ARCHIV | 2002 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Červen 2002 - Číslo 6 - Ročník 8 |
![]() |
které se konalo 15. 5. a 5. 6. 2002 na obecním úřadě v Holubově.
OZ projednalo a schválilo:
![]() |
Vzpomínáme - šedesát let od krásetínské tragédie
Snad každý člověk se čas od času zastaví a přemýšlí o tom co bylo, co je a zejména o tom co bude.
Podíváme-li se na pohoří Blanského lesa tam dole, kde je rozhraní lesů, luk a polí, vedla v době 2. světové války hranice, která oddělovala Sudety a Protektorát. I když náš kraj tady pod Kletí nezasáhly válečné události přímo, přesto se v Krásetíně v roce 1942, v době tzv. heydrichiády odehrála tragédie, která poznamenala osud a další život lidí zde žijících.
Tehdy v dubnu roku 1942 odjel 241etý Jan Novák, čeledín ze statku u Hanušů, na kole na Moravu, v bláhovém domnění, že tam kdesi na východě přejde frontu k válčícím Rusům. Nedocenil vzdálenost k frontě, obrovské prostory ruských plání a důslednost německých opatření vůči každému cizímu. Neznal německy, polsky ani rusky, takže nemohl skončit jinak než skončil. Na Moravě byl Němci chycen a pak už by byl jistě přiznal vše, co by byli Němci chtěli. Přiznal i tu pušku ukrytou u Krásetína v kompostu, o které věděli i další krásetínští občané. Byl převezen na gestapo do Budějovic, kde byl přinucen vypovídat. Na základě jeho výpovědi bylo v době senoseče odvezeno na gestapo do Budějovic 15 krásetínských občanů. Byli mezi nimi i dva, kteří se nedávno do Krásetína přiženili, Josef Mojžíš a Václav Bürger.
Sedm občanů se po dvoudenním výslechu vrátilo, ale těch zbývajících osm už Krásetín nikdy nevidělo. Ti propuštění je viděli na chodbě gestapa stát u zdi, s rukama nad hlavou, ale mluvit s nimi nesměli. Tehdy je viděli naposled. Odvezli je do Tábora, kde byli dne 3. července 1942 popraveni - byli to otec a syn Tomáš a František Frojdové, Václav Bürger, Karel Rytíř, Václav Bárta, Alois Fišer, Jan Novák a Jan Bíca. Další krásetínský občan Jan Miesbauer byl v souvislosti s touto událostí odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul. Mezi oběti 2. světové války v Krásetíně nepochybně patří i legionář I. světové války Josef Kouba, kterého zastřelil německý hajný Mayer na Dobré vodě.
Krátce po popravě dostalo několik zemědělců v Krásetíně a Holubově dekrety, kterými jim byly odebrány statky a chalupy a museli se ve stanoveném termínu vystěhovat. Na jejich místa přišli přesídlenci německého původu z rakousko-italského pohraničí. Tito noví osídlenci neznali způsob zdejšího hospodaření, žili předtím ve zcela jiných podmínkách. Neměli ani čas se našemu hospodaření naučit, takže když v dubnu 1945 odcházeli, zůstaly po nich neudržované statky a špatně obdělaná půda. Na jejich hospodaření dohlížel Němec Glanz bydlící v Holubově a pomáhat jim chodily německé dívky nastěhované do hotelu Marek v Holubově. Postupně byli i z okolních vesnic další čeští hospodáři vystěhování, důvod pro to se vždy našel. Byla to předzvěst toho jak se Němci po válce vypořádají s českými usedlíky. Vystěhovaní zemědělci museli zatím přesídliti, někteří ke svým příbuzným, jiní k cizím, jako námezdní pracovní síly. Holubovský zemědělec Kouba František z čp. 2 tíhu vystěhování neunesl a vzal si život.
V poslední době se stupňuje bouřlivá diskuse kolem "Benešových dekretů". Znovu si v těchto souvislostech připomeňme, kolik lidí i z našeho Podkletí bylo totálně nasazeno do Říše, připomeňme si krásetínskou tragédii a jí podobné, které se odehrály v té době i jinde.
Jsou události, které by se ani po tolika letech neměly zpochybňovat.
- Ivan Svoboda, kronikář -
![]() |
Již počtvrté jsme letos pořádali ve spolupráci s obecním úřadem oslavy dětského dne. Předpokládali jsme, že vzhledem k pořádání dětských dnů i v okolních obcích se u nás nesejde moc dětí, ale účast více jak 140 dětí nás velice překvapila. Počasí se nám vydařilo, nálada byla i přes fronty na některých stanovištích dobrá a děti byly určitě spokojeny (alespoň soudě dle našich). Nemalý zájem vzbudila i soutěž pro rodiče. Nejvíce sil tato akce (kromě pořadatelů) určitě stála koně z Jezdecké a turistické stáje v Krásetíně a jejich doprovod pod vedením paní Věry Konvalinkové, kteří toto množství dětí museli svézt. Také záchranáři z Českých Budějovic, kteří se na nás přijeli podívat a my jim za odměnu strčili pádla do rukou, se s naší "Matydou" plně naloženou dětmi na rybníku dost nadřeli.
Rád bych touto cestou ještě jednou poděkoval těm, kteří nám s akcí pomohli či jí sponzorovali:
- obci Holubov a panu starostovi za podporu a sponzorství, Artypě Holubov za finanční dar, panu Pelechovi
- Potraviny v Holubově za ceny a vuřty pro děti, paní Bürgerové Second hand pod Kletí za finanční dar, Triobaru Holubov za ceny pro děti, Restauraci u Mária za poskytnutí zázemí a paní Konvalinkové
- Jezdecká a turistická stáj Krásetín.
Doufáme, že se Vám a především Vašim dětem oslavy dětského dne líbily, a že se setkáme na některé z dalších akcí pořádaných pro děti.
Za střediskovou radu Junáka - V. Churan
![]() |
V sobotu 1. června 2002, za krásného letního počasí, uspořádal triatlonový oddíl TC Dvořák České Budějovice, ve spolupráci s obcí Holubov již tradiční 17. ročník triatlonu o titul Sportovce Podkletí. Tak jako v loňském roce byla tato akce pořádána současně s oslavami Dne dětí, proto mohl být v odpoledních hodinách uspořádán již II. ročník dětského triatlonu.
Hlavního závodu se zúčastnilo 42 závodníků. Soutěžilo se na tratích 750 m plavání, 25 km cyklistiky a 4,5 km běhu. Absolutním vítězem závodu a tím i držitelem putovního Poháru starosty obce Holubov se stal Valtr Matěj z oddílu Triva Praha, na 2. místě se umístil Ťoupalík Libor z SK TT Kovosvit Tábor a na 3. místě Okleštěl Hynek z SK TT Kovosvit Tábor.
Za letošní organizaci závodu patří poděkování hlavně panu Dvořákovi z Českých Budějovic.
- redakce -
![]() |
O PŘÁTELSTVÍ
F. Bacon
Přátelství násobí radost a dělí žal.
A. L. Balling
Šťastný je, kdo má přátele, kteří ho neodepíší, protože je navštívil v nevhodné době a neodešel hned, když k tomu byla ta pravá chvíle.
O PRÁCI
L. N. TolstojO PEŇEZÍCH
Ten, kdo nic nedělá, má vždycky mnoho pomocníků.
A. L. Balling
Šťastný je, kdo seje a sází, ačkoliv není jisto, bude-li kdy sklízet.
L. A. Seneca- Marie Hrušková -
Co záleží na tom, kolik máš? Je přece ještě daleko víc toho, co nemáš.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
ZMIJE
A máme před sebou opět léto a problém uštknutí zmijí, jediným naším jedovatým hadem. Klasický popis naší zmije známe: had délky do 80 cm, trojúhelníkovitá hlavička a klikatá čára na hřbetě. Had je v panické hrůze před zveličeným ohrožením člověkem prakticky vyhuben, ale jsou lokality, kde se mu daří dobře, a tak např. na Šumavě prý dorůstá i do větší délky než se běžně popisuje. Smrtnost na uštknutí zmijí se u nás udává jednoprocentní s tím, že více jsou ohroženy děti a starší lidé. Děti proto, že dávka jedu je s ohledem na jejich váhu vyšší. A starší lidé proto, že často mívají soubory chorob, díky kterým žijí na hranici kompenzace a díky tomu snáze může dojít k selhání životních funkcí. Smrtnost balkánské zmije růžkaté, která se u nás nevyskytuje, je pětkrát větší. K úmrtí na uštknutí zmijí u nás již dlouhou řádku let nedošlo. Poslední medializovaný případ úmrtí po uštknutí zmijí nebyl v přímé příčinné souvislosti s tímto uštknutím.
Zmije užívá svého jedu k zabití své oběti před jejím požitím. A protože je člověk pro zmijí příliš velkým soustem, za obvyklých podmínek se snaží zmije před člověkem uprchnout. A tak člověk je uštknut zejména v sebeobraně, když zmije nemůže prchnout, protože si ji člověk nechtíc přidržel např. přišlápnutím ocásku. Jinak je tomu při plavání na rybníce či jezeře, kdy to co ční z člověka nad hladinou již je se zmijí (která také plave!) velikostně souměřitelnější. Tak se může zmije zakousnout člověku do ruky a omotat se mu kolem ní za účelem přidržení lapené oběti, protože nevidí, do jak velké oběti se pustila.
Abychom se nebáli sportovat, je dobré vědět, že u nás se vyskytující hadi, na rozdíl od mořských, plavou jen na hladině a nikoliv pod hladinou.
Jak vypadá zmijí uštknutí? V místě vpichu najdeme dvě bodné ranky po jedových zubech vzdálené od sebe asi jeden centimetr a někdy navíc další dva vpichy po prokousnutí zuby z dolní čelisti, které neinfikují jed. Místo vpichu neúměrně velikostí poranění bolí, otéká a zbarvuje se do modra v důsledku velkého krevního výronu způsobeného přítomností hemolytického jedu. Současně se rozvíjí i celková reakce, dochází k poklesu krevního tlaku a mdlobám. Rozvoj lokálních obtíží i celkové reakce závisí na místě vpichu, na možném přímém vpichu jedu do žilního systému a na dávce jedu, která není vždy přímo úměrná velikostí hada. Mladší zmije je schopna vpíchnout celý obsah jedového váčku, zatím co starší zmije vyprázdní své jedové váčky jen částečně.
První pomoc při uštknutí spočívá v brzkém uvedení pacienta do tělesného i duševního klidu v nenáročném prostředí. Nenecháme ho ležet na sluníčku! Asi deset centimetrů nad vpichem končetinu zatáhneme za účelem snížení odtoku jedu do organismu. Můžeme i provést povrchní proříznutí kůže v důvěře, že způsobeným krvácením část jedu vyteče ven. Doporučovaný výplach rány roztokem hypermanganu většinou nepřichází v úvahu, protože většina z nás běžně hypermangan po kapsách nenosíme, ale i proto, že efekt procedury je nevelký. Ránu bychom měli překrýt sterilním mulem nebo alespoň čistým kapesníkem. Doporučuje se po malých doušcích podat koňak, víno nebo černou kávu. Důvodem není pacienta opít, ale zklidnit! Černá káva může srdeční činnost posílit. A většinou zavoláme lékaře, abychom jeho osud nenechali na svých bedrech. Poslední dobou je první pomoc spočívající jen v uvedení pacienta do fyzického a psychického klidu uznávána odborníky za dostatečnou.
Aplikace hadího séra laikem není vhodná pro riziko náhlé, obtížně zvladatelné alergické reakce. Navíc dávno již je pryč doba, kdy hadí sérum bylo dostupné na každé hájence, zemědělském družstvu... Dnes bývá většinou dostupné jen v nemocnici. Sérum má smysl aplikovat do čtyř hodin po uštknutí. Pak je ale nutné sledování pacienta pro možnost nebezpečné alergické reakce. Přežití uštknutí zdravého dospělého člověka bez aplikace séra je nejspíše stoprocentní, ale většina z nás to přesto asi riskovat nebudeme při dostupnosti zdravotní péče u nás.
-MUDr. Bohumír Šimek-
![]() |
V minulém čísle nám paní Martina Churanová upekla a pro červnový Zpravodaj nám nabídla něco dobrého k obědu:
Halušky se zelím
Těsto: 5 větších brambor nastrouhat najemno (jako na bramborák), polohrubou mouku - tolik, abychom udělali tužší těsto, sůl, 1 vajíčko, trošku mléka
2 klobásy, 1 cibule, asi 112 kg kyselého zelí
Uvaříme zelí.
Zaděláme tužší těsto, které přes řidší síto strouháme do vroucí vody. Povaříme asi 3 minuty a scedíme. Stranou si dáme asi hrnek slité vody z halušek. Mezitím na másle usmažíme nadrobno nakrájenou cibuli a 2 pokrájené klobásy, přidáme uvařené zelí a halušky. Dle potřeby přidáme vodu, kterou jsme slili z halušek. Nakonec dozdobíme čerstvou petrželkou.
Halušky s tvarohem
Na másle usmažíme 1 větší cibuli, přidáme halušky, na které nastrouháme tvrdý tvaroh, vše smícháme a dozdobíme pažitkou a petrželkou.
Vepřové na pomerančích
1/2 kg vepřové kýty, 1 stroužek česneku, 1 velká cibule, sůl, pepř, olej, trochu vína, 3 pomeranče
Na oleji v pekáčku zpěníme česnek s cibulí. Maso opečeme, osolíme, pokapeme vínem. Když se alkohol vydusí, zakapeme pečeni štávou ze dvou pomerančů a podléváme vodou dokud se maso neupeče. Maso podáváme nakrájené na plátky s omáčkou a s pokrájenými plátky omytého pomeranče.
Příloha: rýže, krokety.
Za recepty děkuji a přeji dobrou chuť všem, kteří je vyzkoušejí.
![]() |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
K VÝZNAMNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU BLAHOPŘEJEME
![]() |
V noci z 1. na 2. června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.
Pozoruhodná planetka byla objevená na Kleti s pomocí nového dalekohledu KLENOT. Ten má průměr hlavního zrcadla 106 centimetrů a v provozu je od letošního března. Jeho název KLENOT je zkratkou pro kleťský teleskop pro sledování asteroidů a komet s neobvyklými drahami. Novou planetku nalezli astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá na snímku původně určeném pro měření jiného zajímavého blízkozemního asteroidu. Protože se však všechny pořízené snímky kontrolují, aby nebyla přehlédnuta žádná neznámá planetka či kometa, zaznamenali v zorném poli druhé, velmi rychle se pohybující těleso.
Objev ohlášený do centrály Mezinárodní astronomické unie v americké Cambridge potvrdili tu samou noc astronomové z Nového Zélandu a Kanady. Právě kombinace pozorování z tak vzdálených míst na zeměkouli umožnila spolehlivý výpočet dráhy planetky i její vzdálenosti od Země. Další noc přispěl ke sledování planetky i pozorovatel z Ondřejova u Prahy.
Nová blízkozemní planetka dostala mezinárodní označení 2002 LK. Z dosavadních pozorování lze odhadnout její rozměr na cca. 70 metrů, tedy asi tolik jako těleso, které způsobilo známou tunguzskou katastrofu.
