ARCHIV

2002

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově

Listopad 2002 - Číslo 11 - Ročník 8

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (519 kB)

• Zpráva z jednání obecního zastupitelstva
• Výsledky voleb do zastupitelstva obce Holubov
• Třetí ročník Okresní ligy mladých hasičů
• Pan starosta u prezidenta
• Zamyšlení
• Ptáci (Aves)
• Slovo lékaře
• Mlsání
• Společenská kronika
• Úspěch ZŠ Holubov v soutěži RAMA
• Modré z nebe - zajímá tě co dýcháš?
• Okénko veterináře
• Okénko do minulosti
• Setkání důchodců
• Oposmlouva
• Vegetace v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce
• INFORMACE

Z jednání rady obce a zastupitelstva obce

Zpráva z ustavujícího jednání zastupitelstva obce,
které se konalo dne 13. 11. 2002 v Triobaru Holubov za účasti všech devíti členů zastupitelstva obce a 49 občanů. Jednání zahájil dosavadní starosta pan Jaroslav Franěk, který přivítal nově zvolené členy zastupitelstva a všechny přítomné a předal slovo nejstaršímu členu zastupitelstva obce panu Adolfu Buštovi, který řídil další jednání.

Program jednání:
1. Volba mandátové, volební a návrhové komise
2. Zpráva mandátové komise
3. Složení slibu členů zastupitelstva obce
4. Volby orgánů zastupitelstva obce
5. Různé, diskuse
6. Závěr

Po volbách komisí byla přednesena zpráva předsedy mandátové komise o správnosti a platnosti voleb členů zastupitelstva obce. Poté složili nově zvolení členové zastupitelstva slavnostní slib. Dalším bodem jednání byla volba orgánů zastupitelstva obce tj. starosty a místostarosty. Byl schválen způsob voleb a to veřejným hlasováním. Poté požádal předseda volební a návrhové komise zmocněnce volebních stran, aby předložily návrhy svých kandidátů. Do funkce starosty obce byl jednohlasně zvolen jediný kandidát obou navrhujících stran dosavadní starosta pan Jaroslav Franěk. Do funkce místostarosty byli navrženi dva kandidáti - KSČM navrhovalo ing. Petra Čížka (3 hlasy) a KDU-ČSL ing. Jaromíra Marka (6 hlasů), místostarostou byl tedy zvolen ing. Jaromír Marek.

Po krátkém projevu znovu zvoleného starosty bylo jednohlasně schváleno usnesení ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Holubov a jednání bylo ukončeno.

-J. Franěk, starosta-

Výsledky voleb do zastupitelstva obce Holubov

Výsledky voleb do zastupitelstva obce Holubov konaných ve dnech 1. a 2. 11. 2002

Z celkového počtu 759 voličů využilo své právo volit 602 voličů, tj. 79,31 %, celkový počet platných hlasů činil 5 067.

Z těchto 5067 hlasů obdržely:

Strana č. 1 - KSČM	977 hlasů	tj. 19,28 %
Strana č. 2 - KDU-ČSL	4090 hlasů	tj. 80,71 %

Na základě těchto výsledků byly přiděleny volebním stranám mandáty.
Strana č. 1 KSČM získala 1 mandát
Strana č. 2 KDU-ČSL získala 8 mandátů

Podle přidělených počtů mandátů volebním stranám, podle počtu získaných hlasů a pořadí na kandidátních listinách byli zvoleni do zastupitelstva obce tito kandidáti:

Strana č. 1 KSČM	Ludmila Cudlínová	168 hlasů
Strana č. 2 KDU ČSL	Jaroslav Franěk	528 hlasů
	Ing.Jaromír Marek	448 hlasů
	Adolf Bušta	454 hlasů
	Ing. Petr Čížek	480 hlasů
	František Kroiher	445 hlasů
	Ing. Miroslav Šmejkal	483 hlasů
	Josef Bürger	428 hlasů
	Ing. Vilém Churan	400 hlasů

Třetí ročník Okresní ligy mladých hasičů

Po vzoru Jihočeské hasičské ligy dospělých vznikla liga dětská. Ta se každý rok skládá z 5 soutěží pořádaných jednotlivými sbory. Družstva mladších a starších žáků mají dva pokusy. Nejlepší časy dají pořadí, které ohodnoceno body, dá tabulku. Letošního ročníku se zúčastnilo 25 družstev, z toho 10 družstev mladších žáků a 15 družstev žáků starších. To je o 5 víc než v loňském roce a znamená to vzrůstající zájem o hasičský sport. Tento ročník byl složen ze soutěží v Třísově, Soběnově, Besednici, Brloze a Velešíně.

Třísovským starším žákům se opět podařilo zaběhnout rekord ročníku 17,21 s a potřetí získat pohár vítězů. Mladší žáci z Třísova i přes dobré výsledky klesli z loňského 2. místa na místo 3.

Konečné pořadí pak vypadalo takto:

Starší žáci	Mladší žáci
1. Třísov	1. Brloh
2. Brloh A	2. Holubov
3. Holubov,Brloh B	3. Třísov

- Kouba Miroslav, ml. a Vaněk Bohumil -

Pan starosta u prezidenta

Příjemným překvapením a poctou bylo pro našeho pana starostu Jaroslava Fraňka osobní pozvání prezidenta republiky Václava Havla.
Dne 31. října 2002 v Rudolfově sále Pražského hradu přijal prezident na 400 hasičů, vojáků a starostů měst a obcí nejvíce postižených povodněmi. Prezident tak poděkoval všem za práci odvedenou při povodních a následně při odstraňování povodňových škod.

Zamyšlení

Jak miluji své dítě?

Fyzický kontakt je jeden ze způsobů, jak dát dětem najevo bezpodmínečnou lásku, kterou tak potřebují. Nemyslí se tím pouze objímání, líbání a podobné projevy lásky. Vždyť je tak snadné poklepat dítěti po rameni, nebo mu rozcuchat vlasy apod. Je také mylné, když si rodiče myslí, že pouze pro děvčata je vhodný "citový projev". Že se musí s chlapci již odmalička zacházet jako s muži! Není to tak, naopak ve věku do osmi let potřebují chlapci fyzický kontakt stejně jako děvčata. Výzkumy ukazují, že děvčátka mladší než dvanáct měsíců dostanou oproti chlapcům pětinásobek citových projevů tělesné povahy. Chlapci až do dospívání mají pak mnohem více problémů než děvčata. Děvčata se většinou umí lépe vyrovnat s trápením a jsou méně ovlivněna citovým nedostatkem před dospíváním. Jejich potřeba fyzického kontaktu se vyvíjí odlišně od chlapců. Čím je chlapec mladší, tím je pro něho fyzický kontakt důležitější. U dívky je fyzický kontakt důležitější, až když je starší. Kritický věk u dívek je jedenáctý rok, kdy mají téměř zoufalou potřebu co nečastějšího kontaktu očima, soustředěné pozornosti a fyzického kontaktu, zvláště z otcovy strany. Příště se podle zkušeností a rad dr. R. Campbella dozvíme o "soustředěné pozornosti".

- Marie Hrušková, st. -

Ptáci (Aves)

Čeleď: Kazuárovití

Kazuáři

Patří společně s emu do stejné čeledi. Dalo by se říct, že je to jejich příbuzný. Kazuáři mají na hlavě rohovitý hřeben, který připomíná spíše přilbu. Mají silné nohy s třemi prsty. Nepříteli mohou zasadit silnou bolestivou ránu, neboť na jednom z prstů mají dlouhý ostrý dráp. Na křídlech mají dlouhé rohovité ostny. Většina kazuárů žije jednotlivě v hustých lesích. Samice snese do předem připraveného hnízda tři až šest vajec. Na vejcích však sedí samec, který se i stará o své potomstvo. Kazuáři se živí lesními plody i rostlinami, někdy loví drobné ještěrky a hmyz. Kazuár přilbový - je asi 150 cm vysoký, váží 80 kg, má na hlavě dobře vyvinutou "přilbu".

Kazuár Bennettův - patří mezi nejmenší kazuáry. Žije na ostrovech v blízkostí Austrálie a Nové Guineji.

Emu hnědý

Měří asi 150 cm, váží kolem 50 kg, běhá až šedesátikilometrovou rychlostí. Emu dokáže i plavat ve vodě. Našli bychom ho společně s klokany ve stepích Austrálie a Tasmánie. Žije spíše ve stepích nebo řídkých lesích a křovinách. Vyhýbá se pouštím, neboť se potřebuje občas vydatně napít. Živí se spíše smíšenou potravou. Vyhledává zelené rostliny, ale i drobné živočichy. Dokáže chovnému dobytku užírat potravu na loukách. Samec je starostlivý otec, který sedí na vejcích 7-8 týdnů, nežere jen se někdy napije. Za tuto dobu ztratí asi jednu třetinu své hmotnosti. O mláďata, která vypadají jako velká, černobíle pruhovaná kuřata se zase stará samec. Vodí je za potravou, chrání před nebezpečím, v noci zahřívá svým tělem.

Řád: Kiviové
Čeleď: Kiviové

Kivi jižní

Tohoto ptáka bychom našli na Novém Zélandu a jeho přilehlých ostrovech. Je to pták bez křídel a bez ocasu. Kiviové ztratili schopnost k letu, pod peřím mají jen 5 cm dlouhé zbytky křídel. Příčinu ztráty si můžeme vysvětlit v jejich pohodlném způsobu života, neboť na Novém Zélandu neměli žádné nepřátele. Samec i samice mají dlouhé, hnědě zbarvené peří, které spíše připomíná srst. Samice je větší než samec, který váží pouze 1,5 kg. Na nohách mají čtyři silné prsty. Nejaktivnější bývají za soumraku a večer, kdy se vydávají za potravou. Jistě bychom si mysleli, že budou mít oči bystré jako sovy, ale to bychom se mýlili. Mají malé oči a slabý zrak, zato dobře vyvinutý čich a hmat. Nosní otvory jsou na špičce dlouhého, k zemi zahnutého zobáku, kterým prohledávají půdu. Čichem nacházejí různé larvy hmyzu, pavouky, slimáky i drobné obratlovce. U kořene zobáku má kivi dlouhé hmatové štětiny, které využívá při ohmatávání terénu. Po celý život žijí v párech. Hnízdí v zemních norách, kam samička snese jedno vejce. O potomstvo se stará opět samec. Dnes jsou kiviové na vymření, poslední jedinci jsou chráněni zákonem.

Zajímavosti:
Domorodci loví kazuáry pro maso, z jejich drápů dělají konce kopí a z kostí nože.
Emu z nadřádu běžců patří v zoologických zahradách k nejsnáze chovatelným druhům. Snáší dobře i středoevropské zimy a snadno se rozmnožuje.

- Mgr.Drahomíra Bodláková -

Literatura:
Vágner J.: Zvířata v Africe, Slováry Bratislava 1992
Bouchner M.: Kapesní atlas ptáků, SPN Praha 1975
Dmitrijev J.: Ptáci. Lidové nakladatelství Praha 1991

Slovo lékaře

Teplota našeho těla

Jako u všech teplokrevných živočichů je teplota našeho těla regulována. Centrum regulace je v mozku. Zde je nastavena určitá výše naší normální teploty. Pokud teplota našeho těla je vyšší než nastavení v mozku, vyrovnává se s tím naše tělo pocením. Pot na naší kůži se odpařuje a ke svému odpaření potřebuje energii, kterou získává odebíráním tepla z povrchu našeho těla. Tim se naše zvýšená teplota snižuje na teplotu nastavenou v mozku. Naopak při prochlazení, kdy teplota našeho těla je nižší než její nastavení v mozku, zvyšuje se napětí našeho svalstva postupně až ke třesu. Tento třes je vlastně též svalová práce, při které se uvolňuje energie, a teplota našeho těla se opět s nastavenou teplotou vyrovnává.

Tyto základní mechanismy v těle, které umožňují kolísání naší teploty v rozmezí optimálním pro činnost našich orgánů, nám umožňují přežití.

K podchlazení dochází při našem dlouhodobém pobytu v chladnějším prostředí, zejména při zvýšené vlhkostí vzduchu (od podzimu do jara, když nemrzne), ale i při zvýšeném proudění tohoto chladného vzduchu při větrném počasí. Prochlazení urychluje též, pokud jsme zpoceni a nemůžeme se hýbat. Třeba při úrazu na lyžích. Na podchlazení reagujeme třesem celého těla a po vyčerpání energetických zásob dochází k blaženému umírání. Jsme apatičtí a spokojení se vším. I se smrtí.

Přehřátí nám hrozí při zvýšené fyzické aktivitě a při pobytu v horkém prostředí, zejména pokud je bezvětří nebo je vzduch zvýšeně vlhký. To jsou stavy, kdy je snížena možnost odpařování našeho potu na kůži a tím snížena možnost regulace naší teploty. Proto v našich klimatických podmínkách máme v místnostech různé větráky a v tropech při přehřátí ve vlhkém vzduchu pralesa naopak musí pro své přežití (pro nás paradoxně) topit, aby snížili vlhkost vzduchu a umožnilo se odpařování potu z kůže.

Při různých infekčních onemocněních se v našem těle tvoří mediátory zvané pyrogeny zvyšující nastavení teploty v mozku na vyšší úroveň. Zvýšená teplota našeho těla do jisté míry pomáhá obraně našeho organismu při virózách. Proto při teplotách do 38 stupňů většinou neužíváme léky snižující v mozku nastavení teploty k normě. Jde o Paralen, Acylpyrin a podobné preparáty.

Při infekcích, když máme horečku, je nejdříve pyrogeny v mozku nastavená teplota vyšší, než je teplota našeho těla. Proto je nám zima a při prudkém vzestupu nastavení teploty dojde k třesu svalstva, čímž si tělo svoji teplotu zvyšuje. Proto pro horečku máme též pojmy zimnice a třesavka. Ve druhé fázi, kdy tělo již má zvýšenou teplotu a nastavení regulace v mozku již klesá, vzniká pocit přehřátí a my se potíme, aby se teplota našeho těla vyrovnala jejímu sníženému nastavení v mozku. Tuto fázi můžeme urychlit Acylpyrinem nebo Paralenem.

A na závěr ještě otázka, jakou roli hraje alkohol v regulaci naší teploty. Protože často slyšíme, že alkohol je dobrý na zahřátí. Alkohol v přiměřené dávce zvyšuje prokrvení kůže. Tim urychluje výměnu teploty našeho těla se zevním prostředím. V chladném prostředí urychluje ztrátu tepla, v teplém prostředí může umožnit příjem sálavého tepla přes kůži. A tak pokud si po prochlazení dopřejeme při pobytu v teplé místnosti u roztopených, sálajících kamen horký nápoj s příměsí alkoholu, lze to jen doporučit, není-li nějaká zdravotní kontraindikace. Alkohol přijatý v chladném prostředí je naopak rizikem. Vyvolává pocit tepla, ale urychluje prochlazování těla.

- MUDr. Bohumír Šimek -

M L S Á N Í

Pro listopadový Holubovský zpravodaj nám nabídla paní Marta Tomanová z Brloha své zkušenosti se sušením a sušičkou.

Zralou dýni nebo cuketu oloupeme, vydlabeme a nakrájíme na hranolky nebo různé jiné tvary, ale všechny stejně silné (asi do 1 cm). Ty namočíme do octového nálevu - na 1 l vody - 2 dl octa, aby byly ponořené. Druhý den nálev slijeme. Převaříme si vodu s cukrem (na 1 l vody - 1 kg cukru), přidáme dýni a zahřejeme k bodu varu. Odstavíme a necháme proslazovat do dalšího dne. Pak přidáme šťávu z citronu nebo ananasový džus, nebo tresť (prostě podle chuti) a vše znovu zahřejeme k bodu varu. Odstavíme a opět necháme do dalšího dne proslazovat. Poté dýni vyjmeme, necháme okapat, rozložíme na síta sušičky a dáme sušit. Chutná jako kandované ovoce. Výborné je použít místo cukru med, je to zdravější a dýně zůstává stále měkká, vláčná.
Jablka a hrušky sušíme tak, že je rozkrojíme na půl, vykrojíme jádřinec a stopky, nakrájíme na stejně silné plátky (asi 1 cm), rozložíme na síta a usušíme. Nemusí se loupat.
Švestky a třešně se nejlépe suší rozpůlené. Chceme-li je mít celé, vypeckujeme je až po částečném usušení (pecky se snáze vymáčknou) a pak dosušíme. U správně usušeného ovoce se nesmí po rozlomení a zmáčknutí objevit ani kapička štávy. Sušit se dá takřka veškeré ovoce i zelenina.

Z ovoce si můžeme připravit sladké sušené placky, z dýní a cuket i slané, které pak lze stočit a naplnit třeba tvarohem či pomazánkou (jako roláda). Ovoce na placky je třeba rozvařit a propasírovat. Ochutit můžeme například skořicí, vanilkou, citronem, medem i marmeládou. Mohou se využít i starší kompoty (bez nálevu). Přidat se dají ořechy, mandle, kokos, vločky... prostě podle vlastní fantazie a chuti. Sladit nemusíme, pokud budeme solit, tak velmi opatrně neboť sušením se chuť koncentruje. Před rozetřením hmoty musíme foliové misky na sušení lehce potřít olejem. Já vyrábím převážně ovocné placky, které po usušení rozstříhám na kousky a smíchám s ostatními druhy ovoce. Některé usuším v maličkých formičkách (třeba od bonboniéry) a nebo ovocný protlak co nejvíc odpařím (v mikrovlnce to jde bez připálení), pak pytlíkem se zdobičkou nastříkám malé tvary a dosuším. O vánocích z těchto kousků, pouhým namočením do čokolády, vytvořím netradiční cukroví.

Dalším příspěvkem je Bramborová pizza od naší školní kuchařky paní Marty Novákové. Nastrouháme 5 větších brambor, přidáme 1 cibuli, česnek, sůl, majoránku, pepř, 1/4 l hladké a 1/4 l hrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 1/4 l oleje a 20 dkg měkkého salámu nakrájeného na kostičky.
Zamícháme a dáme na vymazaný pekáč. Navrch klademe nakrájená rajčata a papriky a posypeme strouhaným sýrem a dáme péct.

Dobrou chuť všem, kteří naše recepty vyzkoušejí.

-MS-

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Dana Vyoralová z Holubova

K VÝZNAMNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU BLAHOPŘEJEME

• paní Alžbětě Klimešové z Holubova - 88 let
• paní Kateřině Jakešové z Holubova - 93 let
• paní Karle Jindrové z Třísova - 82 let

Úspěch ZŠ Holubov v soutěži RAMA

Projekt Počítače školám

V květnu 2002 jsme se přihlásili do soutěže, která slibovala prvním dvaceti školám 100.000,- Kč na zakoupení výpočetní techniky. Jaká byla pravidla soutěže?

Od 15. 5. 2002 do 30. 9. 2002 sbíraly děti víčka od Ramy Classic 500 g. Pořadí pak určoval počet víček připadající na jednoho žáka školy. Navíc nejlepší třída v každé z prvních 500 škol vyhrála hodinky pro všechny žáky.

Pochopili jsme, že soutěž logicky zvýhodňuje menší školy. Naše děti pojaly hru velmi bojovně a víčka ve škole utěšeně přibývala. Přesto nás mile překvapilo, že jsme se několik týdnů před koncem soutěže objevili na 10. místě průběžného pořadí zveřejněného na internetu. V tomto okamžiku začala v mnoha školách opravdová horečka shánění příslušných víček. Pořadí škol se den ze dne měnilo. I když všichni naši žáci nosili neustále nová a nová víčka, propadli jsme se až na 18. místo a přestávali jsme věřit v úspěch. Velká radost pak ve škole zavládla při ukončení soutěže, kdy nám pořádající organizace potvrdila 16. místo s 948 sebranými víčky. O předání šeku v hodnotě 100 000,- Kč na nákup počítačů a hodinek nejúspěšnější třídě (3. a 4. ročník) informovaly obsáhle Českokrumlovské listy 2. listopadu 2002. Podotýkám, že soutěže se zúčastnilo 69 000 žáků z Čech i Slovenska. Během rozhovoru se zástupkyněmi pořádající společnosti jsem zjistila, že od 1. listopadu 2002 do 31. ledna 2003 probíhá druhé kolo soutěže s identickými pravidly. Ve hře je dalších 100.000,- Kč, pouze hodinky pro nejlepší třídu nahradí moderní kapesní rádia. Samozřejmě jsme se ihned přihlásili.

A nyní se obracím na všechny čtenáře Holubovského zpravodaje s návrhem, jak se snadno stát sponzorem naší školy. Pravidla soutěže dovolují, aby děti dostávaly víčka od jakéhokoliv spotřebitele Ramy Classic 500 g. Pokud tedy chcete, pomozte dětem v soutěži i Vy. V případě našeho dalšího úspěchu přispějete k lepšímu vybavení holubovské školy.

- Mgr. Olga Floriánová, ředitelka ZŠ Holubov -

Modré z nebe - zajímá tě co dýcháš?

Žáci naší ZŠ v Holubově se přihlásili ke skutečnému výzkumu. V termínu 22. 10. - 15. 11. 2002 měříme pH srážek v naší obci.

Každý den ráno kontrolujeme naší měřící stanici. Jestliže zaprší, použijeme indikátorové papírky a ihned zjistíme, jak je déšt kyselý. Zapíšeme směr větru, druh srážek (déšt, sníh), znečištění (prach, hmyz, ptačí trus, části rostlin apod.), pH a množství srážek v mililitrech.

Až naše měření skončí, výsledky přepíšeme "načisto", přiložíme mapku okolí s místními zdroji znečištění, průměr sběrače deště a všechno zašleme do Prahy. Naše škola není sama, která se tomuto projektu věnuje. Výsledky měření ze všech míst naší republiky zpracuje Český hydrometeorologický ústav v Praze.

PS: Kdo si myslí, že nás odradilo poničení stanice nějakým vandalem, je na omylu.

- Jaroslava Němečková, vychovatelka ŠD -

Okénko veterináře

Vzteklina

Vzteklina je akutní virové onemocnění CNS (centrální nervový systém) všech teplokrevných živočichů přenosné na člověka. Projevuje se změnami chování, zvýšenou dráždivostí, agresivitou, ochrnutím a vždy končí úhynem.

O původu vztekliny panovaly až do 19. století nejrůznější idealistické představy. Ve středověku byla za původce onemocnění označována žízeň, hlad, různé atmosférické jevy, kolísání teploty, "červ" nebo i démonický původ. Důkaz o infekční povaze onemocnění podal až v roce 1804 Zinke, přenosem vztekliny z nemocného psa na zdravého pomocí slin. Až koncem 19. století prokázal původce onemocnění Louis Pasteur z mozku uhynulého zvířete a položil základy očkování proti vzteklině.

Odolnost viru vztekliny proti fyzikálním, chemickým a biologickým jevům je relativně velká. Zakopané kadávery zvířat mohou být i po několika týdnech zdrojem infekce. Přežívání viru ve vnějším prostředí je ovlivňováno teplotou, vlhkostí a UV zářením. Obecně lze říci, že nízké teploty virus konzervují, zatímco vysoké inaktivují. Například při -70°C přežívá roky a při 20°C přežívá 5 dnů až týden. Při potřísnění předmětů, například slinami, se uplatňuje i UV záření. Teplota 30°C spolu s intenzívním slunečním svitem usmrcovala virus do 1,5 hodin. Zatímco bez slunečního svitu byl virus aktivní ještě za 20 hodin. Takže třeba pouhé vyschnutí kůže stažené vzteklé lišky nemusí znamenat likvidaci viru. Na likvidaci viru jsou účinné různé dezinfekční prostředky (3% chloramin, chlorové vápno, formaldehyd, jodové roztoky).

O výskytu vztekliny v Čechách se dochovaly zprávy již z období těsně po 1. světové válce. Např. v roce 1919 byla vzteklina prokázána celkem u 335 psů, 25 koček, 3 kusů skotu a 2 prasat. V roce 1927 se začalo s očkováním na dobrovolné bázi, což částečně snížilo počet případů vztekliny. Pronikavé zlepšení nastalo až po roce 1953, kdy bylo zavedeno povinné očkování psů proti vzteklině.

Pokračování příště.

- MVDr. Peter Pavčík -

Okénko do minulosti

Naše škola 1893 - 2003

Dalším řídícím učitelem na naší holubovské škole byl 1. 6. 1920 ustanoven pan Vojtěch Šafránek, který před tím působil jako správce školy ve Chmelné.

Ve svém životopise v zápisu ve školní kronice uvádí:

Narodil jsem se 18.4.1858 ve Vlčicích u Jindřichova Hradce. Obecnou školu navštěvoval jsem v Trhových Svinech, kde můj bratr Karel byl učitelem. Pak jsem se vzdělával ve dvou ročnících průmyslové školy v Jindřichově Hradci. Do roku 1877 jsem byl při stavitelství a pak téhož roku výpomocným podučitelem v Lutové na Třeboňsku a v Plavsku na jindřichohradecku do roku 1879. Téhož roku nastoupil jsem do učitelského ústavu v Soběslavi, kde jsem roku 1883 obdržel vysvědčení dospělosti, na jehož základě jsem byl zatímním podučitelem ve Štěpánovicích u Lišova. Dále jsem působil v Besednicích a v Soběnově do roku 1889. Pak následovala Křemže, kde jsem byl mimo jiné pokladníkem N.J.P. a ředitelem ochotnického pěveckého spolku Smil. Byl jsem podučitelem plných jedenáct let a snad bych býval jím i zůstal, kdyby nebyl vykonal školní inspekci ve Křemži pan dr. Hejzler, zemský školní inspektor, který při konferenci vyslovil spokojenost a pak se mě otázal, nemám-li nějaké přání. K dotazu tomu jsem odpověděl: "Jsem 11 roků podučitelem". Následek toho objevil se za krátký čas, neboť jsem záhy nastoupil učitelské místo ve Zlaté Koruně, později pak místo definitivního učitele a správce jednotřídní obecné školy ve Chmelné. Pak následoval Holubov. Řídícím učitelem jsem byl až do 1. 2. 1926, kdy jsem odešel na vlastní žádost na trvalý odpočinek.

Setkání důchodců

Jako každoročně na podzim i letos uspořádal obecní úřad setkání důchodců z naší obce.

V sobotu 19. října 2002 se sešli dědečkové a babičky v sále hasičské zbrojnice, aby si popovídali, zazpívali a někteří i zatančili. Pěkný program dětí z mateřské školy všechny příjemně potěšil a zajímavý projev pana starosty zase všechny upoutal, takže po dobu jeho povídání bylo v sále ticho jako v kostele.

Po projevu bylo připraveno pro všechny občerstvení a pak už to začalo. Muziku zajistil jako již tradičně pan Ladislav Starý a jeho kolega pan Tvaroh z Českého Krumlova. Myslím, že se všem líbilo, a když přijel objednaný autobus, mnohým se ani nechtělo domů.

- redakce -

Oposmlouva

Čtenář mých politických úvah snadno vycítí, že nejsem ctitelem stran opoziční smlouvy, tedy Klausovy ODS a Zemanovy ČSSD. Jakoby člověku vadil morální profil představitelů těchto stran a jejich neochota vrátit občanům to, co jim bylo v minulých desetiletích ukradeno, či neochota rozlišovat peníze nabyté čestně poctivou prací od peněz získaných nelegálně. Dnes si však uvědomuji, že mi na těchto stranách vadí konzervativismus v tom negativním slova smyslu. Jde o podporu jisté průmyslové lobby, tedy lidí, kteří zčásti peníze měli již od dřív a zčásti jich nabyli kličkováním mezi zákony a stali se kapitány našich největších průmyslových a bankovních podniků. Stali se kapitány lodí, které řídit neumějí, nebo se ani nesnaží umět. A tak krachují jeden za druhým, podniky ukončují svou činnost a propouštějí své zaměstnance. Jakoby s touto zvláštní skupinou lidí byly i strany opoziční smlouvy hospodářsky propojeny. A zdaleka to není jen Grégr, kdo tuto skupinu podporuje.

Výsledek parlamentních voleb v červnu letošního roku jakoby zčásti mluvil o moudrosti voličů v jejich odklonu od konzervativního semknutí s touto neproduktivní skupinou lidí tím, že převážně volili Koalici a ČSSD, jejíž Špidlova frakce se též více orientuje proevropsky než pro tuto ekonomicky mocnou a vlivnou část společnosti. A to je nová šance pro náš stát.

Výsledek červnových voleb však také mluví o významné části voličů ochotných se spolčit ve svém nedostatku, ve své závisti a nenávisti i s peklem. Ti jsou ochotni usilovat o to, aby celá naše společnost šla (abych nemusel být sprostý) řekněme do pekel. Tyto voliče lze snadno získat prázdnými předvolebními sliby a dobře provedenou mediální kampaní. Riziko demokracie tkví v tom, že tito voliči pak mohou převálcovat voliče moudré. Máme četné příklady nejen z historie, ale bohužel i ze současnosti. Hladké zvolení za senátora člověka, kterému jsme všichni za jeho finanční čachry zaplatili, každý osobně včetně nemluvňat, tisíce korun přes státní rozpočet, je toho dokladem. Navíc jsme mu zřejmě svou volbou zajistili beztrestnost.

Konečně ještě jeden zajímavý pohled. Po Listopadu dávali voliči přednost vidění stran na ose zleva doprava: komunisté, sociální demokraté, lidovci, unionisté a občanští demokraté. Strany lze též seřadit na ose od autoritářství k liberalismu: KSČM, ODS, KDU-ČSL, ČSSD a US-DU. To je pro mne pohled nový, ale užitečný. A zčásti lze o červnových volbách říci, že cena liberalismu u moudrých voličů stoupá. To je další šance pro náš stát. Avšak nyní se naskýtá otázka, zda výsledek podzimních voleb není spíše vyjádřením voličů, že touží po pevné ruce. Listopadové volby s výrazným úspěchem ODS svědčí možná o tom, že stačí prosté objevení se naděje na liberalizaci ve straně a voličská základna se opět rozšiřuje. To by mohla být šance pro ODS. A pokud by se navrátila ke konzervativním hodnotám v klasickém slova smyslu a navíc byla transparentnější, stala by se na dlouhá léta nepřekonatelnou. Bohužel se zdá, že podzimní volební úspěch je novým větrem do plachet Václava Klause, a tak provětrání ideologie a vnitřní obnova ODS nás nejspíše nečeká. Václav Klaus by zřejmě nejraději viděl v čele ODS člověka, skrze kterého by dál mohl uplatňovat svůj řídící vliv. To však by nebylo příznivé ani pro ODS, ani pro naši republiku.

Naopak největší propad zažili lidovci a unionisti. A těžko říci, zda vsadili na špatné koně. Nebo se v mediích příliš mluví o neprůhledném chování člena, který se svým starým myšlením zůstal ve vedení a jenž by možná i rád nahradil současného předsedu lidovců Cyrila Svobodu? Anebo voliči uvěřili ideologickým pomluvám, že vstoupit do vlády se sociálními demokraty a držet je v jejich sociálních rozletech při zemi hned u zdroje je horší než jim dát plnou moc k vládnutí formou opoziční smlouvy? Anebo jen prostě voliči opět zůstali v zajetí pojmů pravo-levé politiky a zalekli se hesla, že vítězí levice, a proto volili "pravicovější" stranu bez ohledu na její koaliční potenciál a její autoritativnost. Volby do místních obecních zastupitelstev, zejména v malých místech, jsou spíše volbou známých osobností než volbou různých ideologií.

P.S. Dostal jsem anonym: ...doporučuju Vám léčbu antikomunismu... Jiný přítel mi vyčítá, že jsem komunista. Pravda bude někde jinde. Hledám si svobodný názor nezávislý na jakýchkoli ideologiích. Ale vážím si každého člověka jako člověka. Tedy mám rád i jednotlivé komunisty.
Nemám však rád stranu dvojí tváře. A tu politici KSČM mají. Veřejně se hlásí k demokracii, ale na shromáždění svých členů si slibují třídní boj a snad i uchopení moci. Podobně mám rád jednotlivé členy ODS. Mám mezi nimi dobré kamarády. Ale nemám rád politiky, jejichž politická rozhodnutí se mi s ohledem na budoucnost státu jeví jako chybná. Stejně tak se mi nelíbí stranická rozhodnutí hodná sociální demokracie, prezentuje-li se strana sama jako pravicová. Nemám rád strany jako instituce, kde převládá duch autority jednotlivce nebo ideologie nad svobodou vyjádření jejích členů.

- MUDr. Bohumír Šimek -

Vegetace v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce

V časopise Křemežsko jsme již v roce 1998 psali o Vyšenských kopcích na téma "Pozvánka na vycházku do Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce". V tomto čísle Vám chceme podat souhrnný přehled vegetace, která patří v rámci jihočeského regionu k nejvýznamnějším.

Lesy představují potenciální přirozenou vegetaci celého území Vyšenských kopců, dnes však zaujímají jen část plochy. Velká část lesních porostů byla na rozsáhlých plochách v minulosti převedena na pastviny. Po ukončení pastvy však došlo opět ke spontánní sukcesi a zarůstání teplomilných trávníků křovinami.

Převládajícím vegetačním typem Vyšenských kopců jsou bazifilní teplomilné doubravy. Ve stromovém patře dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris). Dub letní (Quercus robur) je zastoupen jednotlivě, často však zmlazuje. Není vyloučeno, že borovice lesní mohla v tomto území tvořit významnou příměs. Bylinné patro tvoří převážně válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), hojně jsou zastoupeny např. ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), oman vrbolistý (Inula salicina), dobromysl obecná (Origanum vulgare), ostříce horská (Carex montana), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), jaterník podléška (Hepatica nobilis) aj.

Na kyselých substrátech v lesích se ojediněle vyskytují bikové bučiny s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica). Bylinné patro je obvykle chudé, tvořené metličkou křivolakou (Avenella flexuosa) a borůvkou (Vaccinium myrtillus).

Ojediněle zde byly zaznamenány i suché acidofilní doubravy.

Podél vodních toků se vyskytují olšiny s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), místy však i s vrbou křehkou (Salix fragilis) a střemchou hroznatou (Padus avium). V současné době jsou z části eutrofní, s vysokým zastoupením kopřivy obecné (Urtica dioica).

Část lesních ploch pokrývá dřevinná vegetace, která má charakter vysokých křovin s dominantní lískou (Corylus avellana). V podrostu této vegetace se vyskytují charakteristické druhy dubohabřin: jaterník podléška (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kopytník evropský (Asarum europaeum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) aj.

Ojediněle byly na prudkém svahu nad Vyšenským potokem zaznamenány suťové lesy. V jejich stromovém patře dominují lípy, v podrostu je charakteristický výskyt oměje vlčího moru (Aconitum vulparia), oměje pestrého (A. variegatum) a jarmanky větší (Astrantia major).

Mezofilní křoviny jsou v území velmi časté. Z dominant se uplatňují líska obecná (Corylus avellana), slivoň trnitá (Prunus spinosa) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

Hlavním důvodem ochrany Vyšenských kopců je vegetace teplomilných trávníků. Vyskytuje se na teplých výslunných stráních, často s jižní expozicí. Na hlubších půdách obvykle dominuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), na mělkých skeletovitých půdách převládá sveřep vzpřímený (Bromus erectus). Společenstvo je druhově bohaté, časté jsou např. bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), divizna rakouská (Verbascum austriacum), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a záraza bílá (Orobanche alba).

Teplomilné trávníky místy plynule přecházejí do vegetace mezofilních lemů, kde jsou kromě dominantní válečky prapořité další druhy, např. černýš hajní (Melampyrum nemorosum), jetel prostřední (Trifolium medium) a dobromysl obecná (Origanum vulgare).

Na skalnatých svazích a vápencových drolinách byla zaznamenána vegetace skalních štěrbin. Jde o druhově chudší porosty, kde rostou např. tařinka kališní (Alyssum alysoides), česnek horský (Allium montanum) a rozchodník ostrý (Sedum acre).

Bližší informace o vegetaci Vyšenských kopců můžete získat na Správě CHKO Blanský les.

- RNDr. Alena Vydrová -

INFORMACE

Změna hodin pro veřejnost na poště ve Křemži - s platností od listopadu 2002.
Pondělí - pátek 8.00 - 11.00 13.00 - 18.00
Sobota 8.00 - 10.00

Od listopadu až do odvolání se mění ordinační hodiny ženského lékaře ve Křemži ze středy na pondělí od 7.00 do 11.30 hodin.

Lanová dráha obce Holubov s.r.o oznamuje občanům, že v měsíci listopadu bude lanovka mimo provoz z důvodu pravidelné podzimní revize.

Občané Třísova a Krásetína, kteří dosud nezaplatili vodné za období 10/2001 - 3/2002 nechť tak učiní na Obecním úřadě v Holubově.

OBRAZY - vánoční dárek pro Vás
malíř podkletí Ladislav Toman

pozvání do ateliéru u základní školy čp. 142
obrazy dle Vašeho výběru nebo na objednávku
50% vánoční sleva
Návštěvu atelieru dohodněte telefonem č. 380 741 987.

Další informace :
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Holubov - průvodce obcí a okolím
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce 3

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 1. března 2000 : 0