Slovo starosty

JAKÁ VLASTNĚ BYLA ZIMA ?

Tak již máme konečně zimu za sebou. Jaká byla, jsme slyšeli od sdělovacích prostředků a meteorologů, ale hlavně jsme si ji zažili na vlastní kůži, každý máme se zimou své vlastní zkušenosti, ale ta letošní dala zabrat většině z nás. Ať už se to týká topení, zejména finančních nákladů na ně, dále oblékání, úklidu sněhu apod.

Rovněž tak se letošní zima projevila na práci samotné obce Kájov. Měli jsme smluvně zajištěné prohrnování s těmito podnikateli: Josef Iro - ZEMPAS, Daniel Michl, Jan Korytar a SÚS Český Krumlov. Každý měl svůj úsek a tento pak prohrnoval. Posyp jsme zajišťovali vlastními silami, tj. vlastními zaměstnanci a technickými prostředky (obecní traktůrek, kýbl a lopata). Zda bylo obojí, prohrnování i posyp, zajištěno včas, nechám samozřejmě na Vašem hodnocení. Snažili jsme se, aby všechny úseky byly dle jednotlivého pořadí důležitosti prohrnuty a posypány co nejdříve, ale ne vždy se nám to podařilo. Ani se nedá vždy vyhovět každému. Slyšel jsem v některých případech kritiku i na to, že prohrnujeme příliš brzy ráno a lidi budíme, jindy naopak proč není v pět ráno prohrnuto a posypáno. Také jsem slyšel chválu - a to člověka potěší. Když jsem pro srovnání sledoval zimní údržbu v Českém Krumlově, Českých Budějovicích či jiných místech našeho okresu, zase tak špatné to se zimní údržbou v Kájově nebylo.

A takto matematicky objektivně vypovídají čísla:

Na zvládnutí stavu komunikací jsme v letošní zimě 2005/2006 vydali z obecní pokladny 305.000,- Kč proti loňské zimě 2004/2005, kdy to bylo "pouhých" 138.887,- Kč. Více než stoprocentní nárůst výdajů mluví sám za sebe. Jako by se spojily dvě zimy v jednu. No, a kolik jsme vysypali na komunikace a chodníky posypového materiálu, to bylo dobře vidět, když sníh roztál a bylo třeba kopice posypu z komunikací uklízet!

Přitom nebylo vidět jen štěrk a písek, ale bohužel i papíry, igelity, obaly od cigaret a cukrovinek, plastové lahve, psí exkrementy apod. Celou zimu je zakrýval nový a nový sníh, vidět nebyly, a když se pak najednou ukázaly, bylo mi to moc líto, protože jsem si uvědomil, že tento nepořádek zcela jistě dělají někteří naši občané. Někdo zahodí, jiný uklidí. Je to správná filozofie, takto se ve své obci (a kdekoliv jinde) chovat ??? A my ostatní - neměli bychom být neteční, pokud někoho při dělání nepořádku vidíme! Zkuste tento článek přečíst či převyprávět svým dětem, je třeba, aby si tyto věci uvědomovaly odmala, navíc se některé děti na nepořádku podílejí a odpadky kolem sebe pohazují. Řekněme - jsou to děti. Ale doma jim také nedovolíme, aby odpadky házely pod stůl. Chování dětí je také naším obrazem. Po obci nyní budou rozmístěny lavičky a u nich odpadkové koše, doufám, že budou využívány a bude všude čisto - i když např. u pískoviště u obchodu SPAR Sládek odpadkový koš sice je a byl, ale papíry a odpadky bývají hlavně okolo něj.

Závěrem bych chtěl poděkovat těm občanům, kteří ve svém okolí pomáhali s úklidem sněhu a s posypem z připravených beden s pískem. Takových občanů byla skutečně celá řada. Mým přáním je, aby jich bylo stále více.

Miroslav Červ
starosta

Rada obce

se v letošním roce sešla celkem šestkrát a na svých zasedáních projednala :

• čtyři žádosti o stavební pozemek, pět žádostí o koupi obecního pozemku, jednu žádost o směnu pozemků a čtyři žádosti o pronájem pozemků
• jednu žádost o převod nájemného z obecního bytu na osobu blízkou
• jednu žádost o osvobození od placení poplatku za svoz a uložení tuhého komunálního odpadu
• jednu žádost o prodloužení lhůty pro podání žádosti o vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu
• smlouvu o smlouvě budoucí mezi Obcí Kájov a společností E-ON Distribuce, a.s. České Budějovice, o zřízení věcného břemene na pozemcích ve vlastnictví obce, které je nutno zřídit v souvislosti s rekonstrukcí NN v Křenově
• smlouvu o partnerství na projektu víceúčelového zařízení cestovního ruchu "Restaurant & penzion RATZKA" v Novosedlech
• smlouvu o zabezpečení zimní údržby se Správou a údržbou silnic Český Krumlov
• řešení dopravní nehody zaviněné volným pobíháním skotu majitele AGROCON Kájov a připojení se k pokutě udělené tomuto subjektu od MěÚ Český Krumlov - odboru životního prostředí
• stížnost občanů z Okružní ulice na zápach a obtěžující hmyz, čehož původcem je hnojiště Agrocon u silnice na Boletice
• uzavření pracovní smlouvy s novým zaměstnancem obce Zdeňkem Rudolfem ml.
• proplacení příspěvku ve výši 3. 000, - Kč pro "Klub orientačního běhu" na údržbu běžkařské trasy
• proplacení příspěvku na provoz pojízdné prodejny ve výši 24.800,- Kč
• tři žádosti o dotace
  - na obnovu splaškové kanalizace
  - na rekonstrukci podlahy a obnovy vybavení tělocvičny
  - na opravu kapliček
• zhotovení obecních symbolů vlajky a znaku u spol. ALERION, heraldického servisu s.r.o. Brno
• zamítnutí návrhu změny podmínek dodavatelsko - odběratelských vztahů ve smlouvě o dodávce pitné vody mezi Obcí Kájov a spol. České dráhy a.s.

Dále byla rada obce informována o :

• valné hromadě Regionálního svazku obcí Vltava a o jednání Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Polečnice
• kalkulaci vodného a stočného části obce Staré Dobrkovice
• návrhu Správy CHKO Blanský les, zaměřenému na péči o přírodní památku
• MEANDRY Chvalšinského potoka
• výroční zprávě ZŠ a MŠ Kájov a o rozšíření MŠ o jednu třídu
• ukončení zkušebního provozu "obalovny Kájov"
• výši poplatků stanice pro psy v Českém Krumlově od 1. 3. 2006
• připravované soutěži tanečního klubu GALA DANCE
• schválení žádosti o udělení znaku a vlajky Obci Kájov a její zaslání do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
• udělení dekretu obecních symbolů předsedou Parlamentu České republiky a jeho předání do rukou starosty a místostarosty v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v Praze
• záznamu z šetření Inspekce životního prostředí České Budějovice ve věci nelegálně dovezeného odpadu ze zahraničí
• výskytu ptačí chřipky v Jihočeském kraji
• bezchybnému průběhu inventarizace majetku k 31. 12. 2005
• výsledku přezkoumání hospodaření Obce Kájov za rok 2005
• návrhu 1. zadání změny územního plánu Hořice na Šumavě
• nařízení vlády č.50/2006 o odměnách a příplatcích členům zastupitelstva
• rozhodnutí vlády ČR o prodloužení vyhlášení nouzového stavu z důvodu povodní do 19. 04. 2006

Zastupitelstvo obce

schválilo:

• prodej obecních pozemků nebo jejich částí na par.č. 26/1 v k.ú. Kladenské Rovné, par.č. 239/22, 1423/1, 1425, 1432/1 v k.ú. Kladné, par.č. 63/63 a 1772/1 v k.ú. Křenov u Kájova
• směnu obecního pozemku par.č. 260/1 v k.ú. Křenov u Kájova
• rekonstrukci místnosti v přízemí MŠ Kájov, která dříve sloužila jako občasná tělocvična na novou třídu včetně hygienického zázemí a spojovacího schodiště mezi třídami
• rozšíření kapacity mateřské školy o 20 dětí, tzn. ze současných 28 na 48 dětí
• rozpočtové změny na rok 2006
• hospodaření Obce Kájov za rok 2005

vzalo na vědomí

• informaci o průběhu auditu za rok 2005
• informaci o provedených inventu-rách majetku za rok 2005
• informaci o podaných žádostech o dotace
  - na opravu kanalizace
  - na rekonstrukci tělocvičny
  - na opravu kapliček
• stížnost na provoz obalovny Kájov, hlavně na zápach a hluk

(mk)

Informace z OÚ

Obecní knihovna

Knihovna je umístěna v přízemí základní školy. V současné době je otevřena v pondělí od 14 do 19 hodin. Knihovnicí je paní Marie Kupečková.

Letos byla knihovna přihlášena do projektu Jihočeského kraje (získání počítače) a současně do projektu PIK (připojení k internetu) - bude tak rozšířena nabídka služeb knihovny.

Dle ročního výkazu o naší obecní knihovně za rok 2005 je v knihovním fondu 5.130 knih, z toho naučné literatury 997 ks, beletrie 4.188 ks.

Knihovna má 76 registrovaných čtenářů, (z toho dětských čtenářů 32), kteří navštívili knihovnu celkem 668x a přitom si vypůjčili celkem 3.406 knih.

Největší zájem je o beletrii pro dospělé (2.250 výpůjček), následuje odborná literatura pro dospělé (519), beletrie pro děti (474) a naučná pro děti (163).

(ls)

---

Hospodaření v roce 2005

V roce 2005 jsme hospodařili s rozpočtem ve výši 22, 9 mil. korun. Největší položkou v příjmové stránce byly příjmy z daní právnických a fyzických osob, DPH a z poplatků místní správy, tyto činily 15 mil, další obecní příjem je z těžby dřeva v obecních lesích ve výši 1,5 mil., dále pak poplatky z pitné vody 0,6 mil. a poplatky za odvoz odpadů 0,3 mil., nájmy v bytovém a nebytovém hospodářství 0,4 mil. Příjem z prodeje stavebních pozemků byl 2,9 mil. Zůstatek z roku 2004 činil 2,2 mil.

Ve výdajové oblasti jsme kromě každoročně se opakujících plateb a výdajů, jako jsou například zálohy za elektřinu a plyn, výplaty mezd, odvody pojistného, opravy, nákup služeb, platby daní a mnohých dalších, zajišťujících chod obce, obecního úřadu a ZŠ, použili naše finanční prostředky na výstavbu inženýrských sítí v Kladném. Tyto byly ve výši 4,5 mil, další výdaje byly na zajištění pěstební činnosti v našich lesích 1 mil, na přeměnu návsi v Kájově a výsadbu zeleně 0,3 mil.

Naplánovaný rozpočet se nám v průběhu roku dařilo plnit průběžně s ohledem na časové období. Během roku bylo nutné přijmout několik rozpočtových změn a tím přispět k téměř 100 % plnění rozpočtu. Nebyla vyčerpána rezerva ve výši 3 mil Kč, s touto můžeme počítat v roce 2006.

Rozpočet obce na rok 2006

Rozpočet byl schválen na prosincovém zasedání OZ, upraven pak na prvním zasedání OZ v březnu 2006. Tento rozpočet počítá s objemem 19,6 mil. Kč jak v příjmové stránce, tak i ve výdajové. Je sestaven jako rozpočet nevyrovnaný s přebytkem z předchozího období. V příjmech můžeme počítat se zůstatkem z roku 2005 ve výši 3 mil., s příjmem z daní 8,9 mil., z obecních lesů 1,5 mil., z poplatků za pitnou vodu 0,8 mil., z vývozu odpadů 0,3 mil. Z prodeje stavebních pozemků plánujeme příjem 4,3 mil., z nájmu bytů a nebytových prostor 0,4 mil., místní správa poskytováním služeb přidá 0,4 mil.

Z těchto prostředků je potřeba pokrýt výdaje související s chodem obce a obecního úřadu, zajištění funkčnosti všech služeb přispívajících k spokojenému životu občanů a zájmových sdružení. Kromě těchto každý rok se opakujících výdajů počítáme s výdaji na pěstební činnost ve výši 0,9 mil., na opravu silnic 1,1 mil., dotace ZŠ 1,4 mil., opravy VO 0,7 mil., přestavba (rozšíření o jednu třídu) mateřské školy 0,7 mil., modernizace v oblasti veřejné zeleně a výsadba 0,7 mil., renovace obecního bytu v čp. 10 ve výši 1,3 mil., zaplacení podílu na posílení trafostanice v Kladném 1 mil.

Součástí rozpočtu je rezerva ve výši 4 mil. Kč na pokrytí podílů v případně obdržených dotací ze státního rozpočtu a na mimořádné výdaje vyskytnuvší se v průběhu roku.

(lm)

---

Informace o poplatcích

Poplatky uhraďte v pokladně obecního úřadu do konce května, složenky budou rozesílány jen při upomínkách poplatníkům, kteří do konce května nezaplatí.

1. Poplatek za psa

- u rodinného domu	100,- Kč,
- v domě s více než 4 byty	200,- Kč,
- důchodci a lidé na samotách	50,- Kč.

• Jestliže si držitel psa pořídí ještě dalšího, platí vždy o 50 % více.
• Osvobozeny ze zákona jsou osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod.
• Dále jsou dle obecní vyhlášky osvobozeni držitelé psů pořízených z útulku, a to na dobu 2 let.

2. Poplatek z odvozu a uložení komunálního odpadu, 300,- Kč/obyvatele a rok nebo 300,- Kč/rekreační objekt/rok lze uhrazovat ve 2 splátkách,
1. pololetí do konce března,
2. pololetí do konce října.

3. Poplatky za lázeňský a rekreační pobyt dle této vyhlášky jsou též splatné do konce května a je nutno přinést s sebou ubytovací knihu ke kontrole.

Vodné a stočné zůstalo letos v nezměněné výši jako loni, tj. 12,- Kč/m3 vodné a 6,- Kč/m3 stočné.

Obyvatelé bez vodoměrů:
Podle vyhlášky 428/2001 Sb., která stanovuje paušální spotřebu na 1 obyvatele za rok, zaplatí občan Kájova 552,- Kč vodné a 276,- Kč stočné, celkem 828,- Kč za osobu a rok.

U domů s vodoměry
se výše úhrady za vodu stanoví dle skutečného odběru vody zjištěného vodoměrem. Obyvatel zaplatí po odečtu.

Další poplatky jako nájem z obecních pozemků či nebytových prostor se řídí ustanovením konkrétní smlouvy.

---

Občanské průkazy

Občanský průkaz vydaný před koncem roku 1996 musí být vyměněn do konce tohoto roku.

Lidé starší 70 let mají výjimečnou lhůtu, stačí, když si jej pořídí do konce roku 2008. Zcela osvobozeni tedy nejsou, jen mají posunutý termín pro vyřízení.

---

Cestovní pasy

Od 1. ledna 2006 lze pro cestování použít tyto cestovní pasy, dokud jim neskonči vyznačená doba platnosti:
- cestovní pasy bez strojově čitelných údajů, s lepenou fotografií a deskami zelené barvy,
- cestovní pasy se strojově čitelnými údaji, tištěnou fotografií a deskami v barvě burgundské červeně.

Od 1. září 2006 nabude platnosti nový zákon 136/2006 Sb., o cestovních dokladech, které již budou obsahovat kromě strojově čitelných údajů i nosič dat s biometrickými prvky a dalšími datovými údaji a bezpečnostními prvky. (Biometrickými prvky se rozumí údaje o zobrazení obličeje a o otiscích prstů rukou.)

• Naposledy postaru si zažádat o řádný cestovní doklad s pouhými strojově čitelnými údaji lze nejpozději 21. srpna 2006.
• Více informací přineseme v červencovém čísle Časopísku.

---

Městský úřad s rozšířenou působností Český Krumlov Kaplická 439, budova Komerční banky na úseku evidence vozidel, občanských průkazů a cestovních dokladů, řidičských průkazů a registru podnikatelů živnostenského úřadu má tyto úřední hodiny: Po a St   7 30 - 11 00,   12 00 - 17 00 Út a Čt    7 30 - 8 30 Pá           7 30 - 11 00,   12.00 - 13 00 380 766 111 ústředna Matrika na náměstí Svornosti: má tyto úřední hodiny: Po a St       7 30 - 11 00, 12 00 - 17 00 Út, Čt, Pá   8 00 - 11 00 380 766 310, 380 766 322

Škola

Co možná ještě nevíte o naší základní škole...

že se občas proměňuje

• 3. listopadu 2005 ve "Školu duchů", psali jsme o ní v minulém čísle
• 5. prosince 2005 ve "Školu plnou čertů" s odpoledním rejem
• 28. března 2006 ve "Školu naruby", kdy čtvrťáci dostali ukazovátko a třídnici a stali se z nich učitelé a učitelky, a odpoledne byly dokonce mimořádné informace pro rodiče, někteří skutečně přišli a měli také radost

že se občas celá stěhuje

• 3. - 5. února 2006 do "Prahy ledové", kdy po 3 zimní dny všichni poznávali starou Prahu (Pražský hrad, Zlatou uličku, Katedrálu sv. Víta, Malou stranu, Staroměstský orloj, Národní muzeum) ale i Prahu moderní (Ruzyňské letiště), spali v Nových Butovicích v tamější škole, psali si cestovatelský deník a užili si spoustu legrace
• 27. 02. 2006 do karnevalově vyzdobené tělocvičny plné hudby a tance školáků, předškoláků i školkových dětí
• 10. 03. 2006 se vydali všichni za zimou, aby se s ní na bobařských a sáňkařských závodech rozloučili, ale zimě se s dětmi líbilo a nechtělo se jí odejít
• od 9. 7. do 15. 7. 2006 mohou jet školáci na prázdninový týdenní letní pobyt v Zátoni

že dovoluje, aby mohly být děti každý den po škole spokojené

• v kroužku angličtiny formou her, písniček a říkadel pro 1.třídu
• ve hraní na flétničky nebo kytaru
• ve výtvarném kroužku
• ve florbalu a základech míčových her

že chystá i další překvapení

Všechny tyto a ještě více informací se můžete průběžně dovídat na webových stránkách školy http://skolakajov.sweb.cz, psát do školy můžete na e-mailovou adresu skolakajov@seznam.cz.

A teď na ukázku z deníku z cesty do Prahy ledové:

"Z Kájova do Č. Budějovic byla cesta vlakem dobrá, ale na zastávkách jsme stáli poměrně dlouho. Když jsme dojeli do Prahy, snažili jsme se uschovat bágly. Moc nám to nešlo, ale nakonec se nám to povedlo. Pak jsme přešli do metra a jeli na Malou Stranu. Odtamtud jsme šli na prezidentské sídlo. Chodili jsme všude možně, až jsme došli na tramvaj, odjeli jsme s ní k Petřínu a lanovkou, kterou jsme nestihli, a museli jsme čekat na další, jsme dojeli nahoru. Chtěli jsme jít na Petřínskou rozhlednu, která byla bohužel zavřená."

"Pro některé byla noc velmi neklidná. Den začal jak malovaný. Pořád někdo běhal na záchod a zpátky. I v noci. Ráno také.. Paní ředitelka některým dětem říkala, že skuhrali při spaní. Dole se nalejval čaj jako o závod."

"V sobotu ráno se vzbudila polovina dětí a polovina spala. Potom jsme se nasnídali, když se vzbudily ostatní děti. A když jsme se nasnídali, tak jsem se oblekli a šli jsme do metra a potom jsme se vydali k letišti Ruzyně…"

"Došli jsme na vyhlídku a chvíli jsme se dívali na letadla, jak vylétávají a přistávají."

"Jeli jsme metrem na Můstek. Šli jsme chvilku nakupovat a šli jsme na oběd a z oběda zase nakupovat. Šli jsme do dětskýho koutku, když jsme odešli, někteří si zapomněli baťoh. … Odešli jsme na Orloj a čtvrt hodiny čekali. Pak jsme šli zase na Můstek a jezdili metrem sem a tam."

"Včera večer jsme byli na noční Praze. Potom jsme si došli na záchod a potom jsme šli spát. Než si paní ředitelka vyčistila zuby, jedna polovina dětí už spala. Potom ráno jsme se už sbalili. Pak jsme šli na Národní muzeum. Potom jsme šli na metro a z metra jsme šli k vlaku a snědli jsme si pizzu. A na závěr jsme psali kroniku."

Cesta k Bílé hoře

(povídání se sousedem ze 2. patra kájovského paneláku čp. 25)

Fascinují mě lidé, kteří jdou houževnatě za svým cílem. Překonávají překážky, překonávají sami sebe. Stávají se pro nás potřebným a viditelným vzorem. Nemusíme přitom lézt na skutečné hory, nějaká ta naše "hora" dozajista čeká každého z nás. A je na nás, zda ji obejdeme nebo zůstaneme na úpatí, zda takto zcela "pohoříme" jako při bitvě na Bílé Hoře, nebo se s ní prostě utkáme, a pak staneme na vrcholu svých vynaložených možností a sil a s hrdostí shlédneme cestu, kterou jsme překonali. Ovšem není Bílá Hora jako Bílá hora. A pro Josefa Beňo (juniora) z Kájova už vůbec ne. Jemu Mont. Blanc (Bílá hora) nebyl historickou porážkou, naopak loňským vítězstvím. Každý cíl má však i svůj start a cesta do cíle bývá různě dlouhá.

"Hory jsou pro mě nekonečnou krásou, je to přitažlivá kamenná mystika plná ticha, která mě vtahuje do svých útrob a vybízí ke vstupu k jejich vrcholům. Horské prostředí je pro mě domov, kam se rád vracím, ctím je takové, jaké je, a v každém čase tráveném v horském společenství je pro mě čest být v jejich přítomnosti. Vášeň poznávat svět z výšek a pocit rozhledu je hřejivou duší na těle … Příroda pro mě představuje živou katedrálu, kde společným stropem je nebe, kde podlahu pojí řečiště a oceány, kde každá loď má svou palubu plnou živočišné a rostlinné říše, kde zdivem jsou vysokohorské štíty, kde oltářem je záře slunečních paprsků …"

Poslouchám ani nedutám, usazena v pohodlném křesle panelákového bytu. Pokojík kájovského amatérského horolezce je zařízený prakticky a vkusně. Lůžko, pracovní stůl se židlí a nezbytným počítačem, prosklená skříň plná cestovatelských fotoalb, další skrývá horolezeckou výstroj a výzbroj, na stěnách zvětšeniny vlastních fotografií z cest.

"Jak a kdy jste se vůbec k horám dostal?"

"Vždy jsem se hlavně zajímal o auta. Ještě na Boxitu v roce 1997 mě pan Dána vzal do Švédska na závody, kde jsem se seznámil s pražskou posádkou, která se účastnila Europa Truck Trialu, a ta mě vzala do týmu jako servisního mechanika."(Tento sport, při kterém jezdí nákladní auta ve vymezených trasách v obtížném terénu, vznikl v 80. letech v Anglii). "Fungoval jsem tam nakonec také jako fotograf, dokonce jsem točil dokument pro děčínskou regionální TV Lyra z týdenního závodu Berlín - Wroclaw. Než jsem nastoupil do soutěže, mistrovství ČR v Truck Trialu už běželo. Já jsem v roce 2000 - 2003 ze zkušeností nasbíraných po závodech po Evropě pomohl scelit a stanovit nová pravidla pro Mistrovství ČR, která již byla na úrovni Mistrovství Evropy. Nebyl jsem u toho samozřejmě sám, ale ten prvotní impuls stanovit osnovu pravidel přišel ode mě a díky zaběhlé praxi v evropském šampionátu, kde jsem pět let působil.

A právě díky přejezdům při evropských soutěžích jsem čas při odpočinkových volnech trávil chůzí po horách, pokud jsme zastavovali právě tam. Chodil jsem a chodím i doma, mám rád Šumavu, je pěkně zelená, nacházím v ní klid. Byla to ona, kdo mi nabídl ten krásný rozhled, z jejích oblých vrcholů a rozhleden jsem tak rád hleděl k alpským štítům a zadumaně ostřil zrak k odlesku zlatavých paprsků ze strmých šikmin, potažených věčným ledem… Říkal jsem si, že by nebylo špatný se dívat z Alp naopak na Šumavu…"

"Abychom se mohli podívat třebas z Kletě na Alpy, k tomu nám stačí procházkové tempo, obráceně je to horší, jak vlastně trénujete?"

"Dlouhé pěší túry jsou dobrým tréninkem, také jízda na kole. Prostě trénovat celkovou kondici a vytrvalost. Na Kleti jsem z Kájova od paneláku za hodinu a dvacet minut. To jdu i několikrát týdně."

"Kterou horu jste zlézal jako první?"

"Tak první moje velká cesta vedla do sousedního Rakouska, a to hned na jeho nejvyšší horu, Grossglockener (3.797 m). Bylo to 22. června. 2003, v 9. 30 ráno, kdy jsem se po dvoudenním výstupu za slunečného počasí mohl dotknout měděného vrcholového kříže a učinil tak svůj velice úspěšný start ve vysokohorské turistice. Nasadil jsem si vysokou laťku a po překonání kóty Grossglockeneru už bylo jasné, že moje cesta povede ještě dál od domova. Tak např. zpestřením mých horolezeckých výstupů bylo pro mě nově objevené výkonnostní horolezectví po zajištěných cestách vytyčených v těžko přístupných skalních stěnách. Tyto cesty jsou opatřeny jistícím ocelovým lanem a jinými pomůckami pro bezpečnější pohyb na stěnách a umožňují se dostat na skalních stěnách do takových míst, kde je cesta neschůdná, vzdušná, a výhledy z ní jsou jak z ptačí perspektivy. Za touto možností jsem vycestoval do italských Dolomit. Je to ráj těchto tzv. "železných cest"- italsky "via ferrata".

"Jak dalece je jisticí lano bezpečné?"

"Jištění není stoprocentní, nesmí se padat (smích), karabina, kterou jsem jištěn, nesnese ráz. A důležité jsou rozestupy horolezců. Také to není bezpečné při bouřce."

"Já jsem se dívala na Dolomity sice jen zespoda, ze silnice na úpatích pod tunely, ale oslnily mě, byly takové čisté a nebetyčné".

"Dolomity jsou krásné. Poskytují i nespočet horolezeckých možností. Vyzkoušel jsem si zde dlouhé a obtížné cesty po kolmých, nebezpečných vápencových stěnách, pod nohama vzduchem vyplněné propadliště, pohled vzhůru nabízel hladkou stěnu a nekonečno modrého stropu. Dolomity vyzkoušely moji duševní a fyzickou sílu. Byly prvním impulsem pro mou návštěvu Mont. Blancu."

(S Josefem Beňo si povídala a ze záznamů z jeho cest s jeho svolením čerpala Libuše Semecká. Foto Josef Beňo. Pokračování příště)

Sport

"KÁJOV CUP"

Pod tímto názvem pořádají každoročně kájovští volejbalisté turnaj v odbíjené, jehož 3. ročník se konal dne 27. ledna 2006 v místní tělocvičně. Tohoto sportovního klání se již tradičně účastnilo družstvo Hořic na Šumavě, Zlaté Koruny, Městského úřadu Český Krumlov, Úřadu práce v Českém Krumlově a družstvo Kájova. Podmínkou účasti v soutěži bylo vytvoření smíšeného družstva, tzn. družstva minimálně se dvěma ženami či naopak dvěma muži v týmu. Po úporných, takřka vyrovnaných soubojích se nakonec družstva umístila takto:

1. místo - Hořice na Šumavě
2. místo - Zlatá Koruna
3. místo - Kájov
4. místo - MěÚ Č. Krumlov
5. místo - Úřad práce

Dne 1. dubna 2006 měli přátelé volejbalového míče opět možnost změřit si své síly, tentokrát na turnaji, který pod názvem "Aprílové bloky" pořádal tým Zlaté Koruny v tamní Sokolovně. Sjela se sem již známá družstva Hořic na Šumavě, Zlaté Koruny, které díky hojnému počtu hráčů vytvořilo i tým 2, dále městského úřadu a úřadu práce Č. Krumov a v neposlední řadě i kájovský tým. Našim se tentokrát nepodařilo postavit kompletní družstvo a hrozilo, že budou hrát pouze v pěti, ale nakonec si hráče vypůjčili a nastoupili bez hendikepu.

Zápolení skončilo s tímto výsledkem:

1. místo - Hořice na Šumavě
2. místo - Zlatá Koruna 1
3. místo - Zlatá Koruna 2
4. místo - Kájov
5. místo - Úřad práce
6. místo - MěÚ Č. Krumlov

Výhledově se připravují další turnaje v odbíjené, a to v Hořicích, ten by se měl uskutečnit ještě do konce dubna, přesný termín není ještě znám, a 24. června se bude hrát "plážák" ve Větřní.

---

Fotbal

V sobotu 22. 4. 2006 vyběhli poprvé po dlouhé zimní přestávce na trávník muži Tj Sokol Kájov, aby se utkali se soupeřem FK Dolní Dvořiště. Kájovským se příliš nedařilo, zápas skončil výsledkem 1 : 4. Autorem jediného gólu domácích byl kapitán mužstva Roman Fajtl.

V sobotu 29. dubna 2006 se hraje v Malontech.

Okresní přebor - muži TJ Sokol Kájov

12.kolo	22.4.	TJ Kájov-FK D.Dvořiště
13.kolo	29.4.	Hr.Malonty - Kájov
14.kolo	6.5.	TJ Kájov - FC Vltava "B"
15.kolo	13.5.	Soběnov - TJ Kájov
16.kolo	20.5.	FK Nová Ves - TJ Kájov
17.kolo	28.5.	TJ Kájov - Větřní
18.kolo	3.6.	TJ Kájov - FC Velešín
19.kolo	10.6.	Holubov - TJ Kájov
20.kolo	17.6.	Dynamo Světlík - TJ Kájov

Začátky utkání v 17.00 hodin.

---

Šipky

V minulém čísle Časopísku jsme Vás informovali o zastoupení Kájova v šipkařské lize ČAKS - AŠA. Sezona pokračuje, a proto uvádíme průběžné výsledky:

1. liga žen - Pohodářky Kájov jsou po 15. kole na 8. místě se skóre 72:78 a 18 body. Dne 26.4. 2006 se odehrálo 16. kolo soutěže soupeřkami byly Harpyje DC Tábor

2. liga - Pohodáři Kájov A, po odehraném 19. kole jsou na pěkném 2. místě se skóre 218:125 a 44 body. Příštím soupeřem je tým Farao Team Trhové Sviny, zápas se odehraje doma dne 30. 4. 2006.

3. liga - Pohodáři Kájov B. Po 17. kole jsou na 7. místě se skóre 149:157 a 21 body. V dalším zápase se utkají dne 29.4. s týmem Míšové Český Krumlov.

---

KDE A KDY SI MŮŽETE ZASPORTOVAT ?

Ve všední dny je Vám k dispozici - tělocvična při ZŠ Kájov

Nohejbal
pondělí od 18.30 do 20.00 hod.

Volejbal ženy
pondělí od 20.00 do 21.30 hod.

Florbal
úterý od 17.30 do 19.00 hod.
čtvrtek od 18.00 do 20.30 hod.

Malá kopaná
pátek od 18.30 do 20.00 hod.

- suterén ZŠ

Stolní tenis
po domluvě s ředitelkou školy, nebo panem Sládkem (SPAR Sládek), kdykoliv ve všední den

Posilovna
ve všední dny, opět po předchozí domluvě s panem Sládkem nebo panem Hrdinou

Za příznivého počasí je možno využít tenisových kurtů a hřiště na plážový volejbal. Kontaktní osobou je pan Sládek.

O víkendu je tělocvična zavřená !

(Martina Kopřivová)

Společenská kronika

BLAHOPŘEJEME,
našim spoluobčanům, kteří oslavili v lednu až dubnu 2006 nejméně 70 let:

Josefu Petráškovi, Márii Karalové z Křenova

Anně Mrowiecové, Růženě Russfellové, Jiřímu Russfellovi ze Starých Dobrkovic

Gertrudě Jakešové z Kladenského Rovného

Wilhelmine Kinevové z Mezipotočí

Janu Pluhařovi, Jaroslavu Pišlovi (80), Marii Kmochové (80), Anně Kalischkové, Štefanu Koperdákovi, Blaženě Mojžíšové (81), Josefu Bauerovi, Vlas. Motlíkovi, Františku Kropíkovi (88), Ant. Nechanickému, Matyldě Augustinové, Marii Pouzarové (89), Juraji Vavrekovi, Bedřišce Červové z Kájova

---

První vítání dětí v roce 2006 se uskuteční 5. května ve 13 hodin na OÚ

Rodiče dostanou pozvánku.
Kromě těch, které jsme již zmiňovali v minulém čísle, se narodili koncem roku 2005 a začátkem roku 2006 tito malí občánci:

David Pavlík z Novosedel,
Pavel Kupeček z Kájova,
Martin Kutlák z Kájova,
Karolína Tobiášová z Křenova,
Dominik Havlík z Kájova.

Ti nejmladší budou přivítáni na vítání dětí v dalším termínu, který bude upřesněn, a všichni budou včas vyrozuměni.

---

NAVŽDY OD NÁS ODEŠLI

16. 01. 2006 paní Eleonora Petrášková z Červeného Dvora

21. 01. 2006 paní Božena Schneiderová z Kájova

---

Pár čísel za rok 2005
z evidence obyvatel:

Přihlášeno k pobytu	125 občanů
Odhlášeno z pobytu	41 občanů
Narozeno	20 dětí
Zemřelo	14 občanů
Stěhování v rámci obce	13 občanů
Uzavřeno sňatků	5

K 31. 12. 2005 žilo v obci 1.414 obyvatel.

---

14. dubna 2006 nabyl platnosti zákon 129/2006 Sb., který doplňuje významné dny našeho státu o tyto další dny:

07. duben - Den vzdělanosti
15. květen - Den rodin
10. červen - Vyhlazení obce Lidice

---

Občané se ptají, jak to bývalo se zimou a sněhem
Antonín Šíma
(Pramen - Tajemství a záhady)

Tak například v roce 762 nastala prý zima, jakou generace nepamatovaly. Zamrzlo Černé moře a v Cařihradu byl led silný na metr.

Dne 19. září 1140 zamrzaly v českých zemích řeky a zůstaly pokryty ledem až do března následujícího roku. Sněhu bylo tolik, že lidé jen těžko vycházeli z příbytků. Led v řekách byl silný na metr.

O 2. únoru 1241 zpráva uvádí, že přišla taková sněhová vánice, že se úplně zatměla obloha. Bylo jako v noci. Lidé museli uvnitř domů zapalovat louče, aby na sebe viděli. Dlouhá zima byla v roce 1281, konec prý měla až 25. května 1282.

Tající sníh vyvolal takové povodně, které trvaly 20 dnů.

Koncem roku 1626 byly končiny po obou stranách Českého lesa Horní Falce a Bavory postiženy tuhými mrazy, které napáchaly značné škody na polích a chmelnicích

Kronika Rožmberků
Václav Břežan

Léta Páně 1554.
Mráz velký v létě 4. junii byl neobyčejně velký. I sice předtím mrazové bývali. Takže pamětníka nebylo, aby takové počasí pamatoval.

Léta Páně 1568
Teplo o Novém létě, 1. januarii bylo tak teplo, že se mohlo v letních šatech chodit. Na 17. a 18. zima pak náramě tuhá byla.

Léta Páně 1591
Sníh veliký na panství krumlovském, Krumlov v sněhu pohřben. 12.aprilis na panství krumlovském a na město tak veliký sníh připadl, že všechno v něm pohřbeno leželo.

Léta Páně 1604
Holomráz. O Vánocích předešlého roku 1603 počala zima suchá, tuhá beze všeho sněhu.

Kosmas 1045 - 1125

Ničivá sucha v dějinách Vltavy.
Kosmas v roce 962: "Žádný déšť nepřišel v knížectví českém, takže netoliko hovada lesní, ale ani lid obecný vody z Vltavy k pití neměli. Vltava byla jako větší potok. V roce 999 suchem lekly všechny ryby. Jich zápach zkazil vzduch a vyvolal mor".

Další zápis.
V roce 1393: "Lidé v Praze přes řeku chodili a její voda byla zelená jako tráva."

V roce 1736: "Malá voda na Vltavě tak páchla, že se obyvatelé břehů od řeky pryč stěhovali. Karel II., za něhož se právě toho roku na Karlově mostě několik sousoší instalovalo, musel dáti povolení dělníkům a kameníkům. aby zde práci přerušili, než zápach z řeky opadne.

---

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych touto cestou v Časopísku poděkovat firmě Josef IRO - Zempas s.r.o., zejména pak jejím řidičům panu Josefu Plánskému a Luďku Hláskovi, kteří prováděli zimní údržbu pluhováním ve Starých Dobrkovicích. Údržba byla prováděna včas a ke spokojenosti obyvatel Starých Dobrkovic. Jan Bártl st.

Znak a vlajku obci Kájov

udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek.

Rozhodnutí bylo vydáno na základě návrhu obce Kájov, který připravil a výtvarně zpracoval celkem ve čtyřech variantách heraldik Miroslav J. V. Pavlů. Definitivní podobu schvalovalo Zastupitelstvo obce Kájov.

Vybraný návrh - varianta č. 3 - byla projednána podvýborem Parlamentu ČR pro heraldiku a vexilologii a jím též schválena. V pátek 7. 4. 2006 v 10 hodin byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Lubomírem Zaorálkem dekret o udělení znaku a vlajky obci Kájov slavnostně předán představitelům obce, starostovi Miroslavu Červovi a místostarostovi Václavu Fišerovi. Předání se uskutečnilo v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Praze 1, Sněmovní 4.

Vlajka - popis
List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a červený, a bílý vlající klín s vrcholem ve středu listu.

V modrém pruhu žlutá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny.

V červeném pruhu kosmo stříbrná sekera - širočina se žlutým topůrkem. V klínu červená růže se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce je 2:3.

Znak - popis
Dělený štít, v horním, modrém poli zlatá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny, dolní pole červeno - stříbrně polceno, vpravo kosmá stříbrná sekera - širočina se žlutým topůrkem, vlevo červená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.

Ze zdůvodnění návrhu symbolů heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů
Kompozice obecních symbolů Kájova reflektují někdejší význam Kájova coby jednoho z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách.

1) Přední postavení v nich proto zaujímá figura zlaté koruny. Jde nejen o jeden z tradičních mariánských atributů, ale také o připomínku dlouhodobé církevní vrchnosti (cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně). Zlatou korunu nosili ve svém rodovém erbu rovněž barokní mecenáši kájovského poutního chrámu, krumlovští vévodové z Eggenbergu.

2) Protože klášter ve Zlaté Koruně, k němuž Kájov příslušel, ovládali dlouhá staletí Rožmberkové, nechybí ve znaku jejich pětilistá červená růže ve stříbrném poli.

3) Významnou figurou v návrzích kájovského znaku a vlajky je stříbrná sekera, položená do červeného pole. Symbolizuje starou kájovskou legendu o mnichovi, jenž věřil, že jedině Panna Maria Kájovská mu může vyprosit odpuštění. Na své pouti do Kájova byl však přepaden lupiči, kteří mu usekli hlavu. Mnichova hlava se kutálela a volala, že se chce vyzpovídat knězi. Teprve až dorazila se svou prosbou do kájovského kostela a farář vyslechl její zpověď a udělil rozhřešení, volající ústa umlkla a oči se zavřely. Mnichova hlava i tělo, které donesli poutníci, spočívají prý dodnes v hrobě na kájovském hřbitově.

Časopísek vychází zdarma jako informační občasník, registr. u MK pod č.e. MK ČR E 14955. Toto číslo 1/2006 vyšlo v nákladu 500 výtisků dne 30. dubna 2006. Zpravodaj připravili ve spolupráci se svými přispěvateli OR a OÚ Kájov Libuše Semecká, Libor Michálek a Martina Kopřivová. Distribuce OÚ Kájov, tel. +420 380 731 237, e-mail: semecka@ou-kajov.cz.