ARCHIV | 2001 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Srpen 2001 - Číslo 8 - Ročník 11 |
![]() |
49. schůze rady obce spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce se konala 2. 7. 2001, kde bylo m.j. rozhodnuto o způsobu přesunu dětí z MŠ Křemže do MŠ Chlum v případě, že počet přihlášek překročí povolený limit dětí na třídu, což se v letošním roce přihodilo, v jedné třídě je víc o 4 děti, v druhé o 6 dětí. Obec má v tomto případě právo rozhodnout o přeřazení dítěte do MŠ Chlum. Pro objektivní rozhodování bylo přijato 6 kritérií, dle kterých bude postupováno. O přeřazení dítěte do MŠ Chlum bude s rodiči jednáno.
Radní a zastupitelé dále projednali žádosti o příspěvek hasičům z Loučeje na nákup materiálu na opravu střechy bývalé prodejny v Loučeji, s tím, že opravu provedou vlastními silami - schválen příspěvek 20 tis. Kč, žádost o příspěvek na zajištění provozu pojízdné prodejny ve výši 20 tis. Kč - neschváleno a seznámili se s průběhem zabezpečení příprav 10. ročníku Křemežského veletrhu.
50. schůze rady obce, rovněž spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce se konala dne 30. 7. 2001. Zde se zastupitelé seznámili s žádostmi o prodej a pronájem pozemků a nebytových prostor v majetku obce. Dále se seznámili s vyhl. č. 185/01 Sb., dle které budou moci obce od příštího roku, na základě místní vyhlášky, vybírat paušální poplatek za provoz systému likvidace TKO i od majitelů rekreačních objektů. Projednali další žádosti a nabídky, plnění rozpočtu obce za 1. pololetí 2001, stav nezaměstnanosti v obci k 30. 6. 2001, provedli předběžné zhodnocení 10. Křemežského veletrhu a stanovili termín konání 11. KV na dny 18. - 21. 7. 2002.
- Lin -
![]() |
Již po několik desetiletí se v Křemži nekonala žádná větší pravidelná akce. Zanikly jarmarky (trhy na dobytek) a na dřívější bohaté poutě můžeme my starší jen vzpomínat. To byly akce, kterými se Křemže jako městečko nebo městys mohla právem chlubit. Významnou výsadou, kterou Křemže dostala v roce 1908, byly trhy na dobytek a jiné hospodářské zvířectvo. Konaly se 6 x do roka na pevně stanovené datumy na náměstíčku před starou obecní kovárnou, která stála v místech dnešního domu p. Skláře čp. 120. Další velký prostor určený pro jarmark byl za selskými staveními Lávičků a Hadámků (čp. 15 a 16). Obec si za tím účelem ještě pronajímala pole Lávičků (tj. dnes Jakubec čp. 15). Jarmarky zanikly natrvalo na začátku německé okupace. Křemežské poutě začaly samovolně v polovině 18. století. Byly čtyři do roka: Na neděli "smrtelnou" v době postní, druhou neděli po Velikonocích, o svátku Nanebevstoupení Páně a "Michalská". Ta jediná nám zůstala, ostatní zanikly. Takzvaná "pohůnská" po Velikonocích už za 1. ČSR nazvaná tak, že po ní kdysi pohůnci vyháněli dobytek na pastvu. Za německé okupace zanikly další dvě a dnešní jediná je celkem nic, proti bývalé pouti. O poutích zabíraly prodejní stánky celé náměstí, které bylo tehdy daleko větší o dnešní parčík a byla zaplněna i část silnice ke hřbitovu. Houpačky, kolotoč a střelnice tradičně stály na prostranství před školou (radnicí). Jak na jarmarky, tak na poutě se scházeli lidé z celého širokého okolí.
Po těchto pro Křemži významných šesti jarmarcích a čtyřech poutích nastoupil po několika prázdných desetiletích čtyřdenní Křemežský veletrh, aby několikanásobně nahradil akce předchozí. Byla to odvaha tehdejšího starosty obce Ing. M. Podholy se do něčeho podobného pustit. Bylo to jistě mnoho starostí, promýšlení, zapojení všech potřebných, získat vystavovatele a prodejce, přijdou návštěvníci, bude dost výstavní plochy, vyjde počasí, které nemůžeme ovlivnit? A jistě mnoho dalšího přinesou ještě přípravy na první veletrh. A vyšlo to. Již na 1. veletrh přijelo 130 vystavovatelů a prodejců a přišlo na 13.000 návštěvníků. Pro začátek to bylo pro všechny překvapením, veletrh v roce 1992 začal tedy nadějně a bez velkých problémů. V dalších letech počty pochopitelně narůstaly. Tak o 4. veletrhu v roce 1995 přijelo už na náš veletrh 200 vystavovatelů a 50 prodejců zboží. Bylo prodáno 12.427 vstupenek pro dospělé a 2.867 pro děti, zakoupených 688 vstupenek-permanentek bylo během veletrhu jistě několikrát použito. Bylo vydáno 80 čestných vstupenek. Veletrh už se stával dobrým příjmem pro obec. Čistý výnos v tomto roce činil z něho cca 200.000,- Kč.
To už bylo nutné plně využít pro veletrh všechny dostupné výstavní plochy. Prostory v základní a mateřské škole, školní zahrady, volejbalové hřiště, kurt, přístavky sokolovny, Školní ulici, hřiště a zimní stadión. Obecní úřad už byl nucen odmítat zájemce, kteří se až po termínu hlásili, protože je nebylo už kam umístit. Veletrh se tedy rozjel naplno. V roce 1998 o 7. ročníku veletrhu bylo dosaženo vrcholu, kterého se dosud přibližně držíme. Počet vystavovatelů a prodejců překročil třístovku (316) a počet návštěvníků se uvádí cca 30.000 osob, který se dodnes celkem ustálil. Těch 30.000 návštěvníků se drželo i v dalších letech v ročníku 8. a 9. při přibližně stejném druhu vstupenek. V roce minulém bylo dosaženo rekordu v počtu vystavovatelů a prodejců - celkem 330.
Údaje z letošního jubilejního ročníku jsou uvedeny v článku "Ohlédnutí za 10. KV".
Za těch deset let se Křemežský veletrh stal známým daleko široko a je jistě u nás málo míst (mimo měst), kde by se zmohli na takovou akci. Prodejci a vystavovatelé k nám dojíždějí i ze vzdálených míst, stejně tak někteří návštěvníci navštíví současně své známé nebo příbuzné a jiní zase se přijedou podívat do svého rodného Křemežska. A my domácí se tu rádi zastavíme s těmi, se kterými tu sice žijeme, ale málokdy se vidíme. To jsou také hezké a milé přínosy našeho veletrhu.
Kéž další desítky let si Křemže udrží na úrovni tak významnou a krásnou akci, jakou je náš veletrh.
- F. Nejedlý -
![]() |
![]() |
![]() |
KŘEMŽE: | rok 1991 | rok 2001 |
---|---|---|
Celkem obyvatel s trvalým pobytem: | 2.404 | 2.492 |
muži | 1.209 | 1.247 |
ženy | 1.195 | 1.245 |
Věkové složení: 0-14 let | 520 | 429 |
15-59 let | 1.208 | 1.642 |
nad 60 let | 522 | 421 |
Národnostní složení: česká | 2.346 | 2.409 |
moravská | 1 | 2 |
slovenská | 30 | 18 |
německá | 7 | 4 |
polská | - | 2 |
nezjištěno | 1 | 57 |
romská | 16 | - |
maďarská | 2 | - |
rumunská | 1 | - |
Bez vyznání | - | 920 |
Věřících | - | 1.139 |
Nezjištěno | - | 433 |
Domy: trvale obydlené | 601 | 625 |
z toho rodinné domy | 562 | 598 |
neobydlené | 124 | 173 |
Porovnání počtů | v roce 1991 | a v roce 2001 | ||
---|---|---|---|---|
obyvatel: | obydl.domů: | obyvatel: | obydl.domů: | |
Bohouškovice | 23 | 10 | 17 | 7 |
Chlum | 340 | 101 | 430 | 109 |
Chlumeček | 42 | 14 | 42 | 13 |
Chmelná | 125 | 30 | 122 | 28 |
Křemže | 1.360 | 294 | 1.377 | 317 |
Lhotka | 79 | 24 | 71 | 25 |
Loučej | 74 | 24 | 74 | 25 |
Mříč | 232 | 68 | 241 | 64 |
Stupná | 123 | 35 | 111 | 33 |
Vinná | 6 | 1 | 9 | 4 |
![]() |
Vlastnické právo konkrétní osoby či osob (právnických či fyzických) k jakékoli nemovitosti vzniká v jejich prospěch jen jediným okamžikem, tímto okamžikem je zápis v katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí je veden u příslušných katastrálních úřadů, jež evidují vždy přesně vymezenou rozlohu území ČR. Vzhledem k tomu, že evidence samotných pozemků, jejich přesná rozloha, přesné vyměření v mapách, popis jejich charakteru a v neposlední řadě i evidence jejich vlastníků vždy vyžaduje určitý více či méně náročný proces, každý zápis změny v katastru nemovitostí se vždy musí provést na základě žádosti konkrétních oprávněných osob se současným předložením listin prokazujících skutečnosti v žádosti uváděné.
Žádosti musejí být vždy písemné a podpisy na těchto žádostech nemusejí být notářsky ověřené. Na tuto skutečnost upozorňuji jen z toho důvodu, že mnoho lidí tuto skutečnost neví a nadbytečně zatěžují svoji peněženku. Samotný pracovník notářské kanceláře vám s ověřeným podpisem velmi rád vyhoví, neboť jste přišli na vlastní žádost a navíc je tento úkon rychlým výdělkem. Ve vaší písemné žádosti musíte popsat čeho se domáháte, tj. zda chcete být zapsáni jako vlastníci nebo podíloví spoluvlastníci či naopak žádáte, aby jste jako vlastníci konkrétní nemovitosti již nebyli evidováni. Nejčastějším důvodem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí je nepochybně koupě, prodej, popř. darování nemovitostí.
Ve smlouvě (mimo identifikace nemovitostl) je nutno uvádět zejména toto:
![]() |
Jistě jste zaznamenali, že v poslední době 2. program ČT a někteří novináři si vzpomněli na naše legionáře z 1. světové války. O nich se nesmělo mluvit za německé okupace a ani ne za komunistické nadvlády. Ruští bolševici byli jejich velkými nepřáteli, poněvadž jim bránili v cestě po magistrále a oddalovali jim tak návrat k domovu.
Je tomu již 87 let, kdy 20. srpna 1914 za necelý měsíc po vypuknutí 1. světové války byl v Kijevě vytvořen základ českých legií "Česká družina" z prvních českých zajatců a místních Čechů. O svátku sv. Václava 28. záři pak složila Česká družina slavnostní přísahu. Aby byl připomenut význam legionářů našeho okresu, připravil Státní okresní archiv a Okresní vlastivědné muzeum hodnotnou výstavu "Legionáři na Českokrumlovsku". Shlédl jsem již v sále Okresního archivu několik výstav, ale tato měla bohatou náplň a pro každého byla velkým přínosem.
Přestože trvala od 6. dubna do 22. června, návštěvnost její nebyla taková, jakou si zasloužila. A politováníhodné je, jak jsem se dozvěděl, že ani školy našeho okresu o ni nejevily přílišný zájem. Je snad pro ně zbytečné, aby se podrobněji seznámili naši žáci s tak významnou dobou, kdy se po 300 letech rodila naše svoboda a samostatnost. Vždyť "Nevědět, co se událo před tvým narozením, znamená být stále dítětem!" (M. T. Cicero).
Naše obec může být spokojená stejně tak jako obec Brloh, že jsme se snažili přispět značnou měrou ke zdaru výstavy. Bylo možno vycházet u nás i z našich článků "Naši legionáři", které jsme otiskovali v Křemežsku v roč. 1995. Nepodařilo se nám však získat bližší informace o větším počtu legionářů z Křemežska. Byli jsme dost překvapeni o vernisáži výstavy, že z obce Křemže bojovalo za naši svobodu celkem 38 legionářů.
Na ruské frontě 23, na italské 11 a na francouzské 4 legionáři. Úplné seznamy daly k dispozici Ministerstvo národní obrany. Bylo velmi rozumné, že za první ČSR byly sestaveny seznamy legionářů podle míst narození. Z nich však mnozí odešli z Křemežska už jako mladí, další po válce za lepší životní existencí. Za své zásluhy měli totiž nárok dostat lepší umístění v práci nebo i státní službu. Tím se dávno na Křemežsku o nich už neví.
Státní okresní archiv za přispění Okresního vlastivědného muzea a Okresního úřadu vydal z výstavy publikaci "Legionáři". Publikace je k dostání v Okresním archivu a v Muzeu v Č. Krumlově. V doprovodných ilustracích je v ní fotografie Bedřicha Šafaříka a Josefa Brejchy z Křemže a Matěje Domina z Loučeje - i otisk jeho medaile vítězství.
Rovněž je zachyceno i místo posledního odpočinku našich legionářů na hřbitově pod márnicí. Mělo by však být toto místo důstojněji udržováno. Kým? Obecní úřad s tím jistě počítá. O údržbu tohoto místa odpočinku našich jen 11 legionářů by měli ale také projevit zájem žáci naší školy. Bude to i součást jejich výchovy, vážit si těch, kteří pro naši vlast něco vykonali. Udržujeme v pěkném stavu pomníky padlých za 1. světové války, tím spíše bychom měli dbát o toto - jak se zdá - zapadlé místo na našem hřbitově.
- F. Nejedlý -
![]() |
Dne 27. června 2001 se konalo v obřadní síni OÚ Křemže slavnostní vítání 16 občánků, narozených od prosince 2000 do května 2001.
Rodiče převzali pamětní list a dětskou vkladní knížku s počátečním vkladem 200,- Kč. První občánek Křemže narozený v novém tisíciletí se symbolickou částkou 2001 Kč. K hezkému setkání přispěli svým milým a bezprostředním vystoupením opět žáci mateřské školy v Křemži.
![]() |
28. července tohoto roku odešel ze scény života pan Antonín ZWIEFELHOFER. Narodil se v r. 1917 ve Křemži, obecnou školu však navštěvoval ve Chmelné, když se jeho matka s rodinou přestěhovala do Stupné. Na měšťanku se opět vrátil do Křemže. První cesta na divadelní prkna pana Zwiefelhofera vedla přes výtvarnictví, když se mohl jít učit malířem dekorací a scénických výprav. Od r.1936 nastoupil jako herec a výtvarník do Divadla pražského venkova.
Po roce byl angažován jako herec v severozápadních Čechách. Koncem války se krátce věnoval divadelnictví na Křemežsku, hlavně ve Stupné a ve Mříčí. Tu s oběma ochotnickými soubory nacvičil a režíroval několik her. Po válce přešel do Krumlova, kde byl spoluzakladatelem krumlovského divadelnictví a později i organizátorem krumlovských slavností Pětilisté růže, v létech 1968 - 70. Pak byly slavnosti zakázány a jejich obnova se rozjela až po roce 1989.
V létech Pražského jara r. 1968 - 70 a po sametové revoluci byl zvolen v Č. Krumlově i předsedou Československé strany lidové, což mu v době totality působilo známé potíže. S panem Zwiefelhoferem se jeho rodina a občané z Křemežska rozloučili 2. srpna 2001 na hřbitově ve Křemži.
Velmi podrobné vzpomínání na svou činnost v divadelnictví nám pro Křemežsko popsal pan Zwiefelhofer v sedmém čísle v r. 1997, kdy oslavoval 80 let svého činorodého života.
Čest jeho památce.
- Z. H. -
![]() |
Tenisové okénko
Poslední sobota v červnu je již tradičně vyhrazena tenisovému přeboru Křemežska ve dvouhrách. Za krásného počasí se turnaje zúčastnilo 16 borců. Letošním přeborníkem se stal František OPELKA, když po velikém boji porazil ve finále Aleše REITINGERA 2 : 1 na sety (4:6, 6:3, 7:6). Na třetím místě se umístil Pavel KLINKL.
I letos se křemežští tenisté účastní přeboru družstev I. a II. divize.
Křemže A, ve složení Cibulka, Klinkl. Reitinger a Minárik, celkově ve své skupině obsadila 2. místo, když postupně porazila Start Č.B. 3:0, Motor Č.B. 2:1, Borek 2:1. Úspěšnější byl pouze pozdější vítěz skupiny Meteor Č. B., který zvítězil 3:0.
Křemže B (Malásek, Postl, Mandát) se letos znovu pokusila o postup do I. divize, ale bohužel neuspěla. Ve své skupině porazila Start B Č.B., ale prohrála s Temelínem a Hrdějovicemi. Doufejme, že příští rok přinese kýžený postup do vyšší soutěže.
Svou aktivní činností se tenisté snaží dostat obec Křemži opět do tenisového povědomí, kam vždy patřila.
Rád bych upozornil na velmi výhodnou možnost využívání místních tenisových kurtů. Bližší podrobnosti najdete na vývěsce u vstupu do dvorce.
Kdo by měl zájem o členství v tenisovém oddílu za velice výhodných podmínek, získá více informací u Františka Opelky, Křemže 202, nebo u Aleše Reitingera.
- Aleš Reitinger -
![]() |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
![]() |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ se vybírá v jídelně Domu služeb
ve středu 15.8. od 12:30 h do 17:00 h
ve čtvrtek 16.8. od 12:30 h do 16:00 h
v pátek 17.8. od 12:30 h do 14:30 h
Zde je možno uhradit i faktury za vyúčtování vodného a stočného.
NEZAMĚSTNANOST K 30. 6. 2001
Dle informace z ÚP Č. Krumlov činí nezaměstnanosti:
SCHŮZKA ZÁSTUPCŮ SPORTOVNÍCH ODDÍLŮ
Schůzka zástupců sportovních oddílů, na která se bude projednávat přidělení hodin v tělocvičně, se koná ve středu, 29. srpna 2001 od 18:30 hodin ve sborovně Základní školy Křemže.
KNIHOVNA
Obecní knihovna ve Křemži bude otevřena od 20. srpna 2001.
Bude opět obnovena původní výpůjční doba, t. j. každé pondělí a čtvrtek od 12:00 h do 17:00 h.
STÁLÁ VÝSTAVA "KOUZELNÝ SVĚT RADIA A ELEKTRONIKY 20. STOLETÍ" je otevřena ve staré budově obecního úřadu ve Křemži do konce září, každou sobotu od 10:00 h do 15:00 h. Při zájmu větších skupin o výstavu je možno individuálně dohodnout prohlídku s p. Františkem Traplem, Křemže - Pasíčka čp. 50 nebo prostřednictvím Obecního úřadu Křemže.
INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |