| ARCHIV | 2002 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červen 2002 - Číslo 6 - Ročník 12 |
| ARCHIV | 2002 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červen 2002 - Číslo 6 - Ročník 12 |
Z jednání rady obce a zastupitelstva obce |
Dne 20. 5. 2002 se konala 64. schůze rady spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce, které se zúčastnili všichni zastupitelé. Na této byly projednány žádosti o prodeji a pronájmu obecních pozemků, doporučení kandidáti na funkci přísedících Okresního soudu Č. Krumlov, smlouvy o prodloužení pronájmu stl. plynovodu Jihočeským Plynárnám, o likvidaci separovaného odpadu firmou EKO-KOM a dodatek ke stávající smlouvě o provozu vodovod. zařízení s VaK a. s. dle nového zákona. O těchto a dalších bude rozhodnuto na veřejném zasedání zastupitelstva obce v červnu 2002.
Starosta informoval zastupitele o průběhu výběrového řízení na hospodářku obce (podrobněji uvedeno v Informacích) a konkurzního řízení na ředitele ZŠ Křemže.
Dále předložil porovnání nákladů a tržeb tří organizací na hospodaření v obecních lesích, ze kterého je patrné, že se tyto od sebe příliš neliší a není proto nutné měnit dosavadního správce obecních lesů (LDP Vltava). Zastupitelé schválili přijetí třech našich spoluobčanů na výkon civilní vojenské služby, vybudování drenáž. systému na hřišti vedle kina a spoluúčast obce na výstavbě sportovního areálu na bývalé skládce pod ZŠ (kurty, běžecké dráha s umělými povrchy a doskočiště) s tím, že toto bude využíváno i k tělesné výchově ZŠ Křemže. Zastupitelé se rovněž vyjádřili kladně k záměru výstavby vysílače na Chlumečském vrchu pro společnost Eurotel, jehož výstavbou dojde ke 100 % pokrytí signálem i v lokalitě naší obce, a k vylepšení zařízení muzea rádií ve staré budově OÚ.
Seznámili se s přípravami na volby a Křemežský veletrh, s programem a dalšími připravovanými změnami.
- JL -
|
Odborný učitel Josef Kubeš - oběť heydrichiády |
Letos 27. května jsme si připomněli, že je tomu 60 let, kdy byl spáchán úspěšný atentát na říšského protektora Heydricha. Říšský protektor, delegovaný k nám německou říší, byl nejmocnější osobou okupované země, proti kterému protektorátní vláda, ani president nebyli ničím. Nejhorší nacistická stvůra Heydrich začal po svém nástupu nelítostně plnit plán německých okupantů: český národ z jedné třetiny zotročit, z jedné třetiny poněmčit a poslední třetinu, která může být Němcům nebezpečná, vyvézt po vítězné válce na Sibiř. Bylo proto nutné likvidovat pokud možno ty, kteří na vyhlazení českého národa pracovali, tak jako on.
Po atentátu na Heydricha však nastoupila doba německé msty a hrůzy. Bylo vyhlášeno stanné právo, za kterého se ve velkém zatýkalo a bez rozsudku hned popravovalo. Denně v rozhlase a ve městech na vývěsních tabulích byla oznamována jména těch, kteří "byli zastřeleni, protože schvalovali atentát". Těmito oběťmi byli často významní lidé v našem národě. Ne dělníci a zemědělci - ty Němci potřebovali. Byla to tenkrát doba hrozná, kterou jsme my v době heydrichiády prožívali, doba, kterou dnešní mladší generace si nemůže vůbec představit. Do těchto hrůz spadá i vyhlazení obce Lidice u Kladna a obce Ležáky na Chrudimsku. Do odvolání stanného práva 3. července 1942 bylo popraveno na 1.700 nevinných českých lidí.
Jednou z posledních obětí - den před tím - 2. července - se stal odborný učitel zdejší školy Josef Kubeš. Jeho zatčení nám líčí p. učitelka Kristyna Čížková, která v té době na škole učila: Před školou zastavilo auto a z něho vystoupili dva gestapáci (Geheime Staatspolizei = Tajná státní policie). Vešli do sborovny a ptali se, kde učí učitel Kubeš. Pak vtrhli do jeho třídy a zařvali: "Kubeš, komm her!" (Kubeš, pojď sem!). Když učitel Kubeš k nim přišel, poručili mu: "Sofort mit uns!" (Ihned s námi!) Chtěl ještě domů zajít se rozloučit se svou rodinou, v čenž mu však bylo gestapáky zabráněno. Vstrčili ho do auta, odvezli a ještě tentýž den večer byl v Táboře zastřelen. Učitelé a žáci byli zděšeni řevem gestapáků a tím vším co viděli a zažili a toho dne se už na škole neučilo. Vdova po učitelovi Kubešovi se nato odstěhovala se svou malou dcerkou a čtyřletým Liborkem do Prahy, kde celkem nuzně žili. Po válce byla odbornému učiteli Josefu Kubešovi odhalena na průčelí naší školy pamětní deska. Po rekonstrukci školní budovy na radnici je nyní deska umístěna v chodbě budovy radnice.
- F. Nejedlý -
|
V0LBY 2002 |
Jak jste již byli informováni v minulém Křemežsku, volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se uskuteční ve dnech 14. 6. 2002 od 14:00 do 22:00 h a 15. 6. 2002 od 9:00 do 14:00 h. V naší obci se bude volit podle místa trvalého bydliště opět ve třech volebních místnostech - ve Křemži, Chlumu a ve Stupné.
Voliči, kteří se ve dnech voleb budou zdržovat mimo své trvalé bydliště, si mohou vyzvednout na OÚ Křemže u pí Hrubešové "Voličský průkaz", s kterým pak mohou volit ve kterémkoliv volebním okrsku v celé republice nebo i v zahraničí na zastupitelských úřadech. O vydání voličského průkazu může volič požádat i prostřednictvím jiné osoby na základě plné moci s ověřeným podpisem žadatele.
Voličům budou doručeny hlasovací lístky domů nejpozději do 11. 6. 2002, nebo obdrží náhradní ve volební místnosti. Pro povolení volby je nutno s sebou přinést do volební místnosti platný občanský průkaz nebo pas ČR.
Voliči, kteří se nemohou ze zdravotních důvodů dostavit osobně do volební místnosti, si mohou objednat přenosnou volební urnu předem na obecním úřadu - tel. č. 741 126 nebo 741 205 nebo v den voleb přímo ve volebních místnostech (Chlum - č. tel. 741995, Stupná č. tel. 741998).
A JAK SE BUDE VOLIT?
Každý volič obdrží sadu (22 ks) volebních lístků volebních stran. Z těch vybere pouze jeden té strany, pro jejíž volbu se rozhodl. Na tomto volebním lístku může volič přidělit jeden nebo dva (což je maximální počet) preferenční hlasy pro vybrané kandidáty tím, že na hlasovacím lístku zakroužkujeme pořadové číslo před jménem kandidáta. Jiné úpravy hlasovacího lístku jsou nepřípustné!
Neplatným hlasem je: přetržený volební lístek, více lístků v úřední šedé orazítkované obálce, volně vhozený hlasovací lístek do urny nebo lístek vložený do neúřední obálky a hlasovací lístek z jiného kraje.
Toto jsou stručné informace k volbám, další obdrží voliči spolu s hlasovacími lístky nebo je může získat v zák. č. 121 / 2002 Sb. v platném znění.
Nenechávejte proto nic osudu a využijte svého práva přispět svým hlasem k rozhodnutí o dalším osudu naší mladé, demokratické vlasti.
- J. Linha -
|
Právník radí |
Dnem 1. července letošního roku vstoupí v účinnost nový zákon o myslivosti (zákon č.449/2001 Sb.). Delší dobu je možné slyšet domněnky o tom, že myslivci budou moci pronásledovat lovnou zvěř i na jakýchkoliv pozemcích mimo honitbu a že budou moci kdekoliv střílet zatoulané psy a kočky. Je pravdou, že do značné míry jsou myslivci omezeni, ale na druhou stranu nutno přiznat, že pokud nebude kvalitní kontrola nad výkonem myslivosti v jednotlivých územních celcích, zůstanou jejich striktní povinnosti mimo dosah účinného postihu.
Pokud jde o vstup na pozemky jednotlivých vlastníků hovoří zákon zcela zřetelně: osoby (myslivci) provádějící tzv. dohledávku zvěře jsou oprávněny pouze v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.
Nejedná se o pronásledování zvěře během lovu, ale o tzv. dohledávku. Dohledávkou se myslí hledání postřelené zvěře, kde je pravděpodobnost, že by uhynula na způsobená zranění. Při tomto úkonu má u sebe zbraň jen myslivecký hospodář. Pokud ale zvěř zaběhne na pozemek oplocený, nastává změna situace. K tomu, aby se myslivci mohli pohybovat po oploceném pozemku (zákon dále nespecifikuje, zda jde o malou zahrádku za domem, nebo oplocené malé pole), potřebují výslovný souhlas majitele pozemku. Pokud jej nezískají, není na místě žádný postih vůči tomu, kdo souhlas odmítl udělit. Jediné co majitel pozemku musí učinit je, že pokud nalezne dohledávanou zvěř na svém pozemku, musí myslivce o tomto uvědomit a zvěř vydat, byť by byla mrtvá. Není tedy pravdou, že by majitel pozemku nutně musel tolerovat myslivce na svém pozemku a ještě ke všemu jim zde dovolit střílet. Pokud jim však vstup na svůj oplocený pozemek dovolí a oni mu způsobí škodu, jsou za ní samozřejmě plně odpovědni individuálně.
Všichni, kdo vykonávají právo myslivosti, musí být pojištěni pro případ způsobení škody na zdraví a na věcech. Limity pro pojistné události stanoví zákon na 20.000.000,- Kč pro případ způsobené újmy na zdraví, nebo smrti a do výše 500.000,- Kč v případě škody na věcech. Pokud by se nám, jako majitelům stala jakákoliv škoda, tak pro její uplatnění se musíme obrátit k příslušnému mysliveckému sdružení.
V případě střílení psů a koček, zde docházelo a stále dochází opravdu k mnoha hrubým porušením zákonné povinnosti. Zásadní chybou bylo (a vlastně stále je), že zákon připouštěl, aby každý myslivec mohl libovolně odstřelit psa nebo kočku kterou nalezl v lese, či obecně v honitbě. Nyní vlivem těchto špatných zkušeností bylo přistoupeno k zpřísnění podmínek pro odstřel psů a koček. Dle nové právní úpravy toto právo náleží pouze myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři. Zákon také stanovil podmínky, za kterých lze tato zvířata odstřelit. Musí se jednat o toulavé psy a kočky, jež jsou dále než 200 metrů od posledního stavení v obci, které slouží k bydlení a pokud je toto oploceno, tak se vzdálenost měří od hranice oplocení. Další velice důležitou podmínkou je, že pes nebo kočka musí pronásledovat zvěř. Pokud nejsou splněny obě tyto podmínky, tak myslivecká stráž, ani hospodář nesmí takové zvíře usmrtit. Výslovně zákon zakazuje střílet na psy zdravotnické, slepecké, záchranářské, ovčácké a psy loveckých plemen (ohaři, jezevčíci a jiní). Pro tato plemena platí přísný zákaz usmrcování i v situaci, že se vyskytují více jak 200 metrů od posledního obytného stavení v obci a útočí na zvěř. Je tomu tak proto, že výcvik těchto psů je velice finančně nákladný a pes, který má hlad, začne lovit, aby přežil. Doufejme, že se situace vyvine tak, že oprávněné osoby (myslivecká stráž a hospodáři), budou i ostatní psy a kočky šetřit alespoň tím, že budou používat uspávací střely a takto uspaná zvířata buď odevzdávat jejich majiteli, nebo psím (kočičím) útulkům. Toto jim zatím zákon nepřikazuje, ale je to zcela běžná praxe v jiných státech.
Kromě psů a koček může myslivecká stráž a hospodáři střílet i zaběhnutá zvířata, která pocházejí z tzv. farmových chovů za předpokladu, že žijí po delší čas v honitbě spolu se zvěří myslivecky obhospodařovanou. Zde je důvodem obava z možného křížení domácích a divokých zvířat a jejich následné degenerace. Stejně tak lze střílet taková zvířata, pokud se volně pohybují více jak 200 metrů od místa, kde jsou chována. Důvod je stejný, jako v předchozím případě. V obou situacích se jedná (slovy myslivců) o řešení z nouze, neboť myslivci musí dle zákona na plánovaný odstřel takového zvířete předem upozornit příslušný obecní úřad. Právě v tomto bodě je právě dle mého názoru prostor pro dohodu a uvědomění majitele zvířat a tato odchytit.
Abyste měli představu, co si máte představit pod pojmem honitba, tak je lépe vymezit ji tzv. negativně, tedy způsobem opačným - definovat, co honitbou není, neboť bychom se do rozsahu tohoto čísla Křemežska jistě nevešli. Nehonebními pozemky jsou tedy hlavně pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce jako např. náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území. Dále nehonebními pozemky jsou samozřejmě zastavěné pozemky, sady, zahrady a školky (řádně ohrazené), obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště, hřbitovy apod.
Vzhledem k tomu, že v zákoně došlo k dosti podstatné změně ve vztahu k tzv. myslivecké stráži (jakési myslivecké policie) hlavně z důvodu nekompromisního nárůstu pytláctví, zmíním se namátkou o několika jejich oprávněních a povinnostech, neboť se jejich oprávnění mohou dotknout i nás, kteří nevykonáváme tzv. právo myslivosti. Myslivecká stráž může zejména:
|
NAŠE CIHELNY |
Je zajímavé, kolik v minulých dobách bylo na našem Křemežsku cihelen. Po většině z nich nenajdeme ani stopy, v archivních dokumentech je o nich málo zmínek, takže jen někteří pamětníci o nich něco vědí. A to je, myslím, třeba ještě včas podchytit a zaznamenat. Více nebo alespoň méně jsme se dozvěděli o cihelnách, které patřily soukromému majiteli nebo byly společné. Byla to: cihelna u chlumského mlýna, u Stupné, Chmelné, cihelna Stehlíkova a vedle ní Smutkova ve Smutkově strouze (nad silnicí u Artypy) a jedna z nejmladších za Mříčím u silnice na Č. Budějovice. V polovině 19. století se začaly otevírat cihelny, poněvadž po roce 1848, po zrušení roboty, a již předtím po zrušení nevolnictví se sedlák cítil svobodným, sám si mohl rozhodovat a tak na vesnicích se začaly přestavovat nebo stavět nové chalupy. Zmizely staré kamenné stavby, doškové nebo šindelové střechy a bylo třeba cihel a tašek.
Jejich výroba nebyla tak jednoduchá a cihly nevycházely z cihelny "jak na běžícím pásu". Hlínu bylo nutno nakopat už před zimou, aby za mrazu promrzla a na jaře se lépe propracovávala. Na jaře se rozmrzlá hlína šlapala, když se předtím polévala vodou, aby byla víc kašovitá a poddajná. Byla to práce namáhavá, někdy se na to brali mladí lidé. Šlapalo se bosýma nohama. Gumovky tenkrát ještě nebyly a ani by nevyhovovaly, protože by se na ně hlína lepila. Stejně tak se nedalo šlapat v dřevákách nebo celákách. Prošlapaná hlína se pak navážela k velkému stolu, na kterém se tvarovaly v dřevěných formách cihly. To byla práce pro cihláře, který větší dřevěnou lopatičkou, kterou držel ve dvou rukách, urýpnul kus hlíny, tu obalil v jemném písku a prudce s ní lupnul do dřevěné formy, se kterou bouchnul o stůl, aby forma byla dokonale vyplněna. Pak pilkou se silným drátem odřízl přebytek hlíny a vrchní část posypal pískem. Formu přikryl prkénkem a překlopil ji. Původní spodní hranu také posypal pískem, cihlu z formy vyklopil a odnesl pod kůlnu do sušárny. Zde se cihly stavěly na bok, tak daleko od sebe, aby mezi ně mohl vzduch. Vysušené se zavážely do pece. Zde bylo nutné je stavět v jednotlivých vrstvách tak na sebe, aby oheň a horký vzduch dosahoval v mezerách až do horních řad. Do pece se házela celá polena. První den se přikládalo málo, říkalo se, že se "paří". Druhý den se "sušilo". To už se házela polena dál, aby zabrala větší plochu, až třetího dne se házelo dříví po celé ploše, "hycovalo se" a cihly byly rozpálené až do červena. V peci se musel vytvořit tak velký žár, že z polen nezbyl uvnitř žádný normální popel. Po skončení hycování, které trvalo delší dobu, se horní vrstva cihel položila na plocho, aby horko neutíkalo horem ven a díry, kterými se přikládalo do pece se zazdily. Takto se v uzavřené peci nechaly cihly 14 i více dnů chladnout.
Cihelna ve Chmelné byla společným majetkem osady Chmelná. Proto, kdo potřeboval cihly a objednal si jejich vypálení, musel dodat také potřebné palivo. Když se cihly po vypálení a vychladnutí vyvážely z pece kolečkem, rovnal je cihlář podle žadatelů. Spravedlivě každému dal část dobře vypálených a současně část vypálených méně z horních řad. Jednotlivé hromady označil jménem, komu patří. V poslední chmelenské cihelně se vypálilo za jednu pec 20 tisíc cihel a k tomu bylo třeba 30 m3 polen. Když byl větší zájem o cihly, založila se v tomtéž roce ještě druhá pec. Pokud byla u cihelny kvalitní hlína, pro kterou bylo třeba jít víc do hloubky, dokázal šikovný cihlář vypálit i tašky na střechu a hřebenáče.
Ze svěží paměti chmelenského rodáka p. Františka Jakubce, t. č. bytem v Brloze, zaznamenal F. Nejedlý.
|
VZP INFORMUJE |
Smlouvy o sociálním zabezpečení
V současné době nabyla platnosti smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou. Po Rakousku je to další smlouva a v budoucnosti se bude okruh těchto smluv dále rozšiřovat.
Na základě těchto smluv má pojištěnec jednoho státu při pobytu na území druhého státu nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči podle právních předpisů země, kde je poskytována. Základním principem těchto smluv je tedy to, že zdravotní péči pojištěnci jednoho státu na území druhého smluvního státu poskytuje pojištovna v místě pobytu a cizímu pojištěnci je zdravotní péče poskytována za stejných podmínek a hlavně ve stejných cenách jako místním pojištěncům.
Občan ČR musí před cestou do země, se kterou je podepsaná smlouva, navštívit svou zdravotní pojištovnu a vyzvednout si formulář, který potvrzuje, že má v ČR nárok na zdravotní péči. Maximální dobou na níž je formulář vydáván je 6 měsíců. Další informace ohledně případného čerpání zdravotní péče v zahraničí poskytnou občanovi zaměstnanci zdravotní pojišfovny.
Je třeba upozornit, že na základě smluv není hrazena přeprava do České republiky a nejsou hrazeny ani žádné příplatky za spoluúčast, např. v Rakousku poplatek za nemocenský lístek, poplatek za každou položku receptu, v Chorvatsku pak příplatek za každé ošetření, za recept ap.
Z tohoto důvodu doporučujeme uzavřít cestovní zdravotní připojištění.
SMLOUVA SE SLOVENSKEM
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o poskytování a úhradě zdravotní péče, která zakotvuje poskytování zdravotní péče vč. léků a zdravotnických prostředků, očkování, přepravy, dopravy a zdravotnické záchranné služby na území druhé smluvní strany za podmínek a cen platných pro vlastní pojištěnce strany poskytující, nabyla platnosti 1.4.2001.
Je poskytována pouze nutná a neodkladná péče. Pojištěnec se prokáže průkazem pojištěnce a průkazem totožnosti, nemusí si tedy před cestou na Slovensko vyžadovat od své zdravotní pojišťovny žádné potvrzení. Zdravotnické zařízení ve SR účtuje poskytnutou péči "mateřské" zdravotní pojišfovně v ČR. V případě SR se hradí i přeprava do mateřského státu, pokud ji ošetřující lékař indikuje jako nezbytnou s ohledem na zdravotní stav pacienta.
-BH-
OP VZP ČR Č. Krumlov
|
Okénko lékaře |
ZMIJE
A máme před sebou opět léto a problém uštknutí zmijí, jediným naším jedovatým hadem. Klasický popis naší zmije známe: had délky do 80 cm, trojúhelníkovitá hlavička a klikatá čára na hřbetě. Had je v panické hrůze před zveličeným ohrožením člověkem prakticky vyhuben, ale jsou lokality, kde se mu daří dobře, a tak např. na Šumavě prý dorůstá i do větší délky než se běžně popisuje.
Smrtnost na uštknutí zmijí se u nás udává jednoprocentní s tím, že více jsou ohroženy děti a starší lidé. Děti proto, že dávka jedu je s ohledem na jejich váhu vyšší. A starší lidé proto, že často mívají soubory chorob, díky kterým žijí na hranici kompenzace a díky tomu snáze může dojít k selhání životních funkcí. Smrtnost balkánské zmije růžkaté, která se u nás nevyskytuje, je pětkrát větší. K úmrtí na uštknutí zmijí u nás již dlouhou řádku let nedošlo. Poslední medializovaný případ úmrtí po uštknutí zmijí nebyl v přímé příčinné souvislosti s tímto uštknutím.
Zmije užívá svého jedu k zabití své oběti před jejím požitím. A protože je člověk pro zmiji příliš velkým soustem, za obvyklých podmínek se snaží zmije před člověkem uprchnout. A tak člověk je uštknut zejména v sebeobraně, když zmije nemůže prchnout, protože si ji člověk nechtě přidržel např. přišlápnutím ocásku. Jinak je tomu při plavání na rybníce či jezeře, kdy to, co ční z člověka nad hladinou, je již se zmijí (která také plave!) velikostně souměřitelnější. Tak se může zmije zakousnout člověku do ruky a omotat se mu kolem ní za účelem přidržení lapené oběti, protože nevidí, do jak velké oběti se pustila. Abychom se nebáli sportovat, je dobré vědět, že u nás se vyskytující hadi, na rozdíl od mořských, plavou jen na hladině a nikoliv pod hladinou.
Jak vypadá zmijí uštknutí? V místě vpichu najdeme dvě bodné ranky po jedových zubech vzdálené od sebe asi jeden centimetr a někdy navíc další dva vpichy po prokousnutí zuby z dolní čelisti, které neinfikují jed. Místo vpichu neúměrně velikostí poranění bolí, otéká a zbarvuje se do modra v důsledku velkého krevního výronu způsobeného přítomností hemolytického jedu. Současně se rozvíjí i celková reakce, dochází k poklesu krevního tlaku a mdlobám. Rozvoj lokálních obtíží i celkové reakce závisí na místě vpichu, na možném přímém vpichu jedu do žilního systému a na dávce jedu, která není vždy přímo úměrná velikostí hada. Mladší zmije je schopna vpíchnout celý obsah jedového váčku, zatím co starší zmije vyprázdní své jedové váčky jen částečně.
První pomoc při uštknutí spočívá v brzkém uvedení pacienta do tělesného i duševního klidu v nenáročném prostředí. Nenecháme ho ležet na sluníčku! Asi deset centimetrů nad vpichem končetinu zatáhneme za účelem snížení odtoku jedu do organismu. Můžeme i provést povrchní proříznutí kůže v důvěře, že způsobeným krvácením část jedu vyteče ven. Doporučovaný výplach rány roztokem hypermangánu většinou nepřichází u úvahu, protože většina z nás běžně hypermangán po kapsách nenosí, ale i proto, že efekt procedury je nevelký. Ránu bychom měli překrýt sterilním mulem nebo alespoň čistým kapesníkem. Doporučuje se po malých doušcích podat koňak, víno nebo černou kávu. Důvodem není pacienta opít, ale zklidnit! Černá káva může srdeční činnost posílit. A většinou zavoláme lékaře, abychom jeho osud nenechali na svých bedrech. Poslední dobou je první pomoc spočívající jen v uvedení pacienta do fyzického a psychického klidu uznávána odborníky za dostatečnou.
Aplikace hadího séra laikem není vhodná pro riziko náhlé, obtížně zvladatelné alergické reakce. Navíc dávno již je pryč doba, kdy hadí sérum bylo dostupné na každé hájence, zemědělském družstvu... Dnes bývá většinou dostupné jen v nemocnici. Sérum má smysl aplikovat do čtyř hodin po uštknutí. Pak je ale nutné sledování pacienta pro možnost nebezpečné alergické reakce. Přežití uštknutí zdravého dospělého člověka bez aplikace séra je nejspíše stoprocentní, ale většina z nás to přesto při dostupnosti zdravotní péče u nás asi riskovat nebude.
-MUDr. Bohumír Šimek-
|
Co se psalo ... |
JIHOČESKÁ PRAVDA 17. 9. 1976
JAK SE DŘÍVE VOLILO
Vzpomínám na první volby, které se konaly v roce 1928. Byly tehdy ve škole v Holubově. Nás, komunistů, bylo málo, ale víra ve stranu veliká.
Tenkrát bylo na Křemežsku při volbách třicet stran, například národní socialisté, agrárníci, obchodníci, atd. My komunisté, jsme dostali osmdesát hlasů. Bylo to velmi málo, ale na druhé straně to byl velký úspěch, protože jsme mohli volit své nástupce.
Volby vyhráli agrárníci, kteří za hlasy pro sebe nabízeli i peníze. My jsme neměli práci ani peníze, ale stranu jsme nezradili. Věřili jsme, že příště dostaneme ještě více hlasů a jednou přece vyhrajeme.
Věřím v naši mládež. Všichni si přejeme mír a šťastný život našich dětí. Soudruzi za stranu umírali. Dnes jsme všichni jedna rodina a jdeme společně do voleb, do práce. Chceme žít stále lépe a za to se musí bojovat, společně chránit mír a věřit v socialismus.
Marie Hemrová
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
Chov králíků |
NEMOCI KRÁLÍKŮ
INFEKČNÍ RÝMA
Je to onemocnění, které způsobuje bakterie Pasteurella multocida. Vyniká vysokou adaptabilitou k různým kategoriím hospodářských zvířat (drůbež, skot, prase a králík), u nichž vyvolává vážné onemocnění. Už samotný název říká, že je to onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Onemocnění probíhá, jak akutně, tak i chronicky a vyskytuje se i u divokých králíků a zajíců. V chovech s větší koncentrací zvířat může způsobit značné ztráty. Nákaza se může do chovu dostat nákupem králíků z jiného chovu, kteří jsou již nakaženi. Vzniku onemocnění napomáhají i nevyhovující hygienické podmínky chovu, vysoká koncentrace čpavku, vysoká prašnost apod. Léčba se provádí pomocí antibiotik nebo sulfonamidů. Přenos onemocnění probíhá kontaktem mezi jednotlivými králíky, při kašli, kýchání, kontaminovaným krmivem, vodou, stelivem. Přenos nákazy může nastat i z matky na mláďata.
Inkubační doba je 1 - 2 týdny. Úhyn může nastat i během několika hodin za příznaků křečí. Akutní forma se projeví horečnatým onemocněním se ztíženým dýcháním, výtokem z očí a nosu, kýcháním a průjmy. Zde nastává úhyn za několik dnů. Při chronickém průběhu se pozoruje ztráta čilosti, zvířata hubnou, mají hnisavý výtok z nosu, zánět uší, vznikají podkožní abscesy. Úhyn nastává za několik týdnů i měsíců.
Velice důležitá je prevence. Nově nakoupené králíky je třeba karanténovat alespoň měsíc, odděleně od ostatních králíků. V samotném chovu je nutno dodržovat základní hygienická pravidla, zabezpečit kvalitní krmení a zvláště chránit před oslabujícími faktory. Při vzniku onemocnění se nemocná zvířata porážejí, podezřelá izolují, popřípadě léčí. Zdravé králíky je možno i vakcinovat proti tomuto onemocnění.
Příště si povíme něco o kokcidióze králíků.
-MVDr. Peter Pavčík-
|
MATEŘSKÁ ŠKOLA CHLUM |
Naši malí turisté
Právě před rokem naše mateřská škola uskutečnila vycházku do přírody rodičů s dětmi. Tato vycházka se nám velice líbila a opět jsme se chystali na opakování této akce. V květnovém čísle Křemežska jsme se mohli dočíst o naučné stezce v okolí Brloha. Cíl našeho plánovaného výletu byl vyřešen. Nejprve tuto trasu opět otestovala rodina Reschů, jako hlavní organizátoři turistických akcí.
Byli jsme upozorněni na náročnost trasy, zvláště pro menší děti, ale rodiče svolili. Celkem asi 7 km. Rozhodli jsme se na neděli 19. 5. 2002. Množství účastníků nás velice překvapilo. Bylo potěšující, že šly starší i mladší děti a sourozenci. Nejmladšímu účastníkovi ještě nebyly dva roky a tak měl s sebou "dopravní prostředek".
Byla nás pořádná výprava - 17 dětí a jejich rodiče. Dokonce se zúčastnili i prarodiče jednoho z chlapců. Počasí bylo podmračené, ale nálada dětí i rodičů byla nádherná. Vůbec nám nevadilo drobné mrholení. Start s auty byl od MŠ a parkování bylo před kulturním domem v Brloze.
|
|
PERLIČKY |
z podaných spisů na ONV Český Krumlov
Upozorňujeme družstevníky, že musí osít jařiny. Kde je osel, ať se přihlásí na MNV.
Jestliže do 14 dnů neobdržím souhlas ke koupi nové mříže, jsem nucený přeříznout starou.
Vybírá se poplatek za obecního býka a kominíka.
Nevyhovíte-li mé žádosti, vystoupím ze strany a vlády.
|
I N F O R M A C E |
VÍTÁNÍ 0BČÁNKŮ
Dne 22. 5. se konalo v sále radnice vítání 13 nových občánků (z toho 6 z Křemže, 5 z Chlumu, 1 z Loučeje a 1 ze Chmelné), narozených od května 2001 do února 2002.
Noví občánci obdrželi od obce vkladní knížku se základním vkladem 200,- Kč, knihu, pamětní list a fotografii.
K slavnostní atmosféře přispěly svojí troškou i děti z Mateřské školy Křemže.
 |
HOSPODÁŘKA OBCE
Na základě inzerátu v Křemežsku na obsazení místa hospodářky obce Křemže za Ing. B. Jakešovou, která odchází do starobního důchodu, bylo na obecní úřad doručeno 13 žádosti o zaměstnání. Jelikož se jedná o náročné a zodpovědné místo na OÚ, rada obce rozhodla, že výběr z řad uchazeček bude svěřen odborné agentuře. Byla vybrána společnost Alfa Profil, která na základě provedených písemných testů, kterých se zúčastnilo již "jen" 11 uchazeček, doporučila pí Jitku JAKEŠOVOU z Brloha (28 let, účetní jedné velké zahr. firmy, tč. na mateřské dovolené). Jedná se o náhodnou shodu jmen se stávající hospodářkou, bez jakéhokoliv příbuzenského vztahu.
-Lin-
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá:
středa - 12. 6. od 12:30 do 17:00 h
čtvrtek - 13. 6. od 12:30 do 16:00 h
pátek - 14. 6. od 12:30 do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.
UZAVŘENÍ LÉKÁRNY VE KŘEMŽI
Dovoluji si oznámit, že bude lékárna v týdnu 8. - 12. července 2002 ze zdravotních důvodů ZAVŘENA.
Váš lékárník.
POPLATEK ZA PSA NA ROK 2002
Přestože jsme v posledních dvou číslech Křemežska upozorňovali majitele psů na povinnost zaplatit poplatek na r. 2002 do konce května, přesto v této lhůtě nezaplatilo 60 majitelů psů z celkového počtu 317 přihlášených psů.
Majitelé psů teď již zaplatí poplatek zvýšený o 50 %!
HLÁŠENÍ MÍSTNÍHO ROZHLASU
Obecní úřad Křemže rozesílá své hlášení již 150 adresátům z toho 44 na e-maily a 106 formou SMS (82 x na Eurotel, 22x na Paegas, 2x na Oskar). Pokud ještě nejste příjemci těchto zpráv a máte o jejich zasílání zájem, nahlaste číslo svého mobilu nebo e-mailovou adresu na Obecní úřad Křemže a hlášení vám bude zasíláno zdarma.
NOHEJBALOVÝ TURNAJ NA CIHELNĚ V CHLUMU
V sobotu 11. 5. 2002 se uskutečnil ve sportovním areálu na Cihelně v Chumu nohejbalový turnaj, kterého se zúčastnilo celkem 14 tříčlenných družstev. Přesto, že se muselo v polovině turnaje na půl hodiny přestat hrát pro silný déšt s kroupami, podařilo se turnaj dohrát za svitu slunce. Zvítězil tým Dynamo České Budějovice, druzí byli veteráni Velešín a třetí skončila mladá nastupující generace Velešína.
Další sportovní akcí je o víkendu 8. a 9. června již známý "Křemežský mocboj".
Oprava střechy kostela
V rámci opravy střechy věže kostela byl dne 19. 4. 2002 snesen kříž, podstavec a makovice k jejich opravě a povrchové úpravě.
Jak jsme psali v minulém Křemežsku, makovice byla 3 x prostřelena.
Vnitřek makovice byl vyplněn koudelí bez jakýchkoliv dokumentů, jak bývá obvyklé, což bude při její zpětné instalaci napraveno.
TŘETÍ JARNÍ KONCERT
19. června 2002 - 18:00 h - sál radnice Křemže
KONCERT SESTER KŘÍŽOVÝCH
Marcela - klavír, zpěv
Radka - housle, zpěv
Na pořadu:
Haendel, Giordani, Beethoven, Liszt, Sládek, Dvořák, Wienawski a Martinů
O přestávce můžete shlédnout VÝSTAVU OBRAZŮ.
SLAVNOSTI ZLATÉ STEZKY
Jako si už nikdo na Křemžsku nedokáže představit prodloužený třetí červencový víkend bez veletrhu, těší se každoročně celé Prachaticko na poslední víkend v červnu.
Letos bude město pod Libínem už podvanácté patřit středověkým osobnostem, které symbolicky v pátek 28. června převezmou "vládu" nad Prachaticemi, aby ji pak v neděli vrátili současnému vedení města. Je zatím tajemstvím, která osobnost přijala pozvání na slavností zahájení. V minulých letech se průvodu v dobových kostýmech zúčastnily i herečky Jiřina Jirásková a Iveta Blanarovičová. A pak už Prachatice pravidelně ožívají bohatým kulturně společenským životem. Letos se opět veškeré dění vrátí do zrekonstruovaného centra. Jeho citlivá obnova přispěla k získání Ceny časopisu Moderní obec a nominaci na cenu regenerace. Byla by škoda opomenout návštěvu Městského muzea. V expozici "Prachaticko ve středověku" jsou totiž prezentovány výsledky archeologických výzkumů z poslední doby. K nejatraktivnějším exponátům patří určitě kostra koně nalezená na prachatickém náměstí.
Pivní stan zde asi budete hledat marně, ale atmosféra, která ve "městě mezi kopci" v tyto dny panuje, určitě stojí zato.
- V. K.-
Zveme všechny občany na
VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE KŘEMŽE
dne 11. června 2002 od 19:00 hodin v sále radnice ve Křemži.
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
