| ARCHIV | 2006 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červen 2006 - Číslo 6 - Ročník 16 |
| ARCHIV | 2006 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červen 2006 - Číslo 6 - Ročník 16 |
Ze zasedání rady a zastupitelstva obce |
Dne 15. května 2006 se na své 78. schůzi sešla rada obce. Kromě kontroly usnesení zastupitelstva z 24. 4. 2006 byly projednány tyto záležitosti: Zrušení vyhlášky o Fondu rozvoje bydlení a jeho nahrazení "Obecně závaznými pravidly pro použití fondu rozvoje bydlení", které umožní disponovat jeho prostředky bez limitujících požadavků státu (RO odsouhlasila záměr s tím, že bude předložen zastupitelstvu obce), žádost o vybudování chodníku u čp. 203, 204, 205 Křemže (RO odsouhlasila žádost s realizací podle finančních možností obce), žádost o povolení přístupové cesty přes původní zimní stadion v Křemži a její právní zajištění formou věcného břemene (RO nedoporučila ZO variantu přístupové cesty přes prostor bývalého zimního stadionu a doporučila řešit tuto žádost přístupem z ul. Krumlovské, rovněž přes pozemky v majetku obce Křemže), žádost o pronájem pozemků pro zahrádku v Chlumu na druhé straně komunikace od pekárny Ignáců (doporučeno ke schválení s tím, že je nutno nejdříve geodeticky identifikovat hranice pozemků v terénu). Dále starosta seznámil RO s přeloženými doklady Tělovýchovné jednoty Sokol Křemže pro vyúčtování dotace z obecního rozpočtu na podporu sportu (bez připomínek), s přípravou 15. ročníku Křemežského veletrhu a jeho doprovodnou akcí "100 let elektrické energie v Křemži", s aktuálním stavem prací na rekonstrukci silničního průtahu Křemží a mostu mezi Chlumem a Křemží.
Dne 29. května 2006 se na své 79. schůzi sešla rada obce a zastupitelstvo obce. Kromě kontroly plnění úkolů ze zápisu z 24. 4. 2006 a 15. 5. 2006 byly projednány následující záležitosti: Zrušení vyhlášky o "Fondu rozvoje bydlení" a její nahrazení "Obecně závaznými pravidly pro použití fondu rozvoje bydlení" (souhlas ZO), opětovné projednání žádosti o zřízení chodníku u čp. 203, 204, 205 (bude řešeno dle finančních možností obce), opětovné projednání žádosti o zřízení přístupové cesty přes prostor bývalého zimního stadionu v Křemži (ZO zamítlo variantu přístupu dle žádosti a doporučuje řešit přístup z ul. Krumlovská), opětovně projednalo žádost o pronájem zahrádek v Chlumu (ZO souhlasí s doporučením rady obce, zajištěno je fyzické zaměření hranic pozemků), žádost o majetkoprávní vypořádání pozemků při vjezdu do Křemže proti ul. Lomená (ZO požaduje úpravu návrhu řešení tak, aby byla zachována možnost parkování automobilů a tím odlehčení dopravního zatížení ul. Lomená), žádost společnosti E-ON o povolení položení zemního kabelu pro napojení pozemku v Chlumu na el. energii na výjezdu z návsi na Holubov (odsouhlaseno), žádost České pošty, pobočka Křemže na úpravu otevíracích hodin (ZO odsouhlasilo návrh nových otevíracích hodin, které jsou navrženy dle potřeb zákazníků), žádost o změnu pásma hygienické ochrany čistírny odpadních vod Křemže pro možnost výstavby rodinného domu (po předložení měření, výpočtu a vyjádření správce ČOV byl návrh odsouhlasen). Nejdůležitějším bodem bylo rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky na stavbu "Rekonstrukce školní kuchyně a jídelny ZŠ Křemže". Na základě vyhodnocení výběrového řízení na veřejnou zakázku komise jmenované ZO bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto o přidělení veřejné zakázky nejvhodnějšímu uchazeči. O rozhodnutí byli uchazeči informováni a v současné době běží zákonná lhůta k jejich vyjádření.
V bodě různé pak zastupitelé projednávali dokončení rekonstruované části hřbitovní zdi a zajištění veřejného pořádku v obci zejména v nočních hodinách.
Ing. Troup Josef - starosta
|
Rekostrukce silničního průtahu a náměstí v Křemži |
Vážení spoluobčané, čtenáři Křemežska, dovolte abych Vás opět informoval o aktuálním postupu prací na rekonstrukci silničního průtahu a náměstí v Křemži.
V současné době pokračují práce na úseku od křižovatky ulic Budějovická, Krumlovská a Spojovací až k objektu pošty na náměstí. Podkladní vrstvy nové vozovky jsou prakticky dokončeny, položeno je nové vedení veřejného osvětlení a rozhlasu, takže již zmizely nevzhledné vzdušné kabely, které křižovaly celou ulici. V nejbližších dnech budou postaveny nové sloupy veřejného osvětlení, které tak jednotně budou pokračovat od vjezdu do Křemže, až po náměstí. Pokračuje pokládka zámkové dlažby chodníků, takže zhruba v polovině června by měl být celý úsek od začátku Křemže až po náměstí hotov i s finálními asfaltovými povrchy.
Právě chodníky jako pěší trasy již dnes podávají obrázek o výsledné podobě nové komunikace a zvláště nového uspořádání prostoru před zdravotním střediskem. Jeho původní uspořádání neumožňovalo předpisové dopravní řešení a současně i bezpečné vedení pěších tras. Tři komunikace, ul. Budějovická, Školní a Na Vyhlídce zde ústil do dopravně nedefinovaného prostoru, kde se dopravní předpisy řídily spíše místní zkušeností. Nové řešení jasně definuje všechny jednotlivé komunikace, přednosti, rozhledové úhly, odstraňuje maximálně možně závadu nepřehledného nájezdu do úseku od bývalé prodejny masa směrem na náměstí a zároveň řeší bezpečné pěší trasy pro naše školáky, návštěvníky lékařů, obchodů, obyvatel i návštěvníků této i vzdálenějších částí Křemže.
V prostoru náměstí pak pokračuje výstavba opěrných kamenných zídek, které budou s dřevěným zábradlím oddělovat 2 úrovně parkovacích ploch. Provádění parkovacích ploch bude realizováno na dvě části tak, aby bylo pokud možno částečně zachováno parkování před prodejnou Jednoty. Celková přehledná situace úprav náměstí je stále více než rok vyvěšena na úřední desce před radnicí a zde si může případný zájemce podrobně prohlédnout výsledný cíl rekonstrukce celého prostoru náměstí.
Ing. Troup Josef - starosta
|
Výstavba nového mostu Křemže - Chlum |
Není to tak dávno, co jsem na stránkách Křemežska informoval o přípravách na realizaci nového mostu mezi Křemží a Chlumem. Dnes je tato realizace již skutečností.
Dne 24. května proběhlo ze strany Jihočeského kraje jako investora stavby předání staveniště dodavateli stavby. Prvními kroky bylo zajištění objížďkových tras schválených odborem dopravy a dopravním inspektorátem Policie ČR. V praxi to znamená, že na hlavní objížďkové trase Holubov - Chlum přes Bořinka byly provedeny vysprávky lokálních výtluků, zřízeno bylo několik výhyben, neboť touto trasou povede obousměrná osobní a autobusová doprava a dopravní obslužnost ZD Křemže. Tato trasa bude znamenat po dobu realizace stavby, která se předpokládá do konce listopadu 2006, velkou zátěž pro obyvatele Holubova a Chluma, které touto cestou prosím o pochopení a děkuji jim za jejich toleranci.
Součástí dopravních opatření je i probíhající vyspravení lávek z Chlumu do Křemže, které musí být vybaveny předpisově vysokým oboustranným zábradlím.
Již mnohokrát jsem odpovídal na otázku, zda by nebylo možné ponechat starý most po dobu rekonstrukce a teprve po výstavbě nového tento zbourat. Bohužel taková možnost neexistuje, neboť nový most je sice navržen v nové trase, nicméně ve své části na chlumské straně potoka navazuje na trasu původního, tzv. inundačního mostku a zejména v trase starého mostu je přes koryto potoka celá řada inženýrských sítí jako kanalizace, vodovod, plyn, telekomunikační kabely, které je nutno přeložit. V prostoru výstavby se dále bude pohybovat i speciální stavební technika, jako např. vrtná souprava pilot, kterých se u nového mostu bude dělat 8 o průměru 90 cm. To všechno znemožňuje využít stávající konstrukci mostu pro i provizorní propojení Křemže s Chlumem.
Vážení přátelé, děkuji za pozornost kterou jste věnovali výše uvedeným řádkům, budeme Vás i v dalších vydáních Křemežska informovat o postupu prací na těchto 2 významných stavbách. Zároveň opět prosím o pochopení a toleranci všech problémů, které z realizace těchto staveb pro Váš život vyplývají.
Děkuji, s úctou Ing. Troup Josef - starosta
|
Výsledky voleb 2006 do Parlamentu ČR |
Jak jsme volili
| KŘEMŽE | CHLUM | STUPNÁ | |
| ZDRAVÝ ROZUM | 0,11 % | 0,9 % | 0,68 % |
| BALBÍNOVA POETICKÁ STRANA | 0,00 % | 0,3 % | 0,00 % |
| PRÁVO A SPRAVEDLMOST | 0,22 % | 0,6 % | 0,00 % |
| NEZÁVISLÍ | 0,44 % | 0,6 % | 1,36 % |
| KORUNA ČESKÁ | 0,11 % | 0,3 % | 0,00 % |
| ODS | 43,82 % | 39,0 % | 41,09 % |
| ČSSD | 25,36 % | 21,9 % | 24,00 % |
| SNK | 1,22 % | 2,6 % | 2,05 % |
| UNIE SVOBODY | 0,44 % | 0,6 % | 0,68 % |
| STRANA ZELENÝCH | 6,78 % | 6,7 % | 4,10 % |
| KSČM | 9,01 % | 10,9 % | 13,70 % |
| KOALICE PRO ČR | 0,00 % | 0,3 % | 0,00 % |
| NÁRODNÍ STRANA | 0,10 % | 0,6 % | 0,00 % |
| KDU ČSL | 10,56 % | 11,4 % | 11,00 % |
| NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ | 0,66 % | 0,0 % | 0,00 % |
| ROVNOST ŠANCÍ | 0,11 % | 0,6 % | 0,00 % |
| PRAVÝ BLOK | 1,00 % | 2,6 % | 1,36 % |
|
Zprávy z Dívčího kamene |
V minulém týdnu měl Dívčí kámen možnost přivítat kromě mnoha jiných milých návštěvníků i návštěvy nejen milé, ale i odborně významné.
