![]() |
|
Vydavatel: Obecní úřad Kájov - č. 4/2002 - Dne 18. listopadu 2002 |
Slovo starosty
Ze zasedání obecní rady
Ustavující zasedání OZ Kájov
Volby
Společenská kronika
Svěcení zvonů 12. 10. 2002 a jejich vyzdvižení do věže kostela
Výňatky z kájovské kroniky
Slovo starosty |
![]() |
Vážení spoluobčané,
jsem velice potěšen výsledky voleb do zastupitelstva obce. Věřím, že Vaše hlasy jsou odrazem naší práce v minulém volebním období. Zároveň je beru jako poděkování za to, co bylo v obci uděláno, i jako závazek do budoucnosti. Jsem přesvědčen, že obecní rada a zastupitelstvo budou investovat obecní prostředky do takových akcí, které maximálně možně uspokojí potřeby obyvatel, že všichni budou mít dost vůle a síly jak k odstraňování různých neutěšených stavů a problémů, tak ke stálému vylepšování prostředí v jednotlivých částech obce. Na tomto se však můžeme podílet opravdu všichni, a to každý svým dílem v okolí svého bydliště. V mnoha případech se tak již děje a výsledky jsou patrné.Děkuji Vám všem jménem nově zvoleného zastupitelstva za Vaši důvěru.
Svými hlasy jste nám umožnili pokračovat v jednotlivých investičních záměrech v obci i v dalším volebním období.
Miroslav Červ
starosta
Ze zasedání obecní rady |
![]() |
Obecní rada se od posledního řádného zasedání starého zastupitelstva sešla už jen jednou a projednala :
Na svých sezeních projednala :
- Prodej dvou obecních pozemků s tím, že konečné odsouhlasení provede nové zastupitelstvo
- Dvě žádosti o přidělení obecního bytu
- Zřizovací listinu obecní knihovny
Starosta radu informoval o :
- povodňových darech od obcí Bohdíkov a Moravské Knínice, od organizací PENAM a EON Bohemia
- sněmu starostů
- organizaci pouti a jejím finančním výsledku (205 stánků, 145.000,- Kč)
- přípravě právní subjektivity ZŠ a přiřazení MŠ a školní jídelny
- přidělení dotace na vodovod v Novosedlech ve výši 1.129.000,- Kč
- dotaci na odstraňování povodňových škod - oprava požárních nádrží Kladné, Mezipotočí
- dotaci na strategický plán rozvoje mikroregionu Polečnice
- dotaci krajského úřadu na odstraňování povodňových škod ve výši 348.000,- Kč
(lm)
Ustavující zasedání OZ Kájov |
![]() |
se konalo 14.11.2002 v 18 hodin v přísálí restaurace Konibar
Zasedání se zúčastnilo všech 15 členů nového zastupitelstva. Zasedání bylo usnášeníschopné.
Veřejnou volbou byli zvoleni :
starosta Miroslav Červ místostarosta Václav Fišer člen rady Libor Michálek členka rady Věra Augustinová členka rady Alena Kutláková (ls)
Volby |
![]() |
Petra Michálková, předsedkyně okresní volební komise Kájov
Chtěla bych vás seznámit s výsledky voleb do zastupitelstva obce Kájov, které proběhly 1. 2. listopadu 2002 dle nového volebního zákona.
Své kandidáty nominovaly 3 strany :
KDU-ČSL. KSČM a Sdružení nezávislých kandidátů. Bylo voleno 15 členů zastupitelstva. Kandidátů na členy zastupitelstva bylo 45.
Ve volebním seznamu bylo zapsáno 1019 voličů. Voleb se zúčastnilo 584 voličů. 10 hlasů bylo neplatných. Druhý den voleb naši komisi navštívila kontrola z okresního úřadu a shledala vše v naprostém pořádku. Po sečtení hlasů jednotlivým stranám a sečtení hlasů preferenčních jednotlivým kandidátům jsme dospěli k těmto výsledkům :
KDU-ČSL 1918 hlasů KSČM 1427 hlasů SNK 4165 hlasů Největší počet hlasů měli tito kandidáti (bez ohledu na stranu):
Miroslav Červ 436 hlasů Václav Fišer 404 hlasy Věra Augustinová 379 hlasů Daniel Vejvoda 346 hlasů Jaroslav Sládek 343 hlasy Alena Kutláková 327 hlasů Po převzetí a kontrole dat a výsledků okresní volební komisí a zástupci ČSÚ tato komise zpracovala celkové volební výsledky. Oznámila počet mandátů pro jednotlivé strany
KDU-ČSL 4 mandáty KSČM 3 mandáty SNK 8 mandátů a konkrétní jména kandidátů, kteří tyto mandáty získali a tvoří nově zvolené zastupitelstvo :
za KDU-ČSL :
Jiří Kuchař 235 hlasů Jan Kovář 233 hlasů Jiří Slovák 192 hlasů G. Scerhaufer 141 hlasů za KSČM :
Libor Michálek 218 hlasů Mir. Michálek 141 hlasů Jar. Michálek 128 hlasů za Sdružení nezávislých kandidátů :
Miroslav Červ 436 hlasů Václav Fišer 404 hlasů V. Augustinová 379 hlasů Daniel Vejvoda 346 hlasů Jaroslav Sládek 343 hlasy Alena Kutláková 327 hlasů Bohumil Šíp 251 hlasů Miroslav Haňka 213 hlasů
ZAJÍMAVÁ VOLEBNÍ ČÍSLA
Volební účast v celé obci (zaokrouhleno na celá procenta)
Část obce Počet voličů Volilo % Kájov 638 408 64 Lazec 6 1 17 Přelštice 4 2 50 Kl. Rovné 24 8 34 Křenov 143 58 41 Mezipotočí 24 3 13 St. Dobrkovice 54 28 52 Novosedly 74 39 53 Kladné 52 37 71 Celkem 1019 584 58 (lm, ls)
Společenská kronika |
![]() |
Blahopřejeme
k narozeninám
v říjnu a listopadu
těmto našim občanům :
paním
Miluši Šolcové ze St. Dobrkovic,
Josefě Beňové z Křenova,
Anežce Vávrové z Kájova,
Idě Tkáčikové z Křenova,
Marii Bicanové z Kájova,
Marii Plánské z Křenova,
Vlastě Bicanové z Kájova,
Ludmile Pišlové z Kájova,
Kateřině Dobrovodské z Kř. Dvora,
Marii Švecové z Kl. Rovného,
Marii Kotscherové z Hojd,
Marii Kohoutové z Kladného,
Marii Vojtěchové z Lazce a
Štěpánce Krtkové z Novosedel
a pánům
Pavlovi Robovi z Lazce,
Šimonu Hláskovi z Křenova,
Karlu Královi z Křenova,
Josefu Peřinovi z Křenova,
a Josefu Kalátovi z Kájova.
![]()
Opustili nás navždy
Marie Traplová ze Starých Dobrkovic a Miroslav Konzal z Kájova.
Na přivítání nových občánků
čekají již 4 děti :Matěj Mikeš z Kájova
Adéla Picková z Kájova
Simona Rudolfová z Kájova
a Adam Puffer z KájovaRodiče budou pozváni zvláštním dopisem.
Dále se omlouváme rodičům občánků vítaných 4. 10. 2002. Panu fotografovi se nepovedlo vyvolat film. Máte-li kdokoliv zájem znova nechat vyfotografovat dítě v kolébce, přijďte na obecní úřad, volejte č. 380 731 237, Semecká.
Poděkování obci Moravské Knínice
![]()
Obec Moravské Knínice, okres Brno venkov, počet obyvatel 753, zaslala našim občanům na odstranění povodňových škod 107.106,15 Kč.
Peníze byly určeny pro přímou výplatu postiženým rodinám a byly tedy vyplaceny rovným dílem sedmi rodinám, splňujícím podmínky (vyplavení v obytné části, podmínkou trvalý pobyt).
Tipy na příští měsíc
1. 12. 2002 začíná 4. ročník vánočního turnaje v kulečníku. Finále 21. 12. 2002 ve 13 hodin. Přihlášky do 30. 11. 2002 do 19 hodin.
6. 12. 2002 od 14 hodin Den důchodců v restauraci Konibar, hraje dechová hudba „Kameňáci".
6. 12. 2002 se koná v Konibaru Mikulášská zábava. Začátek ve 20 hodin. Vstupné 60,- Kč, pro čerty a čertice zdarma. Hrají Kameňáci.
7. 12. 2002 od 10 hodin přijde Mikuláš k dětem na faru
7. 12. 2002 adventní pouť
8. 12. 2002 adventní koncert, na kterém bude hostovat pěvecký sbor z Německa, doprovázet je bude komorní kvarteto a varhany. Zpívat se budou české adventní písně.
31. 12. 2002 od 20 hodin Silvestr v Konibaru, hraje „Jihočeský čtyřlístek", vstupné 99,- Kč, počet míst omezen, předprodej již od 18. 11. 2002.
Svěcení zvonů 12. 10. 2002 a jejich vyzdvižení do věže kostela |
![]() |
Poslední věty úryvku z kájovské kroniky v Časopísku 2/2002 zněly :
„DNE 21. 11. 1916 BYLY V KÁJOVĚ REQUIROVÁNY 3 ZVONY A POZDĚJI ODVEZEN JEŠTĚ JEDEN Z HLAVNÍ VĚŽE SE STAROGOTICKÝM NÁPISEM. NA HLAVNÍ VĚŽI ZBYLY POUZE 2 ZVONY."
Zvony byly po 1. světové válce znova doplněny. Ale všichni víme, že na věži kájovského kostela zbyl od konce 2. sv. v. do současné doby zvon pouze jeden. Údajně v roce 1940 - 1941 bylo v inventurním soupisu uvedeno zvonů pět. Dle názoru pamětníka byly zvony jen čtyři a 3 z nich byly odvezeny. Jisté je to, že o zvony přišla kostelní věž opět ve jménu válečného šílenství - 2. světové války.
V malé jídelně vedle kuchyně na kájovské faře, asi měsíc po slavnosti, se odehrává moje další setkání s matkou představenou řádových sester vincentinek, sestrou Tabithou. Příjemné, klidné prostředí, rustikální nábytek, v pokoji převládá barva bílá, modrá a barva dřeva. Na moji otázku, čí to byl nápad navrátit zvony na věž, odpověděla matka představená s trochu rozpačitým, ale spokojeným úsměvem, a česky :
„Náš, byl to nápad našich sester." Hned po příchodu na kájovskou faru sestry přemýšlely, jak navrátit zvony na kájovskou věž. Ve finančním uskutečnění tohoto nápadu jim pomohl Canonicus Franz Irsigler, rodák z Malšína žijící v Bavorsku, který udělal sbírku na pořízení zvonů pro Malšín i pro Kájov. Celkem i s příspěvkem od řádu vincentinek z Mnichova a farnosti českokrumlovské na pořízení zvonařské stolice vyšplhaly náklady na pořízení zvonů na 37 tisíc euro. Ulity byly ve zvonařské firmě v Pasově. Zvony by měly být symbolem smíření národů.
![]()
Úsilí o návrat zvonů bylo dovršeno v sobotu před kájovskou poutí, tj. 12. 10. 2002, po 10. hodině dopoledne. Při nepříznivém, velmi studeném a velmi deštivém počasí a za velké účasti návštěvníků byly zvony Msgre. Kabale vysvěceny, a poté vyzvednuty temelínským jeřábem do věže, kde k původnímu zvonu svatá Maria, vážícímu 360 kg, o průměru 94 cm, znějícímu tónem c2, přibyly :
svatý Wolfgang (váha 650 kg, průměr 103 cm, tón as, s nápisy „Volej k víře" a „Rufe zum Glauben"), svatý Jan Nepomucký (váha 320 kg, průměr 75 cm, tón es2, s nápisy „Posiluj naději" a „Stärke die Hoffnung"), svatý Jan Nepomucký Neumann (váha 220 kg, průměr 66,5 cm, tón f2, s nápisy „Vzbuď lásku" a „Erwecke die Limbe"), svatá Anežka Česká (váha 130 kg, průměr 56 cm, tón as2, s nápisy „Vykonej smíření" a „Wirke Versőhnung").Od prosince by měla zvonit svatá Maria denně v 7.00, 12.00 a 18.00 hodin.
K bohoslužbám bude zvonit vždy všech pět zvonů.
Jako umíráček bude zvonit Jan Nepomucký.
Libuše Semecká
Výňatky z kájovské kroniky |
![]() |
(díl první, strana 4.; pokračování z Časopísku č. 2/2002)
Rovněž mosazné svícny, cínové talíře a měděné bubny musily býti odvedeny. Rok 1918 přinesl sice samostatnost naší milé vlasti, ale Kájov, ačkoliv zdejší krajina až do vpádu Pasovských (r.1611) byla téměř úplně česká, zůstává německou baštou. Teprve r. 1930 změnily se poměry trochu k lepšímu. V roce 1930 odchází dosavádní zdejší farář p. Vilém Wolf jako děkan do Nové Bystřice a fara předána byla řádu oblátů. Na žádost české menšiny zavedena byla v kostele česká mše sv.
Z počátku pouze podle potřeby, případ od případu, hlavně, když šly školní dítky k sv. přijímání. V r. 1931 pak zavedena česká mše sv. zpívaná (s čes. zpěvem) každou první neděli v měsíci. Z počátku si obstarávala menšina varhaníka sama, později pak stálý varhaník, německý učitel Theodon Wagner na žádost farního úřadu, tuto funkci přivzal. Kostel byl jediným veřejným místem, kde poprvé veřejně se počal uplatňovati český jazyk. V roce 1938 všechny české rodiny byly nuceny se ze zdejší obce vystěhovat a celý zdejší kraj připojen byl k Německu. Teprve r. 1945 přinesl kýžené osvobození a český lid získává zpět vše, co mu bylo již před několika stoletími odňato.
(prameny: Karel Rada: poutní místo Kájov, Frant Wildmann: Pomněnky z čes. krajů, Fr. Mareš a J. Sedláček: Soupis památek histor. a uměleckých v okr. Krumlovském, Kronika národní školy v Kájově.)
O škole v KájověNejstarší zmínka o škole kájovské jest v r. 1469, kdy při přepadení Kájova vojskem pod obojí byly fara a škola spáleny. Další zmínku nacházíme v České listině Královské komory pražské ze dne 7. června 1619, adresované Zikmundu Turnovskému z Turnštejna, císařskému hejtmanu panství krumlovského, v níž se přidělují faráři v Kájově 2 pozemky pro vydržování kájovského učitele jako náhrada za desátky, jichž pro tento účel požíval z vesnice německého Křenova před jejím zrušením a přeměněním v panský dvůr.
V roce 1629 byla stará školní budova stržena a na témže místě, prý na žádost poutníků vystvěna hospoda, v níž byla umístěna škola. Učitel byl zároveň hostinským. Čepoval z počátku pivo zlatokorunské, později však, asi od r. 1649, výhradně jen pivo eggenberské, což bylo příčinou dlouholetého sporu, jelikož klášter zlatokorunský stál na svém právu čepovati v Kájově své pivo. Tento spor, který nám v mnohém osvětluje proměny zdejší školy, trval až do zrušení kláštera r. 1785. V dubnu 1634 nacházíme po prvé jméno kájovského učitele : Hanze Schürlinga. Ale ještě téhož roku ho vystřídal nový učitel Christian Hoefle, který přichází ještě v r. 1638. V letech 1642 - 1650 byl zde Paulus Gabriel Lurdi Rector. Jeho nástupcem byl Jiří Adam Marchale (1650 - 1665). Týž zemřel zde 4. října 1665. V r. 1668 byl v Kájově učitelem Jan Melchor Amon (Ahman) a byl zde 27. prosince 1669 pohřben. Od r. 1670 přichází jako učitel Maxmilian Vojtěch Skerle. Týž byl v r. 1674 pro nespokojené chování klášterem zlatokorunským, patronem kájovským, jako učitel propuštěn, čepování piva mu ale eggenberští i nadále ponechali. Novému učiteli, Janu Šebastianovi Adensamberovi byla v hostinci vykázána menší místnost, v níž bydlel se svou ženou Žofií, dětmi, dvěma hochy zpěváky a se služebnou. Tato místnost sloužívala též jako učebna. Kuchyni měl s hostinským společnou, což zavdávalo častou příčinu k sporům.
Dne 17. února 1679 byl v Kájově oddán kájovský učitel Jan Karel Schultz z Krumlova se svou ženou Alžbětou. V letech 1683 a 1685 je v Kájově učitelem Zikmund Vojtěch Dicents, 1691 - 1697 Martin Pölzl. V letech 1748 - 1749 nacházíme zde učitele Jiřího Hofkusta. Jeho nástupcem od r. 1750 jest Václav Hofkunst, patrně jeho syn. Týž měl vysvědčení o způsobilosti k vyučování z krumlovské městské školy. Bydlel s rodinou v pravém (ze silnice v levém) traktu hostince v jedné místnosti. Kuchyň byla s hostinským dosud společná. Učebna byla umístěna v prvním patře. Roční plat učitele v Kájově činil kolem r. 1785 131 f 7 kr. hotově, naturalie, jichž požíval, ceněny na 112 f 6 kr. Rok po zakoupení panství korunského knížetem Schwarzenbergem (1788) nařizuje královský krajský školní sekretariát zařízení 2 nových učeben vzhledem k velkému počtu školou povinných dětí (166) a doporučuje pro tento účel úpravu klenutých místností pod bytem kaplanovým na faře. Jelikož byl ale hostinec shledán účelnějším, byl jeho pravý (ze silnice levý) trakt oddělen a zřízen zvláštní vchod. V přízemí pak bydlel učitel, v prvém patře byly upraveny 2 místnosti jako učebny. Nástupcem Hofkunstovým byl od r. 1796 František Freysmuth. Pro vzrůstající počet žactva (192) byl přijat r. 1822 výpomocný učitel Matyáš Fuchs.
Časopísek vychází zdarma jako informační občasník obce Kájov pro potřeby svých obyvatel v nákladu 420 výtisků.
|