| ARCHIV | 2001 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Prosinec 2001 - Číslo 12 - Ročník 11 |
| ARCHIV | 2001 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Prosinec 2001 - Číslo 12 - Ročník 11 |
Z jednání rady obce a zastupitelstva obce |
55. schůze rady obce se konala 5. 11. 2001 za účasti všech radních. Radní se seznámili s žádostmi o prodej pozemků a pronájmy nebytových prostor, postupem oprav místních komunikací a s programem kulturních akcí v sále radnice. Schválili složení inventurních komisí pro provedení inventur obecního majetku a zprávu ze služební cesty starosty a místostarostky do Kirchlindachu, partnerské obce ve Švýcarsku, v rámci 10. výročí spolupráce jihočeského regionu s kantonem Bern.
56. schůze rady obce spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce se uskutečnila dne 26. 11. 2001 za účasti 14 zastupitelů. Na této schůzi byla schválena místní vyhláška č. 3/2001, kterou se zvýšila cena žlutého a oranžového žetonu za popelnice o 5,- Kč. Důvodem tohoto zdražení byly neustále se zvyšující poplatky za odvoz, ukládání odpadu na skládce a poplatek na rekultivaci, hrazené obcí. Navíc cena za žetony platila od září 1996 a byla obcí garantována pouze do konce r. 1997. Rovněž bylo doporučeno zvýšení ceny vodného o 2,- Kč/m3 a stočného o 1,- Kč/m3 od 1. 1. 2002 s ohledem na platnost nových předpisů a z nich vyplývající povinnost hrazení nových poplatků vlastníkem zařízení, čili obcí.
Zastupitelé dále projednali návrh investic a oprav vodovodního a kanalizačního zařízení, seznámili se s žádostmi o prodeje a pronájmy obecního majetku (rozhodováno bude na veřejném zasedání ZO), doporučili přijetí p. Jeřábka, bývalého pracovníka stavebního úřadu Dobruška, na funkci vedoucího stavebního úřadu Křemže na dobu 1 roku, schválili změnu výpůjční doby s přístupem k internetu v Obecní knihovně Křemže a výjimku z provozu střelnice ve Křemži na uspořádání střelecké soutěže ve dnech 14. a 15. prosince 2001.
Jedná se o poslední soutěž, střelnice bude nadále využívána pouze jako tréninková za dodržování stanovených podmínek provozu.
Zastupitelé neměli připomínek k předloženým záměrům výstavby prasečáku ve Mříčí - cihelna (vpravo od státní komunikace Mříčí - křižovatka Slavče), ani k výstavbě vysílače pro Eurotel na Chlumečáku. Odsouhlaseno bylo i zahájení oprav dalších místních komunikací ještě v tomto roce, a to v ul. Na Výsluní, Sokolská a cesty kolem Čs. kostela ve Křemži a v Chlumu na Víšovce.
Starosta seznámil ZO se studií koupaliště v Chlumu pod cihelnou, která bude zveřejněna k připomínkovému řízení na chodbě OÚ. Dále seznámil zastupitele s problémy obce a připomínkami občanů.
- JL -
|
Vážení a milí spoluobčané |
Vážení a milí spoluobčané, čtenáři Křemežska a Holubovska
Čas nezadržetelně ukrajuje z posledních dnů roku 2001. Dospělým se jistě zdá, že čas plyne nějak rychleji, než by měl, dětem se naopak určitě zdá, že poslední dny do Vánoc jsou nekonečné. Tuto teorii relativity nevymyslel pan Einstein, ale sám život. Na konci roku většina z nás zapřemýšlí, co dobrého i zlého nám ten uplynulý rok přinesl v životě vlastním a v životě našich blízkých. Přál bych vám všem, abyste si po takovém zamyšlení mohli říci, že toho dobrého bylo určitě víc.
Věřím, že tomu bylo stejně i v životě naší obce. Myslím, že se podařilo uskutečnit celou řadu věcí, které přispěly ke kvalitnějšímu životu nás všech, ale spousta z nich zůstává stále před námi. Nebudu jmenovat to konkrétní, co se v letošním roce podařilo a co ne, drtivá většina mých spoluobčanů jsou lidé přemýšliví, pozorní a velice dobře ví, co se v obci odehrává. Uplynulý rok přinesl i zjištění většiny tzv. "vyspělé civilizace", že svět je docela malý a díky fanatickému přesvědčení některých příslušníků našeho lidského rodu na něm neexistuje úplně bezpečné místo.
Tak jako se většina z nás ohlédne za tím, co ho potkalo v roce uplynulém, přemýšlí i o roce budoucím, a každý z nás si přeje, aby pro něho a jeho blízké to byl rok šťastný.
Vážení přátelé, přeji proto Vám všem, abyste do nového roku vstupovali s optimismem, bez obav ze dnů budoucích, s vírou, že tento rok bude pro nás dobrým rokem.
V posledních dnech roku 2001 Vám přeji příjemné a klidné svátky vánoční a do nového roku Vám a všem blízkým mnoho zdraví a štěstí, klid a pohodu do Vašich domovů.
-Ing. Josef Troup, starosta-
|
Nastal čas adventní |
A máme tu zas advent, čas dlouhých večerů, rozjímání a radostného očekávání. V naší farnosti tentokrát i čas neobvyklého ruchu. To zásluhou několika maminek na mateřské dovolené, které nezůstaly s rukama v klíně, ale chtěly podle svých možností přispět na opravu kostela. A tak se zrodil nápad vyrábět s dětmi svíčky z včelího vosku a v předvánoční době je prodávat. Že nezůstalo jen u svíček, vidíte sami denně na Křemži. A výsledek? Ten finanční zatím 14.000,- Kč na účet na opravu kostela. Dík za to. Chtěla jsem však říci, že nejen ty finance jsou přínosem. Já osobně mám velkou radost z toho, jak se dali všichni dohromady. Že nezůstalo jen u maminek s dětmi, ale zapojili se podle potřeb a svých schopností také tatínkové a další farníci, je přece nádherné. Všem za to ještě jednou díky.
Poděkovat bych chtěla také našemu pěveckému sboru od sv. Michaela za zážitek z jejich koncertu "Liturgický rok v hudbě". I výtěžek z tohoto koncertu jde na opravu kostela.
A to je další radost, kterou Vám chci sdělit. Koncerty pořádané během podzimu na naší radnici, byly všechny opravdu nádherné a na úrovni. Vám, kteří máte rádi hudbu a na žádném koncertě jste ještě nebyli, mohu vřele doporučit. A jděte včas! Na těch posledních již byla všechna místa obsazena.
Závěrem Vám všem přeji klid, mír a pokoj po celý advent a vánoční svátky a do Nového roku Boží požehnání.
- Za farní radu Bartošová Václava -
|
CESTA PO OSTROVĚ BOHŮ |
(dokončení)
Pro návrat z PALM BEACH jsme následující ráno pro jistotu zvolili jinou trasu. "Kudrnaté" cestičky byly určené spíš pro osly, ale my je zdolali také. Pro místního rolníka, kterého jsme míjeli, jsme byli něco jako zjevení. Doslova mu vypadla motyka z ruky, když nás uviděl. Cestou pozorujeme rozsáhlé olivové plantáže, které představují pro místní jistý zdroj obživy. Tragédií musí být požár, jehož následky jsme také měli možnost vidět. S řeckým laxním přístupem se není co divit. Právě cestou z PALM BEACH nás už na asfaltce překvapil domorodec pálící nepořádek ze svých pozemků přímo na silnici. Zřejmě nepočítal s tím, že tudy někdo pojede. Zvykli jsme si na stáda koz nebo ovcí vyhřívající se na silnici, ale rozdělaný oheň nás zaskočil. Protože je sobota, koná se v nejbližším městě velký trh.
Autobusem projíždíme hlavní ulicí, kde se vše odehrává. Rychlostí, jakou se pohybujeme, bychom stihli v pohodě nakoupit. My však nejsme lačni spotřebního zboží, ani zemědělských přebytků. Dochází nám český chleba (10. den) a tak je třeba doplnit zásoby. Supermarkety ve zdejších končinách nemůžeme čekat. Zatím se spokojíme s několika bochníky od místního pekaře (ty budou pro 20 lidí k večeři stačit) a zítra chlebový deficit vyřešíme v hlavním městě.
Ještě před obědem musíme stihnout prohlídku areálu ve FESTU. Z města, které bylo založeno králem Mínoem, zbyly jen zříceniny. Palác ve stylu Knossu byl zničen zemětřesením, takže dnes návštěvníci vidí pouze ruiny. Víc nás dnes zajímá městečko MATALA, které v mínojské době sloužilo jako přístav pro Festos. Vykopávky prokázaly, že pod dnešním letoviskem na břehu Libijského moře se nacházejí zbytky budov. Výdutě a jeskyně vytesané v měkkém žlutém pískovci nad mořem zřejmě byly skladištěm zboží pro přístav. Na severní straně zálivu jsou obdobně vytesány pohřební jeskyně a jeskynní obydlí z raně křesťanské doby. Právě na tomto místě prý sestoupil na zem Zeus v podobě býka, když unášel dceru fénického krále, krásnou Europé. Ta se pak stala matkou mýtického krétského krále Mínoa.
Na počátku dnešní slávy Mataly byli hippies. Ti v 60. letech osídlili pobřežní jeskyně. Přestože je některým z bývalých "hipíků" už hodně přes šedesát, jezdí na místo své mladické vzpoury dodnes vzpomínat. Jednoho takového "příznivce starých dobrých časů" jsme potkali večer ve městě. Pro mne zůstane navždy koupání v Matale nezaměnitelné z žádným jiným. Ještě nikde jsem neviděla tak sytě modrou vodu kontrastující se žlutými skálami.
Tady jsem nejvíc litovala, že s sebou nemáme výbavu na šnorchlování. Musela by to být paráda! Tak alespoň noc na lehátkách pod rákosovými slunečníky nám vynahradí odpolední handicap. Noc byla celkem klidná. Jen mořský příboj se mi zdál k ránu slyšet trochu blíž než večer. A opravdu. Příliv nám připlavil moře téměř k nohám. Ráno se ještě vyfotíme u "vyklobaných" skal a náš okruh po "OSTROVĚ BOHŮ" se začíná pomalu uzavírat.
Dnes nás ještě čeká asi nejznámější archeologická památka Kréty - světově proslulý komplex mínojských paláců KNOSSOS. Částečná rekonstrukce některých částí paláce dává tušit jejich původní velkolepost a krásu. Právě zde jsou ukryty kořeny naší civilizace. Areál paláce se rozprostírá na 20.000 m2. V době svého rozkvětu měl palác až 1400 místností na čtyřech podlažích a obývalo ho více než 10.000 lidí! Jak vysoké úrovně civilizace a techniky museli Mínojci dosahovat, poznáme na reliktech vodovodního systému. Ze způsobu jeho založení, které zahrnovalo také stoupání, můžeme usuzovat, že jim potřebné zákonitosti byly známy 2000 let př. n. l. Řekům, kteří se tímto komplexem zabývali, připadaly zbytky paláce neskutečně spletité, komplikované a nepřehledné. Převládlo proto mínění, že se jedná o labyrint krále Mínoa. Zvláště, když zde byl vícekrát nalezen symbol dvojité sekery (řecky "labrys"), charakteristický znak mínojské Kréty. Okolo paláce leží z větší části ještě neodkryté město KNOSSOS, které snad mělo až 100.000 obyvatel. O tom, že je tento areál nejvýznamnější krétskou památkou, svědčí i velké množství návštěvníků. O Knossu můžeme mluvit jako o předměstí největšího a hlavního města Kréty - IRAKLIA. Historie města sahá hluboko do minulosti, kdy mnohokrát změnilo své jméno. V mínojských dobách sloužilo jako přístav mocného Knossu, v antice se objevuje jako Herakleion. Město patřilo mezi jedno z četných osídlení nazvaných dle Heraklea, který tu podle pověsti vykonal svůj sedmý čin - chytil mínojského býka. Dnešní Iraklio je nejdůležitějším přístavem ostrova (právě sem připlouvají lodě z Pirea) a střediskem turistických služeb. Pokud využijete leteckého spojení, přistanete určitě také na místním "letišťátku".
Sympatické je, že všechny ulice jsou pro snadnější orientaci označeny i latinkou. Všechny turistické zajímavosti se nachází uvnitř městských hradeb, takže se lehce dají obejít pěšky. Přímo v centru, blízko náměstí Svobody, nabízí své ohromné sbírky, které ve své celistvosti nemají obdoby, Archeologické muzeum. V exponátech se zde představuje mínojská epocha - doba první vyspělé evropské kultury.
My však máme mnohem prozaičtější "poslání", než je objevování kořenů mínojské civilizace. Jak už jsem naznačila, poslední zbytky chleba zmizely během snídaně a my máme poslední šanci doplnit zásoby před cestou domů. A tak jsme vyzbrojeni VISA kartou, která nám měla zajistit potřebné finance, vyrazili do starobylých uliček. V neděli odpoledne to byl úkol hodný spíše řeckých bohů. Ale zřejmě nám tyto bytosti zůstaly nakloněny a do cesty nám postavily útulnou cukrárnu, kde jsme zahlédli i balení toustového chleba. Sympatického majitele jen poněkud zaskočil náš požadavek. Deset balíků prostě neměl. Jako správný obchodník však neztratil duchapřítomnost a obvolal patrně několik místních kolegů. Nevím, jestli svou roli sehrála právě VISA karta, kterou jsme mávali, ale pan prodavač se k nám opravdu choval jako k "bohatým" kupcům. Dobu, kterou jsme čekali, než nám "pohůnek" na mopedu sveze toustový chleba z celého Iraklia, nám zpestřoval ochutnávkou svých výrobků. Jako pozornost podniku to byl velice sympatický počin. Obtěžkáni taškami (balíků bylo samozřejmě podstatně víc), jsme se pokoušeli uskutečnit ještě jeden obchod. V přístavu prodával místní zemědělec brambory. Komunikace s ním však nebyla jednoduchá. Vše skončilo ve fázi, kdy jsme pochopili, že i v Řecku zřejmě kývání znamená nesouhlas a naopak.
A tak jsme se v přístavu hlavního města rozloučili s "OSTROVEM BOHŮ", jeho přírodou a dobrosrdečnými obyvateli. Určitě se nám bude doma stýskat po teplých nocích a hvězdné obloze, která nám celou cestu provázela. Symbolicky se s ní loučíme ve chvíli, kdy je měsíc v úplňku. Brzy ráno nás čeká probuzení v Pireu. Z řeckého hlavního města se vydáme do místa poslední zastávky našeho putování.
Je jím přístavní město NAUPLIO. Protože pevnost tyčící se nad městem už většina účastníků zájezdu navštívila, naposledy se ještě koncem října vykoupeme v prohřátém moři. Máme totiž štěstí na mimořádně teplé počasí, jaké prý nebývá ani tady obvyklé. Většinou už prý touto dobou začíná být sychravo s deštěm.
V přístavu PATRA opět na 20 hodin vyměníme autobus za loď. Ta nás o několik set kilometrů (nebo spíše námořních mil) přiblíží k domovu. Jsme asi poslední turisté, kteří se snažili "urvat" ještě trochu jižního slunce. Podzimně už se tváří celé italské pobřeží, včetně přístavu a ANCONE, kde se vyloďujeme. Opravdový šok však zažíváme o pár kilometrů severněji. Na jednom z odpočívadel u benzinové pumpy nelenili a v prodejně suvenýrů nastolili vánoční atmosféru. A tak jsme se přesunuli v čase a prostoru z léta rovnou do zimy. Za dlouhých večerů budeme mít alespoň dostatek času zhodnotit všechny zážitky. Protože, jak říká jedna známá cestovatelka: "Turisté si vozí z cest suvenýry, cestovatelé zážitky."
-VK-
|
Právník radí |
NOČNÍ KLID
Většina obyvatelstva si ráda a v klidu vychutnává noční pohodu po celodenním hektickém snažení a velmi těžce nese, když v blízkostí jejich obydlí se v noci tohoto klidu jaksi dlouhodobě či namátkou nedostává. Je všeobecně vžité, že noční klid je mezi 22:00 hodinou večerní a 6:00 hodinou ranní. Po tuto dobu se předpokládá utišení veškerých domácích spotřebičů, zastavení práce na vedlejší stavbě a klid pro spánek. Přesné časové vymezení doby "nočního klidu" nalezneme v zákoně o ochraně veřejného zdraví, které zní takto: "Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22:00 a 6:00 hodinou. Pro civilní mezinárodní letiště přepravující ročně více než 100.000 osob se za noční dobu považuje doba mezi 23:00 a 5:00 hodinou. To, že vztah mezi obcemi a zařízeními, v nichž se odehrávají diskotéky a taneční zábavy byl, či stále je v mnoha obcích velmi napjatý, nejlépe dokazuje množství obecně závazných vyhlášek (omezující např. produkci hudby a otevírací doby restauračních zařízení, ve kterých se obce úporně snažily tuto činnost regulovat a které stejně úporně rušil Ústavní soud pro jejich rozpor s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod.
Nový zákon o obcích konečně dává obcím do rukou velmi pádnou zbraň, která má podobu pravomoci (v rámci samostatné působnosti obce upravit vyhláškou, která může zejména stanovit konkrétní činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, které činnosti lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných místech v obci jsou takové činnosti zakázány. Dále mohou obce nově ukládat povinnosti pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, což jim bylo předtím upíráno Ústavním soudem.
Známé pořekadlo stanoví, že všechno se mění a nic není stálé. Toto pořekadlo platí v tomto případě v plné míře. Ústavní soud totiž poprvé ve své historii 19. 12. 2000 zamítl návrh přednosty okresního úřadu, který se domáhal zrušení ustanovení obecně závazné vyhlášky města Písku omezující pořádání tanečních zábav, plesů a diskoték. Tento nález byl dokonce publikován ve sbírce zákonů pod č. 51/2000 Sb.
To, že nález Ústavního soudu zrušil regionálně platnou vyhlášku konkrétní obce, možná nezní moc zajímavě, ale mnohem závažnější jsou důsledky odůvodnění, které Ústavní soud k tomuto rozhodnutí uveřejnil. Ústavní soud byl totiž nucen reflektovat rapidní a praktickou změnu právního řádu, která spočívá ve zrušení zákona č. 367/1990 Sb., 0 obcích (byl nahrazen zákonem č. 128/2000 Sb.) a schválením zákona 0 ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.), který nabyl účinnosti prvního dne tohoto roku. Dle nového zákona o obcích je totiž obec nově zmocněna v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti "pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku. Kromě toho zákon 0 ochraně veřejného zdraví stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění provedení speciální ochranné desinfekce a deratizace a k ochraně před hlukem a vibracemi konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, pokud jejich produkcí nebo provozem dochází k neúměrnému obtěžování občanů".
Zákon o ochraně zdraví je zákonem, který zákon o obcích soubežně doplňuje (zda vhodně či nikoli, není nyní předmětem našeho zájmu) a pokouší se též řešit problém narušování nočního klidu. Zkráceně řečeno, dává obcím možnost nařídit pro území obce nebo jeho část k ochraně před hlukem a vibracemi konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, pokud jejich produkcí nebo provozem dochází k neúměrnému obtěžování občanů. Porušení nočního klidu či jiné porušení vyplývající z povinnosti uložené obecní vyhláškou je přestupkem podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a jako takové je trestáno. V dalším pak např. zákon o právu shromaždovacím umožňuje obcím uložit svolavateli, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu. Výše uvedený nález Ústavního soudu znamená pro obce v ČR hlavně to, že konečně mohou bojovat s některými problémy, které je trápí, že při odpovědnosti za místní záležitosti veřejného pořádku mohou užívat i odpovídající právní nástroje. Jde nepopiratelně o pokrok při naplňování Ústavy ČR a Evropské charty místní samosprávy.
Naopak na dlouhodobý a čistokrevně křemežský problém s jedincem, jehož chování se vymyká jakýmkoli běžně respektovaným zvykům, platným zákonům a vyhláškám, pravidlům dobrých mravů a zásadám slušnosti se najde buď lék již jen mezi občany, kteří jsou již nyní v postavení svědků anebo se tento "problém" vyřeší nečekaně sám, doufejme společně, že v mezích zákona. Vydáním obecně závazné vyhlášky řešící tento "problém" by se bohužel naše obec dostala (dle zákona) minimálně do rozporu se zásadou rovnosti, ale zase by byla první obcí poskytující svému občanu jistým způsobem nesmrtelnost. Nejmenovaný soudce Ústavního soudu je totiž toho názoru, že obec má možnost chránit svými obecně závaznými vyhláškami i určitou míru slušnosti, místní tradice a zvyklosti. Narušení těchto hodnot může být v místní komunitě považováno za nesnesitelné a veřejnost má právo se proti tomuto nežádoucímu jednání skrze svou místní samosprávu chránit. Na druhou stranu by byla alespoň takováto vyhláška do svého zrušení krátkodobě platná a tedy... ale dosti planých úvah.
Aby obec nepřekročila svou zákonnou příslušnost, vždy musí jít o "místní záležitost", tedy o nežádoucí jednání, které nemá charakter trestného činu, přestupku či jiného správního deliktu. Pojem "místní" však nesmí mít celostátní či krajský charakter. Rovněž obce nemohou zřídit nové sankce a ani tzv. náhradní tresty (např. nucené práce) při nesplnění původně uložené sankce (např. peněžité pokuty), ale pozor! Nemožnost zákazu zavedení tzv. policejních hodin obcemi, tedy stanovení zavírací doby u provozoven pohostinství nebo obdobných zařízení, již neplatí a Ústavní soud již takovéto kroky respektuje.
Blíží se konec tohoto na události bohatého roku a všichni z Vás, kteří na Nový rok rádi používají zábavnou pyrotechniku, neplačte, obce na celém svém území prozatím nemohou používání zábavné pyrotechniky zakázat mimo období nočního klidu a Silvestra, neboť je většinově pociťováno jako společensky únosné, ale přeci jen pravidla šachu (opatrně, opatrně, opatrně) zde platí více než kdy jindy.
Přeji Vám příjemný a šťastný konec roku současného, ještě příjemnější počátek a hlavně celé období roku příštího, pevné zdraví, mysl nezachmuřenou a zdravý optimismus.
-JM-
|
Nikdo nemá právo kazit vzduch |
Všude kolem nás je tak krásná příroda plná zeleně a vůní. Přímo nás pobízí k tomu, abychom si ji všimli a byli k ní milí a ohleduplní. Z kopců můžeme pozorovat krajinu, těšit se z ní, ale je nedůstojné ji zneužívat. Lhostejnost vůči životnímu prostředí je stále cítit všude ve vzduchu. A tak je na místě, zamyslet se nad pálením odpadu v domácnostech.
Domácí kotel není velký zdroj emisí, spalovací proces však probíhá za podstatně horších podmínek než při hromadné likvidaci ve spalovnách. Je to především teplota spalování a množství spalovacího vzduchu, které mají vliv na množství vznikajících toxických látek a dalších škodlivin. Lokální topeniště jsou považována za největší plošný zdroj dioxinů, jež jsou látky nebezpečné všem živým tvorům. Při spalování vzniká ještě tisíce různých sloučenin. Jejich škodlivost si neuvědomujeme, ale stačí se zamyslet nad rostoucím znečištěním naší planety. Látky vzniklé spalováním se rozkládají i po deseti a více letech.
Plynofikace ozdravila vzduch, ale kotel na tuhá paliva v leckteré domácnosti zůstal. Na některé druhy odpadu jsou v obci přistaveny kontejnery. Provádí se též svoz velkoobjemného odpadu.
Spalováním se nebezpečné a škodlivé látky nezničí, pouze je rozptýlíme do ovzduší, vody a půdy.
Proto bychom neměli pálit: chemicky ošetřené dřevo, PVC, zbytky barev a umělohmotných látek, linolea, polystyren, kelímky od jogurtů, plastové lahve, vyjetý olej, léky a další drobný odpad domácí chemie.
Není příjemné, když se naší krajinou line nepříjemný "umělohmotný" dým navozující strach dýchat. S lítostí pozorujeme, jak se i v lesních tábořištích pálí umělé láhve od "dobrých vod". Záchranou je "jen" sám člověk. Člověk, který se nad sebou zamyslí, uvědomí si propojenost s přírodou a začne se k ní chovat s citem. Neboť bezcitné chování začíná u přírody a končí válkou mezi lidmi.
- Nikola Hasalová, Jana Sarauerová -
|
Křemže - Kirchlindach |
0s1avy 1O let partnerství obcí Jihočeského kraje a kantonu Bern
Křemže - Kirchlindach
V říjnu 2001 jsem se spolu se starostou obce Ing. Josefem Troupem zúčastnila oslav 10. výročí partnerství jihočeských obcí a obcí kantonu Bern. Cestu organizoval Krajský úřad Jihočeského kraje a okresní úřady, takže celá delegace čítala na 170 členů. Delegaci vedl PhDr. Jiří Vlach, zúčastnili se jí také přednostové okresních úřadů. Program na 3 dny připravily pro své hosty partnerské obce, v našem případě obec Kirchlindach. Kanton Bern uspořádal na závěr návštěvy oslavu této desetileté spolupráce formou společenského večera v Bernu. Tolik stručná informace, která prošla již před měsícem regionálním tiskem.
Chtěla bych se s občany Křemže podělit o dojmy a informovat je o tom, co je přínosem naší návštěvy. O Švýcarsku a o Švýcarech existují mnohá klišé, některá můžeme stoprocentně potvrdit, jiná však musíme vyvracet - prosím čtenáře, aby si svůj názor vytvořili sami. Obec Kirchlindach je srovnatelná s Křemží počtem obyvatel (2696) i tím, že se skládá z několika osad. Ve Švýcarsku je nazývají "sídlišti" (Siedlungen) a sami svoji obec označují za "sídliště pro městem unavené obyvatele" (Siedlungen für stadtmüde Einwohner). Z toho je též patrné, že většina obyvatel zde bydlí a za prací dojíždí do Bernu, který je vzdálen jen 8 km. Přirozenou hranici katastru tvoří řeka Aara, a tak dalším významným prvkem pro obyvatele Kirchlindachu jsou mosty - "mosty spojují město a venkov". Blízkost hlavního města není však tak nápadná, jako je tomu např. v okolí Prahy. Krajina je zde skutečně zachovalá a nedotčená a venkovský ráz dokreslují zemědělské usedlosti, pasoucí se krávy a ovce, vzorně obdělaná pole a louky. Kupodivu se blízkost hlavního města neprojevila ve spekulacích s pozemky nebo extrémními cenami. Jasné a slunečné říjnové dny nám poskytly možnost shlédnout i jedinečné panoráma pohoří Jungfrau. Takové štěstí v Kirchlindachu neměli, pokud vím, ani křemežští badmintonisté při svém soustředění letos v červenci.
Obecní úřad v Kirchlindachu byl v poslední době zmodernizován - občané přijdou nejprve do "podatelny", kde je možné ihned vyřídit jednodušší záležitosti nebo podávat žádosti. K našemu překvapení narůstá počet zaměstnanců obecního úřadu. Vyplývá to z reformy veřejné správy (pokud se vyjádřím naší terminologií) a také z úkolů, které obecní úřad plní. Obecní úřady ve Švýcarsku jsou totiž zároveň správcem některých daní (v roce 1998 činily vybírané a spravované daně v Kirchlindachu 9,182.343 franků, celkové výnosy 11,997.327 franků). Na druhou stranu přišel Kirchlindach při této reformě o matriku, nyní patří k Bernu. Celá řada dalších obecních záležitostí vyžaduje kooperaci více obcí nebo soulad s tendencemi v kantonu - to se týká např. komunikací, zdravotnictví ale i školství.
Ve Švýcarsku existuje tzv. přímá demokracie. Na historických obrázcích se často ukazuje vrcholný orgán samosprávy - obecní shromáždění - jako shromáždění mužů na veřejném prostranství, kteří přísahají nebo hlasují aklamací.
Dnešní stav je trochu jiný, pravdou však je, že právo hlasovat na veřejném obecním shromáždění mají všichni přítomní, tedy nejen zvolení občané. Takové veřejné zasedání vyžaduje ovšem i velmi náročnou a dlouhou přípravu. Také pravidla pro komunální volby si do jisté míry určují obce samy - v Kirchlindachu mají čtyřleté volební období pro 7 členů obecní rady, v partnerské obci Holubova volí část obecní rady po dvou letech (viz článek pana starosty Fraňka v minulém Křemežsku). V Kirchlindachu mohou být obecní radní zvoleni jen ve dvou po sobě jsoucích obdobích, pak mohou kandidovat až po dalších 4 letech. Proto také dva radní, kteří byli i na návštěvě Křemže v roce 1996, Elisabeth Kiener a Andreas Schneider nemohou v příštích volbách kandidovat. Starosta může kandidovat ve třech po sobě jsoucích obdobích.
Každý radní má přidělen tzv. rezort, tedy oblast, za kterou zodpovídá (např. hasiči a civilní obrana, odpadové hospodářství, školství, rozpočet a finance, vodní hospodářství...). Kromě toho každý radní musí být zástupcem v jiném rezortu. Dále jsou pro každý rezort zřizovány komise, které projednávají záležitosti během roku a připravují podklady pro veřejné obecní shromáždění. V Kirchlindachu vydávají "Zprávy z Lindachu", které vycházejí jedenkrát za 2 měsíce a informují především o obecních záležitostech.
Během naší návštěvy se obecní rada sešla spíše z důvodu naší přítomnosti, ale zároveň zasedala komise, která měla na programu hřbitovní řád. Projednávali pro nás poněkud nepochopitelnou záležitost: jak má vypadat provizorní kříž, který se umístí na hrob po pohřbu do té doby, než rodina objedná pomníček. Mimochodem - návštěva jakéhokoli hřbitova ve Švýcarsku potvrdí jedno klišé - dokonalý pořádek, dokonalá harmonie.
Pan starosta Kirchlindachu, při zasedání obecní rady dne 18. 10 2001, přednesl precizně připravený projev, ve kterém zmínil řadu historických souvislostí a také nastínil možnosti naší další spolupráce.
Také z naší strany byl vyjádřen zájem navázané kontakty udržovat a prohlubovat. oboustranně se nám jedná o výměnu zkušeností z oblasti správy obcí a dále o vytváření podmínek pro spolupráci spolků a zájmových skupin. Obce Křemže a Kirchlindach budou takové aktivity podporovat a očekávají iniciativu občanů.
A které klišé budeme vyvracet? - Švýcaři byli výbornými společníky, byli ochotni improvizovat v dlouho připraveném programu a ukázat nám i to, co jsme si na místě přáli (obecní střelnici) a našim vtipům také dobře rozuměli.
Ve Švýcarsku žijí lidé, kteří mají své každodenní starosti a musí řešit svůj život a své problémy stejně jako my. Nejinak je tomu v obci, v kantonu, v celé konfederaci. Švýcaři díky své píli, pracovitosti, odpovědnosti i úpornosti dovedli svoji zemi na vysokou úroveň, kterou jsou schopni nadále rozvíjet.
- Jana Cipínová -
|
Vánoce, Vánoce přicházejí ... |
Každý rád zavzpomíná na svá dětská léta a jistě nejvíc na tu krásnou dobu zimní a vánoční. Jak to vše bylo zcela jiné a krásnější než dnes. Krásná zasněžená příroda, kdy napadl sníh většinou na Martina a držel celou zimu. Zasněžená příroda odpočívala jako téměř celá ves po skončené práci na polích a doma. Dřevěné sněhové pluhy tažené koňským potahem jen tak částečně prooraly cesty, aby bylo spojení s okolím. Od stavení ke stavení, od chalupy k chalupě, si každý procházel pěšinku, aby mohl jít jeden k druhému na besedu "ve hrádky". My děti jsme stavěly sněhuláky, sáňkovaly, klouzaly na zamrzlém návesním rybníku na dřevákách nebo i na primitivních bruslích (šlajfkách) připevněných na botách a utažených kličkou. Z cest a silnic bylo občas slyšet rolničky koní zapřažených do saní. Nijak nám nevadilo chodit ráno ještě za tmy do křemežské školy v neproházené cestě "celem", jeden za druhým "husím" pochodem. Bylo i toto krásné a mělo vše svůj půvab. A s tím vším souvisely i Vánoce, na které jsme se těšili a počítali dny do Vánoc.
Jakou náplň měly v našem Podkletí ve většině domácností? První významnější svátek v prosincovém kalendáři je sv. Barbory. Protože je patronkou horníků, je jí zasvěcen např. chrám v hornickém městě Kutná Hora a je také patronkou umírajících. Na její svátek 4. prosince řezají ženy větvičky třešní a višní, aby v teple ve váze z pupenů se rozvily květy. Svobodná děvčata věřila, že se pak do roka vdají. Dnes tento zvyk děláme spíš jen pro ozdobu, ne z pověrčivosti. Významný předvánoční svátek je sv. Mikuláše. V předvečer toho dne chodil po vsi všude, kde měli děti, "Mikuláš s andělem a čertem". Mikuláše měl dělat vždy vyšší člověk s hlubším hlasem, přestrojený za biskupa s berlou a mitrou na hlavě, anděl v bílém oblečení míval i naznačená křídla a čert nebo i čerti nosili obrácený ovčí kožich, na hlavě připevněné rohy (růžky) a hrůzu dělali chřestěním řetězů. Svůj příchod Mikuláš ohlašoval zašviháním metlou na dveře, anděl zazvoněním. Kde měli děti malé, čerty dovnitř do kuchyně nepustili proto, že by se rozplakaly. Mikuláš nás vždy vyzpovídal, jak jsme hodné doma a ve škole, jak se učíme, jak posloucháme rodiče a museli jsme se i pochlubit, jak se umíme modlit. A když nás i příp. napomenul, rozdal nám dárky, které už předtím dostal od rodičů. Bývaly to ponejvíc pomeranče (pro nás tehdy vzácnost), ořechy a cukroví. Na vzdálené samoty Mikuláš hlavně za velkého sněhu nechodil a to rodiče připravili mikulášský dárek na mísu za okno a dětem předali. Půvab vše ztratilo, když jsme na "Mikuláše" přestali věřit a on už k nám také přestal chodit.
Svátek sv. Lucie 13. prosince se nijak u nás nezaznamenával. Jen se říkalo: "Lucie, noci upije a dne nepřidá."
Doba čtyř týdnů před Štědrým dnem se nazývá "Advent" (z lat. adventus, tj. příchod Krista na svět.) V Adventu se dodržoval střídmější způsob života. Nekonaly se svatby a taneční zábavy. Poslední zábava byla "Cecilská" v sobotu po 22. listopadu, na které hudba hrála zadarmo, proto, že sv. Cecilie byla patronkou muzikantů. Hezkým zvykem, který se v posledních letech ještě více rozšířil, je zavěšování věnců z chvojí u vchodu do domů, doma v předsíni nebo v místnosti se zavěšenými a zdobenými čtyřmi svíčkami, ze kterých se o jednotlivých nedělích vždy jedna zapálí a rodina se při jejím hoření vždy pomodlila růženec. Po celý Advent, kdy dříve každá farnost měla svého kněze, se denně v kostele sloužila mše "roráty", na které téměř z každé rodiny chodili věřící ještě před snídaní za tmy, pokud měli do kostela blízko. (Název Roráty = začátek žalmu "Roráte coeli...." - volání o příchod Spasitele.) Ve dnech před Vánocemi se prováděl doma zvlášť velký úklid, dělaly se vánočky a pekl se chleba a cukroví. Z perníkového těsta se formičkami vykrajovaly různé figurky, jako srdíčka, zvířátka, chaloupky, kolečka a pod. a ty které se náhodou při pečení rozlámaly jsme dostali k snědení. Ostatní se pak věšely na stromeček. V pozdějších letech se také na vánoční stromeček zavěšovaly figurky ulité z čokolády a zabalené ve staniolu. Kupovat na stromek vánoční bonboniéry, to se začalo až po druhé světové válce. Dokud malé děti ještě věřily, že Ježíšek nosí stromeček, zdobili ho rodiče tajně a schovali ho, kam děti nechodily.
Štědrý den býval v rodinách částečně postním dnem. Ráno se buď nesnídalo, nebo jen mléčná polévka s chlebem, k obědu býval tradičně hrách s kyselým zelím. Zato štědrovečerní večeře byla bohatá. Hlavním jídlem po rybí polévce byl kapr načerno s ořechy a rozinkami v omáčce. Pak přišla na stůl vánočka a jablkový závin. V rodinách, ve kterých v tom roce někdo zemřel, se na jeho vzpomínku a jakože by měl být ještě s námi, prostřelo jedno místo navíc. Během večeře nesměl nikdo od stolu odejít, aby nepřinesl neštěstí. Po zazvonění zvonečku šla rodina k rozsvícenému stromečku. Nadílka pod stromečkem nebyla zdaleka tak bohatá, jako dnes: ponejvíc pomeranče, ořechy, cukrátka a drobné potřeby a hračky pro děti - vše podle finančních možností rodičů. Nebudu uvádět štědrovečerní zvyky, kterých bylo dost a známe je už jen z ústního podání. Za mého mládí už postupně mizely.
Svátečně krásné chvíle každý prožíval a jistě ještě dnes prožívá o půlnoční v kostele. Stálo to za tu oběť, kterou přinášela téměř každá rodina, vyjít do noci z teplého domova i ze vzdálených vesnic do sněhu, možná i do neprošlapaných pěšinek. Ta "Pastýřská" vánoční mše J. J. Ryby "Hej mistře" zněla z našeho chrámového chóru už před více než 55 lety a jsou ještě některé členky chrámového sboru, tehdy ještě malého, které tuto mši nacvičovaly ještě v teplé kuchyni u Mejzlíků a později, když pěvecký sbor se rozrůstal, teprve na chóru, s varhaníky z této rodiny.
Na Boží hod vánoční a druhý svátek sv. Štěpána býval sváteční oběd a odpoledne bývaly návštěvy příbuzných a známých. Po tichém Adventu se v tyto dny už mohly pořádat taneční zábavy. Po veselé silvestrovské nastoupilo pak období plesů, které smělo trvat do Popeleční středy. Vánoční dobu uzavíral svátek Tří králů, o kterém chodili chlapci v bílých ministrantských albách koledou. Tehdy také končily "telecí dny", ve kterých měla od svátků vánočních chasa (čeledínové a děvečky) volno a teď znovu nastoupila u hospodáře nebo mohla v těchto dnech měnit místo. Jen krátce jsem nastínil, na co rád ze svého mládí vzpomínám. Mnohé z tohoto období předvánočního a vánočního se dodržuje dodnes, mnoho však z toho tehdy vžitého už bohužel zaniklo.
- F. Nejedlý -
|
Knihovna - ohlédnutí za uplynulými měsíci |
Letošní podzimní měsíce byly v knihovně věnovány především dětem.
V měsíci říjnu navštívili knihovnu děti z Mateřské školy. Děti z 1. třídy MŠ se dověděly, co je knihovna a jak mají zacházet s knihami. Potom si prohlédly obrázkové knihy, odpovídající jejich věku. Děti z 2. třídy MŠ měly krátkou ukázku Internetu. Společně jsme se podívaly na zvířátka do ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou. A potom jsme na dětské stránce www.alik.cz vybarvily jeden obrázek z omalovánek. Vybrané internetové stránky se dětem líbily.
Začátkem listopadu přišly do knihovny na besedu děti z 5. třídy ZŠ s paní učitelkou Klimešovou. Tentokrát jsem pro děti připravila besedu na téma "Historie lidové slovesnosti" a zaměřila jsem pozornost především na pohádky a pověsti. Abych dětem nepředkládala jen fakta, zpestřila jsem jim návštěvu přečtením dvou pověstí a nakonec si prohlédli výstavku knih několika autorů, kteří pohádky a pověsti psali. Knihy, které se jim líbily si mohly vypůjčit. Věřím, že stručně zpracovaná historie lidové slovesnosti bude zajímat i čtenáře Křemežska.
Historie lidové slovesnosti.
Z pravěkého období máme nezvratný doklad o pokroku ve výrobě, jímž je keramika. Od starší doby kamenné je možno předpokládat existenci obřadní kultury a řady folklorních žánrů především písně, mýtu, pohádky, pověsti, zaklínadla. Kultura v prvobytně pospolné společnosti měla kolektivní charakter.
V období Velké Moravy, kdy vedle panovníka a jeho velmožů stáli vojáci, družiny velmožů a lid, který byl tvůrcem kulturních hodnot bezprostředně spjatých s pracovní činností a navazujících na zkušenosti z předchozích období. Mohutný impuls k rozčlenění duchovní kultury na oficiální a lidovou znamenalo rovněž přijetí křesťanství. Křesťanská ideologie a latinská i slovanská literatura psaná duchovními, byly zpočátku kulturním majetkem především vzdělaných příslušníků vládnoucích vrstev. Lid si nadále uchovával věrské představy, zachovával obyčeje a obřady předkřesťanského původu, zpíval vlastní písně a měl osobité slovesné projevy udržované ústním podáním.
Ústní tvorba obsahovala tehdy projevy epické (pověsti, pohádky, báje) dramatické (kultovní hry za účasti maskovaných osob) i lyrické (písně). I když je velmi pravděpodobné, že kronikáři obsah pověstí pozměňovali a upravovali, povědomí o minulosti se v lidové tradici udržovalo ve formě rodového mýtu. Důležitým mezníkem v historickém vývoji našeho území bylo 13. století. Prudký rozvoj společenské dělby práce připravil také podmínky pro nový systém kulturních hodnot. Církevní učení o trojím lidu (duchovní - šlechta - poddaní) se tak promítlo i do kulturního života. Kulturní život, poznamenaný postupným pronikáním křestanství mezi lid se ve 14. století odvíjel v duchu křestanského učení, které zasahovalo do každodenního životního rytmu společnosti. Nejrozšířenějším a nejpopulárnějším žánrem jsou v té době legendy (životy světců). Lidovou kulturu středověku známe bohužel jen málo. Ústní lidová tvorba nebudila u lidí, kteří uměli psát, pozornost a nestála jim za písemné zaznamenání.
Zvláštní charakter a osobité místo nabyla lidová tvorba v době husitské. Husitství obohatilo českou národní kulturu zejména ve zpěvu a písni, v nichž nalezlo své nejplnější umělecké vyjádření.
Nástup renesance, po polovině 16. století, znamená v českém kulturním vývoji výraznou asimilaci cizích vlivů, na
jejichž šíření měla zásluhu především šlechta. Nové prvky myšlení se prosazovaly jinak v prostředí podnikatelské buržoazie a jinak u renesančních umělců a učenců. Průvodním jevem bylo zaristokratičtění životního stylu a nezájem o život lidových vrstev.
Řada vědců upozornila na existenci českého lidového baroka. Je jisté, že v procesu postupného odnárodňování v době pobělohorské, zůstal venkovský lid uchovatelem mateřského jazyka a jeho kultura si podržela osobitý český charakter. V období baroka nabývala zvláštního významu lidová tvorba. Prosazuje se rovněž pololidová literatura (zábavné čtení, paměti aj.) určená hlavně pro drobné měštanstvo a zámožnější vrstvu venkovského obyvatelstva z jehož prostředí také s oblibou čerpala náměty.
Od poloviny 18. století se česká i moravská vesnice vyvíjela na nových základech, které se po mnoha stránkách udržely až do poloviny 19. století. Zrušení nevolnictví v roce 1781 dávalo poddaným větší osobní volnost. Za vlády Marie Terezie a Josefa II byla také vydána řada nařízení a patentů ovlivňující stavební vývoj na vesnici. Josefínské reformy vyvolaly vznik četných lidových pověstí o "dobrém panovníkovi" apod.
V první polovině 19. století dochází v našich zemích k rozvoji průmyslové revoluce. S ekonomickým rozvojem, s růstem vzdělanosti i novou společenskou situací a kulturní atmosférou se oslabovalo místo tradičních projevů v kultuře lidu. Město se stalo vzorem pro vesnici. Stále častěji se ve vzdělaneckých kruzích objevují výroky o úpadku a zanikání lidové písně, lidových tanců, tradičních obřadů. Tyto skutečnosti si uvědomila také Božena Němcová. V době, kdy tradiční lidová kultura prodělává krizi, objevuje se myšlenkové a umělecké hnutí, označovanéjako romantismus, které obrací svou pozornosti k lidu a jeho kultuře. I když romantismus idealizoval venkovský lid a jeho tvorbu, ve svém celku sehrál v národním hnutí pozitivní úlohu, především tím, že přispěl k posílení národního uvědomění v širokých lidových vrstvách. Vznikají nové formy kulturní aktivity. Do popředí se dostává především ochotnické divadlo. Souběžně s divadlem se ve městech i na vesnicích rozvíjela aktivita čtenářských spolků.
Od konce 19. století se začaly objevovat znaky o obnovu lidové kultury. Nejvýznamnějším impulsem pro obnovení a další udržování lidové kultury byla velkolepá Národopisná výstava československá v Praze v roce 1895. K šíření zájmu o lidovou kulturu přispívaly i nejrůznější národopisné slavnosti. Vypuknutí druhé světové války hluboce ovlivnilo kulturní život českého národa. A bylo to právě lidové umění - píseň, hudba, kroj, které v těžkých chvílích národní poroby napomáhalo udržovat národní sebevědomí a víru v osvobození. Vítězné ukončení druhé světové války otevřelo pak novou cestu tradicím lidové kultury a zahájilo etapu jejich systematického využívání a včleňování do současného společenského a kulturního života.
V současné době si mohou čtenáři prohlédnout výstavku knih pro dívky od 10 let. Pokud má o vystavené knihy někdo zájem, je možné si je vypůjčit.
Na závěr bych chtěla všem popřát veselé prožití Vánoc a hodně zdraví a štěstí v roce 2002.
- Miroslava Průchová, knihovnice -
|
VZP informuje |
"Mořský koník" - ohlédnutí za osmým ročníkem ozdravného pobytu pro pojištěnce VZP
Již osmý ročník léčebného ozdravného pobytu pro své dětské pojištěnce, známého pod názvem "Mořský koník", uspořádala letos Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Ozdravná léčba v třítýdenních turnusech pro chronicky nemocné děti, trpící bronchiálním astmatem, obstruktivními bronchitidami, dermorespiračním syndromem, psoriázou, alergickou rýmou způsobenou pylem a chronickým zánětem vedlejších nosních dutin, byla poskytnuta v lokalitě Makarská v Chorvatsku a v lokalitě Platamon v Řecku.
V době od 28. května do 1. října 2001 se uskutečnilo šest po sobě následujících turnusů v Chorvatsku a pět turnusů v Řecku. Bohužel, vzhledem k mezinárodním událostem a pozastavené letecké přepravě v důsledku tragických událostí z 11. září v USA, vedení VZP ČR za souhlasu Správní rady Ústřední pojištovny rozhodlo zrušit šestý turnus v řecké lokalitě Platamon. I přesto však bylo v letošním roce odléčeno 5.400 dětí. Péči o ně zajišťovalo celkem 53 lékařů, 65 zdravotních sester a 626 výchovných pracovníků. Z našeho okresu bylo v posledních třech letech odléčeno 92 dětí. Průběh jednotlivých turnusů, dodržování smluvních podmínek, plnění povinností zdravotnických a výchovných pracovníků bylo vedením pojištovny a jejími orgány systematicky kontrolováno.
Přímo v místě pobytu prošly děti vstupními a výstupními lékařskými prohlídkami, které opět potvrdily, že účinkem thalosoterapie, kinesioterapie a klimatoterapie došlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Ošetřující lékaři potvrzují, že díky ozdravným léčebným pobytům přetrvává lepší zdravotní kondice dětí i v následujících měsících a to má pozitivní vliv na jejich celkový zdravotní stav. Děti také nechybějí na výuce ve školách, mohou se věnovat svým koníčkům a v neposlední řadě není jejich organizmus zatěžován zvýšeným užíváním léků.
Léčebné pobyty u moře se pro svůj pozitivní zdravotní přínos každoročně setkávají s kladnou odezvou, jak u nemocných dětí, tak u jejich rodičů. Proto vedení VZP ČR plánuje v této léčbě pokračovat i v roce 2002, a to pro stejné indikační skupiny chronických onemocnění, ve stejných lokalitách a hotelových komplexech a za obdobných podmínek jako v roce 2001. Rodiče dětí i lékaři budou včas informováni.
- OV VZP Č. Krumlov -
|
Štědrovečerní stůl |
Štědrovečerní stůl
Zdeněk Hotový
Na bílém ubrusu jehličí teď voní,
rampouchy u střechy čiré kapky roní,
Svatvečer nastává. Ven už vidět není,
jmelí jas zlatavý zve nás k políbení,
třpytivé příbory do očí ti září,
děti jsou dychtivé, avšak i my, staří,
jsme trochu naměkko. Je to divná věc:
s odleskem plamínků od plačících svěc,
v té vůni františku, či v purpury dechu
s dojetím myslíme na svou rodnou střechu.
Mysl je neklidná, chvíli nepostojí,
v duchu jsi zase tam, u té vody svojí,
kam jsi mlád jako kluk na zapřenou chodil
a kde se znenáhla z tebe rybář rodil.
Myslíš i na všechny, co dnes už tu chybí,
však i my půjdem též až Pánu se zlíbí.
Rosviť už stromeček, vzdej se jeho jasu,
dětem svým do očí, velkých od úžasu,
nahlédni: Spatříš tam celé mládí svoje....
Koledu zazpívej, jak se sluší, vstoje.
Přimkni teď pevně ty, kteří ti tu zbyli,
v myšlenkách s vámi jsou i ztracení milí.
Mnoho je neznámých co na konec došli,
v duchu jim vzpomínku od všech živých pošli.
Na bílém ubrusu jehličí dál voní,
z kostelní věže zvon k půlnoční už zvoní.
Když dnešní sváteční noci přijde půle
přejme klid na Zemi lidem dobré vůle!
|
SPORT |
BADMINTON
V samém závěru roku uspořádají badmintonisté místní TJ Sokol Křemže tradiční turnaj smíšených dvojic v badmintonu a stolním tenisu. Stane se tak na druhý vánoční svátek dne 26. prosince.
Od devíti hodin se utkají přihlášené smíšené dvojice v turnaji, který se pro mnohé hráče stal nedílnou součástí svátků. Nejen, že si o svátcích protáhnou tělo při utkáních o letitý, věčně putovní pohár, ale setkají se i s řadou příznivců badmintonu, kteří bývají pravidelnými diváky a komentátory dění na hřišti. Tradičními účastníky bývají hráči domácího badmintonového oddílu, často jim bývají soupeřem hráči dalších oddílů jihočeského regionu. Ozdobou pak bývají hráči, kteří vyrůstali na místním kurtu a v současné době hrají v ligových oddílech.
Zveme diváky, přátele oddílu i badmintonu, samozřejmě i sponzory - přijďte 26. prosince strávit pár hezkých chvil do tělocvičny místní základní školy.
Velmi oblíbenou akcí, kterou vždy na závěr každého roku pořádají badmintonisté místní TJ Sokol je společné posezení již léta nazývané "Sestup z Kletě". Ani v roce 2001 neporušíme tradici a sejdeme se na společném posezení, při kterém zhodnotíme úspěchy minulé sezony, kterých dosáhli členové a odchovanci oddílu na badmintonových kurtech i mimo ně. Budeme jistě vzpomínat i na společné chvíle prožité na soustředěních - nejen v tomto roce. Těšíme se, že se setkáme i s řadou hráčů, kteří reprezentovali náš oddíl v uplynulých sezonách, stejně se těšíme na přátele a příznivce oddílu, se kterými se setkáváme každoročně - často právě při této akci. Velmi rádi mezi sebou přivítáme všechny sponzory - ať už dřívější, či ty budoucí. V letošním roce bude opět tato akce plně hodna svého jména - opět se místo jejího konání vrací na vrchol nejvyšší hory Blanského lesa.
Ať jsme byli při společném posezení na závěr roku kdekoli, vždy měla tato akce své kouzlo. Ale teprve při jejím konání na vrcholu Kletě je "sestup" ten pravý.
V letošním roce se opět podařilo zajistit pro naše posezení místo v restauraci na vrcholu naší hory. Prostory pro nás jsou zadány na pátek 28.prosince od 19.00 hodin. Od této hodiny se začneme v restauraci na Kleti scházet, povečeříme a na 20.00 je plánováno slavnostní zahájení akce. Po krátkém proslovu pak následuje diskuze, kuloární zábava a konzumace. Sestup pak zahájí každý individuálně podle stavu a nálady. Poslední účastník opustí prostory restaurace ve 24.00. Přijďte na badmintonové loučení s rokem 2001.
V sobotu 17.listopadu uspořádali místní badmintonisti další ročník turnaje pro neregistrované. Vhodně zvolený termín turnaje i jeho propagace, které věnovali pořadatelé velkou pozornost, přilákaly tentokrát do tělocvičny rekordní množství účastníků. Devatenáct přihlášených mužů a devět žen - to ještě historie turnaje nepamatuje. Kromě řady tradičních domácích účastníků se přihlásila i řada dalších zájemců z Křemže, Chlumu, Holubova či Třísova. Zahrát si a bojovat o vítězství přijeli soutěžící i z Č.Budějovic, Č.Krumlova nebo z Tábora.
V soutěži žen si vítězství po zásluze odvezla hráčka z Budějovic - Volfová. Druhá skončila krumlovská Kolouchová. Třetí místo patří Přibíkové z Chluma.
Muži byli rozlosováni do dvou skupin podle výkonnosti. Mezi sedmi "amatéry", kteří se s badmintonem teprve seznamovali, zvítězil Novák z Č.Budějovic, druhý skončil Zevl z Tábora a třetí budějovický Diviš.
Kvalitně obsazená soutěž mužů, kteří se přihlásili do skupiny "elite", přinesla úspěch domácím zástupcům. Ve finálovém utkání výborné úrovně zvítězil Jiří Mandát, na druhém místě skončil Jiří Reitinger. Třetí skončil A.Reitinger a na čtvrtém místě další domácí hráč Klinkl. Náročnou pořadatelskou práci zvládli členové místního badmintonového oddílu v čele
s J.Bednářem seniorem. Za rozhodování zápasů, rady hráčům i patřičné povzbuzování patří poděkování i M.Weberově, M.Martinovské, J.Bednářovi m1., F.Paclíkovi, V.Soukupové a J. Cábovi.
Všichni zúčastnění měli velmi dobrý pocit z příjemně stráveného dopoledne, hráči se navíc těšili i z drobných věcných cen, které věnovali sponzoři v čele s Obecním úřadem v Křemži. Mnozí z nich se těší, že se opět za rok sejdou na dalším ročníku turnaje.
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
I N F O R M A C E |
Pořad bohoslužeb o vánocich:
24. prosince 15.00 mše sv. pro děti
24. prosince 24.00 slavnost Narození Páně - půlnoční
25. prosince 8.00 slavnost Narození Páně
26. prosince 8.00 sv. Štěpána
Skončení platnosti některých občanských průkazů
Oddělení správní a pasové služby Ministerstva vnitra oznamuje, že dnem 31. prosince 2001 skončí platnost občanských průkazů typu knížka, ve kterých není vyznačeno státní občanství České republiky. Vzhledem k tomu, že doba vydání může činit až 30 dnů, je třeba si požádat o vydání nového občanského průkazu co nejdříve. Za vydání občanského průkazu se v tomto případě nevybírá správní poplatek.
Záloha na vodné a stočné za měsíc prosinec 2001 se vybírá:
12.12. 2001 - od 12:30 h do 17:00 h
13.12. 2001 - od 12:30 h do 16:00 h
14.12. 2001 - od 12:30 h do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.
Koupaliště Křemže Studie (návrh) řešení výstavby koupaliště v prostoru pod Cihelnou v Chlumu je vystaven v 1. poschodí radnice Křemže. Občané mají možnost se s tímto seznámit a vznášet své případné připomínky a náměty na OÚ Křemže.
Hlášení OÚ
Chcete být průběžně informováni o dění v obci?
Stačí k tomu pouze na OÚ nahlásit číslo vašeho mobilního telefonu nebo e-mailovou adresu a veškerá hlášení OÚ vám budou bezplatně zasílána. V současné době této služby využívá již přes 70 adresátů.
Můžete využít i tento webový formulář.
Cena žetonů
Obecně závaznou vyhláškou č. 3/2001 byla s okamžitou platností zvýšena cena žetonů na popelnice o 5,- Kč.
Cena žlutého žetonu činí 30,- Kč (malá popelnice), cena oranžového žetonu činí 40,- Kč (velká popelnice).
Důvodem zdražení byly neustále se zvyšující poplatky za odvoz a likvidaci domovního odpadu.
Veřejné zasedání zastupitelstva obce
Zveme občany na veřejné zasedání zastupitelstva obce, které se uskuteční v úterý, 18. prosince 2001 od 19:00 hodin v sále radnice ve Křemži.
Občané se zde mohou m. j. seznámit se studií nového koupaliště.
Státní dávky sociální podpory
Z technických důvodů se dne 31. prosince 2001 na sběrném místě stát. dávek sociální podpory ve Křemži neúřaduje.
Zápis dětí do 1. třídy základní školy
Zápis děti do 1. třídy ZŠ se uskuteční v pátek, 18. ledna 2002 od 14:00 hodin v budově ZŠ Křemže na 1. stupni. S sebou přineste vyplněný dotazník pro rodiče a rodný list dítěte.
Logopedie
Od ledna 2002 bude v Mateřské škole ve Křemži zřízeno pracoviště logopedie (klinická logopedka), 1 x za 3 týdny od 13:00 h do 15:00 h.
Je určeno dětem z mateřských škol, dětem ze základní školy i ostatním. Nutný je doprovod rodičů. Logopedie je zdarma.
Vánoční koncert "Štědrej večer nastal"
Koledy by se měly správně zpívat až na Štědrý večer. Spojují nás však s vírou našich předků a dnes nás provázejí již po celý
advent. Pásmo vánočních zpěvů a příběhů "Štědrej večer nastal..." připravili znovu po roce žáci a studenti pěveckého oddělení ZUŠ Piaristická v Českých Budějovicích pod vedením lany Mikulášové. Vánoční obyčeje slovem oživí Ivana Šimánková.
Koncert se uskuteční v sále radnice ve Křemži 17. prosince 2001 od 18:00 hodin.
Vánoční koncert ZUŠ Křemže
ZUŠ Křemže vás zve na koncert svých žáků, který se koná 19. prosince od 18:00 hodin v sále radnice ve Křemži.
Vánoční koncert bývalého dětského pěveckého sboru z Křemže
V pátek 21. prosince 2001 od 18:00 hodin vás zveme na VÁNOČNÍ KONCERT v sále radnice ve Křemži. Uslyšíte 12 nejznámějších českých koled, 12 volných sólových skladeb a písní, večer uzavřou vánoční spirituály. Těší se na vás převážně již dospělí členové dětského pěveckého sboru ze Křemže.
ŽIVÝ BETLÉM
se koná dne 23. 12. 2001 v 18.00 hodin u kostela sv Michaela ve Křemži
Střelecká soutěž
Střelecký klub Křemže oznamuje, že dne 14. a 15. prosince 2001 proběhne střelecká soutěž na střelnici ve Křemži.
SOUTĚŽ VE SKOKU VYSOKÉM
DATUM: úterý 18. prosince 2001
MÍSTO: tělocvična ZŠ Křemže
HLAVNÍ ROZHODČÍ: Jaromír Soukup
STARTOVNÉ: 40,- Kč
PŘIHLÁŠKY: v den konání soutěže do 17:30 hodin
ČASOVÝ PROGRAM: 15:00 - 17:30 hodin možnost rozcvičení, 17:00 hodin - zahájení soutěže
PRAVIDLA: skáče se podle pravidel skoku vysokého, rozběh na palubovce, nelze použít treter!
ZÁKLADNÍ VÝŠKA: dle dohody před soutěží
KATEGORIE: ženy, muži bez rozlišení věkových kategorii. Mohou soutěžit i závodníci dorosteneckého a žákovského věku.
Po skončení závodu vyhlášení výsledků.
V roce 1998 byl na této soutěži vytvořen nejlepší jihočeský výkon ve skoku vysokém mužů - 200 cm. Soutěž je však určena i pro nejširší veřejnost, základní výška nebude určitě výš než 110 cm.
Zveme všechny fanoušky skoku vysokého!
Za pořadatele: Robert Eremiáš, Zdeněk Podpěra
Další informace :
Kostel sv. Michaela archanděla ve Křemži
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
