ARCHIV | 2000 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Říjen 2000 - Číslo 10 - Ročník 10 |
Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva |
33. schůze OR se konala dne 4. 9. 2000 za účasti všech radních, kde bylo mimo jiné projednáno:
34. schůze OR, spojená s pracovní poradou OZ se konala dne 18. 9. 2000. Na této poradě se zastupitelé dohodli na provedení rozšíření veřejného osvětlení a místního rozhlasu ve Mříči, projednali žádosti o pronájmy a prodeje, návrh změn územního plánu obce, které budou rozděleny do dvou etap a stanovili ceny vstupného na příští Křemežský veletrh (dospělí 30,- Kč, děti 15,- Kč, permanentka pro dospělé 80,- Kč, děti 40,- Kč). Dále byl dohodnut termín konání veřejného zasedání OZ, kde bude rozhodnuto o projednávaných žádostech. Byla dohodnuta i 2. etapa oprav místních komunikací, která bude provedena ještě v tomto roce.
Veřejné zasedání obecního zastupitelstva se konalo dne 4. října 2000 za účasti všech zastupitelů a asi 15 občanů. Po úvodních formalitách starosta seznámil občany s děním v obci, tajemník přednesl zprávu o činnosti OR, byly schváleny půjčky z Fondu rozvoje bydlení na opravu střechy, fasády a na zřízení nové bytové jednotky a prodeje a pronájmy nemovitostí. Starosta dále informoval o době a místě konání voleb do zastupitelstva Budějovického kraje. V diskusi se mluvilo o rekonstrukci ČOV Křemže, o opravě cest, o rybníku na návsi ve Mříči, o věžních hodinách, o nerespektování dopravních značek a o dalším.
Závěrem bylo přijato usnesení, jehož plné znění otiskujeme.
- Lin -
Volby do zastupitelstev krajů |
V tomto roce vrcholí úsilí o realizaci další etapy reformy veřejné správy, které bylo odstartováno schválením ústavního zákona č. 347/97 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávních celků a o změně ústavy. Tímto zákonem došlo k vytvoření 13 krajů a hlavního města Prahy jako samostatného kraje. Volebním zákonem č. 130/2000 Sb. - o volbách do zastupitelstev krajů, který vytváří právní podmínky pro vznik nejvyššho orgánu - zastupitelstva a vyhlášením termínu konání voleb prezidentem republiky byl zahájen další krok reformy veřejné správy.
Volby do krajských zastupitelstev se budou konat pouze v jednom dni, a to v neděli, 12. listopadu 2000 od 8:00 h do 22:00 h.
V „našem" Budějovickém kraji budeme volit 55 zastupitelů z 12 politických stran, hnutí či koalic, jejichž kandidátní listiny, resp. hlasovací lístky obdrží každý volič domů do 9. listopadu 2000. Z těchto 12 hlasovacích lístků použije pro hlasování pouze jeden - té strany, hnutí či koalice, jíž se rozhodl dát svůj hlas. Na tomto hlasovacím lístku může volič pouze, aby zůstal hlasovací lístek platný, zakroužkovat maximálně čtyři čísla kandidátů, kterým dává přednost. Pokud volič hlasovací lístek takto neupraví, hlasovací lístek je platný a kandidáti vstupují do konečného sčítání v takovém pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Znovu upozorňuji, že do úřední obálky, kterou volič obdrží po prokázání totožnosti v hlasovací místnosti, může být vložen pouze jeden hlasovací lístek! V případě, že v úřední obálce budou dva či více hlasovacích lístků, nebo jeden přetržený hlasovací lístek, je hlas neplatný! Proto se nezdráhejte, pokud dojde k poškození hlasovacích lístků, které vám byly dodány domů, požádat okrskovou volební komisi o vydání nové sady hlasovacích lístků.
V naší obci byly vytvořeny tři volební okrsky:
Pokud se volič ze závažných, zejména zdravotních důvodů nemůže dostavit osobně do volební místnosti, může požádat o použití přenosné volební schránky předem na Obecním úřadu ve Křemži - tel. č. 741126, 741205 nebo v den voleb příslušnou okrskovou volební komisi ve volební místnosti.
P O Z O R !!Vážení voliči, dnem voleb do krajských zastupitelstev nabývá účinnosti řada nových zákonů, včetně zákona o obcích a zákona o okresních úřadech, které budou mít následně vliv na výkon veřejné správy, který se bezprostředně dotkne všech občanů. Proto je třeba k volbě členů krajských zastupitelstev přistupovat s naprostou zodpovědností, nebot' se jedná o historicky první volbu takovéhoto samosprávného orgánu v ČR, který bude do budoucna spolurozhodovat i o rozvoji naší obce.
- J. Linha -GAMBIE |
pokračování
Po příletu do Banjulu nás čekala stejně jako při příjezdu do Anglie imigrační kontrola. Do státu Gambie potřebujete visum. Visum nám v rámci zájezdu zařídila cestovní kancelář. Zajímavostí také je, že když si potřebujete zařídit visum do sousedního Senegalu, tak v České republice trvá žádost o vyřízení minimálně půl rok, ale v Gambii visum do Senegalu seženete za týden.
Na letišti nás přivítali místní domorodci s tanečními kreacemi a místním folklórem. Základními hudebními nástroji je bambusový buben a silně zvučící chrastítko. V tu chvíli si uvědomíte, že jste v úplně jiné civilizaci, kde lidé smýšlejí zcela jinak než my. Hlavní věta, když mluvíte s místním Afričanem je "no stress" a "Gambie no problem". Později jsem pochopila, že tady opravdu nikdo nikam nechvátá. Co by Čech udělal za jedno dopoledne, místní lidé dělají celý týden. Opravdu nikam nechvátají a všechno, co potřebujete, pro vás udělají. Je samozřejmé, že za služby něco dostanou, ale jsou opravdu vstřícní a vždycky se s nimi dobře domluvíte.
Tak jsme tedy nastoupili na letišti do malého mikrobusu. Řekla bych, že stejně jako já, jsme všichni byli nejvíce udiveni cestou do hotelu. To překvapení na tváři každého z nás, kam jsme to vlastně přijeli a co jsme si to zaplatili (v případě ostatních). Cestou jsme viděli řadu starých vraků stojících podél silnic. Kde auto dojede, nechá se stát a už se s nim víc nic nedělá. Takže všude je spousta odpadu, starého železa a vraků. Podél silnic sedí ženy s malými dětmi, které když vidí, že přijeli turisté, hned se za vámi rozběhnou a jsou schopni běžet, dokud se jim neztratíte z obzoru.
Když jsme se ubytovali s bratrem v hotelu, byli jsme vcelku oba překvapeni, že to není až zas tak špatné. V rámci možností je tu čisto. Později jsem viděla, že sice uklízejí každý den, ale neznají žádné mycí prostředky. Zařízení hotelu nebyl žádný luxus, omlácené skříně, starý nábytek, žádné záclony, pouze starý závěs. Ale připravovali jsme se na horší.
První večer nás uvítala ještěrka běhající po zdi. Ale ujistili nás, abychom se nebáli, že to je ta hodná ještěrka, která žere komáry a nejde na lidi, takže je vlastně k vašemu užitku. Za dobu našeho pobytu překvapila bratra také krysa, která mu přeběhla před nohami na balkoně (nebot' jsme měli pokoj v přízemí). Později už nás žádné další zvířátko v pokoji nepřekvapilo.
Náš hotel byl takový uzavřený komplex, který byl hlídán místní policií. Jak jsem již zmínila, Gambijčané jsou sice neškodní, vstřícní, ale byli by asi schopni jít za vámi až do vašeho pokoje. Takže v hotelu jsme se cítili bezpečně. Když jsme se ale vydali ven, už za branou se nás chytili místní lidé. Jsou hodně komunikativní a na turisty celkem zvyklí. Každý se vás ptá, odkud jste, jak se máte, jak dlouho tady budete. V první chvíli jsme si říkali, že ten pobyt nám to tady asi hodně znepříjemní. Ale naučíte se je ignorovat a rychle si na ně zvyknete.
Všichni se ptají na vaše jméno a co mě překvapilo, tak si ho i většinou celou dobu pamatují. Každý vám také řekne, jak se jmenuje, ale v tom množství cizích jmen jsem si skoro žádné nezapamatovala.
Hned následující den po příjezdu jsme se vydali na první výlet. Z naší skupiny Čechů jelo šest turistů. Autobusem jsme dorazili do přístavu hlavního města Banjul, kde na nás již čekala menší výletní lod'. Pluli jsme po řece Gambii, která je v některých místech široká až 15 kilometrů, asi tři hodiny do vesnice Albreda. Tato vesnice je známá tím, že sem vtrhli Britové, zajali muže a odvezli do otroctví. Ve vesnici jsme navštívili také místní muzeum, které zachycuje historii období otroctví a odvážení otroků do Ameriky. Na řece Gambii, poblíž vesnice Albreda, je ostrov Fort James Island. Na tomto ostrově byla v roce 1651 vybudována pevnost, ve které věznili Britové otroky před cestou do Ameriky. Většinou zde otroci strávili týden o vodě a chlebu, aby ztratili sílu a tolik se nevzpouzeli na lodi při dalším převážení. Když jsme pevnost navštívili, zjistili jsme, že skrývá další místnosti v podzemí, do kterých byli uvězňováni ti nejsilnější muži a těm byla dávána pouze voda. Tyto místnosti byli velmi malé, a často v nich bylo uvězněno i 25 mužů najednou. Zajímavostí je, že řada Gambijčanů neuměla a dodnes neumí plavat. Otrokům bylo tedy nabídnuto, že kdo chce na svobodu, může doplavat zpět do vesnice. Kdo to však zkusil, se utopil a nikdo prý zpět do vesnice nedoplaval.
Celý tento výlet nás provázel průvodce, který se jmenoval Lamin. Je zde takový zvyk, že pokud je prvorozené dítě syn, musí se jmenovat Lamin.
- M. Zimmermannová -
Sochy v našem kostele |
V našem kostele si můžete prohlédnout celkem 10 soch. Šest z nich je umístěno na vnitřních sloupech, zbývající čtyři jsou součástí z bočních oltářů.
Většina soch pochází z dílny bratří Bušků v Sychrově. Představují (po řadách od předních sloupů) sv. Františka z Assisi, zakladatele františkánského řádu a světa pověstného svou láskou k živým tvorům. Vedle je sv. Antonín Paduánský, františkánský mnich s obrovskou schopností promlouvat lidem do duše. Své přízvisko má podle místa, kde zemřel - severoitalské Padovy. Na prostředním sloupu vpravo je sv. Terezie světice žijící v 19. století., která měla vždy blízko k obyčejným a chudým lidem. Vedle ní vidíme sv. Kateřinu Alexandrijskou, která dokázala o své víře přesvědčit celé sympózium tehdejších nejváženějších učenců. Poslední 2 sloupy nesou sochy sv. Josefa - Ježíšova pěstouna a Panny Marie Lurdské, jejíž zjevení probíhala ve Francii v 50. letech minulého století.
Na pravém bočním oltáři socha vpravo představuje sv. Floriána, patrona hasičů. Sošky právě tohoto světce zdobily dříve hodně výklenků ve štítech zdejších statků, na Křemežsku byl sv. Florián velmi populární po velkém požáru r. 1840.
Jeho kolega z levé strany sv. Linhart (také sv. Leonard) se v naší zemědělské oblasti také těšil velké oblíbenosti. Jako patron dobytka, není divu.
Zbývá levý boční oltář. Tam jsou umístěni 2 naši asi nejznámější světci - sv. Jan Nepomucký a sv. Vojtěch. Sv. Jana Nepomuckého asi není třeba představovat, jistě už každý slyšel o jeho mučednické smrti, zapříčiněné králem Vádavem IV.
A sv. Vojtěch? 2. pražský biskup z rodu Slavníkovců, přítel císaře Otty III. a Boleslava Chrabrého, neohrožený misionář nebojící se vlastnoručně kárat modly, což se mu v Prusku (severní Polsko) stalo osudným.
Asi tolik ve stručnosti o sochách v našem kostele. Všechny pocházejí z prvních desetiletí našeho století, jsou dřevěné a polychromované. I když to tedy nejsou žádné historické unikáty, určitě stojí za prohlídku. Základní přehled o podobných věcech by měl mít každý občan Křemže, nikdy nevíte, kdy se vám třeba i tyto informace budou hodit.
Sjezdy spolužáků |
V sobotu 16. 9. 2000 se sešli před starou budovou školy ve Křemži bývalí spolužáci ročníků 1923, kteří opustili zdejší školu v r. 1937. K prvnímu setkání v r. 1987 - po padesáti letech se sjelo ze 34 spolužáků ještě 26 známých i méně známých čtyřiašedesátníků. Letošní schůzky se zúčastnilo jen 9 spolužaček a spolužáků ze 14, kteří z tak početné třídy ještě zbývají.
Zdar příštímu setkání v r. 2001.
- Z. H. -
Opět se sešli
2. září roku 2000 na posledním setkání spolužáků křemežské školy, kteří ji opustili v roce 1952, prohlásili, že jako důchodci mají nárok na to, aby se scházeli dříve než po pěti letech.
Přijeli spolužáci a spolužačky z blízka i z daleka, dokonce až z Karlových Varů. Na setkání spolužáků se tentokrát objevil i štíhlý tajemný muž, který se schůzky zatím nikdy nezúčastnil - pan Otta Hořejší, muzikant tělem i duší. Všechny přítomné zajímalo jeho vyprávění o putování s houslemi z Čech a Moravy přes celý svět až do Křemže a zpět.
Každý se pak přidal vyprávěním svého životního příběhu. A bylo jich tolik, kolik bylo přítomných.
Vzpomněli i na svého milého třídního učitele pana Jiřího Pokorného. Vezli mu kytici do Rájova na hrob. Všichni se také vydali na křemežský hřbitůvek, aby položili kytičky i na hrob svého spolužáka - Ady Doška.
Dlouho do noci si ještě povídali a vzpomínali na dobré i zlé! Setkání se zúčastnily i dvě jejich bývalé učitelky - paní Kr. Čížková a J. Troupová.
Toto shromáždění výborně připravili a zorganizovali pan E. Novák, bývalý "Křemežšták" a p. Josef Troup, bývalý "Slavečák".
- JT -
Příhoda:
Při představování podával O. Hořejší pí učitelce Troupové ruku se slovy: „Počkej, nech mě hádat, která jsi". Zezadu ho dloubla spolužačka a zašeptala: „Pozor, to je paní učitelka".
Děkan Kamarýt, malíř oltářních obrazů v křemežském kostele |
V jednom čísle prvních ročníků Křemežska jsme se zmiňovali o autorovi oltářního obrazu katolického kostela ve Křemži - malíři Rudolfu Váchovi z Hluboké.
V letošním roce vycházely ve farním listě popisy soch svatých a jejich životopisů od slečny Aleny Kodrasové. V článcích jsou uváděna i jména řezbářů, v jejich dílnách byly sochy zhotovovány. Vzhledem k okolnostem, že ne každý má možnost si články mladé pisatelky ve farním listě přečíst, otiskujeme ve stručnosti osudy světců, kteří nám svými činy a příkladným životem připomínají obětavost a statečnost, za kterou si svatořečení zasloužili.
Zbývá ještě se zmínit o autorovi oltářních obrazů v průčelí postraních lodí. Oba obrazy zhotovil děkan Bedřich Kamarýt asi v prvně polovině roku 1887, kdy se starý kostel přestavoval a nový byl pak vysvěcen v říjnu 1887.
Obraz v čele levé lodi je nazván "Pieta" a představuje pannu Marii, jak sedí pod křížem, v náručí drží tělo mrtvého syna - Ježíše Krista, jehož levou ruku pozvedá Maří Magdalena ke svým ústům, aby ji políbila. Celý obraz je laděn do modrošedé barvy, jen šat Matky Boží a Maří Magdaleny je v barvě bordové, symbolizující lásku a utrpení.
Na pravém oltáři je namalovaná "Svatá rodina". V popředí sedí Panna Maria s děckem, za ní svatý Josef a nad nimi z oblak shlíží Bůh. Z nejvyššího místa obrazu září do krajiny světlo - patrně znázorňující Ducha Svatého. Obraz je jasnější v denním světle, ale rovněž převládají barvy modrá, červená a hnědá.
Děkan Kamarýt byl rodákem z Velešína. Narodil se v r. 1831 v domě čp. 50. Po studiích se stal děkanem v Deštné u Červené Lhoty. Byl nadán hudebně i po stránce výtvarné, ale více se věnoval malování oltářních obrazů a křížových cest. Pro Velešín namaloval obraz Sv. Václava, v Benešově nad Černou mají obraz sv. Jakuba a další jeho obrazy jsou v Římově, v Klokotech, v Deštné a v Pacově. Oltářní obrazy jsou také v Rožmitále pod Třemšínem, ve Křemži a křížovou cestu namaloval P. Kamarýt pro hlavní kostel v Plzni.
Katolická církev nabízela panu děkanovi studijní cestu do Italie, kde jsou největší výtvarná díla italských i evropských malířů s církevními náměty. Pan děkan asi neměl pro velký počet zakázek na cestu ani čas, čímž se ochudil o poznání gotických, renesančních i barokních děl světového malířství.
Z vysílání jihočeského rozhlasu jsem se dozvěděl, že jsou snad některé obrazy P. Kamarýta i ve Spojených státech. Z dopisu z 21. ledna 1887, který P. Kamarýt psal křemežskému faráři ohledně rozměrů, si můžeme domyslet, proč vlastně musel být obraz Pieta zmenšen a z Magdaleny zůstala na něm při pravém okraji rámu jen ruka, skloněná hlava a horní část v bordovém rouše.
Obraz Svaté rodiny byl asi již upraven podle rozměrů, jaké zanechal řezbář v oltáři.
- Z. H. -
Vojna za našich časů |
![]() |
Na vyjíždče v Polabinách: voj. Burda, ppor. Nejedlý, voj. Uher (na Bolkovi) |
XIX. ročník tenisového turnaje - "Pohár Podkletí" |
Ohlédneme-li se zpět za uplynulými devatenácti ročníky, tak letošní tenisový turnaj ve dvouhrách (23. 9. ve Křemži) přinesl nejslabší účast rekreačních hráčů. O to více potěšila kvalitní a vyrovnaná hra, příjemná atmosféra turnaje. Zvítězil a putovní "Pohár Podkletí" odvezl do Větřní Martin Dobrovodský. O druhém místě rozhodl při shodném počtu získaných bodů součet gamů, úspěšnější byl Milan Havel z Holubova, třetí - loňský vítěz Jan Hůlka z Krásetína. Další pořadí: 4. P. Kabíček z Prahy, 5. Anderle Č. Krumlov.
Předáním poháru věcných cen skončil letošní ročník, který opět sponzorsky zajištovala firma BOHEMIA COLOR p. F. Zemana.
- Z. Vítek -
Sokolské okénko |
V průběhu září byla zahájena další cvičební sezóna Křemežského Sokola. Každé pondělí v 18:00 h a ve středu v 19:00 h se schází příznivkyně kalanetiky, v pondělí od 19:30 h také cvičenky aerobicu. Ve středu v 16:00 h pravidelně cvičí oddíl gymnastiky mladší žáci, od 18:00 h pak žáci starší. Po prázdninách se opět rozběhlo páteční cvičení rodičů s dětmi od 16:00 h.
Oddíl volejbalu se nově rozrostl o družstvo mladšího a staršího žactva a svou činnost zahájil také oddíl aerobicu mladších žákyň (vždy v pondělí od 16:00 do 17:00 h).
Nezapomeňte, noví cvičenci a členové Sokola jsou vždy vítáni a to nejen do právě vzniklých oddílů a družstev!
Tělocvičná jednota Sokol Křemže uspořádala v sobotu 30. 9. ve spolupráci s OÚ Křemže taneční pouťovou zábavu v pivním stanu na hřišti u školy - pěkné počasí jako na objednávku a výborný hudební doprovod skupiny BONBON byly pro téměř tři stovky hostů jistě zárukou dobré zábavy a příjemného uvolnění. V dopoledních hodinách proběhl také poutový turnaj smíšených družstev volejbalu s účastí družstev z Písku a Č. Krumlova.
Obec Sokolská tímto také děkuje představitelům obce za ochotu a spolupráci při organizaci celé akce!!!
- BK -
Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
Informace |
SVOZ VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU
se uskuteční ve dnech 23. a 24. 10. 2000
• dne 23. 10. 00 bude proveden svoz z osad Lhotka, Loučej, Chlum a Křemže
• dne 24. 10. 00 bude proveden svoz z osad Mříč, Bohouškovice, Chlumeček, Stupná, Chmelná
Velkoobjemový odpad (např. starý nábytek, lednice, sporáky apod.) uskladněte poblíž komunikace a místo skládky nahlašte pí Šimonové, tel. 741115.
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ NA ŘÍJEN 2000
se vybírá ve dnech:
11. 10. 2000 12:30 - 17:00 h
12. 10. 2000 12:30 - 16:00 h
13. 10. 2000 12:30 - 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.
VYVÁŽENÍ POPELNIC
Od října 2000 bude prováděn vývoz domovního odpadu z popelnic každý čtvrtek. Tato změna platí až do odvolání.
INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |