ARCHIV

2000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Prosinec 2000 - Číslo 12 - Ročník 10

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (800 kB)

• Z jednání rady obce a zastupitelstva obce
• Jak jsme volili
• 10 let novin Křemežsko
• Dodatek k článku „Naše rybníky"
• Vánoční svátky
• Zpětný pohled na 2. tisíciletí
• Další objev komety na kleťské observatoři
• ZE SPORTU
• SOKOLSKÉ OKÉNKO
• CÍRKEV A SPORT
• Informace

Nový zákon o obcích č. 128/2000 Sb., který nabyl účinnosti dnem voleb do krajských zastupitelstev, tj. do 12. 11. 2000, stanovuje mj. i změnu názvů orgánů obce na zastupitelstvo obce, radu obce, výbory (finanční, kontrolní ...) a komise. Ostatní názvosloví (starosta, tajemník, obecní úřad atd.) zůstávají beze změn.

37. schůze rady, spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce, se konala dne 27. 11. 2000 za účasti 11 zastupitelů. Na této schůzi byl projednán způsob provozování vodovodního a kanalizačního zařízení obce, neboť koncem r. 2000 končí provozovatelská smlouva s VaKem. Zastupitelé znovu doporučili svěřit zařízení do správy VaKu na 2 roky a zabývali se dále kalkulací ceny vody na r. 2001 a 2002. Vzhledem k tomu, že náklady na výrobu 1 m³ pitné vody činí 18,19 Kč (přičemž tyto se zvyšují pouze o meziroční % inflace), byl po dlouhé diskusi přijat návrh na zvýšení ceny vodného o 0,55 Kč/m³ pro domácnosti, tj. na 11,60 m³. U ostatních odběratelů zůstává cena 20,- Kč/m³. Obec bude ze svého rozpočtu přispívat občanům na vodné částkou 0,8 mil. Kč. Obdobná situace je i u čištění odpadních vod, když náklady na vyčištění 1 m³ činí téměř 10,- Kč, bylo dohodnuto zvýšit stočné pro všechny producenty odpadních vod na 10,- Kč/m³. Největším problémem u stočného je skutečnost, že na ČOV vypouští odpadní vody zhruba 1/3 odběratelů vody, čímž se zákonitě zvyšuje cena za čištění odpadních vod, neboť napojením dalších producentů odpadních vod by došlo k rozmělnění a následnému snížení ceny stočného, což je i záměrem obce. Dne 23. 11. 2000 proběhla úspěšně kolaudace rekonstruované ČOV, která již zajištuje řádné čištění odpadních vod z Křemže a Chlumu.

Dále zastupitelé projednali žádosti o prodej a pronájem pozemků, úpravu ceny za výkop hrobu (v zimním období 2.500,- Kč, v letním období 1.800,- Kč), přípravu kulturního programu na 10. Křemežský veletrh, návrh na uspořádání ohňostroje na Silvestra 2000 (neschváleno), zajištění bankomatu (jeví se reálná možnost umístění v Domě služeb), postup oprav místních komunikací (budou dokončeny opravy ul. Nový Doubek a Na Vyhlídce, počítá se i s opravami cest do Bohouškovic a v Chlumu - Horánek). Byl dohodnut termín konání veřejného zasedání ZO - 12. 12. 2000 a další.

-Lin-

Tak jako v celé republice, tak i nás byly volby do zastupitelstva Budějovického kraje poznamenány malým zájmem voličů. Z celkového počtu 1935 zapsaných voličů v obci jich přišlo volit pouze 715, což činí 36,95 %, přičemž ve volebním okrsku č. 1 - Křemže byla účast 37,6 %, ve VO č. 2 - Chlum 39,3 % a ve VO č. 3 - Stupná 28,9 %.

A jak jsme volili?

	Křemže:	okres:	kraj:	počet mandátů:
ODS	41,8 %	23,6 %	25,8 %	16
SNK	7,7	8,9	10,6	6
Strana venkova	0,8	2,2	1,7	-
Čtyřkoalice	22,8	22,3	22,5	13
Republikáni M. Sládka	0,4	1,0	1,0	-
Strana zelených	1,1	1,3	1,0	-
KSČM	10,7	20,6	19,4	12
ČSNS + nezávislí	0,6	1,4	1,9	-
Vlasten. republ. strana	0,4	0,2	0,1	-
Pravý blok + KAN	0,6	0,5	0,5	-
ČSSD	11,8	15,3	13,4	8
Strana za životní jistoty	1,3	2,8	1,8	-

Náš místní kandidát za ODS starosta ing. Troup se po celkovém přepočtu preferenčních hlasů polepšil 0 1 místo a svým 20. místem se stal 4. náhradníkem. Gratulujeme!

- Lin -

Tímto číslem uzavíráme 10. ročník našeho "Křemežska". Jeho vydáváním pokračujeme tak v tradici novin dřívějších, které vydával Místní národní výbor v Křemži. První "Zprávy z Křemežska" začaly vycházet v padesátých letech. Vydávala je redakční rada osvětové besedy pod vedením tehdejšího zástupce ředitele zdejší Základní školy Rudolfa Šafka. Byly několikastránkové a měly velmi dobrou úroveň: informace z MNV, činnost zájmových organizací. Jednotné zemědělské družstvo a velmi cenné příspěvky učitele Vojtěcha Herála z historie Křemežska.

Od března 1986 začal MNV vydávat jen čtyřstránkové "Zprávy z Křemežska", nákladem 800 kusů a byly pro občany zdarma. Redaktorem byl zástupce ředitele naší školy, p. Zdeněk Vítek.

Po pádu totalitního režimu KSČ vycházel nejprve "Zpravodaj Občanského fóra" a po rekonstrukci Místního národního výboru vyšlo v březnu 1990 první osmistránkové číslo "Zpráv z Křemežska". Rada MNV je vydávala v počtu 1.000 ks pod redakčním vedením p. Dany Bínové.

Po komunálních volbách v listopadu 1990 začal nový Obecní úřad vydávat od 1. ledna 1991 současné noviny s novým názvem "Křemežsko". Vycházejí nákladem 500 ks a kromě občanů z Křemežska mají o ně zájem i jiní, kteří bydlí mimo a OÚ jim je zasílá (celkem 50 předplatitelů bývalých zdejších rodáků, nebo těch, kteří mají vztah ke Křemežsku).

Od ročníku č. 6 je stálou přílohou našich novin "Holubovský zpravodaj", čímž se náklad novin zvýšil o 200 výtisků.

Reminenta našich novin je minimální. Náklad na 1 výtisk činí 8,20 Kč. Rozdíl doplácí obec ze svého rozpočtu. V redakční radě se za těch uplynulých deset let vystřídalo několik členů. Nyní je čtyřčlenná s několika málo externími dopisovateli. Snažíme se o dobrou úroveň našich novin a rádi bychom uvítali další dopisovatele z řad ostatních občanů, i nové členy redakční rady. Budou tím vaše i naše noviny ještě pestřejší.

-red-

Osada Chlumeček
Na návsi za křížkem byl malý návesní rybník, který byl zavezen v roce 1966.
Další dva malé rybníčky jsou v údolí potůčku od zavezeného rybníka Jezírko - pod silnicí z Chlumečka ke Stupné. Oba patří k nemovitosti Chlumeček čp. 10 (Doško).

Osada Stupná
Rybník Zátků (zvaný Zaták) je po levé straně cesty do Bohouškovic.
Nově byl opraven majitelem Janem Postlem ze Stupné čp. 10 v letošním roce. Je využíván k chovu ryb. Pod ním byl ještě jeden menší, který byl zavezen.

Osada Chmelná
Rybník "Blatka" je nahoře po pravé straně silnice ze Chmelné do Nové Vsi. Vybudovali ho hasiči ze Chmelné a je využíván jako koupaliště.

Osada Bohouškovice
U bohouškovické myslivny je rybníček, který je napájen z okolních kopců. Patří k myslivně a je proto v majetku p. Pavla Novotného. Další malý rybníček je u samoty "U Lesáků". Je však napuštěn vodou jen částečně.

-JT-

Děkuji autorovi článku za jeho významný doplněk. Vždy budeme rádi za podobné doplňky a připomínky, pokud něco opomineme. V zájmu úplnosii a pravdy je toto potřeba.

- F. Nejedlý -

Aby mohla církev slavit den Kristova narození, který pochopitelně nebyl přesně znám, byl oficielně stanoven a v kalendáři uveden roku 336 jako den Kristova narození 24. prosinec. Bylo to vhodné symbolické datum. Už naši předkové totiž uctívali tento den jako svátek zimního slunovratu, kdy se začala už krátit noc, světlo začalo vítězit nad tmou, život nad smrtí.

Skutečné Vánoce jako svátky Kristova narození se začaly slavit u křestánských národů až kolem roku 800. Název "Štědrý den" se kterým spojovali už tehdy 24. prosinec, měl vyjádřit vzájemnou štědrost: bohatou večeři a nadělování dárků podle možností každé rodiny. Lidé byli k sobě laskaví. Ke zvykům také patřilo, že domy se nezamykaly a mohl do nich vejít skutečně každý.

Koledování v pozdějších dobách má základ již ve středověku. Tehdy chodili dům od domu žáci a studenti i jejich učitelé a zpívali různé vánoční písně - koledy. Většina jich vznikla v klášteře na Břevnově v Praze. Z vánočních písní krásná a dobře nám známá "Tichá noc" vznikla v Rakousku a v překladu zdomácněla i u nás. Jejím autorem je venkovský učitel Franz Cruber, který ji o Vánocích r. 1818 zahrál v kostele na varhany v Oberndorfu. Jakub Jan Ryba z Rožmitálu pod Třemšínem byl dalším venkovským učitelem a varhaníkem, který složil na přelomu 18. a 19. století krásnou českou vánoční mši "Hej mistře": Obě tyto skladby nám navozují milou a posvátnou vánoční náladu.

- F. Nejedlý -

Již za málo dní skončí letošní rok 2000 a s ním se zároveň uzavře druhé tisíciletí našeho křesťanského letopočtu. Jen v hlavních rysech se dotkneme jednotlivých století a hlavních událostí v nich i jak se odrážely v životě našich předků na Křemežsku.

V druhé polovině 1. tisíciletí osídlil jižní Čechy kmen Doudlebů, kteří i po staletích ještě u nás zanechávají své stopy. Doudlebský kroj, nářečí, doudlebské kraslice aj. Postupně se celá Česká země pak sjednotila v jediný kmen Čechů, kterým vládli Přemyslovci. Ti darovali území našeho Pošumaví rodu Dubenských, z nichž jedna větev se usídlila ve 13. století v Chlumě, kde si postavili tvrz. Od této doby se pak "začínají psát" dějiny našeho Křemežska. Osada Křemže, nazvaná podle potoka, nad kterým začala vyrůstat, se poprvé připomíná v roce 1263. Ostatní vesnice v okolí vznikaly přibližně ve stejné době. Po celá další staletí bylo Křemežsko krajem vyloženě zemědělským. Ti, kdo sem přišli zakládat nové vesnice jako první, zabírali si půdu před tím nevyužívanou ve výměře jednoho lánu každý z nich (v přepočtu dnes cca 18 ha). Ještě dodnes se v těchto vesnicích udrželi někteří tzv. "celoláníci". Kromě vlastní půdy si "starousedlí" drželi další výměru půdy na společné pasení dobytka, návsi, pastviny nebo lesy.

Přestože křemežskou kotlinou již v dávkých dobách procházela obchodní stezka od Vltavy a keltského oppida směrem na Prachatice, zalidňování vesnic se dálo pomalu. Ještě v roce 1624 bylo v Křemži jen 8 sedláků, 10 chalupníků a 2 hospody. Chlum jako sídlo Dubenských měl v té době jen o 4 obyvatele více. Teprve, když se člen rodu Dubenských Smil, oddělil od větve chlumské a postavil si v r. 1318 nad potokem tvrz, začala se Křemže rozrůstat. Tehdy už také stál snad od konce 13. století v Křemži kostel (dnešní sakristie) původně v románském slohu. V r. 1470 přibyl k původnímu kostelu - kapli - presbytář v gotickém slohu a za Častolarů v r. 1557 kostel "Častolarů".

Poslední majitel hradu Křemže, rytíř Jan Smil byl stoupencem husitů a hejtmanem husitských vojsk. Proto dokázal, že vůdce husitů Jan Žižka se Křemži vyhnul. přestože na svých taženích přepadl a vyplenil mimo jiné i nám nejbližší kostely a kláštery: KukIvejt, Zlatou Korunu, Kájov, Hořice aj. Vůbec za těch 15 let husitských válek bylo zničeno mnoho stavebních a uměleckých památek a hodnot z období velkého rozkvětu naší vlasti za císaře Karla IV. Za tu dobu byla vypálena třetina vesnic v Čechách, půda byla opuštěna a neobdělána, kdo zůstal na živu, často šel se Žižkou válčit. Po válce proto chyběly pracovní síly na znovuzúrodnění půdy vlastní i půdy šlechty. Ta proto utužovala robotu stále víc, nevolnictví bylo přísně dodržováno, což vše vyvolávalo selské bouře. Ty byly šlechtou potlačovány a sedláci tvrdě trestáni. (Dalibor Kozojed byl uvězněn a popraven.) Klid Evropy narušovaly opakovaně i nájezdy Turků, spojené často s morovými ranami. Malá úroda na špatně obdělávaných polích přinesla sebou i hlad, spojený s morovými ranami - hladomor. Nejen v době husitských válek a po nich, ale už před tím uvádí ve svých Dějinách národu Českého František Palacký silnou nákazu moru (černé nemoci) v letech 1281 a 1282 a velký hladomor v roce 1361. Další pak byl na začátku 16. století, ale i čas od času ve stoletích dalších, jak o tom svědčí v některých městech morové sloupy. Na tyto morové rány vymřely tehdy někde téměř celé vesnice. Mor a hladomor se zřejmě ani našemu Křemežsku nevyhnul. Písemné záznamy o morových ranách přímo na našem Křemežsku ale nemáme.

Století šestnácté bylo poměrně klidné, bez válek. Spíše byly v něm spory náboženské. Katolíci, Podobojí, Luteráni, Čeští bratři. Některé prameny uvádějí, že i na Křemežsku bylo katolictví potlačeno, ale ve Státním (Schwarzenberském) archivu v Č. Krumlově není údajně podklad, který by to potvrzoval. Pro nás je zajímavé, že na Křemežském potoce v té době klapalo již několik mlýnů: Šimečků v Lukách, Hamerský, Chlumský, Křemežský (zv. jinak Hudecký) a Beranův mlýn. Později se uvádí i mlýn Vackovský. Politicky je toto století významné, že na český trůn přišel r. 1525 rod habsburský, který nám trvale vládl až do r. 1918. Století 16. je ve znamení rozvoje obchodu uvnitř státu i mimo něj.

Urbář statečkův Chlumu a Chlumečka léta 1625 24. Januari Povinnost těch lidí jak z městečka Křemže, vsi Chlumečka, tak vsi Chlumu ode všech. Předně ty všechny louky na senách i votavách posíci, usušiti i z luk táž sena a votavy odvésti mají. Též obilí ozmní i jarní na poli a popluží Chlumským a Chlumečským jsou povinni rozsívati, zavláčiti, sežíti, posíci, svázati, do mandelův skliditi, hrách potrhati a vše do stodoly svésti, hnoje též ze dvora na dědiny panský vyvésti, len cibuli, mrkev vyplíti, vytrhati len a konopí namočiti i rozestavěti, koudele spřísti, hlavatici sázeti, posekati a odvézti. Dejše dříví borového i hvozdového i což by k kuchyni potřebí bylo, též k pivovaru, povinni sou každého roku nasekati, na kuchyni pak toliko spotřebovati a pak s potahem svým taková všecka dříví sobě odvézti dáti mají. A tíž lidé roboty svrchupsané všecky zouplna povinni jsou vykonávati, kromě vorání povinni nejsou. A což když se takový roboty vykonávají, dává se jim toliko jídlo a pití.

Století sedmnácté je poznamenáno hlavně Třicetiletou válkou. Ať Českou zemí táhla armáda rakouská nebo jakákoliv jiná, všichni loupili, vraždili, kradli a brali dobytek ze stájí. Kdo se chtěl před nimi zachránit utíkal do lesů. Mnoho vesnic zůstalo prázdných, pole ležela ladem. V této době pravděpodobně zmizela úplně vesnička Boří, která se rozkládala při tehdejší dost rušné stezce vedoucí od dnešních Hamrů u Křemežského potoka směrem na Vrábči.. Je uvedena v urbáři zboží Rožmberského již v r. 1379. Po Třicetileté válce se počet obyvatel zmenšil v České zemi ze třech milionů na osm set tisíc (tj. cca na 26 %). Z nedostatku pracovních sil proto šlechta vymáhala robotu stále vyšší a tvrdší než před tím. Naši předkové chodili nebo jezdili s potahy robotovat na statky Chlum, Chlumeček a Koroseky. Robotní povinnost byla uvedena v urbáři (viz příloha k textu). Po první šlechtě dubenských vládli nad Křemží Častolarové, po nich pak Eggenberkové, na části jejich panství měl patronát klášter Zlatá Koruna a nakonec panské dvory u nás převzali Schwarzenberkové až do pozemkové reformy r. 1923. Stupná a Chmelná patřily Prelatuře krumlovské. Zde byla robota nižší.

Vcelku klidné bylo století osmnácté. Přesto život na našich vesnicích nebyl lehký. Na polích se bez jakékoliv řádné mechanizace "chleba v potu tváře dobýval". Výnosy obilí byly v neúrodných letech nízké. Často se sklidilo jen třikrát více, než se zaselo. Za velké neúrody býval hlad. Je zaznamenáno, že v letech 1770 a 1771 mnoho sněhu a přílišné mokro vyleželo na polích všechno obilí a lidé pak hladem umírali. Při pečení chleba míchali do mouky listí a kůru stromů. Krajem táhli žebráci a marně prosili o kousek chleba. Částečnou záchranou bylo obilí, které Krajský úřad v Budějovicích vydal potřebným z císařských magacínů. Začaly se ve větší míře pěstovat brambory, které začátkem tohoto století k nám přišly z Braniborska - odtud název "brambory". Kromě morových ran znovu v tomto období se objevila nová neznámá epidemie dobytčí mor. Nebylo z dobytka užitku a chyběly i potahy na práci na poli. Koně tenkráte nebyli ještě běžným potahem. Žilo se na našich vsích skromně v jídle a oblékání ve staveních a chalupách, většinou dřevěných, krytých došky. Ruční a potahová robota na panském byla také přítěží.

Velká změna k lepšímu pro naše zemědělce začala s nástupem císaře Josefa II. na trůn. Povinným zavedením šestihonného střídání plodin na polích se značně zvýšil výnos obilí. Patentem z r. 1781 Josef II. zrušil nevolnictví, což znamenalo uvolnění sedláků od půdy a možnost svobodně podnikat tomu, koho půda neuživila. Nařídil zmírnění roboty, zrušení tvrdých trestů pro podané a ochranu sedláků před útiskem vrchnosti. Na vsích vedle hospodářských stavení celoláníků začaly vyrůstat malé domky řemeslníků a živnostníků: kováři, bednáři, koláři, ševci, tkalci, truhláři, pekaři, krejčí aj. Vyrábělo se zboží ze dřeva: drobné předměty pro domácnost, hrábě, opálky, dřeváky apod., u nás hlavně v Chlumě. S rozvojem tohoto podnikání nastoupil i obchod, vládou podporovaný. Křemežsko tak přestává být postupně krajem vyloženě jen zemědělským.

Významným krokem tohoto století bylo také zavedení povinné školní docházky pro děti od šesti do dvanácti let i na vesnicích. Do té doby byly školy pro základní vzdělání jen v městech většinou církevní. Křemže sama však také předběhla toto nařízení císařovny Marie Terezie z roku 1774. Už v r. 1668 se uvádí, že je zde jednotřídní škola obecná a je docela pravděpodobné, že ji měla Křemže i dříve. Počet žáků a tříd se postupně zvyšoval, takže koncem 19. století jen starší generace se na důležitých listinách podepisovala +++ (třemi křížky). Osada Chmelná si otevřela svou obecnou školu roku 1852.

Konec osmnáctého a počátek devatenáctého století je poznamenán Napoleonskými válkami, které se Křemežska tolik netýkaly, kromě mužů, kteří museli bojovat v rakouské armádě proti Napoleonovi. Je ale zcela pravděpodobné, že Napoleonova armáda po svém nezdaru v Rusku v r. 1812, po částech rozptýlená, táhla naším krajem k domovu a mnozí cestou vymrzli a hladoví zde padli nebo neschopní dál pokračovat zde zakotvili natrvalo. Na Brložsku je známé místo, označené kapličkou, o kterém se tradičně uvádí, že jsou zde pohřbeni francouzští vojáci a příjmení "Prüher", dodnes ještě dost rozšířené tu po nich zůstalo. Také některé výrazy u nás užívané jsou původu francouzského: Lavor, almara, paraple, pantalony (= kalhoty) a jiné další.

Celkově bylo století devatenácté dobou klidnou, ustálenou. Nastal technický pokrok, další rozvoj živností a obchodu, zvyšování životní úrovně a nástup svobody a demokracie. Po zrušení robotu v r. 1848 mohl již svobodný sedlák lépe obdělávat svou půdu s nastupující drobnou mechanizací, což vedlo k vyšším výnosům zisku. Místo dosavadních chatrných stavení dostávají naše vesnice nový vzhled s krásnými štíty a dalšími budovami selských stavení. Půda je ceněna a nová hledána. Stavěly se nové domy - samoty na pastvištích a vymýcených lesích. Tak vznikly Stupenské jednoty na vymýcených lesích Borek a Lažant, které krumlovská prelatura dala místním bezzemkům. Podobně na knížecích pastvištích vyrostla v r. 1838 osada Vinná. O stálém růstu obyvatel Křemežska svědčí nutnost postavení nového kostela a otevření nového hřbitova, který byl stále rozšiřován.

Bouřlivý rok 1848 znamenal svobodu obcí a občanů. Bylo zrušena dosavadní instituce rychtářů, jmenovaných vrchností a byla zavedena obecní samospráva. Pro oblast Křemežska byl zvolen první starosta ve svobodných volbách Matouš Mácha z Křemže č. 2 (Jiřík). V r. 1884 se tato velká obec rozdělila na čtyři obce samostatné. Na Křemži s Chlumečkem, Mříč s Bohouškovicemi a Slavčí, Chlum s Loučejí a Lhotkou a na Holubov s Třísovem a Krasetínem. Osady Stupná se Stupenskými jednotami, Chmelná a Vinná spolu s Rojšínem byly již předtím samostatnou obcí pod správou krumlovské prelatury. V r. 1863 byla Křemže povýšena na městys a v r. 1884 žádala o povolení používat Smilův znak. Neměla však dost peněz - měl se stavět nový kostela dělat přístavba školy takže celkovou částku za "sdělání" a vyhotovení erbovního listu ve výši 158 zlatých nezaplatila. Přesto purkmistr obce Křemže Smilův znak používal.

Od r. 1908 dostala Křemže povolení pořádat pravidelné výroční trhy na dobytek. V r. 1870 byla v Křemži zřízena četnická stanice o třech mužích. Pro její potřebu byly v obecním domě č. 21 (dnes budova Jednoty) zřízeny dvě klenuté místnosti - haresty.

Koncem 19. století měla Křemže už svého lékaře, poštu a spořitelnu. Narůstaly nové obchody a živnosti. Pro obchod a spojení Křemežska se vzdálenějším okolím, sloužila železnice Č. Budějovice - Želnava (r.1890 -1891) a v tomtéž roce byla dostavěna nová silnice z Rojšína na Mříč a napojena na starou silnici Chlumeček - Č. Budějovice. Jediným neštěstím, které Křemži potkalo, byl velký požár v r. 1840. Křemže však po něm nabyla dnešního hezkého vzhledu tím, že dvě hospodářské budovy na náměstí pod kostelem (Kourusovina a Fidralovina) byly zbourány a postaveny jinde a farní budova, která vyčnívala z řad ostatních budov asi o osm metrů ke kostelu, byla nově po vyhoření postavena do řady. Současně vyhořel i Paurův dvůr, který stál od náměstí podél Budějovické ulice. Nebyl už obnoven a na jeho místě stojí ted' řada rodinných domků.

Bylo velkou škodou, že ten krásný rozvoj v období míru a svobody ve všech odvětvích života, nemohl dál pokračovat i ve století dvacátém. Nejprve byl zastaven 1. světovou válkou, ve které obětovalo život na 100 našich občanů z Křemežska a Holubovska. V období 1. ČSR jsme mohli být vzorem ostatním státům Evropy svou vyspělou demokracií, v technice a slušné životní úrovni. To vše plně zničila nacistická okupace, která naši vlast doslova vysávala a náš národ stála 360.000 lidských životů.

Po válce a osvobození jsme v souladu s okolními státy pokračovali v rozvoji techniky, životní úrovně, bydlení a výstavby potřebných objektů a rodinných domků v Křemži, Mříči, Chlumě a jinde. Ale 40 let totalitního komunistického režimu a tvrdé nadvlády Moskvy znamenal pro nás konec demokracie, částečný úpadek v porovnání se západním světem, který nyní těžko doháníme a hlavně přes 160.000 nevinných obětí režimu v našem národě - nelidské týrání, pracovní tábory, PTP, popravy nevinných (Deník Práce 16. 2. 1990). To jsou hrůzy, které naplnily téměř polovinu století dvacátého: Poprvé germanizace a snaha vyhubit český národ, podruhé zlikvidovat vlastní občany, kteří nesouhlasili s pochybenou a nám cizí ideologií.

Doufejme, že v nastávajícím století a tisíciletí se nebude už opakovat éra perzekuce a likvidace jakékoliv skupiny nebo národa. Zdá se, že po těchto zkušenostech spěje lidstvo k demokracii, vzájemnému pochopení a spolupráci.

Dodatek: Podrobnější zpětný pohled na Křemežsko v tomto 20. století jsem napsal v 1. čísle roč. 2000 našich novin.

- František Nejedlý -

Ve druhé polovině října objevil na kleťské hvězdárně astronom Miloš Tichý téměř po deseti letech novou kometu, která nese také jeho jméno. Pro odborníky byla označena jako P/2000 U 6. Poslední kometou objevenou na observatoři Klet' byla kometa Mrkos. Její objev byl zaznamenán ještě klasickou fotografickou technikou na jaře 1991.

Dle sdělení pana Tichého, byla kometa označená jeho jménem zaznamenána u nás pomocí moderního elektronického přístroje CCD detektor. Specializací klet'ské hvězdárny je výzkum planetek a blízkozemních asteroidů, kterých zde zaznamenali na 473. Proto patří observatoř na Kleti mezi deset nejznámějších na světě.

Nová kometa se pohybovala v době objevení nedaleko Marsu, ale příslušenstvím spadá do skupiny komet Jupitera. V době přísluní se dostává k oběžné dráze Marsu, v odsluní putuje až za dráhu Jupitera. Rozměrem dosahuje v průměru 4 km. Její dráha kolem Slunce trvá po značně výstřední dráze 7,32 roku, což bylo propočteno na Kleti a pak i v mezinárodní centrále na Harvardské observatoři v USA.

Kleťský objev této komety je považován v mezinárodním měřítku za ojedinělý.

- Ze zprávy, uvedené v deníku České slovo, zaznamenal Z. Hořejší. -

3. ROČNÍK KŘEMEŽSKÉ LAŤKY

Dne 19. prosince 2000 pořádá Základní škola Křemže již 3. ročník soutěže ve skoku vysokém.
Od 13:00 h budou závodit žáci základní školy, z nichž vítěz získá tradiční cenu - vánočního kapra.
Od 18:00 h je soutěž určena pro veřejnost a to jak amatérské sportovce každého věku, tak byli pozváni i závodníci z atletických oddílů.

Všechny sportovce Křemežska zveme, aby si přišli vyzkoušet o kolik se zlepšili (či snad zhoršili?) od svých posledních výškařských výkonů. Základní výška nemusí vzbudovat žádné obavy - byla určena na 110 cm. Zveme i diváky, neboť věříme, že výkony nejlepších se budou pohybovat nad 180 cm.

- Zdeněk Podpěra -

INFORMACE:
Valná hromada Obce sokolské se koná 19. ledna 2001, čas a místo budou upřesněny na sokolské vývěsce. Srdečně zváni jsou všichni členové a příznivci.

Tradiční sokolský ples se uskuteční 3. února 2001 v Brloze.
Informace o předprodeji lístků naleznete též na sokolské vývěsce.

PODĚKOVÁNÍ: Sokolská obec děkuji Obci Křemže za vstřícný přístup a finanční podporu v uplynulém roce. Získaný příspěvek bude využit na výstavbu volejbalových kurtů, která bude v blízké době zahájena na pozemku bývalé skládky pod školou.

Příležitost pro aktivní sportovní vyžití naleznete v našich oddílech:
- Oddíl všestrannosti mladších žáků
- Cvičení rodičů s dětmi
- Volejbal muži, ženy, dorostenci
- Aerobic ženy, mladší žákyně
- Kalanetika

Těšíme se na vás!
- B.K. -

aneb Jak křemežští doktoři zachraňovali místního faráře

Jak někteří víte, při badmintonu jsem si poranil Achillovu šlachu. Stalo se to poslední listopadovou sobotu. Do krumlovské nemocnice mne hned odvezl pan doktor Hotař a spolu s panem doktorem Maškem mne dávali dohromady. Při operaci mne uspávala paní doktorka Soukupová z Chlumu. Jsem jim opravdu vděčný za pomoc a dobrou operaci.

Mnozí se možná diví, proč farář sportuje. Občas slyším: "To tady ještě nebylo:" Pamatuji si, jak mi před dvěma roky jedno dítě v křemežské škole říkalo, že jeho mamka nemůže pochopit tuto nekněžskou aktivitu. Je pravda, že je těžké to vysvětlit. Je ale potřeba si uvědomit, že žádný kněz není poslán rovnou z nebe. Každý kněz se také jednou narodil v nějaké rodině a ze své rodiny si s sebou přináší spoustu zvyklostí.

V naší rodině se vždycky sportovalo. Otec hrál na vesnici fotbal, potom se začal zajímat o tenis a badminton. Do dneška (je mu 56 let) hraje tenis a občas badminton. Loni jsem prohrál s otcem v tenise 6:1 a 6:0. On stále tvrdí, že nad ním v tenise zvítězím, až mu bude přes sedmdesát let. Letos jsem s ním poprvé vyhrál badminton. Otec hraje také dobře šachy (i šachy jsou sport). Moje matka hrála v našem městě Racibórz na Slezsku se svými dvěma sestrami basketbal. Na počátku 60. let dokonce dostala nabídku, aby spolu se sestrou hrála 1. ligu za město Poznaň. Ale protože 60. léta nebyla mravně na vysoké úrovni, tak její rodiče nesouhlasili s tím, aby bydlela sama v cizím městě. Po mých rodičích jsem převzal lásku k sportu. V semináři, když jsem studoval na kněze, tam jsme také sportovali a představení nás v tom podporovali. Sport může pomáhat i ve spiritualitě a pomáhá ovládat vlastní tělo. Tělo je při sportování unavené, chce odpočívat, ale člověk mu říká, že ne, že ještě musí více. I to může posílit lidskou vůli. Já si také osobně vážím lidí, věnujících se sportu a mládeži. Sport je skvělá alternativa proti alkoholismu, drogám a jiným negativním věcem dnešní civilizace.

Nejen nějaký farář, ale celá církev podporuje dobré využití volného času. Podporuje sport, protože lidské tělo je darem božím a člověk má povinnost se o něj starat. Málo se mluví o našem papeži a jeho lásce ke sportu. Rád lyžuje, pěstuje horskou turistiku a také jezdil na vodu. Právě, když byl na vodě s mládeží, tak se dozvěděl o svém jmenování biskupem. Před měsícem bylo jubilejní setkání sportovců v Římě. Na stadionu bylo 70 tis. sportovců. Bohoslužbu pro ně (na stadionu) sloužil sám papež. Potom byl fotbalový zápas: Itálie a zbytek světa. Papež zůstal a sledoval celý zápas. Byla remíza, a někeří tvrdili, že to kvůli papeži, protože fandil oběma družstvům. V tomto jubilejním roce také hráli fotbal ve Vatikánu polští kněží proti mužstvu vatikánské švýcarské gardy. Kněží vyhráli 8:1. Koncem listopadu u příležitosti návštěvy členů slavného basketbalového týmu Harlem Globetrotters na pravidelné generální audienci ve Vatikánu byl papež oficiálně jmenován "čestným hráčem" Globetrotters. Jan Pavel II. od hráčů dostal klubové tričko s nápisem Papež Jan Pavel II. a s číslicí 75, která připomíná letošní výročí založení harlemského klubu.

Všem sportovcům přiji moc radosti i úspěchů a hlavně - pozor na úrazy!

- P. Ondřej Urbisz -

ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ ZA MĚSÍC PROSINEC 2000
se vybírá v jídelně Domu služeb:
13. 12. 00 od 12:30 h do 17:00 h
14. 12. 00 od 12:30 h do 16:00 h
15. 12. 00 od 12:30 h do 15:30 h

STOČNÉ
Upozorňujeme občany, kteří dosud nezaplatili stočné (do 31. 12. 1999), aby tak učinili neprodleně na matrice OÚ Křemže.

VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE
se koná dne 12. prosince 2000 od19:00 hodin v sále radnice ve Křemži.

KŘEMEŽSKÝ ŠKŮDNÍK
Takto je pracovně nazýván blíže nejmenovaný křemežský občan ze sousedství radnice, který má na svědomí "zdárný růst rododendrónů" před radnicí. A nejen na rododendronech si vylévá svůj vztek, letos již několikrát přerušil kabel místního rozhlasu a v současné době podal na Stavební úřad Křemže oznámení drobných stavebních úprav, spočívající v ubourání části radnice, neboť mu tato brání při vjezdu nákladních aut do jeho vrat. Úpravy hodlá provést do Vánoc. Jelikož je zatím justice na něho "krátká", nezbývá nám než trpět jeho výstřední chování. Doufáme, že už ne na dlouho.

OBECNÍ KNIHOVNA
bude v týdnu od 25. do 31. 12. 2000 uzavřena.

VÁNOČNÍ KONCERT
Žáci ZUŠ Křemže vás zvou na vánoční koncert, který se bude konat v pondělí, 18. prosince 2000 od 18:00 hodin v sále radnice ve Křemži.

ŠTĚDRÝ VEČER NASTAL?
Pásmo vánočních zpěvů a příběhů. Účinkují žáci pěveckého oddělení ZUŠ Puristická Č. Budějovice.
Slovem provází Iva Šímánková. Sál Radnice Křemže 19. prosince 2000 od 18:00 h. Vstupné dobrovolné.

VÁNOČNÍ VYSTOUPENÍ
dětí MŠ a ZŠ Křemže bude dne 20. prosince 2000 od 18:00 h v sále radnice ve Křemži

ŽIVÝ BETLÉM
dne 23. prosince 2000 od 17:00 h na hlavním schodišti před kostelem sv. Michaela Archanděla ve Křemži.

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 15. prosince 2000 : 0