ARCHIV 2000  1  2  3  4  5  6  7  8  9 10 11 12
Křemežský zpravodaj - Křemežsko

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Únor 2000 - Číslo 2 - Ročník 10

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (527 kB)

 

Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva

20. schůze obecní rady se konala dne 10. 1. 2000. Na této schůzi obecní rada provedla výběrové řízení na prodej stavební parcely na garáž ve Starostenské ulici a rozhodla o prodeji p. Joskovi, který předložil nejvyšší nabídku.
Obecní rada dále schválila zvýšení poplatku za zapůjčení pivního stanu, poplatek 10,- Kč za stránku písemných informací, dle zákona č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím a doporučila obecnímu zastupitelstvu ke schválení příspěvek obce hasičům Chmelná na zřízení lyžařského vleku a sjezdovky ve Chmelné a prodej pozemku u rybníka "V Hájích" ve Chmelné. Nedoporučila ke schválení příspěvek obce na plynofikaci soukromých stavebních parcel v Chlumu.

21. schůze obecní rady spojená s pracovní poradou obecního zastupitelstva proběhla dne 31. 1. 2000. Zastupitelé projednali návrh rozpočtu obce na r. 2000, žádosti o prodej a pronájmy pozemků a schválili bezplatné zapůjčení stanu hasičům z Chlumu na uspořádání Chlumfestu, navýšení ceny o 10 % za ubytování v ubytovně Služeb obce a příspěvek obce ve výši 15 tis. Kč na pokrytí ztráty (a tím zachování) sobotního spoje Brloh - Č. Budějovice.
Dále obecní zastupitelstvo pověřilo starostu podpisem zakladatelské smlouvy na vytvoření Mikroregionu - Sdružení obcí Podkletí a určovalo pořadí potřeb oprav dalších místních komunikací.

-Lin-

Historie vzniku vodovodu skupiny Kleťské

Vodovod v Křemži byl využíván již na počátku 19. století, zásoboval však jen malou část obce. Voda byla jímána z podpovrchového prameniště nazývaného "Bendů tymenec", který se nalézal severozápadně od rybníka "Blatec", v podvědomí občanů znám spíše jako "Starosťák". Přívod vodovodního potrubí byl z dřevěných trub a byl vyveden do dvou kašen na náměstí. Z tohoto vodovodu se dochovala pouze část trubního vedení, ze kterého vyvěrá malé množství vody na jedné ze zahrad ve Spojovací ulici.

S rozvojem obce však bylo nutno řešit i potřebu dostatečného množství kvalitní pitné vody.

První přerušovací šachtice - kleťský vodovodV roce 1928 bylo zadáno "Vodovodním oddělením Zemědělské rady" p. Dr. Ing. Josefu Burešovi z Prahy vypracování projektu gravitačního vodovodu skupiny Kleťské. Vodním zdrojem byly určeny prameny nacházející se na zalesněném severním svahu Kletě, na lesní parcele č. k. 1754/1 v kat. obci Chlum s vydatností 5 l/s. Jímání pramenů bylo na kótě 791,5 m nad mořem. Z jímky byla voda vedena přes dvě přerušovací šachtice (695,75 a 600,00 m n. m.), druhá šachtice tvořila akumulaci o objemu 11,2 m3) do spotřebiště Chlum, Křemže a Chlumeček a do zásobního vodojemu o obsahu 80 m3 na Chlumečském vrchu na kótě 580/582 (dno vodojemu, max. hladina) m n. m. Vodovod byl dimenzován na denní spotřebu 139 m3/den, tj. 1,6 l/s., vyprojektováno bylo cca 9,9 km řadů, 36 trasových šoupátek, 4 vzdušníky, 4 kalníky a 26 nadzemních hydrantů. Rozpočet stavby v této době činil 995.000,- Kč. Vodovod byl uveden do provozu v roce 1929.

Výstavba vodojemu - kleťský vodovodVzhledem k později nedostatečné dimenzi přívodního řadu z přerušovací šachtice ŠII průměr 60 mm byla v roce 1957 a 1960 navržena výměna vodovodního potrubí od přerušovací šachtice až k stávajícímu druhému hydrantu. Bylo položeno vedle stávajícího potrubí nové Li (litina) průměr 100 mm. Dále byla v roce 1959 vyprojektována a následně realizována výměna přívodního řadu o průměru 60 mm za Li 100 od pramenní jímky do přerušovací komory ŠII. I přes posílení potrubí voda hlavně ve špičkách nestačila zásobovat všechny tři obce a dále odpadala do potoka v přerušovací šachtici (akumulaci 12 m3). Z toho důvodu bylo nutno vybudovat akumulační nádrž, která by kryla špičky v zásobování vodou. V roce 1962 bylo navrženo u přerušovací komory č. II postavit vodojem o obsahu 150 m3. VDJ byl jednokomorový a konstrukce monolitická železobetonová.

Celkový stavební náklad VDJ 150 m3 činil 100.475,- Kč. Vodojem byl postavený v roce 1965.

Vzhledem k dalšímu rozšiřování výstavby a zvyšování spotřeby pitné vody v napojených obcích byla v roce 1976 zahájena příprava posílení vodovodu jako celku. Zdroje posílení byly 3 hydrologické vrty v lokalitě Vackova mlýna u Brložského (Křemežského) potoka potoka s celkovou vydatností 15 l/s. Tímto došlo ke zvětšení celkové vydatnosti na skupinovém vodovodu na cca 20 l/s. Současně se zdroji byl vybudován zásobní vodojem u zdrojů o obsahu 50 m3, čerpací stanice, zásobní vodojem "Na Pasíčkách" o obsahu 2 x 273 m3 a ostatní potřebné zásobní a výtlačné řady o průměru 150 a 200 mm spojující VDJ Chlum a VDJ Křemže Na "Pasíčkách". Posílení vodovodu bylo uvedeno do provozu jako celek v roce 1984.

Dále byly v obci Křemže v souvislosti s rozvojem obce vybudovány a převzaty do provozování ZTV (základní technické vybavení inženýrskými sítěmi) včetně vodovodů (Zahrádky, Doubek, výstavba "Pod školou", Na Výsluní a jiné drobné úseky). Postupně byly připojeny lokality Stupná a Mříčí.

V roce 1987 byl dokončen a převzat do provozování vodovod Vrábče včetně akumulace ve VDJ Vrábče o obsahu 150 m3 (polyethylen PE průměr 160 mm - 266 m, PE 110 - 5215 m) napojený na stávající vodovodní síť Mříčí.

V roce 1990 bylo provedeno posílení samostatného vodovodu Chmelná (PVC 110 - 1530 m) propojením ze Stupné k velkovýkrmně prasat a dále do stávající akumulace pitné vody na úpatí Švelhánu.

Jako poslední byly v roce 1995 napojeny na vodovodní síť Vrábče obce Koroseky a Záhorčice a na přívodní řad do Vrábče obce Jamné a Kroclov.

Privatizací státního podniku JiVaK byl v roce 1994 převeden infrastrukturní vodohospodářský majetek na Svazek obcí vodovod Křemže a následně výběrovým řízením určen stávající provozovatel VODOVODY a KANALIZACE JIŽNÍ ČECHY a. s.

V současné době skupinový vodovod obsahuje 37 km provozovaných vodovodních řadů a zásobuje více než 3000 obyvatel ročně 130 000 m3 pitné vody.

- Z podkladů archivu provozovatele VaK JČ, a. s. a ve spolupráci s kronikářem obce p. Františkem Nejedlým zpracoval ing. Václav Anderle.

Lyžařský vlek Vinná

Na výroční valné hromadě Sboru dobrovolných hasičů ve Chmelné bylo rozhodnuto, že se postaví lyžařský vlek na severním svahu z Vinné směrem ke Chmelné. Od 10. listopadu se započala zařizovat potřebná povolení k výstavbě vleku. Již 26. listopadu byla zaměřena trasa vleku a druhý den 27. večer již byla celá trasa postavena, to jest zabetonovány všechny sloupy i se spodní a horní stanicí včetně položení a zahrnutí ovládacího kabelu v délce 350 m. Bylo potřeba odtěžit část lesa pro sjezdovku a na tomto povolení se značně zdrželo dokončení všech potřebných úprav terénu tak, aby mohl být zahájen co nejdříve provoz vleku. Po nezbytných revizních prohlídkách, jak po stránce elektrického zařízení, tak technického provedení a bezpečnostních zařízení byl vlek uveden pro veřejnost do provozu 29. ledna 2000. Vlek byl postaven ve velmi krátké době dvou měsíců. Veškeré práce si členové hasičského sboru ve Chmelné udělali sami a samozřejmě zdarma. Museli vynaložit velké pracovní úsilí, které bylo na úkor jejich volna. Dělali to hlavně pro své děti, aby si lyžováním trochu utužily své zdraví a přestaly vysedávat u televizí a počítačových her. Největší zásluhu o výstavbu vleku měla firma JULEFA s. r. o. ze Chmelné, která svou mechanizací provedla veškeré výkopové a těžební práce spojené se stavbou tohoto vleku. Tyto práce provedla úplně zadarmo a v rekordním čase. O techniké provedení se velkou měrou zasloužili p. Zdeněk Schuster, bratři Kmochové, Josef Šandera a Pavel a Vlastislav Štindlovi. Jen pro zajímavost bylo na výstavbě odpracováno 2.250 hodin. Velkou zásluhu má také starosta obce Křemže pan ing. Josef Troup, který nám všemožně pomáhal hlavně po administrativní a propagační stránce a je velkým příznivcem iniciativ, které jsme ve Chmelné vyvinuli. Nyní něco o vleku samotném. Vlek je tovární výroby, zn. Transporta LVK 350. Z původního kotvového provedení bylo rozhodnuto jej přestavět na vlek typu POMA. Délka vleku je 350 m a převýšení sjezdovky je v průměru 57,5 m. Šíře sjezdovky je v průměru 40 - 45 m, v lesním úseku 35 m. Kapacita je 380 - 400 osob za hodinu. Pod vlekem 200 m je připraveno parkoviště pro 100 osobních automobilů. Příjezd na toto parkoviště ze silnice od Křemže do Chmelné je označen směrovými tabulemi. Parkovné se neplatí. Provoz vleku při příznivých sněhových podmínkách je každou sobotu a neděli od 9.00 do 17.00 h. Možno jezdit také mimořádně v ostatních pracovních dnech po domluvě s obsluhovateli vleku a to na telefonu
- Vladislav Štindl - +420 380 741 094
- Zdeněk Schuster - +420 380 741 365, +420 602 967 797

Jízdné - jsou tři druhy jízdného. Jednotlivé jízdy, polodenní a celodenní permanentky.

Provozovatelem vleku je SDH Chmelná.

- Vlad. Štindl -

Tuhé a dlouhé zimy ohrožují naše zpěvné ptactvo

Letošní zima trvá již od začátku prosince, jen s malou přestávkou po vánocích. Od začátku ledna připadával sníh a se silnými větry se střídaly, zatím u nás snesitelné mrazy do - 17 °C. To se již začínalo projevovat na lesní zvěři i na ptactvu, které u nás přezimuje. V prosinci a začátkem ledna navštěvovaly krmítka menší skupinky sýkorek modřinek a koňader, někdy se objevili i zvonci a ojediněle brhlík a sýkorka úhelníček.

Sýkora úhelníček, ilustrace   Sýkora úhelníček - s oblibou vybírá semena šišek hlavou dolů

Od 12. ledna s přibývajícími mrazy přilétala již větší hejna modřinek a zvonků, z lesů zavítali malí králíčci - samečkové s červenou hlavičkou na temeni a menší samičky se žlutým proužkem na hlavě. Objevují se i rodinky hejlů s červenými náprsenkami, zatímco samičky jsou hnědošedé. Seménka slunečnic slouskají přímo v krmítku, kdežto sýkorky si raději seberou zrnko slunečnice, odnesou jej na nejbližší strom a po rozdělení slupky si pak pochutnávají na mastném jádru.

Že ptáčkům dochází zásoby semen a krmiva poznáte i na druzích ptactva, které se odváží výjimečně do zahrad i ke krmítkům. Se slepicemi se o jejich příděl krmení dělí vrabci, strnadi a v týdnu kolem 20. ledna se přilétly přiživit i černobílé straky. Ke krmítkům si zalétly vylepšit jídelníček plaché, ale krásně zbarvené sojky a nejmenší z našich zpěváčků i střízlík. Po dlouhé době se u nás ukazují stehlíci. Ti u nás bývali dost rozšířeni, ale neblaze se na jejich stavech podepsala nejsilnější zima z r. 1929. V Č. Budějovicích bylo začátkem února naměřeno až -42 °C. Tehdy vymrzlo mnoho ovocných stromů, zvěře a některé druhy ptactva u nás úplně vyhynuly. Stehlíci se začínali objevovat až po druhé světové válce a ve větším množství až v posledních letech.

Za péči během zimy, kdy pomáháme ptáčkům přežít delší a tužší chladné období, nám odplácejí na jaře pilným sběrem housenek, motýlků a drobného hmyzu, který znehodnocuje ovoce.

Střízlík, ilustrace   Střízlík - je nejmenší neposeda, slídící v nízkých křovinách u potoků

Všimněte si jen malé sýkorky modřinky, jak se v krmítku činí. Ráno je první u nabídnuté snídaně a dokáže se postavit i silnějším zpěváčkům, kteří by ji chtěli z krmítka vyhnat. Tím, že této malé čiperce vytvoříme příznivé přežití doby strádání, jí vytvoříme dobré předpoklady pro jarní rozmnožování. Začátkem května snese 8 - 14 vajíček a v červnu již vyvádí své hašteřivé potomstvo, aby je zasvětila do sběru hmyzu. Největší aktivitu v tomto směru vyvíjí v době, kdy krmí svou početnou rodinu. Od časného rána létá se samečkem jako o závod a každých pár minut se vrací do hnízda s několika housenkami a muškami. Než vyvede mladé, zlikviduje rodinka sýkorek pár kilogramů hmyzu ze zahrady. Taková ochrana zahrady je účelnější, než dost drahé chemické postřiky.

Stehlík, ilustrace   Stehlík - je jedním z našich nejhezčích zpěváčků

Největší zájem o krmítka se letos projevil kolem 20. ledna, kdy se po zasypání zrní hemžila krmítka sýkorkami, modřinkami, koňadrami i úhelníčky, hejny zvonků a králíčků. Jednotlivě přilétali brhlíci, v rodinkách hýlové a pěnkavy. Na jablíčkách si přilétli pochutnat kosové a ořešníci.

Většině zpěváčků přijdeme vhod, když jim do krmítka předložíme semena slunečnic a zrnka máku nebo neslaný lůj a některým stačí jen drobný zadněk z obilí. Nevhodné jsou slané tuky a čerstvé drobky pečiva, které způsobují zkvasení v žaludku.

Před jarními námluvami bychom měli zpěváčkům rozmisťovat budky na stromy a udržovat husté keře a remízky v okolí zahrad nebo přímo na zahradách, aby měli vhodná místa k zahnízdění.

- ZH -

Naše obecní kroniky

Už staří Římané měli krásné úsloví: "Littera scripta manet!" "Co je psáno, to trvá". Paměť lidská je nespolehlivá, tradovat událost z generací na generaci je nespolehlivé, nedokonalé. Proto také už ve starověku mnozí dějepisci zachytili významné historické události, často i v obsáhlých dílech. I náš národ může být hrdý na své kronikáře a na poměrně početné kroniky již z počátku našeho státu až po dobu nedávnou (F. Palacký). Je však škoda, že historie našich obcí se začala zaznamenávat dost pozdě. První nařízení, že všechna města a obce jsou od 1. ledna 1836 povinna vést korniky nenašla příliš pochopení a bylo málo respektováno hlavně proto, že kronika měla být psána německy. To v českých obcích vyvolalo v době národního uvědomění velký odpor. Proto jen málo měst a obcí má kroniky založené v této době. Významný byl teprve Zákon s následnou vyhláškou č. 80 z roku 1921 o tom, že každá obec je povinna si do konce roku 1922 opatřit a vést svou kroniku. Také všechny naše obecní kroniky vlastní obec Křemže, bývalá obec Chlum, Mříč a Rojšín, kam patřila osada Stupná a Chmelná mají obecní kroniky založené a vedené až od tohoto roku. Bylo velkým štěstím, že většina obecních úřadů na našem Křemežsku dovedla jako první za kronikáře získat takové občany, kteří měli rádi svou obec, zajímali se o její historii a o život v obci. Ti v úvodu kroniky vylíčili současný stav obce, její popis a zvyky, ale také historii předchozí, pokud se něco dozvěděli z ústní tradice a různých materiálů archivních.

OBEC KŘEMŽE
Takovým velmi dobrým a významným kronikářem obce, který založil obecní kroniku a vedl ji až do roku 1930 byl Vojtěch SCHNEIDER. Narodil se v Křemži. Absolvoval nižší reálku a obchodní školu a pomáhal pak doma v obchodě otci, který byl současně hodinářem. V roce 1869 spolu s otcem otevřeli v Křemži poštovní úřad a Vojtěch Schneider po složení zkoušek ho vedl. Po otci převzal později i obchod a menší hospodářství v čp. 23 na náměstí v Křemži. Zastával funkci i obecního tajemníka. Druhým kronikářem byl Václav VONDRÁŠEK, narozen v r. 1860 ve Vodňanech. Učil na Obecné škole v Křemži, odkud odešel do důchodu v r. 1924. Zabýval se botanikou a ornitologií a křemežské škole předal svou sbírku ptáků. Vedl obecní kroniku do roku 1935. Po jeho smrti převzal na tři roky vedení kroniky místní učitel Vlastimil ŠEDINA. Od roku 1938 byla kronika uložena v archivu a nevedena. Nebylo vhodné se zápisy vlastenecky zaměřenými dráždit nacisty. Vlastimil Šedina se v roce 1946 odstěhoval do Českého Krumlova a nový kronikář byl v Křemži jmenován až v roce 1948. Stal se jím Jan SMUTEK, který dodatečně zapsal do obecní kroniky všechny události od roku 1939 za celou dobu německé okupace až do jeho současnosti, což byla práce velmi náročná. Vedl pak dál kroniku až do své smrti 3. července 1966. Jan Smutek pocházel z Horního Římova, kde se narodil v roce 1884. Po přestěhování rodiny do Křemže měl jeho otec malé hospodářství a obchod se smíšeným zbožím (vedle domku rodiny Mejzlíků). Po smrti otcově převzal Jan Smutek jeho obchod i hospodářstsví. Kroniku vedl svědomitě a zodpovědně 17 let a obecní archiv obohatil o některé své archivní sbírky. V pořadí 5. kronikářkou byla jmenována Anna TRAPLOVÁ z Křemže č. 50. Původním povoláním prodavačka se přistěhovala do Křemže v roce 1960. Pracovala na MNV jako administrativní pracovnice, později účetní a knihovnice Střediskové knihovny v Křemži. Funkci obecní kronikářky zastávala celých dvacet let až do roku 1986. Po ní následovalo velmi časté střídání kronikářů. Tři roky vedla kroniku Ivana TROUPOVÁ, středisková knihovnice v Křemži, léta 1990 - 1995 zapsal do kroniky Václav DANĚK z Křemže čp. 2 a současným kronikářem od roku 1996 je František NEJEDLÝ ze Mříče.
V současné době má kronika obce Křemže popsaných již sedm dílů.

OBEC ROJŠÍN s osadami: Stupná, Chmelná a Vinná
Dva díly obecní kroniky založil řídící učitel Obecné školy ve Chmelné František RŮŽIČKA, který zde dlouhá léta působil až do své smrti v roce 1946. V 1. díle podrobně popisuje obec, zvyky, názvy pozemků, historii před založením kroniky. 2. díl s podrobnými politickými událostmi je silně zaměřen vlastenecky. Proto ho za nacistické okupace řídící Růžička pečlivě ukryl a nese stopy vlhka. Pro jistotu ještě z kroniky vyřízl 14 "závadných listů", které spolu s jinými listinami zakopal na své louce u lesa. Po jeho smrti bylo toto marně hledáno. Po odloučení osad Stupné, Chmelné a Vinné od Rojšína v r. 1956 vedla pro novou obec obecní kroniku ředitelka chmelenské školy Marie TŘÍSKOVÁ do roku 1958. V roce 1962 byla tato obec sloučena s Křemží.

OBEC MŘÍČ
Obecní kroniku založil v roce 1922 Jan BÍCA, kameník v Mříčí čp. 36. Byl to člověk se širokým rozhledem a inteligencí a vzorně vedl kroniku až do roku 1936. Po jeho smrti nebyla kronika vedena a za doby německé okupace byla uložena v Archivu Země české, odkud se po válce neporušená vrátila. Pokračovatelem v kronice byl František NEJEDLÝ, t. č.v Bohouškovicích čp. 6, který dodatečně popsal zpětně události rušných dob před okupací německou, 2. světovou válku a krátkou dobu svobody po ní. S nástupem vojenské služby své zápisy ukončil. Od roku 1948 do roku 1950 vedl kroniku tajemník obce Mříč Josef STROPEK ze Slavče čp. 28. Od této doby je kronika nevedena.

OBEC CHLUM
Těžko Chlumští hledali ve svých řadách schopného a obětavého kronikáře. Až v roce 1927 proto pověřili založením kroniky učitele Měšťanské školy v Křemži Metoděje JINDRU. Ten vedl obecní kroniku svědomitě do roku 1933. Druhým kronikářem obce Chlum byl Matěj DÍTKO, hostinský v Holubově "U Traplů" - "Na pálenci", který několik let zastával na obci funkci tajemníka a tím byl seznámen s událostmi, které se v obci Chlum děly. Svou kronikářskou práci skončil v roce 1939. Třetím kronikářem v Chlumě už byl místní občan Rudolf JUŘINA, farář církve československé v důchodu. Po něm vedl obecní kroniku pouhé dva roky od r. 1950 do r. 1951 soudní koncipient Václav HOLUB z Chlumu čp. 61. Kromě běžných záznamů si dal práci a jak uvádí v kronice "doplnil podrobněji a zřetelněji věci, jak se jevily mému předchůdci". Pak v obci Chlum nebyla kronika vedena celých 13 let. Teprve v roce 1964 se ujal této obtížné práce - dopsat zpětně události za léta 1952 - 1964 Kašpar HOUŠKA z čp. 19. Na nevedení kroniky si hned v úvodu pochopitelně stěžuje. Byl posledním kronikářem obce Chlum před sloučením obce s Křemží v roce 1980.
Historie obce Chlumu je popsána ve třech dílech. Není dobrou vizitkou, když na psaní 1. dílu kroniky o 220 stránkách se vystřídalo celkem pět kronikářů. Teprve druhý a třetí díl kroniky je soustavně a svědomitě veden kronikářem jedním.

 

Část kronik z těchto obcí se zápisy z dřívějších dob je uložena v Okresním archivu v Č. Krumlově (nad budovou okresního úřadu). Jsou zde první tři díly pamětní knihy obce Křemže s událostmi do roku 1976 a obě pamětní knihy obce Rojšín (+ Stupná, Chmelná a Vinná). Zde je možné studium těchto kronik denně v úřední době na předchozí objednávku. Ostatní pamětní knihy jsou uloženy v našem obecním archivu s některými dalšími archivními dokumenty. Každá pamětní kniha - kronika je svým způsobem cenná a nenahraditelná, proto musí být uzamčena ve skříni a nepůjčuje se mimo archiv. Není to v žádném případě výpůjční kniha, jak jsem se už s takovým názorem i shledal. Události, které snad mohou naše občany zajímat, otiskujeme z kronik do našeho Křemežska. Hlubší studium kronikář zájemcům rád umožní.

Je zásadou, že při psaní kroniky nemá být nic důležitého vynecháno a nesmí se zaznamenávat nic jiného než ověřená pravda, bez zaujatosti osobní a s objektivním pohledem.

"Nevědět, co se událo před tvým narozením, znamená být stále dítětem."
M.T. Cicero

- F. Nejedlý, kronikář -

Organizovaný sport v naší obci

Možná ne každý ví, že v naší obci už téměř dva roky působí v oblasti organizovaného sportu dvě samostatně fungující jednoty. Rozdíl v názvu je malý a nezasvěcenému pozorovateli snadno unikne. Tělovýchovná jednota Sokol Křemže je registrována pod Českým svazem tělesné výchovy (ČSTV) a spravuje sportovní oddíly badmintonu, tenisu, basketbalu, orientačního běhu, sebeobrany a fotbalu. Tělocvičná jednota Sokol Křemže je registována pod Českou obcí sokolskou (ČOS) a jejími oddíly jsou: oddíl všestrannosti (sportovní gymnastika a lehká atletika v žákovských kategoriích), volejbal muži a ženy, aerobic a cvičení rodičů s dětmi). Mimo sportovní aktivity organizuje Tělocvičná jednota ještě jazykové kurzy angličtiny pro 3. a 4. třídu a pro dospělé. Každá z jednot dnes funguje samostatně, s vlastním účetnictvím.

Jedním z nejvíce využívaných sportovišť ve Křemži je tělocvična místní ZŠ, která je oběma jednotami obsazena každý den v době od 16 do 21 hodin od pondělí do pátku a v neděli cca polovinu dne. Sobota zůstává volná pro pořádání nepravidelných akcí (turnajů závodů či tréninků). Na provoz těchto prostor přispívá obec tím, že hradí náklady na topení, některé opravy a úklid tělocvičny, kterou využívají jak žáci ZŠ, tak členové obou jednot a ostatní sportovci. Jednoty neplatí za užívání tělocvičny nájem, ale hradí veškeré výdaje za elektrinu pro všechny, kdo v tělocvičně sportují. Přispívají také nepravidelně na údržbu prostor (např. část nákladů na nátěr podlahy v loňském roce uhradily jednoty ze zisku z tělovýchovné akademie).

Sokolská jednota navíc pomáhá při údržbě nářadí, včetně školního. Toto nářadí je volně přístupné a patří zčásti škole a zčásti Tělocvičné jednotě.

Mezi další křemežská sportoviště se řadí otevřené plochy, např. tenisový či volejbalový kurt. Za tyto obec nevybírá nájemné, ale provozní náklady hradí obě jednoty z vlastních zdrojů. Obec přispívá na některé účelové výdaje (př. nová antuka). Údržbu sportovišť a jejich okolí zajišťují jednotlivé oddíly. Mezi vlastní finanční zdroje obou jednot patří především oddílové a členské příspěvky, dotace z nadřízených organizací (ČSTV, ČOS), finanční sponzorské dary a vlastní výdělečná činnost.

- Martin Janda -

Společenská kronika

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

ŽIVOTNÍ JUBILEA

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

Informace

ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ NA MĚSÍC ÚNOR 2000
se vybírá:

v jídelně Domu služeb ve Křemži.

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI K 31. 12. 1999
- oproti stavu k 30. 9. 1999 byl zaznamenán za poslední čtvrtletí celkový nárůst a ke konci r. 1999 činila nezaměstnanost:

OBEC KŘEMŽE nabízí:

k prodeji - část pozemku ... ve Chmelné

k pronájmu - 18 m2 pozemku č. 197/1 v ul. U Rybníka ve Křemži

Vodné a stočné v r. 2000

V lednu byla dokončena rekonstrukce - intenzifikace ČOV Křemže a dne 31. 1. 2000 byl zahájen půlroční zkušební provoz. Současně s rekonstrukcí ČOV bude provedena i oprava čerpací stanice č. 3 u Chlumského mlýna, čímž dojde k zamezení vytékání odpadů z Chlumu do louky a potoka.

VaK JČ a. s. převzala na základě smlouvy s obcí do své správy i provoz kanalizační sítě a ČOV. Z tohoto důvodu bude VaK vybírat za r. 2000 i stočné. Vodné i stočné je možno hradit formou záloh tak, jak je již zaběhlý zálohový systém platby vodného.

Cena za 1 m3 vody pro r. 2000 činí 11,05 Kč pro občany a 20,- Kč pro ostatní + 5 % DPH.
Stočné pro občany činí 7,90 Kč/m3, pro ostatní 12,10 + 5 % DPH.

Navýšení ceny vodného je dáno koeficientem, stanoveným Ministerstvem financí ČR.

Rozpočet obce na r. 2000 (návrh)

Rozpočet obce Křemže na r.2000 (návrh)

INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE
na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím

Můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže.

 

Křemežsko
Vydává Obecní úřad Křemže, náklad 500 výtisků.
330200291
Zodpovědný redaktor: Zdeněk Hořejší
Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT,
Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s..

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 28. února 2000 : TOPlist 0