ARCHIV 2000  1  2  3  4  5  6  7  8  9 10 11 12
Křemežský zpravodaj - Křemežsko

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Březen 2000 - Číslo 3 - Ročník 10

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (600 kB)

 

Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva

22. schůze obecní rady spojená s pracovní poradou obecního zastupitelstva se konala dne 15. února 2000, na které byl za účasti hospodářsky obce ing. Jakešové a vedoucí Služeb obce pí Šimonové proveden podrobný rozbor hospodaření obce a vedlejší hospodářské činnosti obce za r. 1999. Příjmy tvořily 33,6 mil. Kč, výdaje 26,3 mil. Kč, vytvořená rezerva z prodeje hlasovacích práv k akciím JČE a JČP činí 7,3 mil. Kč. Vedlejší hospodářská činnost obce (VHČ) tj. Služby obce Křemže, veletrh a obecní lesy vykázaly zisk 481 tis. Kč. Rovněž byla projednána a vyhodnocena výroční zpráva Základní školy Křemže, rozbor a vyhodnocení obecní knihovny a výsledky inventarizace obecního majetku.

V další části jednání obecního zastupitelstva byl podruhé projednán upravený návrh rozpočtu obce na r. 2000. Přestože dosud nebyl schválen státní rozpočet a není známa přesná částka dotace od státu obci na výkon státní správy, což činí cca 5 % z rozpočtu obce, rozpočet obce byl projednán a předběžně schválen ve výši 22,4 mil. Kč, přičemž bylo použito z rezervy r. 1999 1,3 mil. Kč na opravy místních komunikací.

Rozbor hospodaření obce za r. 1999 a návrh rozpočtu obce na r. 2000 bude předložen ke schválení na veřejném zasedání obecního zastupitelstva a pokud nebudou ze strany občanů k návrhu rozpočtu zásadní připomínky, měl by být rozpočet v této podobě schválen.

Členové obecního zastupitelstva dále projednali a schválili

Závěrem starosta informoval členy obecního zastupitelstva o postupu rekonstrukce ČOV - byl zahájen zkušební provoz, který potrvá do 09/2000 a o žádostech o dotace z Programu obnovy venkova na jednotlivé rozvojové akce plánované obcí na r. 2000, na které je možno žádosti uplatnit.

Pan Jaroslav Novák předložil obecnímu zastupitelstvu návrh kulturního programu na 9. ročník Křemežského veletrhu, který členové obec. zastupitelstva schválili.

-Lin-

T. G. Masaryk

Je na místě si v našich novinách připomenout významného 150. výročí narození T. G. Masaryka.
Narodil se 7. března 1850 a zemřel 14. září 1937. Nebylo v našich novodobých dějinách významnějšího státníka. Zasloužil se o vznik naší samostatné Československé republiky a svými zkušenostmi a autoritou v ní dokázal zavést řádnou a prosperující demokracii. Po celých minulých pět desetiletí byl pro oba totalitní režimy nepřijatelný. Jeho busta na pomníku padlých před křemežskou školou musela být za německé okupace sejmuta a ukryta, a stejně tak za komunistického režimu byla odstraněna po únoru 1948 a znovu po vpádu sovětských vojsk v roce 1968. Nacistům vadil Masaryk jako tvůrce našeho svobodného státu po "rozbití" Rakouska, komunisté ve své internacionální politice stavěli na přední místa pouze představitele světového komunismu. A Masaryk navíc měl svůj zdravý úsudek o Rusku a bolševismu.

T. G. MasarykSnad náš národ, který z velké části ztratil postupně svou národní hrdost, povědomost a úctu k velikánům našich dějin, se také časem blíže seznámí s osobností T. G. Masaryka, jeho zásluhami i životními názory, z nichž ještě dnes jsou mnohé stále aktuální. Uvedu některé z nich:

Kniha je obraz člověka, je víc, je jeho duší. Jistě jen kniha dobrá. Můžeme na ni pohlížet jako na dopis moudrého člověka, milý, snad obšírný, ale poučný. Kniha je nejlepším přítelem. S knihami jsme spojeni s duchy všech národů a dob. (r. 1898).

Láska se nesmí ztotožňovat s pohlavním pudem. Láska skutečná není jen spojením těl, ale i duší. Ano, je manželství duší. (r. 1898).

Ježíš ukázal, že všechno jednání se točí kolem problému, jaký má člověk poměr k Bohu a bližnímu. Evangelista Jan doplňuje toto přikázání... zda člověk může milovat Boha, nemiluje-li bližního (r.1913).

Poznat pravdu znamená, ji vyznávat a při ní stát. To je potřebné nejen jako všeobecné pravidlo, ale v každém jednotlivém i nejnepatrnějším případě, který se nám jako jednotlivcům v životě vyskytne. Není dvojí pravdy, pravda je jen jedna. (r. 1905).

Obrana je psychologicky a mravně úplně rozdílná od napadení. Fyzická činnost je v obou případech stejná. Motivy a celá psychika jsou však opačné. Každý čin se posuzuje podle motivů, a proto je obranná válka přípustná a nutná. Humanismus nezavrhuje obrannou válku, pouze válku útočnou. (r. 1917).

Demokracie je organizací společnosti na mravním humanitním základě. Nejsou v ní lidé a třídy vykořisťující práci druhých. Demokratický stát je bez militarismu. Politika vnitřní i zahraniční podléhá parlamentní kontrole. Demokracie je diskuse. Lidé se řídí argumenty, ne libovůlí a násilím. Demokracie není jen politická soustava, ale také a především mravní. (1925)

Rozmanitost církevního příslušenství nabádá k náboženské toleranci, obdobně jako národnostní rozmanitost vede k toleranci národní. V naší demokratické republice musí být opravdová svoboda svědomí, tolerance a uznávání dobrého a lepšího musí být nejen kodifikovány, ale i praktikovány, a to ve všech oborech veřejného života. (r. 1925)

Dnes se vyvinula mezistátní a mezinárodní vzájemnost do té míry, že žádný stát nemůže žít bez zřetele na jiné státy. Dnes je stát uvnitř i navenek relativně nezávislý, neboť státy se stávají na sobě závislejšími, utužuje se všeobecná vzájemnost a tato se stále určitěji a jasněji organizuje právně. (r. 1925)

Politika skutečně demokratická má problém, jak přemoci zhoubný vliv stranictví. Strany musí být, ale nesmějí překážet rozvoji individuality. Dnes stranictví všude ubíjí individuálnost. Strany se stávají překážkou pokroku a vzdělání. (r. 1898)

Propaganda musí být poctivá. Nadsazování a dokonce lhaní neprospívá. Je omyl si myslet, že propagátor má všechno své chválit. To dělají tuctoví, kupečtí agenti. Politika rozumná a poctivá - propaganda rozumná a poctivá. (r. 1925)

Válka je zlo a zlo veliké. Není zlem největším, jistě ne jediným. Život nečestný, život otrocký je horší. (r. 1917)

Pracovitost je víc než práce. Je to vlastnost charakteru, že člověk má svou práci rád, že je přesvědčen, že bez práce nelze očekávat spásu a že je proto všude, v hospodářství, v politice, výchově, zapotřebí vlastního přičinění. (r. 1905)

Demokracie uznává kvalifikace a autoritu. Jenomže autorita v demokracii neznamená politickou a stavovskou vyvýšenost a výsady, nýbrž politickou způsobilost a odbornou kvalitu. Demokracie má proto za úkol zabezpečovat autoritu volených vůdců a ty si vychovávat. (r.1925)

Jak bychom dnes Masaryka potřebovali! Svými názory, autoritou a rázností by se dokázal postavit všem nešvarům a zlořádům ve sféře politické a ekonomické. S ním bychom byli jistě dál než jsme dnes.

- F. Nejedlý -

Sousedské vztahy v obci

S příchodem jara se nepochybně stane pro některé občany naší obce aktuální právní problematika níže popsaná. Jedná se o existenci a zachování dobrých sousedských vztahů a nerušené soužití občanů. Tuto problematiku blíže vymezuje občanský zákoník a souvisí s úpravami staveb a pozemků občanů, imisemi, růstem kořenů a větví stromů, oplocení pozemků a vstupu na pozemky.

Relativně samostatnou skupinou nežádoucích zásahů do sousedských práv tvoří tzv. imise - důsledky výkonu vlastnického práva na svém pozemku nebo stavbě, které se nějakým škodlivým způsobem projevují na sousedícím pozemku nebo stavbě. V tomto směru jsou zakázány zásahy, kterými by vlastník věci obtěžoval sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi. Rovněž nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek. Také v případě nepřípustnosti imisí uvádí občanský zákon základní podmínku, a to, že uvedené zásahy nesmí souseda obtěžovat nad míru přiměřenou poměrům. Při posuzování míry přiměřené poměrům je třeba vzít v úvahu kromě místních poměrů také intenzitu příslušné imise, jakož i to, zda jde o rušení jednorázové, opakované, úmyslné apod.

Dalším typem zásahu do sousedských práv je odstraňování podrostů (kořeny stromů, keřů a jiných rostlin, které podrůstají na sousedící pozemek). Vlastník nemovitosti nesmí nešetrně popř. v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromů nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Vlastník má právo odstraňovat ze své půdy kořeny podrůstající ze sousedícího pozemku nebo větve přesahující z tohoto pozemku na jeho pozemek, pokud tak činí šetrně a z rostlinářského hlediska ve vhodné roční době. Za šetrné např. nelze považovat případ, kdy v důsledku odstranění větší části kořenů dojde k narušení rovnováhy mezi podzemní a nadzemní částí stromů. V této souvislosti je také nutné zdůraznit, že plody na větvích přesahujících na sousedící pozemek nebo již oddělené plody, které na tento pozemek spadly, patří vlastníku věci hlavní - stromu a pozemku, na němž roste, nikoliv sousedovi. Proto si ten, kdo odstraňuje převislé větve, nemůže přivlastnit ovoce na těchto větvích ani ovoce přepadlé na jeho pozemek. Zároveň odstraňování větví na nichž je ovoce, je nutno považovat za nepřípustné vždy, neboť nejde o šetrné odstraňování a neděje se ve vhodné roční době tj. mimo vegetační období.

Pokračování v příštím čísle.
- JUDr. M. Šišolák -

Naše kroniky - pokračování

Kromě kronik obecních, jejichž výčet jsem uvedl v minulém čísle, jsou u nás ještě i další kroniky. Nejstarší všude v obcích bývají vždy kroniky farní (spolu s matrikami). První dvě nejstarší kroniky naší římskokatolické farnosti jsou dva silné sešity formátu A4 psané česky, německy nebo latinsky. Liber memorabilium I. zaznamenává historii doby nejstarší a pořadí kněží, liber memorabilium II. v latině popisují farnost a její náležitosti. Je z roku 1790. Třetí díl s českým názvem je svázán v pevných deskách se znakem rodu Schwarzenberků, kteří byli patrony zdejšího kostela. Zápisy byly započaty v roce 1836. Do roku 1871 - jak bylo zřejmě i v českých farnostech nařízeno - je psána německy. Od této doby je už vedena v češtině. Kromě událostí církevních jsou v ní zaznamenávány i události v obci, příp. ve státě, takže farní kroniky jsou významným zdrojem pro historiky.V této třetí pamětní knize se dodnes pokračuje.

Církev československá v Křemži (dnes Československá husitská) má rovněž svou kroniku, ve které je zachycena historie této církve od založení v roce 1920. Zajímavé jsou v ní zápisy p. faráře Miloslava Čecha, který zaznamenal také politické události za Pražského jara u nás ve Křemži, což v obecních kronikách pochopitelně nenajdeme.

Také naše Základní škola v Křemži se může pochlubit pokladem školních kronik. První pamětní kniha byla založena pro Trojtřídní obecnou školu v Křemži v roce 1880. Po ní jsou dále vedeny zápisy v dalších pěti knihách po jednotlivých školních rocích. Součástí 1. pamětní knihy je i zajímavý Pamětní spis o posvěcení školního praporu z 1. srpna 1897. Stará je i pamětní kniha z období Rakouské monarchie Obecné školy ve Chmelné. Výstižně zachycuje neúnosné poměry začátku školy a těžký život tehdejšího učitele.

Společenské organizace, které mají na Křemežsku již své dlouholeté působení a svou činnost mají již od založení podchycenou v pamětní knize jsou: Pošta, Tělocvičná jednota Sokol, Včelařský spolek, Sbor dobrovolných hasičů v Křemži a ve Mříčí. Velmi zajímavé a téměř neuvěřitelné jsou zápisy prvního poštmistra poštovního úřadu v Křemži Vojtěcha Schneidera o začátku a založení pošty v r. 1869 a o dalším jejím vylepšování. Založení Včelařského spolku v Křemži v r. 1906 a jeho činnost v dalších desetiletích vypsal v pamětní knize tohoto spolku František Nejedlý za významné pomoci mlynáře Bedřicha Čížka, který byl dlouholetým předsedou spolku, pamětníkem a včelařem na "slovo vzatým". (Je mi líto, že se nenašel další stálý kronikář spolku po mém dočasném odstěhování se z Křemežska).
Tělovýchovná jednota Sokol, založená v roce 1913 má ve své pamětní knize zachycené události jejího silného rozvoje v období 1. ČSR. Kroniku založil a vedl Vojtěch Schneider.

Mimo to vydal Sokol v roce 1938 brožuru z historie této organizace. Kroniku Hasičského sboru v Křemži vedl od jeho založení v roce 1882 Vojtěch Schneider. (Současně kronikář obce, založil kroniku pošty, Sokola i kroniku rodinnou). Po něm ji údajně vedl Jan Panuš. Druhým hasičským sborem, který má od svého založení soustavně a podrobně vedenou svou pamětní knihu, je hasičský sbor ve Mříčí, založený v roce 1926. Zavedl ji a vedl kronikář obce Mříč Jan Bíca, po něm tajemník obce František Lávička a po něm pokračuje Vojtěch Vaněček.
Z ostatních hasičských sborů, pokud vím, vedou své pamětní knihy Chlum (Pavel Zimmerman), Stupná (Josef Pivoňka ml.) a Chmelná (vedla Marie Třísková i po svém odstěhování se.) Také Sboru dobrovolných hasičů ve Lhotce vede pamětní knihu Jan Plánský, který pokračuje v zápisech svého otce.

Z kronik mladších je třeba se zmínit o velmi hodnotné kronice Zemědělského družstva Podkleťan, ve které podrobně vypsal Josef Bárta z Holubova začátky hospodaření po založení Jednotných zemědělských družstev na Křemežsku, jejich slučování a rozvoj. Je doplněna pěknými ilustracemi Zdeňka Hořejšího. Svou pamětní knihu vede také Klub důchodců v Křemži. Po dlouholeté kronikářce pí Z. Martinovské ji vede pí V. Koubová, před nimi i s činností Svazu invalidů Křemže ji psala pí Čerklová a po ní pí Štichová. O dalších kronikách společenských organizací nevím a prosím o prominutí, pokud jsem někoho vynechal. Budu rád, když se v příštím čísle ozvete a budete naše čtenáře blíže informovat.

Je vhodné a záslužné i vedení kronik rodinných. Měla by být v nich uvedena historie rodu - kam až se dosáhne významné události ze života minulých generací, pokud kolují v ústním podání, sled dalších pokolení a různé rodinné a všeobecné události a poměry. Budoucí generace se jistě po nás ráda do takové kroniky začte.

- F. Nejedlý -

POBALTÍ - "Velká severní cesta"

V červenci roku 1999 jsme se opět pokusili o naplnění cimrmanovského hesla "NA SEVER - NA JIH" a po loňském objevování Řecka zamířili na sever. To, že nás nečeká žádná nuda, jsme si uvědomili už při shánění potřebného valutového zabezpečení. S šesti různými druhy ne právě nejfrekventovanějších evropských měn ve svých peněženkách jsme se 7. července 1999 vydali na cestu, jejíž trasa by nám v nejbližších dnech měla přiblížit život v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Rusku a Finsku.

WarszawaS několika známými z předešlých putování a členy posádky budějovického AQUA CLUBU míříme přes Prahu a po dálnici směrem na Hradec Králové na severovýchod naší republiky. Hranice do Polska překračujeme v Náchodě. Doprovází nás zamračená obloha a varování rozhlasových meterologů před nebezpečím krupobití, přívalového deště a následnými záplavami. Důkaz, že něco takového se přehnalo těsně před námi po rozlehlých polských polích, je dobře viditelný. Doufáme jen, že nedojde k avizovanému "rozlití" kaolinu z blízkých těžišť. Polské silnice už mají očividně svá nejlepší léta za sebou a tak jsou prošpikovány varovnými značkami s všeříkajícím omluvným upozorněním: WYPADKI. V příštích dnech jsme si na něj často vzpomněli a používali v různých situacích (nejen na silnici). A tak se postupně stalo heslem naší výpravy.

Při průjezdu nekonečnou polskou rovinou se zemědělskými usedlostmi, které na nás dělají dojem jakoby se zde zastavil čas, jsme rádi za zpestření v podobě větších měst. Nejznámějším z nich byla nejspíš WROCLAW. Zde na nás na každém rohu pomrkává z obrovských bilbordů herec Boguslav Linda. My ho máme zafixovaného z filmu "Je třeba zabít Sekala", takže nás jako agent jisté polské pojišťovny moc nepřesvědčuje.

Další den se probouzíme do deště v polském hlavním městě VARŠAVĚ. Prohlídku města, které po 2. světové válce téměř zmizelo z povrchu země, zahajujeme v jeho středu v tzv. Starůvce. Ta nám svojí architekturou i atmosférou připomíná historické jádro Č. Krumlova. Odtud vedou naše kroky po jedné z hlavních tříd až k moderní dominantě Varšavy - paláci kultury. Monumentální stavba nápadně připomíná Lomonosovovu univerzitu nebo dejvický hotel Holiday Inn. Nevím přesně, k jakým účelům je dnes budova využívána, ale jako orientační bod plní svoji roli dokonale.

Při procházce centrem míjíme rodný dům Marie Curie - Sklodowské (uvědomujeme si její polský původ), vládní budovy, národní knihovnu, budovu opery a zejména nadšeně obdivujeme květinovou výzdobu v mnoha katolických kostelích. Ta zde zůstala po nedávné návštěvě papeže. Z varšavských zajímavostí stojí myslím ještě za zmínku Pivní ulice a čtvrť Praha.

Naše cesta pokračuje po silnici plné "wypadků" dál na sever. Poslední zastávka před litevskými hranicemi je v příhraničním městě SUWALKI. Příjemnou podvečerní procházku nám zpestřuje vystoupení chlapeckého sboru v jednom z místních kostelů. Příjemně naladěni vstupujeme i do celního prostoru, kde očekáváme rychlé odbavení, na což jsme zvyklí z civilizovaných evropských zemí. Odbavení se však komplikuje už při výstupu z Polska. Před námi totiž stojí autobus plný Číňanů. Asi po dvou hodinách jsme za tmy vpuštěni do Litvy. Už v této chvíli si uvědomujeme, že podobné (ne-li horší) anabáze spojené s překračováním hranic nás čekají každý večer. Hromadně litujeme člena posádky, který je vyřizováním formalit na hranicích pověřen.

Trakai - LitvaLitva patří spolu s Lotyšskem a Estonskem k bývalým svazovým republikám, které znovu nabyly samostatnosti v roce 1991 po rozpadu SSSR. Naše první litevské zastavení je v malebné krajině blízko zámku v TRAKAI. Ten by se směle mohl nazvat zámkem vodním, protože stojí (podobně jako Červená Lhota) bezprostředně u jezera. Jezero však není pouze jedno, ale jedná se o soustavu jezer tvořící jakýsi labyrint. O jeho zrádnosti nám vyprávěl jeden člen výpravy, kterému se zde podařilo zabloudit. Samotný zámek je trvale rekonstruován a postupně dostavován. Ve zpřístupněných interiérech Litevci představují svoji bohatou historii, na které se snaží demonstrovat nezávislost na SSSR, v jehož područí se nedobrovolně nacházeli. Nábytek, oblečení - to vše se výrazně liší od atributů nám dobře známé ruské historie. Velký prostor mají i úspěchy dosažené po získání nezávislosti. Litevci dosahují velkých úspěchů třeba v jejich národním sportu - basketbalu. Na několika ilustračních snímcích poznáváme i našeho Zídka. Určitě je vždy příjemné setkat se v cizí zemi s něčím, co je možné označit CZECH MADE. I nás samozřejmě potěšilo, že se v litevském hlavním městě VILNIUSU prohání autobusy a trolejbusy vyrobené v Čechách. Jinak nás Vilnius přivítal jako evropsky civilizované město plné zeleně a architektonických skvostů. Nachází se zde, prý, 33 kostelů. Nám se celé město představilo z vyhlídkové věže, odkud jsme obdivovali jeho polohu (údolí řeky Neris) a na hlavní město neskutečně čisté ovzduší.
Večer nás čeká obvyklý rituál na hranicích. Tentokrát jsme nenechali nic náhodě a po odevzdání malého bakšiše v podobě piva vstupujeme celkem bez problémů do Lotyšska. V této pobaltské republice už existují odchylky od LSEČ a tak si raději hned posunujeme hodinky o hodinu dopředu. Zítra by nám ona hodina mohla zbytečně zkomplikovat prohlídku lotyšského hlavního města RIGY.

- VS -
pokračování příště

Přihlášky na školy

Je doba, kdy žáci podávají přihlášky ke studiu na střední a vysoké školy a připravují se na přijímací zkoušky. Budou přijati? O tom kromě možné kapacity rozhodne hlavně dosavadní prospěch na předchozí škole a výsledek přijímací zkoušky.

Která fakta o přijetí na školu (kromě protekce) rozhodovala za éry komunismu? Jaká kritéria jsou uváděna na přihlášce ke studiu na střední školu?

Dotazník, výtisk v r. 1983 žádá mj. zodpovědět i tyto velmi důležité údaje:
- Třídní-sociální původ
- Zaměstnání rodičů a jejich politická příslušnost
- Činnost v pionýrské organizaci a pod.
- Příbuzní v zahraničí
- Jména dalších osob v zahraničí, s nimiž se udržuje kontakt

Dospělí na žádost o další studium doplňují ještě tyto rubriky:
- Školení a kursy včetně stranických
- Státní, stranická a jiná vyznamenání
- Stranická funkce
- Funkce ve společenských organizacích a funkce veřejné
- Politická příslušnost, příp. důvod a rok ukončení členství
- Pobyt v zahraničí
- Účast v socialistické soutěži
- Postoje v kritickém období let 1968 a 1969

Důležitou roli hrál také postoj k náboženství, což u žáků vždy uvádělo v posudku ředitelství školy.

To tedy byla doba, kdy si všichni v socialistické republice byli rovnoprávni. Někteří však byli "rovnoprávnější". Bohu díky, že je tato doba za námi. Važme si dnešní demokracie a v ní svobody myšlení a názoru.

- F. Nejedlý -

Sportovní okénko

Sportovní akademie měla úspěch

Dne 28. února 2000 se v prostorách tělocvičny základní školy uskutečnila přehlídka sportovních aktivit a dovedností členů oddílů Tělocvičné jednoty SOKOL a několika dalších místních sportovních oddílů. Není divu, že hala byla ve chvíli zahájení naplněna k prasknutí, vždyť téměř každý druhý přihlížející patřil do rodinného kruhu některého z účinkujících.

Reprezentace na Sokolském přeboru 1A bylo se opravdu na co dívat! Program zahájili pod vedením cvičitelek J. Bartošové a B. Kolaříkové rodiče s dětmi. Sestava s nafukovacími koly na hudební doprovod oblíbené písně "Když jde malý bobr spát..." byla v podání našich nejmladších borců a jejich maminek opravdu půvabná. Nutno podotknout, že členové oddílu Cvičení rodičů s dětmi si divácký potlesk opravdu zasloužili - šlo o jejich vůbec první veřejné vystoupení. Předvedená ukázka je součástí sletové skladby pro rodiče a děti, kterou tito nejmenší nacvičují jako jediní reprezentanti naší místní Sokolské obce na Všesokolský Slet 2000.

O další zajímavé pokračování programu se postarali členové fotbalového oddílu pod vedením p. Koláčka. Diváci zde měli možnost obdivovat fotbalovou "zručnost" v poněkud netradiční (avšak neméně působivé) sálové podobě. Poté předvedl svou pohybově náročnou a zajímavou sestavu oddíl aerobiku pod vedením cvičitelky N. Hasalové. Krátce nato se po krátké úpravě palubovka změnila v jeden velký kurt a několik badmintonistů - juniorů předvedlo divákům jak úspěšně se jim pod vedením V. Koudelky daří krotit opeřené míčky.

Opravdu velký úspěch sklidila produkce členů oddílu Taekwon-do vedeného V. Janešem. Ukázky bojového umění byly velmi zdařilé, a nebylo možno si nevšimnout s jakým citem a porozuměním jsou v tomto oddíle vedeni i ti nejmladší. Z jejich programu vyzařovalo cosi více než pouhý sportovní výkon... Na téměř profesionální úrovni zacvičily svou sestavu také hostující mladé cvičenky aerobicu za Sokola Hluboká. Přihlížejícím divákům nezbylo než souhlasit, že dívky jsou poprávu jedny z nejúspěšnějších reprezentantek ve své katagorii. Trenérkou těchto dívek je T. Sohaferhanzová.

Celý program zakončili svými sestavami domácí - nejmladší a mladší žáci z oddílu všestrannosti, o jejichž přípravu se obětavě starají cvičitelé J. Cábová, H. Šebestová, J. Přibíková a M. Janda.

Reprezentace na Sokolském přeboru 2Pravou třešničkou na podařeném dortu sportovní akademie bylo vystoupení našich úspěšných reprezentantů na sokolském přeboru v Malém Euroteamu, jejichž vítězné trofeje je mj. možno shlédnout zčásti na sokolské nástěnce a zčásti ve výloze u p. Išky. Na celkovém úspěchu tohoto náročného aranžmá se jako trenéři a odborní poradci podíleli J. a M. Jandovi, V. Troupová a N. Hasalová.

Děkovný divácký potlesk na závěr jistě potěšil nejen všechny zúčastněné sportovce a jejich trenéry, ale také organizátory celé akce z řad sokolské obce a místní ZŠ.

Sportu zdar a nashledanou na některé z dalších tělocvičných událostí křemežského Sokola!

- Bára Kolaříková-

Společenská kronika

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

ŽIVOTNÍ JUBILEA

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

 

Informace

Změna v období, na které se poskytují dávky státní sociální podpory

Od dubna 2000 dochází ke změně období, na které se přiznávají čtvrtletní dávky státní sociální podpory, tj. sociální příplatek, příspěvek na bydlení. Tyto dávky se původně přiznávaly na období od 1. dubna do 31. března následujícího roku. S účinností novely zákona č. 360/1999 Sb. dochází ke změně a uvedené dávky se budou přiznávat na období od 1. července do 30. června následujícího roku.

V souvislosti s touto novelou bylo schváleno přechodné ustanovení, podle kterého se dosavadní období pro přiznání dávek sociální příspěvek a příspěvek na bydlení od 1. dubna 1999 do 31. března 2000 prodlužuje až do 30. června 2000. Přitom se po celé období od 1. ledna 2000 do 30. června 2000 bude vycházet z příjmu společně posuzovaných osob za rozhodné období 4. čtvrtletí 1999.

V praxi to znamená, že ten, kdo požádal o dávky SSP sociální příplatek a příspěvek na bydlení od 1. 1. 2000 a vznikl nárok na výplatu těchto dávek, nemusí žádat o tyto dávky od 1. dubna 2000, ale automaticky se tato žádost prodlouží i pro období od 1. dubna 2000. Znovu o dávky požádá až od 1. července 2000.

Pokud však byla žadateli žádost od 1. ledna 2000 zamítnuta pro nesplnění podmínky nároku, ale během tohoto období dojde ke změně, která ovlivní přiznání dávky SSP (např. nově narozené dítě a pod.), žadatel podá novou žádost od 1. dubna 2000. Vycházet se bude opět z příjmů za 4. čtvrtletí 1999. Pokud byly tyto příjmy doloženy k žádostem od 1. ledna 2000, nemusí se již znovu předkládat.

O dávky SSP sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného se musí od 1. dubna 2000 požádat novou žádostí. Rovněž u těchto dávek se bude vycházet z příjmů společně posuzovaných osob za 4. čtvrtletí 1999, a k žádosti o sociální příplatek k vyrovnání zvýšení nájemného se doloží potvrzení o úhradě nájemného za 1. čtvrtletí 2000.

Vzhledem k tomu, že předkládání příjmů společně posuzovaných osob za 4. čtvrtletí k dávkám od 1. dubna 2000 je pouze přechodné, bude tento postup uplatněn pouze v tomto roce. Od 1. července se budou příjmy předkládat tak, jak bylo doposud běžné, tj. vždy za předchozí čtvrtletí. V tomto konkrétním případě to budou příjmy za 2. čtvrtletí 2000.

Při podání nových žádostí od 1. července 2000 je nutné, pro ověření údajů v žádostech, předkládat občanské průkazy, rodné listy dětí a pokud se žádá o příspěvek na bydlení i nájemní smlouvy, popřípadě i evidenční listy.

- Ing. E. Dvořáčková, ved. ref. SSP OkÚ Č. Krumlov -

 

Zveme občany na veřejné zasedání obecního zastupitelstva,
které se koná dne 21. března 2000 od 19:00 hodin
v sále radnice.

Záloha na vodné a stočné na březen 2000 se vybírá dne

15. března 2000 od 12:30 do 17:00 h
16. března 2000 od 12:30 do 16:00 h
17. března 2000 od 12:30 do 14:30 h

v jídelně Domu služeb ve Křemži.

PROFIAUTOŠKOLA, Karoliny Světlé 2238, 37004 České Budějovice
oznamuje občanům, že v měsíci březen nebo duben bude zahájen ve
Křemži další výcvik řidičů skupiny M, A a B.

Přihlášky přijímá pí Schusterová na Obecním úřadě ve Křemži.

 

Vážení spoluobčané,

kopie dopisu - Obecní úřad ve Křemžijsou chvíle radostnější a chvíle smutnější. K těm smutnějším patří chvíle, kdy musíme řešit problémy způsobené lidmi, kteří nejenže se nesmaží přispět k lepšímu životu ve své obci, ale naopak systematicky ničí majetek nás všech a svými činy zaměstnávají mnoho lidí, kteří by mohli pracovat na jiných, skutečně potřebných věcech. Bohužel i v naší obci takového jedince máme a to přímo v sousedství s budovou radnice. V závěru měsíce února tento občan naší obce poškodil vodovodní řad takovým způsobem, že náprava škody byla vyčíslena na 13.666,- Kč a to na náklady všech občanů obce. Není to jediný a první případ. Podobných je celá řada a s jednáním tohoto občana se obec a další orgány státní správy potýkají marně již léta a pro mně osobně je velmi smutné, že v našem právním řádu se dosud nenalezla cesta, jak chování tohoto člověka řešit. Jak si mám vysvětlit situaci, kdy je tímto člověkem napaden jiný občan naší obce, pro něho dosud neznámý, a trestní stíhání je zastaveno pro duševní poruchu útočníka, (jeho projevy se aktivovaly při náhodném setkání na ulici) přičemž tento zůstává volný a může pokračovat ve své "činnosti". Nerad "maluji čerta na zeď", ale přiznám se, že stále častěji přemýšlím a s obavami čekám na další činy tohoto našeho spoluobčana.

- Ing. J. Troup -

Pro ilustraci o uvažování takového člověka uvádíme plný a neupravený text jednoho z dopisů, jimiž zásobuje obecní úřad a další orgány.

 

Oprava kostela ve Křemži

Již páter František Hranáč plánoval opravu věže, střechy a následně celé fasády kostela Archanděla Michaela ve Křemži. Stav střešních krytin našeho kostela začíná být velmi neutěšený. Střecha hlavní lodě chrámu byla opravována naposledy v 70. letech našeho století, přičemž bylo ponecháno původní laťování. Krytina věže, domnívám se, je původní (dnešní pseudogotická podoba kostela je z roku 1887) Do střechy na několika rnístech zatéká a je pouze otázkou času, kdy dojde k poškození tesařských konstrukcí vlastního krovu!

Proto se v lednu tohoto roku sešla farní rada a zabývala se touto skutečností. Do dnešního dne již byly zpracovány nabídky jednotlivých firem na opravu střech kostela a proběhlo předběžně jednání s památkovým ústavem v Č. Budějovicích a s pracovníky referátu regionálního rozvoje v Č. Krumlově. Následně budou (resp. byly) osloveny příslušné instituce o finanční pomoc na opravu křemežského kostela a pro případné dárce (popř. sponzory) byl zřízen zvláštní účet číslo 151220617/0600 v GE CAPITAL ve Křemži, kam může přispět každý z nás. Každou 3. neděli v měsíci bude také probíhat sbírka v kostele. Stav tohoto účtu se bude pravidelně zveřejňovat na stránkách Křemežska (k dnešnímu dni činí 17.000, Kč): Celková částka na rekonstrukci střech včetně věže kostela je vyčíslena na téměř 1 800 000,- Kč.

Když v roce 1885 bylo započato se stavbou dnešního kostela, na pracích se podíleli nejen farníci, ale i občané z farností sousedních. Byly prováděny mimořádné sbírky, v místě i v osadách mimo Křemežsko. V roce 1887, 23. října, mohl pak být již nový kostel vysvěcen. Proto věřím, že i přes veškeré problémy dnešní doby se podaří finanční částku na opravu křemežského kostela zajistit a dílo našich předků bude zachováno našim potomkům právě tak, jak bylo zachováno nám.

- Za farní radu P.Čížek -

INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE
na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím

Můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže.

 

Křemežsko
Vydává Obecní úřad Křemže, náklad 500 výtisků.
330200291
Zodpovědný redaktor: Zdeněk Hořejší
Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT,
Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s..

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 28. února 2000 : TOPlist 0