před 55 lety
• Napsali nám
• Badminton
• Volejbal
• Koncert duchovní hudby
• Společenská kronika
• Informace
• Pospěšte sem všichni brzy honem,
• Antonín Borový

17. schůze obecní rady se konala dne 8. 11. 1999 za účasti všech radních, kteří provedli první kolo výběru z uchazeček o práci knihovnice ve Křemži. Z 13 přihlášených postoupilo do užšího výběru 5. Obecní rada dále schválila uložení části volných finančních prostředků obce do Bank Austria, úhradu části nákladů na koncert Velešínského chrámového sboru a orchestru a jmenovala požárním preventistou obce p. Václava Bürgera z Chlumu. V další části se obecní rada zabývala výběrem pojišťovny pro uzavření povinného ručení na vozidla v majetku obce, postupem rekonstrukce ČOV a oprav vozovek (obojí probíhá dle harmonogramů), žádostmi o poskytování půjček z Fondu rozvoje bydlení obce na opravy střech, fasád a půdní vestavby, společnou žádostí obyvatel Krumlovské ulice o pokácení některých stromů v lesíku za ZŠ, které jim stíní do užitkové části zahrad. Těmito problémy se bude dále zabývat obecní rada a následně pak i celé obecní zastupitelstvo.

-Lin-

Křesťanské Vánoce byly zasazeny do našeho kalendáře na dny, které pohané slavili jako svátky zimního slunovratu. Věděli už, že od 22. prosince se začíná prodlužovat den, i když ještě nepatrně. Dnes jsou nám Vánoce připomínkou narození Krista.

Vánoční doba začíná vlastně už čtyřtýdenním Adventem. Název je z latinského „Adventus = příchod, tj. příchod Krista jako člověka na svět. První vánoční svátek Štědrý den dostal svůj název v prvokřesťanské době - Bůh ve své štědrostí poslal lidem svého syna, aby svým učením o lásce k bližnímu a rovnosti všech lidí zavedl v pohanském již přežilém světě lepší společenský řád, která, jak ostatně jsme zažili v minulých desetiletích, nebyl žádnou ideologií překonán.

V upomínku na narození Ježíše Krista se v 7. století začaly stavět jesličky s Ježíškem v betlémské jeskyňce. Nejprve v Římě a pak i v dalších kostelích. První velké jesličky pod širým nebem postavil v roce 1223 František z Assisi. Podle těchto se stavěly jesličky v podobě, jaké známe dnes. V Praze se objevily první jesličky v kostele sv. Klimenta v roce 1560 jako vůbec první ve Střední Evropě. Podle císaře Josefa II. byla však stavba jesliček - betlémů v kostele nedůstojná, a proto se betlémy přenesly do domácností. Vyráběly se po domácku z různých materiálů: dřeva, hlíny, papíru, ale také z perníku a jiného těsta.

Zdobení vánočních stromků je zvyk daleko pozdnější. V Čechách postavil první vánoční stromek ve své rodině ředitel pražského Stavovského divadla v roce 1812. V dřívějších letech, dokud bylo v našich lesích ještě dostatek jedlí, bývala vánočním stromkem vždy jedlička. V rodinách měl vánoční stromek vydržet vždy do svátku Tří králů. Za první Československé republiky se stalo krásným zvykem stavět na náměstích Vánoční stromy republiky. U nás v Křemži se také tehdy už stavěl před školou (dnes radnicí) a večer před Štědrým dnem zde školní děti zazpívaly koledy, kterým se v hodinách zpěvu učili v adventní době. Elektrický proud na osvětlení tohoto vánočního stromu dodával zdarma p. Bedřich Čížek.

