| ARCHIV | 1999 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Říjen 1999 - Číslo 10 - Ročník 9 |
| ARCHIV | 1999 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Říjen 1999 - Číslo 10 - Ročník 9 |
| Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
15. schůze OR se konala společně s pracovní poradou OZ dne 6. 9. 1999. Byla projednána možnost jednorázové splátky úvěru od České spořitelny na plynofikaci Chlumu, z peněz získaných za prodej hlasovacích práv k akciím JČE a JČP. Bylo rozhodnuto ponechat úvěr a splácet jej dle splátkového kalendáře zbývajících 9 let. Dále byl projednán výsledek výběrového řízení na rekonstrukci ČOV Křemže, kde ze tří zájemců byla vybrána vítězná firma Kašparů-Koller z Českých Budějovic, která provede rekonstrukci ČOV ve 4. čtvrtletí 1999. Rovněž byl projednán návrh na schválení půjček z Fondu rozvoje bydlení obce na opravu fasád (2 žádosti) a na získání nové bytové jednotky ve stávající zástavbě, určené k trvalému bydlení (1 žádost).
Zastupitelé se seznámili se žádostmi o prodej domu a části obecních lesů ve Stupné (obě žádosti nebyly doporučeny ke schválení), se stavem majetkoprávního vypořádání k pozemkům užívaných obcí, s Vyjádřením Sdružení soukromých podnikatelů k záměru vybudovat dva prodejní přístřešky v parčíku nad Jednotou (hrubý nesouhlas ze strany Sdružení), se stavem hospodaření v obecních lesích, se stavem bydlení kazašských Čechů (další rodina Izotov - Kravčenková se přistěhovala v září do Chlumu) a s postupem oprav místních komunikací v osadách (budou provedeny ve IV. Q 99). Dále zastupitelé předjednali žádosti, o kterých muselo být rozhodováno na veřejném zasedání, které se konalo dne 28.9.1999.
Před tímto veř. zasedáním se ještě sešli zastupitelé na krátké pracovní poradě, kde byl projednán vstup naší obce do Regionálního svazku obcí Vltava, který bude řešit problematiku likvidace odpadů v obcích. Zastupitelé se seznámili s návrhem kupní a darovací smlouvy na převod stl. plynovodní sítě provozovateli JČP a dohodli se na formě nejvýhodnějšího uložení volných finančních prostředků obce, získaných prodejem hlasovacích práv k akciím JČE a JČP.
Veřejné zasedání OZ se konalo za účastí 14 členů obecního zastupitelstva (omluvena p. Troupová) a asi 40 občanů.
Po úvodních formalitách seznámil starosta podrobně přítomné s děním v obci a v oficiální části tajemník přednesl zprávu o činnosti OR a byly schváleny či neschváleny žádosti (viz usnesení, které v úplném znění otiskujeme dále).
V diskusi byly projednány opravy dalších cest, ČOV včetně čerp. stanice, osud rybníka Imatr, přístupu na internet a další.
-Lin-
| Mezinárodní rok seniorů |
Klub důchodců ve Křemži má začátky již v roce 1978, kdy se zdejší starší občané začali starat o přidělení nějaké místnosti pro společné schůzky a besedy.
Dne 5.5.1979 byl slavnostně otevřen „Klub důchodců" v bývalém obchodě s textilem na náměstí. Nejprve se chodilo přímo z chodníku. Později brigáda z členů vchod i výlohu zazdila, udělala dvě okna a chodilo se z průjezdu.
Byly tam dvě místnosti. Menší byla užívána jako kuchyňka, větší pak sloužila pro všechno dění v klubu.
Byl ustanoven výbor ve složení:
Předsedkyně - paní Josefa Šafaříková, dále páni Hála, Dřevíkovský, Cába, Stolička, V. Blažek, paní Podhradská, Sklářová, Jakešová a Čechová.
Členů bylo asi 60. Scházeli se třikrát do týdne, vždy od 9-11 hod. Dvě členky byly určeny pro tyto dny na službu. Kroniku psala paní Čerklová spojenou s činností se Svazem invalidů, až do roku 1983. Pak od března téhož roku pokračovala paní učitelka Štichová. Po roce 1987 byla předsedkyní Klubu důchodců paní učitelka Martinovská. Od roku 1990 píše kroniku paní Koubová.
Činností členů Klubu byly: Schůze členské i výborové, kulturní akce, zájezdy a rekreace, sběr odpadových surovin, sběr léčivých bylin, sběr lesních plodů a podílení se na brigádách obce, udržování parčíku a růží na náměstí. Z kulturních činností byly společné návštěvy divadelních představení, výstav a přednášek z různých odvětví zdravotnictví, ze světa, o životním prostředí, o léčivých bylinách a z historie kraje.
Byly zde pořádány kurzy studené kuchyně, dietní stravování, vázání květů, ikebany a pod.
Pravidelně bývalo několik zájezdů v roce, do různých míst Čech, Moravy a Slovenska. Jednodenních i několikadenních.
Po roce 1990 uspořádal Klub důchodců i pět zájezdů do sousedních oblastí Rakouska.
Dále jsou i dobrovolné brigády na velký úklid klubu. Jedenkráte, vždy první středu v měsíci docházela a dochází do Klubu zdravotní sestra a měří krevní tlak.
Podle kroniky Klubu, která je od jeho ustanovení soustavně vedena, uspořádal Klub za dobu své dvacetileté činnosti, kromě běžných schůzí a besed celkem 51 přednášek a akcí, a podnikl 66 zájezdů.
Ze společenských organizací v naší obci je jistě náš Klub důchodců dosti činný.
Snad proto, že většina občanů, kteří přijdou do důchodu hledají náplň života, lidské společenství, na které byli v práci zvyklí,i další uplatnění v životě.
Když v roce 1991 koupil pan Doležal dům č. 12, kde byl Klub důchodců, povolil Obecní úřad Křemže přestěhování důchodcům do jídelny Domu pečovatelské služby v domě č. 11 ve Křemži.
Dnes je v Klubu evidováno 35 členek, převážně ze Křemže. Scházíme se stále třikrát týdně v průměru 20ti členek. Zde si popovídáme, sdělíme svoje bolesti i radosti, které máme, a kdo je sám a přijde mezi nás, zapomene na svou samotu, když pozná a ví, že přece ještě najde mezi svými vrstevníky dobrou duši, která vyslechne a třeba, jen málo, ale přece jen pomůže někdy překonat to, co se zdá samotnému nepřekonatelné.
Probereme události jak místní, tak veřejné, ba i politické a světové, kterých je v naší republice i jinde ve světě opravdu hodně.
Všechny bychom si přály, aby bylo všude dobře. Abychom mohly v klidu a míru žít.
Bude-li více dobra mezi námi, bude méně prostoru pro zlo.
V roce 1991 vyhlásila OSN 1. říjen za „Mezinárodní den seniorů", Aby jim poděkovala za vše, čím přispěli k lepšímu životu na Zemi.
Letošní rok byl vyhlášen „Mezinárodním rokem seniorů", jehož krédem je heslo: „Za společnost pro každý věk"
Česká vláda se k rozhodnutí OSN přihlásila v listopadu a sestavila národní koordinační radu, která se má o náplň roku seniorů u nás starat.
V České republice žije asi 1.110.000 lidí ve věku nad 60 let. A proto si přejme, abychom kráčeli vždy po rovných cestách, abychom společně vytvářeli podmínky důstojného života těch našich spoluobčanů, kteří neměli to štěstí, že osud k nim nebyl příliš přívětivý.
Buďme vedeni usilím o rovnoprávný a rovnocenný harmonický život všech dříve narozených a věřme v lásku k bližnímu, v pravdu, spravedlnost a hodnoty skutečného lidství.
- V. Koubová -
| ADA DOŠKO |
Ve středu 15. září 1999 se rozloučila Křemže s naším významným rodákem, hudebním skladatelem Adou Doškem.
O tom, jak byl známý a oblíbený on i jeho skladby, svědčilo velké množství těch, kteří ho přišli doprovodit po církevních obřadech a zádušní mši svaté na náš hřbitov.
Ada Doško se narodil 9. dubna 1937 v Chlumečku jako starší ze dvou synů. (V našich novinách Křemežsko jsme v č. 5/1997 vzpomněli jeho šedesátin.) Jeho vlohy, zděděné zřejmě po otci, láska k lidovým písním našeho kraje a známé pošumavské kapely Babouci, Mugraueři a Polatova dechovka ovlivnily jeho cítění tak, že celý svůj život zasvětil hudbě. Přihlásil se proto do vojenské hudební školy již ve svých 15 letech a po dokončení studia působil téměř 20 let u vojenských kapel ve Vysokém Mýtě, v Českém Krumlově, v Prachaticích a v Českých Budějovicích. V roce 1975 odešel ze zdravotních důvodů z armády a věnoval se hudbě v Domě kultury ROH (dnes Metropol) v Českých Budějovicích.
Již ve svých 20 letech zkomponoval svou první píseň. Celkem nám zanechal na 500 svých skladeb a písní, z nichž mnohé zlidověly Ada Doško se stal svými skladbami známým i za hranicemi. Hlavně v Rakousku, Německu, Holandsku i ve Spojených státech, v Africe a Australii, kde se jeho skladby hrály a někde je i dirigoval. Českobudějovické rozhlasové studio má natočeno přes 200 jeho skladeb. Mezi deseti věnci na jeho hrobě je proto také položen věnec věnovaný Jihočeským rozhlasem České Budějovice. Tento také věnoval Adovi v neděli 19. září půlhodinový vzpomínkový pořad. O pohřbu mu naposled zahrála cca 30ti členná kapela a za jihočeské dechové kapely se s ním rozloučil člen kapely Babouků.
Je zajímavé, že ještě v neděli před svým náhlým úmrtím byl Ada Doško na našem hřbitově. Náhoda, nebo cítil snad už konec svého života.
Odešel jeden z významných rodáků našeho Křemežska, který po sobě zanechává nesmrtelné dílo. Jeho skladby a zlidovělé písně nám ho vždy připomenou.
- F. Nejedlý -
| Nezaměstnanost a někdejší zaměstnanost |
Nezaměstnanost je bohužel běžným doprovodním jevem ve svobodném světě, a to nejen u nás. Náš okres není na tom ještě nejhůř. Ze 77 okresů v České republice jsme v procentu nezaměstnanosti na 31. místě. V porovnání s ostatními jihočeskými osmi okresy jsme na 1. místě nejvyšším procentem nezaměstnaných, i když průměrné procento nezaměstnaných v ČR je 8,4 % (jihočeský kraj 5,7 %). Na Českokrumlovsku je bez práce 2568 ekonomicky aktivních občanů, tj. cca 7,9 %. Naše obec Křemže je se svými 72 (5,96 %) nezaměstnanými na 37. místě mezi 46 obcemi okresu. (Údaje jsou k 30.6.1999 z Úřadu práce Český Krumlov). Můžeme být tedy celkem spokojeni, i když jsou samozřejmě v nezáviděníhodné situaci ti, kteří by rádi v práci uplatnili své znalosti a zkušenosti, ale nemohou.
Jak jinak tomu bylo u nás za totalitních režimů - za nacismu a komunismu, kdy každý pracovat musel a to někdy byl i vykořisťován za tvrdých a neúnosných podmínek (pracovní a koncentrační tábory). Jak ale naproti tomu si žili a také „pracovali" ti, kteří byli v přízni režimu. Jednu ukázku takové pracovní aktivity zaznamenává Rudé právo 14. dubna 1951, kde stojí za přečtení část projevu předsedy vlády A. Zápotockého k členům vlády: „Mám zde zápis z kontroly v jednom ze závodů podniku Škodovky. Bylo zjištěno, že četa měla na pracovišti zřízena lůžka, kde se příslušníci průběhem pracovní doby postupně vystřídali. Vedle toho měla četa zařízenu čítárnu Rodokapsů. Příslušníci čety byli vlastníky údernických knížek a měli nadprůměrné výdělky. Všechny tyto nepřístojnosti přehlíželi i dílovedoucí a správa závodu. Po zjištění všech těchto šlendriánů byl vedoucí čety přeložen na jiné místo, jeho náměstek byl zbaven funkce člena závodní rady, druhým byly odebrány údernické knížky, které měli neoprávněně po celý rok. Rodokapsy, kterých měli pracovníci ve stolcích celou knihovnu, jim byly zabrány. Já bych se nepozastavil před tím, poslat všechny ty, kteří na tom brali účast, trpěli to a kryli, poslat do pracovního tábora."
Taková a podobná byla někde a u někoho taková „nezaměstnanost" a produktivita práce. S tou jsme se pochopitelně v současné ekonomice a podnikání rozloučili.
- F. Nejedlý -
| Mezinárodní sportovní soutěž žáků |
31. mezinárodní hry školní mládeže, soutěž konaná pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru, byla pořádána poprvé v ČR a to 25. 9. 1999 v Českém Krumlově. Soutěžilo se Ve třech sportech badminton, volejbal dívky a atletika. Mladí sportovci z Křemže dostali pozvání bohužel až na poslední chvíli jako náhradníci, ale svými výkony se mezi soutěžícími z ČR, SR, Chorvatska, Slovinska, Rakouska a Německa rozhodně neztratili.
Křemži reprezentovali:
Hála, J. Cába, Postlová, Jandová (badminton), T. Cába, Soukup, Štrobová (atletika).
Soutěž začala slavnostním nástupem všech účastníků - ceremoniál probíhal podle vzoru zahájení Olympijských her. Nejpůsobivější částí zahájení bylo vystoupení mažoretek z mateřské školy!! z Čéčovy ulice v Č.Budějovic. Pak se konaly na různých sportovištích v ČK sportovní soutěže. Ve sportovní hale jsme měli velké ambice v soutěži badmintonu. Naši hráči získali Ve skupině 2. místo po prohře s pozdějším Vítězem Bratislavou 1:4 nad ČK B 4:1. V souboji o 3. místo jsme podlehli výbornému družstvu Lince 5:0. Celkově tedy 4. místo.
Na městském stadióně se konaly soutěže v atletice. Zde jsme díky B. Štrobové získali pro Křemži jedinou medaili. Ve skoku vysokém skončila mezi o 3 roky staršími soupeřkami na 3. místě výborným výkonem 135 cm. Další 2 závodníci z Křemže si zlepšili výrazně osobní rekordy. J. Soukup v běhu na 1500 m na 5:26 min a skončil 8. a T. Cába 100 m na 15,3 s ale na postup do finále to nestačilo. Většinu disciplín vyhráli opět výborně připravení Bratislavané. Mimo jiné 100 m hoši 11,4 s, 1500 m hoši 4:28 min, koule hoši 15,40 m.
Soutěž ve volejbale jsme neměli možnost sledovat, neboť probíhala v halách ve městě. Z vyhlášení výsledků víme, že zvítězily žákyně Č. Budějovic před Č. Krumlovem. Zajímavostí je, že dívky z Kaplice, hrající OP Českokrumlovska žen, skončily až na 6. místě.
Na velmi dobré úrovni bylo i slavnostní zakončení, závěrečný ohňostroj jsme však proti ohňostroji na veletrhu ve Křemži ohodnotili jako velmi slabý. Společenské části večera jsme se již mohli kvůli dopravě domů zúčastnit jen zpočátku, ale jak diskotéka pro děti, tak i program pro dospělé měl dobrou úroveň.
- Zdeněk Podpěra -
| Víte, že ... |
O postavení nové školní budovy ve Křemži bylo jednáno už v roce 1913. Dosavadní budova na náměstí už dávno nestačila svým prostorem hlavně po otevření měšťanské školy v roce 1897. Jednání o stavbu školy se protahovalo vinou některých členů obecního zastupitelstva a místní školní rady, až do toho přišla 1.světová válka. Ale ani za celou dobu první ČSR nedokázala Křemže novou školní budovu postavit, přestože několik tříd bylo umístěno v provizoriu u Soukupů (bývalá budova MNV) a u Kselů (na rohu náměstí vedle Domu služeb). Jediný pokrok byl udělán v tom, že pro novou stavbu školy byla zakoupena parcela za „Zajíčků" (pozemek za Domem služeb a objektem Záchranného hasičského sboru). Dnešní školní budova byla otevřena v roce 1952 a druhý pavilon pro nižší stupeň o deset let později.
Letní čas byl u nás zaveden již za starého Rakouska a to v roce 1917 od 30. dubna do 30. září. S rozpadem tohoto mocnářství zanikl a znovu ho zavedli až němečtí okupanti v roce 1940. I po pádu Hitlerovy „tisícileté říše" jsme ho uváděli v život až do roku 1949. Pak po třicetileté přestávce byl u nás znovu zaveden v roce 1979.
| Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
| Informace |
Záloha na vodné Záloha na vodné na měsíc říjen 1999 se vybírá:
13. 10. 1999 od 12.30 h do 17.00 h
14. 10. 1999 od 12.30 h do 16.00 h
15. 10. 1999 od 12.30 h do 14.30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |