ARCHIV

2002

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Listopad 2002 - Číslo 11 - Ročník 12

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (465 kB)

• Z jednání rady obce a zastupitelstva obce
• V0LBY 2002
• Státní svátek 17. listopad
• Právník radí
• NAŠE CIHELNY
• Tajemství a záhady Křemežska
• Okénko lékaře
• Co se to objevilo před radnici?
• Společenská kronika
• Co se psalo ...
• KŘEČEK
• Podzim v knihovně
• Úcta k předkům
• BADMINTON
• Bezpříspěvkoví dárci krve
• Informace

Z jednání rady obce a zastupitelstva obce

Rada obce se sešla na své 69. schůzi, spojené s pracovní poradou zastupitelstva před veřejným zasedáním zastupitelstva obce dne 15. 10. 2002. Byla provedena kontrola plnění úkolů z minulých schůzí, bylo projednáno čerpání rozpočtu za 3. čtvrtletí a změny v rozpočtu obce, program a zajištění návštěvy ze švýcarského Kirchlindachu, žádosti o prodej pozemku a pronájem prodejny ve Mříčí a další body, o kterých bude rozhodováno na veřejném zasedání zastupitelstva obce.

Rada obce a zastupitelstvo obce neschválili poskytnutí půjčky z rozpočtu obce fyzické osobě - podnikateli a pronájem sálu ve Chmelné pro pořádání diskoték.

Následně po této schůzi se konalo 16. veřejné zasedání ZO, kterého se zúčastnilo 12 zastupitelů a asi 45 občanů. Po úvodních procedurálních záležitostech starosta podrobně informoval přítomné o dění v obci a tajemník podal zprávu o činnosti rady obce. V další části byl schválen prodej pozemku ve Stupné pro rozšíření zahrady, pronájem prodejny ve Mříčí novému nájemci, neboť stávající pí Šanderové koncem roku končí a o prodloužení nájmu nemá již zájem a výkup části pozemku ve stavební zóně "Východ", čímž vzniknou další tři stavební parcely, z nichž o dvě mají vážný zájem další kupující. Zastupitelé schválili prominutí splátky půjčky ve výši 30.000,- Kč, poskytnuté obci SDH Chmelná na opravu společenského sálu ve Chmelné, neboť prostředky byly účelně vynaloženy na zateplení sálu, čímž došlo k zhodnocení nemovitosti v majetku obce.

Schváleny byly rovněž změny v rozpočtu obce na r. 2002 ve výši 887 tis. Kč, vyvolané převážně povodněmi a vyšším daňovým příjmem a výdajem.

V souladu s novým zákonem byla schválena Zřizovací listina a Knihovní řád obecní knihovny ve Křemži.

V diskusi pak byla diskutována otázka možnosti přímého rozhodování občanů ve věcech obecních, možnost plynofikace Loučeje, zahájení prací na ZTV v zóně "Východ", výstavba koupaliště v Chlumu, chodníky v ulici Krumlovské a Pod Jáníčkem, odpady ze zahrádek, čekárna ve Chmelné, likvidace povodňových škod a další problémy, které trápí naše občany. Závěrem bylo přijato usnesení, jehož plné znění otiskujeme:

1. BERE NA VĚDOMÍ
   • zprávu starosty o plnění úkolů z minulého zasedání zastupitelstva obce
   • informaci starosty o dění v obce
   • zprávu tajemníka o činnosti rady obce
   
   
   
2. SCHVALUJE
   • rozpočtové změny v rozpočtu obce na r. 2002 dle předloženého návrhu
   • prodej pozemku KN č. 1857/1 ve Stupné, k. ú. Křemže - 443 m², za cenu 100,- Kč/m²
   • pronájem nebytových prostor - prodejna Mříč, za stejných podmínek jako dosud a za podmínky zachování prodeje potravin
   • výkup části pozemku PK č. 173/3 o výměře 40 m², v k. ú. Křemže stavební lokalita Východ, za cenu dle znaleckého posudku, pro možnost vytvoření dalších stavebních parcel
   • prominutí splátky půjčky SDH Chmelná ve výši 30.000,- Kč za účelem dalších úprav kulturního sálu
   • Zřizovací listinu a Knihovní řád Obecní knihovny Křemže
   
   
   
3. UKLÁDÁ
   • starostovi uzavřít smlouvy dle bodu 2. tohoto usnesení
   • vstoupit v jednání se Zemědělským družstvem Křemže o úhradě jedné poloviny daně z převodu nemovitostí čp. 319 a 321 ve Křemži
   • starostovi a hospodářce obce provést rozpočtové změny v rozpočtu obce na r. 2002 dle schváleného návrhu
   • starostovi informovat SDH Chmelná o prominutí splátky půjčky

V0LBY 2002

Jak jsme volili?

Voleb do zastupitelstva obce Křemže, konaných ve dnech 1. - 2. listopadu 2002 se zúčastnilo celkem 58,13 % voličů, tj. z 1999 zapsaných voličů přišlo k volbám 1.162 voličů, kteří dali kandidátům celkem 15.662 platných hlasů. (V r. 1998 činila účast 57,82 %) Hlasování proběhlo v jednotlivých volebních okrscích s těmito výsledky:

		VO č.1	VO č.2	VO č.3	Křemže celkem
Účast:		57,1 %	59,2 %	61,5 %	58,1 %
Celkem hlasů:		9.837	3.812	2.013	15.662
Z toho pro :	KDU-ČSL	1.951 - 19,8 %	1.103 - 28,9 %	422 - 21,0 %	3.476 - 22,2 %
	ODS	4.761 - 48,4 %	1.630 - 42,8 %	717 - 35,6 %	7.108 - 45,4 %
	SNK	2.692 - 27,4 %	979 - 25,7 %	703 - 34,9 %	4.374 - 27,9 %
	PB	433 - 4,4 %	100 - 2,6 %	171 - 8,5 %	704 - 4,5 %

Z celkového počtu hlasů pro strany, byly výpočtem přiděleny mandáty

• KDU-ČSL - 3 mandáty
• ODS - 8 mandátů
• SNK - 4 mandáty
• PB - 0 mandátů

Státní svátek 17. listopad

V roce 1998 byl naší vládou odhlasován nový státní svátek, významný v dějinách našeho národa, 17. listopad, jako Den boje za svobodu a demokracii. Nezapomenutelným se pro nás stal v r. 1939, kdy vysokoškolská mládež o pohřbu studenta Opletala dala jasně najevo svou nenávist k německým okupantům a přinesla tak i několik obětí na životě.

Po uplynulých dalších padesáti letech 17. listopadu r. 1989 opět naše vysokoškolská mládež projevila veřejně svou nenávist ke komunistickému režimu a žádala svobodu a demokracii. Ke zdravému jádru našeho národa se postupně připojovali ti, kteří dosud museli mlčet. Poroba nacismu, snaha nás likvidovat a po něm nadvláda komunistického režimu je natrvalo za námi. Už pomalu se zapomíná na zadrátované hranice, na persekuci našich významných občanů, zapomíná se na zatýkání nevinných, mučení a popravy, na nespravedlivé propouštění ze zaměstnání, znemožňování dalšího studia některým schopným žákům a jiné persekuce. To vše se zdá dnes už jako temný sen. Máme dnes plnou svobodu, v ní plně svobodné už kolikáté volby do všech vládních orgánů a plně jsme se zařadili mezi ostatní svobodné státy. Je však jen na nás, abychom se snažili po těch padesáti letech obou totalit dohnat to, v čem nám svobodné národy dávno ujely.

- F. Nejedlý -

Právník radí

Alkohol, dopravní nehody, práva a povinnosti řidičů.

Vzhledem k větší nežli značné obsahové rozsáhlosti tohoto tématu se pokusím o heslovitost a přísnou stručnost. Věřím, že téměř každý v níže uvedených řádcích najde "svůj kámen úrazu" a že mu budou uvedené informace k více než nepatrnému a striktně preventivnímu užitku. Uvědomte si prosím, že co řeknete poprvé u dopravní nehody či při silniční kontrole policistovi je pravda, i když to pak pravda tak docela není. Co řeknete ve svůj prospěch je většinou přehlíženo a tomu, co řeknete ve svůj neprospěch každý velmi ochotně naslouchá, zvláště, pokud to řeknete poprvé.

Za alkohol se považují: lihoviny, destiláty, pivo, víno a jiné nápoje obsahující více než 0,75 objemového procenta alkoholu. To znamená, že tzv. nealkoholické pivo s obsahem 0,5 obj. procenta alkoholu nelze mezi alkoholické nápoje zařadit. Lihovinami jsou alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 objemových % etanolu, kromě vína a piva. Destiláty jsou naopak alkoholické nápoje z nichž etanol pochází např. ze zkvašené tekutiny nebo z vydestilovaného částečně zkvašeného nebo nezkvašené suroviny v lihu, lihovině nebo destilátu. Chuť a zbarvení tohoto destilátu musí pocházet převážně ze zpracovaných surovin.

• Jednotlivé nápoje mají přibližně tento obsah alkoholu: piva 2,5-5 %, tzv. desítka - 3 %, dvanáctka cca 3,6 %, vína 11-15 %, aperitivy 20-25 %, destiláty 35-50 %.





• Každý člověk má v krvi asi 0,03-0,05 promile (gramů alkoholu na kg krve) látek podobných alkoholu. Množství těchto látek se může zvýšit i požitím nápojů s nepatrným obsahem alkoholu či vdechnutím organických ředidel.





• Množství alkoholu, které organismus odbourá za 1 hodinu se pohybuje v rozmezí 0,10-0,20 promile. Skutečně dvakrát lépe jsou na tom pouze jihoameričané - z jakého důvodu nevím, ale stavbou vnitřního ucha jako u specifické skupiny Indiánů díky čemuž nemají téměř žádný pocit závratí a byli z tohoto důvodu využíváni při stavbě mrakodrapů to jistě nebude.





• Odbourávání alkoholu nelze významně omezit pitím kávy, nealkoholických nápojů, studenou sprchou apod. Věřte, že jde pouze o zlepšení subjektivních pocitů - nic víc.





• Při silniční kontrole nesmějí policisté použít jinou detekční trubičku nežli s původní žlutobílou barvou a šipka musí směřovat směrem do balonku - ne obráceně. Nevěřili byste, co vše je při silniční kontrole možné. Též je pochopitelně přísně zakázáno, aby byl vzduch z balonku protlačován (kýmkoli...) ven z balonku přes trubičku - důvody Vám jistě nemusím vysvětlovat. Reakce je v trubičce ukončena zhruba do dvou minut. Jiné nežli zelené zabarvení svědčí o větším množství např. nikotinu v plicích a nesignalizuje větší množství alkoholu v krvi. V případech pochybností se zkouška po 15 min opakuje (tento úsek kratší být nesmí).





• Policista je oprávněn vyzvat řidiče ke krevní zkoušce až po pozitivní zkoušce dechové. To neplatí u osob léčících se inzulínem nebo pokud se jedná o podezření u ovlivnění omamnými či psychotropními látkami. V tomto případě je osoba ihned předvedena k lékařskému vyšetření a k odběru krve, moči, slin apod.





• Pokud se podnapilý řidič výzvě nepodrobí, jsou policisté oprávněni tuto osobu předvést či proti němu použít donucovací prostředky. Protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem vyplňuje částečně policista, který je přítomen u zákroku odběru krve. Lékař poté zjištuje doplňující údaje. Samotný lékařský závěr musí obsahovat, zda osoba jeví či nejeví známky podnapilosti. Pokud by odběr krve byl spojen u konkrétní osoby s velkým zdravotním rizikem, odebere lékař moč. Výsledky z laboratoře se běžně zasílají na příslušné policejní útvary.





• Pokud je alkohol v krvi zjištěn anebo pokud o kontrolu požádal sám řidič, hradí celý lékařský zákrok sám.





• Hladinu alkoholu v krvi lze téměř laboratorně přesně zjistit na základě podrobných znaleckých výpočtů vztahující se ke konkrétní osobě a jejímu zdravotnímu stavu.





• Pokud policista na základě orientační dechové zkoušky má důvodné podezření !!!, že řidič požil alkohol, předvede jej k lékařskému vyšetření a současně mu zakáže další jízdu.





• Léky, které mohou ovlivnit množství alkoholu v krvi již nejsou velkým počtem výrobců léků označovány nám všem jistě známým trojúhelníkem a je tedy na každém řidiči, aby si charakter léků sám ověřil. Těmito léky, které mohou ovlivnit schopnost řídit vozidlo jsou zejména Ataralgin, Valetol, Ibuprofen, Alnagon, Korilan, Berodural spray, Kerotek spray, Dithiaden, Prothazin, Kinedryl, Theadryl, Rohypnol, Nitrazepam, Corinfar, Dopegit, Tenormin, Thimoptol, Mezocain, Procain, Neurol, Bellaspon, Diazepam, Defobin apod.

Namátkou vybraná "samozřejmá" pravidla, jak se chovat při běžných situacích při jízdě:

Předjíždění: Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti!!! o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění! Řídič nesmí předjíždět též na přechodu pro chodce a bezprostředně před ním anebo na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním. Poslední věta se zdá býti automatickou, ale nikoli pro všechny. Řidič nesmí snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu či omezovat plynulost provozu, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.

Vzdálenost mezi vozidly: Řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním. Toto je krásně a jednoduše zákonem stanoveno a právě proto si dopodrobna ještě jednou tuto větu přečtěte, zvláště pokud jste "ten, kdo jel v případě dopravní nehody za vozidlem...".

Železniční přejezd: I v případě, že je železniční přejezd opatřen výstražným osvětlením, jsme všichni povinni před železničním přejezdem počínat si zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda můžeme železniční přejezd bezpečně přejet. Ve vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km/h. Svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km/ h. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.

Osvětlení: Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru. Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.

Vlečení motorových vozidel: Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60 km.h^-1. Motorové vozidlo se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad řízení a účinné brzdy. Při vlečení motorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby vzdálenost mezi vozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí být vzdálenost mezi vozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí být menší než 1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm). Řidiči vlečného a vlečeného vozidla jsou povinni si předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy! Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Motocykl bez postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlo.

U vlečného vozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla. Vlečené vozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby. Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvícena obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem. Tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu vozidla.

Jak se chovat bezprostředně po nehodě?
- o tom si povíme v příštím Křemežsku.

- J.M. -

NAŠE CIHELNY

Cihelna ve Stupné

Když jsme se zmiňovali v Křemežsku o přestavbě kostela v r. 1887, pátrali jsme po původu materiálu, odkud pocházel kámen, cihly a kdo byli stavitelé a sponzoři tehdejší přestavby. Jak jsme se přesvědčili, pocházely cihly ze Schwarzenbergské cihelny v Chlumu a z cihelny ve Mříčí. K tomu se nám přihlásilo několik pamětníků, od kterých jsme se dozvěděli, že cihly pálili i ve Stupné, v Rojšíně a v dalších obecních cihelnách na Křemežsku a Brložsku. Ke Křemži patří ještě obec Stupná, tak bych se chtěl zmínit ještě i o této cihelně.

Pamatuji si, že jsem byl jednou myslím, že to bylo za války asi v r. 1944 - projíždět naše valachy a od Nové Vsi se táhly tmavé mraky. Vyjížděl jsem právě od Chlumečku brložskou silnicí, když začínaly padat první kapky. Před Stupenskými jednotami jsem podstoupil pod strom a obhlížel krajinu. V údolí mezi Jednotami a obcí Stupnou stálo stavení podobné cihelně, o němž jsem se až teď dozvěděl, že to byla stará obecní cihelna. Na odbočce z brložské silnice k této cihelně stával vysoký dřevěný kříž, který asi zmizel i s těmito cihelnami. Ve stupenské cihelně pálíval cihly pan Pecka se svými syny. Kdo cihly potřeboval, musel si k pálení sehnat dřevo, práci si dojednat s panem Peckou a dohodnout se o odměně. Platilo se buď penězi nebo cihlami a pan Pecka si je příležitostně prodal.

Dřevo na vypálení cihel nevyžadovala jen cihelna v Chlumu od doby, kdy byl Chlumský mlýn rozšířen i o pilu. Pak se v cihelně pálily okrajky z kmenů ze kterých se řezala prkna a trámy. Tak si stavitel nebo zájemce o stavbu mohl v Chlumu objednat nejen cihly, ale i řezivo. To byly trámy, latě a prkna. A že se po první světové válce hodně stavělo, mlýn, cihelna i pila v Chlumu byly velmi prosperujícím podnikem.

Většina cihelen ukončila svou výrobu po 48. roce, kdy cihly a tvárnice vyráběly jen velké znárodněné cihelny, zatímco malé obecní cihelny byly zrušeny, přičemž trámy a cihly z nich posloužily jako stavební materiál při budování nových objektů Jednotných zemědělských družstev jako byly drůbežárny, vepříny a kravíny.

Chlumskou cihelnu přebudovali hasiči na hřiště, hasičské cvičiště a kulturní stánek. Ten spočíval v přístřešku pro hudebníky a hostinského při pořádání letních mejdanů a tanečních zábav v přírodě. Tomuto účelu slouží dodnes.

- Zdeněk Hořejší -

Tajemství a záhady Křemežska

Záhadná smrt Jana Smila ze Křemže

Snad nejznámější z našich šlechtických předchůdců, který sídlil na Křemežsku, byl Jan Smil z Křemže. Jeho životní dráha byla zajímavá natolik, že je s podivem, že o této osobnosti doposud nebyla vydaná samostatná monografie ani román. Jistě by šlo natočit i zajímavý historický film. Tuto mezeru by měl alespoň částečně vyplnit i tento článek, který se bude věnovat především souvislostem a smutnému konci Jana Smila z Křemže.

Jan Smil se narodil ve vladyckém rodu Dubenských z Chlumu, kteří byli jednou větví Bavorů ze Strakonic, jak dokládá i heraldické znamení. Bavorové i Dubenští měli v rodovém znaku střelu doleva vzhůru hrotem (viz úvodní strana Křemežska) a jako klenot orlí křídla. Lišilo se jen barevné provedení. Zatímco Bavorové měli střelu modrou na zlatém poli a jako klenot zlatá orlí křídla, měli Dubenští střelu bílou na červeném poli a jako klenot červená orlí křídla. V době, kdy se Jan Smil narodil, nashromáždil jeho otec Smil na místní poměry již nemalý majetek. Jan Smil prožil dětství na rodném hrádku v Křemži. Patřil ke křemežské větvi rodu Dubenských z Chlumu a nutno konstatovat, že tato větev jednoznačně hrála po rozdělení rodu prim. Jan Smil jako méně majetný šlechtic vstoupil záhy do služeb Oldřicha II z Rožmberka, ale zanedlouho se s ním rozchází. Důvodem je Smilovo kališnické vyznání, které se neztotožňuje s katolickým vyznáním Rožmberka. Od této doby se datuje drobná válka, kterou mezi sebou tito šlechtici vedou.

Smolné knihy z této doby jsou němými svědky těchto událostí. V rožmberských popravčích knihách můžeme opakovaně čísti z výslechů husitských zajatců na mučidlech, že Jan Smil nabádá a podněcuje k tažení na katolické bašty, mj. i na Český Krumlov.

Z historických listin je známo, že Jan Smil z Křemže byl v říjnu 1422 vězněn v Českém Krumlově. Obvinění však musela být značně malicherná, protože Rožmberk ho nakonec byl nucen propustit. Nabízí se zde však i možnost, že tato listina je podvržená, což u Rožmberků není nic zvláštního, jak dokládají četná další falza.

Další události jsou ve světle drobných naschválů, které jsou opakovaně řešeny nejdříve vždy spíše diplomatickou cestou a vzájemnými vysvětlováními, ke kterým dochází většinou na českokrumlovském hradě. Jan Smil je však vždy opatrný a tyto výměny názorů se dějí pod ochraným glejtem a někdy i za značné účasti Smilových ozbrojenců. Nicméně při jednom návratu z Rakous jsou Smilovi ozbrojenci přepadeni Rožmberkovými lidmi, pobiti a o získaný lup pochopitelně obráni. Tehdy dává Jan Smil přednost před vzájemným vyjednáváním žalobě na Oldřicha II. z Rožmberka a věc se tak dostává před krále Zikmunda. Je třeba si uvědomit, že v této době již Jan Smil nepatřil k bezvýznamné šlechtě, ale jeho hvězda začala stoupat. Sňatkem s Annou z Rožmitálu nabyl totiž značného majetku a navíc roku 1420 se stal majitelem hradu Hus na Prachaticku. Ten mu s největší pravděpodobností ještě před nečekanou smrtí roku 1420 postoupil Mikuláš z Husi (původně z Pístného), který byl na hrad dosazen králem Václavem IV. jako dědičný purkrabí.

Zásadním je také to, že po bitvě u Lipan 30. 5. 1434 se stal Jan Smil přívržencem krále Zikmunda, a proto není divu, že Zikmund dává Janu Smilovi z Křemže za pravdu v majetkových sporech s Rožmberkem, a tak Jan Smil získává k velké nelibostí Rožmberka zlatokorunské zboží. Panství hradu Hus tehdy dosáhlo svého největšího rozmachu. Tento fakt byl jistě hlavním důvodem, proč se Oldřich II. z Rožmberka rozhodl v následujícím čase jednat tak, jak jednal.

Historikové často zmiňují i loupeživý způsob života vladyky z Křemže. To je jistě pravda, avšak je třeba říci, že v období husitských válek se tomuto způsobu života věnoval téměř každý pod zástěrkou boje proti nepřátelům. Doba byla nejistá a každý se snažil přilepšit si jak mohl. Vzpomeňme tady známého loupeživého rytíře Habarta Lopatu z Hrádku, který bývá někdy spojován jako druh Jana Smila, protože po něm převzal hrad Hus poté, co Jan Smil padl do léčky Rožmberka a byl zajat. Faktem nicméně je, že Habart Lopata byl katolík a i když zcela zjevně se dal na dráhu loupeživého rytíře, svému vyznání zůstal věrný. Což koneckonců dokládá i to, že byl koncem dvacátých let pánem na hradě Lopata, kde předtím panoval jeho bratr Jan Habart z Lopaty (taktéž přísný katolík), a že byl 27. 10. 1432 obležen husitskými vojsky, která nakonec v únoru 1433 hrad dobyla. Ještě dnes jsou v okolí hradu patrné stopy obléhacích prací.

Zásadní pro osud Jana Smila se stává rok 1439, kdy je zprostředkovaně domluveno prostřednictvím rytíře Tomáše z Chotěmic další vysvětlování na hradě v Českém Krumlově. Není přesně jasné, proč si tak jindy opatrný Jan Smil pro tento případ nezajistil ochranný glejt, ale patrně se již cítil bezpečný na to, aby něco podobného vyžadoval. To se mu však stalo osudným. Když byl lstivě vylákán do hradu, zmocnili se ho Rožmberkovi lidé a uvrhli ho do žaláře. To byla chvíle pro Habarta Lopatu, který se svou loupežnickou družinou obsadil prázdný hrad Hus a odtud přepadával kupce na Zlaté stezce. Zanedlouho byl proto prohlášen za zemského škůdce a hotovost pod vedením Přibíka z Klenové, Petra Zmrzlíka ze Svojšína a Jana Sedleckého z Prachatic s pomocí klatovských měšťanů v roce 1441 hrad oblehla a po půl roce (8. záři se posádka vzdala za volný odchod a hrad byl rozbořen. Habart pak odešel se svými lidmi do Českých Budějovic. Rozsáhlé obléhací práce jsou patrné dodnes severně od předního dílu hradu. Příčné opevnění s palebným postavením uzavírá ostrožnu před hradem. Vrchol kopce před hradem zaujalo patrně velitelské opevnění, v jehož okolí bylo zřejmě vlastní ležení. Stopy obléhacích zákopů a bašt jsou i na jiných místech v okolí zříceniny. V té době je Jan Smil těžce žalářován. Roku 1439 zemřel Albrecht Rakouský, který se angažoval ve věci zatčení Jana Smila a tak Rožmberkovi značně usnadnil situaci. Ten roku 1444 již značně nalomeného Jana Smila donucuje k podepsání řady smluv, ve kterých se zříká majetku a dále se zavazuje, že již nebude škoditi Rožmberkům, za což ho Rožmberk propustí ze žaláře. Těžko říci, zda byl Jan Smil vystaven i mučení, ale pouhý fakt, že ve vězení strávil řadu let, hovoří za vše.

20. prosince roku 1444 podepisuje Jan Smil všechny dokumenty, které mu Rožmberk podstrčí a očekává propuštění, ke kterému má dojít poté, co přijde jeho manželka a taktéž se vzdá veškerých nároků na majetek a donese některé listiny o vlastnictví a nárocích Jana Smila. Poté když tak činí, děkuje Jan Smil za propuštění, ale Rožmberk, aníž by hnul brvou, konstatuje, že mu není jasné, jak je možné, že vlastní majestát krále Václava IV. na krumlovské zboží, když sám toto předtím popřel. A aniž by ho nechal promluvit, obvinil ho, že je padělatel a znovu ho uvrhl do vězení. Obvinění to bylo účelové a čas ukázal, že nespravedlivé.

Jan Smil se spravedlnosti nedočkal a byl tajně nakonec popraven roku 1447. Jeho smrt byla poslední šancí Rožmberka, jak zabránit tomu, aby byla nastolena spravedlnost. Podle jedné verze byl tajně sťat, dle jiné - mnohem pravděpodobnější, byl zavražděn přímo ve vězení. Následně Oldřich II. z Rožmberka zabavil veškeré statky Jana Smila z Křemže a hrádek v Křemži dal pobořit.

Jeho smrtí skončila éra křemežské větve pánů Dubenských. Synové Jana Smila se nakonec po létech domohli odškodnění v podobě 60.000 kop grošů, o které se rozdělili. Záhy však zchudli, a tak rod křemežských vladyků zanikl. Odkoupené zboží pak Rožmberkovi synové prodali roku 1451 Přibíkovi a Benešovi z Chlumu, kteří se však museli zavázat, že neobnoví hrádek v Křemži.

- MUDr. Jaroslav Polách -

Okénko lékaře

Klimakterium

Délka života ženy značně přesahuje její reprodukční věk. Průměrná délka života se odhaduje po roce 2000 na 83 let. Klimakterium nebo-li přechod je období života ženy, kdy dochází k postupnému vyhasínání funkce vaječníků. V Evropě obvykle nastává mezi 45. až 55. rokem věku ženy. Může přijít i dříve, ve výjimečných případech později. Začátek tohoto období je ovlivněn např. prodělanými chorobami, stavem výživy, rodinnou dispozicí i gynekologickou operací (odnětí vaječníků).

Příznaky spojené s přechodem můžeme rozdělit na akutní a pozdní. Akutní příznaky vznikají postupně a pozvolna, nebo se objevují náhle, u žen před, okolo nebo po menopauze. Potíže mohou trvat několik měsíců, někdy i roky. Velmi důležité jsou psychické změny - ženy si připadají, jak samy říkají, k nepotřebě, po sexuální stránce oproti mladším ženám méně atraktivní a v konfrontaci s dorůstajícími dětmi staré. Jako kompenzace úzkosti, životní nejistoty, se v této době může objevit přejídání, a hmotnostní přírůstek uzavírá bludný kruh ztráty sebedůvěry. K prvotním příznakům patří návaly horka spojené s profuzním pocením, nočním pocením a tím i poruchami spánku. Dalšími příznaky mohou být bolesti hlavy, bušení srdce, závratě, únavy, podrážděnost, deprese, netečnost. Návaly horka bývají doprovázeny zrudnutím v oblasti tváře, na krku, pažích nebo rukou. Zrudnutí bývá doprovázeno subjektivním pocitem horka. Návaly obvykle trvají 15 - 60 sekund, někdy i více. Objevují se kdykoliv během dne i v noci a vyvolat je mohou běžné podněty jako je vzestup okolní teploty, požití horkých jídel nebo nápojů či stress nebo úzkost. Část pozdních příznaků přináší ženě v klimakteriu mnoho nepříjemných pocitů. Hlavní známkou je atrofie sliznic močového a pohlavního ústrojí, poškození kůže, vlasů a nehtů. Postižení sliznice se projevuje hlavně v pochvě, močovém měchýři a močové trubici, kde se projevuje zejména pálením, svěděním, dochází ke ztenčení poševní stěny a tím i k bolestivému pohlavnímu styku. Atrofie kůže po přechodu se projevuje suchostí a ztenčením kůže, dochází k postižení nehtů a vlasů, které jsou suché a vypadávají.

U žen po menopauze se objevují též rizikové faktory kardiovaskulárních chorob a ženy do té doby zdravé mají hypertenzi, změny hladin tuků, cholesterolu, rozvíjí se ateroskleroza.

V současném světě probíhá epidemie osteoporozy. V ČR jí trpí 7 - 8 % obyvatel. Osteoporoza je definována jako úbytek kostní hmoty spojený s poruchou stavby kostí a se zvýšeným rizikem zlomenin. Typickými osteoporotickými zlomeninami jsou zlomeniny obratlů, předloktí ruky a zlomenina krčku stehenní kosti. Většina fraktur se hojí bez následků, ale některé vyvolávají dlouhodobé nebo trvalé poškození i s jeho trvalým upoutáním na lůžko. V poslední době se hodně hovoří o zvýšeném riziku vzniku Alzheimerovy choroby v souvislosti s nedostatkem estrogenů v organismu ženy. Jedná se o progresivní ztrátu paměti spojenou s poruchou řeči, pacienti ztrácejí prostorovou orientaci, jsou apatičtí.

Tolik jen stručně k potížím žen v období přechodu a příště něco k léčbě těchto potíží.

- MUDr. Milan Tomešek -

Co se to objevilo před radnici?

Vážení spoluobčané,

Mnohé z vás asi překvapilo, co se to objevilo před radnicí a před školou za pomalovaná prkna a kameny... Proto, abyste nad tím zbytečně dlouho nepřemýšleli, rozhodla jsem se vás tímto způsobem seznámit s tím, proč tomu tak je.

Učím na zdejší základní škole druhým rokem a během loňského roku jsem si všimla, že děti i rodiče postrádají výtvarný kroužek. Rozhodla jsem se proto, že v letošním roce rodičům nabídnu možnost přihlásit děti do takového kroužku. Očekávala jsem zájem, ale že se mi přihlásí 60 dětí, to mě překvapilo a moc potěšilo. A protože mi je trošku smutno z toho, že si škola a veřejnost nejsou blízko, vytvořila jsem pro výtvarný kroužek projekt propojení školy s veřejností. Myšlenkou tohoto projektu je především dopřát rodičům vidět výrobky svých dětí při cestě do práce, k lékaři, na nákup apod. a možná i snaha vychovat děti a spoluobčany vážit si věcí, které vyrobili druzí. Myslím si, že škola je nejenom o povinnostech, ale také o rozvoji celé osobnosti dítěte. Podařilo se mi u dětí vzbudit zájem tvořit, přemýšlet nad tím, co vzniká pod jejich rukama a vážit si těchto věcí. Prvním naším výrobkem byly právě totemy... přála bych vám vidět tu radost, když se děti dozvěděly, že je můžeme vystavit v prostoru před radnicí. A mě následně těšilo, když jsem viděla rodinu, jak kolem těchto prací prochází a dítě pyšně ukazuje, kterou část malovalo.

Dalším výrobkem byl znak Křemže, namalovaný na kameni a kamenná želva. Snažím se tímto také učit děti jemně se dotýkat přírody, pracovat s přírodními materiály...

Posledním větším dílkem dětí, které již můžete vidět v přízemí radnice, je obraz Křemže - tento obraz vytvořilo 9 dětí od 5. do 9. třídy, přičemž každý z nich nakreslil charakteristickou budovu Křemže. V nejbližší době máme v plánu zhotovit adventní věnce a jinou vánoční výzdobu. Jsem štastná, když vidím radost a nadšení v dětských očích i potěšující výraz v tvářích jejich rodičů. Proto bych chtěla poprosit ty, kterým se to, co děláme nelíbí, aby byli shovívaví, dívali se třeba na jinou stranu a v pracích dětí zkusili hledat hlubší význam než pouze pomalovaná prkna, "čmáranice"...

- Mgr.Miluše Vítečková -

S P O L E Č E N S K Á   K R O N I K A

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• KUBÍČEK Waldemar, Chlum - 2. 10. 2002
• KMOCHOVÁ Tereza, Chmelná - 29. 9. 2002

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• JAKEŠOVÁ Božena, Stupná - 75 let
• OBERPFALZEROVÁ Marie, Chlum - 75 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI

• JINDRA Roman, Křemže - 38 let
• STROPKOVÁ Kristina, Chlum - 95 let
• ŠIMEČKOVÁ Růžena, Křemže - 84 let

Co se psalo ...

v Českokrumlovských listech o Křemži

1. 10. 2002
Akce "Poznej povolání" uspořádaná žády 9. třídy ZŠ Křemže a pí učitelkou Böhmovou, kteří výtěžkem ze vstupného chtějí pomoci odstranit povodňové škody v obci

7. 10. 2002
Ve víceboji smíšených dvojic se utkalo 5 párů v areálu Cihelna v Chlumu. Ne vždy platilo, že muži musí předvést nejlepší výkon, a tak ženy v některých disciplínách držely své chlapské spoluhráče nad vodou.

15. 10. 2002
Další akce žáků ZŠ Křemže "Drakiáda" se uskutečnila na louce mezi Křemží a Mříčím 14. 10., kde se i přes nepřízeň počasí sešli soutěžící. Výtěžek ze vstupného bude rovněž jako z předchozí akce použit na odstranění povodňových škod.

17. 10. 2002
O dalším osudu Mateřských škol ve Křemži a v Chlumu rozhodli zastupitelé obce. Tyto se stanou součástí již existující příspěvkové organizace obce - ZŠ Křemže, jakož i MŠ ve Slavči, o jejímž přičlenění pod ZŠ Křemže rozhodli vrábečtí zastupitelé.

24. 10. 2002
Starosta se vrátil z Hradu a nikoli s prázdnou kapsou. Dne 16.10. 2002 byl starosta ing. J. Troup pozván na Pražský hrad, kde mu spolu s dalšími starosty asi dvaceti obcí z celé republiky byly předány poukázky od fi Siemens na nákup zboží pro občany nejvíce postižené povodněmi. Tito starostové s dalšími byli přijati prezidentem V. Havlem.

26. 10. 2002
Křemže chce zlepšit spolupráci s partnerskou obcí ve Švýcarsku. Čtyřdenní návštěva zástupců obce Kirchlindach měla za úkol prohloubení vzájemných vztahů mezi oběmi obcemi.

31. 10. 2002
Nová trafika ve Křemži najde více využití. S novou trafikou bude mít i Křemže své infocentrum.

KŘEČEK

Křeček patří mezi myšovité. Ve volné přírodě se dožívá 2 roky.

Křeček polní žije ve střední a východní Evropě a je dlouhý 25 až 35 cm, váží 500 g. Jeho charakteristickou činností je hromadění stravy. Živí se nejen obilím, ale i zeleným krmivem. Dokáže nahromadit až ruksak obilí a někdy i mnohem více. Slouží mu k tomu jeho lícní vaky jako rezervoár. Křeček ve velmi aktivní i za šera a v ranních a večerních hodinách. Žije pod zemí asi 50 cm hluboko. Zimní nory jsou v hloubce 2 m. Nastěhuje se do tohoto obydlí začátkem podzimu a jeho tělesná teplota klesá na 4 stupně C. Každý týden se křeček probudí a nažere. Na jaře se pak probouzí úplně a připravuje se na páření. Narodí se někdy až 18 mláďat. Samice má jen 8 struků a tak nadpočetná mládáta zakousne.

Velmi oblíbeným domácím mazlíčkem je křeček zlatý, džungarský, mongolský.
Křeček zlatý je menší nežli polní. Je také zvířetem večerním. Po celý den dokáže spát. Nejvhodnější teplota pro křečka v domácnosti je 21 - 25 stupňů. Při teplotě pod 10 stupňů C upadají křečci do zimního spánku. Potřebuje velmi stabilní drátěnou klec. Musí zde mít box na spaní, který by měl být vyplněný buničinou. Je dobré mít pro křečka kolotoč na běhání. Při volném výběhu je třeba křečka dobře hlídat, aby nezalezl někam, kde může udělat velkou škodu. Mohou se prokousat polštářem, knihami, prádlem apod.

Jako krmení je vhodné kupovat hotová krmení pro křečky, nebo pro myši a potkany. Můžeme jeho stravu obohatit ovocem, zeleninou, salátem. Křeček má velmi rád i syrové maso, ale nedáváme mu jej velmi často - jen malé dávky 1 - 2x týdně a jen čistou svalovinu.. Musí mít stále k dispozici pitnou vodu. Jeho klec musíme pravidelně čistit a kontrolovat, aby zde nebyly zbytky potravy, které podléhají hnilobě a plísním.

Zase pro chov křečka doporučuji zakoupit si potřebnou literaturu.

-MVDr. Peter Pavčík-

Podzim v knihovně

Ráda bych upozornila všechny občany na novou službu v knihovně. Městská knihovna v Českém Krumlově zaplatila za knihovny v našem regionu licenci přístupu k on-line Právním předpisům Fulsoft. Naleznete zde veškeré právní předpisy, které jsou průběžně aktualizovány. Využívat této služby můžete až do 24. října 2003. O případném prodloužení budu informovat.

V měsíci říjnu ve dnech 8.- 12. 10. 2002 proběhla akce "Týden knihoven ".

I naše knihovna se k této akci připojila. Informace o tom byly v říjnovém Křemežsku. Knihovnu navštívilo několik občanů, kteří se rozhodli ji dále navštěvovat. Knihovna tak během tohoto týdne získala osm nových čtenářů, z toho tři děti.
Koncem října byli v knihovně ve Křemži zaregistrováni 303 čtenáři.

Také mezi seniory se našli lidé, kteří se zajímají o nové věci. O Internetu se dnes hodně mluví a kdo má možnost, tak této služby využívá. V knihovně se sešlo několik zájemkyň (pouze ženy), které se chtěly dovědět jak se na Internetu vyhledává a také si to vyzkoušet. Pokud to bude možné, tuto akci bych ráda, při nějaké vhodné příležitosti, zopakovala.

Výstavka knih, nakoupených v tomto roce, zaujala všechny čtenáře. Z těchto knih je možné stále vybírat. Vystavené knihy se mění, podle toho, jak si je čtenáři půjčují a vracejí.

I v tomto školním roce pokračuje spolupráce se základní školou, takže děti se mohou těšit na besedy v knihovně. A protože je tu podzim, a s ním i dlouhé večery, jako stvořené pro to, abychom se doma pohodlně usadili s pěknou knihou v ruce, zvu opět všechny čtenáře do křemežské knihovny.

- Miroslava Průchová, knihovnice -

Úcta k předkům

Potěšil mne vztah majitelky zdravotního střediska, která vyzdobila chodby obrázky křemežských dětí a do haly dala fotografii MUDr. Václava Maška, který zde na středisku dlouhá léta žil a pracoval. Zasloužil si to jako její příbuzný i jako člověk a lékař, kterého si dodnes mnozí Křemežštáci pamatují, váží si ho a v dobrém na něho vzpomínají.

- MUDr. Bohumír Šimek -

BADMINTON

Oddíl badmintonu TJ Sokol Křemže pořádá 19. ročník turnaje neregistrovaných dne 23. listopadu 2002 od 9:00 hodin v tělocvičně ZŠ Křemže.

Přihlásit se mohou na místě všichni zájemci starší 15 let, kteří nemají licenci badmintonu. Účastníci budou rozděleni do kategorií podle počtu. Míčky a ceny dodá pořadatel, rakety možno zapůjčit. Startovné 50,- Kč. Při větším počtu zájemců mají přednost hráči se vztahem ke Křemži.

- Z. Podpěra -

Bezpříspěvkoví dárci krve

Dne 29.10. 2002 od 19:00 h proběhl slavnostní večer v sále Zámecké jízdárny v Č. Krumlově, na kterém byli oceněni plaketami i naši spoluobčané, medailemi prof. MUDr. J. Jánského. Ochota darovat krev pro záchranu života je projevem jejich humánního vztahu ke všem spoluobčanům. Patří jim proto dík nejen těch, kterým zachránili život, ale i nás všech.

Jsou to:
za 10. odběr:
Benda Martin - Křemže, Candra Stanislav - Chlum, Jakešová Jitka - Křemže, Mandát Libor - Křemže, Nejedlý Adam - Bohouškovice, Svoboda Petr - Křemže
za 20. odběr:
Kolář Vladimír - Křemže, Ing. Mikeš Pavel - Chlum,
za 50. odběr:
Bürger Václav - Chlum,
za 60. odběr:
Benda Václav - Křemže

I N F O R M A C E

ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ ZA 11/2002 se vybírá
13. 11. 2002 od 12:30 do 17:00 h
14. 11. 2002 od 12:30 do 16:00 h
15. 11. 2002 od 12:30 do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.

PODĚKOVÁNÍ
Místní organizace KDU-ČSL děkuje všem, kteří jste v komunálních volbách dali hlas našim kandidátům. Všichni zvolení zastupitelé KDU-ČSL Vás zároveň prosí o podporu a spolupráci po celé volební období. Pokud bude třeba, obracejte se na ně - JSOU TU PRO VÁS!

MS ODS Křemže děkuje voličům, kteří projevili důvěru našim kandidátům a v komunálních volbách jim dali svůj hlas. Naše pravice zůstává stále nabízena, aby Křemže a její osady byly tím pravým místem pro spokojený život.

Důležité upozornění se týká knihoven ve Mříči a v Chlumu.
V době zimního času od 5. listopadu 2002 do 25. března 2003 bude změněna výpůjční doba:
Knihovna Mříč - úterý 13:30 -16:30 h
Knihovna Chlum - úterý 14:00 -17:00 h

LETECKÉ SNÍMKY KŘEMŽE A OKOLÍ
Letecké snímky Křemže a všech osad je možné shlédnout, případně objednat na Obecním úřadě ve Křemži.

ZMĚNA PRACOVNÍ DOBY - ČESKÁ POJIŠŤOVNA, POBOČKA KŘEMŽE
pondělí - od 14:00 do 17:00 hodin
čtvrtek - od 14:00 do 17:00 hodin

ZMĚNA ORDINAČNÍCH HODIN ŽENSKÉHO LÉKAŘE VE KŘEMŽI
od 4. listopadu 2002 bude ordinace ženského lékaře MUDr. Milana Tomeška každé pondělí od 7:00 h do 11:30 hodin

ZMĚNA HODIN PRO VEŘEJNOST NA POŠTĚ KŘEMŽE
od 1. 11. 2002 jsou na poště Křemže upraveny hodiny pro veřejnost:
pondělí - pátek: 8:00 - 11:00 h, 13:00 - 18:00 hodin
sobota: 8:00 - 10:00 h - pouze výdej oznámených zásilek a prodej cenin

POVODNĚ - POMOC
Již potřetí naše čtenáře informujeme o nevšední iniciativě lidí a organizací, kteří nezůstali lhostejní k nedávné povodňové katastrofě, která postihla i naši obec a zasílají na účet obce finanční dary na likvidaci povodňových škod.
Na účtu přibylo dalších 59.792,- Kč (celkem 259.790,- Kč) z kterých 20.000,- Kč darovalo město Brumov-Bylnice, 23.000,Kč občané, 8.000,- Myslivecké sdružení a Honební společenstvo Chlum, 5.000,- žáci 9. třídy ZŠ Křemže a 3.792,- Kč činilo vstupné z koncertu "Večer slavných árií".
Všem dárcům opět naše společné DĚKUJEME!

Od státu naše obec obdržela dotaci na likvidaci povodňových škod ve výši 700 tis. Kč. Celá tato dotace a část z darovaných částek (14 tis. Kč) byly použity na nejnutnější opravy komunikací.

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY
Okresní pojištovna Český Krumlov, Horní Brána 429, 381 01 Český Krumlov, tel. č. 380711186, e-mail: informace@op33.vzp.cz nabízí svým pojištěncům bezplatné návštěvy plaveckého bazénu a fitness center v měsících listopadu až prosinci 2002.
Plavecký bazén, Chvalšinská 227, Č. Krumlov - každé úterý v 15:00 - 16:00 h, a v sobotu ve 14:00 - 15:00 h.
Fintess centrum Český Krumlov, Urbinská 184 - každou středu v 19:30 - 20:30 hodin a v neděli 15:00 -16:00 h.
Fitness centrum Fitness J + K Český Krumlov - každé úterý v 9:00 - 10:00 h a 20:00 - 21:00 h a v sobotu 16:00 - 17:00 h.
Bezplatný vstup po předložení průkazu pojištěnce VZP. Věříme, že naše pozvání přijmete a této možnosti využijete.

Nejlepší lék je předcházet nemocem
Informace o prevetivních prohlídkách prováděných praktickými lékaři pro dospělé, pro děti, zubními lékaři a ženskými lékaři.
Přednáší: MUDr. Stanislava FANTOVÁ - revizní lékařka VZP ČR OP Č. Krumlov
Místo konání: Křemže, sál radnice
Datum a čas: středa, 4. 12. 2002 od 17:00 hodin

ZLATÝ VĚK ČESKOKRUMLOVSKA
Státní okresní archiv, Státní oblastní archiv a Okresní vlastivědné muzeum v Českém Krumlově
vás srdečně zvou na výstavu
ZLATÝ VĚK ČESKOKRUMLOVSKA 1550 - 1620
Státní okresní archiv Český Krumlov - výstavní sál, Plešivec 268.
Výstava potrvá do 10. 12. 2002, otevřeno pondělí - pátek, 9-17 hodin, vstupné 5,- Kč.

Další informace :
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 15. listopadu 2002 : 0