Archiv :  3/2000   1/2001   2/2001   3/2001   4/2001
      1/2002   2/2002   3/2002   4/2002 
      1/2003   2/2003   3/2003    
      1/2004   2/2004   3/2004    
      1/2005   2/2005   3/2005   4/2005   5/2005
      1/2006   2/2006   3/2006   
Vydavatel: Obecní úřad Kájov - č. 2/2003 - Dne 10. července 2003


Milí naši čtenáři
Z jednání obecní rady
Z jednání obecního zastupitelstva
Škola
Dobrovolní hasiči
Společenská kronika
Mostek na Polečnici
Výňatky z kájovské kroniky

 

 

 Milí naši čtenáři Nahoru

ani nemůžeme přivítat tohle léto, bylo by to trochu se zpožděním, kdoví zda už neskončilo?

V horkém červnu vstoupilo do našich dnů Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii, historicky vůbec první akt přímé volby občanů v České republice.

Možná si někdo z Vás ani neuvědomil, čím se referendum lišilo od jiných voleb. Při tomto hlasování se nic nepřepočítávalo dle volebního zákona, stranou zůstaly strany i preference. Nebyly to volby. Bylo to prosté hlasování.

Ve dnech 13. a 14. června přicházeli oprávnění občané, aby využili svého práva se svobodně a přímo vyjádřit, bez prostřednictví svých zvolených zástupců z Parlamentu ČR.

Ten, kdo nepřišel, svého práva nevyužil, a pokud chtěl svou neúčastí říci ne, vlastně si uškodil. Ubral svým nehlasováním procenta svému táboru, oslabil skupinu, která své ne přišla skutečně do hlasovací schránky vhodit, a naopak tím pomohl skupině, která vyjadřovala svým hlasováním ano.

Účast Kájovských nebyla příliš odlišná od průměru v České republice, ač se v prvním dnu hlasování zdálo, že průměr překročíme. Ale na počtu procent opravdu nezáleží.

Byla to naše svobodná volba: přijít, nepřijít, zrovna tak jako zakřížkovat ano, nebo ne.

Tento prostý fakt je přece sám o sobě povzbuzující.

Za redakci Časopísku
Libuše Semecká

Výsledky hlasování :
Počet oprávněných občanů v ČR byl 8 259 525, v Kájově 1 022,
účast v ČR 55,21%, hlasy: ANO 3 446 758, NE 1 010 448
Účast v Kájově 51,66 %, hlasy: ANO 372, NE 150

 Z jednání obecní rady Nahoru

Obecní rada se za uplynulé čtvrtletí sešla celkem šestkrát a na svých sezeních projednala :

Obecní rada vzala na vědomí :

Víte, že ...

 Z jednání obecního zastupitelstva Nahoru

Z usnesení Obecního zastupitelstva Kájov konaného dne 17. 6. 2003 v 18.00 hod. v restauraci Konibar

OZ po projednání :

vzalo na vědomí

schválilo prodeje pozemků

schválilo nákup pozemků

dále schválilo


Poděkování starosty

komisi, která zajišťovala hladký průběh hlasování při referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii. V šesti členech (Jiří Böhm, Jan Roubík, Marta Scherhauferová, Ivana Janyová, předsedkyně, František Kropík, místopředseda, Libuše Semecká, zapisovatelka) odvedla komise bezchybnou práci. Zvláštní pochvalu si zaslouží pan František Kropík, který při svém úctyhodném věku (85 let) byl více, než platným členem komise.


 Škola Nahoru

Základní škola

V základní škole ukončilo školní rok 51 žáků. Pochvaly za příkladné plnění povinností byly uděleny Kateřině Trappové, Kateřině Čulíkové, Veronice Michálkové, Lucii Rudolfové, Janě Melmerové, Haně Švamberkové, Štěpánu Sršňovi, Jakubu Janyovi a Romanu Švecovi. V základní škole, která bude příštím rokem dvoutřídní, učí ředitel školy Josef Maleček a paní učitelka Sýkorová, odešla paní učitelka Čížková. Ve družině se věnuje dětem paní vychovatelka Mrkvičková.

Škola v Kájově má tělocvičnu, kterou by jí mohla leckterá jiná škola závidět. Tělocvičnu využívají kromě školáků i zájmoví sportovci.

V budově proběhly opravy po škodách způsobených záplavovými dešti při loňských povodních.

Josef Maleček
ředitel


Mateřská škola

Mateřská škola, jak už jsme psali v minulém čísle, patří pod Základní školu v Kájově, jež je samostatným právním subjektem.

V mateřské škole pracuje vedoucí učitelka Věra Augustinová, učitelka Jarmila Šetková, školnice Irena Ostrá, ve školní stravovně kuchařka Lenka Cábová a na menší úvazek Bohumila Klementová, vedoucí stravovny. Zapsáno je 30 dětí ve věku od 3 - 6 let, MŠ je jednotřídní. Do první třídy odchází devět dětí.

Byly zhotoveny pomůcky pro pohybové hry venku, obloženo schodiště protiskluzovými dlaždicemi, po záplavových deštích během povodní byla opravena omítka v tělocvičně, vyměněny koberce, dále byla vymalována třída, kuchyně a jídelna a doplněn nábytek do třídy.

Děti v průběhu roku kromě svých denních pravidelných aktivit připravují se svými učitelkami vystoupení na setkání důchodců, besídky o Mikuláši, o Vánocích, ke Dni matek a účastní se na programu pro vítání občánků.

Na pohoštění a odměnách se pravidelně podílí obecní úřad, hračky pod stromeček loni darovala firma KEB EGE s.r.o. Kájov.

Česká školní inspekce, která základní školu letos navštívila, aby zjistila, jak se škola přizpůsobila novým podmínkám, neshledala závady, naopak se vyjádřila pochvalně.

Při gruntování ve školce se za akumulačními kamny našla zlatá dětská náušnička. Rodiče si ji na požádání mohou prohlédnout, a bude vydána tomu, kdo přinese druhou stejnou.

Věra Augustinová
vedoucí učitelka MŠ

POPLATKY

Upozorňujeme, že všichni poplatníci ještě nezaplatili příslušnou úhradu za vodné a stočné.
Je lepší se přijít dohodnout osobně, vznikl-li by Vám problém s placením, individuálně lze povolit ve 2 splátkách.

Poplatky za psy
Také nejsou zaplaceny, ač zůstávají i letos v nezměněné výši, tj. samoty 30,- Kč, 50,- Kč u rodinného domu a 120,- Kč v případě, že majitel psa má trvalý pobyt v domě s více než 4 byty.

Nový zákon o místních poplatcích se připravuje.

Plaťte v pokladně obecního úřadu, prodloužené úřední hodiny pondělí a středa 7 - 17 hodin.

 Dobrovolní hasiči Nahoru

Zapůjčení historické hasičské stříkačky

V červnu byla Hasičskému sboru ve Stachách zapůjčena naše "koňka". Tento sbor zrealizoval myšlenku hasičského muzea. Tím se zachrání mnoho výzbroje z let dávno minulých. Naše stříkačka je z roku 1925 a je jedním z nejzachovalejších exponátů v tomto muzeu. Muzeum ve Stachách bude slavnostně otevřeno v sobotu 12. července v osm hodin ráno.

Kájovská hasičská stříkačka z roku 1925


Hasičský sport

Náš hasičský sbor pokračuje i tento rok v soutěžích Jihočeské hasičské extraligy. Celé jaro se držíme kolem desátého místa, což je docela pěkné, papírově je zde kolem dvaceti lepších družstev. Průběh soutěží můžete také sledovat na internetových stránkách www.jchl.cz, kde jsou aktuální výsledky a změny zapracovány do tří dnů. Nejvíce se nám dařilo na soutěži v Lišově, zde jsme obsadili čtvrté místo. Zajímavou soutěží byla soutěž v Kamenici nad Lipou. Tady byla dráha pro požární útok přímo na náměstí a navíc byl začátek soutěže ve 22.00 hodin večer. Naše kájovské družstvo běželo až po druhé hodině ráno.

5. červenec znamená svátek pro kájovské příznivce hasičů. V tento den se konala naše domácí soutěž "O pohár starosty obce Kájov". S přípravou byla veliká práce - zabezpečit ceny, občerstvení, běžeckou dráhu. Výsledkem byla, myslím, bezvadně připravená soutěž jak pro diváky, tak pro soutěžící družstva. Do příprav se zapojili všichni členové kájovského sboru. Soutěže se celkem zůčastnilo 21 družstev. Z prvního místa a ze zisku putovního poháru se radovali hasiči z Bohdalína, druzí skončili Žďárští a třetí družstvo Markvarce, všichni z okresu Jindřichův Hradec. Kájovští hasiči měli dvě družstva, Kájov "béčko" získalo 9. místo a "áčko" skončilo jedenácté. Soutěže se zúčastnilo také pět družstev žen. Nejvíce se zadařilo ženám z Nové Včelnice.

Zpestřením byl útok "starých pánů", kteří běželi v bílých povlíkačkách a tričkách. Jejich věkový průměr byl 49,5 roku, nejstarším ze "starých pánů" třiašedesátiletý Gerhard Scherhaufer.


Poděkování

za přispění přísluší sponzorům: starostovi obce Miroslavu Červovi, panu Václavu Fišerovi, panu Janu Čulíkovi, Mudr. Jiřímu Kuchařovi, panu Josefu Irovi a firmě Korsa Kájov.


Ocenění Ministerstva české republiky

Dne 9. 4. 2003 slavnostně předal na obecním úřadě ředitel územního odboru HZS Vejvara naší jednotce dobrovolných hasičů v Kájově diplom s poděkováním Ministerstva vnitra České republiky :
„Za účast při záchranných pracích a likvidaci následků povodní v roce 2002".

Diplom visí na obecním úřadě.


Fotbalový sport

Mužstvu dospělých se nepodařilo postoupit z okresní soutěže, bylo druhé.

Žáci si vedli dobře, prohráli jen jednou, ale právě ten důležitý zápas s Českým Krumlovem 1:2, což je stálo třetí místo. Z mužstva odchází do dorostu v Č. Krumlově Pimpara, oporou mužů by mohl být v dalších letech gólman F. Jakubec.
Po sezoně si všichni odpočinuli týden v Itálii.

Fotbalová přípravka skončila na pátém místě, poslední její zápas byl navíc kontumován pro nedostatek hráčů. Doplatila na nezájem dětí a rodičů a její činnost byla ukončena.

D. Vejvoda

 Společenská kronika Nahoru

"Chovej se ke svým rodičům tak, jak chceš, aby se k tobě chovaly tvoje děti"

Sokrates

Blahopřejeme k narozeninám
(v této rubrice blahopřejeme těm našim spoluobčanům,
kteří oslavili v lednu až v březnu nejméně 70 let)

paním
Marii Pouzarové,
Matyldě Augustinové,
Kamile Činátlové,
Bedřišce Červové,
Anně Venušové,
Miladě Novotné,
Ludmile Augustinové,
Janě Papežové,
Marii Fraňkové,
Libuši Zuzákové,
Zdeňce Lízalové,
Anežce Roncszákové,
Marii Šnejdové,
Marii Láfové
a Věře Čivrné,
Marii Kupečkové z Kájova,
Anně Bašistové z Novosedel,
Wilhemine Kinevové
a Antonii Beranové z Mezipotočí,
Růženě Russfellové
a Marii Porkristlové ze Starých Dobrkovic,
Márii Karalové
a Eleonoře Petráškové z Křenova.

Miloslavu Zemjánkovi,
Janu Kalischkovi
a Drahoslavu Čivrnému z Kájova,
Vladimíru Sadovskému z Kladenského Rovného,
Jiřímu Russfellovi ze Starých Dobrkovic,
Janu Pekařovi z Novosedel-Zadních Hojd,
Janu Šustrovi z Kladného,
Pavlu Šubovi z Mezipotočí.


Vítání dětí

V pátek 27. 6. 2003, jsme přivítali do života v obci
dvojčata Michaelu a Nikolu Kotlárovy z Křenova
Dvojčata Michaela a Nikola Kotlárovy z Křenova

Nikolu Hláskovou z Kájova
Nikola Hlásková z Kájova

Daniela Hrubeše z Kájova
Daniel Hrubeš z Kájova


Poděkování

Panu Františku Kropíkovi a panu Šetkovi z Kájova
děkuje Ing. Hana Malečková za včasný odborný zásah
při odstraňování roje včel na jejich zahradě.
O dobrý konec se zasloužila i paní Fraňková,
která ochotně přes své pohybové potíže
pana Kropíka osobně vyrozuměla.


Navždy jsme se rozloučili v dubnu až červnu 2003 s :

paní Annou Miglovou,
paní Marií Pekařovou,
panem Karlem Kardašem
a panem Václavem Kutlákem.

„Bolest zná jen málo slov
a smutek nejtěžší
je jak kámen němý ..."
Vilém Závada

 Mostek na Polečnici Nahoru

Mostek na Polečnici pod kájovským kostelem Nanebevzetí Panny Marie, historická kresba

Mostek na Polečnici pod kájovským kostelem Nanebevzetí Panny Marie je středověkého původu.

V průběhu staletí jistě vydržel nesčetné nápory povodní.

Mostek na Polečnici po povodních v roce 2002

Ani ta loňská jej nešetřila, ale statečně se ubránil. Oproti mostům větším, které voda odnesla celé (např. pod Křenovým Dvorem nebo u Petrášků), tento byl poškozen jen na nájezdu směrem ke kostelu, a též i na boční břehové klenbě.

Opravený mostek na Polečnici

Takto vypadá opravený mostek dnes po záchranných pracech. Příliš dlouhé otálení s opravou by bylo mohlo mostek definitivně zničit. Práce provedla firma Stakofiš.

Stojí za to se jít na mostek podívat.

 Výňatky z kájovské kroniky Nahoru

(díl první, strana 12., pokračování z časopísku č. 1/2003)

Sčítání lidu 1890
Přehled různých událostí od r. 1888 do roku 1938 sestavených podle zápisu ze školní kroniky národní školy v Kájově a ze zápisů kroniky železniční stanice Kájov.

V roce 1890 provedeno bylo sčítání lidu a počet obyvatel byl tento :

 ObecPočet obyvatel vůbecMužůŽen
 1. Záhorkov311615
 2. Kájov331518
 3. Kladné1627587
 4. Novosedly211103108
 5. Kladenské Rovné1929597
 6. Přelštice693237
 7. Dobrkovice1609070
 8. Vyšné322176146
 Celá obec Kladné1180602578

V roce 1910 měl Kájov 39 obyvatel, z nichž 1 byl Čech. Domů zde bylo 7.

Stavba železniční tratě
Stavbou železniční tratě České Budějovice - Želnava započato bylo v r. 1891. Úsek tratě Č. Budějovice - Kájov byl dobudován a veřejné dopravě předán r. 1891. Úsek Kájov - Želnava dobudován a předán byl roku 1892.

Dobrkovický viadukt

(Při budování nové trati se vyskytly problémy u dobrkovického viaduktu, náročná byla i výstavba mostu přes hluboké údolí Křemežského potoka. První část dráhy byla dokončena za 15 měsíců a vedla z Českých Budějovic do Kájova. Již 19. listopadu 1891 mohl vyjet po železnici první vlak, který měl devět vagónů. Svoji jízdu zahájil v Českých Budějovicích a dorazil do Českého Krumlova asi v 16,30 hodin. Jízda trvala něco přes dvě hodiny. Od 20. listopadu téhož roku začal pravidelný denní provoz dráhy, který zajišťovaly tři páry vlaků. V následujícím roce byla železnice prodloužena z Kájova do Želnavy.

28. říjen 1918
Zpráva o prohlášení Českosloven. státu došla do Kájova telegraficky z Čes. Budějovic v dopoledních hodinách dne 28. října 1918. Telegraficky bylo sděleno, že byl proklamován v Praze u sochy sv. Václava samostatný Československý stát. Veškeré rakouské odznaky, aby byly odstraněny a lid, aby zachoval klid a pořádek. Železničáři, kteří přijeli odpoledne od Čes. Budějovic byli již ozdobeni kokardami a trikolorami slovan. barev. Odstraněny byly staré rakouské orlíčky ze stejnokrojů. Zpráva o samostatnosti byla ve zdejším většinou německém kraji přijata se smíšenými pocity. Obyvatelstvo české národnosti přijalo zprávu s radostí a s nadšením, obyvatelstvo národnosti německé - částečně lhostejně - neboť bylo válečnými útrapami a nedostatkem potravy již vysíleno. Pouze menší část německého živlu, která byla dobře situována a měla z války prospěch, dále místní a okolní inteligence stavěla se k prohlášení Československé republiky zřejmě nepřátelsky. Později, když přišla zvěst, že rakouská „volkswehr" překročila nedaleko naše hranice, rostl a sílil nepřátelský živel denně. Po okolí se prováděly četné tajné i veřejné schůze. V první polovici listopadu 1918 zabaven byl rakouským vojskem český osobní vlak se strojem ve Volařích. Doprava na trati Kájov - Volary byla zastavena. Vlaky jezdily pouze do Kájova. Za několik dní však byla doprava opět zahájena.

Slib zaměstnanců dráhy
Kolem 10. listopadu 1918 přijeli na železniční stanici Kájov 4 páni vojenským autem a žádali, aby zaměstnanci dráhy složili slib rakouskému státu a tvrdili, že jsou z Lince a že trať z Krumlova do Haidműhle - Volar - Prachatic - Vimperka připadne Rakousku. Dva zaměstnanci sice slib složili, ale když se přesvědčili o nepravdě tohoto tvrzení, slib opět odvolali a později složili slib Českosloven. republice. Přednosta stanice Fridrich složil také slib Rakousku.

18. listopadu 1918 čsl. vojsko přejelo od Čes. Budějovic a odjelo dále směrem k Želnavě. 21. listopadu 1918 skládali všichni železniční zaměstnanci slib věrnosti Československé republice. Jen přednosta stanice Fridrich slib nesložil a stanici převzal Fr. Baumann z Čes. Budějovic.

1919
Volby do obec. zastup.
Volby do obecního zastupitelstva provedeny nebyly. Členové zvoleni byli dohodou. Z 18 členů obecního zastup. zvoleni byli 3 češi (Bardoun, Perník) starostou zvolen byl Jan Seibald, rolník z Novosedel č. 15.

Otevření české školy
22. září 1919 otevřena byla 1. třída české menšinové školy v Kájově a české vyučování bylo tímto dnem zahájeno. Zapsáno bylo 18 hochů a 15 dívek celkem 33 dětí. V této době byl v Kájově veliký nedostatek bytů. Řídící učitel české školy bydlil v Čes. Krumlově a odtud každý den do školy docházel. Také zaměstnanci dráhy pro nedostatek bytů museli každý den dojížděti.


 

Časopísek vychází zdarma jako informační občasník obce Kájov pro potřeby svých obyvatel.
Toto číslo 2/2003 vyšlo v nákladu 450 výtisků dne 12. července 2003.
Zpravodaj připravili ve spolupráci se svými přispěvateli, OR a OÚ Kájov
Libuše Semecká, Libor Michálek a Jiří Semecký ml.
Distribuce OÚ Kájov, tel. +420 380 731 237,
e-mail: oukajov@iol.cz.

 



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2001
Počet přístupů na tuto stránku od 10. března 2001 : TOPlist 0