Milí naši čtenáři

tak tenhle začátek roku plného dvojek rychle uběhl, vždyť je tu vlastně hned jaro a za týden jarní svátky, velikonoce!

Rok se rozběhl tempem, které už jen tak nezpomalí. Každým dnem, jak přibývá světla, radujeme se z každé další minuty navíc. Počasí nás i v zimních měsících namlsalo mimořádně teplými dny. A kromě přicházejícího jara s jeho rozkvetlými bledulemi, sněženkami, devětsily, krokusy, petrklíči, podléškami, sasankami, fialkami, podběly, plicníky (každým dnem nacházíme nově rozkvetlou jarní rostlinku, jsou to malé zázraky) tedy kromě sluníčka a kytiček nás potěšilo, že se opět můžeme spolu setkat na stránkách našeho Časopísku. Je to příjemné, když víme, že naše práce má nějaký smysl, že čtete svůj zpravodaj rádi, a nezapomínáte nám to říci, a to i tehdy, když uděláme nějakou „botu“.

Podle těchto poznatků víme, že čtete pečlivě! Materiálu na psaní je vždycky dost a dost, takže kolikrát musíme příspěvky hodně zkracovat. Zkraje roku nás všechny určitě zajímalo, jak se nás v naší obci dotknou některé nové zákony, např. zákon o odpadech. Jak to souvisí s kytičkami zmíněnými v úvodu? Strašně moc. Když jdete procházkou např. po staré silnici do Českého Krumlova, přesvědčíte se, že u nás by se dala sasanka hajní klidně přejmenovat na smetištní, a další ta přiléhavější označení vymýšlet nebudu. Mezi potrhanými barevnými, ať již modrými či žlutými nebo černými igelitovými pytli plnými odpadků prorážejí křehké hlavičky kvítků a udiveně se rozhlížejí, cože jim to tam lidé naservírovali na přivítanou. A vyřeší to vůbec nějaké zákony?

Vaše redakce

Obecní rada

Během posledního čtvrtletí se OR sešla čtyřikrát a projednala 9 žádostí o stavební pozemek.

Dále provedla výběr firem pro výběrové řízení na výstavbu 1. etapy ZTV Boletice: Stavby Kájov, Balcar, IRO - ZEMPAS, DOMY 2000, Pavel Ďurkov.

Zároveň stanovila výběrovou komisi a určila firmu na zhotovení geodetického zaměření 1. etapy ZTV Boletická, a to firmu 1. geodetická kancelář s. r. o.

Rada schválila podepsání smlouvy s JIP Větřní, a.s., a obcí Kájov o čištění odpadních vod, dodatek k provoznímu řádu ČOV Kájov.

Vyjádřila se k žádosti JČE o rekonstrukce vedení NN v Novém Křenově s tím, že do země bude zároveň uložen i kabel veřejného osvětlení.

Schválila dále návrh obecního rozpočtu na rok 2002, přednesený předsedou finanční komise, a doporučila jej přednést v tomto znění na zasedání OZ Kájov.

Projednala žádost pana Sládka o prominutí meziročního zvýšení nájmu nebytových prostor v areálu MŠ s tím výsledkem, že pro rok 2001 a 2002 se nájem nezvýší u žádného z nájemců těchto prostor.

Odsouhlasila žádost o výkon práva myslivosti na pozemcích obce.

OR neschválila žádost faráře Píchy o zvýšení dotace na opravu kostela a tato zůstane na obvyklé výši 50.000,- Kč ročně.

Starosta seznámil OR:
s novým zákonem o pohřebnictví a následně pak s potřebou nově zpracovat řád pohřebiště, dále informoval o bezúplatném převodu pozemků od Pozemkového fondu k 8.1.2002, o jednání starostů obcí sousedících s vojenským výcvikovým prostorem Boletice, o spolupráci při údržbě silnic a o možnosti koupání v rybníku „Nový“ pro občany Kájova, s výkazem o knihovně (naše knihovna má 5.271 svazků), o záměru zřízení chráněného území u Hejdlovského potoka, o Dnu důchodců a o tom, že Rallye Český Krumlov se nepojede na silnicích naší obce.

(lm)

Z jednání obecního zastupitelstva

Usnesení 1/2002 ze zasedání OZ Kájov, konaného dne 5. 3. 2002 v 17 hodin v restauraci Konibar

OZ po projednání schvaluje :

1)	Zprávu o hospodaření obce Kájov za rok 2001.
2)	Rozpočet obce Kájov na rok 2002.
3)	Doplněk do územního plánu obce Kájov, pozemek p.č. 626/1 v k.ú Kladné, lesní pozemek, změnit na rekreační les z důvodů rozšíření rekreační zóny MěÚ Český Krumlov, která na uvedený pozemek navazuje. Důvodem je plánovaná výstavba rekreační rozhledny na kótě 693,5 m n.m.

OZ bere na vědomí :

1)	Zprávu o přípravě výstavby ZTV 1. etapa, pro výstavbu RD na Boletické.
2)	Informaci o plánovaných akcích na rok 2002.

OZ odkládá :

1)	Předsedovi finanční komise a starostovi důsledně dbát na hospodaření obce dle schváleného rozpočtu na rok 2002.
2)	Starostovi zajistit doplněk změny funkce lesa u zpracovatele územního plánu, Ing. arch. Daňka.

(ls)

Hospodaření obce v roce 2001

Celkové příjmy za rok 2001 byly 11,2 mil. Kč, což je o 0,5 mil. Kč více, než bylo plánováno. Ze zajímavých příjmových položek můžeme uvést příjem z daní 5,3 mil., z lesů 980 tis. (čistý zisk 765 tis.), splátky Konibaru 450 tis.

Překročeny byly příjmy z úroků na termínovaném vkladu o 100 tis. Příjmy byly splněny na 104 %.

Výdaje byly v uplynulém roce 9,4 mil. Naplánované byly na 15,5 mil. Kč. V důsledku zpoždění výstavby ZTV Boletická nám zůstalo 6 mil. Kč na rok letošní a tato částka je součástí rozpočtu na rok 2002. V procentech byly výdaje splněny na 60 %.

Dokončenou akcí v roce 2001 byla renovace a výstavba vodovodu a kanalizace v Křenově s doplatkem 2,6 mil. Kč. Celkově tato akce přišla na 7,7 mil. Dále se za 400.000,- prodloužila ZTV u kostela ke čtyřem novým parcelám a byl vyhotoven územní plán obce Kájov za 298 tis. Kč.

(lm)

Rozpočet obce na rok 2002

Návrh rozpočtu byl vyvěšen 15. 2. 2002 na úřední desce, podrobně s ním byli seznámeni zastupitelé na pracovním setkání. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

V letošním roce má naše obec k dispozici 23 mil. Kč. Rozpočet v této výši je opravdu rekordní. Pojďme se podívat, z čeho se tato částka skládá. V příjmové stránce rozpočtu jsou jako každoročně peněžní prostředky z daní, poplatků a dotací, těch v tomto roce budeme moci využít 6,9 mil. Kč.

V roce 2002 jsou peníze ze státního rozpočtu rozdělovány obcím podle počtu obyvatel. Můžeme říci, že jsme si proti dřívějšku trochu polepšili. Další položkou, která je o něco větší, jsou lesy. Letos by měl být příjem 1,3 mil. Kč. U vývozu odpadů je plánovaný příjem 200.000,- Kč, toto ovšem na zabezpečení vývozu nestačí, a tak je odpadové hospodářství dotováno. Jednou z největších položek rozpočtu na rok 2002 je příjem za prodej nových stavebních parcel, které vzniknou u boletické silnice a u kostela. Letos by se jich mělo prodat 30, a to v ceně 250,- Kč/m². Suma pro rozpočet je 6,7 mil. Kč. Vodné a stočné bude po zvýšení poplatků 800 tisíc, nájem z obecních bytů a prostor pronajímaných v areálu MŠ přinesou celkem 400 tisíc Kč. Dalším příjmem jsou místní poplatky a úroky z vkladů na účtech z roku 2001. (Na termínovaném vkladu je to 3,4 mil. Kč a na běžném 3,2 mil. Kč.).

U výdajů se na rok 2002 plánuje zabezpečit kromě každoročně se opakujících položek také nákup dodávkového auta namísto dosloužilé Š 1203, výstavba nového veřejného osvětlení v ulici za Augustinů směrem k Polákům a příspěvek SOKOLU Kájov na opravu kabin na hřišti.

Z větších investičních akcí je počítáno s výstavbou první etapy ZTV pro nové stavební pozemky u boletické silnice, s výstavbou vodovodu a kanalizace v Kladném (podmínkou je převedení vodojemu v Kladném z PF na obec) a s vodovodem v Novosedlech v případě získání dotace ze státního rozpočtu, na kterou byl učiněn MZ tzv. příslib.

Závěrem můžeme říci, že rozpočet je sestaven jako vyrovnaný a byl schválen na zasedání OZ dne 5. 3. 2002.

Z obecního úřadu

Do 31. ledna bylo třeba zaplatit poplatky z pronájmu pozemků a dále místní poplatky za lázeňský a rekreační pobyt.

Do 31. května je třeba zaplatit vodné a stočné, letos v celkové výši 13,- Kč/m³, tj. dle vyhlášky vychází na osobu 598,- Kč na rok.

Do téhož termínu je dále třeba zaplatit poplatek ze psa, výše nebyla změněna, tudíž 30,- Kč na samotách, 50,- Kč u RD, 120,- Kč v bytovce s více než 4 byty.

Systém úhrady za svoz tuhého komunálního odpadu zůstal stejný, tudíž kupujeme žetony (kolečka, návěsky, nálepky, terče) za stejnou cenu jako dosud, kontejnery na třídění jsou zdarma. Smačkávejte prosím plasty na menší objem!

Mateřská škola

V mateřské školce se během 1. pololetí uvolnila dvě místa, a tak bylo možno vyhovět žádosti rodičů dětí z Polné a Boletic, kteří se po zrušení MŠ v Květušíně rozhodli zařadit děti do kolektivu k nám.

Zápis dětí do MŠ pro školní rok 2002/03 se uskuteční 10. 4. 2002 od 15:30 hod. v mateřské školce. Rodný list dítěte je nutné vzít s sebou.

Své dítě narozené v roce 2000 mohou do MŠ zapsat i matky na MD, které nyní mají možnost dítě zařadit do kolektivu pět dní v měsíci.

Bližší informace zájemci získají v MŠ.

Věra Augustinová, ředitelka

Základní škola

V únoru proběhl v Základní škole Kájov zápis do 1. ročníku, ke kterému se dostavilo deset dětí. Jedno dítě se přistěhovalo, proto by měla mít první třída v roce 2002/2003 jedenáct žáků.

15. března jsme se zúčastnili druhého ročníku plaveckých závodů v penzionu Armin na Lipně „Lipenský plaváček“. V silné konkurenci jsme byli opět jako v minulém roce úspěšní. Stříbrné medaile získali Alena Melmerová a Petr Žilavý, bronzové Bára Valeková a Ondra Vejvoda.

Dopravu poskytla společnost „Lodě Maleček“.

Josef Maleček, ředitel

Sestry dětem

Poznali jste nás?

Ano, kájovské řádové sestry se umějí s dětmi pobavit. Snímek je z dětského maškarního karnevalu ze dne 9. 2. 2002.
A v sobotu 23. března vyráběly s dětmi maličkosti na velikonoce.

Společenská kronika

„Vždy jsem si stáří představoval příjemně,
mnohem příjemněji
než dřívější životní epochy,
a nyní, když jsem k němu dospěl,
skutečnost předčila mé očekávání.“

Wilhelm von Humboldt

 
Osobně jsme poblahopřáli k významným životním jubileím
v lednu až v březnu těmto našim občanům:

panu
Janu Pluhařovi,
Štefanu Koperdákovi,
Zlatuši Kalátové,
Františku Kropíkovi,
Jaroslavu Bohmovi,

a paní
Marii Chadtové

a k narozeninám po 70. roce věku
dalším 10 občanům.

Zajímavá čísla:

7 z nás, občanů Kájova, letos oslaví sedmdesátiny,
sedm z nás 75 let,
23 občanů své jubileum začínají na osmičku a
dvěma přinese rok 2002 devadesátku.

„Staň se tím,
čím ještě nejsi,
zůstaň tím, čím teď už jsi“

(Franz Grillparzer)

 
Vítání nových občánků

proběhne
5. dubna 2002 ve 13 hodin
v obřadní síni OÚ Kájov.

Do života v naší obci
přivítáme:

Adama Fišera,
Lukáše Kotlára,
Petra Michálka,
Tomáše Hojera,
Davida Žilavého
a
Soňu Karalovou

 
„Není na zemi noc, která by neměla svůj třpyt !“

(Gottfried Keller)

V lednu až březnu jsme se navždy rozloučili s :

Anežkou Cimlovou z Kladného,
Marií Rolečkovou z Kájova,
Vasilem Kiněvem z Mezipotočí.

Lidé a čísla v naší obci :

V loňském roce se narodilo 11 dětí.
Přistěhovalo se 39, odstěhovalo 18 občanů, zemřelo deset.
Koncem roku v obci žilo 1279 obyvatel.

Zábava a kultura

Zábava a kultura v Konibaru

Josefovské klání
Letos poprvé se 16. března v kájovském Konibaru konala Josefovská zábava, která by měla oživit tradici těchto zábav. Během zábavy proběhla soutěž v pojídání knedlíků plněných uzeninou. Tohoto prvního ročníku se zúčastnilo 13 soutěžících. Jeden byl dokonce z Moravy, dva domácí. Vítězem klání se stal kájovský Jaroslav Krauskopf, který využil výhody domácího prostředí. Během soutěže do sebe dokázal dostat neuvěřitelných 12 knedlíků (jeden knedlík vážil 200 g). Na druhém místě se umístil Daniel Křížek a na třetím Martin Jelínek. Výtěžek ze vstupného (4120,- Kč) bude věnován pro potřeby žákovských fotbalových družstev. Všem, kteří se zábavy zúčastnili, děkujeme za podporu mládežnického sportu v Kájově. První ročník se podle ohlasu líbil i díky kapele Bonbon, která vše doprovázela hudbou. Věřím, že i druhý ročník se setká s nemenším ohlasem.

 

Slet čarodějnic

Na 26. dubna 2002 je pro všechny dámy, které litují, že se nemohou zúčastnit kulečníkových turnajů, připravena soutěž jiná, slet čarodějnic na jejich „létacích strojích“ a nejlepší bude oceněn. Všechny účastnice, a nejen ony, se mohou těšit na disko s malým kulturním programem. Začátek je ve 20:00 hodin, vstupné 40,- Kč, pro dámy se soutěžním „létadlem“ je vstup zdarma. Pro účastnické stroje bude připraveno speciální „sletiště“. Přijďte se pobavit.

Informace u pana Petříka nebo v restauraci Konibar.

Daniel Vejvoda
 

Kultura v Pohodě

Dne 19. dubna 2002 budou hrát k tanci a poslechu členové hudebního sdružení Papouškovo sirotci.

Miroslav Haňka

Sport

Fotbal v Kájově

Naše fotbalové naděje, přípravka i žáci, absolvovali několik zimních halových turnajů, ve kterých se jim nepodařilo navázat na loňské výsledky. Zlepšení přinesla až poslední turnajová série. Zde bylo vidět, že bojovnost, chuť do hry a týmová spolupráce jsou věci, bez nichž se žádné zápasy nevyhrávají.
 

Fotbalová přípravka

Naši nejmenší absolvovali pět halových turnajů. Umístili se na šestém, posledním místě. Přípravka trénuje pravidelně každé úterý a čtvrtek od 17:00 hodin v kájovské tělocvičně. Utužuje se jak fyzická kondice, tak i práce s míčem. Součástí tréninku je také sobotní koupání ve větřnínském bazénu. Z nejmladší kategorie se ho zúčastňují pouze dva nebo tři fotbalisté. Zde se ukazuje to, že děti se raději dívají na televizi a věnují jiným zájmům, než aby si šly zaplavat do bazénu. Ten mají vždy dvě hodiny pouze pro sebe a teplota vody je 30 stupňů. Chtěl bych poděkovat rodičům, kteří pomáhají s odvozem dětí na turnaje. Škoda, že se jedná stále o ty stejné dva tři rodiče a ostatní neprojevují ochotu pomoci.
 

Fotbaloví žáci

Stejně jako přípravka i oni skončili po absolvování pěti turnajů na posledním místě. Příčinou tohoto neúspěchu je nedostatek bojovnosti a sportovního srdce. Tréninky žáků jsou vždy ve středu v hořické hale. Každou sobotu ve čtvrt na deset běháme do bazénu ve Větřní. Účast žáku je podstatně větší a určitě se to projeví na jaře v lepší fyzické kondici. V podzimní části jsme dopláceli na nováčkovskou daň, slabou fyzičku a nezkušenost. Začínáme také už trénovat na našem hřišti. Tréninky jsou každé pondělí a středu od 16:00 hodin.
 

Kulečníkové turnaje v restauraci Konibar

Finále třetího ročníku Vánočního turnaje se uskutečnilo 22. prosince loňského roku. Zúčastnilo se ho 23 hráčů, což je rekordní počet. Hráčem, který mohl nad hlavu zvednout vítěznou trofej byl pan Jiří Adamovič. Celým turnajem prošel bez zaváhání a tak mu první místo a odměna patří právem. Turnaj „Vítězného února“ měl své finále v sobotu 2. března. V konkurenci 24 hráčů se v dramatické koncovce stal vítězem pan Josef Martínek. O jeho vítězství rozhodovala minitabulka vzájemných zápasů mezi čtyřmi hráči, kteří měli stejný počet bodů. Po vyhlášení výsledků následovala tradiční kulturní vložka s nádechem erotiky. To byla asi nejsladší odměna pro všechny účastníky turnaje.
 

Šipky v Kájově

17. března bylo odehráno 20. kolo šipkové ligy. Družstvo Pohodáři "B" vyhrálo po vyrovnaném zápase nad Slávií Větřní těsně 5 : 6. Byl to po dlouhé době konečně vyhraný zápas a zdá se, že se již rozhodli odrazit ode dna tabulky tím správným směrem.

Prozatím jsou na předposledním místě, doufám ale, že se jim do konce sezony podaří ukázat, že mají navíc.

Po malých změnách se do "B" vrátil Petr Fišer, který svou pohodovou hrou uvádí soupeře do rozpaků. Družstvu "A" se 20. kolo nevydařilo. Po předchozích jedenácti vyhraných zápasech prohrálo doma se Spartou Loučovice 4 : 7. Prohru přisuzujeme spíše nervozitě, než kvalitě soupeře, protože družstvo útočí na postup do druhé ligy.

Nyní je na čtvrté pozici, kde ztrácí tři body na postupové barážové místo, má však ještě jeden zápas k dobru. Bude to jeden z těžších zápasů, který rozhodne o postupu. Nesmí se však podcenit ani žádný ze soupeřů v dalších zápasech.

Co se turnajů týče, někteří hráči je vynechávají, snad ze strachu z porážky nebo ze strachu z lidí. V turnajích konaných nejen v Pohodě, ale například i v Teniscentru, několik hráčů uspělo. Zvláště bych chtěl pochválit Lojzu Viciána a Jirku Ihnatoliu, kteří přispěli do sbírky pohárů.

Chtěl bych všechny příznivce šipek pozvat do Pohody na turnaje, které se konají téměř každou sobotu. Bližší informace o turnajích, zápasech a dalších šipkařských akcích najdete na šipkařské nástěnce nebo na baru v restauraci Pohoda.

Obecní lesy

(Příspěvek odborného lesního hospodáře obce Kájov, pana Jana Kováře)

Vážení spoluobčané,

chtěl bych Vás tímto příspěvkem trochu blíže seznámit s nemalým obecním majetkem, a to s lesy obce Kájov.

Proces s navrácením obecních lesů začal zhruba před čtyřmi roky. Nejprve se od Lesů České republiky, s.p. (dále jen LČR) doslova vydoloval tzv. historický majetek, asi 54 ha. Pro neshody asi ve dvou parcelách se nevydalo dalších cca 160 ha. Zde musím pochvalně zmínit Ing. Svobodu, bývalého lesáka z Českého Krumlova, který stovky parcel vyhledal v předválečných i těsně poválečných mapách a zápisech. Státní podnik LČR se jen nerad vzdával majetku, který jej dobře živil, a proto v žádostech nejen obcí, ale i soukromníků hledal nějaké „mouchy“, aby vrácení mohl o nějaký rok odložit, a tím lesy dále užívat pro sebe. V některých revírech tyto lesy - o kterých věděli, že se stejně jednou původním majitelům vrátí - doslova vyrabovali (revír Hořice). Byly i světlé výjimky (revír Nový Dvůr pod vedením revírníka Burdy).

Až přijetím zákona o vrácení historického majetku i tzv. přídělů se vše změnilo a během loňského roku došlo k předání dalších cca 400 ha lesů bývalých přídělů lesních družstev jednotlivých obcí, v současnosti sloučených do celku obce Kájov. Byl to tzv. konfiskát po odsunutých Němcích, přidělený jednotlivým českým rolníkům, kteří se sdružovali do tzv. lesních družstev.

Takže obec Kájov má od loňského jara asi 450 ha lesa. LČR při fyzickém a protokolárním předávání slíbily dodat do června roku 2001 ještě tzv. lesní hospodářské plány (LHP), podle kterých se vždy na deset let v lese hospodaří, dodnes (tj. 11. 1. 2002) nedodaly nic! Ale opět díky Ing. Svobodovi, který plány na část majetku sehnal, a díky tomu, že něco jsem si obstaral sám, může obec v lesích již druhým rokem hospodařit tak, aby zákon o lesích byl dodržován.

V současné době veškeré práce v obecních lesích má smluvně pronajaté firma LDP Vltava a.s. - bývalý lesní závod Český Krumlov, který vždy v lesích hospodařil dobře, a myslím si, že to dělá dodnes. A aby tomu tak bylo dál, na to jsem tu já, na základě smlouvy s obcí Kájov, jako odborný dozor.

LDP Vltava nechválím jen proto, že jsem u této firmy léta pracoval, ale i proto, že vím, že ostatní firmy, které se v této oblasti taky prezentovaly, byly vždy problémové. Ne v těžbě, tu si provede každý rychle a dřevo prodá, ale v následných pracích jako je úklid pasek, zalesnění, ochrana, oprava cest apod., což málokdy provedly ke spokojenosti dobrého lesníka.

Ještě by tu byla možnost, že si obec bude vše za pomoci hajného zajišťovat sama. Moje proti je opět jako v předešlém případě. Pochybuji, že na pěstební práce seženeme tak kvalitního a kvalifikovaného zaměstnance, aby vše bylo ošetřeno v termínu a kvalitně. Například proti nejznámějším škůdcům (klikoroh, kůrovec) se musí zakročit v přesném termínu.

Navíc současný zisk, který je asi 800 tis. Kč, by byl pravděpodobně podstatně nižší - už jen z důvodů nákladů na vlastní zaměstnance. A ještě jedna, ne nepodstatná, poznámka. Obec sice vlastní 450 ha lesa, ale z 90% je to borovice a různé selské lesy (jsou to lesy po bývalých sedlácích, které jsou v nejhorším stavu, pásával se v nich i dobytek). A borovice je na trhu podstatně levnější a sezónní dřevinou, dále z 50% mýtních porostů bylo LČR probráno tzv. clonnou sečí, která by měla vést k přirozenému zalesnění, ale v mnohých případech to zaroste maliním a jinými keři, a tak při domýcení za poloviční zisk bude nutné provést plné zalesnění a ještě náročnější ožínání a výsek mladých kultur. Možná se v budoucnu změní poměry a bude potřeba buď upravit stávající smlouvy, nebo jiný způsob hospodaření, ale v současnosti si dovoluji tvrdit, že toto je nejlepší řešení.

Teď trochu podrobněji k obecním lesům, kde se nacházejí, jejich složení, kvalita, přístupnost, cesty, apod.

Největší část, která je dá se říci vcelku, je nad Lazcem, od bývalé střelnice až na konec Červeného Dvora. Je to spodní část Blanského lesa, z 95% borovice, pruh široký 200 - 300 m. Horní část je špatné kvality a bude vyžadovat spíše náklady, než vykazovat zisk. Oddělena je od bývalého schwarzenbergského majetku po celé délce příkopem. Spodní část je kvalitnější borovice, nejvíce ušetřena praktikám LČR díky revírníku p. Burdovi. Odtud pramení zisky z obecních lesů převážně.

Dalším je tzv. Burdův kopec - když přijdeme do Lazce od Kájova, tak vlevo. Tvoří jej z 90% mlaziny zarostlé křovinami, lískami apod. Zde se počítá během dvou let s náklady na prořezávky, zpřístupnění, výřez.

Třetím slušně přístupným je tzv. Dobrkovický les nad renesančním mlýnem ze 17. století při bývalé silnici do Českého Krumlova. Tento les je přístupný od panelky z Vyšného kasáren do Boletic - asi 50 ha na severovýchodě kvalitní smrkový les, na jihozápad horší borový a keře. Do smrkové části je nutné zpevnit svážnici. Poté by mohl být les i ziskový. Je zde několik mýtních porostů, bude dobré proclonění na přirozené zmlazení, ale na druhé straně je tu i hodně mlazin na prořezávky a výřez (pro představu 1 ha stojí 6-10 tisíc).

Dalším uceleným a slušně přístupným obecním lesem je ten na Dlouhém vrchu. Je to kopec mezi Hojdami a Moletínem a mojí chalupou. Dolní část u Cimlů je kolem tratě skoro nepřístupná. Zrovna tak kopeček od mé chalupy k Neuberkovu mlýnu (Činátlů). Dlouhý vrch je od LČR tak probrán, že budeme rádi při domýcení porostů, že si vyděláme na následné zalesnění a ochranu kultur. Je zde také převážně borovice v mýtném věku, řádně probraná (smrkové části na severozápadní straně zatím obci nepatří).

Dalším větším souborem slušně zpřístupněném je tzv. „lesík u Štěpků“ a více než polovina Slunného vrchu. Je to kopec mezi Přelšticemi a Kladenským Rovným a Novosedly. Zde je samá borovice, a to mýtné porosty notně proředěné. Snad jediným kladem po hospodaření LČR na tomto a Dlouhém vrchu je, že zde vybudovali dvě zpevněné svážnice, čímž jsou průjezdné i pro odvozní soupravy na dřevo a to se nemusí tak daleko přibližovat.

Dále vlastní obec několik menších lesů uvnitř komplexů lesů jiných majitelů. Je to tady u Kájova nad čističkou odpadních vod směrem do Dubíku. Jsou to smrkové mlaziny a různé břízou zarostlé pozemky. Nad Záhorkovem je to vlevo asi 15 ha méně kvalitní borovice a kousek dobrého smrku. Zde je ještě sporných asi 10 ha bývalých luk, které se zalesňovaly v padesátých letech. Ty se budou řešit později, ale dnes jsou to 50-leté smrkové porosty dobré kvality. Zatím jsou v držení LČR, ale ti by v nich neměli provádět žádnou těžbu.

Dalších asi deset hektarů je ve třech částech v Kladenském Rovném nad Pernicou. To je ta chaloupka v poli za vsí. Tam už jsme dvakrát těžili smrk po 0,3 ha dílech. Po zajištění kultur, tj. za pět let, se může těžit dál. Dá se říct, že jsou to lesy roztroušené, ale dobré kvality.

Ještě u Kladenského Rovného, v kopci zvaném Kugen, před Kladenským Rovným za tratí, za rybníky, je ve dvou částech také asi 10 ha dobrého smrkového lesa, část jsou mlaziny, ale část je mýtní.

Poslední kousek lesa, asi 5 ha, je u rybníka zv. “Pavlíkáč“ - u silnice z Kájova do Větřní, za rybníkem po pravé straně, než se přijede k bývalému „smeťáku“. Zde je vše, borovice, smrk, mlaziny i mýtní porosty - neměl by být prodělečný.

Tímto je docela podrobně výčet kájovských lesů popsán. Vcelku lze shrnout, že stav obecních lesů i přes uváděné rabování je dobrý a že při dobrém hospodaření musí být toto po mnoho dalších let ziskové.

Ale nikdo si nemůže myslet, že na tom obec zbohatne. Těch plánovaných 700 - 800 tisíc Kč zisku je maximum. Šlo by samozřejmě dva tři roky těžit po třech tisících kubících, mít dva a půl milionu zisku, ale potom deset let doplácet půl milionem na pěstební práce. Ale to, pokud budu působit já jako odborný lesní hospodář, se dít nebude. Vzpomeňme trochu historii. Žádný dobrý šlechtický rod, žádný dobrý sedlák les nevyraboval, naopak vylepšoval. Byl to kus majetku, který v případě potřeby mohl zastavit nebo pronajmout a mít z toho nějaký užitek. Na závěr pro zajímavost uvedu několik čísel. Statistika z roku 2000 o vývoji lesního hospodářství v ČR uvádí m.j. zisk z 1 ha lesa :

LČR	430,- Kč	(lepší kvalita),
obecní lesy	230,- Kč	(většinou nejhorší kvalita),
soukromé lesy	320,- Kč.
(Za loňský rok ještě statistika není, ale bude obdobná.)
Pro srovnání obec Kájov měla loni:
hrubý zisk	1 mil. Kč
náklady	250 tisíc
čistý zisk	750 tisíc
750 tisíc : 450 ha = 1 666,- Kč z 1 ha.

A letos i v dalších letech to bude obdobné. To mohu za sebe a myslím i za současné představitele obce slíbit. Je i na Vás čtenářích, ať už obecních zastupitelích nebo potencionálních voličích, posoudit, jak se v obecních lesích hospodaří.

Jan Kovář

1) Příspěvek prošel jen jazykovou korekturou, za věcně obsahovou stránku zodpovídá autor.
2) Po uzávěrce Časopísku jsme dostali informaci, že LDP Vltava a.s. změnila název na CE WOOD a.s., středisko Český Krumlov.
 

Pár slov o nové rozhledně v našich lesích

Půjdete se podívat na rozhlednu ještě dříve, než bude stát ?

Jak pečliví čtenáři už vědí, na jednání OZ Kájov dne 5. 3. 2002 bylo v usnesení v bodu 3) schválen doplněk do územního plánu obce Kájov, aby lesní pozemek p.č. 626/1 v k.ú. Kladné mohl být změněn na rekreační les, protože na kótě 693,5 m n. m., jež se na tomto pozemku nachází, je navržena Klubem českých turistů START Český Krumlov výstavba rekreační turistické rozhledny.

Proč se o toto usilovalo?

Za prvé - turisté tomuto kopci, který stojí v našem katastru a je z něho lepší výhled, dávají přednost před Dubíkem, který zase navrhovalo město Český Krumlov.
Za druhé - bude-li stavba umístěna v takto označené zóně, bude možné požádat o dotaci. Tato může činit až 80% celkových nákladů. Rekreační les bude navazovat na rekreační zónu Českého Krumlova.

Klub českých turistů START Český Krumlov má v letošním roce v plánu upravit a označit přístupovou cestu i ze strany od Kájova. Na vyhlédnutém vrcholu je již v současné době kniha návštěvníků, do které se můžete při procházce zapsat.

A jak se na zmíněné místo dostanete dřív, než bude cesta turisticky označena?

Jedná se o nejvyšší místo nad osadou Kladné, nad překladovým nádražím, určitě jste tam někdy již byli, když jste chodili na houby. A na našem obecním úřadě je možno si prohlédnout mapku s přístupovými cestami.

Libuše Semecká

Časopísek vychází zdarma jako informační občasník obce Kájov pro potřeby svých obyvatel v nákladu 420 výtisků. Toto číslo 1/2002 vychází 22. 3. 2002. Zpravodaj připravili ve spolupráci s OR a OÚ Kájov Libuše Semecká a Libor Michálek. Ilustrace Margita Semecká, distribuce OÚ Kájov. Telefon OÚ Kájov +420 380 731 237 e-mail: oukajov@iol.cz Internetová podoba Časopísku zaznamenala do dne vydání 1800 přístupů na http://www.ckrumlov.cz, stránky obce Kájov.