| ARCHIV | 1999 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Březen 1999 - Číslo 3 - Ročník 9 |
| ARCHIV | 1999 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Březen 1999 - Číslo 3 - Ročník 9 |
| Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
Na své 4. schůzi se sešla OR dne 1.2.1999, kde projednala možnosti zapojení naší obce do různých programů, ze kterých je možnost získat finanční prostředky na rozvoj obce. OR schválila převod výsledku hospodaření z vedlejší hospodářské činnosti (937 tis. Kč) do rozpočtu obce a cenu za ubytování v ubytovně obce 100,- a 70,- Kč za lůžko a den. Dále projednala návrh rozpočtu obce na r. 1999 v souvislosti na nutnou úpravu ČOV Křemže, kdy náklady na intenzifikaci ČOV budou činit více než 2 mil. Kč. Dle expertních posudků má největší podíl na neuspokojivém stavu ČOV, který trvale nezabezpečuje požadované parametry, projektant. Vzhledem k rozsahu prací je nutné vyhlásit výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace a následně pak na vlastní realizaci.
Týž den, následně po schůzi OR, se konala pracovní porada OZ. Do této pracovní porady byli přizváni zástupci VaK a 1. JVS, kteří předložili své návrhy provozování obecního vodovodu. OZ dále projednala návrh rozpočtu obce na r. 1999, prodej akcií, resp. právo hospodaření s akciemi JČE a JČP, které má naše obec ve vlastnictví, zřízení společného sběrného dvora obcí Křemže a Holubov (za benzinovou pumpou) pro ukládání nebezpečných a zvlášť nebezpečných odpadů, dle připravované vyhlášky č. 1/99 o odpadech. Zastupitelé rovněž projednali žádosti o prodej pozemků a osud rybníka Imatr za ZŠ, který MS ČRS, jako nájemce vzhledem k jeho stavu navrhlo zavézt.
Další pracovní porada OZ, která se konala 15.2.1999 (přítomni všichni zastupitelé), navázala na předchozí poradu a zastupitelé znovu projednávali, kdo bude provozovat vodohospodářské zařízení obce. Zvažovala se všechna pro a proti od obou vodohospodářských firem Vak a 1. JVS, byla zvážena a následně zamítnuta i možnost provozovat si zařízení v režii obce. Zastupitelé projednali též návrh rozpočtu obce na r. 1999 ve vztahu k novým skutečnostem ohledně prodeje akcií JČE a JČP a rozbor hospodaření obce za r. 1998, přičemž se zaměřili na hospodaření ve Službách obce a v obecních lesích. Neschválili návrh na zřízení mikroregionu (sdružení obcí Křemže, Nová Ves, Brloh, Holubov) pro možnost zapojení do programů Phare, neboť není zatím zpracována žádná koncepce rozvoje tohoto mikroregionu.
5. schůze OR proběhla dne 22.2.1999 (omluven ing. Ježek) a OR provedla výběr dodavatele na renovaci a povrchovou úpravu parket. podlah na radnici (fi. Podlahy HYKA - MELMER), schválila zvýšení ceny dětských vstupenek na Křemežský veletrh (10,- Kč), uzavření nájemní smlouvy s Českým zahrádkářským svazem na pronájem obec. pozemků za 1.000,- Kč/rok a doporučila OZ provedení směny domů čp. 319 a 321 se ZD Křemže (při převodu z Fondu nár. majetku na Obec došlo k formální chybě, a tím k nesprávnému zápisu do katastru nemovitostí).
OR dále projednala účelnost vytvoření mikroregionu, složeného ze sousedních obcí, za účelem podpory turist. ruchu, možnosti prohloubení kontroly obce nad hospodařením v obecních lesích, postup intenzifikace ČOV a její předání vč. kanal. Sítě odbor. provozovateli a další.
Veřejné zasedání OZ se konalo dne 25.2.1999 v sále radnice za účasti 13 zastupitelů (nepřítomen ing. Ježek, ing. Štibic) a asi 45 občanů. Po úvodních formalitách starosta seznámil přítomné s děním v obci (postupem plynofikace Chluma, zajištěním trvalého provozu ČOV, příprav veletrhu, chemického posypu vozovek, zřízením mikroregionu, zveřejněním naší obce na internetu a další).
V další části předložil předseda fin. komise dr. Waldauf OZ ke schválení výsledek hospodaření obce za rok 1998 a návrh rozpočtu na r. 1999. Tento rozpočet byl navržen jako přebytkový, neboť díky schválenému prodeji akcií JČE a JČP, byla vytvořená - nerozdělená rezerva 7,7 mil. Kč. V rozpočtu je uvažováno ve výdajové části s nejvyššími položkami na dokončení plynofikace, na opravy komunikací na úpravu - intenzifikaci ČOV Křemže, zřízení ZTV pro výstavbu nových rod. domků a nákup dalšího pivního stanu. Byla rovněž schválena vyhláška č. 1/99 o nakládání s komunálním odpadem, dle které bude od 1.4.1999 zřízen v místě bývalé výkupny ovoce, za ČS Pap-oil ve Křemži, sběrný dvůr, kde budou občané moci zdarma odkládat domovní odpad mající charakter nebezpečných a zvlášt nebezpečných odpadů (televizory, ledničky, baterie, zářivky a pod.) Vyhláška je vyvěšena na úřední desce OÚ.
Po dlouhých a důkladných přípravných jednáních byl schválen „staronový" provozovatel vodohospodářského zařízení obce VaK a.s. a navýšení ceny za odběr vody pro občany o 1,90 Kč, tj. na 10,30 Kč/ m3 a pro podnikatele na 21,- Kč/m3 (vč. DPH), a to od 1.3.1999.
Na návrh tajemníka byla schválena formální směna obytných domů čp. 319 a 321 ve Spojovací ul. mezi Obcí a ZD Křemže, neboť při převodu z Fondu nár. majetku na Obec došlo k chybnému zápisu do katastru nemovitostí a prodej obecních pozemků.
Po diskusi občanů, zaměřené na úpravu veř. prostranství a dopravní obslužnost bylo přijato usnesení, jehož úplné znění otiskujeme.
- Lin -
| 15. březen 1939 |
Připoměňme si jen v nástinu 60. výročí nejčernějšího dne v historii našeho národa: německou okupaci zbytku naší vlasti, již od září 1938 oloupenou o naše pohraničí a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Tím Hitlerův nacistický režim tvrdě a nepřátelsky zasáhl do našeho klidného života. Byl konec svobody a demokracie u nás, nastoupilo období německé nadvlády, teroru a násilí. Strašné je dnes pomyslet na to, co nás v případě německého vítězství čekalo. Už dávno by se v naší krásné vlasti neozývala česká řeč. Německý „Drang nach Osten" (Tlak na Východ) by byl pohltil naše země. Polsko i Ukrajinu. Bylo plánováno jednu třetinu národa zlikvidovat, jednu třetinu vysídlit na Sibiř a Němcům vyhovující třetinu zotročit.
K tomu už směřoval národnostní útisk, kriminály, koncentráky a popravy bez soudu. Stačí připomenout jen učitele Kubeše a osm krasetínských popravených za Heydrichyády, Františka Němečka ze Mříče umučeného v Osvětimi, věznění Gustava Kříže ze Křemže a dvou vysokoškoláků z Chlumečka Jana Bůžka a Jaroslava Hály, bratrů Koubových ze Mříče a dalších, kteří se dostali gestapákům do rukou a dnes už ani nevíme, kdo to všechno byli. Německá říše vysávala náš výrobní potenciál i pracovní síly. Z našich vesnic se ztráceli dělníci jeden za druhým. Pracovním úřadem byli nasazováni na práci do Německa a Rakouska. Dokud to byl většinou jen Linec, šlo to. Pak ale byly příkazy do Kielu, Drážďan, Berlína aj., kde už hrozilo bombardování (Fošum, Hajer, Kolouch ze Mříče). V Norsku byl Malcát a Reindl ze Slavče (obecní kronika Mříč). Nejsmutnější bylo, že naše mládež, chlapci a děvčata, se musela rozloučit s domovem a nastoupit na různá místa v Říši na odklizovací práce a do továren. Z našeho Křemežska jich bylo cca 25, hlavně z ročníku 1924, který byl nejvíce postižen.
Nikdy před tím v celých našich dějinách nenastoupil náš národ hroznější cestu na Kalvarii než tomu bylo 15.3.1939.
- Fr. Nejedlý -
Z Lidového deníku z neděle 19.3.1939
ŠI. Neurath protektorem
ČTK. Z Berlína, 19. března. (Úředně.)
Vůdce a říšský kancléř jmenoval říškého ministra Konstantina svobodného pána šl. Neuratha Říšským protektorem v Čechách a na Moravě s úředním sídlem v Praze. Svobodný pán šl. Neurath zůstává nadále říšským ministrem a předsedou tajné kabinetní rady.
Dále jmenoval Vůdce náměstka župního náčelníka župy Sudetské Karla Herrmanna Franka státním tajemníkem a vládního presidenta Kurta šl. Burgsdorffa ministerským ředitelem u Říšského protektora v Čechách a na Moravě.
Střední Evropa získala opět mír.
Berlín, 18.března.
V uvodním článku, nadepsaném „Veliká doba", pojednává říšský ministr dr. Göbbels o světodějných událostech současných dnů. Podává přehled událostí v dějinném týdnu právě uplynulém a konstatuje, že na těchto skutečnostech nelze již nic měniti.
Německé právní stanovisko je příliš jasné, nežli aby mohlo býti ještě popíráno. Střední Evropa získala opět mír, neboť byl vytvořen pořádek, při čemž silnější z obou partnerů, žijících v tomto životním prostoru vedle sebe, pečuje o mír, zatím co slabší se dal pod jeho ochranu, a nikoliv opačně. čt.
Poznámka redakce:
Také Lidový deník se musel rychle přizpůsobit novým politickým poměrům.
| ANGLIE |
3. pokračování
Protože se počasí chová vyloženě červencově, nadšeně opouštíme města s jejich bohatou historií a vstupujeme do srdce skotské přírody. Pocit, že jsme ve Skotsku umocňují (většinou rusovlasí) dudáci okupující snad každé odpočivadlo kolem silnice. Také suvenýry, které se nám snaží vnutit, symbolizují tuto zemi. Vedle rozkvetlého vřesu jsou to pravé vlněné kostkované šály a místy i pravá skotská whisky. My ale nadšeně hltáme očima přírodní scenérie otevírající se před námi. Po průjezdu údolím Glen Coe a zastávce u jezera Loch Lomond zastavujeme v městečku Fort William. Nedaleko odtud se natáčel výpravný historický velkofilm „Statečné srdce". Svého času jsme ho měli možnost vidět i v místním kině. Představitel hlavního hrdiny Mel Gibson byl během natáčení ubytovaný v jednom z místních hotýlků: Je jasné, že díky němu mají o reklamu postaráno.
