ARCHIV

2002

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Říjen 2002 - Číslo 10 - Ročník 12

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (1 208 kB)

• Z jednání rady obce a zastupitelstva obce
• V0LBY 2002
• Ještě k povodním
• NAŠE CIHELNY
• 28. říjen - v obraze národů
• Okénko lékaře
• Jak se dělaly volby
• Společenská kronika
• Bouřlivé září
• Večer slavných árií
• VOLEBNÍ PROGRAMY KANDIDUJÍCÍCH STRAN
• Tenis
• Týden knihoven
• Informace

Z jednání rady obce a zastupitelstva obce

Rada obce se sešla na své 68. schůzi dne 23. 9. 2002. Starosta zde informoval radní o postupu příprav komunálních voleb, o postupné likvidaci a žádostech o dotace na odstraňování následků po povodních. Oznámil, že požádal zpracovatelskou firmu o provedení revize studie protipovodňových opatření, na základě nově získaných poznatků a připomínek občanů.

Rada obce doporučila rozdělení přímé finanční pomoci 16.000,- Kč od Charity Hulín u Kroměříže mezi čtyři naše spoluobčany, jejichž byty byly nejvíce postiženy záplavami. Dále doporučila zastupitelstvu obce ukončení pronájmu nebytových prostor na zkušebnu hudebních skupin ve staré budově OÚ z důvodu opakovaných připomínek a stížností dalších nájemců a turistů, ubytovaných v ubytovně Služeb obce, na značný hluk.

Rada obce se seznámila s žádostí ing. Hořejšího o rekonstrukci a rozšíření kanalizace v Chlumu pro záměr výstavby 25 rodinných domů a doporučila ponechat rozhodnutí novému zastupitelstvu obce. Tito noví zastupitelé budou též rozhodovat i o povolení kácení stromů na návsi v Chlumu. Rada obce schválila program návštěvy zástupců obce Kirchlindach ze Švýcarska, kteří navštíví naši obec ve dnech 24. - 27. 10. 2002 a termín konání veřejného zasedání zastupitelstva obce dne 15. 10. 2002.

-JL -

V0LBY 2002

Termín konání komunálních voleb 1. a 2. listopadu 2002 se nezadržitelně blíží. Podle harmonogramu úkolů a lhůt pro volby byly zaregistrovány kandidátní listiny, stanoveny volební okrsky, komise a nyní je již na volebních stranách, aby představily své volební programy a kandidáty voličům, kteří obdrží hlasovací lístky nejpozději do 29. 10. 2002. Na rozdíl od posledních voleb do parlamentu každý volič obdrží pouze jeden společný hlasovací lístek všech zaregistrovaných volebních stran (ve Křemži 4 strany), který po provedené úpravě v prostoru pro úpravu hlasovacích lístků vloží do úřední obálky, kterou obdrží ve volební místnosti (po prokázání své totožnosti) a vhodí do volební schránky. To je první podmínka, aby odevzdaný hlas byl platný.

Druhou podmínkou platnosti hlasu je, že hlasovací lístek musí být upraven. Neupravený (prázdný) hlasovací lístek je neplatným hlasem. Zde jsou v podstatě možné pouze tři způsoby úpravy.

1. Označit křížkem do rámečku před názvem volební strany, pro jejíž volbu se volič rozhodl.
   (Tzn. - Volím všechny kandidáty té volební strany v pořadí, v jakém jsou uvedeni na hlasovacím lístku).
   POZOR - pokud označím křížkem 2 a více volebních stran, je hlas neplatný.



2. Označit křížkem do rámečku před jménem kandidáta - maximálně 15 kandidátů, které volím.
   (Tzn. - Volím jednotlivé kandidáty bez ohledu na volební stranu).
   POZOR - pokud označím více než 15 kandidátů, je hlas neplatný.



3. Označit křížkem jméno kandidáta, kterého volím (z jakékoli volební strany) + označit volební stranu
   (Tzn. - Volím konkrétní kandidáty (max. 14 + kandidáty té označené strany v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku s tím, že se započítávají nejprve hlasy pro jednotlivé kandidáty a zbytek do 15, pro kandidáty označené strany.
   POZOR - označím-li více než 15 kandidátů nebo 2 a více volebních stran, je hlas neplatný.

Ještě k povodním

Vážení,

velmi rád čtu váš zpravodaj KŘEMEŽSKO. Je v něm řada důležitých informací nejen o obci, ale z uvedeného si mohu vždy udělat obrázek o potřebách, starostech nebo významných událostech ve Křemži. Protože řada věcí se dá zobecnit, tak mohu říct, že je to významný zdroj informací pro práci ve státní správě. Poslední číslo bylo věnováno povodním. V jejich průběhu jsem mezi jinými několikrát navštívil i Křemži. Při vší hrůze jsem měl jeden dobrý pocit. Bylo to z práce zastupitelů a zejména pak pana starosty ing. Troupa. Pan starosta i v těch nejkritičtějších chvílích zachovával chladný rozum, velmi kompetentně rozhodoval a sám zasahoval tam, kde to bylo nejvíce třeba. Vím, že s upadající vodou neopadl jeho zájem o problémy Vás, jeho spoluobčanů. Najít nejúčinnější způsob ochrany obce před přívalovými dešti nebude ani lehké ani levné. Hledat se však bude. A jak mám informace od pana starosty, tak se už nějaké řešení hledá. Bude-li to potřeba, pokud to ještě bude možné, dostane se obci Křemže podpory i od okresního úřadu.

S úctou JUDr. František Mikeš, přednosta okresního úřadu

NAŠE CIHELNY

- pokračování

Cihelny ve Smutkově strouze

Tato strouha se táhne od silnice nad Artypou podél lesa Háje k rybníku Bažiňáku. Cihelny stály na pozemku nad touto strouhou. Cihlářská hlína ve strouze byla sice kvalitní, ale voda se musela vynášet ze zahrazené stoky ve strouze nahoru, což bylo dost namáhavé.

Cihelna Stehlíkova

Byla starého data a vždy soukromým majetkem. Jediný archivní záznam o ní jsem našel z 25. května 1918, kdy Ludvík Reitinger, zlatník v Č. Budějovicích a Albína Reitingerová, soukromnice v Č. Budějovicích a Cecilie Kokešová, choť soukromého úředníka v Jindřichově Hradci jako spolumajitelé cihelny ji prodávají manželům Františku a Kateřině Stehlíkovým ze Mříčí čp. 31 jako cihlářům. Uvádějí se dál kat. čísla pozemků, na kterých stojí stavení a kolny - tj. cihelna a sušárny. Je zajímavé, že si prodávající po dobu války vymiňují, aby jim byly nasázeny tři šnorky brambor (byla to tehdy bída jako i za války poslední). Po odkoupení této cihelny pokračovala dál rodina Stehlíků ze Mříče v pálení cihel a tašek. Vzpomíná se zde na cihláře "vousatého" Stehlíka, který pak předal cihelnu svému synovi Janovi. Ten ale později nastoupil do služeb státních drah, na pálení už se svou rodinou nestačil, jiné pracovní síly tehdy už neměl a tak asi za druhé světové války cihelnu opustil.

Cihelna Smutkova

Stála níže pod cihelnou Stehlíkovou. Rodina Smutkova se přistěhovala z Horního Římova v r. 1898 jako rodina dost majetná. Koupili si dům čp. 42, který t. č. patří a. s. Vodovody a kanalizace. Zde si otevřel p. Jan Smutek obchod se smíšením zbožím a mimoto měl i menší hospodářství, celkem 6 ha pozemků. Později si zakoupil i cihelnu a asi za 1. světové války v níž začal pálit cihly a tašky. Měl na práci v cihelně najaté pracovníky, protože sám měl víc práce doma a mimo to chodil po okolí a nabízel vypálené zboží zájemcům. Na vozíku s jedním koníkem pak zboží rozvážel. Jeho výrobky nebyly takové kvality jako z cihelen ostatních, protože najatí dělníci sami tak svědomitě nepracovali. Po otci převzal cihelnu i obchod jeho syn Jan. Také jako otec i on nabízel a rozvážel cihly a tašky po okolí. Pálení na Smutkově cihelně skončilo kolem r. 1935. Se svou sestrou se věnoval Jan Smutek pouze svému obchodu a hospodářství.

