ARCHIV | 2002 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Duben 2002 - Číslo 4 - Ročník 12 |
![]() |
61. schůze rady se konala 11. 3. 2002 za účasti všech radních, kteří projednali nové žádosti o prodej pozemků, schválili postup opravy další části náměstí - od vietnamské prodejny k Domu služeb a rekonstrukci veřejného osvětlení kolem celého náměstí a rozšíření osvětlení k autobusové zastávce na náměstí a na Doubku od prodejny Žáčků přes park k autobusové čekárně. Radní dále odsouhlasili opravu kanalizace a vybudování nové kanalizační přípojky v Chlumu na návsi a způsob likvidace bývalé čerpací stanice pohonných hmot na náměstí ve Křemži. Rovněž bylo schváleno zabudování laviček do parků na náměstí a na Doubku a pod hřbitovem.
- JL -
![]() |
Současný měsíc je u nás pojmenován krásným jménem DUBEN, to je měsíc, ve kterém raší duby. V jiných státech ho spíše nazývají "april, aprile apod.". Tento název je odvozen z latinského "aperire" tj. otvírati, což má naznačit, že v této době se otvírá příroda. My slovem apríl jsme za našeho mládí naplňovali hlavně 1. dubnový den, když jsme někoho vyváděli "aprílem". Německý název "Aprilnarr=aprílové bláznovství" znamená také, že v měsíci dubnu bývá bláznivé počasí.
Z lat. "aperire" je také odvozeno naše "aperitiv", otevření chuti k jídlu dobrým nápojem.
-F. Nejedlý-
![]() |
Listuji kronikou náboženské obce Církve československé - husitské ve Křemži a zjišťuji, jak hluboko v historii je zakořeněno husitské myšlení zdejšího lidu. Severním směrem pod horou Kleť na hradě Křemži v letech 1398-1414 panoval Smil z Křemže. Jemu se narodil syn Jan Smil z Křemže, všeobecně zvaný Jan Smilek. V kronice je o něm zapsáno:
"Nedlouho po upálení Mistra Jana Husa, když došla zvěst o této, strašné pohaně Čechům učiněné, nalézáme ho již jako straníka jeho náboženských myšlenek. Mnoho se o něm v letech 1422-1447 v zemi české psalo i mluvilo." (str.7)
Vladyka Jan Smil ze Křemže byl jedním z nejúčinnějších bojovníků strany táborské. Byl velmi horlivým Husitou a držel si kališnického faráře ve farním chrámu Páně sv. Michaela ve Křemži a celá farnost byla podobojí.
Přeskočme protireformaci a po 400 letech se zastavme až v devatenáctém století. Od jeho poloviny usilovala totiž část českého duchovenstva o modernizaci katolické církve. Před 1. světovou válkou se tito modernisté organizovali v Jednotě katolického duchovenstva, která však byla rychle Vatikánem zakázána. Po skončení války se ve spojitosti se vznikem ČSR mezi lidmi rozšířil odmítavý postoj ke katolické církvi jako zdiskreditovanému nástroji habsburské moci a znovu se obnovila snaha o reformu této církve zevnitř. Katoličtí modernističtí kněží se sdružili v Jednotě duchovenstva. Jejich počet brzy dosáhl kolem 4.000 členů. Proti tomu se opět postavila papežská moc s cílem reformní hnutí rozbít. O vánočních svátcích 1919 se však na mnoha místech nové republiky, zásluhou těchto kněží, sloužily bohoslužby v českém jazyce: Liturgii velice rychle připravil Dr. Karel Farský a zhudebnil Václav Pícha. Na 8.ledna 1920 byl svolán první sněm, na kterém byla oficiálně vyhlášena nová, jak se tehdy říkalo "národní" Církev československá, která od roku 1971 má ve svém názvu přívlastek "husitská". Preambule původní i nově připravované ústavy této církve říká, že "církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu a v podání starokřesťanském, národu našemu pak dochován jest hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním."
V té době byl u nás velmi rozšířený pokrokový týdenník "Nový lid", který vycházel v Brně. V něm v polovině ledna vyšel článek o nově založené církvi a uveřejněno "Provolání nově založené církve československé k národu českému." Díky pokrokovému bratru Františkovi Pavelcovi, který byl listonošem ve Křemži, se tento list dostal do všech obcí zdejšího poštovního obvodu a pravidelně tak informoval o nadšení občanů, které vznik nové církve vyvolávalo. Pisatel kroniky br. Tomáš Janeš brzy se svým bratrem Janem a dále Dr. Františkem Šimečkem, Janem Husarem, Františkem Jakubcem, Evou Šafaříkovou, Jindřichem Králíkem, Janem Zimmermanem, Václavem Kolářem, Václavem Krejčím, Františkem Kavěnou, Vlastimilem Flégrem a jejich rodinnými příslušníky vystoupili z církve římskokatolické a stali se prvními členy církve československé na Křemežsku. Koncem července 1920 měla náboženská obec 28 členů, ke konci téhož roku již 263 věřících, v roce 1925 pak 828 věřících a v roce 1932 při otevření Husova sboru ve Křemži 1162 věřících. Náboženská obec CČS Křemže byla oficiálně schválena výnosem ministerstva školství a národní osvěty v Praze dne 17. 1. 1928 č.j. 152.694-27/VI. do této doby byla součástí náboženské obce CČS České Budějovice. Byla však schválena pro celý okres českokrumlovský a její obvod představovaly tehdejší soudní okresy Chvalšiny, Český Krumlov a Horní Planá se všemi 68 obcemi. V roce 1956 měla tato velká náboženská obec 1207 registrovaných věřících a teprve v následujícím roce byla po složitém jednání a schvalování rozdělena na náboženskou obec Křemže s 516 věřícími a Český Krumlov se 722 věřícími.
Nově vzniklá církev neměla od samého počátku na "růžích ustláno". Ti, kteří vystoupili z církve římskokatolické byli pomlouváni, lživě obviňováni, pronásledováni, byl jim katolickými rolníky odmítán prodej mléka, másla, vajec, byli přehlíženi při najímání na zemědělské práce a vypovídáni ze služeb a bytů. Cituji z kroniky: str.31: "Bylo úplně zapomenuto na Kristovo přikázání lásky k bližnímu a hověno pouze mocenskému a výsadnímu postavení církve římskokatolické. Jména z římskokatolické církve vystouplých byla vždy na římskokatolické mši vyhlašována z kazatelny."
První bohoslužby CCS vykonal ve Křemži 5. září 1920 duchovní br. Emil Dlouhý - Pokorný. Při bohoslužbách před školou na náměstí zpíval pěvecký sbor "Hlahol" z Českých Budějovic se svým dirigentem, panem ředitelem Jeremiášem. Účastníků bohoslužeb bylo více jak 2.000. I když přijela katolická mládež z organizace "Orel" a reportéři katolického časopisu "Hlas Lidu", celé bohoslužby byly z počátku důstojné a probíhaly v klidu. K závěru se však spustil prudký liják, tu někdo v davu vykřikl "Pojďme do kostela, je prázdný!" Dav se v tom lijáku valil ke kostelu, kde již před jeho vchodem stáli mladí "Orlové" z Českých Budějovic a jejich další pomahači a začali přicházejícím rozdávat rány holemi a deštníky. Když to uviděl br. duchovní Dlouhý - Pokorný, vrátil se opět před školu, přestalo pršet a on bohoslužby dosloužil. I redaktoři "Hlasu Lidu" se činili, časopis poštvával úřady, požadoval jejich zakročení, leč vynikající obhajobu a vnesení pravdy do celé události zajistil br. Dr. Šimeček.
Dne 17. října 1920 se konaly druhé bohoslužby CČS, opět na náměstí. Tentokrát přijel duchovní br. Karel Koudelka z Brandýsa nad Labem. Opět cituji: "Píseň Bože před Tvou velebnosti" zpíval všechen lid. Účast byla ohromná. Počasí bylo teplé a krásné. Poté byl konán tábor lidu na náměstí s přednáškou br. duchovního Koudelky o náboženské historii našeho národa. Tento mladý, hezký kněz svým sympatickým a milým zjevem a příjemným přednesem strhnul každého posluchače a ihned na začátku řeči vzbudil nevšední zájem. Průběh táboru lidu byl klidný, bez obvyklých provokací a skončil až o půl dvanácté hodině."
Mnoho záslužné práce v té době vykonal br. Dr. Šimeček, jednak svými přednáškami, jednak interpelací v Národním shromáždění, v níž se žádá neutralizace vztahů a spoluužívání všech římskokatolických kostelů, kaplí, far, hřbitovů, kostelního i farního inventáře všemi křesťanskými vyznáními. Interpelace byla podána na základě události, která se odehrála 22. listopadu v Mříčských lesích. Bratr Jan Pouzar, povozník z Chluma a člen CČS svážel s párem koní na pilu v Mříčí klády. Povoz se převrátil a br. Pouzara na místě usmrtil. Br. Dr. Šimeček začal zajišťovat pohřeb za asistence čs. faráře z Prahy z kostela sv. Mikuláše. Při žádosti o vykopání hrobu na křemežském hřbitově zdejší katolický farář Bohuslav s kaplanem Komrskou nakázali hrobníkovi vykopat hrob v místě určeném pro sebevrahy. Teprve na základě písemné žádosti Dr. Šimečka Okresní politická správa v Českém Krumlově vydala nařízení, podle ustanovení č1.12 zákona ze dne 25. května 1868, vykázat slušného umístění hrobu i pro člena jiné církve. Důstojný první československý pohřeb se konal za široké účasti veřejnosti. Celý kraj byl tímto nekřestanským a nelidským jednáním krajně rozrušen. Pro zajištění klidu na pohřbu bylo povoláno 6 četníků, kteří však byli skryti.
Dne 16. ledna 1921 konal ve Křemži bohoslužby br. farář Adolf Arnošt ze Lnář. Protože byl tuhý mráz, odebrali se účastníci ke hřbitovní kapli sv. Voršily, kde se uskutečnily jak bohoslužby, tak první svatba. Zapůjčení klíče od kaple zajistil br. starosta Křemže Tomáš Šimeček, neboť dle rozhodnutí osadního výboru měl být klíč kdykoliv bez námitek na požádání vydán.
Při sčítání lidu dne 15. února 1921 se v té velké Křemežské farnosti přihlásilo k CČS 1571 obyvatel. Dne 13. března 1921 sloužil ve Křemži bohoslužby s Večeří Páně zakladatel CČSH Dr. Karel Farský. Když došel ke hřbitovní kapli a viděl, že se do ní zástupy věřících nevejdou, sloužil raději bohoslužby venku. Celé bohoslužby sloužil jazykem mateřským. "V citově založeném kázání vybízel nás k vzájemné lásce a bratrské snášenlivosti. Promluva zanechala hluboké stopy v našich duších." (Str. 64 ) Čas plynul a do Křemže dojížděli faráři: Josef Skalický z Českých Budějovic, František Brož z Hluboké, kazatelé Karel Jirka a A. Gajer a Rudolf Šlechta. Prvním farářem v Křemži byl od 4. 3. 1928 zvolen Karel Červený a od 1. 9. 1930 až do 31. 1. 1951 Josef Novotný a po něm Miloslav Čech.
V neděli 28. září 1924 byl slavnostně otevřen, za přítomnosti prvního patriarchy CČS Dr. Karla Farského, Husův sbor na Palackého náměstí v Českých Budějovicích. Otevření se z křemežské náboženské obce zúčastnilo 140 bratří a sester. Pochopitelně to vzbudilo zájem připravit se ve Křemži na stavbu vlastního sboru. Ale jak už to bývá od myšlenky k její realizaci většinou uplyne dlouhý čas. A tak až do 17. 5. 1930 se konaly bohoslužby ve hřbitovní kapli sv. Voršily naposled a z rozhodnutí Okresního úřadu v Českém Krumlově musela náboženská obec tuto kapli opustit. Pak byly bohoslužby konány venku na hřbitově a později ve škole.
Na den 30. května 1931 bylo do Sokolovny svoláno shromáždění náboženské obce CČS. Za účasti 201 členů, na něm byla schválena a odhlasována stavba vlastního sboru. Okamžitě byla konána sbírka, která vynesla částku kolem 50.000 Kč. Ústřední rada CČS slíbila finanční podporu 130.000 Kč. První návrh vypracoval stavební asistent br. Antonín Domin z Chlumu, plány pak do dnešní podoby přepracoval zdarma br. architekt Ladislav Čapek z Prahy. Základní kámen ke stavbě sboru byl položen o letnicích roku 1931. Stavba byla zadána zednickému mistru Františku Bohatému z Holubova a byla dokončena již 1. 11. 1931. Největším mecenášem byl br. architekt Ladislav Čapek. Věnoval zdarma plány sboru, terrazovou podlahu, výmalbu interiéru, sochu kázajícího Krista od Prot. Drahoňovského, mramorový obklad podstavce sochy, lustry, vše nejméně v ceně 50.000 Kč. Br. předseda Stožický věnoval bohoslužebný stůl v ceně 3.000 Kč. Bratři řemeslníci - zedníci, tesaři, pokrývači poskytli zdarma práce v ceně 150.000 Kč, povozníci v ceně 50.000 Kč. Lavice byly použity ze hřbitovní kaple za cenu 2.000 Kč. Všichni kdo měli ruce a možnost, pomáhali na této stavbě. Na doporučení br. architekta Čapka se nechala novostavba přes zimu "usadit" a sbor byl slavnostně 1. května 1932 patriarchou Gustavem Adolfem Procházkou, za účasti duchovních br. R.Šlechty z Nuslí, Fr. Šťastného z Českých Budějovic, M. Beneše z Trhových Svinů, R.Salfického a J. Novotného, slavnostně otevřen.
S úctou a uznáním musíme dnes smekat před těmi, kteří byli ochotni darovat tolik peněz i práce. Kdyby jejich srdce nebyla naplněna láskou a obětavostí, ani zdejší, ani mnohý jiný sbor CČSH by nestál. A na nás současnících bude záležet, jak se k jejich odkazu postavíme dnes a na našich dětech a vnoučatech jak se k tomuto odkazu postaví další generace. Kéž bychom si to jejich potem a odříkáním posvěcené dědictví i do budoucna zachovali a přistupovali k němu s úctou a uznáním, které si vskutku zaslouží.
- Podle Kroniky náboženské obce Církve československé ve Křemži -
RNDr. Braný L., CSc., farář
![]() |
EXEKUTOR
Jistě valná většina z Vás slyšela o nově zavedeném institutu tzv. exekutorů, neboli osob, které mají při výkonu své práce postavení veřejného činitele s velmi širokými pravomocemi a jejichž úkolem je vynuceně vymáhat od tzv. povinných osob povinnosti, které měly tyto povinné osoby dobrovolně splnit v určité lhůtě, ale neučinily tak přesto, že jim tak přikázal soud či jiný orgán.
Institut exekutorů byl uzákoněn hlavně z toho důvodu, že se v praxi prokázala opravdová přetíženost soudů, která nedovoluje soudům pružně a tedy včas pomoci těm lidem, kterým sice dle zákona přiznaly konkrétní práva, ale na druhé straně jim tato práva nedokáží pomoci vynutit a tedy skutečně realizovat. Jinými slovy se ukázala nízká vymahatelnost soudně přiznaných práv lidem, kteří byli nuceni k tomu, aby podali žalobu, zaplatili soudní poplatek, přestáli v mnoha případech několik let čekání a několik ústních jednání u soudů včetně odvolacích, zaplatili advokátům jejich zaslouženou odměnu a nakonec jim v ruce zůstal "pouze" rozsudek s vyznačeným razítkem o jeho nabytí právní moci bez skutečného uskutečnění žalovaného nároku, se kterým se k soudu obrátili.
Náš zákonodárce se nakonec rozhodl napomoci soudům tím, že jejich pravomoc vymáhat např. od dlužníků uskutečnění jejich povinností přenese též na odborně a personálně vybavené osoby, které budou zárukou toho, že pravomocně přiznaná práva všech osob budou co nejdříve vynucena ve skutečném životě. Exekutorem se tedy může stát pouze osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům, získala úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, je bezúhonná, vykonala alespoň tříletou exekutorskou praxi, složila exekutorskou zkoušku, složila slib a pro tuto činnost má uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. Samotný počet exekutorů je jako v případě notářů početně omezen (někdy můžete slyšet též tzv. numerus clausus) a i když každý exekutor má dle zákona své sídlo v obvodu konkrétního okresního či obvodního soudu, jeho působnost je na celém území ČR. Z toho vyplývá např. to, že pokud Okresní soud v Českém Krumlově určil konkrétní osobě či osobám (tzv. povinným) povinnost Vám zaplatit konkrétní peněžní částku i s úroky z prodlení a tento rozsudek již nabyl právní moci aniž by Vám byla Vaše pohledávka zaplacena, můžete požádat jakéhokoli exekutora o to, aby realizoval v praxi tento soudní výrok a je zcela lhostejné, že se dlužník či dlužníci odstěhovali trvale např. do Ostravy.
Exekutoři by v rámci výkonu své funkce samozřejmě nemohli vykonávat svoji práci bez odpovídajících pravomocí a povinností tzv. třetích osob poskytnout exekutorům tzv. součinnost. Tuto součinnost jsou povinny poskytnout exekutorům na jejich písemnou žádost soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti. Policie České republiky je povinna poskytnout exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost při výkonu exekuční činnosti. Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou pověřeny k vedení evidence osob a jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi údaje potřebné k provedení exekuce. Tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán, který vede evidenci motorových vozidel, Burza cenných papírů a Středisko cenných papírů.
Důležité je, že např. pracovník správce daně se nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti. Mezi ostatní orgány, které musejí poskytnout exekutorovi součinnost jsou banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, notáři i advokáti. Pošta je např. povinna oznámit exekutorovi na jeho žádost údaje potřebné k provedení exekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému poštou nebo do jeho poštovní přihrádky, totožnost příjemce zásilek poste restante, rovněž je povinna umožnit exekutorovi tyto údaje získat na poště a správnost údajů oznámených poštou na místě prověřit. Tuto povinnost mají i jiné osoby, pokud provádějí přepravu zásilek. Provozovatelé telekomunikačních služeb jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve veřejně dostupných seznamech. Pojištovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho žádost výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného. Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou. Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k provedení exekuce.
Exekutoři mají sice značné množství prostředků, jak zajistit veškeré informace o osobách, které Vám něco dluží či mají jinou povinnost, ale nezaručí Vám, že např. peněžitý dluh dostanete zpět, neboť i když o povinném zjistí úplně vše, peníze mít dotyčný nemusí. K tomu, aby se Vaše nezadatelné právo realizovalo, jsou k dispozici jiné způsoby, kterým se říká způsoby exekuce. Vaše pohledávka neboli dluh někoho vůči Vám může být splacen např. tím, že bude zaměstnavateli dlužníka určeno, že má z jeho mzdy strhávat konkrétní sumu do okamžiku zaplacení nebo dlužníkovi určí povinnost, aby pokud dluží někdo jemu, tak aby poukázal tuto jeho pohledávku přímo Vám (pokud to neudělá přímo exekutor osobně). Dalším způsobem, který Vám může prostřednictvím exekutora napomoci, je např. nucený prodej dlužníkových věcí (vybavení bytu apod.) nebo přímo jeho nemovitosti. To vše samozřejmě za určitých podmínek, které Vás omezují jen v tom směru, že dlužníkovi musí zbýt alespoň něco, co je nutné k minimálnímu životnímu standardu a aby se nedostal na hranici životního minima v případě srážek ze mzdy. Způsobů exekucí je samozřejmě více, ale vzhledem k jejich účelu a rozsahu a též k omezenosti rozsahu stránek Křemežska je pomineme.
Za exekuční činnost náleží exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů; náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty. Exekutor a Vy můžete spolu uzavřít písemnou smlouvu o provedení exekuce, v níž si můžete sjednat smluvní odměnu za provedení exekuce. Tato smluvní odměna ale není nákladem exekuce a navíc tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času. Nezapomeňte též, že exekutor má právo požadovat od Vás jako od oprávněných přiměřenou zálohu na náklady exekuce.
Nevěšte však hlavu, veškeré náklady na exekuci a odměnu exekutora nese povinný, i když vy jste povinni v prvopočátku k zaplacení určité částky a navíc se exekuce může v budoucnosti kdykoli obnovit, pokud první exekuce bude neúspěšná a dlužník v budoucnosti nabude jakýkoli majetek.
Pro více informací můžete nahlédnout do těchto zákonů:
1) 120/2001 Sb., exekuční řád.
2) 330/2001 Sb., o odměně a nákladech exekutorů.
3) 331/2001 Sb., o centrální evidenci exekucí
4) 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekučních a dalších činností.
-J. M.-
![]() |
Nařízením vlády ČR č. 97/2002 Sb. ze dne 20. února 2002 bylo rozhodnuto o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let.
Výstavbou bytu se rozumí:
![]() |
Jak jsem uvedl v minulém čísle našich novin, nebylo za Rakouska a ještě na počátku první ČSR na našem Křemežsku větších podniků a jiného zaměstnání, které by poskytlo trvalou práci řemeslníkům a nevyučeným dělníkům. Kromě převážného zemědělství, bylo zde jen několik živnostníků a drobných obchodníků.
K živnostenskému společenství tehdy patřilo: sedm obchodů se zbožím koloniálním a potravinářským, dva obchody se zbožím střižním, dva obchody se zbožím zlatnickým a hodinářským, šest řezníků a uzenářů, jeden dělnický konzum, tři hostince, dva obchody s dřevěným nádobím, dvě trafiky, jedna prodejna hliněného nádobí, čtyři hokynáři, jeden cukrář, dva zelináři, dva povozníci, jeden holič, jeden kominík, dva pokrývači, jedna pradlena, tři krejčí, dvě švadleny, osm obuvníků, čtyři truhláři, tři pekaři, dva bednáři, dva koláři, jeden sedlář, jeden košíkář, jeden kloboučník a v každé větší vesnici kovář.
Všichni tito drobní podnikatelé byli jistě rádi, když ze svého skromného zisku uživili rodinu. V několika rodinách se na prodej vyrábělo různé drobné zboží: pro kuchyni vařečky, kvedlačky, vály, misky, prkýnka aj., pro hospodářství: cepy, dřevěné lopaty na obilí, trakaře, opálky, slaměnky, hrábě, kosišťata. Na vesnicích, hlavně v Chlumu a ve Stupné se vyráběly dřeváky (celáky a podělávky), kterých bylo hodně třeba. Ty nosili nejen dospělí, ale i děti v nich chodily do školy. Boty a střevíce, to bylo jen sváteční obutí. Žilo a bydlelo se tehdy před zhruba sto lety skromně, muselo se opravdu šetřit. Ale lidé byli spokojeni, žili jistě v lepších přátelských vztazích a na větší morální výši, než jak vidíme mnohde dnes.
-F. Nejedlý-
![]() |
Prázdná bublina nebo metoda budoucnosti?
Co je fo nádor? V lidském těle denně vzniká a zaniká spousta buněk. Každá buňka, která má jádro, obsahuje úplnou informaci o rozvoji lidského těla z buňky vzniklé spojením vajíčka se spermií a informaci o optimální vzájemné spolupráci všech buněk těla. Každá buňka se podřizuje vzájemné koordinaci pro zdárný růst celého těla.
Čas od času se v našem těle objeví buňka, která se vymkne z podřízenosti celku a začne se chovat bez ohledu k celému tělu. Množí se ne ve službě ostatnímu tělu, ale množí se sama pro sebe. Vytváří soubor buněk parazitujících na celku až ke zničení celého těla. Takovéto autonomní chování je spojeno nejen se změnou funkce, ale i se změnou stavby buňky. Taková buňka se skládá z pozměněných bílkovin. A pokud se tyto bílkoviny dostatečně liší od původních bílkovin ostatních buněk, má tělo možnost poznat, že tyto buňky již nepatří k původnímu tělu a začne působit na jejich zničení a vyloučení. Za to zodpovídá složitý imunitní systém, který musí být v pořádku, má-li být funkční. Pokud jsou nádorové buňky rozpoznány příliš pozdě, dojde k rozvrácení imunitního systému dříve než může docházet k účinné likvidaci nádoru. Tato teorie mi byla vždy od mých školních universitních let blízká a srozumitelná.
Devitalizace je metoda, při které podvážeme nádor v těle, čímž zastavíme jeho růst a dochází k jeho částečné destrukci. Látky uvolňované z takto poškozeného nádoru vedou k aktivaci imunitního systému a ten způsobí zničení nádorových buněk nejen v místě podvázaného nádoru, ale i v místě metastáz.
Řekli bychom: mazaná metoda. Ale funguje? Dr. Foltýn si své teoretické předpoklady ověřoval na zvířatech. A úspěšně. Funguje to i u člověka?
V nemocnici ve světoznámém poutním místě v Lurdech pracuje lékařský tým ověřující případy náhle zhojených nádorových bujení. Jejich spisy obsahují rentgenové snímky dokumentující stav před a po náhlém uzdravení. Je nutné předpokládat zázračné uzdravení nebo mohlo jít o zhojení přirozenou cestou? To nyní pro naši úvahu není nutné rozebírat. Lze jen konstatovat, že občas dochází k úplné úzdravě i lidí se zhoubnými nádory. A to je zjevné. Pro krátkost času i místa nebudeme mudrovat proč.
Dětský chirurg profesor Dr. Tošovský vypráví příhodu, jak krátce po válce operoval dítě s rozsáhlým nádorem v dutině břišní. Nádor stačil jen podvázat, ale nestačil jej vyoperovat a vyjmout. Anestesiolog donutil operátora předčasně ukončit operaci. Operovanému začaly selhávat základní životní funkce. A tak byl pacient zašit se zhoubným nádorem v břiše. Profesora Dr. Tošovského mrzelo, že nemohl chlapci účinně pomoci a očekával jeho smrt do několika měsíců. Po několika letech byl překvapen, když tohoto chlapce potkal živého a zdravého. Tenkrát ještě nemluvil o devitalizaci.
Je tato metoda úspěšná? Ti, co ji dělali na černo, tvrdí, že ano. Lékaři, který by ji prováděl, hrozí, že mu bude odebrán diplom opravňující k výkonu lékařského povolání. Metoda je zakázaná. Proč? Proběhla studie úspěšnosti této metody na pacientech, kterým nemohla ublížit. Ale ani pomoci. Šlo o pacienty v posledním stádiu choroby, kdy má již každý poškozen imunitní systém. Takto metoda nemohla fungovat. A tak se tím prý prokázalo, že tato metoda devitalizace není úspěšná. Škoda! Do široka otevřená kapsa zůstala prázdná.
- MUDr. Bohumír Šimek -
![]() |
JIHOČESKÁ PRAVDA 27. DUBNA 1974
Nejkrásnější vzpomínka
V celém kraji jsou v plném proudu oslavy 1. máje - svátku všech pracujících. I letos půjdeme do prvomájového průvodu s hesly za splnění závěrů XIV. Sjezdu KSČ a pochlubíme se výsledky práce při výstavbě vyspělé socialistické společnosti. Budeme manifestovat proti válce, proti imperialismu a za solidaritu s bojem všech utlačovaných, za internacionální charakter boje dělnické třídy, za pevné přátelství se Sovětským svazem a všemi socialistickými zeměmi.
Za možnost svobodného vyjádření solidarity dělnické třídy s bojem proti vykořistovatelům a za vítězství dělnické věci bylo nutno i u nás tvrdě bojovat. Zavzpomínejme si na 1. máje se soudruhem Janem Markem, předsedou ZO KSČ na zámku Český Krumlov, nositelem pamětní medaile k 50. výročí založení strany, únorové medaile a čestného odznaku SČSP. "Pamatuji se na 1. máj v roce 1921 v České Křemži. Bylo to období formování revolučního jádra uvnitř sociální demokracie a před ustavujícím sjezdem KSČ. V Holubově byl sraz lidí z Třísova a Krásetína. Sešlo se zde 80 soudruhů a 26 mládežníků Odtud jsme pak šli průvodem do Chlumu a na náměstí do České Křemže, kde se konala manifestace. Po manifestaci jsme šli znovu průvodem na naši zábavu. Z Třisova, Chlumu a Křemže se k nám připojilo pět sociálních demokratů, ale vedení se s námi nikdy nesloučilo."
Nejkrásnější vzpomínky má na 1. máj v roce 1946 v Č. Krumlově. Přišli sem manifestovat občané třemi proudy, a to ze Zlaté Koruny, Chvalšin a Větřní. Přijela spousta alegorických vozů a na náměstí nebylo místo pro všechny lidi. "Čekalo nás mnoho práce v tomto pohraničním městě až do Vítězného února 1948, který jsem prožíval jako člen Lidových milicí a rovnou z práce chodil střežit naše objekty. Ale 1. máj 1946, první po osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou, zůstává v mých vzpomínkách ten nejlepší."
- vybral J. L. -
![]() |
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
![]() |
Snad není dne, abychom nečetli v novinách, že mladá matka uložila novorozeně v tašce do popelnice nebo že vnuk ubil babičku klackem, aby se mohl zmocnit několika stokorun z jejího důchodu na drogy. O něco lehčí zločin, ale neméně krutý je, když pytláci z města si vyjedou s auty do přírody, z prvního auta vypálí na pasoucí se srny z malorážky a hned jedou pryč. Do druhého auta ji naloží a v případě kontroly klidně tvrdí, že ji chtěli odevzdat na příslušném loveckém sdružení. Ale když to vyjde, v garáži nejednu srnu a některou i s mládětem v břiše, rozkošerují, část zkonzumují doma a zbytek srnčího prodají do hotelu. Jinde se zase bez rozmyslu kácejí stromy někdy i před rozkvětem, které během své vegetace vyrábí potřebný kyslík pro život. Jde o stejně barbarský čin, jako v případě ~ ubohých srnek.
Letos jsem musel podstoupit vážnou operaci žaludku, při níž jsem si ověřil, že kyslík už musíme vyrábět uměle a po operaci nám byl podáván, aby neodumřely mozkové buňky. Jde sice jen o stromy, které nám dodávají kyslík do ovzduší v době, kdy přibývá stále více aut, která rovněž jako lidé kyslík spotřebovávají a vrací nám zpět do ovzduší jedovatý kysličník uhličitý. Jsou to negativní stránky dnešního života.
Když jsem ale sledoval v nemocnici činnost lékařů a sestřiček a zvážil svou situaci, že jsem podstoupil již 4 operace v 80. letech a prodělal jeden infarkt, nedával jsem si moc naděje na návrat ke své manželce a mezi své sourozence. Po operaci jsem se probral až druhý den z narkózy a protože jsem měl přehozený režim, v noci jsem nemohl usnout a ve dne jsem spaní doháněl, měl jsem možnost pozorovat noční práci lékařů a sestřiček na intenzivce, kde leželi pacienti po těžších operacích. Asi 4. den po operaci k nám přivezli k ránu 2 pacienty. Staršího pána našla v noci dcera bez vědomí v koupelně a po zjištění jména, jeho stáří, tlaku, teploty a převlečení byl odvezen ihned na operační sál. Druhý pán byl mladší a na operaci šel až ráno. Pokud byl pacient při vědomí, zjistil ještě lékař, zda pacient kouří, jaké nemoci prodělal a jaké má obtíže. Někdy jsme byli na intenzivce 3 a stalo se jednou, že nás tam bylo na pokoji 5 a sestřičky zakopávaly o hadice a kabely. Obdivoval jsem jejich trpělivost a ochotu, s jakou nám v noci sloužily. Probdělá noc je v nemocnici nekonečně dlouhá, a tak jsem srovnával, když jsem byl v budějovické nemocnici v r. 1932 poprvé, kdy u postele seděla řádová sestra a dohlížela, abychom nepili a jen nám zvlažovala rty čistým kapesníkem namočeným v čaji.
Dnes je v hlavách postele několik stojanů, na kterých jsou lahve s umělou výživou, od kterých vedou dvě nebo tři hadičky do rukou, dokonce jsem měl jednu zavedenou i do tříselné části břicha. Dvě další trubičky jsem měl na odvod tekutin z těla. Další napojení jsme měli na malý televizorek, který ukazoval všechny základní funkce našeho těla, jako tlak, tep a ještě nějaké další údaje. Došlo-li k porušení, signalizovaly zajímavým způsobem zvukové signály. Jeden zněl jako svolávání koroptví v předjaří, jiný jako švitoření červenky před usednutím na hnízdo a třetí mi připomínal houkání šumavského pacifiku, když přejíždí z Volar přes Mrtvý luh a o tóninu níže, když houká na trati z Černého Kříže do Nového Údolí. Zato estetická výzdoba úplně chyběla. Na stropě byly z černých čar jakési velké pampelišky, a to prý bylo větrání. Tak jsme brali za vděk hlavně krásu našich sestřiček a ta stála opravdu za to. Byly tam sestry od štíhlých blondýnek, převládaly mahagonky až po tělnatější brunety, které nás musely občas posunout do správné polohy, a to by se asi těm drobným sestřičkám těžko podařilo. Pan doktor, který mě operoval, byl statný čtyřicátník a když jsem již mohl cvičit, divil se, že tak ochotně cvičení provádím a že ani mnohem mladší nejsou při této činnosti tak aktivní.
A to ještě nevěděl, že jsem tam měl motýly s latinskými názvy a učením jsem si procvičoval i závity mozkové. Někdy jsem si opakoval výpisy z Komenského jako: "Chceš-li dosáhnout vzdělanosti, proměň stříbro za knihy". Nebo z Masaryka: "Chceš-li dosáhnout životní dokonalosti, usiluj, abys věděl všechno o něčem a něco o všem." a z Wericha: "Nejtěžší je srážka s lidskou blbostí, ten boj se nedá vyhrát, ale nesmí se z něj také utíkat, protože by lidská blbost zaplavila svět." Tak jsem si připomínal, že přece jenom stojí za to žít, že většina lidí si dokáže přírody vážit, že se snaží druhým z nouze pomoci, vrátit jim zdraví, radost ze života a když jsem mohl chodit na televizi, oceňoval jsem, že i v nemocnici můžeme sledovat hokej z Pardubic nebo kabaret z Prahy. Po návratu domů jsem si pustil v noci pořad Netopýr pana Přidala se svými přáteli. Byl jako na objednávku o příčinách lidské krutosti, bezohlednosti k přírodě a k lidské tvorbě těch, kteří chtějí, aby svět byl lepší.
-Z.H.-
![]() |
Chov králíků od počátku své drobnochovatelské historie plnil základní poslání a to hlavně produkcí dietního masa, kožek a angorské vlny. Na produkci králičího masa a kožek se téměř v 90% podílí neorganizovaní chovatelé a pouze asi v 10% jsou to chovatelé v rámci ČSCH. Ale právě tito organizovaní chovatelé jsou také garanty toho, že se věnují dalšímu zušlechtování a rozšiřování chovu králíků.
Celkový vzestup onemocnění oběhového a cévního systému u člověka si vynucuje stále radikálnější změny ve složení jeho potravy a to především zařazování více masného podílu s minimálním obsahem tuku, purinových látek a s vysokým obsahem bílkovin s nutnými dietními vlastnostmi. Mezi taková masa patří maso telecí, drůbeží a králičí. Z toho důvodu má chov králíků u nás vzestupnou tendenci, a proto bych rád uvedl několik zásad pro zdravý odchov králíků.
Fyziologické a morfologické uspořádání organismu králíka je charakteristické pro býložravce a hlodavce. Délka trávícího ústrojí dosahuje až 6 m, žaludek přijme až 200 gramů potravy, délka tenkého střeva dosahuje až 3 m, zvlášť objemné je slepé střevo o délce 30-55 cm s 8-15cm dlouhým červovitým přívěskem. Zde také dochází k hlavnímu trávení celulózy.
Část natrávené potravy se dostává z tenkého střeva do slepého a zde dochází k mikrobiálnímu štěpení celulózy. Odtud se dostávají přes tlusté střevo do konečníku. Tyto měkké exkrementy si králík částečně odebírá z konečníku, požírá je a dále využívá. K tomuto procesu dochází hlavně v noci. Tento jev je tzv. koprofágie. Je velmi důležitý, protože z tohoto trusu získávají králíci 4x více vitaminu B, jednoduchých cukrů, aminokyselin a mastných kyselin, nežli králíci, kterým je to znemožněno (chov na roštech). Hlavní část potravy je přijímána v době od 20.00 do 05.00 hodin, včetně vody.
Pro svůj intenzívní růst si získal na oblibě tzv. králičí brojler. Dobře živená mláďata po týdnu života zdvojnásobí svoji tělesnou hmotnost, která po měsíci je již 9-10 krát vyšší nežli při narození. Tato ojedinělá skutečnost je dána hlavně vynikajícím složením mléka ramlice.
Kdo se chce věnovat chovu, měl by použít chovná zvířata ve věku minimálně 6 měsíců, pohlavní dospělost je ve 4-5 měsících. K připuštění je třeba, aby samice byla přivedena k samci a nikoliv naopak. Březost trvá 28-36 dnů. Porod nastává nejčastěji ráno. Odstav je v 6.-8. týdnu a u brojlerů i dříve, záleží na termínu dalšího připouštění. Králice má mít dostatek štavnatého krmiva a nápoje. Jeden až dva dny před porodem často nežere. Asi týden před porodem je důležité klec vyčistit.
Krmení králíků dnes není problém, protože se může použít granulované krmivo, kde jsou obsaženy všechny důležité látky potřebné k životu. Při zkrmování objemové píce od jara do podzimu se používá zelená píce, v zimě seno a okopaniny. Je třeba si pamatovat, že zelená píce způsobuje nadýmání a nebezpečné je především krmivo zapařené.
Při zkrmování zeleného krmení je třeba napájet vždy před jeho zakládáním. Působí-li zelené krmivo projímavě, zařadíme přídavek sena, které podáváme mezi menšími dávkami zelené píce.
NEMOCI KRÁLÍKŮ
S blížícím se jarním obdobím se opět zvyšuje riziko onemocnění králíků velmi nebezpečnými chorobami, jako jsou myxomatóza a králičí mor. Mnoho drobnochovatelů stále podceňuje preventivní očkování proti těmto chorobám. Spolu s dobrými zoohygienickými podmínkami je to jediná možná ochrana chovů před těmito nákazami.
Rád bych touto cestou informoval všechny drobnochovatele o těchto chorobách:
MOR KRÁLÍKŮ je virové, velmi nebezpečné onemocnění se skoro až 100% úmrtností. Tato choroba se v minulém roce značně rozšířila i na Křemežsku a pořádně zdecimovala chovy, které nebyly proti této nemoci preventivně očkované.
Virus po vniknutí do organismu se velice rychle šíří po celém těle. Nejvíce se koncentruje do parenchymatózních orgánů, hlavně jater. K šíření choroby dochází přímým stykem nemocných králíků infikovaným krmivem, vodou a bodavým hmyzem. Vůči této chorobě jsou vnímavá všechna plemena králíků bez rozdílu věku a pohlaví. Inkubační období - t. j. doba od vniknutí viru do prvních příznaků onemocnění - je maximálně 2 - 3 dny. Průběh nákazy je velice rychlý, trvá 12 - 60 hodin (maximum) a může propuknout na rozdíl od myxomatózy v průběhu celého roku.
Příznaky onemocnění jsou málo výrazné, králík je většinou ospalý, ztrácí chuť k žrádlu, zalézá do kouta, zaujímá nefyziologický postoj, hlavu může otáčet na stranu a někdy může dojít i ke krvácení z nosu a z konečníku. Většinou chovatel večer při krmení na králících nic nepozoruje a ráno zjistí, že mu uhynuli v jednom kotci všichni králíci. V takto napadeném chovu už vakcinace většinou nepomůže. Zde už je jenom jediná rada a to králíci, kteří se dají už zabít, tak to rychle udělat. Kdybychom takového králíka pitvali, našli bychom krváceniny v hrudní dutině, edém plic, krváceniny na ledvinách, zánět střev, zvětšenou slezinu, změněná játra. Léčit takto nemocné králíky je bezvýznamné. Uhynulí králíci se musí neškodně odstranit, nejlépe spálit, odvézt kafilerií nebo zakopat minimálně 40 cm hluboko. Dále je třeba provést desinfekci králíkárny 4 % roztokem Chloraminu, 50-60 °C teplým po předchozí mechanické očistě.
Jediná prevence proti tomuto onemocnění je pravidelné očkování celého chovu. Následující schéma: králíci se očkují již od 6 týdnů věku vakcínou proti moru králíků. Musím upozornit drobnochovatele, že imunita tzn. ochrana chovu nastává až za 3 neděle po vakcinaci a trvá více jak 6 měsíců. Nejideálnější je provádět vakcinaci brzy na jaře (březen - duben) spolu s očkováním proti myxomatóze. Nesmí se zapomenout na očkování mláďat, která jsou v té době ještě mladá!!!
MYXOMATÓZA KRÁLÍKŮ je virové onemocnění králíků, ale na rozdíl od moru má sezónní charakter, tzn. že se nejčastěji vyskytuje v létě a na podzim, protože se hlavně přenáší bodavým hmyzem. V zimním období se prakticky nevyskytuje. Kromě přenosu bodavým hmyzem se nákaza šíří i při těsném kontaktu z jednoho králíka na druhého, z výtoku očí a nosu, kde se virus vyskytuje nejvíce.
Myxomatóza má velmi rychlý průběh a vysoké procento úmrtnosti. Příznaky se projeví za 6 až 10 dní od nakažení. Nejčastěji mezi prvé příznaky patří silné překrvení spojivek, sérózní výtok z očí, který se rychle mění v hnisavý, oční štěrbina je zúžená a zalepená hnisem. Králík přestane přijímat potravu, má zvýšenou teplotu. Na hlavě, okolo očí, na bázi ucha, pysku, nozder a jinde na těle se začnou tvořit tzv. zápalové myxomatózní uzly. V tomto stadiu řasy překrývají oko a tak králík přestává vidět, rychle hubne, namáhavě dýchá až sípe. To může trvat 8 - 14 dnů až nakonec nastává úhyn. Léčba tak jako u moru se neprovádí.
Jedinou ochranou je opět preventivní očkování pomocí vakcíny proti myxomatóze, nejčastěji se provádí do ucha pomocí dvojvpichu (speciální dvoujehla). Ochrana po očkování vzniká za 4 dny a trvá okolo 5 měsíců. Nejlépe je králíky očkovat poprvé brzy na jaře už od 4 neděl stáří a druhé očkování provést v letních měsících (červen, srpen). Likvidace uhynulých kusů se provádí podobně jako u moru králíků.
Je důležité ještě chovatele upozornit, že při propuknutí některé z těchto nákaz, měli by tuto situaci neprodleně hlásit příslušnému veterinárnímu lékaři!!!
-MVDr. Peter Pavčík-
![]() |
Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje vyhlašuje konkurzní řízení na funkci ředitele Základní školy Křemže.
Požadavky:
![]() |
JARO
Bohumil Rangl
Jaro jsou rozkvetlé sedmikrásky
jaro je ptačí zpěv a vyznání lásky
jaro je něha a ze sna probuzení
jaro je od slunce pohlazení
jaro zimní okovy snímá
jaro je tam, kde prohrála zima
jaro je nástup nového života
jaro je pramenů vody čistota
jaro je z očí sejmutá páska
jaro je radost a něžná kráska
jaro je nejhezčí ze všech období
jaro jsou kvítky co meze vyzdobí
jaro je jemné housátek chmýří
jaro je včelka, co vzduchem víří
jaro je dívka s odkrytými vnady
jaro, ty lásko má, štastný jsem,
že už jsi tady!
![]() |
VÝSTAVA OBRAZŮ
"Jihočeská krajina"
Prodejní výstava obrazů a obrázků Aleny CUDLMANOVÉ (roz. Tomanové)
se koná v budově radnice
ve Křemži od 4. 4. do 26. 4. 2002
Pondělí, středa 11-17 h Pátek 11-16 h
Alena CUDLMANOVÁ - TOMANOVÁ
nar. v r. 1934 v Českých Budějovicích, r. 1952 složila maturitu na Obchodní akademii v Č. Budějovicích. Od r. 1976 - 1996 členkou výfvarné skupiny VisArt v Č. Budějovicích, vedenou profesorem Ped. fakulty v Č. Budějovicích Dr. Civišem.
Od r. 1976 se zúčastňovala každoročně společných výstav této výtvarné skupiny v Kulturním domě Metropol v Č. Budějovicích. Od r. 1976 - 1978 studovala na Lid. škole umění v Č. Budějovicích u akademického malíře Milana Peterky.
Samostatné výstavy:
r. 1996 - Lovecký zámek v Hluboké nad Vltavou
r. 1997 - Agrobanka Č. Budějovice
r. 1998 - Agrobanka Č. Budějovice
Zabývá se olejomalbou, pastelem, akvarelem, s náměty jihočeské krajiny, zátiší, v poslední době náměty abstraktními. Žije v Č. Budějovicích.
![]() |
Krumlovské těstoviny s tuňákem
Potraviny:Pampeliškový med
400g špaget, konzerva tuňáka ve vl. štávě, strouhaná niva, olivový olej
Postup:
Špagety uvaříme podle návodu a povyjmutí promícháme s trochou olivového oleje. Na talíř dáme špagety, tuňáka a bohatě posypeme strouhanou nivou. Originální Krumlovské těstoviny se podávají s hlávkovým salátem.
Potraviny:Špagety s vuřtovým gulášem
200 květů pampelišek, 1,5 kg cukru krupice, 3 citrony
Postup: Natrhané pampelišky očistíme a propereme ve studené vodě a naložíme přes noc do 2 - 2.5 l vody s napůl rozkrojenými citrony. Druhý den necháme naložené pampelišky i s citrony cca 15 minut povařit, slijeme přes jemné sítko a do medu vymačkáme rozvařené citrony. Přidáme 1,5 kg cukru a vaříme do zhoustnutí (ne do úplné kaše). Při vaření občas med promícháme. Nakonec necháme med vychladnout. (moc dobrý je též med vyrobený ze sedmikrásek - stejný postup - pouze větší počet květů).
Potraviny: 400g špaget, sůl, 4 lžíce másla, 1 malá sklenice nakládané cibulky, 4 vuřty, 1 stroužek česneku, 425g sterilovaných rajčat, 125 m1 masového vývaru z kostky, 2 lžíce rajčatového protlaku, pepř, půl vaničky řeřichy
Postup:
Špagety uvaříme podle návodu v slané vodě. Scezené je znovu prohřejeme na 2 lžících másla. Dáme okapat nakládanou cibulku. Vuřty nakrájíme na plátky. Česnek prolisujeme. Na zbývajícím rozehřátém másle opečeme vuřty, cibulku a česnek. Rozmačkáme sterilovaná rajčata a spolu s nálevem je podusíme v guláši. Přilijeme vývar a přimícháme rajčatový protlak. Vaříme 5 minut na mírném ohni. Osolíme a opepříme. Guláš upravíme se špagetami na talíře a posypeme sekanou řeřichou.
![]() |
KONCERTNÍ STŘEDY NA RADNICI
První jarní koncert: 24. dubna 2002 od 18.00 hodin
Klavírní koncert maturantek Konzervatoře v Českých Budějovicích
Účinkují: Lucie Drábková a Helena Matějčková
Spoluúčinkují: Radka Křížová - housle, Marcela Křížová - klavírní spolupráce
Na pořadu: Bach, Beethoven, Mozart, Schumann, Liszt, Chopin a Challupper
Druhý jarní koncert: 22. května 2002
Třetí jarní koncert: 19. června 2002
CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ HUSITSKÁ KŘEMŽE
Vážení hosté, milé sestry, milí bratři,
jménem rady starších náboženské obce církve československé husitské ve Křemži si Vás dovolujeme pozvat na slavnostní bohoslužby k oslavě sedmdesátiletého výročí otevření Husova sboru ve Křemži, které se uskuteční
dne 1. května 2002 od 9 hodin v Husově sboru ve Křemži
Při těchto bohoslužbách svým kázáním nám poslouží bratr ThDr. Jan Schwarz, patriarcha CČSH.
Po bohoslužbách bude následovat hudební matiné Smyčcového orchestru Český Krumlov.
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ NA MĚSÍC DUBEN 2002
se vybírá:
10. 4. 2002 od 12:30 do 17:00 h
11. 4. 2002 od 12:30 do 16:00 h
12. 4. 2002 od 12:30 do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži
NEZAPOMEŇTE, že v květnu musí být zaplacen poplatek za psa.
SVOZ VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU
se uskuteční ve dnech 22. a 23. dubna 2002
- dne 22. 4. z osad Křemže, Chlum, Loučej a Lhotka,
- dne 23. 4. z osad Mříč, Bohouškovice, Chlumeček, Stupná a Chmelná.
Odpad je nutno uložit poblíž komunikace a nahlásit pí Šimonové tel. 741115 nebo mobil +420 606 589 318.
Svážet se bude POUZE kovový šrot, sporáky, lednice, pračky.
CO PATŘÍ DO ŽLUTÝCH KONTEJNERŮ NA PLASTY:
Ze směsných plastů se připravuje granulát, který se používá při výrobě různého zahradnického náčiní, plotových tyčí, nádob na kompost, popelnic, laviček apod. Z některých druhů plastů se vyrábějí fólie.
Co PATŘÍ do žlutých kontejnerů?
PERLIČKY Z PODANÝCH SPISŮ NA ONV Český Krumlov
Obecní úřad Křemže vypisuje výběrové řízení na místo hospodářky obce.
Požadavky: ÚSO nebo VŠ ekonomického směru. Bezúhonnost. Praxe v oboru vítána.
Své přihlášky předejte na OÚ Křemže do 20. 4. 2002. Nástup v květnu nebo červnu 2002.
INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |