ARCHIV 2000  1  2  3  4  5  6  7  8  9 10 11 12
Křemežský zpravodaj - Křemežsko

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Leden 2000 - Číslo 1 - Ročník 10
Úvodem

Vážení spoluobčané,
     mám tu čest na stránkách prvního čísla Křemežska roku 2000 vyjádřit své pocity z roku uplynulého a naděje do roku nadcházejícího. Ačkoliv se na nás ze všech stran valily proklamace o vstupu do nového milenia, je rok 2000 teprve posledním rokem tohoto tisíciletí a do nového vstoupíme až první vteřinou roku 2001. Co na tom ale záleží. Náš kalendář je kalendářem křesťanským a na světě je celá řada jiných, kde nastávající rok je rokem běžným. To ve mně znovu připomíná známou skutečnost, že čas je pojem relativní, že čas plyne bez ohledu na našem životě a na našich přáních. Přesto má jistě pro nás všechny, pro celou evropskou civilizaci, která má křesránské kořeny, rok 2000 magický nádech.
     Co nám přinesl rok 1999? Pro mne osobně byl rokem poznávání stále nových věcí, získáváním nových zkušeností. Z větších akcí, které byly v obci realizovány, bych rád jmenoval především rekonstrukci nefunkční čistírny odpadních vod ve Křemži, rekonstrukcí vodovodního řadu v ulici U rybníka, rekonstrukcí místních komunikací v ul. U rybníka, ve Mříči, Stupné, Chmelné, opravy kaplí ve Chmelné a ve Stupné a celá řada menších akcí. Na druhé straně se nepodařilo zahájit práce na základním technickém vybavení Křemže-východ, pro velké náklady. V roce 1999 získala obec poměrně velké finanční prostředky prodejem předkupního práva na akci JČE a. s. a JČP a. s., což nám umožnilo provést rekonstrukci komunikací, které byly v nejhorším stavu. Prostředky, které takto obec získala, však již podruhé obec nezíská, a proto bude třeba velmi pečlivě zvažovat k jakému účelu budou použity.
     Myslím, že i 8. ročník Křemežského veletrhu měl velmi dobrou úroveň, a že se již nyní všichni těší na ten letošní.
     Na tom, co se za loňský rok podařilo, mají lví podíl zastupitelé obce a já jsem velmi rád, že řešení jednotlivých problěmů probíhalo vždy věcně ve slušném a korektním prostředí, bez ohledu na stranickou příslušnost a vlastní osobní ambice. Za to bych chtěl všem členům na tomto místě poděkovat a do nového roku vstupuji s nadějí, že tomu bude i nadále.
     Když už děkuji, chtěl bych též poděkovat i všem spoluobčanům, kterým není naše obec lhostejná a svou nezištnou prací přispívaji k jejímu rozkvětu. Jak už jsem řekl, je čas pojem relativní a proto si uvědomuji, že každý z nás má na tomto světě vyměřený svůj čas, že svět a příroda existuje a bude existovat bez ohledu na nás. Na to by nikdo neměl nikdy zapomínat a měl by se snažit se využít svůj čas slušně a ve prospěch všech. K tomu Vám všem, vážení spoluobčané, vážení přátelé, přeji do nového roku mnoho zdraví, toho nejdůležitějšího co máme, mnoho životní pohody a úspěchů vašim rodinám.

S úctou ing. Josef Troup, starosta

 

Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva

18. schůze obecní rady spojená s pracovní poradou obecního zastupitelstva se konala dne 29. 11. 1999. Byly na ní projednány podrobně jednotlivé body předkládané obecní radě ke schválení na veřejném zasedání obecního zastupitelstva. Mimo jiné zde byl projednán vstup naší obce do Sdružení obcí Podkletí (obce Zlatá Koruna, Holubov, Křemže, Brloh a Nová Ves). Dále byl proveden výběr z uchazeček na místo knihovnice v knihovně ve Křemži - novou knihovnicí místo pí Troupové je pí Miroslava Průchová ze Křemže - a výběr pojišťovny pro uzavření smlouvy na povinné ručení za vozidla v majetku obce (IPB). Zastupitelé rovněž projednali žádost vlastníků zahrad v Krumlovské ulici o pokácení stromů v lesíku za školou. Na tuto lokalitu bude vypracována architekt. studie, dle které bude rozhodnuto o osudu lesíka. Dále zastupitelé jednali o možnosti zavedení povinné výuky anglického jazyka v ZŠ Křemže, o opravě a zateplení MŠ Křemže, o opravě komunikací v obci a dalších problémech.

Veřejné zasedání obecního zastupitelstva se konalo dne 14. 12. 1999 za účasti 14 zastupitelů (omluven p. J. Novák) a asi 35 občanů. Po úvodních formalitách a informacích starosty o dění v obci byla schválena místní vyhláška č. 4/99 o podmínkách chovu psů, jiných domácích zvířat, hospodářských zvířat, chovu nebezpečných a exotických druhů zvířat (vyvěšena na úřední desce OÚ), smlouva mezi Obcí a VaKem o provozování kanalizace a ČOV, přidělení půjček z Fondu rozvoje obce našim občanům, prodej a výkup pozemků a další (viz dále úplné znění usnesení z 5. veřejného zasedání obecního zastupitelstva). Závěrem starosta popřál všem přítomným klidné Vánoce a pozval všechny na ohňostroj k uvítání roku 2000.

19. společná schůze obecní rady a obecního zastupitelstva,na které byla provedena kontrola plnění úkolů z minulých jednání, se konala dne 20. 12. 1999. Přesto, že se dosud nepodařilo všechny stanovené úkoly splnit, bylo konstatováno, že splněním velké většiny úkolů se podařilo přispět ke zlepšení a zvelebení života v naší obci. Zastupitelé dále projednali dopravní obslužnost v obci a zachování ztrátového sobotního autobusového spoje (toto bude řešeno společně s obcemi Nová Ves a Brloh). Byla zamítnuta další žádost o odprodej Řezankovy zahrady (za MŠ Křemže), projednáno zabezpečení zimní údržby obecních komunikací a byly stanoveny termíny konání schůzí OR a OZ na 1. pololetí roku 2000. Na závěr slavnostním přípitkem uzavřel starosta první rok funkce nového zastupitelstva, poděkoval všem za dosavadní dobrou spolupráci a vzájemně si všichni zastupitelé popřáli jenom to dobré do nadcházejícího, jubilejního roku 2000.

-Lin-

Usnesení z veřejného zasedání OZ, 14. 12. 1999

Obecní zastupitelstvo obce Křemže na svém zasedání

Zpětný pohled na Křemežsko ve 20. století

Vstoupili jsme do roku s nezvyklou cifrou 2000 a bude nám jistě trvat nějaký čas, než si tento letopočet navykneme psát. S tímto nadcházejícím rokem se uzavře 20. století a zároveň i druhé tisíciletí našeho křesťanského letopočtu. Tento zlom v historii je myslím vhodný k tomu, stručně si připomenout alespoň ty nejvýznamnější změny na našem Křemežsku, jak se u nás ujímal celkový pokrok a jak toto vše ovlivnilo způsob života našich obyvatel. Již od prvotního osídlení naší křemežské kotliny bylo po staletí hlavní obživou našich předků zemědělství. To v porovnání se staletími předchozími udělalo u nás největší pokrok a velký zvrat. Od málo produktivní drobné zemědělské výroby, kdy stačil pouze pluh, brány, vůz, případně i secí stroj a místo cepů na mlácení obilí pak mlátička - rouračka, nastupovaly po 1. světové válce i žací stroje, dokonalejší mlátičky poháněné již motorem místo původních žentourů, další drobná mechanizace a koncem 30. let i traktory. Půda lépe obdělávaná, zásobená strojenými hnojivy, začala dávat nepoměrně vyšší výnosy, což se projevilo i ve zvýšení živočišné výroby.

Významná byla i první pozemková reforma v roce 1923, při níž došlo k parcelaci půdy Schwarzenberských dvorů v Chlumečku a Chlumu a k prodeji těchto zbytkových statků. V období první republiky bylo zemědělství na Křemežsku na dobré úrovni a přetrvalo se všemi potížemi a těžkostmi i dobu německé okupace. Největším opravdu historickým zlomem v našem zemědělství bylo vytváření jednotných zemědělských družstev v 50. letech, často - jak naše generace byla svědky - metodami tvrdými a nelidskými. Po jejich konsolidaci byla původní namáhavá práce zemědělce postupně nahrazována vyspělou zemědělskou mechanizací jak ve výrobě rostlinné, tak i živočišné. Současně však docházelo k velkým nedobrým změnám na naši vesnici. Část hospodářských stavení (stáje, stodoly, kůlny) ztratily svou původní funkci, což bylo patrno i na jejich údržbě. Tradiční předávání hospodářství z otce na syna nebo dceru někde i zaniklo a mladí opouštěli svůj domov a hledali lepší a pohodlnější život v městech. Tak se vesnice vylidňovala a stará selská stavení někde slouží jen rekreačním účelům. Původní vzhled našich vesnic se za poslední desetiletí značně mění. Vedle původních selských stavení a drobných domů se postavily nové, moderní rodinné domky, často pro nově příchozí rodiny. Vylidňování našich vesnic v druhé polovině tohoto století nejlépe vyjadřuje statistika. První číslo udává počet obyvatel v roce 1900, druhé v roce 1990: Bohouškovice 65 - 22, Chlum 615 - 342, Chlumeček 210 - 45, Chmelná 269 - 114, Křemže 731 - 1398, Lhotka 157 - 84, Loučej 290 - 71, Mříčí 215 - 206, Stupná 295 - 130, Vinná 33 - 14.

Celkem v dnešní obci Křemže bylo v roce 1900 - 2.880 obyvatel, v roce 1990 - 2.426.

Vyjímkou je osada Mříč, kde vedle původní, značně vylidněné vesnice vyrostla v posledních desetiletích nová část nad nádražím a pod Vrchem. Křemže sama má značný přírůstek postavením nových domů - Nový Doubek v r. 1965, ve Spojovací ulici panelové domy v r. 1970, kde je 38 bytových jednotek a v r. 1976 devítibytovkou v ulici Sokolské. Poslední velká výstavba byla v ulici U rybníka v r. 1983 a 1984, v ulici Okrouhlé v r. 1981 a v r. 1978 výstavba na Výsluní. Kromě této občanské výstavby byla v posledním století postavena řada významných budov.

Křemže - kaple sv. Voršily v roce 1906V roce 1905 kaple sv. Voršily na našem hřbitově, v r. 1926 Sokolovna, v r. 1930 Husův sbor, Sbor dobrovolných hasičů ve Mříči si postavil na Vrchu kulturní sál a na návsi novou zbrojnici, hasiči ve Chmelné přistavili k budově bývalé obecné školy rovněž sál. V Křemži byl v r. 1986 postaven Dům s pečovatelskou službou a koncem 80. let Dům služeb.

Poslední velkou akcí byla rekonstrukce staré školy na radnici. Na úseku školství došlo v r. 1960 ke zrušení školy ve Chmelné a děti školou povinné přešly do Křemže. V r. 1952 bylo zahájeno vyučování v nové školní budově ve Křemži. Nová budova Mateřské školy ve Křemži byla otevřena v r. 1977 a v Chlumu ve stejném roce. Do vyloženě zemědělského Křemežska přišly i první průmyslové podniky: V roce 1919 po velkém polomu v Blánském lese začala řezat parní pila ve Mříči, v roce 1946 se rozjela papírna Artypa a po pádu komunistického režimu jako první podnik Agrio. K menším podnikům našeho století patřila výroba dřevěného zboží u Zajíčků, která pracovala od počátku poslední války do r. 1964 a bývalý Kovotex v Křemži, postavený v roce 1970. V roce 1936 byl pro naše zemědělce otevřen Výkupní podnik ve Mříči, dnes již zrušený. V roce 1962 byl dán do provozu Manipulační sklad dřeva a v roce 1966 Montážní základna kolejových polí Českých drah - oba podniky ve Mříči. Všechny tyto podniky se staly vhodnou pracovní příležitostí pro část našeho obyvatelstva. Naproti tomu nám postupně zanikla jiná podnikání. V katastru naší obce klapalo na Křemežském potoce 8 malých i větších mlýnů a pod Stupnou mlýn Flukův. Všechny postupně přestaly mlít, poslední za éry komunismu. Stejně tak i v minulých staletích žili u nás drobní živnostníci: kováři, koláři, truhláři, bednáři, ševci, krejčí, sedláři, na Vinné tkadlec a drobná dřevovýroba hlavně v Chlumu. Místo těchto se po roce 1990 otevřely jiné soukromé živnosti a podnikání se zcela jiným zaměřením, potřebným v dnešní době. V posledních poválečných letech bylo zavřeno i tradičních šest hostinců v Křemži a hostince, které byly v každé vesnici někdy i s trafikou a krámkem. Jejich funkci převzala nová prodejna Jednoty a restaurace v Křemži, postavená v roce 1976 a několik nově postavených nebo zadaptovaných prodejen v Chlumu, ve Mříči, ve Chmelné, ve Stupné, v Loučeji, i prodejna Pramen ve Spojovací ulici ve Křemži (byla otevřena v roce 1970).

Bohdalů chalupa v Bohouškovicích čp. 5 (v 50. letech zbourána)Naše návsi dostaly po 2. světové válce krásnější vzhled. Byly zbourány již nepotřebné obecní kovárny a pastušky (v Křemži v roce 1952) a na jejich místo byly většinou postaveny hasičské zbrojnice v období zakládání hasičských sborů po 1. světové válce. Byly zavezeny návesní rybníčky v Chlumečku, Chlumu a ve Chmelné. Zmizely postupně i staré dřevěné sroubené chaloupky s doškovou střechou, kterých bylo několik hlavně v Chlumu a v Loučeji. V Chlumu byla zbourána poslední roku 1969, v Bohouškovicích v roce 1950. V Křemži byl v roce 1964 upraven parčík před školou a pod kostelem. Také zvenčí se změnil vzhled našeho Křemežska. Vznikly nové úseky silnic: z Adolfova na nádraží ČSD v roce 1933 a odbočka na Loučej a Lhotku v roce 1972. Dosud prašné silnice dostaly asfaltový povrch. Na okrajích osad jsou nové rodinné domky a v posledních čtyřech desetiletích vystavěné velkokapacitní objekty Jednotného zemědělského družstva. V oblasti katastru Křemže a Mříč jsou čtyři chatové oblasti. Výstavba objektů k různým účelům byla v našem 20. století nesrovnatelně větší než ve stoletích předcházejících.

Zdravotní a hlavně sociální péče na počátku tohoto století byla na nízké úrovni. Za poslední desetiletí udělala velký pokrok. Významné pro rodiče je, že kolem 40. let skončila dosavadní vysoká kojenecká a dětská úmrtnost, jaká předtím byla zcela běžná.

Dvacáté století je dobou zakládání četných spolků, z nichž mnohé zanikly - jako divadelní ochotníci, kteří byli téměř v každé naší osadě, jiné se udržely dodnes. Je to Záložní a spořitelní spolek Kampelička, založená v roce 1900, Tělocvičná jednota Sokol, založená v roce 1923, Včelařský spolek, ustavený v roce 1905, Svaz zahrádkářů založený v roce 1957, který má t. č. svou krásnou kolonii nad rybníkem.

Je málo známé, že od roku 1900 "městečko" Křemže pořádalo své trhy na dobytek. Konaly se na malém náměstíčku a přilehlém prostranství před křemežskou kovárnou, která byla zbourána v roce 1921 a na jejím místě postavil v roce 1923 svůj dům hodinář František Sklář. Tyto jarmarky, určitá výsada Křemže, zanikly na počátku německé okupace. Na ně naše obec částečně navázala daleko větší,i když poněkud odlišnou akcí, Křemežským veletrhem v roce 1992.

Dvacáté století je stoletím velkého technického pokroku, kterému položilo základy již století předchozí. Jistě největší význam pro nás měla elektrifikace. Již v roce 1906 začal Křemži dodávat elektrický proud z Křemežského mlýna p. Josef Čížek. Na postupné elektrifikaci našich vesnic má zásluhu ing. Zdeněk Stibral, který dal v r. 1926 do provozu elektrárnu pod Dívčím Kamenem. Druhou významnou akcí tohoto století bylo založení Kleťského vodovodu v roce 1929. Na něj se napojil Chlum, Křemže a Chlumeček. Později i někeré další osady. Chmelná si založila svůj vlastní vodovod v 50. letech, Loučej a Lhotka v 60. letech. V posledním desetiletí byla velkým technickým pokrokem plynofikace části naší obce a stavba čističek odpadních vod z Křemže, Chlumu a Mříče.

Zajímavé jsou i některé drobné technické vymoženosti, které zaznamenal kronikář. V Křemži měl první motocykl (Indiána) hostinský František Soukup v roce 1921 a Jan Cipín z Chlumu v roce 1923. První motorové kolo si opět koupil Jan Cipín v r. 1925 a v roce 1929 první auto. První rozhlasové vysílání slyšeli Křemežští z okna školy z radia učitele Dvořáka a po něm bylo v roce 1930 v Křemži již pět radiopřijímačů. V roce 1926 si pořídil autodopravce Jakeš z Brloha starou Fordku, na které přepravoval poštu od nás (a z Brloha) na nádraží a zpět dvakrát denně a pokud místo stačilo, vozil i cestující. Současně větším autobusem začal vozit hlavně hokynáře každý čtvrtek do Českých Budějovic a zpět. Pravidelná autobusová doprava s potřebným počtem linek na České Budějovice a Český Krumlov začala až po poslední válce. V roce 1949 byl v Křemži zaveden místní rozhlas, který byl později prodloužen i do některých dalších osad. Tím odpadla funkce policajta Krátkého, který s bubnem a paličkou na křemežském náměstí ohlašoval různá sdělení obecního úřadu. Po osadách roznášel důležitá oznámení obecní posel.

Po roce 1960 se v našich domácnostech objevují první televizory. Příjem umožnil od 1. července 1961 vysílač Kleť. První stožár, vysoký 116 m byl postaven v roce 1958 a druhý o výšce 172 m byl postaven v roce 1977.

Technický pokrok a zvyšování životní úrovně se ve dvacátém století, v porovnání s předchozími, ubíral opravdu mílovými kroky. Nebylo to však století příliš šťastné, neboť bylo narušeno dvěma světovými válkami. Za obou bída, životní nejistota, stagnace v rozvoji. Z bojišť 1. světové války se nevrátilo v naší obci ke svým rodinám cca 100 otců a synů. Pokaždé pro bojující armády, rakouskou a pak německou, byly z našich návesních kaplí a z věže kostela sv. Michaela archanděla sejmuty a odvedeny zvony, z Husova sboru za poslední války zvony nedávno sem zavěšené. Šťastným obdobím nebylo ani čtyřicetileté područí pod Sovětským svazem, se vnucováním nám zcela cizí ideologie a ekonomiky. Listopad 1989 nám konečně přinesl plnou samostatnost a svobodu. Poslední desetiletí našeho století je poznačeno převážně proto i nápravou křivd z minulého režimu, rehabilitací poškozených a vracením zcizeného majetku. Svoboda přinesla také rozvoj nového a svobodného podnikání.

Doufejme jen, že náš národ se také naučí i rozumně sobě vládnout, což se pochopitelně odrazí i na dalším zdárném rozvoji naší obce a spokojenosti jejích občanů.

- Fr. Nejedlý, kronikář obce Křemže -

Policejní okénko

Závěr každého kalendářního roku bývá příležitostí k bilancování uplynulého období a tak i následující řádky jsou stručným zhodnocením činnosti Obvodního oddělení Policie ČR v Křemži.

Policisté a policistky našeho OOP se v průběhu celého roku snažili plnit základní úkol Policie ČR vyplývající ze zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR. Tímto základním úkolem je ochrana zdraví a majetku občanů.

Od počátku roku 1999 eviduje OOP Křemže celkem 79 spáchaných trestných činů a z tohoto počtu se podařilo objasnit 41 případů, což znamená celkovou výslednost 51,9 %. Tento konečný výsledek je nejlepší za posledních několik let působnosti OOP Křemže. V oblasti přestupků eviduje OOP celkem 118 případů.

V celkovém nápadu trestné činnosti jsme v průběhu roku měli nejvíce starostí s krádežemi vloupáním, a to zejména do rekreačních objektů, které v podmínkách Křemže, Holubova, Brloha a Nové Vsi tvoří polovinu případů trestných činů.

V oblasti dopravy řešilo OOP Křemže přes 250 dopravních přestupků, které byly většinou s neukázněnými řidiči řešeny uložením blokové pokuty. Nutno přiznat, že se jednalo v drtivé většině o běžné dopravní přestupky a v průběhu roku jsme nezaznamenali větší počet hrubé nekázně řidičů v dopravě. Za toto je na místě poděkovat všem ukázněným a ohleduplným řidičům, kterých se na silnicích Křemežska a blízkého okolí pohybuje se svými oři na benzín denně dost, a pevně věřím, že jich bude stále přibývat.

Činnost Policie ČR je nemyslitelná bez úzké spolupráce s místním obyvatelstvem, orgány místní správy a samosprávy a bez spolupráce s místními podnikatelskými subjekty. Tuto oblast lze bez nadsázky hodnotit jako oblast dobré spolupráce a využívám této možnosti, abych poděkoval za spolupráci Vám všem, kteří jste v průběhu právě končícího roku napomohli plnit Policii ČR úkoly v oblasti veřejného pořádku, ochrany zdraví a majetku.

V roce 2000 přeji všem občanům Křemže, Holubova, Brloha, Nové Vsi a občanům spádových osad pevné zdraví, štěstí, klid, lásku a vše další, co je potřeba ke spokojenému životu každého z nás. Pevně věřím, že nový rok 2000 bude pro všechny z nás bezpečnější, úspěšný a radostný.

- kpt. Dušan Klícha, s kolektivem policistů OOP Křemže -

Sbor dobrovolných hasičů Stupná

Hasiči ze StupnéZnáte je? Je jich 44, z toho 9 mladých dorostenců, kteří jsou od roku 1998 prakticky stále spolu. Cvičí, brigádničí ve zbrojnici ve Stupné, v obci a u známých, ale především cvičí a soutěží.
Během uplynulého roku 1999 měli 40 tréninků a zúčastnili se 11 soutěží. Jsou to Weber Jan, Lang Jaroslav, Troup Martin, Bína František, Nocar Miroslav, Weber Jiří, Lechner Vojtěch, Troup Tomáš, Troup Jan. Jejich velitelem je Weber Jan ml.
Své dovednosti vyzkoušeli při soutěžích v Třísově, ve Vrábči, v Mydlovarech, v Nové Vsi, v Žabovřeskách, v Holubově, v Přední Výtoni, v Kaplici, v Eggenbergu - Český Krumlov, ve Chvalšinách a ještě jednou v Eggenbergu.
Jsou začátečníky, takže jejich umístění tomu odpovídá: 1 x byli druzí, 3 x pátí a 1 x šestí. Nejlepšího svého času dosáhli při hasičské soutěži ve Větřní, a to 24,15 sec.
Při organizování činnosti jim pomáhají starší přátelé - pan Jaroslav Lang ze Stupné, pan Pavel Postl ze Stupné, pan Jan Šustr z Třísova a pan Jan Weber st. ze Křemže. Děkujeme všem za pomoc.

- Hasiči ze Stupné -

Společenská kronika

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

ŽIVOTNÍ JUBILEA

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

Informace

INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE
na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím

Můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže.

 

Křemežsko
Vydává Obecní úřad Křemže, náklad 500 výtisků.
330200291
Zodpovědný redaktor: Zdeněk Hořejší
Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT,
Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s..

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 28. února 2000 : TOPlist 0