Archiv :  3/2000   1/2001   2/2001   3/2001   4/2001
      1/2002   2/2002   3/2002   4/2002 
      1/2003   2/2003   3/2003    
      1/2004   2/2004   3/2004    
      1/2005   2/2005   3/2005   4/2005   5/2005
      1/2006   2/2006   3/2006   
Vydavatel: Obecní úřad Kájov - č. 4/2002 - Dne 18. listopadu 2002


Slovo starosty
Ze zasedání obecní rady
Ustavující zasedání OZ Kájov
Volby
Společenská kronika
Svěcení zvonů 12. 10. 2002 a jejich vyzdvižení do věže kostela
Výňatky z kájovské kroniky

 

 

 Slovo starosty Nahoru

Vážení spoluobčané,
jsem velice potěšen výsledky voleb do zastupitelstva obce. Věřím, že Vaše hlasy jsou odrazem naší práce v minulém volebním období. Zároveň je beru jako poděkování za to, co bylo v obci uděláno, i jako závazek do budoucnosti. Jsem přesvědčen, že obecní rada a zastupitelstvo budou investovat obecní prostředky do takových akcí, které maximálně možně uspokojí potřeby obyvatel, že všichni budou mít dost vůle a síly jak k odstraňování různých neutěšených stavů a problémů, tak ke stálému vylepšování prostředí v jednotlivých částech obce. Na tomto se však můžeme podílet opravdu všichni, a to každý svým dílem v okolí svého bydliště. V mnoha případech se tak již děje a výsledky jsou patrné.

Děkuji Vám všem jménem nově zvoleného zastupitelstva za Vaši důvěru.

Svými hlasy jste nám umožnili pokračovat v jednotlivých investičních záměrech v obci i v dalším volebním období.

Miroslav Červ
starosta

 Ze zasedání obecní rady Nahoru

Obecní rada se od posledního řádného zasedání starého zastupitelstva sešla už jen jednou a projednala :

Na svých sezeních projednala :

Starosta radu informoval o :

(lm)

 Ustavující zasedání OZ Kájov Nahoru

se konalo 14.11.2002 v 18 hodin v přísálí restaurace Konibar

Zasedání se zúčastnilo všech 15 členů nového zastupitelstva. Zasedání bylo usnášeníschopné.

Veřejnou volbou byli zvoleni :

 starosta Miroslav Červ
 místostarosta Václav Fišer
 člen rady Libor Michálek
 členka rady Věra Augustinová
 členka rady Alena Kutláková

(ls)


 Volby Nahoru

Petra Michálková, předsedkyně okresní volební komise Kájov

Chtěla bych vás seznámit s výsledky voleb do zastupitelstva obce Kájov, které proběhly 1. 2. listopadu 2002 dle nového volebního zákona.

Své kandidáty nominovaly 3 strany :

KDU-ČSL. KSČM a Sdružení nezávislých kandidátů. Bylo voleno 15 členů zastupitelstva. Kandidátů na členy zastupitelstva bylo 45.

Ve volebním seznamu bylo zapsáno 1019 voličů. Voleb se zúčastnilo 584 voličů. 10 hlasů bylo neplatných. Druhý den voleb naši komisi navštívila kontrola z okresního úřadu a shledala vše v naprostém pořádku. Po sečtení hlasů jednotlivým stranám a sečtení hlasů preferenčních jednotlivým kandidátům jsme dospěli k těmto výsledkům :

 KDU-ČSL1918 hlasů 
 KSČM1427 hlasů 
 SNK4165 hlasů 

Největší počet hlasů měli tito kandidáti (bez ohledu na stranu):

 Miroslav Červ436 hlasů 
 Václav Fišer404 hlasy 
 Věra Augustinová379 hlasů 
 Daniel Vejvoda346 hlasů 
 Jaroslav Sládek343 hlasy 
 Alena Kutláková327 hlasů 

Po převzetí a kontrole dat a výsledků okresní volební komisí a zástupci ČSÚ tato komise zpracovala celkové volební výsledky. Oznámila počet mandátů pro jednotlivé strany

 KDU-ČSL4 mandáty 
 KSČM3 mandáty 
 SNK8 mandátů 

a konkrétní jména kandidátů, kteří tyto mandáty získali a tvoří nově zvolené zastupitelstvo :

za KDU-ČSL :
 Jiří Kuchař235 hlasů 
 Jan Kovář233 hlasů 
 Jiří Slovák192 hlasů 
 G. Scerhaufer141 hlasů 

za KSČM :
 Libor Michálek218 hlasů 
 Mir. Michálek141 hlasů 
 Jar. Michálek128 hlasů 

za Sdružení nezávislých kandidátů :
 Miroslav Červ436 hlasů 
 Václav Fišer404 hlasů 
 V. Augustinová379 hlasů 
 Daniel Vejvoda346 hlasů 
 Jaroslav Sládek343 hlasy 
 Alena Kutláková327 hlasů 
 Bohumil Šíp251 hlasů 
 Miroslav Haňka213 hlasů 

 

ZAJÍMAVÁ VOLEBNÍ ČÍSLA

Volební účast v celé obci (zaokrouhleno na celá procenta)

 Část obce Počet voličů  Volilo  % 
 Kájov638 408 64 
 Lazec17 
 Přelštice50 
 Kl. Rovné24 34 
 Křenov143 58 41 
 Mezipotočí24 13 
 St. Dobrkovice54 28 52 
 Novosedly74 39 53 
 Kladné52 37 71 
 Celkem1019 584 58 

(lm, ls)

 Společenská kronika Nahoru

Blahopřejeme
k narozeninám
v říjnu a listopadu
těmto našim občanům :

paním
Miluši Šolcové ze St. Dobrkovic,
Josefě Beňové z Křenova,
Anežce Vávrové z Kájova,
Idě Tkáčikové z Křenova,
Marii Bicanové z Kájova,
Marii Plánské z Křenova,
Vlastě Bicanové z Kájova,
Ludmile Pišlové z Kájova,
Kateřině Dobrovodské z Kř. Dvora,
Marii Švecové z Kl. Rovného,
Marii Kotscherové z Hojd,
Marii Kohoutové z Kladného,
Marii Vojtěchové z Lazce a
Štěpánce Krtkové z Novosedel

a pánům
Pavlovi Robovi z Lazce,
Šimonu Hláskovi z Křenova,
Karlu Královi z Křenova,
Josefu Peřinovi z Křenova,
a Josefu Kalátovi z Kájova.


Opustili nás navždy

Marie Traplová ze Starých Dobrkovic a Miroslav Konzal z Kájova.


Na přivítání nových občánků
čekají již 4 děti :

Matěj Mikeš z Kájova
Adéla Picková z Kájova
Simona Rudolfová z Kájova
a Adam Puffer z Kájova

Rodiče budou pozváni zvláštním dopisem.

Dále se omlouváme rodičům občánků vítaných 4. 10. 2002. Panu fotografovi se nepovedlo vyvolat film. Máte-li kdokoliv zájem znova nechat vyfotografovat dítě v kolébce, přijďte na obecní úřad, volejte č. 380 731 237, Semecká.


Poděkování obci Moravské Knínice

Umístění obce Moravské Knínice

Obec Moravské Knínice, okres Brno venkov, počet obyvatel 753, zaslala našim občanům na odstranění povodňových škod 107.106,15 Kč.

Peníze byly určeny pro přímou výplatu postiženým rodinám a byly tedy vyplaceny rovným dílem sedmi rodinám, splňujícím podmínky (vyplavení v obytné části, podmínkou trvalý pobyt).


Tipy na příští měsíc

1. 12. 2002   

začíná 4. ročník vánočního turnaje v kulečníku. Finále 21. 12. 2002 ve 13 hodin. Přihlášky do 30. 11. 2002 do 19 hodin.

6. 12. 2002   

od 14 hodin Den důchodců v restauraci Konibar, hraje dechová hudba „Kameňáci".

6. 12. 2002   

se koná v Konibaru Mikulášská zábava. Začátek ve 20 hodin. Vstupné 60,- Kč, pro čerty a čertice zdarma. Hrají Kameňáci.

7. 12. 2002   

od 10 hodin přijde Mikuláš k dětem na faru

7. 12. 2002   

adventní pouť

8. 12. 2002   

adventní koncert, na kterém bude hostovat pěvecký sbor z Německa, doprovázet je bude komorní kvarteto a varhany. Zpívat se budou české adventní písně.

31. 12. 2002   

od 20 hodin Silvestr v Konibaru, hraje „Jihočeský čtyřlístek", vstupné 99,- Kč, počet míst omezen, předprodej již od 18. 11. 2002.

 Svěcení zvonů 12. 10. 2002 a jejich vyzdvižení do věže kostela Nahoru

Poslední věty úryvku z kájovské kroniky v Časopísku 2/2002 zněly :

„DNE 21. 11. 1916 BYLY V KÁJOVĚ REQUIROVÁNY 3 ZVONY A POZDĚJI ODVEZEN JEŠTĚ JEDEN Z HLAVNÍ VĚŽE SE STAROGOTICKÝM NÁPISEM. NA HLAVNÍ VĚŽI ZBYLY POUZE 2 ZVONY."

Zvony byly po 1. světové válce znova doplněny. Ale všichni víme, že na věži kájovského kostela zbyl od konce 2. sv. v. do současné doby zvon pouze jeden. Údajně v roce 1940 - 1941 bylo v inventurním soupisu uvedeno zvonů pět. Dle názoru pamětníka byly zvony jen čtyři a 3 z nich byly odvezeny. Jisté je to, že o zvony přišla kostelní věž opět ve jménu válečného šílenství - 2. světové války.

Kostel v Kájově, letecký pohled

V malé jídelně vedle kuchyně na kájovské faře, asi měsíc po slavnosti, se odehrává moje další setkání s matkou představenou řádových sester vincentinek, sestrou Tabithou. Příjemné, klidné prostředí, rustikální nábytek, v pokoji převládá barva bílá, modrá a barva dřeva. Na moji otázku, čí to byl nápad navrátit zvony na věž, odpověděla matka představená s trochu rozpačitým, ale spokojeným úsměvem, a česky :

„Náš, byl to nápad našich sester." Hned po příchodu na kájovskou faru sestry přemýšlely, jak navrátit zvony na kájovskou věž. Ve finančním uskutečnění tohoto nápadu jim pomohl Canonicus Franz Irsigler, rodák z Malšína žijící v Bavorsku, který udělal sbírku na pořízení zvonů pro Malšín i pro Kájov. Celkem i s příspěvkem od řádu vincentinek z Mnichova a farnosti českokrumlovské na pořízení zvonařské stolice vyšplhaly náklady na pořízení zvonů na 37 tisíc euro. Ulity byly ve zvonařské firmě v Pasově. Zvony by měly být symbolem smíření národů.

Svěcení zvonů, Kájov, foto: Libuše Semecká

Úsilí o návrat zvonů bylo dovršeno v sobotu před kájovskou poutí, tj. 12. 10. 2002, po 10. hodině dopoledne. Při nepříznivém, velmi studeném a velmi deštivém počasí a za velké účasti návštěvníků byly zvony Msgre. Kabale vysvěceny, a poté vyzvednuty temelínským jeřábem do věže, kde k původnímu zvonu svatá Maria, vážícímu 360 kg, o průměru 94 cm, znějícímu tónem c2, přibyly :
svatý Wolfgang (váha 650 kg, průměr 103 cm, tón as, s nápisy „Volej k víře" a „Rufe zum Glauben"), svatý Jan Nepomucký (váha 320 kg, průměr 75 cm, tón es2, s nápisy „Posiluj naději" a „Stärke die Hoffnung"), svatý Jan Nepomucký Neumann (váha 220 kg, průměr 66,5 cm, tón f2, s nápisy „Vzbuď lásku" a „Erwecke die Limbe"), svatá Anežka Česká (váha 130 kg, průměr 56 cm, tón as2, s nápisy „Vykonej smíření" a „Wirke Versőhnung").

Od prosince by měla zvonit svatá Maria denně v 7.00, 12.00 a 18.00 hodin.

K bohoslužbám bude zvonit vždy všech pět zvonů.

Jako umíráček bude zvonit Jan Nepomucký.

Libuše Semecká

 Výňatky z kájovské kroniky Nahoru

(díl první, strana 4.; pokračování z Časopísku č. 2/2002)

Rovněž mosazné svícny, cínové talíře a měděné bubny musily býti odvedeny. Rok 1918 přinesl sice samostatnost naší milé vlasti, ale Kájov, ačkoliv zdejší krajina až do vpádu Pasovských (r.1611) byla téměř úplně česká, zůstává německou baštou. Teprve r. 1930 změnily se poměry trochu k lepšímu. V roce 1930 odchází dosavádní zdejší farář p. Vilém Wolf jako děkan do Nové Bystřice a fara předána byla řádu oblátů. Na žádost české menšiny zavedena byla v kostele česká mše sv.

Z počátku pouze podle potřeby, případ od případu, hlavně, když šly školní dítky k sv. přijímání. V r. 1931 pak zavedena česká mše sv. zpívaná (s čes. zpěvem) každou první neděli v měsíci. Z počátku si obstarávala menšina varhaníka sama, později pak stálý varhaník, německý učitel Theodon Wagner na žádost farního úřadu, tuto funkci přivzal. Kostel byl jediným veřejným místem, kde poprvé veřejně se počal uplatňovati český jazyk. V roce 1938 všechny české rodiny byly nuceny se ze zdejší obce vystěhovat a celý zdejší kraj připojen byl k Německu. Teprve r. 1945 přinesl kýžené osvobození a český lid získává zpět vše, co mu bylo již před několika stoletími odňato.

(prameny: Karel Rada: poutní místo Kájov, Frant Wildmann: Pomněnky z čes. krajů, Fr. Mareš a J. Sedláček: Soupis památek histor. a uměleckých v okr. Krumlovském, Kronika národní školy v Kájově.)


O škole v Kájově

Nejstarší zmínka o škole kájovské jest v r. 1469, kdy při přepadení Kájova vojskem pod obojí byly fara a škola spáleny. Další zmínku nacházíme v České listině Královské komory pražské ze dne 7. června 1619, adresované Zikmundu Turnovskému z Turnštejna, císařskému hejtmanu panství krumlovského, v níž se přidělují faráři v Kájově 2 pozemky pro vydržování kájovského učitele jako náhrada za desátky, jichž pro tento účel požíval z vesnice německého Křenova před jejím zrušením a přeměněním v panský dvůr.

V roce 1629 byla stará školní budova stržena a na témže místě, prý na žádost poutníků vystvěna hospoda, v níž byla umístěna škola. Učitel byl zároveň hostinským. Čepoval z počátku pivo zlatokorunské, později však, asi od r. 1649, výhradně jen pivo eggenberské, což bylo příčinou dlouholetého sporu, jelikož klášter zlatokorunský stál na svém právu čepovati v Kájově své pivo. Tento spor, který nám v mnohém osvětluje proměny zdejší školy, trval až do zrušení kláštera r. 1785. V dubnu 1634 nacházíme po prvé jméno kájovského učitele : Hanze Schürlinga. Ale ještě téhož roku ho vystřídal nový učitel Christian Hoefle, který přichází ještě v r. 1638. V letech 1642 - 1650 byl zde Paulus Gabriel Lurdi Rector. Jeho nástupcem byl Jiří Adam Marchale (1650 - 1665). Týž zemřel zde 4. října 1665. V r. 1668 byl v Kájově učitelem Jan Melchor Amon (Ahman) a byl zde 27. prosince 1669 pohřben. Od r. 1670 přichází jako učitel Maxmilian Vojtěch Skerle. Týž byl v r. 1674 pro nespokojené chování klášterem zlatokorunským, patronem kájovským, jako učitel propuštěn, čepování piva mu ale eggenberští i nadále ponechali. Novému učiteli, Janu Šebastianovi Adensamberovi byla v hostinci vykázána menší místnost, v níž bydlel se svou ženou Žofií, dětmi, dvěma hochy zpěváky a se služebnou. Tato místnost sloužívala též jako učebna. Kuchyni měl s hostinským společnou, což zavdávalo častou příčinu k sporům.

Dne 17. února 1679 byl v Kájově oddán kájovský učitel Jan Karel Schultz z Krumlova se svou ženou Alžbětou. V letech 1683 a 1685 je v Kájově učitelem Zikmund Vojtěch Dicents, 1691 - 1697 Martin Pölzl. V letech 1748 - 1749 nacházíme zde učitele Jiřího Hofkusta. Jeho nástupcem od r. 1750 jest Václav Hofkunst, patrně jeho syn. Týž měl vysvědčení o způsobilosti k vyučování z krumlovské městské školy. Bydlel s rodinou v pravém (ze silnice v levém) traktu hostince v jedné místnosti. Kuchyň byla s hostinským dosud společná. Učebna byla umístěna v prvním patře. Roční plat učitele v Kájově činil kolem r. 1785 131 f 7 kr. hotově, naturalie, jichž požíval, ceněny na 112 f 6 kr. Rok po zakoupení panství korunského knížetem Schwarzenbergem (1788) nařizuje královský krajský školní sekretariát zařízení 2 nových učeben vzhledem k velkému počtu školou povinných dětí (166) a doporučuje pro tento účel úpravu klenutých místností pod bytem kaplanovým na faře. Jelikož byl ale hostinec shledán účelnějším, byl jeho pravý (ze silnice levý) trakt oddělen a zřízen zvláštní vchod. V přízemí pak bydlel učitel, v prvém patře byly upraveny 2 místnosti jako učebny. Nástupcem Hofkunstovým byl od r. 1796 František Freysmuth. Pro vzrůstající počet žactva (192) byl přijat r. 1822 výpomocný učitel Matyáš Fuchs.

 


 

Časopísek vychází zdarma jako informační občasník obce Kájov pro potřeby svých obyvatel v nákladu 420 výtisků.
Toto číslo 4/2002 vychází 18. 11. 2002.
Zpravodaj připravili ve spolupráci s OR a OÚ Kájov Libuše Semecká a Libor Michálek.
Ilustrace na titulní straně Margita Semecká,
fotografie dodala Libuše Semecká.
Telefon OÚ Kájov +420 380 731 237,
e-mail: oukajov@iol.cz

 



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2001
Počet přístupů na tuto stránku od 10. března 2001 : TOPlist 0