ARCHIV

1999

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Duben 1999 - Číslo 4 - Ročník 9

• Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva
• ANGLIE
• Pranostiky na duben
• Velikonoce
• Badminton na Křemežsku
• Anonym
• Příjmení
• Společenská kronika
• Informace
• Dvousettisícová bezúročná půjčka
• Zábavná matematika

6. schůze OR se konala dne 15.3.1999 za účasti všech radních, které starosta informoval o výsledku výběrového řízení na zpracovatele projektu na rekonstrukci ČOV Křemže. Komise vybrala Hydroprojekt Č. Budějovice, který předložil vítězný návrh na přestavbu ČOV, zaručující trvalý provoz. Dále informoval o jednání s ČSAD o zajištění dopravní obslužnosti v naší obci, ze kterého vyplynulo, že pokud se obce Brloh, N. Ves a Křemže nebudou podílet na pokrytí ztráty, bude zrušen sobotní ranní spoj do Č. Budějovic. Jelikož se jedná o jediný spoj, OR schválila příspěvek obce na r. 1999 ve výši 12 tis. Kč. Zároveň bylo jednáno o přemístění autobusové zastávky od mostu před budovu býv. KNV v Č. Budějovicích. Toto přemístění se jeví jako reálné, cestující budou o něm včas informováni. OR projednala stav pronájmu nebytových prostor v Domě služeb a hospodaření v obec. lesích.

Následně po schůzi OR se konala pracovní porada OZ. Kromě předjednaných bodů v OR zastupitelé rozhodli o zveřejnění záměru obce na prodej stavebních parcel pro výstavbu rod. domků v lokalitě „východ" - u Křemežského rybníka, schválili bezplatné zapůjčení pivního stanu hasičům z Chlumu a ze Lhotky a shodli se na zrušení místní vyhlášky č. 1/97 - tržní řád obce.

Zastupitelé dále projednali záležitosti týkající se postupu úklidu a oprav cest, zřízení panelového chodníku přes park na Doubku, dokončení plynofikace a kanalizace v Chlumu, zakončení a úpravy skládky pod ZŠ, zřízení sběr. dvora za čerpací stanicí Pap-oil a další.

-Lin-

4. pokračování

Při návštěvě Skotska jsme samozřejmě nemohli minout jezero Loch Ness. Jeho nejznámější obyvatelce jsme sice nestáli za tu námahu vynořit se a pozdravit se s námi, ale její napodobeniny z různých materiálů nás v městečku Drumnadrochit doprovázely na každém kroku.

Sympaticky na nás zapůsobilo středisko skotské vysočiny (Highland) a současně nejseverněji položené město Anglie a Skotska Invervess. Díky záplavě květin (rozkvetlých) jsme si vůbec nepřipadali jako na severu. A lochnesku jsme tady potkali na vlakovém nádraží. Měla tenisky značky Nike a prodávala noviny. Dalším symbolem Skotska je národní nápoj - whisky. Při návštěvě palírny Tomatin nám samozřejmě neprozradili recept na její přípravu. Naznačili pouze, že bez pravé skotské vody, obilí (žito, ječmen) a ovzduší je snaha o výrobu marná. Odehrává se v několika fázích a trvá i několik desetiletí (čím starší, tím kvalitnější) v jejichž průběhu dozrává v sudech z pravého amerického dubu. Velký objem se odpaří, takže v sudech zbývá třeba jen třetina moku.

Po dosažení nejsevernějšího bodu, kterým pro nás bylo město Inverness, se vracíme opět na jih. Další den věnujeme prohlídce hlavního (ne však nejlidnatějšího - tím je Glasgow) města Skotska Edinburghu. Evropskou raritu, jakou jsou edinburghské mosty, můžeme díky mlze jenom tušit. A tak se vrháme na prohlídku města. Na jednom z nádvoří je vybudován letní amfiteátr, ve kterém probíhají různé kulturní akce (občas je máme možnost vidět i u nás). Nezbytné je samozřejmě i střídání stráží (samozřejmě ve skotských krojích) a místní specialitou je i každodenní salva vypalovaná z děla ve 13 hodin místního času. Za shlédnutí určitě stojí i skotské korunovační klenoty a kámen (nedávno vrácený z Anglie), na kterém sedávali představitelé země při řešení zásadních otázek. Pochopili jsme, že Skotové si na svém původu velice zakládají, jsou hrdi na svou minulost a v žádném případě nechtějí splynout s Angličany. To dokázali i v nedávném referendu.

Ve skutečnosti jsou „praví" Skotové čitelní na první pohled. Bledá pleť s minimem pigmentu, pihy a vlasy s červeným nádechem nenechají nikoho na pochybách. Od svých jižních sousedů se liší i drobnými odchylkami v jazyku. Každý Skot je např. Mc - syn svého otce. Měli jsme pocit, že nejčastějším příjmením je Donald. Klany McDonaldů totiž měly pamětní desky snad v každém městečku. Často jsme se z nich dozvídali, že právě zde byl tento rod vyvražděn. I přesto prokázal obdivuhodnou životaschopnost ... Svou nezávislost na Anglii se hrdí Skotové snaží demonstrovat vlastní měnou - skotskou korunou. Jejich hrdost jim však nebrání v obchodování v anglických librách, takže jsme neměli žádné problémy (s existencí skotské měny totiž nikdo nepočítal). V Edinburghu vrcholí setkání s národem, jehož symboly jsou jednorožec a bodlák, a my se vracíme do staré dobré Anglie. Hranice mezi Skotskem a Anglií představuje nenápadná zídka u silnice.

Poslední den na britských ostrovech věnujeme městům York a Cambridge. V Yorku navštěvujeme obrovskou katedrálu, procházíme se starými uličkami plnými hrázděných domů, obdivujeme hrad a někteří nadšenci zavítají i do muzea železnice. Při procházce městem nemůžeme přehlédnout plakáty zvoucí na film Kolya, který obdržel cenu americké akademie za nejlepší cizojazyčný film.

Město Cambridge plné studentských kolejí je nám sympatické svou poklidnou atmosférou a velkými plochami (samozřejmě dokonale udržovaných) třávníků. V parku odpočívají mladí lidé z celého světa. Pozorujeme je při bowlingu, tenisu, basketbalu, cricketu, crocetu a tiše jim závidíme takové možnosti sportovního vyžití.

Známou atrakcí města je most matematiků, který byl postaven pouze ze dřeva (bez hřebíků a šroubů). Odborníci z výpravy se však dali slyšet, že zkušený český tesař by to zvládl také a nemusel studovat v Cambridgi. Po pikniku na cambridgském trávníku se definitivně loučíme se spojeným královstvím. Plni dojmů z posledních 14 dnů odrážíme v Doveru od břehu a pomalu začínáme plánovat příští dovolenou. Nesmíme porušit náš systém (na sever - na jih), takže je to jasné. S posádkou a několika spolucestujícími se napřesrok vydáme do Řecka.

-V.S.-

Český název měsíce souvisí patrně s tím, že kvetou duby. Latinské jméno aprilis je odvozeno od slovesa aperire, jež v latině znamená otvírat (ve smyslu jarního otvírání přírody). Dubnové počasí nemůže být jiné než aprílové. Je následkem typických jarních vpádů chladného vzduchu. Toto „náladové počasí" se vyznačuje obvykle náhlým ochlazením, nárazovitým větrem, velkou průzračností vzduchu (tedy výbornou dohledností), ale i rychlým střídáním přeháněk deště, sněhu nebo krup s kratšími či delšími obdobími vyjasnění s již intenzívním slunečním svitem.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí. Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí. Do sucha zaseti do svatého Jiří, jest velmi dobře, ale do mokra je hrob. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Na svatého Jiří rodí se jaro.

Jiří a Marek - mrazem nás zalek. Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo. Po teplém Marku se často ochlazuje.

Jak se dříve v Chlumu řehtávalo

Velikonoce přinášely pro kluky vedle jarních radovánek i určité starosti a povinnosti. Každý kluk asi od 3. třídy si musel opatřit řehtačku nebo klepačku a ti starší dokonce kolovrátek či trakářek. Také se musel naučit řehtat, protože na Křemežsku se řehtávalo nejen normálně, ale i po Krumlovsku, což mělo jiný rytmus (ra-ra-ra-rarara).

Za našich klukovských let se neodbývalo řehtání jen jednou nebo dvakrát za den jako dnes, ale vždy když se na věži zvonilo, a to bylo na Zelený čtvrtek ve 12 hod. v poledne, v 6 hod. večer, na Velký pátek pak v 6 hod. ráno, v poledne, ve 3 hod. odpoledne a opět večer a na Bílou sobotu v 6 hod. ráno. Ve 3/4 na 6 hod. už jsme se museli sejít u kapličky, kde se pokleklo a celá skupina se nahlas modlila. Dozor na řehtáči měl nejschopnější kluk ze 3. měšťanky, který měl také pěkně hlučný trakářek nebo řehtačku. Tomu se říkalo kápo a jeho povinností bylo sepsat jména kluků, kteří chodili řehtat, do notesu a před každou obchůzkou zkontrolovat, kdo chybí. Tam dostal čárku a při rozdělování o jedno vejce nebo o korunu méně.

Na pořádek dohlížel ještě kápův pomocník. Kdo při modlitbě nesejmul čepici, dostal od něho pohlavek, až mu čepice spadla. Po modlitbě se třikrát obešla kaplička za hlasitého řehtání.

Pak se šlo do Horánku, do Vísky a ke mlýnu. Vybíralo se až v pátek v poledne, kdy dvě nebo tři dvojice nosily zvláštní košíky s pleteným příklopem, do nichž se dávala vyřehtaná vajíčka. To se již obcházelo každé stavení s říkánkou:"Strýčku, tetičko, dejte vajíčko, nedáte-li malované, dejte aspoň bílé, slepička Vám snese jiné." Načež se hlučně zařehtalo. Ve staveních, kde neměli slepice, dávali něco drobných, aby se o velikonočním pondělí mohla hrát sekaná o vajíčka.

Když se vybíralo, chvátali kluci z Chluma, aby byli dříve v chlumském mlýně, než křemežští, protože ve mlýně bylo vždy hodně drůbeže a bývala tam největší nadílka. Proto tam chvátali i Křemežštáci a běda, když se tam střetly obě party najednou. To docházívalo někdy i k malé klukovské válce.

Na Velký pátek, po odřehtání ve 3 hod. odpoledne se vajíčka i peníze rozdělily a nechávala se malá záloha, aby kluci přišli ještě i na 6 hod. v sobotu ráno. Kdo nepřišel, jejich zálohy se rozdělily mezi důslednější řehtáče. Pak se řehtačky uložily a měly odpočinek až do června, to se s nimi plašili špačci, aby nelítali na dozrávající třešně.

V chlumském mlýně nebýval jen velký houf slepic, ale mívali tam perličky, krůty, krocana i páva s pávicemi.

-ZH-

2. pokračování

V roce 1990 se členem oddílu stal Z. Podpěra ještě jako aktivní hráč a už jako začínající trenér a funkcionář. Jeho pomoc přinesla oživení ve všech těchto činnostech oddílu. Bez jeho aktivit si dodnes neumíme fungování oddílu představit. Mezi úspěšnými hráči oddílu se v té době začali objevovat další - M. Anderlová, L. Doležalová, J. Mejzlíková, J. Kovář, M. Šebesta.

Rok 1991 byl ve znamení zařazení M. Koudelkové do juniorské reprezentace dospělých. Na Československé universiádě v Popradu získali bratři Michal a Martin Koudelkové stříbro ve čtyřhře. Jiří Holeček patřil k nejúspěšnějším deblistům na mistrovství ČSFR juniorů, M. Koudelková tam zvítězila ve dvouhře. Postoupila tak na Mistrovství Evropy juniorů a vrátila se odtud se 17. místem ve dvouhře. Poprvé se v tomto roce podívala s badmintonem do Anglie a hrála na badmintonových kurtech ve Wimbledonu. Poprvé se na kurtech objevila další generace v současné době výborných hráčů Pirtyák, Oberpfalzer, Schönbauerová, V. Čeloudová.

V polovině devadesátých let se vytvořilo velmi silné družstvo dospělých, které se dvakrát zúčastnilo kvalifikace o II. ligu. Jádro týmu tvořili V. Sklář, P. Holeček, Z. Podpěra, J. Holeček, J. Bednář, M. Anderlová, L. Doležalová

V roce 1992 dosáhli badmintonisté úspěchu, na který čekali mnoho sezón. Vyplatila se konečně letitá práce s oddílem mládeže. Vychovat jednoho dobrého hráče je práce náročná, dlouhodobá a namáhavá - to se nám dařilo už mnoho sezón. Ale dovést k dobrému výsledku družstvo mládeže složené ze tří chlapců a tří dívek to je i otázka souhry šťastných okolností. V tomto roce se podařilo sestavit výborný tým z bratří Jirky a Petra Holečkových, Honzy Bednáře, M. Dominové, D. Neuberkové a V. Čeloudové. Toto družstvo nejenže vyhrálo oblastní přebor, ale s nemalými ambicemi vyjelo k finálovému mistrovství, tehdy ještě ČSFR. I když soupeři měli výborná družstva, bojovnost a umění křemežských hráčů slavily úspěchy. Naši hráči vybojovali pro Křemži první a zatím jediný mistrovský titul v družstvech. Od té doby na podobný úspěch zatím čekáme. Snad v roce 2000? To bude mít Křemže opět silný žákovský tým. Rok 1992 byl ale i rokem dvou mistrovských juniorských titulů pro Markétu Koudelkovou. Rok kdy M. Koudelková a bratři Holečkové reprezentovali naši republiku v utkání proti Hesensku.

V roce 1992 se poprvé otevřely brány Křemežského veletrhu. Na jeho úspěchu se svou troškou podíleli i badmintonisté. Vždy o veletrhu umožní zájemcům z řad návštěvníků veletrhu zahrát si proti skutečným hvězdám z místního oddílu. Badmintonisté pak hrají vždy o veletrhu soutěž dvojic o veletržní pohár věnovaný starostou obce. Prvními vítězi Veletržního poháru se v r. 1992 stali ing. Martin Koudelka z místního oddílu spolu s Pavlem Turkem z Č. Krumlova.

Rok 1993 znamenal pro Markétu Koudelkovou nástup do dospělé reprezetace i její přestup do prvoligového oddílu TJ Meteor Praha. Do juniorské reprezentace byl zařazen J. Bednář. Poprvé se v soutěžích dospělých objevilo i „B" a „C" družstvo, která byla přihlášena do Oblastního přeboru II. třídy. Od té doby tam hrají se střídavými úspěchy.

V květnu roku 1993 byla M. Koudelková poprvé nominována na Mistrovství světa dospělých do Birminghamu. Její cesta od prvních krůčků na badmintonových kurtech k ochutnání atmosféry největší badmintonové soutěře byla dlouhá 14 let. 14 let tvrdé dřiny, odříkání, námahy a potu. Stála však za to. Ne každý z hráčů dokáže tuto řeholi podstoupit. Ve stejném roce poprvé vystoupila na nejvyšší stupeň při Mistrovství republiky ve dvouhře a stala se tak na dlouhou dobu nejlepší hráčkou České republiky. Další titul Mistra republiky získala i smíšená čtyřhra Michal Koudelka, Markéta Koudelková. Ve dvouhře nebyla od té doby na domácí půdě ve dvouhře poražena.

Další medailová umístění na přeborech republiky v témže roce přidali bratři Holečkové, Jan Bednář, Lenka Dominová. Jejich vynikající výkonnost jim přinesla i nominaci na starty v zahraničí.

Rok 1995 přinesl řadu úspěchů mladému J. Bednářovi. Byl členem juniorského týmu, který v Cardiffu získal na Mistrovství Evropy vynikající páté místo. Jeho trvale dobré výkony mu přinesly i umístění mezi desítkou nejlepších sportovců Českokrumlovska. V tomto roce se dařilo i M. Koudelkové - získala tři zlaté medaile na akademickém mistrovství republiky. Přidala i další tituly Mistryně republiky mezi dospělými, dopomohla k vítězství v lize Meteoru Praha, úspěšně vstoupila i do kvalifikace na olympijské hry v Atlantě. Dařilo se i „A" týmu dospělých. Hráči Křemže se stali vítězi oblastního přeboru a sehráli - bohužel neúspěšně - i kvalifikaci o II. ligu. Mezi žáky na sebe prvními úspěchy upozorňovala stále důrazněji další generace - Anderle, T. Cába, Mořkovský, Veselý, sestry Chaloupkovy, Weberová, Jandová, Štrobová, J. Čeloudová. Byl to velmi úspěšný rok.

V roce 1996 pokračovala M. Koudelková ve svých úspěších v olympijské kvalifikaci. Probojovala se do první desítky v Evropském žebříčku i do první stovky nejlepších hráček světa. Přišlo jí i pozvání na olympijské hry do Atlanty - bohužel Český olympijský výbor byl jiného mínění a z olympiády sešlo. Učast na světové universiádě ve Strassburgu byla jen slabou náhražkou. V cizině slavil úspěchy i J. Bednář, který se vrátil z turnaje v Maďarsku se třemi zlatými medailemi. Dvojice Bednář, J. Holeček přivezla z Mistrovství republiky juniorů stříbrnou medaili. Družstvo dospělých obhájilo titul přeborníka jihočeské oblasti a ve složení ing. M. Koudelka, Jan Bednář, Petr a Jirka Holečkové, V. Sklář, Z. podpěra, R. Hála, L. Dominová, M. Anderlová a L. Doležalová opět marně bojovalo o postup do II. ligy. Mezi nejlepšími sportovci okresu byl opět Jan Bednář.

Rok 1997 přinesl M. Koudelkové postup až na 75. Místo světového žebříčku. Přinesl jí i další tituly Mistra republiky i akademického mistra republiky či účast na Mistrovství světa v Glasgow. Skvělé výkony podávali a na předních místech českého žebříčku se drželi i P. Holeček a J. Bednář. Do výběru nejlepších hráčů jižních Čech se prosadili Anderle, Cába, sestry Chaloupkovy, Weberová. Letní soustředění tentokrát zavedlo oddíl badmintonistů do družebního Kirchlindachu ve Švýcarsku. Na pohostinnost naší družební obce, výlety do Alp, stěnu Eigeru či Bern nelze zapomenout. Mezi nejlepšími sportovci se v tomto roce na Českokrumlovsku objevil i Petr Holeček.

Dva nejúspěšnější badmintonisté celé historie oddílu. Mgr. Michal Koudelka, několikanásobný Mistr České republiky, jeden z nejlepších hráčů párových disciplín posledních let v Čechách. Markéta Koudelková, současná nejlepší Česká hráčka dvacetinásobná přebornice republiky a v současné době 54. hráčka na světovém žebříčku.

V roce 1998 pokračovaly všechny soutěžní i mimosoutěžní aktivity oddílu. Byla uspořádána soustředění jarní - ve Volarech na kolech, letní na lodích na Vltavě i podzimní. Uskutečnil se Desetiboj mixů, Veletržní pohár, Turnaj neregistrovaných, Vánoční turnaj mixů i společné posezení na závěr roku. Nově se naši žáci představili začátkem roku na sportovní akademii v Základní škole. Veletržní pohár se hrál poprvé s mezinárodní účastí. Byli jsme přizváni i do regionální soutěže Horního Rakouska a Jižních Čech (kde se našemu družstvu velice daří). Opět se objevily nové tváře mezi nejmladšími hráči oddílu. Pod vedením trenérů pana Jirků či B. Štrobové vyrůstají další talenti.

První úspěchy již sklízejí bratři Ardolfové či mladičký Šmejkal. Daří se i už zkušeným borcům. Honza Bednář se už natrvalo prosadil do prvoligové soupisky pražských Spojů. Petr Holeček se stal juniorským přeborníkem republiky a členem juniorské reprezentace republiky i jedním z deseti nejlepších sportovců Českokrumlovska. František Anderle je nejlepším z hráčů kategorie do 13 let v celé republice. M. Koudelková úspěšně objíždí Evropu a na mezinárodních turnajích sklízí jedno medailové umístění za druhým - díky tomu se ve světovém žebříčku posouvá na 58. místo - to je velmi nadějné vzhledem k blížícím se olympijským hrám v Sydney v roce 2000. Badminton v Křemži končí čtvrt století své působnosti přehlídkou řady úspěchů a nadějným výhledem do budoucnosti.

Jistě v průběhu uplynulých let bylo mnohem více úspěchů, než které se podařilo čtenářům přiblížit. Byla možná i větší řada porážek, zklamání, drobných sportovních tragedií. Vždy se ale podařilo drobné či větší krize, které se nevyhnou žádnému oddílu v žádném sportovním odvětví překonat.

Potýkali jsme se mnohokrát s nedostatkem finančního zabezpečení s nedostatkem vybavení, kolísala výkonnost hráčů i celého oddílu, občas nás trápil i nedostatek hráčů či trenérů. Vždy jsme však byli vedeni snahou o to, aby se pohyb a sport staly nedílnou součástí životního stylu všech, kteří prošli řadami oddílu. Jestli se nám to podařilo alespoň u poloviny z zhruba tří set hráčů, kteří provozovali badminton na kurtech Základní školy ve Křemži, můžeme být spokojeni.

Naše radost je o to větší, že jsme dosáhli skutečně velkých úspěchů. Věříme, že jsme ještě neřekli poslední slovo. Držte nám palce!

- Dr. Koudelka -

Občas se stává, že na OÚ Křemže přijde dopis (stížnost, upozornění) podepsané šifrou nebo úplně bez podpisu. Mnohdy by bylo možno na tento reagovat nebo věc vysvětlit, ale jelikož není znám pisatel, končí takovýto dopis v koši.

Žádáme občany, pokud mají jakýkoliv podnět, připomínku či dotaz, aby se nebáli nebo nestyděli uvést své jméno a adresu, vždyť jim nikdo hlavu "neutrhne". Pokud nechtějí být do případu zapojeni, stačí uvést, že si nepřejí být jmenováni a my to budeme respektovat. Jsme naopak rádi, když podněty od občanů chodí, svědčí to o tom, že jim není dění kolem lhostejné a my jsme tu od toho, abychom připomínky řešili.

- JH -

Chlumeček

čp.	Majitel v r. 1840 (počet osob)	Příjmení posledního majitele trvale bydlícího
1.	Knížecí dvůr:
	správce, manželka, kuchařka, dcera a 7 služebných	rod. Bukovských
2.	Franc Bůžek, sedlák (6)	Stanislav Bůžek
3.	Řehoř Bůžek, výměnkář 73 let	Jitka Bůžková
4.	Ondřej Husar, sedl. (6)
5.	Václav Hála, domkář (10)	Jan Hála
6.	Ondřej Simandl+ Tomáš Sládek (8)	Jan Troup
7.	Matěj Jiřička (7)	František Prajer
8.	Ján Dvořák (6)
9.	Magdalena Blažková (3)	Víteček
10.	Tomáš Bůžek (7)
11.	Alexandr Šnajder (9) měl tovaryše a učedníka
12.	Vojtěch Hamerník (9)
13.	Vojtěch Lokner (5)
14.	František Valík, mlynář (4)
15.	Vojtěch Fröhlich, domkář (10)	Zdeněk Churan
16.	Matěj Jakeš (5)	Kačerů

Poznámka:

Rod Bůžků je pravděpodobně nejstarším rodem na Křemežsku. Žijí na svém statku (s výjimkou násilného vystěhování za vlády komunistů) nepřetržitě od r. 1540 a svého času se rozrostl i do Stupné.

Osada Chlumeček má k 3.3.1991 23 domů, z toho je jen 14 trvale obydlených.

Stupná

čp.	Majitel v r. 1840 (počet osob)	Příjmení posledního majitele trvale bydlícího
1.	Borovka Matěj, podruh (4)
2.	Trapl Michael, sedlák (11)	Trapl Jan Hüttner Milan
3.	Skorunka Matěj, sedlák Skorunka Vít, výměnkář Hamberger Josef, podruh (9)	Troup František
4.	Klimeš Simon, sedlák (6)	Troupová Marie
5.	Bůžek Bartoloměj, sedlák (4)	posl. maj. Jan Eibl
6.	Bůžek Vojtěch, podruh (2) Bůžková Barbara, vdova Bůžek Kašpar, výměnkář (9)	Edelmann Marcel
7.	Pecka Šimon, sedlák (8)	Pecka Václav
8.	Bletrbaur Michael (7)
9.	Šimeček Matěj (6) Klimeš Matěj, podruh (2)	Froňková Marie
10.	Domin Ondřej, podr. (2)	Postlová Ludmila
11.	Klimeš Pavel, sedl. (3)
12.	Bícová Markéta, podr. (4)
13.	fanoušek Matouš, sedl. (9) Domin Vojtěch, podr. (4)	Bartoš Jan
14.	Šimeček Václav (8)	Bauer František
15.	Kalkuš Jan, domk. (7)
16.	Opelková Anežka (4)
17.	Lang Linhart, sedl. (6) Jiřičková Anna, podr.
18.	Andrle Franc, domkář (7) Jiřička Matouš a Franc (5)
19.	Jindra Vavřinec (4)	Fučík Jan
20.	Frojda Josef, domkář (4)	Bauer Pavel
21.	Záruba Linhart (5)
22.	Prajer Jakob, kovář (4)	Housková Růžena
23.	Trapl Vojtěch, domkář (6)
24.	Šimeček Kašpar, sedl. (6)	Ferneza, Kolář, Přibil
25.	Pfefrlová Voršila, podr.	Pecková Ludmila
26.	Hájek Anton, domk. (6)	Weberová Marie
27.	Vlček Jan, domk. (2)
28.	Linha Florián, domk. (4)	Světlíková Silva
29.	Švarc Tomáš, sedl. (4) Hamerník Jakob (2) Bícová Anna, podr. (2)	Kovárová Marie
30.	Plánský Bártl (5) + 1 tovaryš	Vlček Jan
31.	Kalkuš Šimon (7)	Šíhovec František
32.	Žíla Anton, mlynář (3)	post. maj. Žíla
33.	Prüher Martin, chal. (6)	rod. Príherů, dnes Říčař Jan
34.	Bína Linhart, domk. (2)
35.	Kovář Franc, domk. (2)	Jakešů
36.	Jakubec Jan, domk. (5) + 1 učedník	Schiessel Adolf
37.	Jiřička Vít, domk. (6)
38.	Sarauer Matouš (7)
39.	Trapl Tomáš, domk. (6)	Lang Jaroslav
40.	Beneš Franc, domk. (4)	Cába Josef a Václav
41.	Borovka Vít, podr. (4)

Osada Stupná má k 3.3.1991 celkem 49 domů, z toho trvale obydlených 35.

Bohouškovice

čp.	Majitel v r. 1840 (počet osob)	Příjmení posledního majitele trvale bydlícího
1.	Duda Vít, sedlák (8)	Božena Dudová
2.	Okurka Matěj (4)	Duda Pavel
3.	Pecha Vavřinec (2)	rod. Vybíralů
4.	Pízek Vojtěch, sedl. (8)	posl. rodina Rypotů
5.	Šafárová Anna, živnostník	k čp. 4 - zbourána
6.	Pecha Matěj (6) Piller Jan, podruh (4)	Nejedlý Josef
7.	Marek Matouš, sedl. (5)	posl. rod. Čížků
8.	Klimeš Franz (5)	Rypota František
9.	Klimeš Jakob, otec Žižková Anna,	podr. (3) posl. rod. Reindlů
10.	Frojda Vojtěch (5)	pastouška čp. přiděleno rod. Blahutů
11.	Winzig Jan, mysl	pastouška čp. přiděleno rod. Blahutů
12.	Maučka Vojtěch myslivna	Novotný Pavel
13.	Šustr Ondřej, domk.	Spratlinová Jar.
14.	Najbaur Matěj domk.	Míka Jan
15.	Švarc Jakob (6)	Švarc Bohumil

Podle sčítání k 3.3.1991 mají Bohouškovice část I a II celkem 14 domů, z toho trvale obydlených 10.

- Fr. Nejedlý -

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Lukáš Jakubec, Křemže - 2.3.1999
• Anna Bürgerová, Křemže - 10.3.1999

Záloha na vodné na měsíc duben 7999 se vybírá:
st. 14.4. od 13.00 do 17.00 hodin
čt. 15.4. od 13.00 do 17.00 hodin
pá. 16.4. od 13.00 do 15.00 hodin
v jídelně Domu služeb ve Křemži.