Lidové zvyky o vánočních dnech, které byly v minulých generacích na našem Křemežsku, výstižně uvedla v loňském prosincovém čísle paní Marie Svobodová v Holubovském zpravodaji. Vánoční doba končila svátkem Tří králů. Tento den (jako o sv. Štěpánu) chodili koledníci po koledě. Z kostela si vypůjčili ministrantské oblečení, na hlavu si nasadili královskou korunu z papíru a šli po vsi zazpívat u každého domu tříkrálovou koledu: „My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví přejeme vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, že jsme k vám přišli z daleka. Co ty černý, co ty vzadu vystrkuješ na nás bradu. A já černý vystrkuju, štěstí zdraví vám vinšuju. A my taky vystrkujem, štěstí zdraví vám vinšujem.

V některých místech mívali koledníci koledu ještě o několik strof delší. Tříkrálové koledování pomatuji ještě v 60. a 70. letech v Brloze.

Dobu od svátku sv. Štěpána do Tří králů nazývali na vsi „telecí dny". Proč „telecí" - nevím. V těchto dnech měla chasa, tj. čeledínové a služky u sedláka volno. Dostali také vyrovnání své mzdy a výslužné podle dohody při nástupu. Mohli také v této době měnit své místo, pokud nebyli s dosavadním spokojeni nebo sedlák s nimi. Svátkem Tří králů končila také doba vánoční a nastoupilo veselé období masopustní - doba bálů a převážně i svateb.

- František Nejedlý -

Poměrně dobře známe historii panských dvorů v Chlumečku a Chlumu, kde měli původně také svou tvrz první majitelé Dubenští z Chlumu. Víme toho také dost o tvrzi - hradu rodu Smilů z Křemže. O historii panského dvora v Křemži víme ale velmi málo. Víme, že původně se nazýval Studihrachovský, později po změně majitele Paurův a začínal u čp. 12 (p. Doležal) a jeho výstavba pokračovala po dnešní levé straně ulice Budějovické. Při velkém požáru v Křemži na Popeleční středu r. 1840, při kterém lehla popelem celá severní strana náměstí - od čp. 6 (Kselů) a strana východní - od čp. 14 (Mašků) až k čp. 19 (Linhoušků) vyhořela i farní budova a v ní byl zničen pro nás zajímavý starý farní archiv, ze kterého bychom se mohli lecos důležitého z minulosti Křemežska dozvědět. Snad tam mohl být podle býv. učitele Vojtěcha Herála i obrázek hradu před jeho zbořením a celkový vzhled staré Křemže.

V řadě domů na náměstí vyhořel i Paurův dvůr, jehož hlavní budova byla tehdy v čp. 12, kde po bývalém pivovaru zůstala ve sklepě hluboká a široká dvorská studna a torza kameninových nádob.

Po tomto velkém požáru bezdětný majitel prodal celý svůj dvůr i s polnostmi a lesy Schwarzenberkům s tou podmínkou, že jeho šesti mlatcům a kováři musí být bezplatně každému vydána parcela ke stavbě vlastního domu a zdarma poskytnut kámen a dříví ke stavbě potřebné. Mlatci byli pravidelně najímaní dělníci na mlácení obilí v panských stodolách. Mlátilo se pouze cepem mlátičky nebyly - takže to byla po skončené práci na podzim práce náročná a těžká na několik měsíců. Podobně také byla přidělena půda šesti mlatcům ze dvora v Chlumečku v r. 1834 na Vinné.

Tak byly postaveny nové domky v ulici Budějovické čp. 40 a 45.

Celá zbývající plocha bývalého dvora byla přeměněna na sad, který se táhl až ke Kourusovu rybníčku. (Byl zavezen při stavbě budovy čp. 174 v r. 1939 - dnes dvorek u budovy Agrio). Tento sad byl postupně v dalších letech z větší části zastavěn.

Na Paurův dvůr jsou dodnes upomínkou louky „Paurovky", které při pozemkové reformě v r. 1923 „knížecí" odprodali jednotlivým zájemcům. Jsou po pravé straně silnice směrem na Mříč nad Křemežským rybníkem.

- F. Nejedlý -

Vážená redakce!

V naší osadě Stupná, po dlouhé odmlce, kdy se jakoby nevědělo, že patří k Obci Křemže, se vše obrátilo k lepšímu. K velkému potěšení nás všech bylo, když v letním měsíci přijeli pracovníci Služeb obce ze Křemže a vyřezali všechny nálety a křoviska od Postlů po celé délce potoka, kolem rybníka a to vše uklidili. Mladí hasiči ze Stupné po dohodě s Obecním úřadem ve Křemži natřeli autobusovou čekárnu. Také se začalo s opravou kapličky, která není dokončena pro příchod mrazů. Velkou akcí bylo v měsíci listopadu vyasfaltování cesty ze Stupné k Sarauerům. Mohu říci, že obdobné práce byly provedeny i ve Chmelné. Touto cestou chci poděkovat starostovi ing. Josefu Troupovi, členům rady a členům zastupitelstva. To co se podařilo vytvořit je ku prospěchu nás všech.

- Jan Trapl -

Už dvacet pět let činnosti oslavují v letošním roce členové oddílu badmintonu TJ Sokol Křemže. Celou dobu se mohli čtenáři tisku a v posledních deseti letech i Křemežska dočítat zprávy o úspěších, starostech i radostech hráčů i činovníků tohoto velmi aktivního seskupení občanů naší obce. Všichni členové oddílu věří, že tomu bude tak i nadále. Své plány do budoucnosti - ať již blízké či vzdálenější - či svá hodnocení událostí nedávno či dříve minulých pravidelně společně probírají na závěr každého roku při akci, které si už dávno zvykli říkat „Sestup z Kletě". Jinak tomu nebude ani letos. Opět se sejdeme na setkání, ke kterému zveme nejen hráče současné či dřívější, ale i příznivce z řad příbuzných známých či sponzorů. Sejdeme se tentokrát v Krásetíně v hospodě „U Kuchařů". Bude to na první svátek vánoční 25.12., scházet se začneme od 18.00 hodin, slavnostní zahájení společného posezení (snad i s hudbou?) se očekává krátce po 19.00 hod. Popovídáme, pojíme, připijeme si na zdraví i klidný průběh svátků, na úspěchy minulé a budoucí. Máte-li chuť s námi strávit večer, přijďte, těšíme se na Vás. A kdo z Vás má zájem vidět i kvalitní badminton, přijďte ten samý den už dopoledne do tělocvičny ZŠ v Křemži. Tam bude od devíti hodin dopoledne probíhat už 23. ročník Vánočního turnaje s nejdelší tradicí. V průběhu let se na křemežském kurtu představila celá řada vynikajích hráčů z celé republiky. K naší velké radosti vždy hráli důstojnou roli hráči či odchovanci zdejšího badmintonového oddílu.

I v letošním roce se můžeme těšit na kvalitní účast - startovat se chystá nejlepší současná hráčka republiky mgr. M. Koudelková či J. Bednář hostující v současné době v mistrovském týmu Spojů Praha. Turnaj bývá i společenskou záležitostí, při které se setkává řada současných i dřívějších členů oddílu. Nezapomeňte tedy - 25. prosinec 1999 bude velkým dnem křemežského badmintonu, který slaví 25. výročí své činnosti. Dopoledne od 9.00 hodin v tělocvičně ZŠ Křemže turnaj smíšených dvojic a večer od 19.00 hodin v Krásetíně „U Kuchařů" setkání před „Sestupem z Kleti". Všem, kteří se s námi nebudou moci setkat osobně, přejí tímto členové oddílu badmintonu hodně zdraví a všechno nejlepší do roku 2000.

Turnaj neregistrovaných
V sobotu 27. listopadu uspořádali badmintonisté TJ Sokol Křemže šestnáctý ročník turnaje v badmintonu pro neregistrované hráče. Letošní ročník byl jedním z těch nejlepších v posledních letech. K soutěži se přihlásilo deset domácích borců, další dva přijeli z Prachatic a Vlachova Březí. Místní badmintonisté zajistili rozhodčí i věcné ceny, dvacítka diváků vytvořila příjemné prostředí. Soutěžící byli nalosováni do dvou skupin, kde sehráli řadu zajímavých zápasů každý s každým. Lépe se dařilo hráčům již zkušenějším. Ti, kteří hráli takovýto turnaj poprvé, sbírali spíše zkušenosti, které jistě uplatní někdy příště. Po sehrání zápasů ve skupinách se utkali hráči ze stejného postavení v obou skupinách. O konečné jedenácté místo se utkali Mandát L. s Kabátníkem (Prachatice). Kabátník zvítězil 2:0. Devátá příčka patří Kupkoví, který porazil J. Soukupa. Sedmé místo vybojoval vítězstvím nad Štrobem Kerschláger. O pátou příčku bojovali A. Reitinger s Vargou (Vlachovo Březí). Úspěšnější byl Reitinger. Hráči z prvních dvou míst ve skupinách napřed sehráli semifinálová utkání. Z těch pak vyšly dvojice pro finálová utkání. V „malém" finále o třetí místo svedli vyrovnaný souboj J. Mandát a O. Urbisz. Třetí příčku nakonec získal Mandát. Finále pak bylo vyrovnaným, dramatickým a hodnotným utkáním mezi trojnásobným vítězem tohoto turnaje J. Reitingerem a velmi dobře hrajícím P. Klinklem. Ve třísetovém utkání nakonec obhájil minulá vítězství J. Reitinger. Gratulujeme.

- Dr. Koudelka -

Křemežské volejbalistky vstoupily do sezóny na sklonku tisíciletí více než úspěšně. V podzimní části jsme ani jednou nezaváhaly a ze všech utkání odcházely jako vítězky. Nejvíce jsme se, jako už tradičně, zapotily s protihráčkami z Větřní.

Sportovní redakce Českokrumlovských listů nás po ukončení podzimní části pasovala na „půlmistry". Doufáme tedy, že nezklameme své příznivce a zodpovědným přístupem k tréninku si třeba zajistíme postup do vyšší soutěže.

-V.S.-

Smíšený chrámový sbor a Chrámový orchestr Velešín nám v neděli 14. listopadu připravil krásný podvečerní prožitek tím, že v místním kostele sv. Michaela archanděla předvedl koncert duchovní hudby. Asi padesátičlenný pěvecký sbor a třicetičlenný hudební soubor dirigoval p. Petr Chromčák z Jihočeského divadla z Českých Budějovic a nám z dřívějších vánočních koncertů dobře známá sbormistryně p. Marie Bůžková z Velešína, která zpívala rovněž v pětičlenném sboru sólistů.

Krásně předvedený koncert si přišlo poslechnout na 250 návštěvníků a jistě s vystoupením Velešínškých byli všichni nadšeni.

Za zájezd, obětavost a vystoupení Velešínského souboru u nás je nutno poděkovat zejména rodině Mejzlíků. Oni akci zorganizovali a všestranně i podpořili a zajistili. V tomto rodě je ostatně muzika a láska k hudbě vrozená. Vždyť otec dnešních bratrů Josef Mejzlík a strýc Jan Mejzlík byli výbornými varhaníky na chóru našeho kostela, vedli chrámový sbor a nacvičovali s ním slavnostní mše sv. Kapelník Jan Mejzlík byl za našeho mládí se svou kapelou všude známý a vyhledávaný.

- F. Nejedlý -

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Tomáš MACEK, Mříč - 31.10.1999

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Pan Jan POSPÍŠIL, Křemže - 75 let
• Pan Jan PEČENKA, Chlum - 75 let
• Paní Eleonora NEUBERGOVÁ, Loučej - 75 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

• Paní Marie JAKEŠOVÁ, Křemže - 68 let
• Paní Marie POKORNÁ, Křemže - 60 let

Sběrný dvůr ve Křemži bude v zimním období (prosinec-březen) otevřen pouze každé první úterý v měsíci.

něco vám nového povím všechněm: že 25. prosince 1999 na Boží hod vánoční zazní při ranní mši ve Křemži a ve Zlaté Koruně „Missa brevis pastoralis" (Krátká pastýřská mše) zlatokorunského kantora Antonína Borového, z níž také pochází uvedený útržek textu.

Tuto mši součastníka Jakuba Jana Ryby přepsal z původní rukopisné podoby muzikolog Martin Horyna, který ji o vánocích roku 1995 uvedl v českokrumlovském kostele sv. Víta a následujícího roku ji zde zopakoval na svátek Třech králů.

Ve Křemži se nacvičení zlatokorunské mše ujala Olga Thamová, která tu bude o půlnoci 24. prosince dirigovat i tradiční Rybovu Českou mši vánoční.

- Jarmila Hansová -

Relativní oproštění klasicistní hudební řeči oproti baroknímu slohu umožnilo rozšíření hudebního provozu i do velmi malých obcí a podnítilo neobyčejnou skladatelskou aktivitu desítek městských choregentů a venkovských kantorů. Jejich tvorba, většinou ryze účelová a psaná s ohledem na omezené interpretační možnosti, naplňuje pojem „kantorské hudby". Pejorativní hodnocení však není namístě - i v mnoha vsích se rozvinul velmi bohatý hudební život, který se zdaleka neomezoval jen na hudební kůr. Příkladem budiž hudební aktivita zlatokorunského učitele Antonína Borového (1755 - 1832), která je dokumentována nejen hudebninami, ale i jeho kronikářskými záznamy. Sbírka Borového hudebnin obsahovala kromě obligátní latinské chrámové hudby značný počet skladeb na české texty (písně, české mše, pastorely), množství instrumentální hudby (partie pro pět dechových nástrojů, německé tance, serenády, kasace, fanfáry pro trumpety a tympány, Haydnovu symfonii, varhanní knížku (obsahuje instrumentální pastorely, ale i cembalové menuety a další světské skladby) i zpěvohru o zlé ženě provozovanou roku 1820 místními silami ve Zlaté Koruně. Borový doplňoval fond svými kompozicemi a opisováním skladeb, které si vypůjčil od svých kolegů - učitelů z Římova, Zaháje, Chvalšin, jiné si sehnal z Českých Budějovic, z Lince nebo z Vídně. Jakákoli veřejná slavnost se ve Zlaté Koruně odbývala „s bubnama a troubama". O zlatokorunské pouti v roce 1817 Borový poznamenal: „Muzika byla dobře obsazena, s klarinety, s flautraversami, 2 klariny, 2 valdhorny, 4 houslaři, altoviola, fagot, principal, violon a bubny, 3 canto, 1 alt, 1 tenor, 1 basso, a organ, já sám učitel dával sem takty, a přece byli přítomni jen 4 cizí muzikanti". S tímto ansámblem sestaveným z žáků školy, místních muzikantů a učitelů z okolí hostoval i na nedalekých kůrech, například v Červici a ve Velešíně.

Oslava vítězství nad Napoleonem v roce 1814: „...navečer vedla se kasací, napřed začali 8 valdhornistů a jeden principal mezi nima marš troubit, po nich se začala česká píseň o pokoji, a tak se jednou troubilo a jednou zpívalo, s tou muzikou šlo se po celé Zlaté Koruně... Zpátky když se přišlo do zámku (tj. před opatství) na plac, zpívala se německá píseň Gott erhalte Franz den Kaiser, po skončení té šli všichni do hospody propláchnout ty krky vyschlý od samého zpívání..."

Množství tanečních skladeb pro cembalo nebo dechovou harmonii (v obsazení 2 klarinety, 2 lesní rohy a fagot) naznačuje, že Borový se svým ansámblem hrával i na hospodských zábavách.

- Martin Horyna -

Další informace :
Hrádek Křemže
Jan Smil z Křemže
První zmínky o obcích a osadách regionu Český Krumlov
Středověká kolonizace regionu Český Krumlov
Šlechtické rody v regionu Český Krumlov
Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov
Antonín Borový
Historie hudby v regionu Český Krumlov
Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0