ARCHIV | 1999 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Srpen 1999 - Číslo 8 - Ročník 9 |
Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
Na společném jednání OR a OZ se sešli zastupitelé dne 12.7.1999. V úvodu provedl starosta kontrolu plnění úkolů z minulých jednání a předložil k projednání žádosti o prodej a pronájem obecních pozemků.
Členové OZ stanovili pravidla pro půjčování pivního stanu našim občanům (k nepodnikatelským účelům á 10 tis. Kč), neschválili zřízení stálého pracovního místa na OÚ pro vypořádání majetkoprávních vztahů obce k pozemkům a zabývali se problematikou výstavby chodníku v Budějovické ul. (mezi ulicemi Doubek a Lomená), využitím budovy kina dle záměru předloženého Sokolem Křemže, žádostmi o pronájem uvolněných nebyt. prostor v Domě služeb a zejména pak přípravami a zabezpečením 8. ročníku Křemežského veletrhu. V další části byla diskutována naléhavost potřeby oprav dalších komunikací, rekonstrukce vodovodu ve Slavči a další.
-Lin-
Ohlédnutí za Křemežským veletrhem |
8. ročník KV je zdárně za námi, veškeré přípravy, jakož i následná likvidace a úklid celého areálu jsou již dokončeny, a tak nám nezbývá než bilancovat.
V letošním roce padaly rekordy:
Veletržní střípky |
S kuchyní si spletla okno naší redakce jistá paní, která prosila o vodu pro svého psa. Rádi jsme jí vyhověli a ubezpečili ji, že zcela mimo svůj plán se neocitla. Vždyť noviny se také vaří a někdy se u toho i pěkně zapotíme.
Jedna redaktorka nás seznamovala se svou představou o anketě takto: "Nebudeme jim dávat žádnou otázku, jenom se jich zeptáme ..."
V řídícím středisku: „Čtyřka volá jedničku. Čtyřka volá jedničku. Přepínám ... Jedničko, ozvi se!". A z vysílačky se ozývá: Jano, jedničku držíš v ruce".
Jeden z návštěvníků KV, který parkoval na náměstí, prohlásil: „Tak ti řeknu, Vašku, v tý Křemži mají všechno perfektně zorganizovaný. Vedle domu s pečovatelskou službou je hned pohřební služba."
Autorem veletržního postřehu je pan Ludačka ze Křemže.
Paleček a Janík premiérově na KV
Dechovkovou náladu „narušila" o sobotním podvečeru svými rozvernými písničkami dvojice Paleček-Janík. Před jejich odjezdem jsme na chvíli „zdrželi" tiskového mluvčího dvojice Michala Janíka a zeptali se:
Jak se vám líbila atmosféra pivního stanu?
Bylo to vynikající.
Před vámi i po vás hraje dechová kapela. Jak se cítíte?
Bezvadně. Božejáci jsou dobrý. Já tedy dechovku moc nemusím, ale tohle se mi líbilo.
Jak dlouho už spolu hrajete?
30 let.
Kde se s vámi mohou posluchači setkat?
Jezdíme po celé republice. Brzy se chystáme i do Austrálie.
Budou vám tam rozumět?
Hrajeme především pro krajany.
Nebojíte se, že vás díky vašim textům zakážou?
Když nás nezakázali v roce 68, tak už ne.
I kdyby se dostal k moci soudruh Grebeníček?
(Smích). Toho se neobávám, ten zkrotne.
Můžeme se na vás těšit příští rok na KV?
To nezáleží na nás. Pokud nás pozvete, rádi přijedeme. Rád bych si tady nakoupil oblečení.
Děkujeme za rozhovor.
- V.S., J.Š. -
Policejní okénko |
Policisté Obvodního oddělení Křemže prožívali dobu konání 8. Křemežského veletrhu plněním služebních úkolů. Po zkušenostech z minulých ročníků Křemežského veletrhu jsme zaměřili svou pozornost na zabezpečení plynulé dopravy v obci, a dále jsme velkou pozornost věnovali prevenci před příppadnými nenechavci, kteří mívají při podobných akcích zálusk na cizí majetek.
V dopravě bylo řešeno přes 150 dopravních přestupků, když někteří řidiči nerespektovali dopravní značení, kterým byla v průběhu Veletrhu řešena dopravní situace v obci. I přes relativně vysoký počet dopravních přestupků je na místě pochválit drtivou většinu řidičů, kteří se v dopravě chovali ukázněně, a i oni přispěli k hladkému průběhu Veletrhu.
OOP Křemže eviduje z Veletrhu jeden případ trestného činu krádeže, kdy jednomu z vystavovatelů odcizil dosud neznámý pachatel mikrovlnnou troubu, kterou nechal vystavovatel přes noc nezajištěnu ve svém prodejním stánku. Dále evidujeme tři přestupky proti majetku. Ve dvou případech se jedná o odcizení celkem devíti lahví různého alkoholu. Jedné z návštěvnic byl lehce opilým mužem poškozen dětský kočárek se škodou 500,- Kč.
Chtěl bych na tomto místě poděkovat pracovníkům obecního úřadu a všem pořadatelům, kteří se podíleli na hladkém průběhu všech čtyř dnů Veletrhu. Velmi se osvědčilo spojení organizačního štábu Veletrhu s naším OOP pomocí přenosné vysílačky, čímž byla zabezpečena operativní a okamžitá součinnost a případná pomoc ze strany Policie ČR.
- kpt. Dušan Klícha -
ŘECKO - pokračování |
Po návštěvě Korintu nás čeká další perla antické historie - Mykény. Při vyslovení jejich jména se většině lidí vybaví slavná Lví brána (vstup do hradu), jejíž fotografie asi nechyběla v žádné učebnici dějepisu. Významné středisko mykénské kultury své bohatství skrývalo až do minulého století, dokud nezačal německý obchodník a archeologický nadšenec Heinrich Schliemann odkrývat poklady nesmírné ceny. Ty byly ukryty hlavně v šachtových hrobech. Zajímavá byla návštěva zachovalé kupolové hrobky s dlouhou přístupovou chodbou, která se po každém pohřbu zasypávala (např. Klytaimestřina hrobka). Vykradači pokladů si však brzy do nich nalezli přístup a všech devět hrobek, které se v okolí mykénského hradu nacházejí, bylo v době archeologických výzkumů už vyloupených.
Pro prohlídku „hradu" Tyrins, nacházejícího se blízko Mykén, potřebuje každý návštěvník velkou představivost. Ruiny kamení zarostlé travou jeho někdejší slávu moc nepřipomínají. Vysoká tráva skrývá i zbytky budov kultovního i světského charakteru v Epidauru. Obtížně jsme zde rozeznávali bývalou baziliku, římské lázně, stadión nebo Asklépiův chrám. Asklépios - řecký bůh lékařství - tu údajně léčil ve spánku. Každý nemocný se po povinné předchozí oběti odebral do kryté sloupové síně, kde strávil noc v naději, že ho bůh buď přímo ve spánku vyléčí nebo mu dá dobrou radu na vyléčení. Součástí terapie byly i návštěvy monumentálního divadla. To patří k nejzachovalejším v Řecku. Má výbornou akustiku šeptání na jevišti slyší zřetelně diváci v horních řadách. Hlediště pojme asi 14000 lidí.
Po návštěvě Epidauru nás čeká bývalé hlavní město řeckého státu - Nauplio. Už na první pohled nás fascinuje starobylé město s mohutnými pevnostmi tyčícími se na skalách nad zálivem. Doslova nadšeni jsme z podvečerní procházky úzkými uličkami, které nás dovedly až k pobřežní stezce. Ta, kopírujíc moře, obtáčí celý poloostrůvek i s pevností. Na pevnost si vyšlápneme další den a nestačíme „hltat" pohledy na město a moře otevírající se před námi. Jižní slunce nám po několika deštivých dnech opět ukazuje svou sílu a tak je odpolední program jasný. V kempu u města Tolo si vychutnáme celý den „nicnedělání". Moře nás příjemně osvěží a využijeme i místní pohostinnosti (zvlášť, když se zde setkáváme se Slovenkou, která tu již několik let žije).
Po takto stráveném dni se nikdo příliš nehrne do rozpáleného autobusu. Přejezd horami, do v historicky významné Sparty, je vyloženě únavný. Bývalé slavné peloponéské centrum už dnešnímu návštěvníkovi nemá co nabídnout. Muzeum bylo zavřené, a tak jsme pracně hledali nevýrazné trosky chrámů, divadla a zbytky antických staveb. Samozřejmě bez sebemenšího označení. Na řecký laxní vztah k památkám už si pomalu zvykáme.
Před nepříjemným vedrem utíkáme do Mystry. Vesnice v kopci, 7 km od Sparty, je známá komplexem klášterů a hradem z doby byzantské. Svého rozkvětu Mystra dosáhla kolem poloviny 14. století n.l., takže si rázem připadáme jako v současnosti. Při toulkách po Řecku je vůbec orientace v čase (většinou se pohybujete hluboko př. n. I.) poměrně náročná.
Pokračování příště
- V.S. -
Jan Smutek |
My ze starší generace máme ještě v živé paměti toto jméno. Po významném našem rodáku Vojtěchu Schneiderovi, o kterém jsme psali v našich novinách v č. 9/1998, můžeme řadit Jana Smutka jako dlouholetého kronikáře a pracovníka ve veřejném životě hned na druhé místo. Letos v srpnu uplyne 115 let od jeho narození. Jeho rodiče se přistěhovali do Křemže z Horního Římova a založili si obchod se smíšeným zbožím a dřevěnými výrobky nejprve v čp. 13 ve Křemži (dnes vietnamská prodejna), pak přešli do čp. 26 (dnes rod. Waldaufů - proti kostelu pod Filípků) a nakonec pamatujeme tento obchůdek v čp. 42. Zde vedli i malé hospodářství. Jejich syn Jan Smutek po absolvování nižšího gymnazia studoval na dvouleté obchodní škole, a pak pracoval jako obchodní příručí na několika místech - šel do světa na zkušenou. Od září 1911 pracoval v obchodě u otce až do jeho smrti 7.9.1939, kdy po něm obchod převzal. Již před tím pracoval v různých veřejných funkcích ve spolcích a společenstvech.
V r. 1948 byl jmenován kronikářem obce Křemže. V obecní kronice, která nebyla po dobu německé okupace vedena, dopsal události od roku 1939, což byla práce dosti náročná. Pak vedl obecní kroniku až do r. 1966. Jeho zápisy za jednotlivá léta jsou pečlivé, plně vyčerpávající, objektivní a nestranné - tak, jak má kronikář psát.
Když cítil konec svého života, rozloučil se se svou obcí dopisem ze dne 15.6.1966, kterým předává obecní kroniku, veškerý svůj nemovitý majetek, včetně domu čp. 42 a „Smutkovy strouhy" (je podél lesa Háje nad Artypou - dnešní chatová oblast), obci Křemže. Krátce nato zemřel, 3.7.1966 ve věku 82 let.
Nejsmutnější z konce jeho života je ale ta okolnost, že Jan Smutek, dlouholetý a vzorný kronikář a i jinak obětavě činný ve veřejném životě, zemřel téměř v bídě. Zřejmě jako každý jiný živnostník měl tehdy komunistickým režimem vyměřený bídný důchod, při kterém se svou sestrou opravdu živořili. V obecním archivu jsem v jeho písemné pozůstalosti našel dopis adresovaný Výboru žen v Křemži, v němž jim děkuje za potřebné potraviny, které dostal jako přilepšení k Vánocům. Z tohoto dopisu, ze školního vysvědčení Obchodní školy ve Strakonicích i z vysvědčení, které otiskujeme, můžeme usuzovat na inteligenci a osobní kvalitu Jana Smutka.
Jistě dobře víme o hrobce rodiny Smutků na našem hřbitově, ve které je pohřben. Domek čp. 42 (proti lékárně), který daroval obci, převedla tato bezúplatně podniku Jihočeské vodovody a kanalizace, které ho vlastní dodnes.
- František Nejedlý -
Společenská kronika |
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
Informace |
Záloha na vodné na měsíc srpen se vybírá:
st. 11.8.1999 od 12.30 do 17.00 hodin
čt. 12.8.1999 od 12.30 do 16.00 hodin
pá. 13.8.1999 od 12.30 do 14.30 hodin
v jídelně Domu služeb ve Křemži
Dub letní | u silnice Křemže-Holubov (na Švanďáku) má obvod 4,6 m. |
Dub letní | při silnici proti rybníku v Holubově - obvod 4,2 m. |
Dub letní | na rozcestí silnic v Chlumečku obvod 4,2 m. |
Lípa srdčitá | u vlakového přejezdu před Třísovem - obvod 7 m. |
Lípa srdčitá | v Třísově u čp. 22 - obvod 5,1 m. |
Lípa srdčitá | dvoják u hájovny v Krasetíně obvod 2,32 m + 2,25 m. |
Morušovník bílý | u radnice ve Křemži - obvod 1,98 m. |
PROBLÉM Y2K - „Počítačový rok 2000" |
Vážení občané, jistě se každý z Vás setkal s informací o problému, který může způsobit přelom roku 1999 a 2000, v souvislosti se stále větším využíváním počítačové techniky. Nejedná se však pouze o počítačové systémy, ale i o celou řadu systémů, které v sobě mají zabudované mikročipy obsahující hodiny a datum (např. elektronické pokladny, telefonní ústředny a telefony, výtahy, systémy vytápění budov, zabezpečovací zařízení, ale i moderní domácí spotřebiče).
Základní příčinou problémů, které souvisejí s příchodem roku 2000 je skutečnost, že z řady úsporných důvodů byl v minulosti (a dokonce je i v současnosti) pro vyjádření roku používán nikoliv úplný čtyřmístný formát, ale formát dvoumístný. Důvodem je jednak snaha o ušetření místa na paměťových médiích, a jednak snaha o ušetření práce uživatelů.
CO ZPŮSOBUJE PROBLÉMY:
INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |