| ARCHIV | 2001 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Říjen 2001 - Číslo 10 - Ročník 11 |
| ARCHIV | 2001 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Říjen 2001 - Číslo 10 - Ročník 11 |
Z jednání rady obce a zastupitelstva obce |
V měsíci září se rada obce sešla 2 x na své schůzi, spojené s pracovní poradou zastupitelstva obce (přítomno 13 zastupitelů). Dne 3. 9. 2001 na 52. schůzi, na které byly projednány žádosti o prodeje a směnu pozemků, zajištění pouťových zábav, zajištění autobusových zastávek ve Křemži na náměstí v souladu s novelou zákona o pozem. komunikacích, novely zákona o vodách a odpadních vodách s řešením dopadu na obec a občany, účast obce na slavnostech GASTRO 2001 v Č. Budějovicích a další.
53. schůze rady obce se konala dne 25. 9. 2001, za účasti 13 členů zastupitelstva obce, kde byly projednány další žádosti o prodej pozemků, o příspěvek obce na opravu topení v KD Chmelná (schváleno 30 tis. Kč + 30 tis. Kč půjčka), žádost Mateřské školy Křemže na nákup hraček (schváleno 5 tis. Kč) a žádost o vyřešení parkovacího místa pro nákladní automobil a majetkoprávní vypořádání pozemku zastavěného hasičskou zbrojnicí ve Stupné. Radní a zastupitelé dále doporučili způsob a pořadí naléhavosti oprav místních komunikací a doporučili provedení oprav cest v ulicích Polní, Doubek, Starostenská, Chlum-Cihelna, Františkov a Loučej z návsi k Lávičkům, cesta do Bohouškovic. Chodníky by se měly opravit v ul. Spojovací, části ul. Krumlovské (od průchodu lesíkem za ZŠ k Vohradským) a v části Starostenské ul. a další.
12. Veřejné zasedání zastupitelstva obce proběhlo po pracovní poradě zastupitelstva obce týž den 25. 9. 2001, za účasti 13 zastupitelů a asi 25 občanů. Po úvodních nezbytných formalitách starosta podal obšírnou informaci o dění v obci a veřejně poděkoval za aktivní činnost hasičům ze Chmelné za provoz a rozšíření lyžařské sjezdovky a pochválil je. Dále poděkoval hasičům ze Stupné za dobré výsledky v hasičském sportu, hasičům z Loučeje za opravu střechy na bývalé prodejně a TJ Sokolu za práci s dětmi.
Po zprávě tajemníka o činnosti rady obce bylo rozhodnuto o prodejích, pronájmech a směnách obecních pozemků a schváleny rozpočtové změny v rozpočtu obce na r. 2001 (viz usnesení dále).
V diskusi starosta odpověděl na dotazy občanů, týkající se opravy cest a veřejného osvětlení, provozu střelnice, likvidace odpadů ze zahrádek a přepojování přepadů ze septiků a žump do kanalizace v souladu s novým zákonem.
Závěrem bylo přijato usnesení, jehož úplné znění otiskujeme.
- JL -
|
Vážení a milí spoluobčané, |
Dovolte, abych po čase opět využil stránek našeho měsíčníku k informacím o některých změnách našeho právního řádu, které se dotknou každodenního života prakticky všech občanů obce. Nejsou to novinky příliš příjemné, neboť se budou týkat peněženky každého z nás, ale je na světě mnoho horších věcí, které by nás měly zneklidňovat více.
První novinkou je zákon o vodách, tzv. vodní zákon. Je v něm nového mnoho, ale to, co se dotkne každého (přesněji každého, kdo užívá vodu z veřejného vodovodu), je zpoplatnění odběru podzemních vod částkou 2 Kč/m3 odebrané vody. Nemusí se teď lekat vlastníci domovních studní, neboť poplatek se vztahuje na ty, kteří odebírají větší množství podzemní vody než 500 m3/měsíc nebo 6.000 m3/rok. Jiná situace už je samozřejmě u skupinového vodovodu Křemže, kde se ze zdrojů v úpatí Blanského lesa a vrtů u Vackovského mlýna odebírá ročně na 150.000 m3 vody. Jednoduchým výpočtem pak už čtenář jistě ví, že tímto poplatkem bude nákladová část kalkulace vodného zatížena částkou kolem 300.000,-Kč. Příjemcem tohoto poplatku bude z 50% "chudý" státní rozpočet a z 50% Státní fond životního prostředí.
Tuto situaci může obec řešit pouze 2 způsoby: první je ten, že dojde ke zvýšení vodného v částce 2 Kč/m3, druhým je možnost dotovat navýšení ceny z nájemného odváděného obci provozovatelem vodovodu. Tím se ovšem sníží objem prostředků vynakládaných z nájemného zpět do oprav a rekonstrukcí vodohospodářského zařízení.
Vím, že každý ze zvolených zástupců obce bude velice pečlivě zvažovat k jaké variantě se přikloní, ale ať bude zvolena varianta první či druhá, vždy bude mít dopad na každého občana. Ta první přímým zásahem do peněženky zvýšeným vydáním za spotřebovanou vodu, ta druhá nepřímo, snížením prostředků vkládaných do vodohospodářského majetku který je nás všech.
Jenom pro osvěžení toho, co jsem již dříve několikrát uváděl, připomínám, že současná cena vody pro konečného odběratele - občana, je cenou dotovanou (částkou ca 8 Kč/m3 z nájemného vodohospodářského zařízení odváděného provozovatelem) a nikoliv odpovídající skutečným nákladům.
V souvislosti s cenou vody si neodpustím ještě jedno krátké zamyšlení. Cena 1 m3, tj.1000 litrů vody dodávané ke kohoutkům našich domácností je současně 10,60 Kč. Cena 1,5 litrové lahve vody balené do plastových lahví stojí v obchodě kolem 10,-Kč.
Kvalita vody z veřejného vodovodu se podle prováděných rozborů až tolik neliší od vody balené. A přesto jsme ochotni kupovat téměř tisícinásobně dražší vodu, pro kterou si do obchodu většinou dojedeme autem a po které nám zůstane téměř nezničitelný odpad v podobě plastové lahve.
Z uvedené tematiky je i druhá novinka našeho právního řádu a tou je tzv. zákon o vodovodech a kanalizacích. V tomto případě se celé řady občanů naší obce dotkne ustanovení zákona, které říká, že pokud je kanalizace v obci ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy. To znamená, že každý kdo vypouští odpadní vody do veřejné kanalizace napojené na čistírnu Křemže či Mříčí přes septik, měl by provést takové úpravy, které zajistí přímé svedení odpadních vod mimo septik do kanalizace či zaslepení přepadu ze septiku a využití septiku jako nepropustné vyvážecí jímky.
Cílem tohoto opatření je zajistit svedení co největšího množství odpadních vod produkovaných v obci na čistírnu, která zajištúje kvalitní přečištění a jednou z podmínek kvalitního čistícího procesu je právě dostatečný přísun odpadních vod.
V souvislosti s tímto zákonným nařízením připomínám, že zastupitelstvo obce při tvorbě vyhlášky upravující hospodaření "Fondu rozvoje bydlení" pamatovalo i na potřebu přepojování septiků na veřejnou kanalizaci a podpořilo jej možností získat z uvedeného fondu výhodnou půjčku právě na zřízení kanalizační přípojky a zrušení septiku. V tomto konkrétním případě lze na kanalizační přípojku získat půjčku ve výši 10.000,-Kč, s úrokem 5% a splatností 3 roky.
Poslední novou právní normou, která se jistě dotkne každého z nás, je zákon o odpadech a zejména jím stanovený nový místní poplatek, který obec může zavést a který bych zjednodušeně nazval poplatkem za provozování systému nakládání s komunálním odpadem. O něm jsem chtěl původně psát nejvíce, ale protože se do dnešního dne nebyla příslušná ministerstva schopna dohodnout na výkladu sporného ustanovení, kterým se ruší všechny stávající systémy poplatků za komunální odpad, pak budu jen stručný v tom, co nás v té či oné variantě může čekat.
Pokud bude výklad takový, že se skutečně ruší veškeré dosud zavedené systémy poplatku za komunální odpad, znamenato by to zrušení současného žetonového systému a zavedení systému paušální platby na poplatníka. Tím je každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území obce a vlastník objektu určeného k rekreaci. Poplatek by měl 2 části: za tříděný odpad až do výše 250 Kč/poplatníka/rok a za netříděný odpad (popelnice) ve výši vycházející z kalkulace nákladů za předchozí rok a až do výše 250 Kč/poplatníka/rok. Pokud vycházím z nákladů odpadového hospodářství obce za rok 2000 pak by první část poplatku činila ca 30 Kč a druhá část ca 135 Kč na poplatníka. To znamená že paušální platba 4 členné rodiny by za rok činila 660 Kč. Toto je však pouze orientační kalkulace neboť velkou neznámou je avizované zvýšení cen za ukládání odpadu na českokrumlovské skládce.
Pokud výklad zákona připustí zachování stávajících systémů poplatků za komunální odpad, zůstane zachován žetonový systém, ke kterému by přibyl nový místní poplatek za tříděný odpad, který z kalkulace nákladů na rok 2000 vychází ca kolem částky 30 Kč na poplatníka a rok.
Oba systémy mají jistě své pro a proti, nicméně osobně se jednoznačně přikláním k uvedené kombinaci žetonového systému a paušálního poplatku za likvidaci tříděného odpadu. Ten totiž umožňuje každému aktivně ovlivňovat výdaje na likvidaci odpadu produkované jeho domácností, motivuje k separování využitelných složek odpadu a zároveň minimalizuje finanční výdaje obce na likvidaci ostatních druhů odpadů.
Toto je opravdu jen stručný nástin toho, co nás díky novým právním normám v novém roce čeká a může čekat. Věřím, že uvedené řádky nikomu nepokazily náladu, neboť je mnoho horších věcí v našich životech.
Děkuji za pozornost kterou jste věnovali mým řádkům a přeji Vám příjemné podzimní dny.
S úctou Váš starosta Ing Troup Josef
|
Státní svátek - 28. říjen |
Část naší mladší generace, pokud se sami jako jednotlivci nesnažili blíže se poučit, nepřikládají 28. říjnu 1918 takový význam, jaký si zaslouží: Po 300 letech poroby den vzniku svobodné samostatné Československé republiky, jeden z nejvýznamnějších dnů v historii našeho národa.
Celých 70 let se nesmělo mluvit pravdivě o tomto dni. Němečtí okupanti ho nenáviděli - nesmělo ho být ani připomenuto. Za nadvlády komunistického režimu byla snaha překrýt 28. říjen 7. listopadem (vzpomínka na bolševickou revoluci v Rusku), který byl slaven daleko okázaleji a pamatuji ještě, že se razilo heslo: "bez 7. listopadu by nebylo 28. října". Úplný nesmysl a lež, když jsme dobře věděli, že ruští bolševici šli tvrdě proti našim legionářům, kteří bojovali za naši svobodu (Zborov, Bachmač) a měli se přepravit po magistrále na frontu francouzskou. Když tato "moudrost" byla už neúnosná, začal se 28. říjen slavit jako "den znárodnění" tj. v r. 1945 a nakonec za Husákovy normalizace bylo nejsnazší 28. říjen udělat pracovním dnem.
Je tedy na místě po uplynulých obou totalitách vrátit úctu a význam tomuto dni. Svoboda nebyla tak lehce vybojována. Vzpomínali jsme již našich legionářů, kterých bylo na Rusi 60.000, na Italské 20.000 a na Francouzské frontě 10.000. Menší číslo jich bojovalo i v Srbsku. Kdo z nich padl do rukou Rakušanům, Němcům nebo bolševikům, byl bez milosti pověšen. Na Rusi obětovalo život 4.000 našich legionářů. A mnoho bylo těch, kdo proti své vůli s nechutí museli bojovat na rakouské frontě "za císaře pána". Na začátku války museli rukovat 20, 21 a 22 letí, postupně pak další až koncem roku 1915 museli nastoupit na frontu hoši 18ti letí a tátové nebo dědové ve věku 50 let. Mnoho bylo těch, kdo se vrátili domů jako invalidé a daleko horší bylo, když se jiní nevrátili vůbec ke svým rodinám. Všem těm, kteří položili život za naši svobodu, postavila většina obcí na vhodných místech památníky.
Z naší obce se nevrátili - padli na frontě, zůstali nezvěstní, zahynuli v zajetí nebo jinak:
Z Křemže a Chlumečka celkem 23 občanů, z Chlumu 29, z Loučeje 14, ze Lhotky 3, ze Chmelné 6, ze Stupné 6, z Mříče z 29 narukovaných se 4 nevrátili a 8 jich bylo raněno, z Bohouškovic, malé vesničky jich narukovalo 9, z nich 3 padli na frontě a to dva z jedné rodiny (Čížků čp. 3), což bylo i v jiných rodinách. Ve Chmelné dokonce se v rodině Jungvirtů nevrátil domů otec i jeho dva synové.
Nejen pomníky padlých měly zůstat jako vzpomínka na oběti 1. světové války. Za první Československé republiky v Praze, ale i ve větších obcích se stalo hezkou tradicí vzpomenout na Bílou sobotu padlých vojínů za války. Jak probíhal vzpomínkový akt v Křemži si ještě pamatuje p. Václav Daněk: Křemežští občané se sešli na náměstí před školou. Zde měl u kašny kovář Mrkvan přichystané dva moždíře. Při odbití dvanácté odpálil rozžhaveným prutem první moždíř, poté následovala 1 minuta ticha věnovaná padlým vojínům. Tuto vzpomínkovou minutu pak ukončil odpálením druhého moždíře. Nakonec se rozezvučely všechny zvony na kostelní věži a vyzváněly hranu padlým. Domnívám se, že by to byl patřičný projev vděčnosti o některém státním svátku vhodným způsobem veřejně vzpomenout obětí obou světových válek, všech obětí nacismu i komunismu. Zaslouží si, aby jich nebylo zapomenuto. Ať i mladší generace, která je málo seznámena s hrůzami těchto událostí a dob, si uvědomí, že svoboda našeho národa získaná 28. října 1918, v květnu 1945 a v listopadu 1989 nepřišla sama, ale stála náš lid velké oběti.
- F. Nejedlý -
|
CESTA PO OSTROVĚ BOHŮ |
(pokračování)
Na největší řecký ostrov - KRÉTU - nás přes noc dopraví podstatně menší, pomalejší a starší plavidlo, než jakým byl Superfast. Naše zhýčkanost se projevila už v přístavu v Pireu. Hned po odražení od břehu jsme komentovali hlučný chod, nedokonalou organizaci a celkovou opotřebovanost interiéru. S každým zavrzáním jsme měli pocit, že se loď rozpadne a my budeme nuceni plavat. Nic takového se naštěstí nestalo a my mohli ráno vystoupit v hlavním městě "OSTROVA BOHŮ" - HERAKLEONU. Jsme zvědavi, jaký dojem na nás ostrov tvořící pomyslnou hranici mezi Evropou a Afrikou udělá. Hned první okamžiky strávené na severu nás přesvědčují o rozmanitosti, jakou ostrov nabízí. Na jedné straně je pro Krétu typická drsná a neúrodná krajina, na druhé straně lesnatá a přívětivá s vesnicemi utopenými v zeleni. Pro ostrov jsou charakteristické olivovníky (udává se neuvěřitelných 25 miliónů), pomerančové háje, platany, eukalypty, vinohrady, staré kamenné venkovské domy, kláštery a kaple zapomenuté na šikmých úbočích, pobřeží lemovaná útesy, ale také nekonečné písčité a oblázkové pláže. Kréta je proslavená bujnou vegetací a zvěří v kaštanových, dubových a cypřišových lesích, palmovými a cedrovými háji. Ostrovní úrodná půda a tyčící se vrcholy hor (nejvyšší měří 2.456 m) byly svědky vývoje nejdůležitější civilizace Evropy - mínojské. Rozkvět mínojské kultury, během kterého se stavěly nejslavnější palácové komplexy, zastavila přírodní katastrofa - výbuch sopky Santorini. Ale běh života se nezastavil. Lodní doprava a obchod s ostatními národy otevřely nové možnosti. Byla založena nová města a brzy přišlo na ostrov i křesfanství.
Naši první zastávku máme plánovanou v náhorní plošině LASSITHI. Vznikla naplaveninami a proslavila se zejména větrnými koly s napjatými bělostnými plachtami, které sloužily k zavlažování roviny. Postupem času však tradiční větrné mlýny ustoupily technice a byly nahrazeny motorovými čerpadly. Dnes se tyčí nad planinou pouze jako dekorace. Cestou na planinu projíždíme skalnatou krajinou alpského rázu. O to více jsme překvapeni pohledem na úrodnou plošinu nahoře, která působí jako kráter sopky. Podle pověsti sloužila jako útočiště bohů. Z tohoto pohledu je nejspíš nejzajímavější krápníková jeskyně, kde bohyně Rhea ukryla dětátko. Tím nebyl nikdo jiný než Zeus, pozdější vládce Olympu. Diovu otci Chronovi bylo totiž předpovězeno, že ho jedno z jeho vlastních dětí připraví o vládu nad světem, a proto své děti hned po narození polykal. To, že ukrytý Zeus dokázal osvobodit své sourozence z Chronova srdce a naplnit věštbu, je nasnadě. V době mínojské sloužila jeskyně jako kultovní místo. Toho samozřejmě využívají i současní obyvatelé této oblasti. Cesta k jeskyni je lemovaná prodavači koberců, řeckých váz a majiteli oslíků ochotných dopravit vás k Diovu rodišti.
Po sezóně už samozřejmě nemohou očekávat davy turistů a tak jsou lačni na každého potenciálního zákazníka. Ani já se neudržela a šla si jednoho osla pohladit. Během vteřiny u mne stál dobrosrdečně vyhlížející krétský dědeček a jal se mne nutit do sedla. Tak jsem poslechla a vyfotila se s ním. Jaké bylo mé překvapení, když natáhl ruku a vyúčtoval mé posezení. Šlo o poměrně vysokou částku, kterou jsem hned na začátku cesty nebyla ochotná investovat do krétských lichokopytníků. Dědeček musel vzít zavděk čtyřmi plechovkami českého piva.
Z náhorní plošiny pokračuje naše cesta dál na východ. Jejím cílem je město AGIOS NIKOLAOS, ležící na poloostrově omývaném průzračnou, sytě modrou vodou. V samém srdci města najdeme jezero obklopené strmými skalními stěnami a napájené podzemními prameny. V řecké mytologii mylo známé jako místo, kde se koupala bohyně Athéna. Břeh jezera obklopují restaurace a kavárny. Místní archeologické muzeum se pyšní zvláštní kuriozitou. Je jí "lebka s mincí mezi zuby". Tento obolus se dával za převoz přes řeku mrtvých Styx a vkládal se mrtvým do úst pod jazyk. Místní kostel ukrývá jedny z nejvzácnějších byzantských fresek v celém Řecku.
Pouť východní částí Kréty zakončíme v městečku MALTA. Rozsáhlý archeologický areál odhalující palácový komplex se zbytky městských čtvrtí a pohřebištěm je největší atrakcí letoviska. Součástí areálu je i Zlatá jeskyně, kde byl objeven snad nejkrásnější šperk mínojské doby - pohřební dar - přívěsek "zlatá malijská včela". Protože se však blíží večer (stmívat se bohužel začíná už po 19. hodině), pošilháváme po pláži s rákosem a palmami. Příjemnou relaxaci ve vlnách doplňuje pohled na impozantně se tyčící krétské hory. Na krásně vyhřátém písku s naší "kopulí" nad hlavou jsme po dlouhé době strávili klidnou a ničím nerušenou noc. Možná je to tím, že kousek od nás vlála vlajka EU.
Další den se přesouváme po severním pobřeží na západ do třetího největšího města Kréty - RETHIMNONU. Bývá označováno jako duchovní centrum ostrova a je atraktivní směsicí benátských, tureckých a typicky krétských prvků. Srdcem města je benátský přístav s molem a majákem. Od něj vedou kroky většiny turistů do spleti uliček Starého města.
Tady najdeme archeologické skvosty benátskou kašnu nebo tureckou mešitu s minaretem a třemi kopulemi. Ve středu města je i největší koncentrace krámků s koženým zbožím. Při návratu k autobusu nás zaskočil personál nejedné restaurace, který na nás pokřikoval české výrazy. Že by tady tolik krajanů trávilo svou letní dovolenou? Nedovedu si představit, že by u nás někdo lákal Řeky na vepřo knedlo řecky. Podobné úvahy jsme měli čas rozebírat odpoledne na pláži za městem. Docela nás překvapilo, kolik německých rodin si prodlužuje léto na tomto řeckém ostrově. Noc jsme strávili mezi malými písečnými dunami, takže jsme si připadali jako na poušti. Tomu ostatně napovídala i skutečnost, že se povážlivě menšily zásoby pitné vody. A jako na každém ostrově, byl i na Krétě velký problém najít její kvalitní zdroj. Ještě, že jsme si včera všimli té dlouhé hadice ledabyle se povalující v kempu. A tak jsme brzy ráno najeli mezi apartmány a načepovali životadárnou tekutinu. Místní obyvatelé byli tak unaveni z předešlé noci, že něco jako projíždějící autobus je nemohl vzbudit.
Další návštěva na "ostrově bohů" je ve městě CHANIA. V průvodcích je označována jako "perla západní Kréty" a současně jako centrum politiky. Opět se zde setkáváme se směsicí benátských a typicky krétských památek, tentokrát se silným orientálním zabarvením. Restaurované čtvrtí s benátskými paláci, spletí uliček se spoustou taveren a obchůdků působí malebně a romanticky. Za návštěvu stojí námořní muzeum s modely antických lodí a archeologické muzeum umístěné v chrámu sv. Františka.
Po ruchu města nás odpoledne opět čeká odpočinek u vody. Aniž to tušíme, je to naše poslední setkání s dlouhými písečnými plážemi. Tak si ještě pořádně užijeme pozvolný přístup do vody a příjemné vlny.
(pokračování příště)
-VK-
|
Právník radí |
Každý z nás byl a jistě ještě dlouho bude teroristickým útokem z 11. 9. 2001, který byl spáchán v New Yorku, více či méně ovlivněn. Nelze zde takovýto čin komentovat, neboť jsme všichni z nás od tohoto data četli komentářů opravdu více než dost a komentářů opravdu zasvěcených. Jedním z mých pohledů na tuto hrozivou událost by mohlo být stručný pohled na to, jakým způsobem český trestní zákon upravuje skutkovou podstatu trestného činu teroru a jaké tresty za spáchání takovéhoto trestného činu pachatelům hrozí. Objektem, který je v tomto případě chráněn, je ústavní zřízení ČR spolu s lidským životem a svobodou každého člověka. Tohoto trestného činu se dopustí každý, kdo jiného úmyslně usmrtí nebo se o to pokusí či se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí anebo že mu způsobí újmu na zdraví či jinou újmu. Za takovýto čin hrozí pachateli trest odnětí svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečný trest. Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pachateli trestného činu teroru, a to za podmínek, že stupeň nebezpečnosti tohoto činu pro společnost je mimořádně vysoký vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku a uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti anebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody v rozmezí patnáct až dvacetpět let.
Uloží-li soud takovýto trest, může zároveň rozhodnout, že doba výkonu tohoto trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává. Tato skutečnost má svůj význam v tom, že se doba výkonu tohoto trestu potřebná pro podmíněné propuštění prodlužuje, a to velmi citelně. Osoba odsouzená k výjimečnému trestu může být totiž podmíněně propuštěna až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody. K tomuto kroku přistoupil zákonodárce v roce 1993 a o vypuštění tohoto ustanovení se v nejbližší době neuvažuje.
Rukojmím se dle mezinárodní úmluvy proti braní rukojmí z 17. 12. 1979 rozumí osoba, které se zmocní jiná osoba, nebo kterou jiná osoba zadrží a hrozí jejím usmrcením, zraněním nebo dalším zadržováním s cílem donutit třetí stranu, kterou může být stát, mezinárodní organizace, fyzická či právnická osoba či skupina osob, aby učinily jakýkoliv čin, nebo aby se jakéhokoliv činu zdržely, jako výslovnou nebo nepřímou podmínku propuštění osoby označené jako rukojmí.
Ústavní zřízení může pachatel poškodit zejména vraždou jejího představitele nebo cizího představitele. V druhém případě musí pachatel sledovat cíl, vynutit si splnění podmínek poškozujících ústavní zřízení republiky. Tím mohou být například požadavky pachatele jimiž by si vynucoval závažná vnitropolitická či zahraničněpolitická rozhodnutí.
Trestnost trestného činu teroru naopak zaniká, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku zamezil nebo ho napravil anebo učinil o tomto trestném činu oznámení v době, kdyjakémukoliv škodlivému následku mohlo být ještě zabráněno. Toto oznámení ale musí být podáno státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Vojáci takového oznámení musejí podat veliteli nebo svému náčelníku. Důležitá je též ta skutečnost, že v případě tohoto trestného činu uplynutím promlčení doby nezaniká jeho trestnost a to v tom případě, pokud byl spáchán za takových okolností, že jde již o válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva. Všem z nás, pokud se hodnověrným způsobem dozvíme, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin teroru, navíc hrozí v případě neoznámení tohoto činu trest odnětí svobody až na tři léta.
Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost teroru též tehdy, spáchal-li takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt. Tímto krokem je vyjádřena zásada ochrany, která vyjadřuje požadavek stíhat trestné činy, které směřují proti zvláště důležitým zájmům uvedených výše, bez ohledu na místo činu a osobu pachatale. Velmi obecně řečeno jde spolu s další zásadou, které se říká zásada univerzality o "vstřícný krok" a signál vůči všem ostatním zemím, který bez dalšího sděluje všem, že Česká republika není zemí, kde by se mohli teroristé ukrývat a nehrozilo by jim za jejich trestné činy trestní stíhání.
I když se v ČR případy politického vydírání pomocí rukojmí nevyskytují ve vyšším počtu, uzákoněním tohoto trestného činu Qeho skutkové podstaty) teprve v roce 1990, reagoval trestní zákon na již uzavřenou mezinárodní úmluvu. Je pravděpodobné, že události v USA budou mít vliv i na současnou podobu trestněprávní úpravy a určitým způsobem změní současné platné znění trestního zákona.
- J. M. -
|
Škola v ještě v nedávné době |
Článek o škole v minulém čísle jsem zakončil názorem, že dnes mohou být učitelé i žáci plně spokojeni: Vyhovující a vybavená školní budova, autobusové spojení z okolí do Křemže, školní jídelna apod. Chci dnes porovnat, jak se žilo žákům i učitelům dříve. Nevrátím se do doby Marie Terezie, kdy se zaváděla povinná školní docházka, kdy v malých učebnách se tísnilo 80 žáků a kdy učitelé v těžkých podmínkách si nuzně žili nebo živořili. Chci jen letmo vzpomenout na doby třicátých let, kdy jsme chodili do křemežské školy my.
V poměrně malých třídách - v budově u Soukupů, dokonce podepřené z bezpečnostních důvodů sloupem - jsme seděli dost namačkaní v lavicích po 4 - 6 žácích. Průměr 50 na třídu byl běžný, zatímco dnes je téměř poloviční. Lavice byly staré, málo pohodlné, těsné. V nich byly zapuštěny skleněné kalamáře, do kterých školník doléval inkoust. Do něho někteří darební kluci se snažili děvčatům namáčet copánky. Psalo se pérem, nasazeném v násadce, ale v první třídě jen tužkou, protože více namočené pero v inkoustu dokázalo dělat v sešitě kaňky. Zažil jsem však ještě psaní žáků na tabulky, když jsem jako začátečník nastoupil v roce 1946 na jednotřídku do Chmelné. Tam ještě měli malé tabulky prvňáčkové. Psali na ně tenkou křídou a po prohlídce napsaného učitel jim dovolil přivěšenou malou houbičkou vše smazat a psalo se dál. Nebyl to návrat do starých časů, ale snad šetření papírem za doby Protektorátu. A nebylo to špatné pro začátky psaní počtů a kreslení. Učebnice kromě čítanek na obecné škole (tj. 1. - 5. ročník) kromě čítanek nebyly. Ve třídách bylo pochopitelně topení lokální kamna na dříví a uhlí. Ostatní prostory v budově se nevytápěly. Tělocvik se bez tělocvičny pěstovat dal pouze ve třídě nebo u nás ho nahradily jen vycházky do okolí. Školní stravování, je už vymoženost posledních několika desetiletí. Za poslední hodinové přestávky si děti, které to stihly, zaběhly na oběd domů. Buď k babičce nebo byli doma rodiče zemědělci, řemeslníci. Mimo domov se tehdy tolik do práce tak nejezdilo a nechodilo. My přespolní jsme si brali něco k jídlu sebou, ponejvíc namazaný chleba.
Každá škola měla svůj stanovený obvod. Pro Obecnou školu v Křemži sahal od Mříče po Lhotku a do Stupné. Autobusové linky se začaly postupně rozvíjet až po válce. I z těch nejvzdálenějších míst chodili žáci pěšky. Jen velmi špatné počasí a hlavně v zimě závěje a fujavice byly omluvou. Oblečení a obuv byla však daleko za dnešním. Pamatuji si, že někteří spolužáci z Křemže chodili do školy v dřevákách. Rovnali si je do poliček u dveří třídy. Životní úroveň nebyla zdaleka taková jako dnes, muselo se opravdu všude šetřit a v některých rodinách, hlavně početnějších, byl v době nezaměstnanosti dost velký nedostatek. Teprve po válce roce 1945 začal obrat k lepšímu. Musím vzpomenout i jednotřídní obecné školy ve Chmelné, která byla jako mnoho jiných málotřídních škol zrušena v roce 1960. Kromě chmelenských dětí, které ji měly doma, sem docházely ze stanoveného školního obvodu děti z Katov, Stupenských Jednot a Vinné. Také měly daleko. Nejdále snad měly ze samot od Šlapů, Kráků a od Běhounků.
Je téměř neuvěřitelné, že po otevření Měštanské školy v Křemži (tj. vyšší stupeň dnešní základní školy) chodili sem nejen hoši z Brložska, z vesnic až ke Zlaté Koruně, ale i přes kopec z Habří (jednu a půl hodiny cesty) z Lipí, Dubného aj. Denně i v zimě si prošlapávali pěšinku.
Je to velký pokrok ve školství v porovnání s dobou, na kterou vzpomínáme. Učitelé i žáci žijí dnes v daleko lepších podmínkách. Daleko víc se však na nich žádá. Tento velký pokrok ve školství i zvýšené požadavky, to není jen u nás. Kulturní Evropě musíme stačit.
- F. Nejedlý -
|
Chlumská cihelna - doplněk |
V červnovém článku o chlumské cihelně jsem se zmiňoval o jejím původu, ale došel jsem jen asi k r. 1920. Od posledních majitelů jsem žádné starší údaje nezískal a ani v první chlumské kronice o cihelně není žádný záznam. Shodou okolností v červencovém čísle o stavbě nového kostela ve Křemži v létech 1885 - 1887 je v první křemežské kronice uvedeno, že kromě jiného materiálu na stavbu kostela, byly dodávány cihly ze schwarzenberské cihelny v Chlumu a z cihelen ze Mříčí a z Vrábče.
Z toho můžeme usuzovat, že zakladateli chlumské cihelny byli majitelé tehdejšího dvora Schwarzenbergové a že cihelna stála již před rokem 1885. Jak příznivý vliv na zdraví obyvatel mělo zavedení cihel do stavebnictví mohu doložit na příkladu mých rodičů, kteří v r. 1923 při pozemkové reformě koupili část dvora v Chlumu. Jak se dočítáme v brožurce z minulosti "Chlumu, Lhotky a Loučeje", byl dvůr v Chlumu kdysi tvrzí z kamene a se šindelovou střechou. Když jsme se do dvora v září 1923 na stěhovali, zjistil otec, že obytné místnosti jsou studené a vlhké. Také většina mých sourozenců, kteří se ve dvoře narodili, do jednoho roku zemřela. Po úmrtí třetího děcka, byla to první dcerka v naší rodině, která zemřela v prosinci r. 1930, upozornil pan doktor Mašek otce, že děti umírají na stejnou nemoc a že původ této choroby je patrně ve zdech budovy. Otec dvůr koupil za 124.000 Kč a bez nářadí a hospodářských zvířat. Strojní vybavení a dobytek dokupoval pak postupně. Než se odhodlal k přestavbě, zemřel další sourozenec. To otec již se stavbou neotálel a v r. 1935 dal staré stavení zbourat a postavit nové. Hned při bourání se zjistilo, že obytné budovy kdysi ve dvoře vyhořely a do obnovených zdí byly zastavěny staré trámy, asi ještě vlhké, protože nejen dřevo, ale i okolní zdivo, postavené z kamene a hlíny, bylo prorostlé houbou. Domněnka o původu choroby u dětí, jak ji pan doktor stanovil, byla správná a potvrdila ji i skutečnost, že další sourozenci dosud žijí a těší se dobrému zdraví.
Nové stavení bylo vybudováno rovněž z cihel z chlumské cihelny a obvodové zdivo z cihel zvaných petrášky, které měly tvar T a byly dovezeny od pana Petráše z Č. Budějovic. Petrášky byly vylehčeny podélnými otvory, jejich vazba byla pevná a stavba rychle pokračovala. pro informaci přikládám nákres tvaru a vazby petrášek.
ento příklad je důkazem, že vlastně i cihlová technologie v bytové výstavbě měla svůj důležitý význam pro zdravé bydlení a možno uvést, že měla vliv na prodloužení průměrného lidského věku.
-Z.H.-
|
SPORT |
POHÁR PODKLETÍ
- XX. ročník
29. září rekreační tenisté sehráli svůj poslední turnaj "O pohár Podkletí". 13 tenistů se důstojně rozloučilo s dvacetiletou tradicí tohoto turnaje. Pohár si na věčné časy odvezl vítěz Pešek do Netolic, druhý skončil Novotný (Č.B.), třetí Švrčina (Č.B.). Potěšila účast 5 hráčů z Křemežska. Sponzorskou oporou byl opět p. F. Zeman. Nesmazatelné vzpomínky - to jediné snad zbylo účastníkům z minulých let.
Případným zájemcům, organizátorům nového turnaje, přeji hodně chuti do práce.
- Z. Vítek -
TENIS
Poslední sobotu v srpnu se na tenisových kurtech ve Křemži konal tradiční turnaj ve čtyřhrách. Letošního, již IX. ročníku se za krásného počasí zúčastnilo rekordních 16 dvojic. Turnaj svou tenisovou kvalitou předčil předešlé ročníky a to díky účasti borce z Č. Budějovic (Meteor, S.K.P., Kněžské Dvory), Kamenného Újezdu a Netolic. Letošními vítězi se stala dvojice R. Houfek, J. Businský, která obhájila loňské prvenství. V krásném a naprosto vyrovnaném finále, porazili domácí tenisty F. Opelku, A. Reitingera. Zvláště v koncovce třetího setu se projevily větší tenisové zkušenosti borců z Č. Budějovic, které získávají v krajském přeboru družstev, jehož jsou pravidelnými účastníky.
Na třetím místě se umístila favorizovaná dvojice z Meteoru Royt P., Royt L.
FINÁLE: Houfek R., Businský J. - Opelka F., Reitinger A. - 2 : 1 (3:6, 6:4, 7:5)
O TŘETÍ MÍSTO: Royt P., Royt L - Veselý P. Veselý F. - 6 : 4
Křemežští tenisté se začátkem září zúčastnili turnaje ve čtyřhrách na kurtech S.K.P. v Č. Budějovicích. II. ročník turnaje provázela velká nepřízeň počasí. Přesto se zde výbornými výsledky prezentovala dvojice P. Klinkl, F. Cibulka, která obsadila výborné III. místo. Ve čtvrtfinále porazili favorizovanou dvojici z Motoru Č. Budějovice, hrající divizi družstev. Celkovými vítězi se stala dvojice Royt P. Veselý M. z Meteoru Č. Budějovice. Po úspěšné letošní sezóně se již tenisté těší na následující. Doufám, že svými dobrými tenisovými výsledky budou dál úspěšně reprezentovat naši obec.
- F. Opelka -
Krajský přeborník v karate pro rok 2001 opět z Křemže
Dne 15. září 2001 proběhl v Č. Budějovicích mistrovský turnaj Krajský přebor mládeže v karate, v kategoriích od žáků po juniory, s přímým postupem vítězů turnaje na Mistrovství ČR. Turnaje se zúčastnili dva zástupci obce Křemže, a to Milan ŠEBESTA (14) a Martin ŠEBESTA (9). Martin Šebesta zde měl těžkou pozici, jelikož obhajoval vítězství v kategorii mladších žáků z roku 2000, kdy se mu taktéž podařilo postoupit na Mistrovství ČR konané v Mladé Boleslavi, kde bohužel podlehl v zápase o bronzovou příčku. V roce 2001 v Krajské lize ani jednou nepodlehla všechna možná utkání vyhrál. Proto se obával, aby šňůru vítězství nepřerušil právě na tomto velice důležitém turnaji. Martin však nezklamal a opět svou kategorii mladších žáků do 40 kg vyhrál a tím postoupil na Mistrovství ČR, které se bude konat ve dnech 24. do 25. listopadu v Brně. Do této doby však Milana i Martina čeká účast v 3. kole Národního poháru konaném tentokráte v Č. Budějovicích dne 3. listopadu 2001.
-MŠ-
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
|
I N F O R M A C E |
Internet v Obecní knihovně ve Křemži
Již v minulém článku jsem Vás seznámila se změnami, ke kterým dojde v naší knihovně. Během léta Obecní úřad zařizoval nákup výpočetní techniky a připojení k Internetu. Čtenáři, kteří pravidelně navštěvují knihovnu, vědí, že počítače už v knihovně jsou. A já bych chtěla prostřednictvím tohoto článku seznámit všechny občany s možnostmi, které z toho vyplývají.
Ve výpůjční době knihovny, tj. každé pondělí a čtvrtek od 12:00 do 17:00 h máme možnost navštívit knihovnu a vyhledávat si informace na Internetu. Služby Internetu může využívat každý návštěvník knihovny starší 15 let, mládež do 15 let pouze v doprovodu rodinného příslušníka staršího 18 let. Uživatel musí ovládat základy práce na počítači s operačním systémem Windows a základní principy práce s počítačovou sítí Inernet.
Užívání Internetu je placenou službou. Každý uživatel má právo s Internetem pracovat 30 minut. Tuto dobu je možno prodloužit pokud není další zájemce o využívání této služby. Úhrada činí 1,- Kč za jednu minutu. Uživatel má možnost předem si rezervovat dobu užívání Internetu. Doba prodlení je maximálně 15 minut, poté může být služba poskytnuta jinému zájemci. Další potřebné informace Vám budou sděleny v Obecní knihovně ve Křemži, osobně nebo prostřednictvím e-mailu: oukremze@iol.cz.
- Miroslava Průchová, knihovnice -
SVOZ VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU
ve dnech 29. a 30. 10. 2001 bude uskutečněn svoz velkoobjemového odpadu (sporáky, lednice, pračky, nábytek...)
dne 29. 10. bude svoz z osad: Křemže, Chlum, Loučej a Lhotka
dne 30. 10. bude svoz z ostatních částí obce.
Odpad je nutno uložit poblíž komunikace a nahlásit pí Šimonové - tel 741115 nebo +420 606 589 318.
KŘEMEŽSKÝ ŠKŮDNÍK
Občané jistě zaznamenali "škodnou v revíru", která se stará o "zdárný" růst rhododendronů v parku před radnicí, které soustavným vytrháváním postupně likviduje.
Toto mu už zřejmě k jeho zábavě nedostačuje, a tak nedávno strhl ze zdi radnice i smaltovaný oválný štít se státním znakem, označující obecní úřad, který zde neponechal k opětnému osazení, ale odnesl si ho zřejmě domů jako suvenýr. Podaří se nám již společně odhalit a usvědčit onoho "neznámého" Křemežského škůdníka a zamezit mu jednou provždy v jeho řádění a ničení práce druhých?
Obec Křemže srdečně zve všechny příznivce výtvarného umění na Výstavu obrazů
Zdeňka Šimka a Evy Divišové-Šimkové
v prostorách radnice na Obecním úřadě ve Křemži
Výstava bude otevřena denně (mimo víkendy) do 10. listopadu 2001
II. koncert MLADÝCH PIANISTŮ
se uskuteční v pondělí, 5. listopadu, od 18:00 h v sále radnice ve Křemži.
Své umění předvedou posluchačky českobudějovické Konzervatoře.
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
