ARCHIV

2000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Červenec 2000 - Číslo 7 - Ročník 10

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (992 kB)

VELETRŽNÍ KŘEMEŽSKO

čt 20.7.2000   pá 21.7.2000   so 22.7.2000   ne 23.7.2000

• Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva
• Vážení spoluobčané, přátelé . . .
• Křemežský veletrh podeváté
• Naše křemežská kotlina
• Počasí a příroda
• POBALTÍ - pokračování
• Ze sportu
• Společenská kronika
• Informace
• DEN DĚTÍ 3. června 2000

29. schůze obecní rady se konala dne 5. 6. 2000 za účasti všech radních. Na této schůzi byly projednány žádosti o přidělení bytu v DPS, o povolení prodejního stánku na prodej pikádorů na náměstí a o pronájem nebytových prostor v Domě služeb pro zřízení provozovny kosmetiky a elektroopravny.

Radní dále projednali způsob rozšíření vozovky v zatáčce mezi Chlumečkem a Stupnou a postup zabezpeční příprav na Křemežský veletrh.

30. schůze obecní rady spojená s pracovní poradou obecního zastupitelstva se uskutečnila dne 19. 6. 2000. Zastupitelé projednali žádosti o prodej obecních pozemků, žádosti o finanční příspěvky, žádost občanů Mříče na opravu vozovky v ulici pod Mříčským vrchem a možnost prodloužení obecního vodovodu do Korosek. Neschválili výstavbu dřevěného stánku na náměstí ve Křemži pro prodej pikádorů. Dále se zabývali nutností oprav a rozšíření kanalizace v Chlumu a majetkoprávním vypořádáním pozemku pro možnost rozšíření vozovky v Chlumečku.

Zastupitelé rovněž projednali postup příprav na zabezpečení 9. Křemežského veletrhu a jednotlivé body, o kterých bude rozhodováno na veřejném zasedání obecního zastupitelstva dne 4. července 2000.

-Lin-

je tady opět čas léta, prázdnin, dovolených a jak jinak i čas Křemežského veletrhu.

Když si minulé léto po slavnostním ohňostroji všichni, kteří se na přípravě veletrhu podíleli, odděchli, jistě netušili, že čas je pojem značně relativní. Čas, který v našem uspěchaném světě plyne nějak rychleji a rychleji. A proto se zdá, že jsme se ani nestačili ohlédnout za 8. ročníkem Křemežského veletrhu a už je tady znovu doba časných rán a pozdních večerů strávených nad přípravou toho devátého.

Věřím, že všichni Křemežťáci, ale i návštěvníci se již těší na čtyři červencové dny, kdy Křemže ožije, zkrásní zvláštním způsobem, který má snad na svědomí vzájemný laskavý vztah lidí, kteří celý rok nemají na sebe čas, pocit příslušnosti k rodnému městu a třeba i zdravá míra patriotismu.

Vážení přátelé, dovoluji si Vás všechny co nejupřímněji pozvat na 9. ročník Křemežského veletrhu - „Vše pro domov, zahradu a hobby“. Přeji Vám, abyste na veletrhu našli opět něco nového, přeji Vám příjemné zážitky z kulturního programu, přeji Vám, abyste se v těchto dnech mohli setkat se svými rodinami, blízkými přáteli a láskami.

Přeji Vám všem, abyste měli na 9. ročník Křemežského veletrhu jen ty nejlepší vzpomínky, abyste netrpělivě očekávali ten následující.

S úctou
- Ing. Josef Troup, starosta obce

Datum 20. - 23. 7. 2000 znamená zajisté pro většinu našich občanů důležité období letošního, svým způsobem význačného roku 2000, neboť se koná již 9. ročník Křemežského veletrhu.

Křemežský veletrh se stal důležitým obdobím v roce většiny Křemežských rodin, neboť se zde scházejí přátelé, příbuzní a známé, kteří se již delší dobu neviděli a společně se na veletrhu pobaví a utuží tím svá přátelství. Navíc mnozí návštěvníci spojí příjemné s užitečným a nakoupí si do domácnosti, na zahradu nebo jen tak pro potěšení i to, co by si možná normálně ani nekoupili. A o tom to všechno je. Pobavme se, potěšme a udělejme si navzájem radost, vždyť na to nám v tomto rak uspěchaném světě zbývá tak málo času. A tak toho využijme a vyberme si z nabídky, která je opět širší než v minulých letech, mám na mysli jak nabídku kulturní, kulinářskou, ale i nabídku sortimentní, neboť, tak jak je to již na Křemežském veletrhu zvykem, zájem ze strany vystavovatelů rok od roku stoupá. Takže, když jsme se vloni holedbali tím, že počet vystavovatelů a občerstvovačů ke dni uzávěrky tohoto Křemežska činil 256, letos je toto číslo opět vyšší a činí již 267. A to ještě zdaleka není číslo konečné, neboť do veletrhu zbývá ještě „pár“ dní. Největší zájem je ze strany prodejců všeho možného, kteří by dokázali zaplnit celý areál. Z důvodu zachování veletržního ducha jsou proto již od května jejich žádosti vraceny. Tak jako v loňském roce mají vystavovatelé většinou zájem o venkovní plochy, takže výstavní areál je již téměř zcela zaplněn. Vnitřní expozice budou umístěny v přízemí ZŠ a „pouze“ v 1. patře 2. stupně, v jednom patře MŠ a v kině.

Změnou oproti loňsku bude i prodloužení starého stanu, takže muzikanti budou ve svém „koutku“ a nebudou omezovat tančící na parketu a budou moci být přidány i sedací soupravy. Ve stanu i na hřišti se bude letos opět čepovat pivo Samson, neboť tento pivovar poskytl obci nejvýhodnější nabídku.

Další změnou oproti loňsku je to, že pořadatel (OÚ) již nezajišťuje ubytování pro vystavovatele. Zrušení této služby si vystavovatelé zavinili sami, resp. někteří z nich, svojí neukázněností. Přesto, pokud byste měli možnost ubytování, nahlašte to na obední úřad paní Urbanové, (tel. č. 741126, 741205), neboť poptávka po ubytování ze strany vystavovatelů je veliká. Rovněž tak jako vloni, se školní jídelna promění v restauraci, kterou si pronajal p. Eremiáš. V době konání diskotéky ve stanu zde budou příznivcům dechovky vyhrávat Babouci. Takže, jak vyplývá z této mé krátké informace, je na co se těšit.
A co se týká počasí? Věřme, že vydrží, což není letos nijak vzácné, a bude krásně.
Dovolte mi, vážení spoluobčané, abych vás a vašim prostřednictvím vaše příbuzné a známé co nejsrdečněji pozval jménem organizátorů na 9. Křemežský veletrh.

Těšíme se na shledanou na veletrhu.

- J. Linha, tajemník OÚ -

Jistě jste se mnozí z vás zastavili na křižovatce silnic u Vlčí jámy nad Mříčem a s pocitem radosti i domovské hrdosti vnímali ten krásný pohled na naši křemežskou kotlinu. Údolí, na severu ohraničené Haberským pohořím s Klukem, na jihu Blánským lesem s Kletí na obzoru. Její jméno, odvozené snad od slova „klučiti = káceti“ čteme poprvé v latinské listině z r. 1263 při založení kláštera ve Zlaté Koruně. Byly kdysi vleklé spory, kam má katastrálním území Kleť patřit: do Chlumu, Kájova, až nakonec v r. 1998 ji vybojoval náš tehdejší starosta ing. Podhola pro nás. Již od roku 1825 zdobí její vrchol rozhledna 38 m vysoká, odkud je hezký rozhled, dokonce, hlavně na jaře a na podzim, i na rakouské Alpy (Dachstein). Od roku 1958 má Kleť hvězdárnu, na které v r. 1993 začal zdárně působit Dr. Antonín Mrkos. Hlavně jeho zásluhou bylo z této observatoře objeveno do dnešní doby na 350 nových asteroidů a komet. Ve vesmíru obíhají s místními názvy jako Šumava, Kleť aj. a od roku 1997 obíhá i planetka Křemže. Významnou stavbou jsou i oba televizní stožáry. První z roku 1958 je 116 m vysoký a vysílání z něho bylo zahájeno 29. dubna 1959. Druhý stožár z roku 1977 je vysoký 172 m a byl dán do provozu 28. července 1977.

Naším Podkletím vedla již v dávných dobách obchodní stezka od Vltavy směrem na západ. Navazovala na stezku vedoucí podél Vltavy od dnešního Českého Krumlova. Při ní vznikala první lidská sídliště. Ještě dávno před založením hradu Dívčího Kamene se v tomto místě usadili v pozdní době kamenné první obyvatelé. Dokladem toho jsou kamenné mlýny na obilí, které na Dívčím kameni byly nalezeny při vykopávkách a je možné je určit do přelomu doby kamenné a bronzové. Mlýny jsou tak veliké, aby se daly snadno přenášet. Váží maximálně 10 kg a mají průměr 35 - 40 cm. Podložní deska je většinou ze žuly, ruly nebo granulitu a má funkční vyhloubení 2 - 3 cm. Ze stejného materiálu je i drtidlo a je tak velké, aby se snadno drželo v ruce. Autorka článku o těchto mlýnech J. Hortová v časopise Jihočeského musea uvádí i zajímavou skutečnost, že se v této oblasti pěstoval již tehdy hlavně oves, který není náročný na půdu, a snad i žito. V rámci vzájemného výměnného obchodu se do tohoto sídliště pravěkého lidu dováželo obilí i z jiných míst. Zatím bylo na území Dívčího Kamene nalezeno přes 120 těchto kamenných mlýnů.

Křemežská uzavřená kotlina přitáhla v pozdějších dobách i další románský kmen Keltů. Ti v 1. století př. Kr. osídlili návrší u Třísova. Jejich oppidum (=městečko) se rozkládalo na rozloze cca 26 ha a odhadem zde mělo žít na 2000 obyvatel. (Další podrobnosti o Keltském oppidu se dočtete v publikaci „Z dějin Křemežska“.

Obě tato, po stránce historické zajímavá místa, leží na naučné stezce, která byla pro turisty otevřena loni na jaře. Vychází od zastávky Českých drah v Třísově, vede před Keltské oppidum dále k Vltavě, kde kdysi býval hamr a domky lesních dělníků a vorařů.

Na místě bývalé elektrárny ing. Stibrala stojí dnes menší, ale výkonná elektrárna nová. Odtud nás vede stezka zpátečním směrem na zříceninu Dívčí Kámen, který byl založen v roce 1349, ale již za 200 let se připomíná jako hrad pustý a opuštěný. Odtud vede stezka územím holubovských hadců, pak k papírně Artypa a na nádraží Českých drah Holubov. Tato stezka má 14 informativních zastavení s naučnými tabulkami, je 3 km dlouhá a nenáročná pro chodce. Poskytuje zajímavé informace historické, přírodovědné i technické.

Nejpozdější osídlení našeho Podkletí bylo až v době historické, většinou ve století čtrnáctém. Zpočátku, kdy na Křemežsku vládl rod Dubenských se sídlem na Chlumské tvrzi, byla tato osada centrem kraje. Teprve po postavení křemežského hradu Smilem kolem roku 1318 a krátce nato po postavení prvního kostela na návrší severně od hradu - první zmínka je o něm v roce 1351 - nabývá Křemže nad Chlumem stále vetšího významu. Roste a před Třicetiletou válkou v ní bylo 18 hospodářů a několik chalupníků.Tento stav se zřejmě značně snížil za následného válečného plenění a morových ranách, takže počátkem 19. století měla Křemže jen asi dvakrát tolik popisných čísel a obyvatel. Až ve 20. století nastal velký vzrůst Křemže a největší v posledních desetiletích, který stále novou výstavbou a příchodem nových rodin pokračuje. Dnes má Křemže 2.432 obyvatel a 896 domů.

Po pádu komunistického režimu, kdy se každému umožnilo svobodné podnikání, má celá obec Křemže kromě potřebných služeb pro občany Křemežska a okolí i řadu nových podniků, obchodů a na 60 drobných podnikatelů a živnostníků.

Dnes je Křemže daleko známá i svým Křemežským veletrhem. O prvním veletrhu v roce 1992 na něj přijelo vystavovat jen 130 zájemců a navštívilo ho na 13.000 návštěvníků. Rok od roku se veletrh stával známějším až jsme v posledním roce dospěli k počtu 308 vystavovatelů a přes 30.000 návštěvníků.

Že celá křemežská kotlina je nejen krásná, ale není také narušena škodlivým a rušivým průmyslem, svědčí i to, že nám v 6 lokalitách vyrostlo celkem asi 190 chat a neobydlená selská stavení a chalupy kupují a pro víkendové bydlení si upravují chalupáři.

- F. Nejedlý -

Letošní mimořádné teplé a suché jaro ovlivnilo dobu rozkvětu ovocných stromů, šeříků, jív i lučních a hájových květin. Předčasné a skoro letní teploty způsobily, že kvetly téměř ve stejnou dobu třešně, ryngle, švestky, hrušně i jabloně. Podle množství květů se zdálo, že bude nadúroda ovoce. Došlo však na prognózu, kterou jsem slýchal od své babičky: „Někdy příroda hodně ukáže, ale málo nadělí“. Krátké údobí, kdy byly stromy v květu, nestačily včely vše opylit a nastávající velké sucho způsobilo zasychání značné části mladých plodů a jejich následný opad.

Tento rychlý průběh odkvětu stromů i květin ovlivnil výskyt motýlů v našem šumavském předhůří. Již začátkem dubna se teploty pohybovaly kolem 10 st. C a ve druhé polovině překračovaly i dvacítku. 20. dubna vystoupila rtuť až na 28 st. C. Tak se stalo, že letošní opožděné velikonoce (20. - 24. dubna) a před nimi i květná neděle, byly již bez tradičních kočiček jív, - ty odkvetly již o týden dříve. V té době se na jejich květu objevují i první babočky osikové, větší hnědokřídlí motýli s béžovým lemováním křídel. S nimi se ze zimního spánku probouzejí krásní admirálové s bíločerveným zdobením horních křídel a oranžově červeným lemováním na křídlech spodních. Také babočky kopřivové nebo jilmové, které příznivě přezimovaly, někde v seníku nebo pod kůrou starých stromů, se nechávají vylákat na první bohatší pastvu kvetoucích kočiček. Letos toto prům. údobí zaspaly, protože teploty kolem začátku února vystouply nad nulu a přes den dosahovaly až 15 st. C. Jen v polovině února klesla teplota na -10 st. C a to byl u nás vlastně konec zimy. Ještě v březnu se objevil asi 3 x sníh, který ještě týž den sešel. Proto se babočky, bělásci ovocní i řeřichoví a žluťásci objevili až v dubnových, téměř letních dnech.

Jedním z nejhezčích a také vzácnějších bělásků je u nás bělásek řeřichový, který má jen jarní formu a po červenci se v naší přírodě již téměř nevyskytuje. Samička je bílá s tmavošedým proužkováním na kraji křídel a jednou tečkou uprostřed, kdežto sameček má oranžovou skvrnu na horních křídlech se šedým pruhováním na okraji a spodní křídla jsou nepravidelně šedobíle skvrnitá. Tento druh jsem objevil u nás až v r. 1997, když jsem fotografoval pod Bohouškovicemi Boží muka. Po odkvětu stromů jsem stále ještě procházel zahradou, abych zahlédl naše největší motýlí krasavce otakárka fenyklového a ovocného. Každý rok jsem je pozoroval, když koncem května usedali na květiny a střídavě rozevírali svá velká žlutá křídla s černou kresbou, červenomodrými oky a dlouhou ostruhou na dolních křídlech. Otakárek ovocný je bíložlutý, kdežto otakárek fenyklový má zbarvení jemně pískové se členitější černou kresbou. Oba mě letos zklamali a dosud se neobjevili.

V červnu se většina krásných motýlů někam přestěhovala a místo nich se objevili žlutohnědí okáči a bělásci ovocní, asi dvakrát jsem pozoroval perleťovce stříbropásky. Na vrcholu béžových křídel mají členitou tmavou kresbu a na rubu dolních křídel nepravidelný proužek a očko, jakoby přílepené ze staniolu.

Nad sedmikráskami poletují světle modří modrásci, oranžově hnědí ohniváčci a tmovohnědé babočky síťované se světlou jakoby háčkovanou kresbou. Všechny 3 druhy těchto motýlků jsou nenápadní menší krasavci. Škoda, že se ještě nedá, místo tohoto zdlouhavého popisu reprodukovat barevná fotografie nebo kresba za stejný náklad, což by bylo mnohem věrohodnější.

Kresbu motýlých křídel a jejich barevnou harmonii obdivoval v jedné ze svých přednášek malíř Max Švabinský. Svůj obdiv k této kráse vyjádřil větou: „Přírodu obdivuj vždy a všude.“

Největší rej motýlů na zahradě nastává v září, kdy dozrávají ranné hrušky a ryngle. To se slétají na spadlé plody babočky všech druhů, hodují na sladké šťávě a přeletují z jednoho druhu ovoce na druhý. Jak tomu bude letos si napíšeme v říjnovém čísle.

- Z. H. -

Následující den nás čeká „země tisíců jezer“ objímající severní polární kruh. Existenci vodních ploch avizovala už hejna komárů vítající nás na hranicích. V centru jezerní oblasti se nachází i údajně nejkrásnější město SAVONLINNA. Jeho pýchou je starý hrad Olavinlinna (samozřejmě na vodě), kde každoročně probíhá slavný operní festival. Klasické finské opery jsou zpívány přímo na jeho nádvoří. Při průjezdu jezerní plošinou máme pocit, že třpytivých jezer s nesčetnými ostrovy obklopených hlubokými lesy, je ve Finsku mnohem více než „pouze“ tisíce. Líbí se nám dřevěné domky (odtud i u nás známé finské domky) rozeseté po březích jezer. Jsou dokladem toho, že Finové se cítí nejšťastnější na chatě v přírodě. A pokud je součástí chaty i sauna, pak to prostě nemá chybu. V souvislosti se saunami si vzpomínám na zajímavý postřeh jednoho zahraničního zpravodaje. Finové jsou většinou uzavření lidé, úzkostlivě si střežící své soukromí. V sauně však neváhají uspořádat např. důležitá obchodní jednání nebo politické schůzky. Nahé tělo je pro ně něčím naprosto přirozeným.

A představa, že se pak např. političtí odpůrci společně vyválejí ve sněhu, není Finům vůbec vzdálená.

U jednoho finského jezera si konečně vychutnáme i kouzlo „bílé noci“. Ještě pozdě večer se koupeme v průzračně čisté a přitom krásně teplé vodě. Teplota vody mě osobně překvapila nejvíc. Vůbec jsem nedoufala, že se ve Finsku budeme koupat. Kolem půlnoci se sešeřilo a ve 2 hodiny se začalo opět rozednívat. Hodinky jsme se ve Finsku posunuli o hodinu zpět. Po noci, kdy jsme vychutnávali vymoženosti léta na severu, se samozřejmě dostavuje spánkový deficit. Ve městě MIKKELI nás snad i proto nejvíc zaujal žlutý pivní stan, který se od toho křemežského lišil pouze velkým bočním oknem. Uvnitř se konaly rybí hody a tak jsme drze přisedli a nasávali atmosféru. Při procházce městem zjišťujeme, že finština je pro nás zcela nesrozumitelným jazykem. Povědomé jsou nám pouze jména firem jako ASCO (nábytek), NOKIA (telefony), KOHO (hokejky). V souvislosti s hokejkami si samozřejmě nemůžeme nevzpomenout na náš triumf na MS v hokeji. Ale že jsme jim to ukázali! A to tady všude vidíme reklamy, ve kterých pózuje J. Jágr s hokejkami KOHO.

O tom, že jsou Finové výborní sportovci nás přesvědčuje i návštěva známého LAHTI. Město bylo založeno teprve v roce 1905 a má kolem 100 000 obyvatel. Na širokých ulicích si však připadáte jako na vesnici. Obrovsku rozlohu a dokonalé spojení s přírodou jsme hodnotili z nejvyššího lyžařského můstku, který je součástí rozsáhlého sportovního areálu.Až se tady bude v roce 2001 konat MS v klasických disciplinách, budeme se chlubit, že v těch místech jsme stáli. Sportovní komplex byl to první, co jsme navštívili následující den v hlavním městě HELSINKÁCH. Nemohli jsme si nechat ujít olympijský areál, kde získal v roce 1952 E. Zátopek v průběhu jednoho týdne tři zlaté medaile. V roce 1983 se na stejném místě stadiónu stala hrdinkou 1. MS v lehké atletice i Jarmila Kratochvílová. Nedaleko od stadiónu obdivujeme památník finskému hudebníkovi Sibeliovi. Helsinky jsou pro svou polohu nazývány „Dcerou Baltu“. Vzdušnost města zajišťují lesy a moře, které jej obklopují. Nejcenější stavby se nachází v okolí Senátního náměstí - dóm, univerzita a palác vlády. My samozřejmě nemohli vynechat návštěvu haly Finladia s koncertním a kongresovým sálem. Ta se proslavila jako dějiště setkání hlav evropských států na Konferenci o evropské bezpečnosti a spolupráci v roce 1975. Nejvíce nás však zaujal skalní kostel se svojí dokonalou akustikou. Při procházce finským hlavním městem nás zarazil i velký počet mladých rodin s dětmi. Mimoděk jsme si uvědomili, že v Rusku jsme snad neviděli ani jeden kočárek! Že by populační explozi měli na svědomí čápi z Pobaltí? Jejich množství se nám tam zdálo také nepřiměřeně velké.

A to mají ve Finsku ještě stálý přísun emigrantů z jihu Evropy. V jednom finském deníku jsme se na titulní stránce dozvěděli, že z Čech už přišlo 300.000 Romů. Bohužel, naše lingvistická potence není na takové úrovni, abychom jim v Helsinkách mohli vysvětlit, že tolik jich u nás snad ani není a hlavně, že lidé, vyfocení na ilustrační fotce určitě nepochází z Čech, ale nejspíš z Rumunska. Blonďatým většinou brýlatým Finům, zřejmě splývají všechny rasy, kterým by mohli závidět snad jen množství pigmentu v kůži. V přístavu, kde jsme parkovali, právě svádělo souboj o láhev nedopité vodky několik místních bezdomovců. Ve finále se jim jí podařilo rozbít, takže bylo „vymalováno“. Něco podobného jsme neviděli ani v Rusku. Po dvou dnech strávených ve Finsku jsme získali kladný vztah nejen k sympatickým lidem žijícím na samém severu Evropy (nemyslím tím výše zmíněné bezdomovce), ale i k jejich jazyku. Během opouštění helsinského přístavu se z našich řad ozývaly výkřiky jako: „HJÖZKÝ“ nebo HJÖDEME“. Samozřejmě s patřičným přízvukem. Na trajektu mezi finskými Helsinkami a estonským Talinem se žije bohatým společenským životem. Protože je páteční večer, vyráží poměrně hodně mladých Finů a hlavně Finek za zábavou. Než dojedou do Estonska, stihnou si zatancovat (proto ty večerní šaty, ve kterých nastupovaly Finky v Helsinkách), posedět v některé z restaurací či barů a třeba i vyhrát něco v kasínu. Za 4 hodiny, které trvá cesta do Talinu, se někteří z nich tak „unaví“, že zpáteční cestu celou prospí. Ale hlavně, že si užili.

Nás podobné radovánky nechávají chladnými a tak už netrpělivě vyhlížíme světla nočního TALINU. O estonském hlavním městě jsme hodně slyšeli, a proto neváháme a hned v noci se noříme do nočního města. I potmě je jasné, že péče UNESCO je zda znát. Celé historické jádro je perfektně opravené. Procházíme uličkami plnými mladých lidí z celého světa, pro které je zřejmě lákavá návštěva některého z mnoha místních nočních klubů. Tma dodává městu tajemný středověký řád, což jen podtrhují osvětlené kostelní věže. Není divu, že ráno už nemůžeme dospat, abychom znovu vstoupili zachovalým městským opevněním do středověkého města. Po ránu jsme jedni z prvních, kdo nadšeně hltá krásu malebných křivolakých uliček a náměstíček nápadně připomínajících centrum Č. Krumlova. Nejvíce nás zaujala typicky ruská stavba se širokými baňatými věžemi, jakou je pravoslavná katedrála Alexandra Něvského z 19. století. Právě zde probíhá pravoslavná mše, což atmosféru jen umocňuje. V centru Talinu je i mnoho vyhlídek. Ty nám umožňují pohled na desítky věží a věžiček, moře a trajekt odplouvající do Helsinek. Při návratu na parkoviště začíná být husto i v historickém jádru. Za chvíli totiž odstartuje běžecký maratón a borci už se pomalu srocují na startu. I přesto v nás Talin zanechal mimořádně silný dojem.

- Pokračování příště. -
- V. S. -

Z činnosti oddílu kopané Sokol Křemže

O víkendu 17. - 18. června 2000 byla ukončena mistrovská sezona 1999-2000.
Chceme obyvatele Křemže a okolí a své příznivce seznámit s konečnými výsledky našich družstev. Oddíl kopané má tři družstva: muže, dorost a žáky. Všechna družstva hrají okresní přebor, družstvo dorostu přebor Budějovicka, z důvodu nedostatku družstev na Českokrumlovsku. Činnost oddílu zajišťuje několik obětavých členů, hodně svého osobního volna věnují své činnosti také naši vedoucí a trenéři jednotlivých mužstev:
         u žáků: p. Miroslav Koláček, a p. Jan Těšínský
         u dorostu: p. Stanislav Cipín a Jiří Reitinger st.
         u mužů: p. Stanislav Neuberg a Jan Chromý.
O čistotu dresů našich družstev se vzorně starají paní Marie Jakubcová a paní Hana Kubová, pravidelným vypráním po každém utkání. V oddíle pracují též dva kvalifikovaní rozhodčí, z nichž p. Jiří Reitinger ml. bude od letošního podzimu řídit již utkání krajských soutěží.
Závěrem chceme poděkovat všem svým příznivcům a divákům za značnou podporu při utkáních na domácím hřišti, obecnímu úřadu za poskytnutou finanční výpomoc a všem ostatním nejmenovaným obětavým členům i nečlenům za podporu při rozvoji kopané v Křemži.

Všechny příznivce chceme pozvat na tradiční turnaj v Křemži, konaný v sobotu 29. 7. 2000 od 12:30 hodin za účasti družstev: So Křemže, Hraničář Horní Stropnice, JIP Větřní, So Lipí

Konečná tabulka soutěží:
ŽÁCI:	1. Horní Planá	17	1	0	122:04	52
	2. Větřní	11	2	5	60:27	35
	3. Frymburk	9	3	6	58:44	30
	4. Křemže	8	3	6	42:31	30
	5. V. Brod	8	2	8	62:38	26
	6. Benešov	7	3	8	32:44	24
DOROST:	1. Velešín	13	7	0	77:18	46
	2. Ševětín	14	3	3	71:17	45
	3. Křemže	9	4	5	37:28	31
	4. Olešnice	7	5	7	46:31	26
	5. Pištín	3	3	14	30:59	12
	6. Včelná	0	2	17	16:12	42
MUŽI:	1. Zlatá Koruna	19	1	2	72:30	58
	2. Chvalšiny	14	3	5	62:24	45
	3. Benešov	12	3	7	49.29	39
	4. V. Brod	2	2	8	49:40	38
	5. Křemže	11	3	8	35:31	36
	6. Č. Krumlov B	10	2	10	42:50	32

- J.R.-

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Růžena CIPÍNOVÁ, Křemže - 75 let
• Marie ŠMEJKALOVÁ, Křemže - 75 let
• Václav MAREK, Křemže - 80 let

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Šarlota KLIMEŠOVÁ. Chlum - 13. 6. 2000

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

• Vladimír HÁLA, Křemže - 52 let
• Marie LOHROVÁ, Křemže - 86 let
• Marie CÁBOVÁ, Křemže - 86 let

NOVINKY NA INTERNETU
Jak již bylo publikováno, Křemže i Holubov mají své stránky na internetu (www.kremze.cz a www.holubov.ois.cz). Rovněž zde najdete i stránku Mikroregionu Podkletí (www.podkleti.ois.cz). Veškeré připomínky, podněty, případně žádosti o radu jak si zřídit své stránky zasílejte na adresu lokálního správce Mgr. Jana Kříže (jakr@ck.gin.cz)

Dne 3. června 2000 jsme uspořádali společně s panem P. Bendou a rodiči oslavu Dětského dne na hřišti Klondike za bytovkou ZD Křemže ve Spojovací ulici.

Oslavy se zúčastnilo 282 soutěžících dětí - s rodiči a malými dětmi, které ještě nesoutěžily, se zde sešlo cca 400 lidí. Pozvali jsme děti z Azylového domu v Českých Budějovicích, kterým jsme objednali autobus ze Služeb obce Křemže.

I přes ohlasy některých obyvatel Křemže - „Proč to pořádají, když na to nemají?“ nebo „Proč se nestarají pouze o svoje děti, jako to děláme my?“ - byli všichni, kdo přišli, spokojeni.

Dospělí využili stínu a občerstvení, které poskytoval pivní stan, zapůjčený od obecního úřadu naší organizaci zdarma, za což ještě jednou velmi děkujeme. Kromě 12 soutěžních disciplin se děti zúčastnily vystoupení kouzelníka, šermířů „Bratři z Růže“, ukázky z cvičení Taekwonda pod vedením P. Janeše, ukázky hasičské techniky a zastříkaly si vodním dělem, mohly se projet ve voze taženém poníkem p. Mlezivy. Jak se starat o svého psa a jak ho vycvičit, se mohly děti dozvědět od psovoda, který svého psa na hřišti předvedl.

Občerstvení v podobě upečeného masa poskytlo ZD Křemže jako sponzorský dar - bylo výborné! Limonádu dodala sponzorsky firma Coca-cola.

Zvláštní poděkování patří panu Bendovi, který již od února tohoto roku připravoval celou tuto dvoudenní oslavu. Proto nás velmi mrzí, že oslava Dne dětí v tomto rozsahu byla letos pravděpodobně poslední. Dětské hriště, na kterém jsme oslavu pořádali, stojí na pozemku obce Křemže, který bude rozparcelován. Kromě toho však víc chuti do práce Vám vezmou lidé, kterým vadí, že tam někdo něco pořádá, i když je to pro děti a všem ostatním se to líbilo.

Poděkování patří též sponzorům, kteří se podíleli finančním darem na pořízení cen:
Agrio Křemže, TIP p. Mazák, Fa ELIŠKA, p. Konzal, HAVO Křemže, Kovárna Křemže

Věcnými dary přispěli tito sponzoři, i jim patří náš dík:
MIVA Vacov, v. d. (výroba dřevěných hraček), Artypa Holubov, Fa ELIŠKA, pan Doležal, Cukrárna Křemže, pan Bůžek, Chlumeček, ZD Křemže, OÚ Křemže, Schwan Stabilo, s. r. o., Pionýři a přátelé Pionýra

Další informace :
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Kleť
Vltava
Hrad Dívčí Kámen
Průvodce naučnou stezkou Třísov - Dívčí Kámen - Holubov
Křemežský veletrh

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 11. července 2000 : 0