Ve středu 17. 5. navštívili hrad zástupci CHKO Blanský les, paní Ing. arch. Kamila Žifčáková, krajinářka, a paní Mgr. Marcela Paloudová, botanička. Stěžejním tématem byl soulad prací na hradě s pohledem pracovníků CHKO a vymezení jejich postupu. Bylo dohodnuto, že vítaným přínosem pro prostředí zříceniny je odstranění náletových dřevin v prostorách hradu, včetně těch, které svými kořeny destruktivně působí na zdi a hradby hradu, a opětovné pokosení trávy v prostoru latránu. Probrána byla i důležitá zákonná ustanovení týkající se CHKO a především přírodní rezervace Dívčí kámen. Pracovnice CHKO Blanský les ocenily práci, která byla doposud vykonána, a zejména si pochvalovaly ekologickou cestu, kterou zvolilo pár našich stálých pomocníků - vypásání. Stádečko 6 koz se skutečně neúnavně činí.
V sobotu!!! na hrad přišla na plánovanou pracovní schůzku vedoucí oddělení památkové péče MÚ Český Krumlov paní Markéta Tošovská, DiS, která vykonává státní správu z hlediska památkové péče na hradě Dívčí kámen. S ní byly projednány záležitosti týkající se plánovaných záchranných prací na hradě, jejich správný postup z hlediska legislativy i časové nutnosti, vhodná zabezpečení nebezpečných míst, možnosti využití odborné pomoci úřadu a získávání zkušeností od nadšenců z dalších míst, kde se již v podobných činnostech dosáhlo výrazných pokroků. Nelze si odpustit přání: Kéž by všichni úředníci ve státní správě......
S další - tentokrát neplánovanou návštěvou - jsme se setkali v sobotu odpoledne. Byla jí velká skupina dětí a mladých lidí z turisticko tábornických oddílů Budějovicka a jejich akce nazvaná Vězeň pětilisté růže. Po prvotním vzájemném překvapení - že hrad změnil vlastníka, a tím prochází i dalšími změnami včetně vstupného, a že přijde skoro stovka dětí, které si z hradu chtějí udělat kulisu pro svoji hru - se však vše vysvětlilo, došlo k dohodě a nutno dodat, že děti si hru užily stejně jako v dřívějších letech. Hrad získal nejen určitý příspěvek na svoji údržbu, ale děti věnovaly část svého času pomoci při úklidových pracích nejen po své hře, což pro ně bylo každoroční součástí programu, ale i prací navíc, kdy pomohly se vším, co bylo v daný okamžik zapotřebí. A věřte, že nějakých pracovitých 180 rukou, které ochotně kmitají celou hodinu, je už pěkně znát. A tak se původní drobné rozčarování přerodilo ve vzájemné pochopení, radost na obou stranách a příslib podobného setkání v příštím roce.
Celou akci pod hlavičkou Rady dětí a mládeže Jihočeského kraje organizovalo občanské sdružení Azimut pod vedením pana Vladimíra Kubáta.
Poslední zmínka patří kultuře.
O víkendu 15. a 16. července proběhnou na hradě rytířská klání, středověké trhy a jiné atrakce. Více bude uvedeno na zvláštních plakátech.
Termín koncertu pana Štěpána Raka byl dohodnut na sobotu 26. srpna na podvečerní hodiny. Věříme, že tím potěšíme všechny milovníky zábavy a umění i příznivce hudby.
Uvítáme veškeré vaše návrhy na kulturní programy, které by zpestřily život na hradě a přinesly hradu užitek a návštěvníkům radost.
Kontakty
Obecní úřad Křemže (tel. 380 741 205)
Zdeňka Tučková (775 213 959, tucko@volny.cz)
|
Červen |
| 1. 6. | Den dětí | |
| 2. 6. | Den pozemního vojska | |
| 4. 6. | Mezinárodní den nevinných dětských obětí agrese | |
| 5. 6. | Světový den životního prostředí | |
| 5. 6. | Den rozvoje a vzdělávání dospělých | |
| 8. 6. | Mezinárodní den oceánů | |
| 12. 6. | Mezinárodní den za odstranění práce dětí | |
| 14. 6. | Světový den dárců krve | |
| 15. 6. | Mezinárodní den odpůrců vojenské služby | |
| 16. 6. | Den afrického dítěte | |
| 16. 6. | Evropský den židovské kultury | |
| 17. 6. | Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští | |
| 20. 6. | Světový den uprchlíků | |
| 21. 6. | Den květů | |
| 21. 6. | Evropský den hudby | |
| 21. 6. | Mezinárodní den trpaslíků | |
| 23. 6. | Světový den házené | |
| 24. 6. | Světový den osteoporózy | |
| 26. 6. | Mezinárodní den boje proti drogám | |
| 26. 6. | Mezinárodní den podpory obětem násilí | |
| 27. 6. | Den politických vězňů | |
| 27. 6. | Světový den rybářství | |
| 27. 6. | Světový den diabetiků | |
| 27. 6. | Světový den sdělovacích prostředků | |
| 3O. 6. | Den armády |
|
Jak došlo k zavedení veřejného elektrického osvětlení v Křemži (dříve České Křemži) |
ROK 1905
Křemže jako městys měla povinnost mít po setmění osvětlené hlavní ulice a náměstí. Dělo se to pomocí svítilen s petrolejovými lampami, jak bylo tehdy ještě běžně zvykem. Nejbližší velké město - České Budějovice mělo tehdy obecní plynárnu a veřejná prostranství byla osvětlována stejně jako domácnosti svítiplynem. Ani Český Krumlov si takové osvětlení pro velikou nákladnost nemohl dovolit.
Ve schůzi obecního zastupitelstva se dne 24. května 1905 uvažovalo o tom, jak veřejné osvětlení zlepšit. Proto starosta (tehdy se říkalo "měšťanosta") vyžádal nabídku firmy Casl z Prahy na zavedení osvětlení pomocí acetylénových svítilen. Radní (náměstek starosty) mlynář Josef Čížek navrhoval osvětlení elektrické. Proto byli starosta Jan Stožický a radní Josef Čížek radou obecního výboru pověřeni, aby se informovali, jakého osvětlení se kde užívá a jaké jsou s tím zkušenosti. Tak se stalo, že starosta Stožický a radní Čížek dojeli do Písku do nejbližšího města, kde tehdy již měli zavedeno osvětlení elektrickým proudem.
V té době dolehla těžká krize na malé mlýny, a to z toho důvodu, že konkuroval dovoz levné mouky z Kanady a také z "Uherska", kromě toho vyrůstaly modernější konkurenční velkomlýny a také družstevní mlýny. Proto některé malé mlýny přecházely na jiné výroby, jako pily, soustružny dřeva, výrobu dřevité vlny, nebo se zaměřily na zemědělskou produkci apod.
Proto i Josef Čížek využil té okolnosti, že Křemežský mlýn přiléhá těsně k obci a rozhodl se doplnit mlýn instalací malé vodní elektrárny.
ROK 1906
Dne 7. února 1906 předložil mlynář a radní Josef Čížek obecnímu zastupitelstvu návrhy, že by ve svém mlýně zařídil menší elektrárnu, kdyby obec zajistila odběr elektrického proudu a jeho rozvod po obci.
Rada byla obecním zastupitelstvem pověřena, aby s Josefem Čížkem uzavřela smlouvu a aby požádala firmu Ing. František Křižík z Prahy o vypracování projektu a rozpočtu na rozvod elektrické energie v Křemži. Dne 21. února 1906 byl návrh Josefa Čížka obecním zastupitelstvem schválen a obecní rada byla pověřena, aby s Josefem Čížkem uzavřela smlouvu. Mezitím firma F. Křižík vypracovala projekt a rozpočet a na základě toho byla s Ing. Křižíkem dne 26. března 1906 podepsána smlouva o provedení rozvodu elektrické energie v Křemži.
K provozu výroby a rozvodu elektrické energie byla nutná koncese, kterou vydávalo tehdy Okresní hejtmanství v Českém Krumlově. Koncese se vydávala jen osobám s průkazem odborné způsobilosti. Proto musel Josef Čížek jít do učení k firmě Ing. Křižík do Prahy (duben až červen 1906), a tak obdržel Křižíkem podepsaný výuční list a poté obdržel od Okresního hejtmanství v Českém Krumlově příslušnou koncesi pro výrobu a rozvod elektrické energie v Křemži.
Mezitím probíhala výstavba elektrárny ve mlýně i rozvodné sítě po obci poměrně rychle. Mně bylo tehdy 4 a 1/4 roku (narodil jsem se 23. 4. 1902), a tak se přirozeně na vše, co se sběhlo kolem stavby elektrárny, nepamatuji. Pevně se mi však vryla do paměti tato událost. Tehdy pomáhal při stavbě František Roh - tesař, který ten rok nejel na práci do Německa, když byla práce doma. Když se instalovalo vrchní vedení rozvodné sítě, bylo třeba rozvinovat kola měděného drátu tak, aby se neutvářely smyčky. Proto si Roh dal kolo měděného drátu na ramena tak, že jeho usměvavá hlava vyčnívala ze středu kola a pak se sám otáčel jakoby tančil a tím se drát odvíjel z kola, aniž by dělal smyčky. A přitom, jak se otáčel, si Roh pozpěvoval. Je pochopitelné, že se toto nezvyklé "divadlo" všem nám dětem nesmírně líbilo a vrylo se nám trvale do paměti.
Tak byla vybudována malá vodní elektrárna a rozvod elektřiny v Křemži pro napájení tehdy 10ti pouličních světel a pro tehdy 6 soukromých odběratelů. Lidé tomu moc nevěřili a také peněz bylo málo! Práce šla proto "rychle od ruky" a přiblížil se den zahájení provozu.
Dne 1. srpna roku 1906 přijel do Křemže sám Ing. František Křižík, a toho dne večer vlastnoručně zahájil provoz elektrárny a rozsvítil veřejné elektrické osvětlení v Křemži! Při té příležitosti Křižíkův montér rozsvítil k slavnostnímu zahájení elektrického osvětlování Křemže na střeše školní budovy na náměstí silnou obloukovou lampu, jejíž oslnivý jas vzbudil úžas v celém okolí Křemežské kotliny, takže prý přijeli i někteří požárníci v domnění, že ve Křemži hoří.
Jak jsem již výše uvedl, bylo mi něco málo přes 4 roky, a proto se přímo na to vše do podrobností nemohu
pamatovat. Moje matka mi však často o tomto významném okamžiku jak pro naši rodinu, tak i pro naši obec vyprávěla (otec nám padl ve válce, když mi bylo 13 roků). Říkala, že jsem se po celou dobu výstavby elektrárny batolil kolem Křižíkova montéra a při spouštění elektrárny, že jsem se točil kolem ing. Křižíka, který mne prý upoutal svým plnovousem a sledoval jsem, jak manipuloval ve strojovně na rozvodné desce. Tu prý mne znenadání F. Křižík zdvihl a ukazoval mi voltmetr a ampéry na rozvaděči a pak prý i řekl: Já jsem František, ty jsi také František - já jsem elektrotechnik a tak ty budeš také elektrotechnikem"!
A Ing. F. Křižík měl pravdu. Ani nemohl předpokládat jak se jeho proroctví více než splnilo!
Výše uvedené se opírá o dostupné doklady, moji paměť, o vyprávění mých rodičů i dědů.
- František Čížek, Praha -
Poznámka redakce: tento článek přijměte jako pozvánku na prohlídku mlýna a elektrárny, která se uskuteční u příležitosti sta let zavedení elektrické energie ve Křemži. Akce se bude konat jako doprovodný program Křemežského veletrhu 2006. Bližší informace přineseme v příštích číslech.
|
Představujeme osady |
Křemže - Chlum
Jednou z největších osad obce Křemže je Chlum. Ve 191 číslech popisných žije 490 občanů. 254 mužů a 236 žen, mají celkem 107 dětí do osmnácti let. Také cizinci tu mají velké zastoupeni, žijí zde totiž 3 Rakušané, 4 Ukrajinci, 1 Holanďan a 5 Kazachů.
Sbor dobrovolných hasičů v Chlumu byl založen 17. září 1904. V současné době má 60 členů, nejstarší je František Bednář, který se narodil v roce 1919, starostou je Václav Bürger. Hasiči pořádají v zimě tradiční ples, který je velmi oblíben. K dlouholeté činnosti sboru patří také pořádání Chlumfestu. Letos se koná 1. 7. 2006. K tanci i poslechu ve stanu na návsi bude hrát Šumavanka, pro děti bude připraven tradiční dětský den, požární útok předvede družstvo žen i družstvo mužů a večer bude diskotéka.
Na katastrálním území Chlumu mimo jiné houby byl nalezen smržovec Otthův, Gautieria otthii Trog., který patří mezi vzácné houby, stejně jako loupavka mřížkovitá, Hysferangium separabile Zeler. Také květnatec Archerův, Clathrus archeri Dring. a hvězdovka límečková Geastrum striatum DC. Z chráněných rostlin je zde zastoupena dřípatka horská.
Geologické podloží tvoří granulit a serpentinit (hadec). Na hadcové zvětraliny se váží druhotné nerosty, nejznámější jsou opály, které se nalézají u Otmaně a na Bořinkách. Elektrifikace Chlumu byla provedena v roce 1926 z elektrárny pana Z. Stibrala z Dívčího kamene a o dva roky později, v roce 1928 bylo zavedeno veřejné osvětlení.
Od roku 1929 je Chlum napojen na skupinový vodovod Chlum - Křemže - Chlumeček. V Chlumu se v posledních 15 letech staví nejvíce rodinných domů z celé obce Křemže, a to díky soukromým iniciativám. Z Chlumu jsou do obecního zastupitelstva zvoleni 3 členové: Václava Bartošová, Jana Cipínová a Jaroslav Novák.
- Bor, Bür -
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
Poznávejme plemena psů |
Saluka neboli perský chrt
Saluka je jedno z nejstarších plemen a pochází z Malé Asie. Předkové saluky jsou stejní jako u ostatních orientálních a afrických chrtů. Různá plemena se vyvinula v nestejných klimatických podmínkách. Na Sahaře je to azavak - chrt kmene Tuaregů, který má velmi krátkou srst, v severní Africe krátkosrstá sluga, v Malé Asii hladkosrstá saluka a dlouhosrstá saluka. Více na sever se chová středně osrstěný afgánský chrt typu Bel-Muray a ve studených horách Afganistánu silně osrstěný afgán.
Jedno arabské přísloví říká "Saluka není pes, ale dar od Alaha pro naše potěšení a potřebu". Tím je vyjádřen vztah Arabů k těmto krásným psům. Možná název saluka vznikl od slova - salaka - což znamená nejen dobře vychovaný člověk, ale též čistokrevný pes. Psy hlídací a toulavé pojmenovávají Arabové slovem "kelb".
Hlídací pes je považován za nečistého a nesmí vstoupit do obydlí Arabů. To neplatí pro saluku, která patří spolu s koněm a velbloudem k nejcennějšímu majetku a těší se velké úctě. Saluka žije v části určené pro ženy, dostává to nejlepší krmivo a vychovává se jako dítě. Platí zde pravidlo - nejdříve pán domu, potom saluka a nakonec ženy a děti. Když je chladno a vlhko, nosí saluka přikrývky, které jsou bohatě vyšívané a zdobené.
Saluku nebylo možné koupit, ale pouze získat jako dar. Beduíni velmi pečlivě hlídali, aby nedošlo ke spáření saluky a hlídacího psa - kelb. Rodokmeny se nezapisovaly, ale předávaly se pouze ústně z generace na generaci. Saluky se chovaly hlavně pro lov gazel a antilop. Jako každý chrt patřily saluky k živitelům kmene. Saluky se vozily na koních a teprve když byla zvěř blízko, beduíni je vypustili. Saluky lovily ve skupinách, zvěř dohnaly, zastavily tím, že překously šlachy na zadních nohách v místech těsně nad patou. Velmi úspěšným se jevil lov se sokolem. Nejprve se vypustil sokol a když našel zvěř a kroužil nad ní, to byl signál pro saluku, aby se rozběhla tím směrem. Ještě stále se v Arábii tímto způsobem loví.
Do Evropy se dostaly saluky v době křižáckých výprav a v roce 1874 byli do anglické plemenné knihy zapsáni první dva jedinci.
Saluka je nádherný elegantní pes, který se vyskytuje ve formě krátkosrsté a dlouhosrsté. Jako každý chrt nemá saluka pach, její srst je hladká, až hedvábná a je velmi čistotná. Je to pes poměrně klidný, málo štěká a miluje měkká, teplá místa na gauči, v křesle apod. Není psem hlídacím, nemá bouřlivé projevy přízně, je jaksi uzavřená do sebe, a proto mnoha lidem takové povaha nevyhovuje. Má silné pouto ke své rodině a ke svému pánovi, což nedává tolik najevo. Dožívá se vysokého věku až 15 roků. Vyžaduje velmi kvalitní krmení s vysokou energetickou hodnotou. Je nesmyslné saluky cvičit, protože poslouchá jen proto, že chce, ale nikoliv proto, že musí.
Nikdy nesmíme zapomenout, že je to pes, který se tisíce roků šlechtil na samostatnou práci při lovu, a proto je velmi inteligentní, dokáže se v každé situaci samostatně rozhodnout, loví očima, má výborný sluch a schopnosti, které jsou někdy nad naše chápání. Saluka nikdy nepatří do kotce - tak, jako žádný jiný chrt!!!!!!!!!!!!!!!!
Saluka miluje volný pohyb, který ji můžeme dopřát ve formě coursingu, dostihů, což je jakousi náhradou za lov. Na zahradě je třeba mít vysoký plot a dobře zabezpečený proti podhrabání. Saluka je schopna vyhrabat velkou jámu, protože ve své domovině se v takových děrách ochlazuje před slunečním žárem pouště. Lovecký pud je u těchto zvířat velmi silný, a protože loví očima, rozhodně jí neujde nic, ani papírek poletující ve větru. Saluka se nehodí pro každého. Byla vždy ozdobou paláců a má plné právo i dnes ležet tam, kde celá staletí přebývala - vedle svých pánů a vládců na místech nejvyšších.
Snoubí se v ní krása Orientu, odvaha lovců, moudrost věků, ladnost pohybu a vždy zůstane klenotem pouště, který nás uchvacuje svou originálností.
|
Houby v zahradách a ulicích Křemže |
Pokračování z minulého čísla.
Zajímavou skupinou jsou také houby rostoucí v přírodě na lesních okrajích, resp. v lese (především listnatém). Jsou to vesměs druhy žijící v těsné mykorhitické symbióze (tj. látkové výměně mezi podhoubím a kořenovým vlášením) s určitými dřevinami. Jsou to z hřibovitých např. KOZÁK BŘEZOVÝ, HŘIB KOLODĚJ a HŘIB DUBOVÝ (lípy), HŘIB ŽLUTOMASÝ (BABKA) a podobný HŘIB ČERVENÝ (ten se vyskytuje již poměrně vzácně - našel jsem jej ve dvou letech u kostela). Pod okrasnými borovičkami v zahradách rostou KLOUZEK ZRNITÝ a KLOUZEK OBECNÝ, v pozdním podzimu svého času (před vyřezáním křovin) pod modříny v ulici Krumlovské ŠŤAVNATKA MODŘÍNOVÁ (drobná žlutá houbička).
Z dalších hub lupenatých na těchto stanovištích jsem zjistil nepoživatelné nebo jedovaté (nikoliv smrtelně) HOLUBINKU PARKOVOU a HOLUBINKU HŘEBENITOU, MOCHOMŮRKU ČERVENOU, PORFYROVOU A TLUSTOU, RYZEC ŠEREDNÝ, BEDLU OSTROŠUPINNOU a záludnou ČECHRATKU PODVINUTOU (poměrně častou), která ještě ve čtyřicátých letech minulého století byla např. profesorem VŠZLI Kavinou doporučována k domácké výrobě houbového výtažku a nakládání do octa. Teprve o čtvrtstoletí později však bylo zjištěno, že sice neobsahuje žádné vysloveně toxické látky, které by vyvolávaly přímou otravu, ale alergen, který po požití (zvláště nedostatečně tepelně zpracovaných plodnic) vyvolává v těle tvorbu protilátek, které současně způsobují rozpad červených krvinek (hemolýzu) a vážně tak ohrožují zdraví. Dobré jedlé druhy jsou zde BEDLA ČERVENAJÍCÍ (ve formě "zahradní") často v kopřivách či trsnatá LÍHA KLUBČITÁ. Na vyšších vrstvách opadaného listí, zejména v závětří u plotů, se vyskytují pozdně podzimní ČIRŮVKA FIALOVÁ a STRMĚLKA MLŽENKA, na travnatých místech MECHOVKA OBECNÁ a později TMAVOBĚLKA OBECNÁ. Rostou zde i houby vřeckaté, zvláště na holých místech bez porostu, případně kolem pařezů - ŘASNATKA HNĚDÁ a zbarvením nápadná MÍŠENKA ORANŽOVÁ, na navážce u "Starosťáku" SMRŽ ŠPIČATÝ.
Jistě by se další druhy mohly najít např. ve školní zahradě a zahrádkách soukromých, kam jsem se mohl zatím dívat jen přes plot.
Závěrem tohoto příspěvku ještě pro pořádek poznamenávám, že vzhledem k jeho pouze informativnímu charakteru jsem neuváděl odborné názvy, u českých jmen jsem vycházel z práce autorů Veselý - Kotlaba -Pouzar: "Přehled čs. hub" (Academia, 1972).
- Ing. Vlastislav Vaňas -
|
O bylinách (a o zdravíčku) |
Byliny jsou pro nás důležité z mnoha hledisek. Rozradostňují naše oči svými barvami, náš nos svými vůněmi a naše ústa svou chutí.
Můžeme je používat na čaj pro běžné pití, jako prevenci k různým nemocem, nebo s nimi i léčit.
Osvěžující a léčivé jsou bylinné koupele. Příroda nabízí mnoho bylin, kterou můžeme použít jako divokou zeleninu. Pokud trápí vaše tělo nebo duši nějaký nezmar, stačí vyběhnout ven a na zahrádce nebo v blízkém okolí luk a lesů si můžete nasbírat pomocníky proti nezmaru.
Je důležité, abychom byliny sbírali ve správném čase. Zachovají si tak spoustu účinných látek.
Nadzemní části rostlin sbíráme v hodinách dopoledních a většinu z nich při slunečním počasí.
Podzemní části rostlin (kořeny, oddénky) sbíráme v čase odpoledním a pokud možno bez slunečních paprsků. Nejlépe, pokud je pod mrakem, a to na jaře a na podzim.
Pár tipů pro vás:
Je dobré, obstarat si atlas rostlin nebo herbář, abyste snadno rozpoznali byliny, které Vám mohou pomoci.
Na běžné pití, v průběhu celého roku si můžete nasbírat v přírodě listí maliníku, ostružiníku a jahodové listí. Také můžete použít listí z černého rybízu, které máte na zahrádce. Možná, že právě na vaší zahrádce je spousta sedmikrásek, které činí člověka ještě lepším, než je.
Pokud nekvete, je možné sbírat listí jitrocelů nebo mladé lístky z břízy. Tolik o bylinách všeobecně.
Začátkem května, kdy málo pršelo, několik lidí pocítilo alergii na pyly. Některým se tato alergie projevila poprvé a ti, kteří s ní zápasí každý rok, si s ní vědí rady po svém.
Alergie je nemoc, kdy je oslabený imunitní systém. Existuje několik bylin - lépe řečeno bylinných směsí, které pomohou, ale každý si může pomoci i tím, že maximálně omezí cukry a mléčné výrobky. Cukry nebo sladkosti všeobecně podporují růst plísní ve střevech, čímž velmi oslabují imunitní systém. Dále překyselují organismus, což opět dává zelenou oslabení a nemoci.
O tom, že mléčné výrobky zahleňují organizmus, vyšlo už spousta článků. Zatěžují játra, a proto je nutné, aby se bez nich alergici obešli.
Takže s chutí na byliny. Lesy a louky čekají s otevřenou náručí, že si natrháte z její krásné a zdraví prospěšné květeny.
- gaudi -
|
Fotbalisté Křemže v květnu |
B třída:
Z. Koruna - Křemže 2:3 (1:0)
Další z existenčních zápasů nezačal pro Křemežské šťastně, když po opatrném nástupu inkasovali z první vážnější šance domácích dorážkou nekrytého Andrejca.
Druhý poločas začali Křemežští aktivněji a na těžkém terénu se prosadili již v 51. minutě. Pas Chromého prodloužil hlavou Brabec směrem na domácí branku, míč dostal nečekaný odskok a skončil v síti 1:1. Po vyrovnání bylo hostů najednou plné hřiště. V 63. minutě šel další střílený centr Chromého do vápna, hlavou prodloužil K. Rolník na nabíhajícího Anderleho, který si již v podobných situacích umí poradit - 1:2. Dokonalý obrat pak přinesla 73. minuta, kdy se do vápna domácích vřítil Novák, byl faulován Duškem a kopala se penalta, kterou Kouba s přehledem proměnil - 1:3. Domácí stačili už jen ze standardky Sirovým v 80. minutě korigovat na 2:3 a Křemežští vezli velice důležité tři body.
Křemže: Ševčík, K. Rolník, Stráský, Anderle (85. Čižmar), L. Rolník, Chromý, Kouba, Novák, Brabec, Štindl, Procházka.
Křemže - V. Brod 1:2 (0:1)
Derby o šest bodů rozehráli lépe Křemežští a už ve 3. minutě měl první tutovku Anderle, hlavičkoval ale po centru Chromého zblízka mimo. Hosté naopak po čtvrthodině z první šance udeřili. Vápnem se proháčkoval Harenčák, zpětnou přihrávkou našel volného Bäumla, který pohodlně trefil odkrytou branku - 0:1. V dalších minutách pak přišel festival neproměněných domácích šancí, když se znovu neprosadil Anderle a dvakrát ze sóla neuspěl ani Brabec.
Domácí se dočkali až v 68. minutě, kdy z přímého kopu propálil houštinu těl Kouba na 1:1. Domácí kapitán však musel vinou zranění vzápětí střídat. Rozhodující momenty potom přišly v úplném závěru, kdy se oba týmy nespokojily s bodem a hrály vabank. Vyplatilo se to hostům. Tutovku Bäumla ještě gólman Ševčík kryl, ale v poslední páté minutě nastavení už kapituloval, když po rohu napálil odražený míč přesně k tyči Krauskopf - 1:2.
Křemže: Ševčík, Stráský, Kouba (69. Filip), Procházka, Štindl, Novák, K. Rolník, Chromý, L. Rolník (46. Šulc), Anderle, Brabec (70. Čižmar).
Křemže - Římov 2:2 (1:0)
Křemežští nezvládli ani dohrávku a v dalším zápase ze spodku tabulky doma jen remizovali. Rychlé vedení přišlo už v 8. minutě, kdy hosté zahráli v šestnáctce rukou a z penalty se Kouba nemýlil (pozn. - byla to jeho 99. mistrovská branka v křemežském dresu) - 1:0. V jen průměrné partii se pak další klíčové momenty odehrály v poslední čtvrthodině.
Hosté měli po změně stran více ze hry a v 75. minutě po chybě domácí obrany nadvakrát překonal Ševčíka osamocený Maršán - 1:1. Křemežští mohli kontrovat za dvě minutky, ale Chromý ze sóla zakončoval jen do náruče brankáře. V 80. minutě se ovšem krásně zpoza vápna do šibenice trefil Procházka na 2:1. Naděje na tříbodový zisk potřebný k záchraně ale vydržela jen pět minut, když hosté vybojovali roh, po kterém Kučera hlavičkou pod břevno stanovil konečný výsledek - 2:2.
Křemže: Ševčík, Šulc, Filip, Procházka, Štindl, L. Rolník (46. Čižmar), Kouba (76. Troup), Chromý (89. Linha), K. Rolník, Anderle, Novák.
Č. Krumlov B - Křemže 2:1 (1:0)
Na těžkém vodou nasáklém terénu se v první půli hrála oboustranně opatrná bojovná partie s minimem šancí. Tu první z kategorie větších ovšem domácí Slavojáci ve 27. minutě využili a šli do vedení hlavičkou Vařila.
Do druhé půle ovšem vstoupili daleko aktivněji Křemežští. Po deseti minutách z dobré pozice pálil Chromý a domácími obránci tečovaný míč šel těsně vedle. V 67. minutě hosté podnikli další z nadějných kontrů, do vápna se z úhlu probil střídající Brabec, ale v tísni mířil také mimo. A za další dvě minuty tu bylo už stokrát řečené a omšelé nedáš - dostaneš. Domácí měli výhodu standardky, trestný kop zahrával Matoušek a prudký centr za přihlížení křemežských zadáků i gólmana usměrnil hlavou zblízka Čermák na 2:0. Hosté ale nerezignovali a v závěru si vynutili velkou převahu. V 82. minutě po pěkné kombinaci zprava centroval K. Rolník a odražený míč napálil bez přípravy do šibenice Novák na 2:1. Víc však už hosté i přes několik nadějných standardek nestihli a z okresního města odjeli s prázdnou.
Křemže: Ševčík, Stráský, Filip, Procházka, Šulc, Novák, Kouba (71. Anderle), Chromý, L. Rolník (78. Bartoš), Štindl (60. Brabec), K. Rolník.
H. Planá - Křemže 1:1 (0:0)
V dohrávaném derby potřebovali Křemežští pro oživení nadějí na záchranu zabodovat a po opatrné čtvrthodině si také vytvořili dobré šance. V 19. minutě chyboval domácí stoper, míče se zmocnil Chromý, šel sám na branku, ale podél vybíhajícího Štěrby namířil mimo. Za další minutku hosté krásně zakombinovali, L. Rolník zpětnou přihrávkou namazal Novákovi, jeho bombu ale zastavilo břevno. Hornoplánští přidali až v závěru poločasu, kdy tvrdě z vápna pálil P. Schönkypl, ale Linha vyrazil a skvělým zákrokem si poradil i s dorážkou Nowaka.
Stejně jako konec poločasu pak domácím vyšel i úvod půle druhé. Po osmi minutách zahrával P. Schönkypl trestný kop a nekrytý V. Ryneš nechytatelnou hlavičkou od tyče do branky otevřel skóre - 1:0. Křemežští ale nerezignovali a dál hrozili z brejků. Po jednom z nich pálil těsně vedle Novák a za chvíli z dobré pozice přestřelil i střídající Bartoš (nahradil v první půli zraněného Štindla). V 71. minutě se už hosté radovali, ale branka Anderleho po centru Kouby nebyla uznána pro ofsajd. Na druhé straně se znovu zaskvěl Linha (chytal poprvé na jaře za áčko), když kryl tutovku Ryneše. Skóre se podruhé měnilo až dvě minuty před koncem, kdy Křemežští - vzhledem k počtu šancí i sympatickému hernímu projevu - zaslouženě vyrovnali. Hosté se dostali do přečíslení, Anderle přiťukl Novákovi, který bombou z vápna vymetl šibenici - 1:1.
Křemže: Linha, Šulc, Filip, Procházka, Štindl (26. Bartoš), L. Rolník, Chromý, Kouba, K. Rolník, Anderle (90. Ševčík), Novák.
Křemže - Včelná 2:1 (0:0)
S vědomím důležitosti existenčního duelu sestupem ohrožených týmů začali Křemežští doma opět hodně zakřiknutě a celý poločas měli výrazně navrch hosté. Při dvou tutovkách Včelenských ovšem vždy zachránil brankář Linha a udržel naděje domácích do druhé pětačtyřicetiminutovky.
Ta už byla v podání domácích o něčem jiném. Křemežští se ujali vedení v 55. minutě, kdy střídající Brabec našel přesným centrem ve vápně Anderleho, který umístěnou střelou k tyči otevřel skóre. Agilní Brabec pak byl i u důležitého momentu v 70. minutě, kdy jej hostující stoper fauloval ve vápně a sudí nařídil penaltu. Po několikaminutové strkanici a protestech hostů si míč na desítku postavil Novák a s rutinou čtyřicetiletého mazáka zvýšil na 2:0. Za zmínku jistě stojí, že to byl dvoustý(!) mistrovský gól historicky nejlepšího křemežského kanonýra v kariéře. V závěru opět aktivnější hosté stačili už jen v nastavení snížit dorážkou střídajícího Kříže na výsledných 2:1 - a cenné body zůstaly doma.
Křemže: Linha, Stráský, Filip, Procházka, Šulc, L. Rolník, Chromý (87. Čižmar), Bartoš (46. Brabec), K. Rolník, Novák, Anderle.
Okresní soutěž
15. kolo: Rožmberk - Křemže B 3:1 (2:0), za hosty: K. Rolník.
Dohrávka 12. kola: Frymburk B - Křemže B 3:2 (1:0), za hosty: Anderle 2.
16. kolo: Křemže B - Hořice 4:0 (2:0), branky: P. Kouba 2, Červenka, Klinkl.
Dohrávka 13. kola: Křemže B - H. Dvořiště 1:0 (0:0), branka: Schuster.
17. kolo: Černá - Křemže B 0:2 (0:1), branky: Klinkl, M. Chromý.
18. kolo: Křemže B - V. Brod 3:0 kontumačně (hosté nepřijeli).
OP žáci:
Dohra 14. kola: Křemže - Frymburk 0:8 (0:5).
18. kolo: Chvalšiny - Křemže 1:1 (1:1), za hosty: Žáček.
Dohra 15. kola: D. Dvořiště - Křemže 2:0 (1:0).
19. kolo: Křemže - Nová Ves 0:5 (0:2).
Dohra 17. kola: Křemže - V. Brod 0:1 (0:0).
20. kolo: Větřní - Křemže 1:3 (1:1), za hosty: Benda, Kolář, Zborník.
|
Badminton |
Stává se již tradicí, že badmintonisté místní TJ Sokol Křemže využívají státních svátků k propagaci svého oblíbeného sportu tím, že umožní sehrát v tělocvičně ZŠ Křemže - tedy na "svých domácích" kurtech turnaj i těm, kteří s badmintonem nemají velké zkušenosti. Vždy na podzim - 17. listopadu - se hraje již tradiční "Turnaj pro neregistrované". A novou tradicí se stává, že v době květnového svátku 8. 5. hrají svůj turnaj mladí badmintonisté místního oddílu a jejich rodiče (kteří mají jen minimální zkušenost s opeřeným míčkem a badmintonovou raketou).
Tento typ turnaje, který se zatím nehraje nikde jinde v republice (a snad ani ve světě), nejen propaguje badminton. Je zejména vzácnou příležitostí ukázat rodičům mladých hráčů, jak náročným a kvalitním sportovním odvětvím se jejich děti zabývají. Teprve vlastní zkušeností ocení námahu, kterou jejich ratolesti musí vynaložit, aby dokázaly zkrotit neposedný míček. Děti pak oceňují odvahu rodičů, se kterou podstupují náročná klání na kurtech, při kterých nedostatky v technice úderů nahrazují bojovností a snahou. Pro pořadatele z badmintonového oddílu pak nejradostnější bývají chvíle, kdy si rodiče a děti skládají poklony navzájem za předvedené výkony a děkují za pěkné chvíle organizátorům.
Posledního turnaje pořádaného 8. 5. 2006 se zúčastnilo osm týmů. Šest zúčastněných žáků trénuje na křemežských kurtech, dvě dvojice přijely z Českých Budějovic. Družstva složená z žáka "badmintonisty" a rodiče "amatéra" se utkávala ve střetnutích, kde hrály děti proti sobě, rodiče proti sobě a střetnutí končilo čtyřhrou. Osm přihlášených dvojic vylosovali pořadatelé do dvou skupin, ve kterých týmy hrály proti sobě každý s každým. První dvě dvojice z každé skupiny postoupily do "Finále A", kde se utkaly o konečné prvenství a pořadí na prvním až čtvrtém místě. Dvojice ze třetího a čtvrtého místa ve skupinách pak hrály ve "Finále B" o konečné páté až osmé místo. Už souboje ve skupinách se vyznačovaly kvalitními souboji mladých hráčů a snahou rodičů vyrovnat se svým ratolestem. Čtyřhry pak často rozhodovaly o konečném výsledku.
V odpoledním "Finále B" pak nejvíce badmintonového umění prokázala dvojice rodiny Studených, kterým postup do "A" finále unikl o pověstný vlásek. Zejména mladá Nela dokazovala, že badminton umí a tatínek Rudolf jí zdatně sekundoval. Celkově tedy skončili Studených na pátém místě. Šestí byli zástupci Českých Budějovic - Pavel a Jana Markovi. Sedmé místo patří dámskému páru Anežce a Lence Zákosteleckých z domácího oddílu, které odvedly bojovný výkon až na hranici fyzických možností. Plno sil stál turnaj i dvojici na osmém místě ve složení Láďa (i on trénuje na našich kurtech) a Božena Němcovi z Brloha. Ve finále "A" se v posledních střetnutích utkaly týmy o konečné umístění. O třetí příčku bojovali Jindrové Kukačové (ten mladší z nich je nejen velkou nadějí křemežského badmintonu, ale byl i nejmladším hráčem turnaje). Soupeřem jim byli "Budějčáci" Pavel a Michal Markové. Ti uplatnili v rozhodující čtyřhře svoji výškovou převahu a sílu a vybojovali třetí příčku. Pro Kukače ale čtvrté místo je úspěchem. O celkové vítězství se utkaly dvě zkušené domácí dvojice - Robin a Ivan Študlarové a Jitky Zimmermannovy. I když nešlo o prémie a medaile, hrálo se o čest. A to musí galantnost stranou, Študlarové nedali soupeřkám šanci. Takže při vyhlašování vítězů získaly Zimmermannovy krásné druhé místo. Študlarové už podruhé v tomto turnaji zvítězili. Gratulujeme.
Dr. V. Koudelka
|
Stolní tenisté Sokola Křemže míří mezi okresní elitu |
Stolní tenisté Sokola Křemže míří mezi okresní elitu - ohlédnutí za nedávno skončenou sezónou okresní soutěže stolních tenistů, kde měl Sokol Křemže v ročníku 2005/06 dvojnásobné zastoupení - áčko a béčko.
Tým A Sokola Křemže v celém ročníku 05/06 okresní soutěže kráčel suverénně za postupem a utrpěl pouze jedinou porážku (8:9 ve Velešíně). To však již bylo za rozhodnutého stavu, kdy bylo jasné, že Křemežští postupují mezi okresní elitu - do přeboru. Za celou sezónu si to jistě zaslouží, což uznávali i jejich soupeři. Jen pro zajímavost - ještě loňský účastník okresního přeboru z Bujanova utrpěl v posledním kole v krásetínské herně, kde Křemežští hrají domácí zápasy, debakl 0:17, což jasně ukazuje sílu suveréna OS.
Podle turnajových a přátelských zápasů s týmy okresních a krajských přeborů Křemežští pro další ročník myslí v přeboru na klidný střed tabulky. Tajně pak doufají, že by mohli bojovat o účast v první čtyřce, i když respektují sílu ostatních ostřílenějších týmů.
Tým B Sokola Křemže se letos s okresní soutěží seznamoval. Některé jeho výsledky ale dávají naději pro příští ročník. Při chuti hráčů béčka trénovat a zlepšovat se lze říci, že jistě budou patřit k těm lepším týmům okresní soutěže. Hráč áčka Jaroslav Opelka: "Chtěli bychom poděkovat Obecnímu úřadu v Holubově za pronajmutí krásetínského sálu a dále Sokolu Křemže za nákup dvou nových stolů, když ty staré již nebylo možno používat."
V sobotu 13. května 2006 uspořádal oddíl stolního tenisu Sokola Křemže na závěr úspěšné sezóny turnaj pro pozvané hráče, na kterém se představili zástupci Loučovic, Přídolí, Zubčic, českobudějovického Orla, Milevska a samozřejmě domácí Křemže. Vítězem se stal přídolský Roman Vochozka, který ještě letos hrál třetí ligu v Prachaticích. Druhý byl téměř domácí Jan Hůlka z Krásetína, hrající za Zubčice krajskou soutěž. Třetí místo obsadil přídolský Jan Cipín, hrající krajský přebor. Z našeho oddílu byl nejúspěšnější Jiří Reitinger, který porazil Ivana Sruku z Orla ČB, což bylo zřejmě největší překvapení turnaje. Vítěz si odvezl putovní pohár. Na turnaji si všichni účastníci chválili zázemí a příjemnou atmosféru v Krásetíně a již teď se těší na druhý ročník.
Autor: Jaroslav Opelka (zpracoval Karel Vosika)
Fotografoval Karel Vosika
První družstvo Sokola Křemže, které s bilancí 24 výher a jediné porážky suverénně vybojovalo prvenství v OS 2005/06 a postoupilo do okresního přeboru pro příští sezónu.
Na snímku zleva: Jiří Reitinger, Jaroslav Opelka, Nguyen Van Duong, Zbyněk Kudláček a kapitán Štefan Streit (chybí Martin Dobrovodský)
|
"Klášter Zlatá Koruna - klášter, který má zvuk" |
Tímto vyjádřením by se dal charakterizovat po létech rekonstrukce objekt, ve kterém od roku 2003 vždy od srpna do začátku října probíhá Královský hudební festival.
Tento rozsáhlý areál, který jako by stál po léta stranou dění a čekal na svoji dobu, se nyní rozeznívá hudbou na různých místech. Není snad místo, kde by hudba nevyzněla v plné její kráse, ať už je to Křížová chodba, Rajský dvůr, koncertní sál, Kapitulní síň, klášterní kostel. Zvuková krása hudby je ještě umocněna prostředím, kde se odehrává. Mnohé koncerty se konají pouze za svitu svíček a přenášejí nás tak do historických dob života v klášteře, do tajuplného vnitřního klidu.
Letošní již 4. ročník bude ve znamení 250. výročí narození W. A. Mozarta. Na zahajovacím koncertě festivalu 5. srpna 2006 se souborem Czech Moravian Virtuosi vystoupí naše přední houslová interpretka Gabriela Demeterová. Na programu zazní Divertimento D dur, Houslový koncert A dur a Symfonie g moll KV 183. Ti, kteří znají Formanův film "Amadeus", si za zvuků této symfonie jistě vybaví dramatickou vstupní scénu filmu, kterou právě hudba této symfonie doprovází. Letos poprvé se také rozezní hudba ve vstupním sále opatství, neboť zde vystoupí 8. srpna Pražské kytarové kvarteto.
Významnou událostí bude partnerský koncert 10. srpna. V Dolním Rakousku již bezmála 30 let probíhá festival Allegro Vivo a v letošním roce jejich úplně první vystoupení bude právě na našem festivalu i se světovou premiérou skladby. Se souborem Academia Allegro Vivo vystoupí světové špičky interpretačního umění. Dirigentem bude Bijan Khadem-Missagh, umělecký ředitel rakouského festivalu. Na oplátku bude jeden z našich zářijových festivalových koncertů s Filharmonickým orchestrem České Budějovice, mezzosopranistkou Karolínou Berkovou a dirigentem Davidem Švecem reprízován na nádvoří zámku ve Weitře.
Tímto se dostává klášter do popředí zájmu i v zahraničí, a tím i obec a mikroregion. Věříme, že tyto aktivity budou přínosem pro místní ubytovatele, a nejen pro ně. Vize využití kláštera v souladu s jeho někdejším posláním a s ohledem na tradici významné školy, která zde kdysi byla, se od letošního roku naplní Mezinárodními mistrovskými houslovými kursy. Povede je náš houslový virtuóz Bohuslav Matoušek, který také v rámci festivalu vystoupí. Mnozí z obyvatel Zlaté Koruny a okolí si ve druhé polovině srpna jistě všimnou zvýšeného počtu houslistů. Kdo z Vás se bude chtít přijít podívat na zahájení této nové aktivity, je již teď zván na 14. srpna ve 20 hodin do koncertní síně. Jedním z našich cílů je, samozřejmě kromě kvalitní výuky, i vytvoření přátelské atmosféry pro studenty a jejich okolí, aby se sem rádi vraceli a aby pojem klášter Zlatá Koruna se stal novým fenoménem. Kdo z vás letos navštívil 2. května koncert v kostele, kde vystoupil 100členný pěvecký sbor složený ze zpěváků Chrámového pěveckého sboru Velešín a japonského sboru Wasei-Kai, by se mohl těšit na závěr festivalu 8. října 2006. Zazní Mozartovo Requiem a na spolupráci se sejdou sbory z Čech a Rakouska a vytvoří těleso o cca 150 zpěvácích.
Královský hudební festival a České kulturní fórum o. s. si dávají za jeden z cílů přivést na koncerty a do jedinečných prostorů kláštera mladé posluchače a v rámci svých možností pomáhat kultivovat mladou generaci a rozvíjet společenský život. Proto jsme pro rodiny připravili nabídku vstupu pro děti a mládež do 15ti let zdarma. Je už jenom na rozhodnutí rodičů, jak naší nabídky využijí. Programová nabídka festivalu je samozřejmě mnohem širší než by obsáhl tento článek. Dalším z cílů je umístit pořádání některých koncertů i do jiných akusticky vhodných míst v okolí kláštera. Tím je rozhodně sál Radnice v Křemži. Proto také připravujeme vystoupení, kde by se využil i kvalitní klavír, který je zde k dispozici.
Koncerty festivalu můžete najít na www.krauskoncert.cz a uvedeme je souhrnně i v dalším vydání Křemežska. Uslyšíte-li v létě znít zvony klášterního kostela a vy budete poblíž a nebo ještě doma, neváhejte rychle přijít, určitě to bude znamenat, že se koná nějaký koncert. Těšíme se na vaši návštěvu.
Milan Kraus, ředitel festivalu
|
Ohlédnutí za počátkem měsíce května |
Dne 30. dubna, kdy se každý těší na stavění máje a pálení čarodějnic, se ve Křemži uskutečnilo neobvyklé setkání. Ti, co dali alespoň částečně před ohněm přednost kultuře, určitě nelitovali. Zavítal k nám totiž japonský sbor Wasei-Kai. Pěvecký sbor byl založen pod vedením dirigenta Kazunori Masudy v roce 1997 se zaměřením na realizaci duchovní hudby s cílem dosáhnout vysoké interpretační úrovně. Jádro sboru tvoří jak studenti hudební univerzity, tak i její dřívější absolventi. Pěvecký sbor Wasei-Kai má proto široké věkové rozpětí svých členů. Převážnou část repertoáru tělesa tvoří skladby s orchestrem - kantáty, oratoria, mše. Mimo to zařazují i skladby se sólisty a skladby japonských skladatelů. Sbor je vysoce ceněn za jeho schopnost vystihnout obsah realizovaných děl. V roce 2002 vystupoval s Rossiniho Stabat Mater v Karlových Varech a v Praze. V roce 2004 ve Varšavě v Polsku, kde přednesl Dvořákovu Stabat Mater a v roce 2006 u nás ve Křemži v sále radnice.
Tento koncert byl pro všechny příchozí zcela jistě neopakovatelným a nezapomenutelným zážitkem. Všichni také měli možnost poznat přívětivost našich japonských přátel na setkání, které se uskutečnilo po koncertu. Podívejte se na přiložené fotografie a pokuste se uhodnout, co byla pro Japonce největší atrakce.
- Bor -
|
Poděkování |
35 let jezdím na zahradu do Chlumu pod Kletí. Dne 23. 5. 2006 asi v 8:30 hodin jsem byl nakupovat potraviny v Jednotě na náměstí ve Křemži. Na odkládacím pultě jsem zapomněl položenou peněženku.
Chtěl bych touto cestou vyjádřit poděkování neznámé paní, která tuto peněženku našla a předala prodavačce. Zároveň děkuji i paní prodavačce za poctivé vrácení mé peněženky. Jsem v invalidním důchodu, "každá koruna je mi dobrá" (bylo tam 700,- Kč a další doklady).
Jsem rád, že pořád existují poctiví lidé. Ještě jednou moc děkuji.
- Václav Chamra -
Školní družina by chtěla poděkovat panu Filipu Noskovi z Radniční restaurace za sponzorský dar - stolní hru KROKODÝLÍ ŘEKA.
|
Francouzská kuchyně |
Francouzská kuchyně má pověst nejlepší a nejzdravější kuchyně na světě. Můžeme ji pokládat za vzor racionální výživy moderního člověka, a to s ohledem na hojnost zeleniny, libového masa, ryb, drůbeže, sýrů a ovoce, s minimálním množstvím tuků.
V Radniční restauraci jste mohli v rámci připravovaných kuchařských akcí ve dnech 5. - 7. 5. ochutnat tuto velice zajímavou a výbornou kuchyni. Na jídelním lístku nechyběl silný šnečí vývar podávaný s křupavým toastem, gratinované (pečené) mušle s vínem a bylinkovým máslem ozdobené barevnou zeleninou, grilované jehněčí medailonky nakládané v bylinkách, položené na dušené mladé karotce s čerstvou petrželkou, brokolicové pyré. Samozřejmě také šneci, a to připravovaní po burgundsku zapečení s bylinkovým máslem. Na závěr se podávala lahodná čokoládová pěna s likérem cointreau, kterou si můžete sami připravit dle následujícího receptu:
Ve vodní lázni necháme zvolna rozpustit 125 g jemné hořké čokolády (nejlépe 70 a více procentní), 50 g másla a 3 1/2 lžíce pomerančové šťávy. Potom vmícháme 2 1/2 lžíce kakaa a odstavíme. Zašleháme 2 žloutky a 1 lžíci pomerančového likéru cointreau (lze nahradit pomerančovou šťávou) a necháme vychladnout. Ve vychlazené misce ušleháme dotuha 100 ml smetany ke šlehání a přikrytou uložíme do ledničky až do dalšího použití. Ze tří bílků ušleháme tuhý sníh, přidáme 1 1/2 lžíce pískového cukru a šleháme, až je hmota hladká a lesklá. Lžící opatrně vmícháme sníh do vychladlé čokoládové hmoty. Ještě než vmícháme všechen sníh, přimícháme šlehačku. Pěnu rozdělíme do pohárů nebo ji dáme do větší mísy a asi hodinu necháme chladit. Před podáváním čokoládovou pěnu ozdobíme tenkými plátky pomeranče a kopečkem šlehačky. Dobrou chuť!
Jeden z pokrmů francouzské kuchyně budete moci ochutnat na kuchařské akci "To nejlepší" v naší restauraci ve dnech 16. - 18. 6. Těšíme se na Vaši návštěvu!
Tomáš Böhm, kuchař Radniční restaurace
|
Z ptačího světa |
Letošní zimní sezóna co do intenzity a délky trvání opravdu nešetřila a mnohým z nás se už mohlo zdát, že se jaro se svou mocí kouzelných proměn přírody letos někde zapomnělo.
Jakou radostí se pak stal skřivánčí trylek pro ty, kteří si uprostřed únorových závějí zoufali nad nekončícími mrazy, s jakým ulehčením jsme přivítali letošní první špačky poletující nad zasněženými budkami v zahrádkách! První dubnový den přinesla na křídlech první vlaštovka - a jaro je neomylně tu! Klapání zobáků zamilovaného čapího páru na hnízdě v zahradě pečovatelského domu ve Křemži to plně dotvrzuje. Ani vlna paniky kolem rozšíření ptačí chřipky na našem území nemohla radostnému návratu ptáků z dalekých zimovišť ubrat na kráse.
Všem, kteří přírodu kolem sebe vnímají otevřenýma očima, dokáže pozorování života ptáků přinášet obrovské potěšení. Drobné i větší, pěkně zabarvené a krásně zpívající či naopak zcela nenápadné, přesto mimořádně zajímavé tvory si člověk oblíbil už dávno. I mezi čtenáři Křemežska se jistě najde mnoho těch, kteří se rádi dovědí o životě v ptačí říši něco více. Jak se ptáci v našem okolí jmenují, kde žijí, čím se živí, jak zní jejich zpěv, jak žijí v létě a co se s nimi děje v zimě, jak pečují o svá mláďata, jsou-li užiteční a jak můžeme přispět k jejich ochraně. Otázek možná poněkud více, ne však tolik, abychom si je postupně nemohli v dalších číslech Křemežska zodpovědět.
A protože už v úvodu byla řeč o návratu ptáků ze zimovišť, povíme si o ptačím stěhování něco více. Vysvětlit, proč se někteří ptáci na zimu stěhují a někteří zůstávají svým hnízdištím věrni po celý rok, není vůbec snadné. U některých druhů je hlavním důvodem nedostatek potravy (například hmyzožraví ptáci by v chladném období jen stěží nalezli nějakou tu mušku či broučka), u jiných je důvodem například zkracující se den a úbytek slunečního svitu. Proč však někteří ptáci, jako třeba rorýs, opouštějí své domovy už koncem července, kdy je ještě dostatek potravy i dlouhý den? A proč třeba křivka hnízdí v zimním období, kdy je den velice krátký? Ornitologům (vědcům zabývajícím se výzkumem ptáků) se zatím na některé z těchto otázek nedaří nalézt uspokojivou odpověď. Jisté však je, že u různých druhů ptáků se uplatňují různé, často i značně odlišné vlivy.
Poměrně mnoho zajímavého už dnes víme o tom, kudy a jak ptáci táhnou (jistě jste i vy v posledních letech zaznamenali například úspěchy akce mapování migračních tras čápů bílých i černých a jeřábů popelavých pomocí družic nebo krátkovlnných vysílaček). Podstatným zdrojem informací o přesunech ptáků však zůstává tzv. kroužkování. Téměř ve všech zemích světa dnes fungují kroužkovací centrály, které se věnují odchytu a značení ptáků kroužkem na noze. Každý takový kroužek nese adresu kroužkovací stanice a pořadové číslo. Jen v Evropě se každoročně takto označí statisíce ptáků, z nichž část je pak znovu odchycena na jiném místě, takže lze sledovat směr, rychlost tahu a zimoviště daného druhu. Jen si představte, že letošní zimu obdržela Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze informaci z Jihoafrické republiky; mladý surfař zde na pláži v ústí řeky jižně od Durbanu nalezl čerstvě uhynulého ptáčka s kroužkem N. museum Praha S 263903. Porovnáním s databází bylo zjištěno, že se jednalo o rákosníka zpěvného, kroužkovaného roku 2004 u Chudenína na Klatovsku, 9071 kilometrů od místa nálezu! Jedná se o vůbec nejvzdálenější nález našeho pěvce. (O zajímavostech ze subsaharské Afriky týkajících se zimování našich vlaštovek si povíme v příštím čísle.)
Obecně ptáky dělíme do tří skupin podle toho, zda se během roku převážně stěhují nebo zůstávají na jednom místě:
Tah většiny ptáků v Evropě probíhá zhruba ve třech hlavních směrech:
Ze severní a severovýchodní Evropy na jihozápad přes západní Evropu a Pyrenejský poloostrov, druhý směr je víceméně přímo ze severu na jih přes Itálii a Sicílii, třetí směr je jihovýchodní, vede přes Balkánský poloostrov a Malou Asii. Ke třem jižním tahovým cestám můžeme v Evropě připočítat ještě jednu, a to trasu západní. Někteří ptáci z pevniny přilétají pravidelně zimovat na Britské ostrovy. Jsou to nejčastěji populace špačků ze severozápadní Evropy.
Mnozí evropští ptáci zimují v jižní a jihozápadní Evropě, někteří v severní Africe, jiní zalétají až do tropů nebo dokonce, jak jsme viděli na příkladu nálezu uhynulého rákosníka, až do jižní Afriky. Někteří urazí denně až sto kilometrů, jiní však dokáží za den uletět mnohem více. Během tahu musejí ptáci také odpočívat a především opatřovat si potravu a někdy i potýkat se s nepřízní počasí. To vše může trvat několik hodin, ale i dnů až týdnů. Celý tah například až do jižní Afriky se tak protáhne až na několik měsíců. Ptačí cestovatelé se na svých zimovištích mohou nakonec prakticky zdržet jen pár týdnů a už se zase vydávají zpět na cestu k hnízdištím. Zpáteční cesty bývají většinou nepoměrně rychlejší (také mnohem více vyčerpávající), ptáky totiž zpět domů pohání silný hnízdní pud.
Některé druhy (např. špačci a pěnkavovití ptáci) táhnou ve velkých hejnech, zatímco pohyb většiny drobných ptáků je nenápadný a snadno unikne pozornosti. Někteří ptáci se stěhují za dne, jako vlaštovky, krkavcovití a pěnkavovití, jiní zase táhnou především v noci (např. pěnice a budníčci). Drozdi nebo konipasové uskutečňují své přesuny za noci i během dne.
Rychlost letu ptáků na tahu závisí mimo jiné na povětrnostních podmínkách (síla protivětru, vzestupné proudy teplého vzduchu) a může se pohybovat mezi 50 kilometry za hodinu (havran) až 80 kilometry za hodinu (špaček). Velmi zajímavou otázkou je, jak ptáci najdou svůj domov po cestě třeba až z rovníkové Afriky. Jak se na tahu orientují, co ovlivňuje jejich schopnost vrátit se přesně do míst odkud před několika měsíci odlétli?
Starší vědecké teorie zastávaly názor, že ptáci dokáží vnímat zemský magnetismus, s jehož pomocí rozeznávají světové strany (tedy cosi jako zabudovaný kompas). Novější je teorie o vlivu světla (směru či úhlu dopadajícího slunečního záření a postavení hvězd a měsíce). Tato teorie byla pokusně prokázána u mnoha druhů ptáků. Je například zajímavé, že ptákům stačí k orientaci i sluneční paprsky sporadicky dopadající skrze zataženou oblohu, přerušují však svůj tah při silné mlze.
Při orientaci v okolí hnízda se ptáci řídí především zrakem. Zdá se, že si do přesných podrobností zapamatují umístění hnízda a různé nápadné úvary v místech, kam zalétají za potravou. Mladí ptáci se učí poznávat okolí svého rodiště po vylétnutí, kdy se po určitou dobu zdržují s rodiči.
Ne všechny otázky týkající se orientace ptáků jsou však uspokojivě vysvětleny. Ukázalo se, že když byli ptáci chycení u svého hnízda odvezeni i několik set kilometrů daleko, dokázali se do svého domova po několika dnech opět vrátit. Do takové vzdálenosti přece ale nemohli krajinu znát a zapamatovat si tak důležité orientační body... Jeden špaček byl například letadlem dopraven 341 km severně od hnízda a vrátil se za několik dní; byl znovu odchycen a dopraven 500 km jižně od hnízda, po pěti dnech pak byl znovu zastižen u svého hnízda...
Ptáci, kteří se takto dostali do neznámého prostředí, se nepochybně museli zorientovat podle dopadajícího slunečního světla. Teorie o vlivu světla na schopnost ptáků orientovat se v okolním prostředí si však ještě vyžádá další pokusy a pozorování za pomoci nejmodernějších přístrojů. Do té doby nebude možné plně a uspokojivě vysvětlit všechna tajemství ptačí orientace a ptačího stěhování.
Vy však, milí přátelé opeřených obyvatel našich zahrad, polí a lesů, nemusíte se svým pozorováním a návštěvou zajímavých ptačích území čekat nikterak dlouho. S přibývajícím jarem máte možnost zapojit se do akce Vítání ptačího zpěvu každoročně pořádané Českou společností ornitologickou.
Přehled termínů vycházek za jarním ptačím zpěvem naleznou zájemci na internetových stránkách České společnosti ornitologické www.birdlife.cz. Doporučuji navštívit obé - jak stránky, tak i některou z naučných vycházek, na které jsou zváni všichni včetně dětí (např. blízké Vrbenské rybníky u Českých Budějovic nebo v okolí rybníka Dehtář).
Krásné jaro plné bohatých zážitků!
B. Kolaříková
|
Evropská unie a my |
V květnu letošního roku jsem měla možnost zúčastnit se tématického vzdělávacího programu EVROPSKÁ UNIE A MY, určeného pro ředitele škol Jihočeského kraje. Akci připravil Národní institut dalšího vzdělávání, pracoviště České Budějovice ve spolupráci s Cestovní agenturou ze Zlína. Záštitu nad programem převzala náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Ing. Bc. Marie Hrdinová. Celá akce byla zorganizována na pozvání poslance Evropského parlamentu, Mgr. Tomáše Zatloukala.
Společně s dalšími třiceti řediteli jihočeských mateřských, základních a středních škol jsem měla možnost navštívit Evropský parlament ve Štrasburku a Bruselu, prohlédnout si sídlo Rady Evropy ve Štrasburku, setkat se se zaměstnanci Stálého zastoupení České republiky i našeho kraje v Bruselu. Nechyběla ani návštěva sídla NATO v Bruselu.
Kromě návštěvy těchto zajímavých míst jsme si postupně vytvářeli konkrétnější představy o fungování evropských institucí, získali jsme nejrůznější informace pro potřeby vzdělávání našich žáků i informace o možnostech využití projektů EU pro rozvoj spolupráce škol i získávání finančních prostředků z fondů EU. Zvláště ředitelé středních škol ocenili navázání kontaktů a spolupráce s europoslanci pro přípravu obdobných vzdělávacích výjezdů svých studentů.
Vzhledem k tomu, že jsme pobývali ve vzdálených místech od našeho kraje, využili jsme cesty i k poznávání tamní kultury i zajímavých míst. Prohlédli jsme si významné i historické stavby Štrasburku i Bruselu. Obdivovali jsme charakteristické stavby evropských zemí v Mini-Evropě. Od letošního roku zde je možno nalézt i pražskou Staroměstskou radnici. Počasí nám bohužel nepřálo. Pro velkou mlhu jsme neviděli Brusel z Atomia. Cestou jsme se zastavili v překrásném a rozkvetlém Lucemburku. Jeden večer jsme strávili ve starém univerzitním městě Leuven v blízkosti belgické metropole a porovnávali život jejich studentů s našimi. Zpáteční cestu jsme ještě přerušili krátkou zastávkou ve Waterloo.
Pět dní jsme se vzájemně poznávali s novými kolegy, přijímali nové poznatky, znovu objevovali známá i neznámá místa Evropy. Ke skvělým zážitkům jistě přispělo i výborné organizační zajištění celého vzdělávacího programu. Pro Jihočechy byl prvním, ale jistě ne posledním. Stejnou možnost snad dostanou i další kolegové v příštím roce. Určitě si to zaslouží.
Dagmar Koubová
|
Proč končí některý tříděný odpad na skládce? |
Často lidé říkají: "Proč bych to třídil, vždyť oni to stejně zase sesypou na jednu hromadu na skládce." Máte pravdu - někdy se to opravdu děje. Ale proč?
Ing. Václav Kaifer (obr. 1), vedoucí provozovny společnosti Rumpold, s. r. o., která se stará o odpady na Táborsku, říká: "Volala nám paní, že náš šofér sice má auto na sklo, ale sype do něj i plasty. Nezdálo se nám, že by se šofér choval takto svévolně. Nakonec se ukázalo, že někdo nacpal PET lahve do kontejneru na sklo. Zavolal jsem té paní zpátky a poděkoval jí, že nás upozornila. Chyba byla ale v tom, že někdo v jejím okolí špatně třídil."
Ing. Kaifer tak upozornil na často se vyskytující problém: lidem je někdy jedno, kam co házejí. Jeho slova potvrdil také Jng. Josef Pešl ze Služeb města Český Krumlov, které svážejí odpady z Českého Krumlova a okolí: "V kontejnerech na sklo nacházíme sklenice - ale v nich jsou pořád ještě okurky. Nebo do kontejnerů lidé házejí zbytky jídel i uhynulá zvířata. S takto znečištěným obsahem kontejneru se nedá už nic dělat - všechno musí jít na skládku."
Jeden člověk, kterému je lhostejné, že vysypal koš s kuchyňskými odpady mezi vytříděné PET lahve, tak zkazí celý kontejner kvalitní suroviny.
Třídění se přes problémy zvyšuje
A jak lidé třídí? Svozové firmy potvrzují, že stále více. "Třídění se stále zvyšuje," říká Ing. Pešl. "Největší nárůst byl před 3 - 4 lety, ale i teď máme vytříděných složek stále více. Je to také tím, že před lety tzv. tvrdé plasty (obaly od šamponů a podobně) šly na skládku jako zbytkový odpad. Teď je už vytřiďujeme, protože jsme pro ně našli odběratele, který je umí zpracovat." (obr. 3)
V Táboře zjistili, že lidé na sídlišti třídí lépe, než v okolních obcích, ačkoliv obvykle tomu bývá spíše naopak. Ing. Kaifer však dodává: "Je to individuální. Jedna obec s tisícem obyvatel třídí dobře, druhá špatně. Nejhorší jsou obce, kdy mají lidi špatné zkušenosti se svozovými firmami. Převzali jsme odpadové hospodářství po jiných firmách v několika obcích, a všude nacházíme stejný přístup: lidi mají v sobě přesvědčení, že odpad sesypáváme dohromady. Léta jim to vysvětlujeme a stejně nám nevěří. Proč bychom investovali do různých kontejnerů (obr. 4), svozu, speciálních aut a třídicích linek, kdybychom odpad nakonec, po všech těchto operacích, sesypali na hromadu? My ty vytříděné odpady musíme prodat! A kdo nám nevěří, může se přijít podívat na naši dotřiďovací linku - jsme tam ráno, odpoledne, někdy i v sobotu, protože odpadů je tolik, že se to pomalu nedá stihnout."
Jak je vidět, na Táborsku i Českokrumlovsku se třídí stále více. Teď je třeba udělat ještě další krok - třídit dobře, aby úsilí lidí i svozových firem nepřicházelo vniveč.
|
Co se u nás děje - fotogalerie |
Stavění májky v Chlumu
Rekonstrukce pokračuje
Přípravy na rekonstrukci mostu Chlum - Křemže
|
I N F O R M A C E |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá ve dnech
středa až pátek:
| středa | 14. června 2006 | od | 12:30 | do | 17:00 h | |
| čtvrtek | 15. června 2006 | od | 12:30 | do | 16:00 h | |
| pátek | 16. června 2006 | od | 12:30 | do | 14:30 h |
ÚŘAD PRÁCE V ČESKÉM KRUMLOVĚ
Odbor státní sociální podpory
Úřední dny ve Křemži:
OZNÁMENÍ
Dne 19. června se v sále radnice uskuteční od 19.00 hodin
VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE.
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ
se koná ve středu 14. 6. 2006 v 16.30 hodin v sále Radnice.
Skautský oddíl Křemže pořádá dne 25. 6. 2006 ve 13.00 akci pro veřejnost
ORIENTAČNÍ ZÁVOD
"KŘEMEŽSKÝ STOPAŘ"
Zveme všechny děti, mladší v doprovodu rodičů.
Sraz je u klubovny pod lékárnou.
ZUŠ Český Krumlov, odloučené pracoviště Křemže zve
K ZÁPISU NA ŠKOLNÍ ROK 2006/07,
který se koná
14. 6. 2006 od 13.00 do 17.30 hodin.
Bližší informace na www.zus-ceskykrumlov.cz
KONCERT
V pondělí 12. 6. 2006 se bude na Radnici v 18.00 hodin konat
ZÁVĚREČNÝ KONCERT
žáků ZUŠ Český Krumlov - pobočka Křemže.
V rámci koncertu bude předvedena ukázka tanečního oboru, který se ve Křemži otevře od příštího roku.
ABADÁ CAPOEIRA
Vás zve na další trénink, který se koná každou sobotu v tělocvičně Základní školy ve Křemži.
Začátek tréninku je v 10 hodin.
Všichni jste srdečně vítáni.
Informace o zápisném získáte na místě.
Sportovní oblečení s sebou.
Další informace :
Důležitá sdělění
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh
Kostel sv. Michaela archanděla ve Křemži
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
