Rada obce

se od posledního vydání občasníku sešla sedmkrát a na svých zasedáních projednala :

• deset žádostí o stavební pozemek a osm žádostí o koupi obecního pozemku nebo jeho část a jednu žádost o pronájem pozemku
• jednu žádost o osvobození od poplatku za svoz a uložení tuhého komunálního odpadu
• žádost o snížení kupní ceny stavebního pozemku v Kladném z toho důvodu, že na části tohoto pozemku bude uložen podzemní kabel vysokého napětí
• žádost o zateplení sklepních prostor v domě čp. 85 v Potoční ulici
• žádost o odstranění smrku rostoucího uprostřed hřbitova, z důvodu znečišťování a poškozování hrobového místa pod smrkem
• žádost o umístění telekomunikačního zařízení a antény pro šíření signálu WI FI na budovu vodárny nad boletickou silnicí
• žádost o uzavření místní komunikace z důvodu konání jízdy zručnosti v rámci závodu osobních automobilů
• text dopisu adresovaného spol. České dráhy a. s. ohledně změny podmínek dodavatelsko odběratelských vztahů ve smlouvě o dodávce pitné vody
• cenovou nabídku společnosti SWIETELSKY, stavební s. r. o., na opravu komunikace v ulici Dvorská, dále pak v ulici Školní od Šanderů, kolem Velků k Vejvodům, a dálo pak ve Starých Dobrkovicích, od lávky do vsi
• změnu provozní doby České pošty a.s. – provozovna Kájov
• návrh Českokrumlovského rozvojového fondu na úpravu dopravního značení z důvodu využití komunikace jako cyklostezky
• proplacení nákladů na žáky dojíždějící do základních škol mimo Kájov, které činí za žáky dojíždějící do Č. Krumlova 363.535,- Kč a do Českých Budějovic 12.711,- Kč
• nabídku nakladatelství S a D s. r. o., které vydává knižní průvodce po Čechách na prezentaci obce Kájov v připravovaném díle „Průvodce Českokrumlovskem“
• přípravu oslav u příležitosti udělení znaku a praporu Obci Kájov
• výroční zprávu ZŠ a MŠ Kájov za školní rok 2004 – 2005

stížnosti :

• občanů z ulice Nový Křenov na štěkání psů v nočních hodinách
• na parkování zájezdových autobusů na křižovatce ve Starých Dobrkovicích
• některých obyvatel domu čp. 85 v ulici Potoční na slovní napadení a výhrůžky ze strany spolubydlících občanů

Dále byla rada obce informována :

• o přípravě založení místní akční skupiny (MAS) prostřednictvím Regionálního svazku obcí Vltava
• o schválení žádostí o dotace Krajským úřadem v Českých Budějovicích (vybudování kanalizace ve Dvorské ulici, rekonstrukce tělocvičny základní školy, oprava kapličky v Kladenském Rovném – viz minulé vydání Časopísku) průběhu rekonstrukce třídy mateřské školy v Kájově a akcích, na které jsou čerpány výše uvedené dotace
• o výběru traktůrku na úpravu veřejného prostranství a zeleně od firmy Kubota, včetně příslušenství a následně pak o prvních zkušenostech z jeho provozu
• o rozpočtu nákladů na rekonstrukci podkrovního bytu čp. 10 v Kájovské ulici
• o vyhodnocení provozu vodovodu a kanalizace ve Starých Dobrkovicích spol. VAK JČ a.s.
• o záměru vybavit obecní knihovnu a obřadní místnost obecního úřadu žaluziemi
• o návrhu zápisu do obecní kroniky za rok 2005
• o zápise ze sněmu starostů

Zastupitelstvo obce

schválilo:

• prodej obecních pozemků nebo jejich částí na parc. č. 1291/2, 1314/2, 1315/4 a 1318/2 v k.ú. Kladné, par.č. 218/1, 218/4, 1790/3, 63/63 v k. ú. Křenov u Kájova, parc.č. 10/2 a 35 v k. ú. Kladenské Rovné
• zprávu nezávislého auditora o přezkoumání hospodaření obce za rok 2005, včetně stanoviska Obce Kájov k této zprávě
• snížení ceny části stavebního pozemku na parcele č. 562/17 v k.ú. Kladenské Rovné z důvodu umístění podzemního kabelu NN
• zprávu o plnění rozpočtu za 1. pololetí roku 2006 a rozpočtové změny
• záměr výstavby větrné elektrárny v k.ú. Kladné, lokalitě Přelštice

neschválilo:

• prodej pozemků na parc. č. 104, 105, 106, 107, 108, 163/1 a 164 v k. ú. Kladenské Rovné a navrhuje tyto pozemky dlouhodobě pronajmout

stanovilo:

• počet 15 členů zastupitelstva pro příští volební období 2006 – 2010

bere na vědomí:

• předání staveniště v ulici Dvorská
• předání staveniště-tělocvična ZŠ
• odbahnění rybníka na ČOV
• instalaci nového osvětlení v ulici Boletická
• ukládání kabelů do země v části obce Kladné

Informace z OÚ

Poplatky obyvatel na podkladě místní vyhlášky měly být zaplaceny do konce května, jak jistě víte. Vodné + stočné a odpady je nutno zaplatit do konce října.

---

Žádosti o přidělení čp/če k novostavbě rodinného domu /rekreačního objektu/ se podávají po kolaudaci této stavby, dokládají se kolaudačním rozhodnutím s vyznačením právní moci, geometrickým plánem a výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví.

Na základě této žádosti obdržíte od OBCE KÁJOV dvě paré rozhodnutí o přidělení čísla popisného /stavby určené pro trvalé bydlení/ nebo čísla evidenčního /stavba určená k rekreaci – chata, chalupa/.

Jedno paré rozhodnutí o přidělení čísla doručí vlastník na katastr, který učiní zápis, jedno si nechá.

Teprve po zápisu čp/če do katastru lze zažádat na katastrální úřad o výmaz věcného břemene /týká se nové výstavby – Boletická I, II, Kladné/ a to prostřednictvím obecního úřadu. Stavebník k tomuto úkonu doručí na OÚ Kájov čerstvý výpis z KN obsahující již nově zapsanou nemovitost s čp na dané stavební parcele.

Vyrozumění o výmazu věcného břemene zašle katastrální úřad stavebníkovi i OÚ Kájov.

---

Na základě přiděleného čísla popisného pro rodinné domy /nebo i evidenčního pro rekreační objekty/ se lze přihlásit k trvalému pobytu.

Na obecním úřadě si zpravidla zároveň vyřídíte žádost o přidělení čp., přihlášení k trvalému pobytu i žádost o nový občanský průkaz.

---

Od 1. září 2006 nabývá v České republice platnosti nový zákon 136/2006 Sb., o cestovních dokladech. Tyto již budou obsahovat kromě strojově čitelných údajů i nosič dat s biometrickými prvky a dalšími datovými údaji a bezpečnostními prvky. (Biometrickými prvky se rozumí údaje o zobrazení obličeje a později i o otiscích prstů rukou.) Od září se budou měnit pravidla i v ostatních státech EU. Komu pas platí, nepotřebuje nový. Staré pasy zůstávají v platnosti po celou dobu v nich uvedenou. Platnost se vztahuje i na děti v nich zapsané.

Jelikož se budou fotografie do pasu pořizovat ve speciálních kabinkách, doklady se už nebudou vydávat na každé matrice, ale jen v obcích s rozšířenou působností, kterých je 227 včetně Prahy.

Platnost + poplatky:
Pořízení pasu v běžné lhůtě 30 dnů, které dosud stálo 200 korun, přijde na šest set. Takzvaný „blesk pas“, který si lze pořídit ze dne na den a bude bez biometrických údajů, bude stát 1.500 korun a bude platit pouze půl roku.

Od 1. září nelze děti mladší 15 let zapisovat do platných pasů, vlastní cestovní doklad budou tedy potřebovat i čerstvě narozená miminka. Kvůli rychle se měnícímu vzhledu bude však cestovní pas pro děti do 5 let platit vždy jen rok, nebude obsahovat biometrické údaje a rodiče za něj zaplatí při jeho pořízení 50 korun. Děti od 5 do 15 let již dostanou pasy s biometrikou, které budou platit 5 let a přijdou na stokorunu.

Postup vyřízení žádosti podaných od 1. 9. 2006:
Žadatel o cestovní pas s biometrickými prvky (dále jen ePas) se osobně dostaví na kontaktní místo na obci s rozšířenou působností (příslušnou k místu trvalého pobytu), tj. občan Kájova půjde na Městský úřad v Českém Krumlově, Kaplická 439, (budova Komerční banky, 1. patro) v úředních hodinách.

Po a St	7.30 – 11.00, 12.00 – 17.00
Út a Čt	7.30 – 8.30
Pá	7.30 – 11.00, 12.00 – 13.00
tel.	380 766 111 ústředna

Co nás čeká na kontaktním místě:

• úředník provede kontrolu doložených skutečností proti datům ze systému evidence obyvatel a evidence cestovních dokladů,
• pořídí fotografii žadatele,
• vytiskne ze systému žádost s potřebnými daty včetně fotografie,
• vyzve žadatele k podpisu do příslušného místa žádosti (systém automaticky podpis graficky snímá pro následné použití při výrobě ePasu),
• žadatel potvrdí podpisem správnost všech údajů a souhlas s výrobou ePasu, data jsou elektronicky odeslána do centra, papírová žádost zůstává na obci s rozšířenou působností,
• po zpracování dat a vyrobení ePasu s biometrickými údaji v centrální výrobně je pas odeslán zpět na obec s rozšířenou působností,
• občan si při převzetí ePasu může zkontrolovat funkčnost čipu a v něm uložená data,
• před převzetím ePasu občan podepíše poučení, že dodrží stanovené podmínky pro nakládání s ePasem (dostává pasovou knížku včetně elektronického zařízení).

A jak bude nový pas vypadat?
Podobně jako starý pas, ale první list knížečky bude tvořit tuhá plastová kartička s digitální černobílou fotografií a vloženým čipem s údaji. Do cca dvou let přibudou ještě údaje o otiscích prstů. (S podobnými prvky stát v budoucnu počítá i v občanských a řidičských průkazech.)

K cestování v Evropské unii jsou pasy zbytečné, jako cestovní doklad slouží nové typy občanských průkazů se čtecí zónou a ochrannými prvky.

Co si musím vzít s sebou, když půjdu žádat o nový cestovní pas:

• dospělý: platný občanský průkaz, dosavadní cestovní pas, 600 korun
• pro dítě od 5 do 15 let: rodný list dítěte, oddací list rodičů, nebo rodné listy rodičů, dále osvědčení o státním občanství ČR dítěte – pokud dítě pas ještě nemělo, 100 korun
• pro dítě od 0 – 5 let: rodný list dítěte, oddací list rodičů nebo rodné listy rodičů, dále osvědčení o státním občanství ČR dítěte, pokud dítě pas ještě nemělo + 2 fotografie

(Osvědčení o státním občanství ČR vydává Krajský úřad České Budějovice, žádosti lze podávat na matrikách. Zákonný zástupce dítěte přinese na obecní, městský matriční nebo krajský matriční úřad originály rodného listu dítěte, oddacího listu rodičů nebo rodných listů rodičů, svůj občanský průkaz + 100 korun.)

(ls – zdroj: MV ČR)

Školská rada

Nový školský zákon č. 561/2004 Sb. ukládá zřizovatelům škol povinnost ustanovit školskou radu. Jednu třetinu členů jmenuje zřizovatel, třetinu pedagogičtí pracovníci a jednu třetinu si zvolí sami rodiče ze svých řad.

Základní škola a Mateřská škola Kájov má školskou radu o šesti členech, kterými jsou Tomáš Palouda (předseda), Blanka Szabová, Alena Sýkorová, Jarmila Šetková, Libuše Semecká a Martina Kopřivová.

První jednání Školské rady Základní školy a Mateřské školy Kájov se konalo dne 1. listopadu 2005. Na tomto jednání byl schválen jednací řád školské rady, dále byl tajným hlasováním zvolen předseda školské rady.

Na dalším jednání dne 12. ledna 2006 pak byla schválena výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2004 – 2005, školní řád na rok 2005 – 2006 a pravidla pro hodnocení žáků (klasifikační řád). Členové ŠR byli seznámeni s plánem nákladů a výnosů na rok 2006.

Ředitelka Základní a Mateřské školy Kájov Lenka Augustinová školskou radu informovala o činnosti školy a akcích, které pro děti do budoucna připravuje, a vyzvala její členy ke spolupráci při organizaci některých z nich.

Dne 20. dubna se školská rada sešla již potřetí. Hlavním bodem jednání byl návrh činnosti školské rady. Členové ŠR se dohodli, že připraví výlet pro školní i předškolní děti a jejich rodiče. Dále byl vznesen požadavek ze strany vedoucí učitelky paní Šetkové na rekonstrukci dětského hřiště v areálu mateřské školy, které je již nevyhovující. Školská rada přislíbila sehnat sponzory této akce a Tomáš Palouda jako svůj příspěvek škole nezištně vypracuje plán nového hřiště.

I paní vychovatelka Černá se obrátila na školskou radu s prosbou o pomoc při opravě rýčů, vybudování konstrukce na pěstování fazolí, přeházení kompostu, nátěrech prolézaček a organizaci závodů na koloběžkách. I takové požadavky se snaží rada řešit.

Dobývání hradu Dívčí Kámen

Akci původně plánovanou na 28. květen nám počasí dovolilo zrealizovat až 18. června 2006.

Ne nadarmo se říká „kdo si počká, ten se dočká“, protože tentokrát se nám tak říkajíc zadařilo a sluneční paprsky nás doprovázely od samého odjezdu z Kájova.

Povzbuzeni dobrou náladou a bojovným duchem jsme vyrazili v 8:19 vlakem směr Holubov. Nebylo nás mnoho, to však nemělo žádný vliv na naši odhodlanost dobýt hrad bez „ztrát na životech“. I my dospělí jsme se s chutí přenesli do svých dětských let.

Vystoupili jsme v Třísově a již po prvních pár desítkách metrů jsme začali objevovat barevné fáborky, které nám značily naši dobyvatelskou trasu. Cestu nám křížily různé nástrahy jako třeba nepřátelský zvěd, kterého jsme hrdinně zneškodnili mnoha dobře mířenými ranami šiškou. Museli jsme zdolat překážku v podobě „rozvodněné řeky“ (potoka), kterou jsme pokořili díky napříč nataženému lanu - upoutáni do sedačky jsme se jeden po druhém dostali po tomto laně na druhý břeh. Dalším nesnadným úkolem bylo přejít potok po kládě. Hravě jsme všichni překážku překonali a blížili jsme se ke zřícenině hradu odhodláni ji dobýt.

Konečně jsme na místě. Přímo v srdci Dívčího kamene. Tady někde je ukrytý poklad. Jak ho najít? Nejprve se trochu posilníme! O svačinu se s námi hodlají podělit i místní obyvatelky – kozy. Nemají ponětí, že se setkaly s drsnými dobyvateli hradu, a žebrají o sousto vskutku nevybraným způsobem. Posilněni svačinkou jdeme na věc!

Za každý ze splněných úkolů jsme cestou dostávali papírová písmenka a nyní z nich musíme sestavit indicie potřebné pro další hledání. Máme to! A hurá pro poklad! Kozy jsou nám v patách, jako by tušily, o jak velký poklad se zde jedná. Konečně! Bedna plná laskomin, těžká jako cent. Kdo ji dopraví z hradeb dolů? Nabízí se jeden z tatínků, že poklad odnese. Spokojeni a bojem znaveni se vracíme do spodní části bývalého hradu, abychom se zde bratrsky podělili o kořist. Ale kde je poklad ? To je nadělení ! Je pryč ! Zmizel i s ochotným tatínkem. Tak nezbývá nic jiného, než opět zmobilizovat síly a poklad znova hledat. Naštěstí nám to netrvalo dlouho a konečně jsme se mohli vrhnout na obsah bedny. Bratrsky jsme se o poklad podělili.

Znaveni jsme se vraceli domů. Museli jsme překonat několikakilometrovou trasu do Holubova, která nás stála zbytek sil. Zde jsme si však koupili limonádu, nanuka či jiný zdroj energie, a tak jsme se ve zdraví dočkali příjezdu vlaku, kterým jsme odcestovali do Kájova.

Jménem rodičů i dětí bychom chtěli touto cestou poděkovat panu Tomáši Paloudovi, který výlet zorganizoval. Připravil trasu, jednotlivá stanoviště a dal celé akci sportovně bojového ducha. Děkujeme za Vaši ochotu a přínosnou práci.

Za školskou radu Martina Kopřivová

Cesta k Bílé hoře – 2

(pokračování z Časopísku 1/06)

Josef Beňo ml. hned zpočátku, když jsem hodlala zveřejnit povídání z jeho horolezeckých putování, namítal, že jeho život není zas tak jedinečný či důležitý, aby se muselo psát zrovna o něm. Jsou prý jiní, kteří odvádějí dobrou práci, a nikdo o tom neví. A zrovna touto skromností si mě získal.

„Říkal jste minule, že Vaše večerní hovory před stany v Dolomitech se točily – jak jinak – okolo horské tematiky, a jak jste takto v představách cestovali po celém světě a plánovali výstupy v příštím roce na alpské vrcholy v Rakousku ,že přišla přitom na přetřes otázka nejvyšší hory Evropy …“

„Ano, jednoho večera v kempu nedaleko města Cortiny d´Ampezzo ve Východních Dolomitech v roce 2004 jsme se při rituálním popíjení čaje a pojídání teplé konzervové večeře pozastavili i u otázky nejvyšší hory Evropy. Ač se zdá odpověď jednoduchá, díky hranici mezi Evropou a Asií, kterou tvoří dlouhá, tisícikilometrová horská hradba zvaná Kavkaz, jejíž štíty hor přesahují 5.500 m n. m., se její zodpovězení nezdá zcela jednoznačné. Dle některé zámořské literatury je nejvyšší horou Evropy kavkazský velikán Elbrus se svou úctyhodnou výškou 5642 m n. m., který dominuje celému Kavkazu a je nejvyšším bodem na hranici východní Evropy s Asií. Horským centrem Evropy jsou ale klasicky Alpy, vzniklé srážkou zemských desek euroasijské a africké, které vytlačily horskou masu v délce 1200 km v nejvyšším bodě na 4.810 m n. m. Tato nadmořská kóta patří Mont Blancu – Bílé hoře – a je nejvyšším bodem centrální a západní Evropy. Takže tenkrát tato poutavá večerní debata při sálání plamínků svíček a horského tajuplného klidu doplnila náš plán výstupů o další cíl – Mont Blanc.

Jirka Ploch, náš zkušený vůdce, cestovatel, vypravěč i humorista, se nabídl zprostředkovat tento horolezecký výšlap.

„Bylo něco, co Vám Váš plán mohlo narušit? Co je nejdůležitější pro bezpečný výstup?

„No, hlavně by měl být člověk zdravý, jenže to jsem já hned zkraje roku 2005 nebyl. Horečnaté onemocnění chřipkou jsem kvůli novému zaměstnání řádně nevypotil a nevyležel, a proto se uzdravování a návrat do formy protáhlo až na 2 měsíce. Plán o budování formy na novou sezónu se tak začal hroutit. Přesto jsem se nevzdal. Zima byla toho roku mrazivá, stlačovala rtuť teploměru k dvaceti stupňům pod nulu, ale zároveň byla spousta sněhu. Pohled z oken na tu třpytivou nadílku mě pokoušel vyzkoušet si chůzi v hlubokém sněhu. S přáteli jsme naplánovali výstup na 1.191 m vysoký kopec Chlum v Boletickém VVP. Metrová síla bílého sněhového koberce vyzkoušela mou kondici, která se ukázala jako ten menší problém. Horší byla nečekaná a krutá bolest v levém koleni, a to již při výstupu. Sílila víc a více a jejím překonáváním jsem svůj kolenní kloub na další 3 měsíce úplně odrovnal.

Přestože jsem se o osud svého výstupu obával, optimismus se mi začal vracet už při besedách konaných Jirkou Plochem v Českých Budějovicích v klášteře na Piaristickém náměstí. (O zážitky ze svých cest a vrcholových výstupů s promítáním fotografií se náš horský vůdce a kamarád dělí každým rokem.) Toho večera, kdy byla zrovna beseda o Namibii, během které jsme cestovali jižní Afrikou a místo sněhových polí jsme procházeli pole písečná, jsem se Jirkovi svěřil se svým problémem s kolenem. Jirka mě povzbudil, že koleno by mohlo být jen nastydlé a namožené od chůze v hlubokém sněhu a je to otázka času, jak se projeví dál. V tu chvíli to chtělo hlavně trpělivost a čas k rehabilitaci. Ten večer jsme si ujasnili termín výstupu na Mont Blanc, a to od 25. do 31. srpna 2005.

Dále bylo třeba určit cestu k vrcholu. Z italské strany z údolí Val Ferret je výstup více exponovaný, zato méně frekventovaný, z francouzské jsou výstupy z měst Chamonix a Les Houches. Jakou cestou půjdeme, jsme se měli rozhodnout až na místě podle počasí“.

„Přece jen, když jste koleno musel šetřit, nebylo jednoduché se k výstupu pravidelně a zátěžově připravovat?“

„Máte pravdu. Prakticky celé jaro jsem nepodnikal žádné větší výstupy, ani sportovní tréninkové akce. Prvním prověřením kondice měl být až květnový výstup na Traunstein (1691 m n. m.) v Horních Rakousích. Je to krásný dominantní kopec prudce se zvedající nad jezerem Traunsee. Bohužel při sestupu z něj se opět projevila bolest v levém koleni. Až teprve letní výstupy a pěší výlety potvrdily, že se bolest nevrací, že ustoupila. Získal jsem tím obrovskou sebedůvěru a měl jsem takovou radost, že jsem ihned potvrdil účast ve výpravě a začal jsem se intenzivněji připravovat na ten týden ve vysokohorském prostředí.“

„To jste příliš času na trénink neměl …“

„Je to tak. Burcoval jsem svou kondičku na extrémnější zátěž a zjistil jsem, že není taková jako před rokem. Začal jsem být nejistý, zda mám vůbec na sněhovou horu vyrazit. V té chvíli mě podrželi kamarádi lezci – nejen již zmiňovaný Jiří Ploch, ale i další – Míra Pőschl z Netolic a Bohouš Tupý ze Lhenic.“

„Co jste si při balení říkal, že nesmíte zapomenout?“

„Já jsem se zaměřil na brýle, protože ochrana zraku na ostrém horském slunci odrážejícím se od ledovce je důležitá. Pořídil jsem si moderní brýle s možnou výměnou různých barevných skel včetně možnosti přidání dioptrických skel. Tyto brýle nejsou špatným nápadem, ale po usazení rámečku s dioptriemi mi již neseděly tak dobře, a nakonec jsem zůstal u svých civilních brýlí a ty nové jsem si vzal s sebou hlavně kvůli žlutým sklům do mlhy. Další věcí, na kterou jsem hodně myslel, byly mačky, stoupací železa, neboť jsem je nevlastnil, vždy se nabídl někdo z kamarádů, že mi je půjčí, ať je nekupuji. Tentokrát to byl Míra, který se nemohl výstupu zúčastnit, a aspoň takto byl s námi přítomen. Důležité bylo dále cestovní připojištění pro pohyb ve vysokohorském prostředí. Samo o sobě nezabrání možnému úrazu, ale pomůže event. následky ošetřit finančně. Hodně časté jsou při vysokohorské turistice, a obzvlášť na Mont Blancu, úrazy způsobené padajícími kameny. Ty mnohdy shodí jiný vysokohorský turista na stěně. Loni jsem se ještě pojišťoval jednorázově při každé akci, nyní mám již celoroční pojištění.“

(Josefu Beňovi naslouchala a ze záznamů z jeho cest s jeho svolením čerpala Libuše Semecká. Pokračování příště)

Fotbal

V sobotu dne 26. července 2006 bylo rozehráno 1. kolo nového mistrovského ročníku okresního fotbalového přeboru mužů (OPM) 2006/2007. Do prvního zápasu nastoupili muži TJ Sokol Kájov proti nováčkovi OP týmu Romo ČK. Přesto, že naši fotbalisté ještě v půli vedli 0:1, body si připsal soupeř, utkání zkončilo 3:2. Autory gólů byli Sivák 2, Med : Tobiáš, Matějíček.

Pokračovalo se v sobotu 2. září. Tentokrát naše borce čekal na hřišti v Rožmberku předpokládaný favorit soutěže tým Dolního Dvořiště. V první půli si oba týmy uchovaly konto čisté, naši dokázali čelit tlaku domácích. V druhém poločase se míč ocitl v naší bráně dokonce dvakrát a domácí tým nás tak opět připravil o cenné body. Za soupeře skóroval Hajdák.

V sobotu 9. září se konečně hrálo na domácím hřišti. Tentokrát naši fotbalisté konečně zabodovali. Jediným gólem utkání, jehož autorem byl M.Frühauf, zvítězili naši nad týmem Benešova nad Černou a posunuli se tak na 7. místo v tabulce.

Tabulka OPM po 3. kole

1.	Nová Ves	9
2.	Dolní Dvořiště	7
3.	Světlík	7
4.	Romo ČK	6
5.	Malonty	4
6.	Větřní	3
7.	Kájov	3
8.	Benešov	3
9.	Rožmberk	3
10.	Soběnov	3
11.	Holubov	2
12.	FC Vltava B	1

Martina Kopřivová

Hasiči

V posledních dvou měsících se naše družstva hasičů zúčastnila šesti soutěží. Tři patřily do seriálu Jihočeské ligy, dvě soutěže byly pohárové a další z Táborské ligy.

Asi nejdůležitější byla pro nás ta domácí „O pohár starosty obce Kájov“. Na 5. 7. jsme se dlouho připravovali jak po stránce organizační, tak i s přáním předvést co nejlepší výkon před domácím publikem. Na soutěž přijelo 9 družstev mužů a 1 družstvo žen.

Za krásného počasí nastoupila na start tři kájovská družstva. Kájov A skončil na 6. místě, Kájov B na místě 5. a třetí, nejmladší družstvo na 8. pořadí. Kájovský pohár si domů odvezlo družstvo Holubova.

Další soutěž byla právě v Holubově. Koncem července se do této vesničky pod Kletí sjelo devět družstev. Kájov A se umístil na 3. místě, Kájov B na osmém. Třetí soutěží JČHL byla soutěž v Markvarci. Zde bylo zataženo a část soutěže propršela. Na velmi rychlém terénu skončilo naše „Áčko“ na 8. místě a „Béčko“ na jedenáctém.

Soutěž Táborské ligy se konala v Tučapech. Soutěž byla perfektně připravena a naše družstvo se umístilo na pěkném 5. místě z 42 soutěžících týmů.

První z pohárových soutěží se konala za deštivého počasí v Přední Výtoni. Zde jedno naše družstvo zvítězilo a druhé družstvo bylo třetí. Druhá proběhla v loučovickém hasičském areálu – Memoriál pana Ďurči. Zde se našim družstvům opět zadařilo, obsadili jsme 1. a 2. místo.

Celkově v Jihočeské lize jsou naše družstva na 3., 7. a 17 místě. Na podzim nás čekají ještě tři soutěže započítávané do ligy a Memoriál mjr. J. Urbana v Českém Krumlově, letos pořádaný 7. října na parkovišti pod poštou.

Libor Michálek

Pozvánka na slavnost znaku a praporu

OBEC KÁJOV ZVE NA OSLAVU HISTORICKÉ UDÁLOSTI NAŠÍ OBCE DNE 30. 09. 2006 NA HŘIŠTI TJ SOKOL V KÁJOVĚ SLAVNOSTNÍ PŘEDSTAVENÍ OBECNÍHO ZNAKU A PRAPORU, které byly obci Kájov uděleny Parlamentem České republiky dne 07. 04. 2006 na základě žádosti a návrhu zastupitelstva obce.

Historická z toho důvodu, protože obci se znak a prapor uděluje pouze jednou v její historii.

Program bude bohatý a pestrý, každý si z něj podle svého vkusu vybere

12.45    Vystoupení dětí ze základní školy před kostelem
13.00    Žehnání obecnímu praporu a znaku v kostele
14.00    Slavnostní představení znaku a praporu na hřišti
15.00    Slavnostní otevření nově zrekonstruované tělocvičny
15.30    Beseda o historii Kájova v předsálí Konibaru mj. s Mgr. Petrem Pavelcem z Národního památkového ústavu České Budějovice
12.30 – 19.30    v pivním stanu na hřišti dechová hudba Doubravanka
20.00 – 24.00     kapela Papouškovo sirotci
CELÉ ODPOLEDNE – sportovní zápasy – kopaná, volejbal, nohejbal, ukázka požární techniky, bohatý program pro děti, opékání býka na rožni
19.30    slavnostní ohňostroj

Občerstvení po celou dobu slavnosti zajištěno

Srdečně Vás všechny za obec Kájov na tuto oslavu zve
Miroslav Červ, starosta

ZNAK A VLAJKU OBCI KÁJOV
UDĚLIL V PÁTEK 07. 04. 2006 V 10 HODIN V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY JEJÍ PŘEDSEDA LUBOMÍR ZAORÁLEK.

Rozhodnutí bylo vydáno na základě návrhu obce Kájov, který připravil a výtvarně zpracoval celkem ve čtyřech variantách heraldik Miroslav J. V. Pavlů. Definitivní podobu schvalovalo Zastupitelstvo obce Kájov.

Vybraný návrh – varianta č. 3 – byla projednána podvýborem Parlamentu ČR pro heraldiku a vexilologii a jím též schválena. V pátek 7. 4. 2006 v 10 hodin byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomírem Zaorálkem dekret o udělení znaku a vlajky obci Kájov slavnostně předán představitelům obce, starostovi Miroslavu Červovi a místostarostovi Václavu Fišerovi. Předání se uskutečnilo v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Praze 1, Sněmovní 4.

Vlajka – popis
List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a červený, a bílý vlající klín s vrcholem ve středu listu.

V modrém pruhu žlutá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny.

V červeném pruhu kosmo stříbrná sekera – širočina se žlutým topůrkem. V klínu červená růže se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Znak – popis
Dělený štít, v horním, modrém poli zlatá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny, dolní pole červeno – stříbrně polceno, vpravo kosmá stříbrná sekera – širočina se žlutým topůrkem, vlevo červená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.

Zdůvodnění symbolů heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů:

Kompozice obecních symbolů Kájova reflektují někdejší význam Kájova coby jednoho z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách.

1. Přední postavení v nich proto zaujímá figura zlaté koruny. Jde nejen o jeden z tradičních mariánských atributů, ale také o připomínku dlouhodobé církevní vrchnosti (cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně). Zlatou korunu nosili ve svém rodovém erbu rovněž barokní mecenáši kájovského poutního chrámu, krumlovští vévodové z Eggenbergu.
2. Protože klášter ve Zlaté Koruně, k němuž Kájov příslušel, ovládali dlouhá staletí Rožmberkové, nechybí ve znaku jejich pětilistá červená růže ve stříbrném poli.
3. Významnou figurou v návrzích kájovského znaku a vlajky je stříbrná sekera, položená do červeného pole. Symbolizuje starou kájovskou legendu o mnichovi, jenž věřil, že jedině Panna Maria Kájovská mu může vyprosit odpuštění. Na své pouti do Kájova byl však přepaden lupiči, kteří mu usekli hlavu. Mnichova hlava se kutálela a volala, že se chce vyzpovídat knězi. Teprve až dorazila se svou prosbou do kájovského kostela a farář vyslechl její zpověď a udělil rozhřešení, volající ústa umlkla a oči se zavřely. Mnichova hlava i tělo, které donesli poutníci, spočívají prý dodnes v hrobě na kájovském hřbitově.

Časopísek vychází zdarma jako informační občasník, registr. u MK pod č.e. MK ČR E 14955. Toto číslo 2/2006 vyšlo v nákladu 500 výtisků dne 13. září 2006. Zpravodaj připravili ve spolupráci se svými přispěvateli OR a OÚ Kájov Libuše Semecká, Libor Michálek a Martina Kopřivová. Distribuce OÚ Kájov, tel. +420 380 731 237, e-mail: semecka@ou-kajov.cz.