Pro letošní rok uvolnila vláda částku témět 1,5 miliardy korun se záměrem oživení nové bytové výstavby. Odečteme-li cca 350 milionů korun pro žadatele z loňska, zbývá pro letošní žadatele poměrně velká, i když ne nekonečná částka. Takže: stavíte-li, máte šanci.
Připomeňme si dosud známé informace pro přidělení SBP (psáno 20.3.1999).

STAVBA
Půjčka je určena na podporu vlastnického bydlení, tedy na vznik nové bytové jednotky (výstavba domu, bytu, půdní vestavba, nástavba ...) o minimální ploše 34 m² v osobním vlastnictví žadatele na území ČR. Stavební povolení pro tuto stavbu musí být vydáno po 1.7.1997 a kolaudační rozhodnutí má nabýt právní moci nejpozději do 4 let ode dne vydání stavebního povolení.

ŽADATEL
Žadatelem o tuto „dotaci" musí být fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR, která tuto stavbu neprovádí v rámci své podnikatelské činnosti (takže ne stavební firma apod.).
Další podmínkou je, že se žadatel stane nejpozději s vlastnictvím nemovitosti také vlastníkem nebo spoluvlastníkem zastavěného pozemku.
Půjčka je určena žadatelům, jejichž příjem (do rodiny) nepřesáhne čtyřnásobek životního minima. Horní hranice věku žadatele je 52 let a žadatel ani jeho manželka neobdrželi jiný příspěvek na individuální bytovou výstavbu. Manželům lze poskytnout SBP pouze jednou.

VÝŠE ÚVĚRU
Výše úvěru (přesně poskytnutá částka SBP) se odvíjí od plochy stavěného bytu či domu. Maximum - tj. 200.000,- Kč - je nárokovatelné již pro bytové jednotky o ploše 50 m². Přidělení SBP je vázáno dále na čerpání úvěru od hypoteční banky nebo stavební spořitelny.
Velkou výhodou této půjčky je až 10-tiletý odklad bezúročných splátek!!! To znamená, že příjemce této půjčky ji v roce 1999 prostaví a do roku 2009 začne splácet měsíčně 1.667,- Kč (maximální odklad u žadatelů mladších 42 let věku). Při maximálních odkladech a prodlevách to tedy znamená ukončení splátek až po 20-ti letech s tím, že půjčka je bezúročná. Splácíte tedy pořád oněch nominálních 200.000,- Kč, i když reálná hodnota bude mnohem nižší (někde na úrovni dnešních 120.000,- Kč).
Další informace může potenciální žadatel získat nejen z tisku, ale i na pobočkách Českomoravské záruční a rozvojové banky, dalších bankovních ústavů (stavební spořitelny a hypoteční banky) nebo v naší firmě (formuláře a další podklady jsou k dispozici). Kancelář ekonomického a finančního poradenství Pražská 32, České Budějovice. Tel.,fax: 038/26578, mobil: +420 602 135 817.

Informační servis Kanceláře ekonomického a finančního poradenství pro měsíčník Křemežsko připravila

ing. Romana Mikešová.

Příklad č. 3 měl 2 řešení.
Nejkratší postup: sestrojit stranu a, rovnoběžku ve vzdálenosti 4 cm, kterou protneme kružnicí se středem C a poloměrem 5 cm. Průsečíky s rovnoběžkou jsou vrcholy A.

Omluva: V řešení 1. příkladu došlo k politováníhodnému omylu. Správně má být:

v (km / h) : t = s / v = 0,8 / 48 = 1 / 60 hod = 60 s atd.

Druhý výpočet je však nejjednodušší
Pořadí po 3 příkladech:
1. Sarauer 13 b
2. Langová 8 b
3. Kodrasová 6 b
4. Šebestová 5 b, Šturmová 5 b
6. Spurný 4 b
Každý však řešil jiný počet příkladů.

Příklad č. 4
Vypočítejte objem pravidelného čtyřstěnu o hraně a cm. Za a možno dosadit libovolné kladné číslo. (Není to však nutné.)

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0