Nás však městečko zajímá z jiného důvodu. Část výpravy, která se na to cítí, ho využije jako výchozí bod pro výstup na nejvyšší horu britských ostrovů - Ben Nevis. Jeho nadmořská výška - 1343 m - by nás neměla zaskočit. Je ale třeba vzít v úvahu, že vycházíme téměř od mořské hladiny a teplota vzduchu není daleko od 30°C. Také času nemáme nazbyt (pouze odpoledne) a tak hned ze začátku nasazujeme ostré tempo. Protože je opravdu krásná slunečná neděle s velkou viditelností (výhled na moře, Kaledonský průplav, ostrov Sky a vrcholky Irska), nejsme zdaleka jediní, kdo chce dobýt vrchol. Přístup na něj je po poměrně širokých kamenitých horských cestách, které není radno opouštět. Skotská vřesoviště s močály jsou totiž dost zrádná. Přestože většina lidí stoupala stejně jako my vzhůru, našlo se i několik desítek jedinců, kteří se na nás řítili v opačném směru. Podle pořadatelů jsme poznali, že se jedná o zajímavou formu sportovního odvětví běh z kopce. Kromě „bláznivých" atletů nás doprovází snad všechny druhy skotských ovcí.
Cesta nám připadá nekonečná, protože zásoby pití úměrně ubývají se stoupající nadmořskou výškou. Hlavně nám ale není jasné, kam až půjdeme. Žádný vrchol totiž není vidět. A tak jen pokračujeme (podobně jako ovce) s davem turistů ve stoupání. Cestou odsuzujeme nezodpovědné majitele psů, kteří své miláčky přivazují v tom vedru podél cest v domnění, že jim ušetří trápení při výstupu. S žádnou nebo minimální zásobou vody a písemným upozorněním, že čekají na svého pána, je nám jich opravdu líto. My se ale nesmíme moc zastavovat, protože nás tlačí čas a po vrcholu není ani památky. Naštěstí se po 3 hodinách objevil a my si mohli vychutnat krásný rozhled. Dokonce nalézáme i zbytky sněhu. Na koulování už ale nikdo nemá silu. Překvapilo nás, že vrchol nejvyšší hory Anglie a Skotska je vlastně obrovská kamenitá plošina (ten den s vysokou hustotou návštěvníků). Náladu nám kazí jen 14 dní starý hrob mladé ženy. Počasí v horách se opravdu nesmí podceňovat. Po sestupu, který byl možná ještě náročnější než výstup, nás čeká mohutné přivítání zbytkem výpravy. Moc nás pobavila historka, kterou vyprávěla paní známá tím, že se všude s oblibou podepisovala do pamětních knih. V domnění, že tak činí i tentokrát se podepsala ve Fort William do knihy v místním kostele. Jaké bylo její překvapení, když jí kolega z výpravy oznámil, že její podpis je přelepený. Rozhořčenou paní uklidnilo až vysvětlení, že se svým podpisem přihlásila na zájezd do jižní Francie s místní farností.
Nedaleko městečka Fort William jsme ještě týž den obdivovali soustavu zdymadel zvanou Neptunovy schody. Zde končí Kaledonský průplav, jehož smyslem je vyrovnávat hladinu vody lodím plujícím z moře na skotská jezera a naopak (převýšení 28 m). Zdymadla v akci pozorujeme další den v městečku Fort Augustus, kde průplav začíná. Fascinuje nás ruční ovládání (otevírání a zavírání jednotlivých propustí vrat) a trpělivost, s jakou celá kolona lodí čeká až překoná všech 12 zdymadel. Krajina mezi městečky Fort William a Fort Augustus je podobná krajině v okolí norského Rjukanu (hydroelektrárna sloužící za 2. světové války k výrobě těžké vody) Proto zde probíhal výcvik komanda které mělo za úkol elektrárnu zničit. Dnes jej připomíná památník blízko jezera Loch Oich.
-Pokračování příště-
- V. Spurná -
| Pranostiky na březen |
Název měsíce - březen - byl pravděpodobně míněn jako označení stavu přírody, doby, kdy kvetou břízy. Nejen ve starém římském kalendáři zahajoval březen nový rok. I Slované jej slavili v březnu, při jarní rovnodennosti. Je to pochopitelné - jaro spolu s jarní rovnodenností symbolicky znamenalo nový život. Březen je také měsícem počátku jarních prací a jarního úklidu v sadech, na vinicích a zahrádkách.
Březen - za kamna vlezem.Březen, popř. i duben mohou (hlavně ve vyšších polohách) způsobit nepříjemné sněhové kalamity. Březnový sníh je u nás poměrně častým, ale nevítaným hostem.
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
Březnové slunce má krátké ruce.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje (1.3.).V březnu jsou nejznámější pranostiky řehořské (12.3.), které co do počtu soutěží s rčeními josefskými (19.3.).
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši (7.3.).
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.První jarní den připadá obvykle na 21. března. Protože je denní oblouk Slunce stejně dlouhý jako noční (12 hodin), hovoří se o jarní rovnodennosti. Vlastní meteorologické jaro začíná později než astronomické. Nejedná se o pevné datum, tak v jednotlivých letech mohou být v jeho nástupu značné rozdíly. Nejvhodnějším klimatologickým kritériem počátku jara je nástup průměrných denních teplot vzduchu větších než 5° C. V tomto pojetí se počátek jara kryje se začátkem velkého vegetačního období. Protože je závislý na nadmořské výšce, je rozdílný v různých polohách.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlašťovičky od moře.
Svatý Josef naštípe dříví a panna Maria zatopí.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok.
| Sport a tělovýchova na Křemežsku |
12. pokračování - badminton
Velkým přínosem pro každou tělovýchovnou jednotu nebo sportovní klub je přítomnost cvičitele či trenéra, který sport a tělovýchovu ovládá a je ochotnen své znalosti mládeži předávat a strhnout její zájem. Vést je od prvních krůčků k úspěchům a stále k vyššímu růstu, zdatnosti a dokonalosti. Najdou-li pak cvičitelé pár nadšenců, kteří se tělovýchově či sportu chtějí věnovat, nehrozí jim, že by ve volném čase propadli alkoholismu, kouření ňebo dokonce drogám. Když se ještě za trenéry postaví veřejnost, dají se zvládnout i nepředstavitelné překážky. Myslím, že v tomto směru měla Křemže vždy schopné trenéry i cvičitele a příznivé podmínky ve školní tělovýchově a pochopení na obci a dnes i u podnikatelů.
Základem všech sportů je základní tělesná výchova, kde si děti osvojují mrštnost, sílu, vytrvalost a rychlost. To jsou vlastnosti potřebné pro každý sport. Ideální je, když školní tělovýchova spolupracuje s mimoškolní a se sportovními oddíly.
To se projevovalo ve Křemži již za 1. republiky, kdy pan učitel Heral, jako učitel tělocviku, přiváděl nadané cvičence do Sokola. Později to byl pan učitel Pokorný, paní učitelka Troupová a Spurná a dnes pan učitel Podpěra.
V mimoškolní tělovýchově a sportu byl od 30. let nedocenitelným náčelníkem Sokola Franta Zimerman. Jako trenér stál u kolébky hokeje, volejbalu, atletiky, lyžařských disciplín, orientačních a branných závodů. V dnešní době k největším úspěchům přivedl křemežské badmintonisty pan dr. Koudelka, kopanou pomáhal obnovit Miroslav Čížek a hokejbal zakládal a trénuje pan Kučera.
V dnešním Křemežsku si můžete přečíst o založení a růstu badmintonového sportu ve Křemži od pana dr. Koudelky. Sám stál při založení oddílu badmintonu s panem ing. J. Mejzlíkem a za 25-ti letou činnost přivedl jako trenér ty nejschopnější k mistrovským titulům České republiky a dále i do mezinárodní reprezentace a v budoucnu snad i k olympijské účasti.
- Zd. Hořejší -
| Badminton na Křemežsku |
Na podzim tohoto roku tomu bude již 25 let, kdy byly položeny základy současného badmintonového oddílu TJ Sokol Křemže. Máme tedy příležitost projít se historií, připomenout si některé z úspěchů, které toto sportovní odvětví přineslo pro radost a slávu nejen svým členům, ale celé naší obce.
Badminton je velmi starým sportovním odvětvím. Existují vyobrazení, která dávají tušit, že sportu s jakýmsi opeřeným míčkem odpalovaným raketami se věnovali již staří Číňané či jihoameričtí indiáni. Do Evropy přinesli základ tohoto sportu angličtí koloniální důstojníci na konci minulého století z Indie. Ti v městě Badmintonu v Anglii stanovili první pravidla novodobé historie sportu, který nazvali právě podle svého města. Do Čech se dostal badminton někdy na začátku dvacátého století - tehdy jej hráči provozovali jako „hru s míčkem chocholatým". V první polovině končícího století se badminton v konkurenci tělesných cvičení na našem území příliš neuchytil. Jeho rozkvět nastal až na konci padesátých let, když našel úrodnou půdu zejména na universitách - dodnes patří vysokoškoláci mezi přední hráče v naší republice.
Prvním propagátorem badmintonu v naší obci se stal ing. Jan Mejzlík. On na začátku šedesátých let poprvé viděl v Holubově hráče pinkající si badmintonovým míčkem raketami importovanými z Německa. Zakrátko nato se s badmintonem podrobně seznámil v Žilině za vysokoškolských studií - tehdy tam existoval oddíl hrající I. ligu. Po návratu ze studií - už vybaven potřebným nářadím - vytýčil kurt ve stodole domu čp. 20 v Chlumu. V jejím závětří (badminton se pro lehkost míčku nedá hrát mimo zastřešené prostory) se odehrály první zápasy v badmintonu na Českokrumlovsku mezi ním a pány I. Musilem a Z. Puffrem. Brzy byly prostory stodoly malé, našly se lépe vyhovující v tělocvičně základní školy, kde se objevil i první regulerní kurt.
To už byl začátek sedmdesátých let a do Křemže se přistěhoval dr. Koudelka. I on se seznámil s badmintonem při vysokoškolských studiích v Hradci Králové. Tam jej hrála jeho budoucí manželka Irena. Jejich příchod do Křemže byl impulsem pro další rozvoj tohoto sportovního odvětví v Křemži a události pak dostaly rychlý spád.
První treninky - ještě jen z nadšení, bez znalosti metodiky, ale s velkou chutí - na podzim 1974. Hned na jaře roku 1975 první turnaj - zatím nemistrovský v sestavě ing. Mejzlík, I. Musil, dr. Koudelka, J. Mejzlíková, I. Koudelková. Už do sezóny 1975/76 se tým křemežských badmintonistů posílený o sourozence Šebestovy, V. Skláře a J. Parýzka přihlásil do mistrovské soutěže.
Impulsem k přihlášce byl kromě přirozené soutěživosti i další významný činitel tehdejší doby - nedostatek sportovního vybavení. V obchodech prakticky nebylo možno koupit badmintonový míček. Ty byly přidělovány „shora" a jen těm oddílům, které hrály závodně. Navíc ovšem přihlásit se do soutěže mohl jen ten oddíl, který měl družstvo mládeže. A tak od podzimu 1976 začal své tréninky i oddíl mládeže. Dvacet adeptů z tehdejší třetí třídy začal trénovat dr. Koudelka, který tak začal sbírat své první tréninkové zkušenosti. Postupně se práce s mladými adepty badmintonu stala nejen nedílnou součástí života oddílu, ale i zdrojem největších úspěchů.
Nedílnou součástí života oddílu se stala i různá soustředění - ať již kratší jedno či dvoudenní v průběhu roku, či delší v létě. Základ této činnosti byl položen v létě 1976, kdy členové oddílu společně poprvé sjeli Vltavu z Lenory na Dívčí Kámen. Ještě mnohokrát pak čerpali badmintonisté z Křemže síly před novou sezónou. At už to bylo na různých řekách - Dunaji, Lužnici, Sázavě, Dunajci či na rumunské Neře. Putovali na kolech po Čechách, Rakousku, Maďarsku či Slovensku. Byli i na vysohorských soustředěních v Tatrách či Alpách.
Rok 1977 je v kronikách oddílu které pečlivě zaznamenávají činnost oddílu jak sportovní tak společenskou, jak soutěžní tak odpočinkovou - tedy rok 1977 je zaznamenán jako rok prvního vánočního turnaje smíšených dvojic v badmintonu. Od té doby každoročně o vánočních svátcích se v tělocvičně základní školy scházejí přední badmintonisté nejen jihu Čech ale i reprezentanti ČR, aby sehráli zajímavý turnaj a předvedli kvalitní badminton.
I další roky jsou ve znamení rozvoje činnosti oddílu, ve znamení získávání postupně stále větších úspěchů. Podmínkou je ale trvalá trpělivá a mravenčí práce na vlastní sportovní formě i na zlepšování herních projevů těch nejmladších. Je třeba překonávat i překážky - už málokdo si vzpomene na leden a únor 1979, kdy výpadky v dodávkách elektřiny vedly k omezení dodávek proudu. Z úsporných důvodů byly v první řadě postiženy tělocvičny. Takže místo hraní pořádali badmintonisté v plné sezóně turistické vycházky. Přesto neklesla jejich výkonnost a v r. 1980 se poprvé zástupce oddílu objevil mezi desítkou nejlepších sportovců okresu.
V roce 1982 poprvé přišli badmintonisté s myšlenkou turnaje pro neregistrované. Nejen, že tak přiblížili své sportovní odvětví široké veřejnosti, ale získali tak i několik nových členů oddílu. Od té doby pořádají badmintonisti tento turnaj každoročně a na kurtech přivítali více než stovku nadšenců z Křemže, ale třeba i z Blatné či Horní Plané.
Léta trpělivého tréninku začala přinášet první úspěchy v polovině osmdesátých let. Pravda - řada adeptů poznala, že pro badminton nemají „buňky", jiní odešli k snazším činnostem, jiní vyměnili sportovní odvětví. Jádro prvního mládežnického oddílu ale vydrželo a jejich jména se začala postupně pohybovat vzhůru po celostátních žebříčcích žákovské kategorie. Nejlépe se tehdy dařilo Martinovi a Michalovi Koudelkovým, Honzovi a Martině Maláskovým, úspěchy sklízeli i M. Dominová, R. Opelková, M. Urbanová, prosazovat se začali J. Holeček, J. Lang či O. Spurný. Už tehdy začala vycházet hvězda současného českého badmintonu M. Koudelková, která v osmi letech začala vítězit na celostátních turnajích. Přišly i první cesty s badmintonem do zahraničí. Jako první se vydal do Polska Michal Koudelka.
Další mimosoutěžní aktivitou, která se nesmazatelně zapsala do povědomí řady sportovců se stal desetiboj smíšených dvojic poprvé, konaný oddílem badmintonu TJ Sokol Křemže v roce 1986. Od toho roku se pravidelně o prvním červnovém víkendu setkávají na dvě desítky smíšených párů ve střelbě, tenisu, odbíjené, nohejbalu, přespolním běhu, badmintonu, stolním tenise, hodech, skocích a kopané.
Rok 1987 přinesl první medaili z přeboru republiky. Byla bronzová a získala jí Markéta Koudelková ve smíšené čtyřhře spolu s krumlovským Uhlířem. V témže roce se na badmintonových kurtech objevila další mladičká generace. Jejími představiteli a v budoucnosti i sběrateli významných úspěchů se stali J. Bednář a P. Holeček.
V roce 1987 ale začala pro křemežské badmintonisty i těžká zkouška. Bylo přistoupeno k rozsáhlé rekonstrukci základní školy. Na dlouhé měsíce byla uzavřena tělocvična, nebylo kde trénovat. Vedení oddílu ale našlo cestu z téměř bezvýchodné situace. Byly vyjednány treninkové prostory a časy v Českém Krumlově, Brloze, Chvalšinách a Zlaté Koruně. Rozšířil se trenérský kádr o pány Holečka, Bednáře, Čelouda. Byla zajištěna doprava na tréninky, obstarány peníze na nečekaná vydání. Oddíl se nerozpadl, jména jeho hráčů nezmizela z turnajů. Naopak - při dlouhé patnáct měsíců trvající rekonstrukci tělocvičny se podařilo zajistit i výměnu osvětlení tak, že v současné době splňuje ty nejpřísnější parametry nejen na osvětlení, ale i na ekonomiku.
I ve ztížených tréninkových podmínkách se dostavily úspěchy podložené dlouholetou dřinou. Michal Koudelka byl jmenován do juniorské reprezentace republiky. Jana Stropková si ze žákovského mistrovství republiky přivezla kompletní sadu medailí - zlato za čtyřhru s Markétou Koudelkovou, stříbro za smíšenou čtyřhru s Maixnerem z Lanškrouna a bronz za dvouhru. Dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili si z Mistrovství republiky juniorů přivezl i Michal Koudelka.
Rok 1989 přinesl zahraniční starty i Petru Holečkovi, Markéta Koudelková se stala mezinárodní mistryní Polska juniorů. Uskutečnil se i první velký přestup. Díky výborné výkonnosti se stal Michal Koudelka předmětem zájmu prvoligového Meteoru Praha, do kterého přestoupil a ve kterém pak získal několik titulů přeborníka republiky v družstvech. Rok 1989 přinesl nám všem i změnu politického režimu v naší společnosti. Od listopadu 1989 už nemusí badmintonisti potajmu dovážet kvalitní rakety ze zahraničí, je vždy dostatek míčů, perfektní obutí, oblečení. Toho si umí vážit jen ten, kdo zažil doby, že prasklá raketa znamenala dlouhodobou nečinnost než se sehnala nová. Že se podomácku opravovaly péřové balony, aby vůbec bylo čím hrát - tomu dnes už nikdo neuvěří.
Pokračování příště.
- dr. Koudelka -
| Křemežská laťka |
Po dvou měsících se v pátek 26. února opět sešli v místní tělocvičně příznivci skoku vysokého. Tentokrát bylo skákání obohaceno o střelbu na koš. Soutěžící si během třinácti pokusů směli za každý úspěšný hod připočítat 5 cm ke skočené výšce. Odpoledne tento systém vyzkoušeli žáci ZŠ.
Nejúspěšnějším skokanem se stal Václav Litvan (skočil 155cm, hodil 4 koše), 2. místo obsadil Michal Bartoš (145 cm, 4 koše), 3. místo Pavel Modrava (150 cm, 2 koše). Další účastníci v pořadí: Dušan Cába, Likáš Anderle, Hynek Hála, Miloš Veselý, Petr Fousek, Dušan Stráský, Jakub Troup, Jan Kadlec, Josef Jungvirt. Po soutěži žáků následoval dvojboj dospělých. Úroveň soutěže tentokrát zajistil svou účastí Petr Kratochvíl - držitel dosud platného československého juniorského rekordu. Podle očekávání se stal i vítězem této kategorie. Svým skokem 175 cm nenašel mezi místními muži konkurenci. Jeho čtyři úspěšné hody na koš však překonal Miroslav Šulc svými šesti (nenapodobitelným stylem si získal hlavně diváky). Jen proto, že skočil „pouze" 165 cm skončil 2., 3. místo obsadil Robert Eremiáš (170 cm, 3 koše), 4. místo Petr Klimeš (165 cm, 3 koše), 5. místo Martin Vrba (165 cm, 1 koš). Další umístění: František Hrubeš, Jaroslav Opelka, Zdeněk Podpěra, Petr Vačkář, Karel Jirovec.
V kategorii žen startovala pouze Veronika Spurná (125 cm, 2 koše).
Za hodnotné ceny patří díl panu Jiřímu Viktorínovi a Robertu Eremiášovi. V jeho restauraci proběhlo i závěrečné zhodnocení.
-V.S.-
| Sportovní akademie |
8.2.1999 se ve zdejší tělocvičně ZŠ konal 2. ročník Sportovní akademie, neboli přehlídka některých křemežských sportovních oddílů.
Pod organizací ČSTV předvedl své dovednosti oddíl badmintonu a skupina „taekwondistů". Jednota sokolská vystoupila s oddílem gymnastiky (kolem 50 dětí) a aerobikem.