Astronomové na jihočeské Kleti tak už ověřili, že jejich nový přístroj skutečně přispívá k hlubšímu poznání planetek a komet kroužících sluneční soustavou a vhodně doplňuje mezinárodní síť zaměřenou na identifikování těch, které by mohly ohrozit naši Zemi.
Další podrobnosti najdete na http://vvww.hvezcb.cz/2002lk.html
- Ing. Jana Tichá -
ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích a Observatoře Kleť
Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou Observatoří Kleť,
Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. +420 380 711 242 (Kleť)
tel. 038-6352044 (ČB)
fax 038-6352239
e-mail: klet@klet.cz
WWW: http://www.hvezcb.cz, http://www.klet.org
![]() |
Dějiny mapování jsou provázeny úsilím o dokonalé zobrazení mnohotvárnosti a plastičnosti území. Mapa je nejvěrnějším průvodcem krajinou, která při studiu vyvolává množství představ a slibuje nesčetná překvapení. Staré mapy jsou navíc pohledem do historie krajiny, kdy objevujeme staré názvy vesnic, lokalit a kopců, můžeme rozlišit staré a nové komunikace, rozrůstání vesnic a měst, ústup nebo rozšiřování lesních porostů. Naprostá většina map má vysokou výtvarnou hodnotu a kartografickou kulturu hodnou obdivu, zvláště ve vzájemném srovnání různých druhů zobrazení stejného území v průběhu staletí.
To měla na mysli Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les, když se rozhodla předložit přátelům přírody výsledky své dlouholeté sběratelské práce a dokumentování historického vývoje utváření krajiny. Příznivou okolností pro tuto práci bylo, že území Chráněné krajinné oblasti bylo součástí velkých dominií, nejprve rožmberského, později schwarzenberského, jejichž správa vyžadovala soustavné mapování. Všechny exponáty jsou dokonalými reprodukcemi originálů, které umožní dlouhodobé trvání výstavy. Nejcennější mapy poskytl Státní oblastní archiv Třeboň pobočka v Českém Krumlově a Ústřední archiv zeměměřictví a katastru v Praze.
Nejstarší, náznakové zobrazení našeho území v replikách Aretinovy mapy je téměř 400 let staré. Výraznou etapu kartografie uvádí slavná a krásná Zeměpisná mapa království Českého od J.Ch. Müllera z r. 1720 (viz obrázek), kde je poprvé jmenován Blanský les - Blansko sylva. Na podkladě této mapy bylo provedeno o téměř 50 let později 1. vojenské, tzv. Josefské mapování, kde už je výrazněji naznačena plasticita území, většina komunikací a urbanistické uspořádání vesnic a měst. Dalším posunem ve vývoji map bylo mapování tzv. stabilního katastru na základě trigonometrické sítě, které se provádělo na počátku 19. století a pro nás je významné přesnou dokumentací krajiny těsně před historickými změnami vlivem průmyslové revoluce. Na ně navazují technicky i graficky dokonalá mapová díla schwarzenberských inženýrů, z nichž vyniká Josef Falta. Návštěvníky jistě upoutá z tohoto období i podrobná mapa zámeckého parku v Červeném Dvoře v geometrickém uspořádání před jeho přeměnou na park přírodně krajinářský. Následuje ukázka map menšího měřítka od žitenického faráře a významného kartografa Františka J. J. Kreibicha, které jsou podobné speciálním mapám odvozeným z 2. vojenského mapování tzv. Františkova z poloviny 19. století. Třetí vojenské mapování, tzv. topografické sekce v dekadickém měřítku 1:25000, představuje poprvé přesný výškopis znázorněný vrstevnicemi, doplněnými šrafováním. Toto mapování se stalo podkladem známých vojenských map, speciálek v M 1:75000, používaných naší armádou ještě po 2. světové válce. Nové vojenské mapy po roce 1952 vyhotovené z leteckého snímkování, doplňuje družicový snímek. Tim se exponáty vymykají z rámce starých map a nakonec se představuje signální výtisk zcela nové turistické mapy, stínované s plynulým barevným odstupňováním výšek na základě digitálního modelu terénu.
- Vojtěch Storm, Správa CHKO Blanský les -
![]() |
![]() | ![]() |
KOKCIDIÓZA
Dalším velice častým onemocněním králíků je KOKCIDIÓZA. Je to nejčastější parazitární onemocnění a může způsobovat značné ekonomické ztráty v chovu. Setkáváme se s ní prakticky v každém chovu a kokcidie jsou pravidelným nálezem také u divokých králíků. Je samozřejmé, že užitkové chovy jsou promořeny mnohem více než zvířata chovaná individuálně v domácnosti. Kokcidiózou onemocní králíci všech plemen a věkových kategorií v průběhu celého roku. Nejvnímavější jsou odstavčata ve stáří 6-7 týdnů, ale mohou onemocnět i třítýdenní mláďata. Pro mláďata jsou hlavním zdrojem nákazy dospělé samice, které většinou již klinicky neonemocní. Dále je šíření nemoci možné různými cestami jako kontaminovaným krmivem, vodou, ošetřovateli, chovatelskými pomůckami apod. Přenos z divokých králíků je možný zeleným krmivem, hnojením králičím trusem a následným krmením zelenou pící, nákupem zvířat z nehygienických chovů apod. Predispozicí pro vypuknutí klinické kokcidiózy v chovech jsou zejména náhlé změny krmiva, výkyvy teploty, zvýšená vlhkost prostředí a jiné oslabující faktory. Oocysty (lidově řečeno vajíčka kokcidií) mohou být pasivně přenášena i v trusu ptáků, myšovitých hlodavců a možná i hmyzem. Existuje několik druhů kokcidií (až 14), které parazitují v trávicím traktu králíka. Většina z nich prodělává svůj vývoj hluboko ve sliznici střeva, kde vyvolávají těžké katarální až difteroidní záněty, dochází k těžkým poruchám trávení, k vyčerpávání organismu až k úhynu. Při pitvě jsou pravidelným nálezem bělošedá popřípadě šedožlutá ložiska velikostí až několika milimetrů.
Tyto změny jsou nejčastěji vidět v tenkém střevě, méně v tlustém a slepém střevě.
U jaterní formy kokcidiózy jsou změny zjistitelné na povrchu jater jako žlutavá, šedá až šedobílá ložiska. Při silné infekci dochází k celkovému zbytnění jater a těžkým poruchám při tvorbě a vylučování žluči, následným trávicím poruchám a celkovému onemocnění. Mezi typické příznaky střevní kokcidiózy patří apatie, nechutenství, rychle se vyvíjející tympanie (nafouknutí), při akutním průběhu průjem, někdy i s příměsí krve. Dostavují se bolesti břicha, skřípání zuby, zvyšuje se příjem tekutin, slinění. U jaterní formy jsou příznaky podobné. Králíci, kteří překonali akutní fázi onemocnění, mohou získat určitý stupeň imunity v dalším období. V dospělosti onemocní králíci střevní kokcidiózou zřídka, např. v důsledku výrazného oslabení organismu. Naproti tomu jaterní forma může vést k úhynu i u starších zvířat. Velice důležitá je léčba. Používají se preparáty z řad sulfonamidů. Aplikují se v nápoji ve dvou až třídenních cyklech s 2-3denní přestávkou. Po absolvování léčby nesmíme zapomenout na tzv. ochrannou lhůtu pro lidský konzum takového masa. Většinou je ochranná lhůta až 15 dnů. Úspěšně vyléčení králíci jsou většinou proti nové infekci už imunní. Ještě bych chtěl dodat, že léčba má efekt jen když je zároveň zaveden hygienický režim v chovu, tj. krmítka a napáječky nesmí být znečištěny trusem, klece musí být čisté a suché a trus pravidelně odstraňován. Některé chemické látky jako například 10% roztok čpavku mají toxický účinek na oocysty a jsou používané při desinfekci klecí a nástrojů, které přicházejí do styku s trusem.
- MVDr. Peter Pavčík -
![]() |
Dne 25. května 2002 byly slavnostně uvítáni do života noví občánci. Původně bylo pozváno pět chlapečků a pět holčiček, ale 1 malý se omluvil, že přijde až povyroste, a tak nebyly strany vyrovnané. Nicméně pan starosta přivítal do života i do obce devět občánků a na další vítání jsou již připraveni další tři. O zpestření slavnostního vítání se postarala paní Jaroslava Němečková s dětmi ze základní školy, které připravily skutečně krásné vystoupení.
Byli přivítáni: Nikolka Svobodová, Lucinka Šturmová, Terezka Vacková, Dominik Bíca, Markétka Němečková, Jiřík Havel, Pavlík Mařík, Alenka Honestchlágerová a Frantík Foltin.
-MS-
![]() |
Otevírací doba od 3. června 2002
pondělí 9.00 - 12.30 13.30 - 17.00
úterý 9.00 - 12.30
středa 9.00 - 12.30 13.30 - 17.00
čtvrtek 9.00 - 12.30 13.30 - 15.00
pátek 9.00 - 12.30 13.30 - 16.00
Svůj účet však můžete ovládat kdykoli i mimo uvedené hodiny prostřednictvím našich služeb přímého bankovnictví:
SERVIS 24 Telebanking | služba, která Vám umožní být v kontaktu s Vaším účtem prostřednictvím telefonu a realizovat běžné bankovní operace či získávat aktuální informace, které potřebujete pro řešení Vašich finančních potřeb. |
Internet Banking | služba umožňující bezpečnou komunikaci s bankou pomocí osobního počítače. |
GSM Banking | služba, která Vám umožní obsluhovat svůj účet prostřednictvím mobilního telefonu. |
![]() |
ZUBNÍ ORDINACE
ORDINAČNÍ DNY:
úterý: 8.00 - 12.00 13.00 - 14.30
čtvrtek: 10.00 - 12.00 13.00 - 17.30
Pacienti se mohou objednat v tyto dny osobně nebo telefonicky. Mimo ordinační dny mohou být ošetřeni pouze po telefonické domluvě.
tel.: 741 319
mobil: +420 602 155 212
adresa: MUDr. Miroslava Mašková, praktická zubní lékařka, Holubov 143, 382 03 Křemže
Smluvní pojišťovny:
Všeobecná zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Česká národní zdravotní pojišťovna, Oborová pojišťovna bank a pojišťoven
Pacienti pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny mohou být ošetřeni pouze za přímou platbu.
Sbor dobrovolných hasičů Krásetín a obec Holubov pořádají
dne 6. července 2002 od 14.00 hodin
u příležitosti 60. výročí tragické události v Krásetíně vzpomínkovou slavnost.
Po oficiální části a bohoslužbě slova bude v Krásetíně na návsi vyhrávat dechová hudba.
Srdečně zveme všechny
přijďte si poslechnout pěknou dechovku, popovídat a zavzpomínat pod krásetínskou lípu.
Upozornění
Dovoluji si oznámit, že Lékárna pod Kletí bude v týdnu od 8. - 12. července 2002 ze zdravotních důvodů zavřena
Váš lékárník
Redakce Holubovského zpravodaje přeje všem dětem pěkné prázdniny
a ostatním čtenářům příjemnou dovolenou plnou sluníčka a dobré pohody.
Další informace :
Observatoř Kleť
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Holubov - průvodce obcí a okolím
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce 3
INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov |
Holubovský zpravodaj |