Je namístě se také blíže zmínit o p. Janu Smutkovi. Po dlouholetém prvním kronikáři obce Křemže Vojtěchu Schneideroví byl Jan Smutek dalším dlouholetým kronikářem, který vedl obecní kroniku vzorně a nestranně od roku 1948 do roku 1966. Měl středoškolské vzdělání a jako obchodní příručí, všude, kde pracoval, dostal pochvalná osvědčení od majitelů obchodu. Poslední léta svého života se svou sestrou však živořil. V archivovaných spisech v našem obecním archivu jsem našel děkovný dopis Jana Smutka Výboru žen při Místním národním výboru ve Křemži, ve kterém před vánocemi r. 1963 ženám vroucně děkuje za potraviny, které mu daly. Jsou pro něho velmi cenné, aby si mohl ve své bídě přilepšit. Za to, že pracoval pro obec a daroval obci Křemže všechen svůj majetek: domek (dnes majetek a. s. Vodovody a kanalizace) a pozemky o výměře 6 ha, vyměřen mu byl chudý důchod 110,- Kč měsíčně. To byl vděk tehdejšího MNV nebo ONV!

Cihelna v Rejtech (nad Vlčí jámou)

Když Tomáš Lávička prodal ve Mříči domek čp. 22 rodině Hajerových, začal si stavět nový v Rejtech v roce 1924. Na tuto stavbu si zde začal pálit cihly nebo některé jen sušil (běžné vepřovice). Když pak domek postavil, svou malou cihelnu zrušil.

Tolik se mi podařilo zjistit o bývalých cihelnách v oblasti osady Mříč. V kronikách obce Křemže a Mříče není o nich zmínka. Poznatky jsem čerpal z různých archivních dokumentů a od pamětníků: Václava Daňka z Křemže čp. 2 a Mříčských občanů Josefa Velíška (narozen na cihelně čp. 44) a Františka Kadlece čp. 16.

- F. Nejedlý -

28. říjen - v obraze národů

O významu 28. října, jeho znevážení a dokonce oficielně i o jeho zapomenutí se nacistické okupace a za komunistického režimu jsem se zmínil v loňském čísle našich novin. Přestože se nemělo kdysi o tomto významném dnu mluvit a ve školách v žádném případě o něm učit, přesto náš občan ví o těchto událostech jistě dost.

Letos tedy jen krátce připomenu národnostní otázku tehdy před 84 lety: Po pádu Rakousko-Uherska se z naší samostatné republiky vytvořil pěkný stát. Slovenský národ deklarací slovenské Národní rady 30. října 1918 se prohlásil jako součást naší nové republiky a koncem října si i podkarpatští Rusíni přáli, aby byli připojení k naší ČSR. Starší generace Rusínů ještě dlouho vzpomínala na krásné doby, kdy patřili k nám. Po násilném odtržení a připojení k Sovětskému svazu se jim dařilo daleko hůře.

Velké národnostní problémy nastaly v našem pohraničním území, osídleným německými rodinami. Jak víme z historie, a dosvědčuje to i historický atlas, toto dosti rozsáhlé území patřilo vždy k nám. Po vymření obyvatelstva za morových ran, za rozvoje průmyslového podnikání, v době habsburského poněmčování apod., se toto území postupně poněmčovalo. Po vzniku naší nové republiky reagovali někteří němečtí poslanci na tuto příležitost a trvali na odtržení od naší republiky. Tak 29. října vyhlásili "provincii Deutschlöhmen" (Německé Čechy). Ze severní Moravy a Slezka "Sudetenland" (Země Sudet), z Dolních Rakous Böhmerwaldgau (Župa Českého lesa).

Naše nová armáda si musela toto poněmčelé území právem dobývat (Český Krumlov, Kaplici a další). Dlouho trvalo, než se po dobytí těchto krajů ustálily poměry národnostní. Je faktem, že za dobu naší ČSR se v našem pohraničí mělo německé obyvatelstvo všechna svá práva - dvojjazyčnost, své úřady, školy a někdy i nadřazenost nad námi. A většinou dlouho, než se objevil na scéně Hitler a sudetské Němce proti nám rozeštvával Konrád Henlein, byla v našem pohraničí, hlavně na venkově v našich obou národnostech, spolupráce a shoda. Kdo tento mír rozbil a usedlé obyvatele rozeštval? A jaké z toho byly následky?

- Fr. Nejedlý -

Okénko lékaře

ANTIKONCEPCE ANO ČI NE
- pokračování -

Nitroděložní antikoncepce (IUD)

Z dávné historie této kontracepce se uvádí legenda, že již před více jak dvěma tisíci lety zaváděli Arabové pomocí duté hole velbloudicím kaménky velikostí fazole do dělohy, aby tak zabránili jejich březosti a tím ohrožení úspěšnosti karavany na cestě pouští. První literární údaje o zavedení cizího tělesa do dělohy (vlákna chirurgického hedvábí) jsou známy z roku 1909. Zlom nastává v roce 1960, kdy dochází ke zhotovení spirály z plastické hmoty a v dalších letech se výzkum ubírá ke zlepšení účinnosti IUD a ke snížení nepříznivých vedlejších účinků.

Mechanismus účinku IUD byl a je předmětem usilovného výzkumu, nebyl však dosud plně objasněn. Nitroděložní tělíska jsou vyráběna v nejrůznějších modifikacích a tvarech, obsahující například měď (Multiload), nebo obsahující hormon (Mirena).

Za ideální kandidátku pro IUD je dnes považována žena, která nejméně jednou rodila, žije v oboustranném monogamním svazku a jiné metody kontracepce odmítá (hormonální, sterilizace). Nejvhodnější dobou k zavedení IUD je období posledních dnů končících menses, je možno zavést bezprostředně po provedené miniinterrupci.

Z komplikací, které mohou provázet tuto metodu antikoncepce bych zmínil mimoděložní těhotenství, vedlejšími nepříznivými účinky po zavedeném IUD jsou slabé krvácení, prodloužené a silné menses, kdy ztráty krve mohou ženu anemizovat, dále bolest až křečovité stahy dělohy. Nejzávažnějším vedlejším nepříznivým účinkem je ovšem zánětlivá komplikace, která neléčena může pokračovat až v komplikovaný zánět v dutině břišní, který může končit až chirurgickým zásahem. Proto řada lékařů trvá na tom, že IUD je pouze pro monogamní dvojici, kde ani z jedné, ani z druhé strany nikdo další intimně mezi partnery nevstupuje.

Na závěr jen stručně k ženským bariérovým metodám. Nesporným přínosem bariérové kontracepce je i částečná ochrana proti sexuálně přenosným chorobám. Riziko jejich přenosu na sexuálního partnera klesá i současným užitím spermicidů (t. j. látek inaktivující spermie v pochvě před jejich proniknutím do dělohy).

1. Vaginální diaphragma, neboli poševní pesar, je nejstarší používaná metoda. Většinou má tvar kloboučku, který se zavádí co nejvíce do pochvy před děložní čípek.



2. Cervikální pesar, označovaný jako klobouček, vyroben opět z latexu, nasazuje se na děložní čípek, kde vytváří nepropustnou bariéru pro spermie.



3. Femidom, nebo-li ženský prezervativ je poslední novinkou v oblasti ženské bariérové kontracepce.



4. Vaginální houba je nová metoda, která se objevila na trhu v r. 1983 v USA. Je vyrobena z polyuretanu se spermicidní látkou. Tvarem připomíná hlavičku hříbku a je opatřena tkanicí zajišťující snadné vytažení z pochvy. Může být zavedena kdykoliv před koitem a ponechána 24 hodin. Výrobce ve svém návodu garantuje 24 hodin svobodného sexuálního života. Přípravek je cenově dostupný a v zahraničí snadno přístupný v obchodech i automatech.

JAK SE DĚLALY VOLBY

Nebylo to nijak dávno.

Všechny malé a velké obce socialistického Československa soutěžily ve vzláštní disciplíně: vykazování co nejvyšší volební účasti.

Údaje se přitom od Aše po Michalovce zvlášť nelišily a pohybovaly se mezi 98 a 100 procenty.

Není divu: všichni věděli, že kdo nepřišel, šel.

V hornické obci ve Vrapicích u Kladna vyšli občané k volební místnosti v průvodu s vlajkami (listopad 1954).

S P O L E Č E N S K Á   K R O N I K A

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Tomáš PETROVIČ, Chlum - 13. 8. 2002

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Bohuslav KUDLÁČEK, Lhotka - 75 let
• Božena DUDOVÁ, Křemže - 75 let
• Alžběta STROPKOVÁ, Křemže - 75 let
• Stanislava SMETANOVÁ, Mříč - 80 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI

• František MAREK, Mříč - 71 let
• Štefan GAJDOŠ, Křemže - 49 let

Napsali nám...

Po přečtení článku p. Fr. Nejedlého o událostech v září r. 1938 v "Sudetech", připojila bych ráda mé vlastní zážitky. Pan Nejedlý píše o tom, jak se museli Češi stěhovat před zabíráním německou armádou, která nebyla tak agresivní jako zdejší Němci, hlavně jejich "ordnéři". A jejich agresivita začala už co si dodnes dobře pamatuji, když jsem začala chodit do školy v r. 1930.

To byl první ročník České jednotřídky v Přídolí. V Zátoni byla asi z r. 1925-6. Hned prvním rokem jsme zkusili od německých žáků, když nás shazovali se schodů (naše třída byla v poschodí německé školy). Prvním rokem nás učil učitel Šalamoun, který se nechal hned přeložit. Přestěhoval se do Přídolí učitel Petr Zimmerman, který pocházel ze Stupné. Ten nám zjednal nájem u p. Neubaura (také Němec). Měli jsme 2 místnosti nad kovárnou, kde bylo až 6 koní a schody zároveň na "seník". Tak jsme my Češi museli uhýbat Němcům, jak ještě dnes tvrdí, jak oni byli utiskovaní. Během 2 let postavil stavitel p. Kříž z Č. Budějovic českou školu, kterou financovala "Národní jednota Pošumavská", následovali pak ČŠ ve Chvalšinách i Hořících a dalších obcích. Nadávky a výhružky se vystupňovávaly stále.

Přišel r. 1938. Na 1. Máje byly průvody v Č. Krumlově, jak tam řádili Sudeťáci, to si neumí nikdo představit! Každý víkend měli schůze u "práčovskýho rybníku", z toho už šel strach. Přišlo září "mobilizace" - i koní - ale Němci vojnou povinní zmizeli do lesů. Po Mnichovu 1. října přišla německá armáda, v ten den se objevili "ordnéři" po zuby ozbrojení. Ráno jsme postrádali bratra a přišli "ordnéři", prohledali celé stavení a jeden z nich vytáhl bratrovo chromované kolo. Na můj dotaz, kam ho veze, na mne řval "ty kuš!". Během dopoledne přišel německý voják a ptal se, zda jsou to rodiče Veláta, aby se přišli do hospody s ním rozloučit.

Když tam došli, zhrozili se, byl uvázaný na židli, z nosu a uší mu tekla krev smíšená se slzami a na dotaz, co provedl, všichni křičeli, že je vlastizrádce a musí být oběšen, jiní, že jej zastřelí. Jen velitel té vojenské posádky řekl: "Nenechám někoho popravit bez rozsudku! Teď jej povezem k soudu a další se uvidí." Ve 2 hodiny se otevřely dveře a on v nich! První, na co jsme se zmohli byl dotaz: "Snad jsi jim neutekl?" "Ne, museli mne propustit na rozkaz toho velitele, když se dokázalo, že jsem po otci Čech. Mám od toho velitele příkaz, že se u něj musím hlásit každou hodinu." My všichni se divili. Neuplynula ani hodina a už tam přišli další "ordneři". "Jakto, že jsi na svobodě? Už máš být popravený! Podívej tahle kulka je pro tebe", a rovnou ho vlekli na dvůr. Jen to, že se odvolal na velitele, že se musí u něho hlásit, jej zachránilo. Vedli ho k veliteli, já 13ti letá a 10ti letý bratr jsme běželi s nimi ze strachu o bratra. Když jsme tam došli, velitel se usmál a ptal se "Co chcete s tím mladíkem?" Oni hned, že už měl být popravený jako vlastizrádce. Velitel na to řekl: "Jen ho s klidem pusťte! On není žádný vlastizrádce, protože je po otci Čech, na toho nemáte nárok. Vlastizrádci jste vy! Dosud jste byli českoslovenští občané a v mobilizaci jste měli rukovat! Místo toho jste zalezli jako krysy a teď vylejzáte a chcete dělat pořádek? Zalezte a styďte se!" to jsem slyšela a viděla a divím se, že jim to nikdo z naší vlády nevmetl do tváře! Když byla první "úmluva" mezi presidentem Havlem a něm. kancléřem Kohlem, napsala jsem tento příběh. Na to mi odpověděl, že si jej prostudoval a bere na vědomí. Od té doby se už za Sudeťáky nezasazoval!

Ještě jeden dodatek. Naše maminka byla německého původu a měla dvě děti z 1. manželství. Její syn se ptal našeho tatínka, co má dělat, že za ním byli, aby nerukoval! Tatínek mu řekl, aby narukoval (měli se s tatínkem rádi), což poslechl! Když se pak vrátil, nikdo z "ordnerů" ho nepronásledoval! Proč? Posuďte sami.

- Eleonora Neubergová -

Večer slavných árií

Všichni, kdo v úterý 17. září nepodlehli lákání televizní obrazovky a přišli večer do sálu křemežské radnice, byli odměněni mimořádným hudebním zážitkem. Obecní úřad ve spolupráci s českobudějovickou agenturou "Kraus - koncert" zde uspořádal Večer slavných árií. Na programu byly nejenom ukázky ze světových oper, ale i řada dalších známých melodií v podání vynikajících pěvců Ivety Teclové (soprán) a Rinalda Fornera (tenor). Dvojici na klavír výborně doprovázel Jan Zimmel.

I když jsou oba umělci zvyklí vystupovat ve velkých koncertních síních před daleko početnějším a náročnějším publikem, podali v intimním prostředí radničního sálu skvělý výkon. Odměnou jim byl bouřlivý aplaus nadšeného publika, které si na závěr vynutilo ještě další přídavek.

Výtěžek z dobrovolného vstupného bude použit na odstraňování škod po záplavách ve Křemži.

Začíná podzim a s ním i nová hudební sezóna. Bylo by dobré, kdyby tento večer nebyl poslední a krásný sál naší radnice se stal častějším dostaveníčkem hudbymilovných obyvatel Křemže a okolí.

- M. Spurná -

VOLEBNÍ PROGRAMY KANDIDUJÍCÍCH STRAN

TENIS

Poslední sobotu v srpnu se na křemežských tenisových kurtech konal již X. ročník ve čtyřhrách. Letošního jubilejního ročníku se opět za krásného počasí zúčastnili, jako již tradičně, hráči z Č. Budějovic (Meteor, Slovan, S. K. P.) a okolí (Borek, Kamenný Újezd, Kněžské Dvory).

Letošními fovority byla dvojice Royt, Kohout, která v červenci vyhrála silně obsazený turnaj ve Velešíně. Roli favorita tato dvojice potvrdila, když ve finále porazila hráče z Kamenného Újezda (Holub, Doucha). Ani domácí hráči se v silné konkurenci neztratili a dvojice Opelka, Reitinger obsadila pěkné třetí místo. Zklamáním turnaje byli obhájci loňského prvenství Houfek, Businský z S. K. P., kteří skončili až hluboko v poli poražených.

V září se hráči našeho oddílu zúčastnili turnajů v Č. Budějovicích. Na skvěle obsazeném turnaji na dvorcích S. K. P. neobhájila dvojice Klinkl, Cibulka loňské třetí místo a skončila už v základní skupině, stejně jako Reitinger, Opelka.

Svoji reputaci si křemežští tenisté napravili na turnaji v Kněžských Dvorech, kde deblový pár Klinkl, Opelka vyhrál a dvojice Reitinger, Cibulka obsadila třetí místo! Tímto výborným výsledkem hráči potvrdili, že patří k regionální tenisové špičce a skvěle zakončili letošní sezónu.

Týden knihoven

I N F O R M A C E

ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ ZA 10/2002 se vybírá
16. 10. 2002 od 12:30 do 17:00 h
17. 10. 2002 od 12:30 do 16:00 h
18. 10. 2002 od 12:30 do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.

JIHOČESKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA, OBLASTNÍ KANCELÁŘ ČESKÝ KRUMLOV
Tenisový turnaj osobností

V neděli 29.9.2002 se v Křemži uskutečnil tradiční tenisový Turnaj osobností ve čtyřhře, který pořádala Jihočeská hospodářská komora spolu s Rotary clubem. Ve finálovém zápase byla úspěšnější dvojice František Veselý (Artypa Holubov a Pavel Klinkl (Artypa Holubov před dvojicí Milan Hodboď (stavební firma H & Co ) a Pavel Kolouch ( fi. Pavelec Vyšší Brod).
Výtěžek z turnaje byl předán starostovi obce na rozvoj mladých tenistů v Křemži.
Všichni účastníci přivítali pozvání k účasti na příštím ročníku turnaje.

VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ

Zveme občany na veřejné zasedání zastupitelstva obce, dne 15. října 2002 od 19:00 hodin v sále radnice ve Křemži.

POVODNĚ - POMOC
Jak jsme Vás již informovali v minulém Křemežsku, lidé ani organizace nezůstávají lhostejní k nedávné katastrofě, která postihla i naši obec a posílají na účet obce finanční částky na odstraňování povodňových škod.
Stav na účtu činil k 30. 9. 2002 již 199.998,- Kč, když na tomto se kromě již minule zmíněných podíleli částkou 50.000,- Kč Brodek u Konice, 50.000,- Kč Ing. Muchová, 2.928,- Kč Min-servis, 5.000,- Kč koncert 17. 9., 1.480,- Kč sbírka - pouť, 7.500,- Kč občané Křemže.
I těmto dárcům patří naše společné „Děkujeme".

Pro velký zájem OPAKUJEME
VEČER SLAVNÝCH ÁRIÍ
v úterý, 8. října 2002
ve 20:00 hodin
Křemže - sál radnice

účinkují:
IVETA TECLOVÁ - SOPRÁN
RINALDO FORNERO (ITÁLIE) - TENOR
JAN ZIMMEL - KLAVÍR
(Verdi, Puccini, Dvořák, Lehar, Bizet a další)

Vstupné dobrovolné. Výtěžek ze vstupného bude použit na odstraňování škod po záplavách ve Křemži.

Další informace :
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 10. října 2000 : 0