Účast i vystoupení se oproti loňskému roku vylepšily, a tak publikum bylo potěšeno a nadšeno, rodiče pyšni, pořadatelé spokojeni a účinkující po skrývající trémě rozradostněni i uklidněni.
Všichni se již určitě těší na příští rok.
- N.H. -
| Valná hromada Tělocvičné jednoty Sokol Křemže |
V pátek 29.1.1999 se uskutečnila 2. valná hromada naší sokolské jednoty. Za účasti 20 členů jsme v úvodu zhodnotili dosavadní činnost. Jednota byla znovu založena a zaregistrována v únoru 1998 a od té doby se rozrůstala. K 31. prosinci 1998 má celkem 109 členů, z toho 70 žáků a žákyň. Většina z nich se účastní cvičení oddílu všestrannosti, kde se věnují především základům sportovní gymnastiky, v letních měsících také lehké atletice. Ti nějlepší jezdí na různé soutěže a prozatím se rozkoukávají. První vlaštovkou je čtvrté místo v celostátní soutěži Eurotýmů v Praze v lednu tohoto roku. Dalším aktivním oddílem jsou volejbalisté v kategorii žen i můžů. Oba oddíly se účastní okresního přeboru. Muži začali hrát v podzimní části soutěže, ženy hraji již druhý ročník a jejich výsledky jsou slibné. Od začátku letošního roku přešel oddíl aerobiku od ČSTV k sokolské jednotě. Od října 1999 pořádá TJ Sokol také dva kurzy angličtiny pro děti ze druhé a třetí třídy a jeden pro začátečníky z řad dospělých. Za úspěch považujeme také fakt, že se nám podařilo vlastními silami a s pomocí sponzorů vybavit tělocvičnu nářadím v hodnotě několika desítek tisíc korun. Jedná se především o žíněnky, odrazové můstky, hrazdu, ale také o opravu staršího nářadí. Důležitý je také fakt, že čtyři naši cvičitelé oddílu všestrannosti úspěšně složili zkoušku cvičitelů 3. třídy a že cvičitelskou kvalifikaci pro vedení aerobiku získala také Nikola Hasalová. Zvoleno bylo nové vedení jednoty, starostou se stal Pavel Zimmermann, jednatelem je Zdeněk Šebesta, hospodářem Martin Janda.
Diskuse se týkala rozvoje dalších našich aktivit především při práci s dětmi. Za významný úkol považovala většina zúčastněných také zkvalitnění dlouhodobé spolupráce s obecním úřadem, kde první jednání již proběhla. V závěru se krátce projednala příprava našeho prvního obnoveného sokolského plesu v Brloze, který se také 6. února uskutečnil. Dnes snad můžeme říci, že se setkal s dobrým ohlasem.
Od konce února můžete sledovat také naši vývěsku u prodejny pana Išky. Všem bychom na ní chtěli nabídnout prostor pro inzerci sportovního oblečení a výstroje, především asi hlavně pro rodiče s dětmi. Bližší informace najdete na vývěsce.
- Martin Janda -
| VaK a.s. |
Vážení občané Křemežska, především bych chtěl jménem pracovníků společnosti Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. poděkovat zastupitelům vaší obce za důvěru projevenou obnovením a prodloužením provozovatelské smlouvy na obecním vodovodu. Současně vás ujištuji o zájmu spolupracovat tak, aby náklady na provoz byly pro obyvatele i podnikatelskou sféru únosné s nezbytnou tvorbou finančních prostředků na obnovu zastaralého zařízení.
V minulých dnech probíhala jednání se zastupiteli obce, kde byly jmenovitě projednávány nákladové položky při tvorbě kalkulace ceny. Všichni musíme vzít na vědomí, že tzv. plošná cena vody do roku 1990 byla cenou umělou nezobrazující skutečné náklady na výrobu vody, dopravu a distribuci. Ve skutečnosti pak platili vodné z daní i občané, kteří na vodovod napojeni nebyli. Názor, že v oblasti Křemže je voda zadarmo platí jen z části. I tuto vodu je nutno v případě nedostatku doplnit čerpáním z vrtů (el. energie, čerpadla), bakteriologicky zabezpečit, dopravit ke spotřebiteli, měřit a zajišťovat nezbytné administrativní agendy s odečty a výběrem vodného. Na provozovaném majetku dochází k poruchám, jejichž odstranění v porovnání s minulými lety z hlediska finančních náročností na materiál i služby podstatně vzrostlo. Předpokládám, že není účelem tohoto článku uvádět detailnější rozbory - tyto dokladujeme při stanovení cen vodného vašemu zastupitelstvu a tato jednání v žádném případě nejsou jednoduchá. Schválená cena dodávané vody obcí je od 1.3.1999 následující: domácnosti 9,80 Kč, ostatní odběratelé 20,- Kč s tím, že VaK JČ obci odvede z tržeb za vodné v roce 1999 částku 311.700,- Kč.
Dovolte mi reagovat na některé signály z řad obyvatel, i když nejsou adresné. V Křemži má naše společnost sídlo provozu se základním vybavením a personálním obsazením. Tato dislokace v místě po stránce provozní umožňuje operativní obsluhu vodohospodářského zařízení při nižších nákladech za dopravu. V žádném případě to však neznamená, že pracovníci tohoto provozu svou mzdou a činností plně zatěžují vodné obce Křemže. Jejich náklady jsou průkazně rozklíčeny na jednotlivé obce, které jsou z této lokality provozně zajišťovány (Křemže, Vrábče, Holubov, Srnín, Zlatá Koruna).
Pokud budou námitky k práci našich pracovníků, sdělte prosím Vaše připomínky na provozní středisko Český Krumlov odpovědné za tento pracovní úsek (vedoucí střediska pan Josef Zunt, tel. 0337/3674, ústředna +420 380 711 202 nebo České Budějovice, tel. 038/7726352).
Závěrem tohoto krátkého vstupu bych ještě uvedl, že jsme se dohodli s představiteli obce na pravidelné informovanosti občanů Křemežska ve vašem zpravodaji z oblasti práce a činnosti na vodohospodářském majetku spravovaném naší firmou.
- Josef Unger, VaK JČ a.s., divize Č. Budějovice -
| Kruté české zimy |
Z Jihočeské pravdy 17.1.1975
V r. 1205 zmrzlo pivo ve sklepích, takže je museli na váhu v kusech prodávat. V kruté zimě r. 1210 byly zničeny všechny ozimy a mnoho ovocných stromů vzalo za své. Také velký počet dobytka uhynul. V roce 1417 zamrzly mlýny, takže nebylo možno mlít obilí. Žito se muselo proto vařit a tak pojídat.
Velké mrazy byly v zimě r. 1659 a také v r. 1684. Po obou těchto krutých zimách následovala velká sucha, která trvala až do žní. Následek byl velká bída a drahota. Obilí se kupovalo pětkrát dráže než v jiných letech.
V zimě 1740 nebylo možno pro velké mrazy ani světnice vytopit. Ty trvaly až do května. Nebyla proto píce pro dobytek a horentní sumy se platily za seno a slámu. Stromy kvetly až v červnu a měly jen málo ovoce.
| VÍTE ŽE ... |
právě před 70 lety vládla u nás nejkrutější zima tohoto století? Po Novém roce 1929 napadlo u nás sněhu až do výše jednoho metru a ten vydržel celé dva měsíce. Zároveň uhodily velké mrazy. V Litvínovicích u Č. Budějovic bylo 11.2. naměřeno -42°C, což byl rekord, kterého v naší oblasti dosud nebylo dosaženo. Naměřil ho profesor českobudějovického gymnázia Maňák, který vlastnil jako jeden z mála lihový teploměr. Rtuťový teploměr zamrzá už při mrazu 38-39°C.
Vláda třeskutých mrazů trvala tři neděle a za tu dobu podle odhadu lesníků zahynulo 3/4 zvěře a ptactva. Denně se nacházelo uhynuté srnčí, zajíci a koroptve i jiné ptactvo, vyhladovělé, které při tom nemohlo mrazu oddolávat. Vyučování na školách muselo být zastaveno, vlaková doprava byla silně narušena. (Další trampoty podrobněji na str. 139 v Dějinách Křemežska.)
Tuhé a dlouhé zimy s bohatstvím sněhu a silnými mrazy, i když jen max. -30°C bývaly za poslední války. To už 15.3.1939, kdy sem vpadla německá armáda, byla velká sněhová metelice, jako by sama příroda chtěla zabránit okupaci naší vlasti.
Z historických pramenů se dovídáme, že i v minulých staletích bývaly neobvyklé sněhové kalamity. Např. v r. 1549 byly velké mrazy a napadlo tolik sněhu, že někde ležel až 3 m vysoko. Mnoho škod udělal v zahradách, i na zvěři a ptactvu.
V r. 1571 napadlo v jižních Čechách i tolik sněhu, že až střechy se pod nim bortily. Podobně tomu bylo i v r. 1595. Dne 11.5.1881 napadlo v jižních Čechách za tři dny tolik sněhu, že nadělal velké škody na stromech na zahradách a v lese. A z doby nejnovější si pamatuji zvláštnost: 1.6.1963 napadlo do rána sněhu tolik, že Kleť byla bílá a kdo už na zahradách sušil seno, byly kopky sena pod sněhem. Duby na Kleti na pohled zhnědly, listí zůstalo sice na stromech, ale bučiny se už nezazelenaly.
- Fr. Nejedlý -
| Znáte své zastupitele? |
Tady jsou tak, jak je zachytil fotograf A. Motejl před pracovní poradou OZ dne 15.2.1999:
| Informace |
Záloha na vodné na měsíc březen 1999 se vybírá:
st. 10. 3. od 13.00 do 17.00 hodin
čt. 11.3. od 13.00 do 17.00 hodin
pá. 12.3. od 13.00 do 17.00 hodin
v jídelně Domu služeb
| Zábavná matematika |
Sestrojte trojúhelník je-li dáno:
strana a = BC = 6 cm, výška Va = 4 cm, strana b = AC = 5 cm. Nutno napsat i postup konstrukce.
Řešení minulé úlohy předložili pouze dva počtáři. Oba získali po 5ti bodech. A co vy ostatní? Nechcete si procvičit mozek a zapojit se do naši soutěže? Svá řešení zadávaných úloh předejte do 20.3.1999 na OÚ pí. Koubové.
- Zd. Podpěra -
| Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |