ARCHIV | 2001 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Duben 2001 - Číslo 4 - Ročník 11 |
![]() |
42. schůze rady spojené s pracovní poradou zastupitelstva se konala dne 5. 3. 2001 za účasti 14 zastupitelů. Na této schůzi nebyla schválena žádost o pokácení lípy v ul. Na Výsluní a dlouhodobý pronájem bytu v ubytovně Služeb obce. Zastupitelé projednali žádosti o prodej pozemků, seznámili se s návrhem začlenění naší obce do systému odběru a dalšího využití separovaného odpadu a s návrhem rozpočtu obce na r. 2001.
43. schůze rady, rovněž spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce, se konala před veřejným zasedáním zastupitelstva obce dne 19. 3. 2001. Na této schůzi bylo rozhodnuto o přidělení bytu v DPS po pí Čechové panu K. Sobolovi a o zapojení obecní knihovny do projektu rekvalifikace knihovníků vzhledem k plánovanému vybavení knihovny výpočetní technikou a zřízením internetového střediska v letošním roce. Dále se zastupitelé zabývali problematikou likvidace "černých skládek", jejichž počet se v letošním roce opět zvýšil a jejich likvidace vyžaduje nemalé finanční náklady z rozpočtu obce, které by mohly být využity účelněji.
Následně po této pracovní poradě se konalo veřejné zasedání zastupitelstva obce, kterého se zúčastnilo 13 zastupitelů (2 omluveni pro nemoc) a asi 35 občanů. Po úvodních formalitách starosta ing. Troup obšírně informoval občany o dění v obci a tajemník p. Linha podal informaci o činnosti rady obce. V další části bylo schváleno zapojení Křemže do systému pro likvidaci separovaného odpadu, schváleny převody pozemků, rozbor hospodaření obce za r. 2000 a rozpočet na r. 2001 ve výši 21.722 tis. Kč. Po diskusi, která byla zaměřena zejména na opravy místních komunikací, bylo přijato usnesení, jehož úplné znění otiskujeme dále.
44. schůze rady obce se konala dne 26. 3. 2001 a byl na ní schválen pronájem zařízení ordinace v bývalém zdravotním středisku MUDr. Šimkovi, nový výpůjční řád knihovny, nový sazebník úhrad za úkony pečovatelské služby a pronájem uvolněného bytu 1 + 1 v domě čp. 271 obálkovou metodou. Dále se rada zabývala přípravami na 10. Křemežský veletrh.
- Lin -
USNESENÍ
z veřejného zasedání zastupitelstva obce, konaného dne 19. března 2001 Zastupitelstvo obce Křemže na svém zasedání
|
![]() |
(Pokračování z č. 3/2001)
K významnému a cennému písemnému materiálu, o kterém jsem se minule zmínil, patří ještě několik dalších, i když už druhořadých písemností: Knihy neúplných zápisů o schůzích Hasičského sboru v Křemži, o schůzích Obce baráčníků, starousedlých obce Mříč, soubor listin z pozůstalosti Jana Smutka a Marie Husarové, poměrně velký soubor úmrtních parte známých osob z Křemežska, soubor pozvánek na plesy a jiné zajímavé akce z minulých desetiletí, starší mapy a plánky z Křemežska a jiné další zajímavé listiny. Z období poměrně bohaté činnosti Sboru pro občanské záležitosti (SPOZ) MNV jsou v archivu uložena alba a zápisy ze slavnostních akcí SPOZ jako vítání dětí do života, zlaté svatby, setkání s důchodci, naši branci.
V příruční knihovničce našeho archivu jsou knihy převážně s historickou náplní: Jiří Záloha: Z dějin Křemže (za Častolarů), Jan Elias: Farní osada Křemže, Lucie Pufferová nám věnovala kopii své diplomové práce o Doudlebsku (život, zvyky a nářečí), František Reitinger: Z jihočeských mlýnů, Jan Smil z Křemže od T. Wagnera, tři svazky novin Křemežsko z let 1957, 1958 a 1959. Připomínáme jen, že naše současné noviny Křemežsko po jednotlivých číslech shromažďujeme a úplné ročníky dáváme rovněž vázat. Samozřejmě, že zde máme i naši publikaci Z dějin Křemežska a od Josefa Peka z Vimperka Kroniku šumavských hvozdů, která popisuje komunistickou perzekuci v této oblasti a dotýká se tím i události na našem Křemežsku. (Tato kniha je zařazena jako půjčovní i v našich třech obecních knihovnách.)
Celá jedna skříň v našem archivu je naplněna ukázkami lidové umělecké tvorby. Lidová umělkyně Marie Husarová darovala archivu slaměnku doudlebských kraslic, tak jak se na Křemežsku s doudlebskými motivy dělaly a na další slaměnce tradiční velikonoční pečivo. Velmi cenné a vzácné jsou její malované šátečky, šátky a záložky do knih, vytvořené batikovou technikou. Ona byla jedna z mála, která dovedla touto technikou na přírodním hedvábí tyto krásné doplňky k oblečení a do domácnosti tvořit. Nemile překvapen jsem však byl, když jsem v drobné písemné pozůstalosti po p. Husarové, která byla dodatečně předána do našeho archivu, našel mj. i záznam o třídílném rukopisu, ve kterém pí Husarová popisuje život na Křemežsku snad ještě před první světovou válkou. V 73 kapitolách, jejichž výčet uvádí, popisuje život našich lidí od kolébky ke hrobu, práci, zvyky oblékání, jídlo, řemeslníky, živnostníky, hospody, mlýny atd. Smutně však musíme konstatovat, že toto vzácné rukopisné dílo předala pí Husarová Ústavu pro etnografii Československá akademie věd v Praze. Právem se domníváme, že to, co se týká Křemežska, má být uloženo v našem obecním archivu nebo i ve Státním okresním archivu, kde je to bezpečně uložené a ke studiu přístupné. Ověřili jsme si, že v ČSAV nebude toto dílo přístupné, proč? Kdo tam bude od nás jezdit a o zapůjčení se doprošovat a tam studovat?
Mnoho krásných výrobků z ručních prací nám do archivu věnovala pí Pavla Kolářová z Křemže č. 120 (u Sklářů). Jsou to vyšívané šátky, ubrusy, dečky, dětské a dívčí šatečky, vesty, polštáře i malované talíře, sádrové rytiny, sešívané krabičky z pohlednic aj. Většinu výrobků sem od ní přišlo v r. 1972. K výtvarným dřevěným výrobkům Křemežska patří typické dřevěné holubičky (František Jakeš ze Stupné), malované dřeváčky (učitelka Štichová), drobné dřevěné figurky ze dřeva (Ludmila Řezanková) a pivní soudek (Vojtěch Vaněček, Mříč.)
Historickou hodnotu mají staré bankovky a mince, darované Janem Smutkem. Je tu uložen i velký klíč od Křemežského hradu, nalezený v tomto místě při kopání a voskový otisk pečetě Albrechta Častolara, která byla nalezena na poli u Lhotky. Dobu ještě "starého Rakouska" nám připomíná rozsívka na ruční osev obilí, lněná koudel na předení na kolovratu (A. Nejedlá, Bohouškovice) dřevěný "kšír", t. j. postroj na hovězí dobytek (Mříč č. 5), kus střešní latě s "laťovákem", tj. dřevěný hřebík, kterým se latě přibíjely ke krovu (Křemže čp. 15).
Toto je zhruba výčet důležitých nebo i zajímavých archiválií, které jsou umístěny v zamykatelných skříních našeho archivu na radnici. Umístění archivu je zde opravdu důstojné a plní dobře svůj významný účel.
Je jen škoda, že nemáme na Křemežsku vyhovující volný prostor na uskladnění strojového a drobného vybavení hospodářství z dávno minulých desetiletí, aby to bylo uchováno jako zajímavosti pro budoucí generace.
- F. Nejedlý, správce archivu -
![]() |
Zatímco se lidé u nás na přílet oblíbených ptačích společníků připravují budováním různých "čáposedů" a počátkem dubna pak netrpělivě očekávají až se jarní příroda rozezní známým klapotem, málokdo asi tuší, jaké neuvěřitelné vzdálenosti na své pouti do zimovišt a zpět čápi každoročně překonávají.V rámci populárního projektu "Africká odysea" se ve spolupráci s Českým rozhlasem a Zoo Dvůr Králové n. Labem podařil našim ornitologům v loňském roce zajímavý experiment. Tentokrát označili miniaturními satelitními vysílači také dvě mláďata čápů bílých.
Během období podzim/zima 2000 bylo tímto způsobem zjištěno, že na rozdíl od dosud sledovaných čápů černých absolvují čápi bílí podstatně delší a náročnější cestu, která má často svůj cíl až na jihu Afriky.
Monitorování čapích samiček (Marty a Žofie) začalo v polovině srpna 2000, kdy obě opustily rodné hnízdo v Zoo Dvůr Králové a vydaly se, zřejmě jako součást velkého čapího hejna, tzv. jihovýchodní tahovou cestou. V porovnání s čápy černými, kteří Evropou protahují relativně pomalým tempem, byla rychlost přesunu čápů bílých fascinující - denně se dokázali přiblížit svému jižnímu cíli o 350 - 400 kilometrů! Samičky byly po přeletu našeho území nejprve lokalizovány v Maďarsku, jižně od Budapešti, další den v rumunských Karpatech a na jihu Bulharska. Do konce srpna doletěla jedna ze sledovaných čápic v Egyptě až ke břehům Suezského průplavu, což znamená, že během 11 dnů dokázala urazit přes území devíti států přibližně 3 300 kilometrů! Počátkem září dosáhla oblasti východního Súdánu.
Ve stejném období se nad evropskou částí Turecka "zastavila" cesta Žofie, druhé ze samiček. Po několika dnech bylo zřejmé, že došlo k jejímu úhynu. Díky tomuto neštastnému incidentu se však našim ornitologům podařilo poblíž tureckého města Sinekli odhalit oblast, kde jsou čápi a další tažní ptáci vystaveni mimořádnému riziku smrtelného úrazu na sloupech elektrického vedení. Pouť mladé samičky skončila v místech, kudy vede úzký tahový koridor k Bosporu - tím každoročně prolétají desetitisíce čápů, a protože v této části téměř nerostou stromy, usedají čápi často přímo na smrtící sloupy. Kolik čapích životů takto nešfastně končívá zatím není možno přesněji určit, odhady mluví o stovkách ...
Druhá, přeživší, čapí samička Marta se postupně na své pouti přes africký kontinent dostala v podzimních měsících přes Ugandu až k Viktoriinu jezeru v Tanzánii - tedy až na jižní polokouli, kde ji 1. prosince zaznamenaly satelity. Je zajímavé, jaké oblibě se čápi bílí těší také mezi obyvateli afrických zemí. Díky tomu, že se čápi v těchto oblastech živí kobylkami, schopnými během krátké doby zdecimovat veškerou úrodu, bývá hejno těchto ptáků pro domorodé zemědělce doslova spásnou záchranou.
V průběhu ledna 2001 byla Marta od svého rodného hnízda ve Dvoře Králové vzdálena více než 7 500 kilometrů (celkově však uletěla přes 10 tisíc kilometrů !). V této době už bylo více než jasné, že samička míří přes sever Zimbabwe dále na jih Afriky do Jihoafrické republiky.
Podle posledních satelitních údajů z počátku února 2001 se zdá, že až tento článek vyjde tiskem, bude zcela jistě čapí cestovatelka spolu s dalšími stovkami příslušníků svého druhu opět na cestě. Tentokrát zpět domů, do střední Evropy. Věřme, že se jim na této namáhavé pouti podaří uniknou všem nástrahám a štastně se vrátit tam, kde připravená hnízda už čekají... Snad se letos opět dočká i to křemežské; bez důvěrného klapotu červených zobanů si lze letní podvečer v naší obci už jen těžko představit.
Pokud budete mít zájem o další informace, stačí na internetu nalistovat tyto stránky
www.capi.internet.cz nebo www.radioservis-as.cz
B. Kolaříková Připraveno podle časopisu Ptačí svět, jaro 2001.
![]() |
Jaké je postavení občana jako poškozeného v českém právním řádu?
Jak co nejlépe (tedy včas a řádně) uplatňovat svá zákonná práva?
Co mám dělat v situaci, kdy jsem obětí trestného činu a mám pocit, že má osoba je nadbytečná a hlavní pozornost je směřována na potrestání pachatele, aniž by braly orgány činné v trestném řízení ohledy na můj zcizený majetek či různě vážné poškození mého zdraví?
Tyto a mnoho dalších otázek slýchám často od různých lidí různých společenských vrstev a slýchávám je až příliš často v době, kdy je bohužel příliš pozdě na kroky vedoucí k alespoň částečnému napravení porušených práv. Odpověď na každou z výše uvedených otázek by zabrala mnoho stran textu, ale bohužel zde není na takovýto rozsah odpovědí místo, ale pokusím se odpovědět alespoň obecně. Odborné analýzy Kriminalistického ústavu ČR již v roce 1998 obsahovaly odhady, že do pěti let - tedy do roku 2003, bude mít 60 % obyvatel ČR zkušenost se vzrůstající kriminalitou v tom smyslu, že se ocitnou v roli poškozeného, tedy někoho na jehož osobě či majetku byl spáchán nějaký trestný čin. Tento závěr není dle mé zkušenosti nijak nadnesen, spíše bych si dovolil závěr, že tento odhad byl bohužel správný. Snad největším problémem českého právního řádu je komplikovanost a příliš častá nedůsledná novelizace - obměna již platných zákonů, které jsou svým vznikem datovány např. do let šedesátých či sedmdesátých. Trestní řád, tedy zákon, který se svým vznikem datuje od roku 1961, byl do března 2001 změněn novelami celkem čtyřiatřicetkrát a stále jde o zákon, který nesplňuje představy našich zákonodárců. Pokud bychom porovnali např. procesní práva obviněného, tedy toho, kdo je obviněn z konkrétního trestného činu a je proti němu vedeno trestní stíhání a práva toho, kdo je poškozeným obětí trestného činu, musíme bez dalšího říci, že je jednoznačně ve výhodě obviněný.
Obviněný např. může:
![]() |
Pruty nařežeme, nikdy nelámeme, z košíkářská vrby. Poznáme ji podle dlouhých a žlutozelených prutů a podlouhlých listů. Před pletením proutky namočíme na 20 - 40 min. do studené vody. Jeden proutek, po délce rozřízneme, zasuneme jej mezi 6 nebo 8 srovnaných proutků, ohneme do pravého úhlu a svazek jim omotáme. Konec opět zasuneme mezi proutky a máme hotové držadlo.
Ze šesti do kulata:
Proutky rozdělíme tak, že máme v každé ruce po třech. Vrchní proutek z levé strany provlékneme kolem středního proutku na pravé straně a vrátíme jako nejspodnější zpět na levou stranu. Totéž učiníme s pravým horním proutkem. Tak střídavě postupujeme až ke konci proutků. Dobře a citlivě utahujeme.
Z osmi do čtverhranu:
V každé ruce máme po čtyřech proutcích. Horní levý proutek č. 1 provlékneme mezi proutky č. 6 a 7 na pravé straně, podvlékneme pod spodními dvěma proutky a vrátíme zpět na levou stranu. Totéž učiníme s horním pravým proutkem č. 8 a střídavě pokračujeme.
Z osmi do kulata:
Rozdělíme proutky na čtyři a čtyři pleteme jako ze šesti, s tím rozdílem, že horní proutek z jedné řady vždy obtáčíme kolem dvou středních na protilehlé straně.
Až se bude pletení chýlit ke konci, nezapomenout zavčas vplést mezi proutky barevné stuhy a provázek na svázání pomlázky. Pak už jenom zbývá mít pádnou ruku.
![]() |
Z. H.
VZPOMÍNKA (Jímatr)
Rybníček malý, plný žabince
mořem se zdál mi, když jsem byl malý.
Zalétám tam ve své vzpomínce,
u něj jsme zamala často si hráli.
Zabráni plně do hry kouzla
jsme pořádali závody,
zrádně mně v trávě noha sklouzla
a já se skácel do vody.
Nějak jsem se ven zase vrátil,
košilku plnou žabince,
botky jsem tenkrát v bahně ztratil
a utíkal jsem k mamince.
Dlouhou pak byl jsem na posměch
ze školy domů hnán,
holky se sborem žáků všech
volaly na mne: Hastrman!
Rybníčku malý, plný žabince,
Čas míjel mílovými kroky...
rád bych zas běžel k mamince
jak před těmi přemnohými roky.
Osud ji pozval ve svém řádu
v jiný svět, více hostinný,
na její malý růvek kladu
vzpomínku jako květiny.
1999
![]() |
SLUŽBY OBCE KŘEMŽE, tel. č. +420 380 741 115, pí Šimonová +420 606 589 318
nabízí tyto služby
V DOMĚ SLUŽEB JSOU DÁLE TYTO FIRMY:
![]() |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
![]() |
UPOZORNĚNÍ PRO RODIČE
Ředitelství Mateřské školy Chlum a Křemže upozorňuje všechny rodiče, kteří mají zájem o umístění dětí do tohoto zařízení, že začínáme přijímat žádosti o umístění dětí do mateřské školy.
Nutno zdůraznit, že se nejedná pouze o děti, které chtějí navštěvovat MŠ k 1. září 2001, ale i o děti, které budou chtít do MŠ docházet v průběhu celého roku - to je od 1. 9. 2001 do 31. 8. 2002.
Jejich přihlášky musí být u ředitelky MŠ založeny. Potřebné formuláře si mohou rodiče vyzvednout v MŠ Chlum a Křemže.
Den matek
Děti Mateřské školy Chlum se svými učitelkami by rády popřály všem maminkám, babičkám a tetičkám dni Dni matek. Při této příležitosti si pro vás, pro všechny připravují krátké kulturní vystoupení, které Vám předvedeme v pátek 11. května 2001 v hostinci U Bednářů. Začátek ve v 15:30 hodin.
Budeme se na vás těšit.
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
ZA MĚSÍC DUBEN 2001 se vybírá
11. 4. 2001 od 12:30 h do 17:00 h
12. 4. 2001 od 12:30 h do 16:00 h
13. 4. 2001 od 12.30 h do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.
Státní okresní archiv a Okresní vlastivědné muzeum v Českém Krumlově
Vás zvou na výstavu LEGIONÁŘI NA ČESKOKRUMLOVSKU 1914 - 1928.
od 6. dubna do 22. června 2001 Státní okresní archiv - výstavní sál Plešivec 268, Č. Krumlov.
Pondělí - pátek 10:00 - 18:00 h. Vstupné 5,- Kč.
SVOZ VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU
Služby obce provedou ve dnech 23. 24. 4. 2001 svoz velkoobjemového odpadu (sporáky, lednice, pračky nábytek, matrace, koberce)
dne 23. 4. bude svoz z osad Křemže, Chlum, Loučej, Lhotka
dne 24. 4. bude svoz z osad Mříčí, Chlumeček, Stupná, Chmelná a Bohouškovice
Odpad je nutno uložit poblíž komunikace a nahlásit pí Šimonové tel. 741115 nebo +420 606 589 318. .;..;..;.
OBEC KŘEMŽE PRONAJME BYT 1 + 1 II. kategorie.
Bližší informace na Obecním úřadě ve Křemži.
Centrum služeb zdravotně postižených občanů a Okresní organizace SONS v Českém Krumlově společně s Cestovní kanceláři PET-TOUR, Tábor
pořádají
OZDRAVNÝ POBYTOVÝ ZÁJEZD DO BIBIONE (Itálie)
Termín: 15. 9. - 22. 9. 2001
Doprava: 1.350,-Kč
Cena pobytu: 1.450,- Kč
Je zde možné zúčastnit se výletů do Benátek, Terstu i Miramare za 390,- Kč nebo do Verony za 490,- Kč.
UBYTOVÁNÍ je zajištěno v plně vybavených a zařízených apartmánech pro 4, 5 nebo 6 osob. Kuchyňka na ohřev a podávání jídla zařízená. Nutno přivézt vlastní povlečení.
ODJEZD je v pátek ve večerních hodinách a návrat za týden v neděli v ranních hodinách
TRASA: Č. Budějovice - Dolní Dvořiště (hraniční přechod) - Linc - Salzburg Vilach - Tarvizio (hraniční přechod) - Udine - Latisana - Bibione, po trase jsou tři plánované zastávky.
PŘIHLÁŠKY A INFORMACE : Pí Plánská, Mříčí, tel.č. 741330
KONZERVATOŘ České Budějovice spolu s OÚ KŘEMŽE
Vás zvou na večer komorní hudby
dne 25. dubna 2001 od 19.00 hodin
v sále radnice ve Křemži
INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |