ARCHIV

2002

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Únor 2002 - Číslo 2 - Ročník 12

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (894 kB)

• Z jednání rady obce a zastupitelstva obce
• 120. výročí narození p. ředitele Bednáře
• Co se psalo ...
• Právník radí
• Jak vznikají inverze na Kleti
• Draní peří
• MASOPUST
• Společenská kronika
• I. NÁVRH ROZPOČTU - r. 2002
• Zdeněk Hotový - ÚNOR U RYBNÍKA
• Vyzkoušejte a ochutnejte
• Informace

Z jednání rady obce a zastupitelstva obce

Poprvé v letošním roce se sešli radní v pořadí již na své 58. schůzi dne 7.1. 2002. Seznámili se se žádostmi o prodeje a pronájmy obecního majetku a žádostí o příspěvek obce na značení cyklotras v území CHKO Blanský les přes naši obec. Zvýšili cenu za ubytování v obecní ubytovně na 90,- a 130,- Kč za osobu a noc a místostarostka pí Cipínová podala informaci o záměru zástupců z partnerského švýcarského Kirchlindachu, navštívit naši obec.

Další 59. schůze rady, spojená spracovní poradou zastupitelstva obce, se konala dne 28. 1. 2002 za účasti všech zastupitelů, kteří zde projednali žádosti o prodeje a pronájmy obecního majetku, seznámili se s rozborem hospodaření obce za r. 2001, s výsledky inventur obecního majetku a návrhem rozpočtu obce na r. 2002. Jak záměr obce prodat či pronajmout obecní majetek, tak i rozbor hospodaření a návrh rozpočtu obce jsou zveřejněny na úřední desce před radnicí k připomínkování občanů před schválením na veřejném zasedání zastupitelstva. V další části zastupitelé schválili smlouvy o převodu plynovodu Jihočeské plynárenské a zajištění lunaparku na 11. Křemežský veletrh. Zabývali se problematikou odstavených vraků aut, snášení vzdušného vedení Telecomu, bývalou čerpací stanicí pohonných hmot v souvislostí s plánovanou rekonstrukcí další části náměstí a dalšími drobnými, leč někdy závažnými problémy.

- JL -

120. výročí narození p. ředitele Bednáře

Antoním Bednář se narodil dne 6. ledna 1882 ve Křemži. Pocházel z početné rodiny z 5 dětí. Otec byl venkovským obchodníkem a měl malé hospodářství.

Po vychození obecné školy nastoupil do měšťanské školy v Soběslavi a v r. 1898 byl přijat na učitelský ústav tamtéž. V r. 1902 složil maturitu na učitelském ústavu. Dráhu pomocného učitele nastoupil ve Svatém Jánu nad Malší. Později byl přeložen do Brloha a poté do Křemže. V r. 1909 složil zkoušku pro druhý obor, pro školy měšťanské. V r. 1912 hospitoval na soukromých i veřejných školách v Paříži. Od r. 1912 do r. 1939 působil na měšťanských školách v Č. Budějovicích i jako ředitel. Po odchodu do výslužby v r. 1939 si zvolili manželé Bednářovi pro svůj odpočinek opět své rodiště Křemži.

Ještě před odchodem do výslužby pořizoval pan ředitel fotografie jihočeských krojů, statků a budov na Vodňansku, Netolicku, Soběslavsku a na Blatech. Tyto dokumenty jsou uloženy v jihočeském muzeu v Č. Budějovicích. Ve svém rodišti Křemži pořídil pěkné album krojů, osobností ze Křemže i různých staveb z celého okolí.

Pamatuji si, když si v r. 1932 postavil pan ředitel stativ s aparátem u nás před dvorem a trpělivě čekal až mezi oba vysoké topoly doplují pěkné mraky, aby kompozice brány mraků a topolů působila zajímavě.

Po fotografické tvorbě se věnoval pak ředitel svému druhému koníčku - malování. I zde zanechal pěkná zákoutí Křemže a okolní přírody. Proto bychom na malé výstavce na obecním úřadě křemežským rodákům a čtenářům Křemežska část jeho tvorby chtěli představit.

- ZH -

Co se psalo ...

RUDÉ PRÁVO
KRÁTCE PO "VÍTĚZNÉM" ÚNORU 1948
... Je špatným komunistou ten, kdo neplní své povinnosti ve svém povolání, ať je to dělník, zemědělec nebo úředník, byť by byl jinak dobrým a uvědomělým člověkem. Komunisté jsou něco daleko víc než jen lidé ke komunismu se hlásící. Jsou především bojovníky za zájmy dělnické třídy. A prvořadým zájmem dělnické třídy je výstavba republiky... Není lehké být komunistou. Znamená to věnovat celé své síly, vědomosti a schopnosti zájmům dělnické třídy, pracujícího lidu... Co dává komunistům životadárnou sílu, obětavost a vynalézavost dosáhnout nových nebývalých výsledků v práci... Je to síla světového názoru marxismu-leninismu, dávající do rukou každého komunisty neomylný kompas, pomáhající mu, aby na svém pracovišti dovedl rozřešit každou, i nejsložitější otázku, správně pochopil jakýkoliv jev a dovedl moudře zaměřit hlavní pozornost vždy na onu věc, která je v daném okamžiku tou nejdůležitější.

JISKRA, 28. 2. 1974
Svaz přátel SSSR v Křemži
Členské schůze místní odbočky SČSP na ZDŠ v Křemži se 14. února zúčastnilo dvacet členů a dva hosté z Č. Krumlova. Přítomní vyslechli se zájmem podrobnou zprávu předsedkyně o činnosti odbočky za uplynulé období a věcné diskusi se k obsahu této zprávy několikrát vrátili. Hovořilo se hlavně o potřebě zintenzivnit nábor členů a propagaci sovětských filmů i o stále se zvyšujícím zájmu o zájezdy do SSSR. O těch a o jejich organizaci informovala přítomné s. Vegešová a s. Musil vysvětlil hlavní zásady nově zakládaných klubů přátel sovětského filmu. Po schválení plánu práce a usnesení byly zvoleny do nového výboru místní soudružky. Ještě po schůzi hovořili účastníci s milými hosty, kteří lidsky upřímně odpovídali na všechny otázky, zaměřené k životu našich přátel v Sovětském svazu.

- vybral JL -

Právník radí

HMOTNÁ NOUZE

V souladu s článkem 30, odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. V této souvislosti zákonodárce zavedl institut životního minima, jehož úpravu nalezneme v zákoně č. 463/91 Sb., o životním minimu a který lze definovat jako společensky uznanou minimální hranici příjmu občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze.

Za životní minimum občana nebo občanů, jejichž příjmy se posuzují společně, se považuje úhrn částek stanovených zákonem o životním minimu k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Částka životního minima se skládá ze dvou složek, jednak z částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana, která je stanovena v různé výši s přihlédnutím k věku a to ve výši:

• 1.690,- Kč - jde-li o dítě do 6 let věku,
• 1.890,- Kč - jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
• 2.230,- Kč - jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
• 2.450,- Kč - jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku
• 2.320,- Kč - u ostatních občanů a z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost

• 1.780,- Kč - jde-li o jednotlivce
• 2.320,- Kč - žijí-li v domácnosti 2 osoby
• 2.880,- Kč - žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby a
• 3.230,- Kč - žije-li v domácnosti 5 a více osob.

• 62 % životního minima jednotlivce na osobu povinného,
• 25 % částky minima jednotlivce na každou vyživovanou osobu,
• 25 % částky životního minima jednotlivce na manžela povinného.

Jak vznikají inverze na Kleti

Od své babičky jsem slýchal, že odkud přijde první bouřka, chodí i bouře další během roku. Běžné je, že většina deštivých přeháněk a bouří k nám chodí od západu přes Německo. Většinou jsou to poruchy dešťové a déletrvající.

To, jak je známo, ovlivňuje Golfský proud, který z Atlantiku přináší mraky, bohaté na vodní páry a v zimě na sníh. Přichází-li povětří z východu, z pevniny, bývá počasí chladné a na srážky méně vydatné. Jižní větry k nám v zimě přinášejí teplý vzduch ze Středozemního moře a někdy i z Afriky. Tento ve Francii, v Itálii a ve Švýcarsku narazí na Alpy, přehoupne se přes třítisícové až čtyřtisícové štíty Alp a u nás se snáší na Kleť podle směru a intenzity větru. Tak tomu podobně bylo i letos. Nejdříve k nám proudil vzduch ze severozápadu od Skandinávie a přinesl nám prosincovou zimu. Pak se proudy nad Afrikou a Středozemím stočily na západ až k severu a podél Španělska k nám přinesly teplý vzduch přes Alpy. To bylo začátkem druhého lednového týdne, kdy se po 15-17° mrazech částečně oteplilo a kolem desátého ledna poklesla teplota opět až na -12 °C. S občasnými změnami tento ráz počasí vydržel do 20. ledna. Pak se Kleť začala zbarvovat do tmavomodra, což způsoboval právě jižní vítr, který ovlivnil oteplení se shora a způsobil tak inverzi nad Kletí. Během dvou dnů se pak inverze začala sesouvat až k nám do křemežské kotliny.


Od r. 1957 jsem byl členem Horské služby Šumava, okrsku Kleť. Zpočátku nás bylo pět a později osm až 13 členů HS. To pro nás Kleťaře znamenalo, že jsme si museli do kalendáře zapisovat na celou zimu služby na sjezdovce a na Podlazí. Za jeden měsíc to bývaly 2 - 3 služby na kleťské sjezdovce a 1 - 2 služby na Podlazí. Služba, to byla povinnost ráno sbalit lyže a jídlo a autem nebo na lyžích se přesunout k lanovce, odtud na Kleť a od 9 do 16 h buď v sobotu nebo v neděli, jak na nás služba vyšla, být na sjezdovce připraveni poskytnout lyžařům první pomoc, při úrazu svést lyžaře dolů k hájovně nad Krásetínem, kde jsme postiženého přeložili u Krásů na gauč, přivolali sanitku z Č. Krumlova nebo z Č. Budějovic, podle toho, odkud lyžař byl.

Já si později ke službám ještě připisoval i teploty a stav sněhu. Pokud se mi kalendáříčky zachovaly, vím, že bývaly zimy poměrně dlouhé. Na Kleti se dalo lyžovat až když vrstva sněhu přesáhla nad 30 cm a když už byl sníh slehlý a umrzlý. To bývalo většinou až v lednu. Na Podlazí, kde byla po celé délce vleku a sjezdovky louka, stačilo 15 - 20 cm sněhu, aby se dalo dobře jezdit. Pamatuji sí dost zimních období na Kleti, že se lyžařilo od začátku ledna do konce února a někdy i do konce března. Taková zima byla v r.1969. Koncem března jsem po čtvrté hodině sjížděl po cestě Knížete Jana, pak pasekou vpravo dolů, na cestu od tunelu k hornímu hajnému a na pasece jsem již slyšel brousit a pukat tetřeva. Asi to byl poslední kleťský tetřev, protože od té doby jsem již na této pasece ani nikde v okolí žádného neslyšel.

Pak přišla údobí, kdy několik let a někdy i 2 roky po sobě napadlo jen málo sněhu a za zimu přišly ještě i 2 inverze, takže se na kleťské sjezdovce nedalo vůbec jezdit (zimy 1962 a 1963). Naopak pamatuji i jednu zimu, kdy jsme jezdili na Podlazí až do konce března. Napadlo dost sněhu, vítr navál ještě sníh za lesem na vysokou závěj a sníh utuhl a zmrzl a dokud nezačalo sluníčko vydatně připalovat nebo nepřišel teplý vítr, pouštěli jsme tam vlek málem až do velikonoc.

Podle hlášení o úrazech se dá také usuzovat, že zimy r. 1962 - 1964 byly velmi krátké, protože na celé 3 roky připadl 1 úraz. A naopak zimy 1967 - 71 byly dlouhé a bohaté na sníh. Za tato údobí bylo ošetřeno a do nemocnice předáno 90 úrazů.

-ZH-

Draní peří

Když skončila na vsi práce venku a nastaly dlouhé zimní večery, snesla hospodyně z půdy pytle s husím peřím, které nastřádala po dvojím škubání, aby se do konce zimy zodrhalo. Pro mladší generaci, která snad nemá představu, jak vypadá draní (odrhání) peří, stručné vysvětlení: Ze středního, silnějšího ale i slabšího brka se prsty odtrhne z obou stran přirostlé peří a holé brko i se špičkou, která zůstane, se spálí. Peří s ostrým brkem by nebylo příjemné v sypku ani v povlaku peřiny. Kde v rodině měli děvčata, už dávno před jejich vdáváním museli pro ně připravit peřiny, protože ty byly důležitou součástí jejich výbavy. V místnostech, kde se tehdy netopilo - kromě kuchyně - bylo nemyslitelné spát bez peřin. Vytápět v zimě i ostatní místnosti a spát pod přikrývkou místo peřin, to začalo až v posledních desetiletích na našich vesnicích.

Proto k našim návesním rybníkům patřily vždy ještě před poslední světovou válkou hejna husí. Trávily tu celý den a je zajímavé, jak každá k večeru poznala, kde má svůj domov. Na podzim, na dosud nezoraném poli pásávala husy husopaska nebo kluci, kteří si při pasení dělávali ohníček a husy sbíraly ležící obilní klasy. O Martinském jarmarku v Českých Budějovicích šly pak vykrmené a opařené dobře na odbyt. Šetřilo se, nikdy nebylo tolik peněz a prodané husy byl dobrý příjem do domácnosti.

Daleko víc práce dalo draní peří (u nás na Křemežsku se říkalo "odrhání"). Domácí to všechno nezvládli, a proto byly pozvány sousedky i svobodná děvčata, aby s draním pomohly. Na připravené stoly se vysypaly hromádky peří a začalo draní. Tuto málo zajímavou práci, ke které bylo třeba trpělivosti, si ženy zpříjemňovaly povídáním, co je kde nového a když se dost vypovídaly, "poklepaly si", zazpívaly si několik písniček. V pozdějším večeru přišli také svobodní hoši, spíše tak kvůli děvčatům. Pokud byl ve vsi i harmonikář, přišel na draní peří i zahrát a bylo veselo. Při skončeném draní uctila hospodyně sousedky bílou kávou s koblihy nebo jinými koláči. Před rozchodem se ještě všechny dračky dohodly, kam půjdou na draní příště. Byla to hezká sousedská výpomoc. Mužové se už tradičně draní peří vyhýbali. Bylo to zřejmě pod "jejich úroveň". Kluci se také nesměli pustit ke stolu. Byli i takoví, kteří s radostí do peří foukli, až lítalo po kuchyni. Často to také pak odnesl nějaký pohlavek. Proto, když se na stole udělala větší hromádka odraného peří, přendala se do většího hrnce a přikryla pokličkou. Také bylo třeba mít na stole místo.

- F. Nejedlý -

MASOPUST

Draní peří padalo převážně do období masopustního. Po Vánocích bylo na vsi období klidu a odpočinku, jak pro zemědělce i pro služebné (chasu), protože práce venku už byla dávno hotová. Také většina řemeslníků měla klid, zedníci, tesaři, pokrývači a jiní mohli své řemeslo uplatnit venku až po příchodu jara. O masopustě chodili po vsi potulní šumaři a hudebníci od domu k domu. Všude zahráli kratší kousek a písničku na přání domácích a dostali pak zaslouženou odměnu. Křemži navštěvoval s harmonikou všeobecně známý a vítaný p. Čížek z Chlumu. Jeho synové se po válce přestěhovali do Českého Krumlova, kde dali dohromady oblíbenou dechovou kapelu s velmi dobrou úrovní.

Masopust byla doba plesů (bálů). Převážně to byly bály hasičské, v každé vesnici a bylo nepsanou povinností, že domácí je museli navštívit. Hostince byly v každé vsi. Ve Mříčí a Chmelné dokonce dva. Až po "Vítězném únoru" 1948 všechny hostince v našich vesnicích postupně zanikly. S velkými sály zůstal v té době pouze hostinec u Soukupů a u Stožických (Hrubých). Bály s dobrou společenskou úrovní se táhly dlouho přes půlnoc. Po půlnoční přestávce zahráli muzikanti tři dámské volenky. To muselo být vždy. Někdy se také tančila po půlnoci i Česká beseda. Bály byly vždy v neděli, sobota byla jako jiný den dnem pracovním. Místo plakátů se zvalo roznášením vkusných pozvánek po vesnicích a členové hasičských sborů se také vzájemně navštěvovali.

Masopust se všemi plesy končil masopustním úterým, kdy chodily všude maškary. Dnes už se tento krásný zvyk dodržuje jen málokde.

- F. Nejedlý -

S P O L E Č E N S K Á   K R O N I K A

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Jana Koubová, Křemže, 26. 12. 2001
• Jan Urban, Křemže, 13. 1. 2002

ŽIVOTNÍ JUBILEA

• Marcel RYNDA, Křemže - 75 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI

• Vojtěch Soukup, Mříč - 75 let
• Růžena Pleskáčková, Křemže - 69 let

I. NÁVRH ROZPOČTU - r. 2002

I. NÁVRH ROZPOČTU - r. 2002 (v tis. Kč)
PŘÍJMY:			VÝDAJE:
závislá činnost	2 500		Komunikace, obslužnost	1 958
fyzické osoby	1 300		Chodníky	350
právnické osoby	2 500		Vodní hospodářství	330
DTTO obec	400		MŠ Křemže	347
z přidané hodnoty	4 000		MŠ Chlum	173
z nemovitostí	900		ZŠ Křemže	8 583
DANĚ CELKEM	11 600		Jídelná MŠ Chlum	90
Správní poplatky	146		Kino	106
Místní poplatky	154		Knihovna	262
Splátky půjček	348		Ostatní kultura, SPOZ	57
Dotace na činnost	861,1		Místní rozhlas	7
Dotace od obcí (ZŠ)	85		Zpravodaj Křemežsko	80
Příjmy VHČ (hosp.výsledek)	400		Finanční výpomoci	298
Odpisy	480		Bytový fond	192
Odvod do soc. fondu	42		Hřbitov	142
MŠ - příspěvky od rodičů	85		Územní rozvoj - ZTV	7 058,6
Stravné - jídelna Chlum	70		Plynofikace - úroky	531
Kino - pronájem	3		FRB	210
Knihovna (zápisné)	15		Komunální odpady	590
Kultura, zpravodaj, kazety...	50		Péče o vzhled obce	1 052
Bytový fond - nájemné	427		Pečovatelská služba	321
Veřejné osvětlení	1		Péče o staré občany	14
Hřbitov	45		Požární ochrana	48
JČP-splátky plynovodu	600		Zastupitelské orgány	698
Holubov-splátky plyn	625		Místní správa OÚ	3 474
Komunální odpad	360		Splátky SFŽP	2 200
Pečovatelská služba	25		Splátky úvěru plyn	615
Místní správa	90		Ostatní činnosti	76
Prodeje majetku	3 395		Komerční pojistné	102
Nahod. příjmy, dary, pojištovna	140		Daň z příjmu	200
Pronájmy neb.prostor, pozemky	165		Veřejné osvětlení	569,5
FRB úroky	75		Rybníky, toky	50
ZŠ mzdy - transfer	7 195		Kapličky	15
Prodej Sporoinvest	3 317
PŘÍJMY CELKEM	30 799,1		VÝDAJE CELKEM	30 799,1

Zdeněk Hotový - ÚNOR U RYBNÍKA

Zdeněk Hotový
ÚNOR U RYBNÍKA

Za oknem sloupeček rtuti se krčí
tak jak ho umenšil třeskutý mráz,
od lesa občas to zapraská v smrčí
pod sněhem strom když se protáhne as.

Ztichlá je koruna mohutné hráze,
obden však přichází porybný sem
prosekat okno, ať dýchá se snáze
rybám co zalehly v společný sněm.

Drtečky rákosu po ledu žene
mrazivý vítr od půlnočních stran,
slunce má oči zpola přimhouřené,
na můstku chvěje se i svatý Jan.

V duchu však vidíš se na tomto místě,
nad hlavou volavka krouží ti zas,
slibuješ, že se sem navrátíš jistě
jak to jen dovolí loudavý čas.

Jenom co nastane předjarní tání
a příkrov ledový bude tentam,
přiběhne větřík a to jeho vlání
povel dá rybímu národu k hrám.

Zatím však severák potřásá šípky,
olše jsou zčernalé, všude je chlad,
proto teď prozatím zapomeň rybky,
po špičkách odejdi, nechej je spát.

Vyzkoušejte a ochutnejte

ZAPEČENÉ BRAMBORY

Uvařené brambory ve slupce a vařená vajíčka oloupeme a nakrájíme jako na bramborový salát (pasírovací kolečko). Tvrdý sýr nahrubo nastrouháme. Cibuli, salám a anglickou slaninu (nemusí být) nakrájíme na slabší nudličky. Vše promícháme a dáme do zapékací misky vymazané sádlem. Osolíme a opeříme. Zalijeme 1 šlehačkou (ne s vejcem) a dáme zapéci.

LANGOŠE

1 kg hladké mouky, 1 lžička soli, 1 lžička jedlé sody, 1 bílý jogurt, 1/2 l mléka, 4 lžíce oleje, 5 dkg droždí.
Zaděláme kynuté těsto - NENECHAT KYNOUT. Hned ho dáme do VELKÉHO mikrotenového pytlíku který jsme vytřeli olejem a dáme do chladničky 24 hodin kynout.
Lžící ukrojíme kousek těsta a rukama vytáhneme placičku. Pečeme na oleji. Těsto postupně odebíráme. Vydrží 1 týden. Teplé langoše můžeme natřít česnekem rozdělaným v oleji, potřít kečupem a posypat sýrem, nebo na sladko s marmeládou.

ŠTRŮDL

36 dkg hladké mouky, 30 dkg Hery, 2 žloutky, 6 lžic vody, trochu soli
Zaděláme těsto a necháme v ledničce do druhého dne (jde to i hned). Náplň štrůdlu - jablka, tvaroh, mák apod. Z těsta uděláme 3 štrůdly. Nepotíráme. Hotový je slabě růžový.

SALÁT Z KRABÍCH TYČINEK

1 krabí tyčinky, 1 cibule, 1 majolka, citrónová šťáva a trochu soli.
Tyčinky nastrouháme ještě zmrzlé na struhadle. Zakapeme šťávou z celého menšího citronu, přidáme cibuli na kostičky, majolku (nemusíte dávat celou) a osolíme.

I N F O R M A C E

ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ ZA MĚSÍC ÚNOR 2002
se vybírá:
13. 2. 2002 od 12:30 do 17:30 h
14. 2. 2002 od 12:30 do 16:00 h
15. 2. 2002 od 12:30 do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.

SVÍČKA PRO KOSTEL Předvánočním prodejem svíček, ozdob, adventních věnců, svícnů a dalších výrobků se podařilo získat částku 30.402,- Kč. Výtěžek je určen na opravu kostela. Děkujeme všem, kteří akci podpořili.

VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE
Zveme občany na veřejné zasedání zastupitelstva obce dne 19. února
od 19:00 hodin v sále radnice ve Křemži.

VÝSTAVA OBRAZŮ
p. Antonína Bednáře
Zveme občany na výstavu obrazů a fotografií
p. ředitele Antonína BEDNÁŘE, křemežského rodáka, k jeho 120. výročí narození.
Výstava se koná v přísálí radnice ve Křemži ve dnech 16.-28. února 2002
a je uspořádána ze soukromých sbírek našich spoluobčanů.

UKONČENÍ SOUKROMÉ PRAXE MUDr. J. FLORIÁNA
Dovoluji si oznámit ukončení své soukromé praxe ve Křemži.
Ti, kteří chtějí zůstat i nadále mými pacienty, se mohou objednat v ambulancích interního oddělení nemocnice v Českém Krumlově na tel. číslech - 761309 (onemocnění srdce) a 761298 (ostatní onemocnění)
MUDr. Jindřich Florián

NEZAMĚSTNANOST
Nezaměstnanost ke konci loňského roku činila:
v ČR 8,9%
Jč kraj 5,5%
okr. ČK 8,7%
Křemže 6,13% (tj. 77 uchazečů o zaměstnání)

ČESKÁ SPOŘITELNA a.s.
NOVÁ OTEVÍRACÍ DOBA ČESKÉ SPOŘITELNY, a. s. KŘEMŽE od 1. 2. 2002
Pondělí 9:00-12:30, 13:30-17:00 h
Úterý     9:00-12:30, 13:30-15:00 h
Středa  9:00-12:30, 13:30-17:00 h
Čtvrtek  9:00-12:30, 13:30-15:00 h
Pátek    9:00-12:30, 13:30-16:00 h

KONCERT SKUPIN SPIRIT ROSE A LAKOMÁ BARKA
Farnost Křemže vás zve na koncert skupin SPIRIT ROSE a LAKOMÁ BARKA z Českého Krumlova,
který se koná dne 16. února 2002 od 18:00 h v sále radnice ve Křemži.
Zazní spirituály a folkové písně. Vstupné dobrovolné.

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 6. března 2002 : 0