ARCHIV

1999

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Červen 1999 - Číslo 6 - Ročník 9

• Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva
• Sport a tělovýchova na Křemežsku
• ŘECKO - pokračování
• Křemežský veletrh
• Sport - Kulturistika
• Příjmení - 4. pokračování
• Společenská kronika
• Informace

8. schůze OR se konala dne 3.5.1999, před pracovní poradou OZ. Starosta informoval radní o postupu plnění jednotlivých úkolů uložených mu radou a konstatoval že :

• způsobů na zhodnocení peněz získaných obcí za akcie JČE a JČP je několik, většina z nich však přináší určitá rizika. Procentní zúročení je u všech bankovních domů obdobné. OR proto schválila uložení částky 7 mil. Kč (částka nutná na zajištění dluhové služby) na termínový vklad.
• Jihočeská plynárenská a.s.
• provozovatel plynovodu, provedla kontrolu zabezpečení HUPů v Chlumu, při které bylo zjištěno cca 15 nezajištěných uzávěrů (není vybudovaná skříňka HUP nebo nezajištěn přívod). Dokud všichni občané nebudou mít tyto zabezpečeny, nebude do Chlumu plyn puštěn.
• o pronájem uvolněných nebytových prostor v Domě služeb projevila zájem další firma
• o podmínkách pronájmu se dále jedná
• materiální sbírky pro Kosovo se v obcích neprovádějí, finanční prostředky mohou občané poskytnout na konta příslušných nadací, které se touto činností zabývají

Gymnastika

V minulých číslech Křemežska jste se mohli seznámit s historií a vývojem sportů, které se v minulosti v naší obci provozovaly nebo dosud provozují.

Aby byl jejich výčet úplný, chtěla bych na závěr tohoto seriálu napsat o sportu, který sice nemá takový divácký ohlas, jako některé kolektivní sporty, ale přesto patří k těm, jež dávají základy tolik potřebné k provozování jiných sportovních odvětví.

Tímto sportem je gymnastika. I když gymnastická cvičení bývala součástí většiny cvičebních hodin Sokola, se systematickou přípravou žactva bylo započato až v roce 1961, kdy na místní školu nastoupila mladá učitelka M. Lukášková. Bývalá gymnastka okolo sebe soustředila skupinku dívek, které učila prvním gymnastickým krůčkům. Po jejím odchodu v roce 1962 jsem se rozhodla v započaté práci pokračovat. Protože i já v mládí podlehla kouzlu tohoto sportu, snažila jsem se ve stejném duchu vést a vychovávat své svěřenky. Nebylo jich málo a nebylo to vždy lehké. Tělocvična se v zimě nevytápěla, nářadí bylo nekvalitní. Ještě dnes mám před očima okamžik, kdy pod jednou cvičenkou praskla kladina.

Ale nic nedokázalo ubrat na chuti a elánu mladých děvčat. Byl to přebor okresu, který se uskutečnil 15.6. ve Větřní. Družstvo žákyň ve složení Z. Schőnbauerová, V. Bártová, J. Hončíková a A. Pecková si odneslo diplom za 3. místo. Již v následujícím roce skončily dívky jako druhé, což bylo pro všechny velkým povzbuzením. Do oddílu se hlásí další zájemkyně, takže počet dosáhl čísla 22. Cvičíme ve dvou skupinách - mladší a starší žákyně.

Rok 1965 přináší našemu družstvu další úspěch. V kategorii mladších žákyň obsazují děvčata všechna první místa (1. H. Kmochová, 2. A. Traplová, 3. J. Vítová a E. Lohrová) a získávají titul přeborníka okresu.

V roce 1966 dokázalo totéž družstvo doplněné o talentovanou M. Šmejkalovou (MUDr. Kupková) titul přeborníka okresu Č. Krumlov obhájit. Dvě závodnice (M. Šmejkalová a E. Lohrová) reprezentovaly náš okres v krajském přeboru. V konkurenci 42 mladých gymnastek skončily na 23. a 24. místě, což nebylo vůbec špatné.

Pro tuto generaci dívek byla velkým vzorem naše nelepší gymnastka všech dob Věra Čáslavská. Setkání s ní po návratu z jedné z vítězných olympiád patří k nezapomenutelným zážitkům. Dodnes vidím děvčata, jak doslova „vzala útokem" pódium v českobudějovické Besedě, aby si mohla osahat tři zlaté olympijské medaile. Vždy skromná Věrka se jen usmívala a s nekonečnou trpělivostí odpovídala na všechny dotazy. I toto setkání bylo velkou motivací k další práci.

V sedmdesátých letech se začíná prosazovat další úspěšná závodnice s mimořádným pohybovým rozsahem - M. Linhová (sestřička z ordinace Dr. Koudelky - M. Jílková). I ona získává řadu výborných umístění v okresním přeboru: 1971 - 2. místo, 1972 a 1973 - 1. místo v soutěži jednotlivců. Několikrát reprezentovala náš okres v meziokresních utkáních s okresem Praha - východ. V roce 1972 skončila druhá a v roce 1973 byla první. V roce 1974 se už jako dorostenka účastní krajského přeboru v Táboře, kde se v silné konkurenci umístila na 14. místě.

V témže roce vítězí družstvo mladších žákyň v soutěži s okresem Praha - východ, který se uskutečnil ve Zlaté Koruně.

Další talentovaná žákyně R. Štěpánová obsadila 1. místo i v soutěži jednotlivců. V okresním přeboru získává V. Štindlová 1. a R. Štěpánová 2. místo. Také M. Linhová končí v dorostenkách jako druhá. Posledním úspěchem bylo 3. místo R. Štěpánové v okresním kole gymnastického víceboje 28.2.1976.

Po mém odchodu na mateřskou dovolenou nebyl nikdo, kdo by v trenérské práci pokračoval a oddíl se rozpadl. Proto mne velice potěšilo, že se v křemežském Sokole objevila (po více než 20 letech) parta nadšenců, kteří tomuto sportu rozumějí a jsou ochotni předávat své dovednosti dalším - hlavně dětem a mládeži. Že je o gymnastiku zájem i v době současného boomu kolektivních sportů jsme se mohli přesvědčit na obou veřejných vystoupeních, kterých jsme byli v nedávné době svědky. Sympatické je i to, že se cvičitelé Sokola věnují i těm nejmenším - předškolákům. Z těch nejšikovnějších mohou vyrůst budoucí gymnasté.

- Marie Spurná -

Na severu Řecka nás čeká ještě jedna zastávka a s ní spojená turistika při úpatí bájného Olympu. Jeho hlavní hřeben je divoce rozeklán v 7 vrcholů, z nichž nejvyšší jsou Mytikas (2917 m). Naším cílem samozřejmě nebyl žádný z nich. Největší optimisté věřili, že bychom mohli dojít až k hranicím národního parku. Počasí nám však nebylo v tomto ročním období (konec května) příliš nakloněno. Vrcholky, které se nám ve vzácných chvílích ukázaly, byly pokryté sněhem. Ani to nás však neodradilo od plánovaného výstupu. Asi po dvou hodinách chůze, kdy jsme obdivovali přírodu pouze v bezprostředním okolí (viditelnost byla opravdu minimální) a pomalu začínali uvažovat o návratu, najednou zahřmělo. Než jsme se vzpamatovali, spustila se průtrž mračen s následným krupobitím. Spolu s námi se zpátky do údolí valily i proudy vody, bahna a ledové tříště. Nevím, čím jsme si nepřízeň řeckých bohů sídlících no Olympu zasloužili, ale její následky, v podobě promočených bot, jsme likvidovali několik dní. Při letmém pohledu z městečka Litochoro během zpáteční cesty jsme zjistili, že sněhu na olympských vrcholcích viditelně přibylo.

Docela rádi se loučíme s řeckým severem a pomalu se přesouváme po dálnici na jih. Cestování po této rychlostní komunikaci opravdu není nejrychlejší. Zpestřují ho místní dělníci svým pracovním nasazením v době dopravní špičky, která se zde, bohužel, kryje se známou siestou. I tak se večer dostáváme k plánovanému cíli do Thermopyl (česky teplé brány). Přímořská soutěska známá z historie jako místo, kde se za třetí řecko-perské války v roce 480 př. n. l. bránilo proti perské přesile 300 Sparťanů a 700 bojovníků z biótských Thespií. Zradou Efialtovou jim Peršané vpadli do zad a všechny je pobili. Starověké památníky bitvy se nezachovaly. Ze současné doby pochází velký pomník s postavou spartského bojovníka a moderní pamětní deska s proslulým starořeckým dvojverším: „Cizinče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tu ležíme, poslouchajíce jejich zákonů".

Nás ale „teplé brány" zajímají ještě z jiného důvodu. Teplé prameny, které zde vyvěrají, nám mají kompenzovat dopolední ledovou sprchu z Olympu. Počáteční nadšení z krásného místa (mnozí plánují noc pod širým nebem) nám kazí zjištění, že teplé prameny jsou sirného původu (nazelenalá barva a typický zápach) a možnost umýt se sladkou vodou je pouze v jezírku plném žab. Když si tuto skutečnost uvědomíme, opouštíme po krátké době asi 40° C teplou lázeň a vydáváme se hledat sladkou vodu. To se nám po chvíli daří (malý pramínek blízký parkoviště musí stačit), ale pro změnu začínají útočit místní krvežízniví komáři. Ten večer museli mít slušné hody, protože každý z nás měl na sobě desítky štípanců. Noc pod širákem se proto nekonala. Následující den pokračujeme dál na jih. Naše cesta vede horami a je lemována záplavou růžově kvetoucích oleandrů. V městečku Delfi, které patří k nejznámějším centrům starořecké kultury, nemůžeme vynechat archeologický areál, jehož součástí je muzeum a venkovní expozice. Nejvíc nás zajímá chrám boha Apollóna se známou věštírnou. Apollónova kněžka Pýthie tu pronášela v extázi nesouvislé výkřiky, z nichž kněží sestavovali odpovědi, často dvojsmyslné. Celořecký význam Delf dosvědčuje množství tzv. pokladnic, které si tu stavěly jednotlivé městské státy (např. Athény, Théby) k úschově kultovních předmětů a obětních darů. Z dalších zajímavostí, které jsme v Delfách obdivovali, stojí za zmínku zbytky starověkého divadla, stadiónu a kamenného omfalu (pupek, pokládaný ve starověku za střed světa).

Pokračování příště
-VS-

Tak letos již poosmé!
Zapátrám-li v paměti, vzpomenu si, jak jsme se „obávali" před třetím ročníkem, jak jsme si říkali, že ten pátý bude zlomový, a že zřejmě dojde k poklesu zájmu ze strany vystavovatelů i návštěvníků, ale porovnám-li letošní zájem s těmi minulými, musím konstatovat, že zájem o náš Křemežský veletrh neopadá. Je to skutečně příjemné zjištění, neboť víme, že ostatní výstaviště se potýkají s opadajícím zájmem. Nás to samozřejmě těší, vždyť téměř celoroční úsilí pracovníků OÚ nepřijdou nazmar, ale na druhé straně nás to zase zavazuje k povinnosti nezklamat a přinést zas něco nového, aby jak vystavovatel, tak i návštěvník byli spokojeni a rádi se k nám vraceli.

Obrovský nárůst zájmu jsme zaznamenali ze strany občerstvovačů a prodejců všeho možného. Jelikož je kapacita našeho výstaviště omezená, musíme již tyto odmítat, neboť by nezbylo místo pro ty řádné vystavovatele, kteří tvoří veletrh veletrhem. I v letošním roce dochází k posunu zájmu vystavovatelů. Většina z nich chce ven a objednává volnou plochu. Tím je tato již téměř celá pronajatá, naopak se nám nedostává vystavovatelů do vnitřních ploch (patra ZŠ). Ale myslím, že je předběžné dnes, víc jak měsíc před veletrhem, dělat závěry. Ke konci května máme již 215 řádných závazných objednávek (což je podobné jako vloni, ovšem o měsíc později), něco nám přinese i výstava HOBBY a jistě i vlastní propagace prostřednictvím billboardů, plakátů a vysílání na Radiu Faktor.

Letos bude rozšířeno posezení pro návštěvníky o další stan, který bude postaven vedle našeho „starého". Tím kapacita míst k sezení přesáhne číslo 900. Stan nebyl pořízen jen pro potřeby veletrhu, ale již dnes si na sebe zdárně vydělává. Rovněž je rozšířena i nabídka hudeb ve stanu. Denně se zde budou střídat 3 kapely a hudební produkce budou začínat již od 10 hodin. Nebude chybět ani závěrečný ohňostroj, který bude mít v začátku letopočtu poprvé 2.

Stejně tak, jako v minulých letech, máme problém se zajištěním ubytování pro vystavovatele. Pokud máte možnost, nabídněte nám své ubytovací kapacity (p. Urbanová tel. 741126, 741205).

Věřím, vážení přátelé, že tak jako v těch minulých ročnících, tak i v tom letošním si každý najde to, co hledá. Tak nezapomeňte, že 8. ročník Křemežského veletrhu se koná ve dnech 22. - 25.7.1999.

- J. Linha, tajemník OÚ -

8. května 1999 byly prostory divadla N.V. Gogola v Mariánských Lázních svědky neobvyklé události. Na prknech, která znamenají svět, si to v oblastním přeboru jižních, středních a západních Čech „rozdali" kulturisté. Naši obec reprezentoval v kategorii nad 90 kg Radim Kučera. Byla to jeho první zkušenost s vrcholnou soutěží. Jako nejmladší (v únoru oslavil 21. narozeniny) si svým 4. místem získal respekt mezi podstatně zkušenějšími borci. A tak jsme se s Radimem sešli, abychom mu položili několik otázek "na tělo". O čem jiném si taky v souvislosti s kulturistikou povídat.

I těm méně zasvěceným je jasné, že takovému úspěchu musely předcházet léta dřiny v posilovně. Kdy jsi vlastně začal „koketovat" s kulturistikou?
Kondičně jsem začal cvičit přibližně od 15ti let. Zpočátku jsem bral kulturistiku pouze jako doplněk k hokejbalu. Asi po třech letech jsem si uvědomil, že pokud ji chci brát vážně, musím začít zodpovědně trénovat.

Pod jakým odborným vedením trénuješ?
Mým trenérem je Ivan Študlar. Má trenérský kurz a dlouholeté zkušenosti s tímto sportem. Nezanedbatelná je jeho pomoc se sestavováním tréninkového plánu. Trénuji dvakrát denně a to v křemežské posilovně. Její prostředí mi vyhovuje.

Jakou životosprávu musíš dodržovat?
80 % úspěchu závisí na stravě. Mám štěstí, že nemám velký sklon k nabírání tuku, takže dietu nemusím dodržovat po celý rok. Před samotnou soutěží je to něco jiného - všechny potraviny (hlavně rybí maso a rýže) si připravuji pouze na vodě.

A co zranění?
Těm se snažím předcházet různými vitamínovými a minerálovými doplňky. Důležité je dopřát organismu čas na regeneraci. Každý den se snažím spát nejméně 8 hodin.

Je v tomto sportu možné „natrénovat" nebo rozhoduje hlavně štědrost přírody?
Velkou roli hrají genetické předpoklady. Na proporcilnálně vyvážené postavě je možné dále pracovat cvičením.

Jak jste organizováni a jak probíhá vlastní soutěž?
Jsem členem SVAZU KULTURISTIKY A FITNESS ČR. Soutěž probíhá takto: Ráno se zahajuje prezentací, jejíž součástí je vážení a losování čísel. Následuje semifinále. Zde každý kulturista předvede za povzbuzování diváků 7 základních póz. Ve finále se jednotliví borci představí v 1 minutové sestavě na hudbu. Soutěž končí závěrečným porovnáváním a exhibicí pro diváky.

A co další plány do budoucna?
Protože je kulturistika jedním z nejdražších sportů (jen pro zajímavost - tělová barva, kterou musí být každý natřený, přijde na jedno vystoupení na 1.100,- Kč), musím zde poděkovat svým rodičům. Bez jejich pochopení, materiální a finanční podpory bych v žádném případě podobného výsledku nedosáhl. Pokud budu mít potřebné zázemí, chci i nadále pokračovat v tréninku.

A mohl by ses nám tedy na závěr ukázat?

Děkujeme za rozhovor a přejeme pevnou vůli při formování pevných svalů.
- N.H., V.S. -

Mříč

čp.	Majitel v r. 1840 (počet osob)	Příjmení posledního majitele trvale bydlícího
1.	Hamerník Vojtěch, sedlák (4)	Němeček František
2.	Velíšek Šimon + dcera Nováková Josefina, podruhyně	Bicanová Marie
3.	Šimeček Vojtěch, sedlák (8)	Fučík Vojtěch
4.	Velíšek Matouš, sedlák (2) + Čížek a Šturma, podr. (8)
5.	Klimešová Markéta (6)	Vlček Jindra
6.	Litvan Jakob, sedl. (7)	posl. maj. Krátký
7.	Řídel Josef, sedl. (6)	Velíšek, Smetanová, Hajer
8.	Kuchař Bártl (4)	Kotýnková Marie
9.	Prajer Jan, kovář (4)	Šustr Petr
10.	Puffer Matouš, obec. pastýř (5)	prodejna potravin
11.	Beneš Matouš, domk. (4)	Velíšková Věra - prázdné
12.	Honetšlegr Jan (7) Říčař Matěj (7)	Plánský Jan
13.	Plach Matouš, sedl.	posl. stálý maj. Krátký Jan
14.	Myslivna Koprna Jan
15.	Doležal Vít (7)	Draxlerová, Honzík
16.	Šimeček Vít, sedl. (6)	Kadlec František
17.	Soukup Matouš (5)	Domin František
18.	Krátký Matěj (5)	Prajerová Marie
19.	Houšková Voršila, výměnk. + Novotný Franc Hála Jiří

Ke dni 3.3.1991 má Mříč celkem 88 pop. čísel, z toho trvale obydlených 68.

Tím končím v přehledu porovnání dřívějších příjmení se současnými. Protože mi byl k tomu podkladem seznam farníků z roku 1840, uložený ve farním křemežském archivu. Jelikož osada Chmelná patřila a stále patří farou do Brloha, dosud se mi nepodařilo získat potřebné podklady k podobnému porovnáni příjmení této osady. Pokud se mi to podaří, uveřejním je v našich novinách dodatečně.

Zajímavý dodatek k přehledu příjmení a jmen v našich rodinách na Křemežsku. Nejčastější jména, která se dávala kolem r. 1800, tj. před dvěma sty lety chlapcům při křtu, byla: Vojtěch, Jakub, Matěj, pak Jan, Josef a Václav, méně už Šimon, Matouš, Tomáš, Vít, Franc (František), Kašpar, Martin, Vavřinec. Málokdy pak Michael, Prokop, Benedikt, Linhart a Hynek.
U děvčátek suverénně převládala dvě jména Marie a Anna. Z tohoto spojením vzniklo lidové jméno Marianna a Marjána. To bylo tehdy běžné pojmenování, žádná pejorativní přezdívka. Po nich následovala Kateřina a Anežka, na třetím místě Barbora, Johana, Markéta a Anna. Méně už častá jména byla Magdalena, Voršila, Terezie, Dorota, Veronika, Rozálie, Rozina, Ludmila, Julie, Josefa, Eva a Klára.
Dnes se ve většině případů po narozeni dávají jména zcela odlišná. Mezi chlapci se objevují Štěpán, Ondřej, Lukáš, Martin, František, Luboš, Jiří, Michal, Dominik, Filip, Vladimír, Pavel, Marek, Petr. Nejčastější dívčí jména jsou Štěpánka, Daniela, Monika, Kateřina, Tereza, Lucie, Nikola, Adéla, Jutie, Martina, Eva, Anna.

Počet obyvatel, žijících v jednom domě. V seznamu někdejších příjmení na našem Křemežsku uvádím v závorce, kolik osob v uvedeném čp. v r. 1840 žilo. Někde nás překvapuje dost vysoké číslo. Tehdy bylo běžné, že pohromadě žila rodina tří generací: prarodiče, rodiče a děti. Také dětí bývalo v rodinách daleko více než je dnes. V hospodářských staveních bydlela mimo to i čeleď a v přilehlé hospodářské chalupě někdy také deputátník podruh nebo živnostník. Podle statistiky, kterou uvádí Jiří Záloha ve své poblikaci „Z minulostí Chlumu, Lhotky a Loučeje" žilo v této době v jednom čp. prům. 12 osob v Chlumu, 8 osob v Loučeji a totéž ve Lhotce. Během jednoho sta let se tento průměr snížil: v Chlumu na 5 osob v jednom domě, v Loučeji a ve Lhotce na 5,5 osob. V r. 1965 byl v obci průměr osob v jednom čp. nebo v bytě necelé 4 a v r. 1973 necelé 3 osoby v jednom domě.

Doklad toho, jak v nedávné generaci lidé bydleli skromně v malém životním prostoru nám také dává farní kronika. V roce 1929 měla Křemežská farnost, tj. obec Křemže bez Chmelné a Vinné a obce Holubov celkem 3.884 obyvatel a 592 domů. V jednom domě tedy bydlelo průměrně 6,56 osob.

Jak lidé v minulých generacích skromně žili, tak také skromně bydleli. Někdy i natěsnáni v malém prostoru, s nejnutnějším základním nábytkem. Tak žili naši předkové na vesnicích od dětství do stáří. Život se ovšem změnil, neboť životní úroveň je značně vyšší než bývala.

Je škoda, že v posledních desetiletích se i na našem Křemežsku začaly některé vesnice vylidňovat (Mříč, Bohouškovice, Loučej, Vinná i Lhotka). Některá selská stavení a chalupy jsou bez rodin zde trvale bydlících. Staly se z nich víkendové objekty jen dočasně obydlené. Jádro vesnice vymírá.

- František Nejedlý -

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Markéta Bartošová, Mříč - 25.4.1999
• Petr Beran, Křemže - 29.4.1999
• Oldřich Gráf, Mříč - 30.4.1999

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Paní Julie Lavičková, Loučej - 90 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

• Adolf Pouzar, Chlum - 88 let
• Štěpán Nocar, Křemže - 71 let

ZÁLOHA NA VODNÉ na měsíc červen se vybírá:
st. 16.6.1999 od 13.00 do 17.00 hodin
čt. 17.6.1999 od 13.00 do 17.00 hodin
pá. 18.6.1999 od 13.00 do 15.00 hodin
v jídelně Domu služeb ve Křemži

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0