| ARCHIV | 2006 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Květen 2006 - Číslo 5 - Ročník 16 |
| ARCHIV | 2006 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Květen 2006 - Číslo 5 - Ročník 16 |
Ze zasedání Rady a Zastupitelstva obce Křemže |
Dne 3. dubna 2006 se na své 76. schůzi sešla Rada obce k jednání spojenému s pracovní poradou zastupitelstva. Kromě kontroly usnesení zastupitelstva z 20. 3. 2006 byly projednány tyto záležitosti:
Dne 24. dubna 2006 se na své 77. schůzi sešla Rada obce opět společně s pracovní poradou zastupitelstva. K jednání byli přizváni zástupci vedení školy, paní ředitelka Mgr. Dagmar Koubová a zástupce ředitelky pan Mgr. Zdeněk Podpěra. S vedením školy byl projednán provoz školy, připravovaná rekonstrukce školní kuchyně, připomínky k užívání sportovního areálu Němcalka a možnost využití prostor základní školy pro potřeby výuky ZUŠ Český Krumlov.
Dále byly kromě kontroly plnění úkolů ze zápisu z 3. 4. 2006 projednány následující záležitosti:
Projednáno a schváleno bylo uzavření veřejnoprávní smlouvy s pověřeným úřadem III. stupně, tj. městem Český Krumlov na vyřizování sociálních dávek občanům obce.
Na základě nabídek na dodávku díla "Rekonstrukce kuchyně a jídelny ZŠ Křemže" a jejich posouzení vzhledem k požadavkům zveřejněných dle zákona na centrální adrese bylo vybráno 5 firem, které se zúčastní užšího výběru a předloží podrobné nabídky a současně byla pro hodnocení těchto nabídek jmenována 5členná výběrová komise a 2 náhradníci.
Zastupitelé se závěrem seznámili s nařízením vlády, které mění (umožňuje zvýšit) odměny poskytované zastupitelům obcí a bylo rozhodnuto tyto neměnit.
Ing. Josef Troup, starosta
|
Volby do Parlamentu České republiky 2. a 3. června 2006 |
Informace pro voliče
1. Voličské průkazy
Voliči, kteří se v době konání voleb nebudou zdržovat v místě trvalého pobytu, mohou požádat o vydání voličského průkazu písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tzn. do 26. května 2006, na Obecním úřadě Křemže, oddělení evidence obyvatel, 1. patro č. dveří 106.
Obecní úřad předá nejdříve 15 dnů přede dnem voleb tzn. od 18. května 2006 - voličský průkaz voliči buď osobně nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, nebo jej voliči zašle na požadovanou adresu. Konec lhůty pro osobní předání voličského průkazu je 31. května 2006.
2. Distribuce hlasovacích lístků
Hlasovací lístky budou od 20. května do 28. května roznášeny do poštovních schránek. Kvůli zabezpečení včasného dodání hlasovacích lístků všem oprávněným voličům vyzýváme občany, aby si zkontrolovali jmenovky na svých poštovních schránkách - a případně je doplnili, nebo aktuálně upravili. Tím se předejde případnému nedodání hlasovacích lístků některým voličům. Pokud někteří voliči nedostanou hlasovací lístky do 28. května 2006, nechť to oznámí na Obecním úřadě Křemže, telefon 380 741 126 a hlasovací lístky jim budou dodány. Voliči, kteří mají adresu trvalého pobytu na úřední adrese Náměstí 35, 382 03 Křemže, budou mít hlasovací lístky připraveny k převzetí na obecním úřadě.
Občané, kteří se nebudou moci ze závažných, zejména zdravotních důvodů dostavit osobně do volební místnosti, mohou požádat na obecním úřadě, aby je okrsková volební komise navštívila s přenosnou volební schránkou.
- Bor -
|
Schválení nového stavebního zákona |
Po dlouhé době příprav a projednávání schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 14. 3. 2006 nový stavební zákon, a to ve znění pozměňovacích návrhů Senátu ČR. Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon ve třetím čtení před Vánocemi 2005; po projednání v Senátu byl v únoru zákon s pozměňovacími návrhy vrácen Poslanecké sněmovně. Pozměňovací návrhy nebyly zásadního charakteru, a tak na schůzi sněmovny dne 14. 3. 2006 vyslovil ministr pro místní rozvoj neutrální stanovisko k oběma zněním zákona (znění schváleného sněmovnou v prosinci 2005 a znění se změnami Senátu). Protože kromě negativního vyjádření zpravodaje sněmovny k zákonu jako celku nezazněl návrh na zamítnutí zákona ve znění pozměňovacích návrhů Senátu, byl stavební zákon v tomto znění schválen.
Ze 158 přítomných poslanců hlasovalo 110 pro, 13 proti, 35 poslanců se zdrželo. Z výsledku hlasování i z postoje zpravodaje Poslanecké sněmovny jako zástupce zákon odmítající opoziční politické strany, je zřejmé, že zákon má a zřejmě bude mít řadu oponentů. Vede k tomu nejen úprava některých působností na úseku územního plánování, ale i nárůst požadavků, které nepřispějí ke snižování administrativy (spíše naopak), či jejich komplikovaná úprava.
Autorizovaní inspektoři
Účinnost zákona byla schválena od 1. 1. 2007 s výjimkou několika ustanovení, týkajících se nového institutu zákona - autorizovaných inspektorů. Tato ustanovení - § 743, 144, 145, 147 a 151 - nabudou účinnosti již 1. 7. 2006, a to z důvodu zajištění jmenování těchto osob tak, aby nový stavební zákon mohl být od své účinnosti aplikován i postupy za účasti těchto osob. Nejasný je ale záměr (?) poslanců vyloučit z této dřívější účinnosti § 750, který mj. upravuje provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a zřízení společného koordinačního orgánu, a také zmocňuje k vydání prováděcího předpisu k postupu při jmenování členů koordinačního orgánu, k jeho činnosti, přípravě, provádění a obsahu zkoušek a náležitostí a způsobu vedení evidence autorizovaných inspektorů.
Po schválení zákona (podepsáno prezidentem republiky 10. 4. 2006) již není důležité dohadování o provedených změnách. Nastává nejen doba, v níž se veřejnost (odborná i laická) začne seznamovat s novu právní normou, ale také doba, v níž musí Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pro budoucí aplikaci zákona v praxi zpracovat, projednat a vydat potřebné prováděcí předpisy, a ještě před 1. 1. 2007 se zákonem a prováděcími předpisy seznámit (proškolit) odbornou veřejnost, zejména stavební úřady.
Změny zákona
Zákon přináší mnoho změn a tyto změny nebudou vítány všemi občany stejně. Veřejnost je již delší dobu zahrnována informacemi o výhodách nového stavebního zákona. Zejména tato prohlášení, ochotně opakovaná všemi médii, je ale třeba považovat za prohlášení politická, tedy zjednodušená, a to i když jsou zveřejněna na oficiální webové stránce MMR. Typickým příkladem neúplné informace je výhoda realizace stavby rodinných domů jen na ohlášení. K tomu ale již není sdělováno, že aby mohly být provedeny:
stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím (tj. většina rodinných domů)
podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem,
stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,
stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.
Jen na ohlášení (bez předchozího územního rozhodnutí či územního souhlasu), musí jejich návrh být v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací (kterou vydá na žádost stavební úřad), musí být navrženy jen v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, nesmí se umístěním těchto staveb podstatně měnit poměry v území a stavby nesmí vyžadovat nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Spolu s ohlášením těchto staveb musí stavebník stavebnímu úřadu doložit, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich, přiložit projektovou dokumentaci a další doklady, a rovněž závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Pokud nebude mít ohlášení všechny v zákonu uvedené náležitosti, nebude automaticky považováno za ohlášení podle tohoto zákona a stavební úřad je ve lhůtě do 15 dnů od ohlášení usnesením odloží (a uvede poučení o správném postupu a že se stavbou nelze započít). A pokud by ohlášená stavba byla navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu, stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené stavby zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby.
- Václav Bürger, Stavební úřad -
|
Vítání občánků |
Ve středu 19. dubna 2006 se v sále radnice OÚ Křemže konalo slavnostní vítání občánků.
Slavnostního vítání se zúčastnilo 12 dětí se svými rodiči, a to 9 chlapců a 3 děvčata.
Slavnostní atmosféru vytvořily děti z MŠ Chlum pod vedením paní učitelky Jany Svobodové a poté přivítal pan starosta pozvané děti mezi nové občany Křemže.
Každá rodina dostala poukázku v hodnotě 400,- Kč na odběr zboží v DM drogerii, pohádkovou knížku, pamětní list a maminky květinu. Fotografie z vítání občánků si rodiče mohou vyzvednout na matrice OÚ.
Dana Bartošová - matrikářka OÚ
|
Květen |
| 1. 5. | Svátek práce | |
| 2. 5. | Mezinárodní den ptačího zpěvu | |
| 3. 5. | Den Slunce | |
| 3. 5. | Světový den svobody tisku | |
| 3. 5. | Světový den alergie a astmatu | |
| 4. 5. | Den hasičů | |
| 5. 5. | Den Evropy | |
| 5. 5. | Den boje za rovná práva handicapovaných | |
| 5. 5. | Mezinárodní den porodních asistentek | |
| 8. 5. | Mezinárodní den Červeného kříže | |
| 8. 5. | Osvobození ČR (státní svátek) | |
| 9. 5. | Den Evropy | |
| 12. 5. | Mezinárodní den ošetřovatelek a Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem | |
| 13. 5. | Světový den koktejlu | |
| 15. 5. | Mezinárodní den rodiny | |
| 15. 5. | Světový den proti mozkové mrtvici | |
| 17. 5. | Světový den telekomunikace | |
| 21. 5. | Světový den kulturní rozmanitosti | |
| 22. 5. | Mezinárodní den biologické rozmanitosti | |
| 24. 5. | Evropský den národních parků | |
| 25. 5. | Den Afriky | |
| 25. 5. | Mezinárodní den ztracených dětí | |
| 29. 5. | Mezinárodní den ochránců míru | |
| 30. 5. | Evropský den melanomu | |
| 31. 5. | Světový den bez tabáku | |
| 31. 5. | Den otvírání studánek |
|
Turistická sezóna na Dívčím kameni začala |
Jižní Čechy jsou malebné a.... nepříliš bohaté. Alespoň tak se to většina z nás - těch dnes již s bohatými životními zkušenostmi - učila ve škole. Otázkou ale je, zda je tato situace neměnná.
Byli jsme již mnohokrát v historii - a to nejen naší země - svědky toho, že opomíjené oblasti na světě se dokázaly stát v krátké době těmi nejvyhledávanějšími a nejvýše ceněnými.
Názorným příkladem je Český Krumlov. V "nedávné" minulosti byl opomíjeným městem v pohraničí, dnes je asi nejkrásnějším městem České republiky. A rozhodně místem, které je jedním z nejvyhledávanějších. 0 chudobě se už těžko nechá ve spojení s tímto místem hovořit.
Jedním ze skvostů našeho kraje je hrad Dívčí kámen. I sem zavítá každoročně mnoho turistů. Mnozí z nich navštěvují toho místo pravidelně každým rokem i vícekrát za rok. A není divu. Jedinečná atmosféra zříceniny hradu a přírody je natolik unikátní, že málokdo odolá, aby se někdy nevrátil. Vnímaví pamětníci však právem zalitují, že je ho rok od roku "nějak méně".
Koncem roku 2005 přešlo vlastnictví pozemku zříceniny na obec Křemži. Je to jistě výzva, aby došlo ke změně nejen v katastru nemovitostí, ale i v dění hradu. Obec svěřila hrad do péče Ing. Zdeňky Tučkové a společným cílem obou stran je věnovat větší pozornost hradu a jeho využití k přiměřeným aktivitám. Výtěžek ze vstupného je určen k citlivé údržbě a získání příhodného grantu, který by pomohl k zakonzervování současného stavu. S odborníky je projednáván postup možných konzervačních prací a zajištění bezpečnosti návštěvníků.
V plánu kulturních aktivit jsou rytířská klání, kratochvilná představení a středověký trh s řemeslníky a jejich výrobky. Termín je určen na 15. a 16. července 2006.
V druhé polovině srpna budeme moci s největší pravděpodobnostní přivítat pana Štěpána Raka, který je již občanům Křemže znám z předchozích vystoupení v sále Obecního úřadu. Naší snahou je zařadit další kulturní programy, s nimiž vás seznámíme v příštím čísle Křemežska.
Těšíme se na vaši návštěvu, na náměty na možné kulturní akce i na případnou pomoc, kterou uvítáme a na jejímž termínu se s vámi rádi domluvíme. Kontaktujte nás prosím buď přes Obecní úřad v Křemži nebo na telefonu 775 213 959 nebo na e-mailové adrese tucko@volny.cz nebo přímo na hradě, kde můžete svoje připomínky sdělit osobně nebo vhodit napsané do schránky u stánku obsluhy. Těšíme se na vaše návštěvy i na spolupráci s vámi.
- Ing. Z. Tučková -
|
Gotická tvrz a hrádek v Křemži |
Krajina na severním úpatí Blanského lesa náležela již ve 13. století jedné z větví Bavorů ze Strakonic - Dubenským z Chlumu. Ve znaku tohoto rodu byla bílá střela v červeném poli doleva vzhůru hrotem obrácená. V roce 1279 je prvně připomínán Beneš z Chlumu. Jeho synové Jindřich a Smil se v roce 1318 rozdělili o rodový majetek. Jindřich vlastnil Chlum a Smil založil křemežskou větev, kde si "na Hradišti" postavil tvrz. Jak asi tato prvotní Smilova tvrz vypadala, by mohl objasnit archeologický výzkum, což bude téměř nemožné, neboť celý areál, kde se říká "Na Hradě", je hustě zastavěn.
Plocha, na níž se nacházela tvrz s hospodářskými objekty, je poměrně nevelká. Půdorysně ji tvoří lichoběžník na západní straně vymezený dnešní cestou "k Janíčku" a na východní straně cestou "ke Křemežskému mlýnu". Na jižní straně byl ostroh chráněn strání prudce spadající k úrovni Křemežského potoka. Na severní straně ve směru k náměstí byl areál tvrziště uzavřen fortifikačním systémem (příkopem, zemním valem s palisádou a vstupní branou). Podle plánu v Sedláčkových "Hradech, zámcích a tvrzích českých" na str. 89 je zachyceno trojí opevnění, které vychází z koruny potoční terasy a tvoří půlkruh ve směru k náměstí. Vnější půlkruh sleduje průběh již obou zmíněných cest.
První vnitřní půlkruh je oddělen od vnějšího parkánem, stejně tak jako od druhého vnitřního. Malá plocha za druhým vnitřním opevněním tvořila jakousi akropoli, jenž byla nejlépe chráněna, stávala zde pravděpodobně Smilova tvrz. Na parkánech mezi obrannými valy zřejmě stávaly hospodářské objekty (stáje, dílny řemeslníků - zejména kováře, příbytky sloužící čeledi a studna). Do příkopu v době ohrožení mohla být vpouštěna otevřenou stokou voda z rybníka nacházejícího se na severním okraji náměstí v prostoru nynější budovy č. p. 3 (bývalý hostinec u Jungwirtů).
Nyní bych chtěl nastínit, jak vypadaly takové středověké tvrze, z nichž některá mohla stát i v Křemži. Gotické tvrze mají několik stavebních variant. Nejpočetnější skupinou jsou věžové tvrze s obytnou věží zhruba čtvercového půdorysu, přístupnou v patře a s neobyvatelným přízemím určeným pro uskladnění zásob apod. nebo věžovitým obdélným stavením, které již mívá dvě místnosti v každém podlaží a později mezi nimi chodbička a schody. Bývá zčásti nebo zcela podsklepená se střílnami v obvodových zdech, příkop býval v době nebezpečí naplněn vodou z blízkého rybníka. Výstavnějším typem vladycké tvrze bylo patrové stavení čtvercového nebo podélného půdorysu, podsklepení v přízemí, v každém podlaží klenuté místnosti, ostění vstupů oken a sedátka v okenních výklencích byla dílem kameníků. Také zde - jako u obytných věží nebo paláců hradů - je na krákorcích vysazený prevét (záchod) s přímým odpadem k patě tvrze. Tvrz s přilehlým hospodářským stavením chránila kamenná hradba se střílnami, zesílená v rozích baštami. Před vstupní věží byl zasazen do hradby sklápěcí most přes příkop. Tato rozlehlá tvrz poskytovala v době ohrožení útočiště i vladykovým poddaným, vyšší počet obránců zvyšoval naději na odražení útočníka. Bohatá nižší šlechta si zakládala v období gotiky hrádky tvořící spojku mezi panským hradem a zemanskou tvrzí. Nebude daleko od pravdy, že si i Jan Smil z Křemže přestavěl starou nepohodlnou tvrz na výstavný hrádek a opevnil jej kamennými hradbami a baštami.
- V. Hajer -
|
Představujeme osady |
Stupná
Stupná a Stupenské jednoty jsou vesnice na jižním svahu severního hřebenu Blanského lesa, nebo pokud chcete, na cestě mezi Křemží a Chmelnou. Dominantou návsi je kaplička, protéká zde potok, jehož koryto bylo v nedávné době opravováno.
Ve Stupné žije 102 obyvatel, 50 žen a 52 mužů, z toho je 16 obyvatel ve věku do 18ti let. Ve vesnici je 63 čísel popisných.
Jako každá správná vesnice má i Stupná své dobrovolné hasiče. Jejich je starostou František Kovář.
Stupná leží úplně mimo oblast Blat, v Křemežské kotlině, ale pozorný pozorovatel si všimne, že ve Stupné se zachovaly dva statky s "blatským" štítem - bohužel jeden s nepůvodní omítkou - a potom několik budov s pěkně opravenými detaily, hlavně ostěním oken a orámovanými letopočty.
- Bor -
|
Jakou vodu pijeme ve Křemži |
Firma VAK JČ hodnotila kvalitu pitné vody a dospěla k následujícím závěrům:
VAK JČ
Hodnocení kvality pitné vody (dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. v platném znění)
Místo odběru: Křemže, ZŠ
Evidenční číslo vzorku: 1325
Datum odběru: 20. 2. 2006
| Ukazatel | Výsledek | Jednotka | Limitní hodnota | Hondocení |
| Barva | <5 | mg/l Pt | max. 20 | vyhovuje |
| Zákal | <0,15 | ZF(n) | max. 5 | vyhovuje |
| Pach | 1 | TON | max. 2 | vyhovuje |
| Elektrická konduktivita | 6,2 | mS/m | max. 125 | vyhovuje |
| PH | 7,10 | 6,5 - 9,5 | vyhovuje | |
| CHSK-Mn | 0,5 | mg/l | max. 3 | vyhovuje |
| Železo | 0,061 | mg/l | max. 0,2 | vyhovuje |
| Mangan | <0,02 | mg/l | max. 0,20 | vyhovuje |
| Amonné ionty | <0,01 | mg/l | max. 0,5 | vyhovuje |
| Dusitany | <0,01 | mg/l | max. 0,5 | vyhovuje |
| Dusičnany | 9,0 | mg/l | max. 50 | vyhovuje |
| Chuť | 1 | TFN | max. 2 | vyhovuje |
| Chlor volný | <0,03 | mg/l | max. 0,3 | vyhovuje |
| Chlor celkový aktivní | <0,03 | mg/l | vyhovuje | |
| Koliformní bakterie | 0 | KTJ/100 ml | max. 0 | vyhovuje |
| Escherichia coli | 0 | KTJ/100 ml | max. 0 | vyhovuje |
| Clostridium perfrinqens | 0 | KTJ/100 ml | max. 0 | vyhovuje |
| Počty kolonií při 36 °C | 2 | KTJ/1 ml | max. 20 | vyhovuje |
| Počty kolonií při 22 °C | 6 | KTJ/1 ml | max. 200 | vyhovuje |
|
Houby v zahradách a ulicích Křemže |
Když jsme se v srpnu 1978 přestěhovali do Křemže, byl jsem mile překvapen poměrně značným podílem zelených ploch - zahrad, trávníků a další veřejné zeleně. Uvědomil jsem si, že to nejen přispívá k pěknému vzhledu obce, ale jako tehdy ještě aktivní člen Čs. mykologické společnosti, i skutečnost, že to vytváří rovněž příznivé podmínky pro růst hub přímo v intravilánu obce.
Lípy na náměstí a u tenisových kurtů, prvky lesoparku v okolí školy a Husova sboru, sousedící zahrady, aleje, příkopy a břehy rybníku Blatce (Starosťáku) v tehdy ještě bezejmených ulicích Budějovické a Starostenské, trávníky kolem družstevních panelových domů a louky v současné Spojovací ulici, parková úprava náměstí a okolí kostela, stromy a keře na cihelně a podél potoka aj., jsou svým charakterem téměř totožné s přirozenými stanovišti (biotopy), na nichž ve volné přírodě houby rostou. Také jsem se pak zde skutečně s výskytem různých druhů hub setkal a o tyto své nálezy bych se chtěl v tomto příspěvku podělit. Plním tím i slib, který jsem svého času dal bývalému tajemníkovi OÚ, bohužel již zesnulému, panu Linhovi.
Připomínám, že jde o poznatky z příležitostných sběrů při běžných pochůzkách po obci a za léta, která jsem zde zatím prožil. Byl jsem skutečně překvapen počtem zjištěných druhů a jejich skladbou a jsem přesvědčen, že při systematickém mykofloristickém průzkumu by počet podchycených druhů byl nepochybně mnohem vyšší, možná i dvojnásobný. Je to však již z valné části obraz minulosti, neboť s postupným rozvojem obce a jejím zvelebováním zhruba za posledních 20 let mnohá stanoviště zajímavých hub zanikla. Jako příklad bych mohl uvést lípy u tenisových kurtů, kde po položení panelového chodníku a vyřezání křovin se změnilo mikroklima (otevření větru, vysoušení) natolik, že např. počet druhů hřibovitých se z mnou zjištěných 4 (HŘIB KOLODĚJ, BABKA, DUBOVÝ A KOZÁK BŘEZOVÝ) snížil na polovinu, zcela vymizela čirůvka májovka i čirůvka fialová atd. Přesto však i dnes můžeme nalézt velkou řadu hub jedlých a jedovatých, resp. zdraví škodlivých.
Nejčastěji si všimneme hub dřevokazných, které rostou především na pořezech a odumřelých částech stromů. Svým zbarvením je z nich nejnápadnější SÍROVEC ŽLUTOORANŽOVÝ (např. třešeň u "Starosťáku"), ale naší pozornosti jistě neujdou TROUDNATEC KOPYTOVITÝ (např. na neošetřených ranách po řezu ovocných stromů aj.), CHOROŠ ŠUPINATÝ, TŘEPENITKA SVAZČITÁ (slabě jedovatá) a jí podobná PENÍZOVKA SAMETONOHÁ, rovněž v trsech rostoucí OPEŇKA MĚNLIVÁ a ŠUPINOVKA KOSTRBATÁ. Dosti hojná je i HELMOVKA TUHONOHÁ, poněkud vzácnější HLÍVA PLÁTKOVITÁ, příbuzná již dobře známé HLÍVĚ ÚSTŘIČNÉ (tu však spíše nalezneme na kmenech buků na Kleti). Na pařezech nebo v jejich těsné blízkosti se můžeme setkat s trsy HNOJNÍKU TŘPYTIVÉHO a drobnějšího HNOJNÍKU NASETÉHO, jejichž poživatelní bratříčci rostou na travnatých plochách. Další trsnaté houbičky na pařezech a u pat stromů jsou jedlé KŘEHUTKA CANDOLLEOVA a KŘEHULKA VODOMILNÁ (Starostenská ulice na břehu rybníka a kdysi též u zahrádky bývalého domu paní Husarové).
Další dosti početnou skupinou jsou houby, jejich domovem jsou v přírodě louky a ovocné sady. Je to především velmi častá ŠPIČKA OBECNÁ, za kterou lze zaměnit i jedovatou ZVONOVKU JARNÍ, rostoucí na obdobných místech, ale o něco dříve. Další častou houbou je zde ŽAMPION POLNÍ (louka mezi Starostenskou a Spojovací ul.). Našel jsem však pod Husovým sborem i jeho slabě jedovatého příbuzného ŽAMPION ZÁPASNÝ. Velmi nápadný na podzim je HNOJNÍK OBECNÝ (v minulém roce zvláště hojný v okolí čerpací stanice pohonných hmot) a také jeho příbuzný HNOJNÍK INKOUSTOVÝ (u hromady vyváženého hnoje v sousedství). Přes nelichotivý název jsou oba tyto druhy v mládí jedlé (musí být ještě bílé), později podléhají samovolnému rozkladu (autolýze) na odpornou černou kaši. HNOJNÍK INKOUSTOVÝ je zajímavý též tím, že ve spojení s následným požitím byť i malého množství alkoholu vyvolává tzv. "nepravou otravu", která znepříjemní provinilci ještě následující den průjmem a zvracením. V travnatém pruhu u stanice hasičského záchranného sboru jsem našel POLNIČKU TUHOU (vcelku podobná žampionu). Časté jsou i některé druhy hub břichatkovitých, jako PÝCHAVKA OBECNÁ či PRÁŠIVKA ŠEDIVÁ. Na loukách, resp. v zahradách najdeme zjara ČIRŮVKU MÁJOVKU, na podzim její sestřičku ČIRŮVKU DVOUBARVOU. Obě tyto houby jsou jedlé a velmi chutné. Pod švestkami na jaře roste - často za májovku označovaná - ZÁVOJENKA PODTRNKA (nacházel jsem též její tmavší odrůdu - HLOŽENKU - pod okrasnými hlohovými stromy u školy.
Pokračování příště.
- Ing. Vlastimil Vaňas -
|
Fotbalisté Křemže v dubnu |
l. B třída
Křemže - Frymburk - 0:0
Na těžkém podmáčeném terénu se v okresním derby hrála od prvních minut až do posledního hvizdu urputná bojovná partie s minimem šancí. Domácí se mohli radovat už v první čtvrthodině, kdy se na vápně dostal k míči osamocený Štindl (pozn. - přišel v zimě na hostování ze Z. Koruny), ale namířil jen do středu branky, kde stál připravený Vítek. Frymburští vážněji odpověděli po půlhodině, kdy standardku zahrával Salzer a ve vápně neobsazený Zahradník zamířil z úhlu těsně mimo. Ve 41. minutě pronikal přes Kunu střídající Stropek, hostující stoper jej těsně před šestnáctkou poslal k zemi, ale následný přímý kop Chromého šel o centimetry vedle.
Ani ve druhé půli se obraz hry příliš nezměnil a za zmínku stojí snad už jen jediná situace, kdy po hodině hry ze skrumáže dorážel z úhlu domácí Anderle, ale zblízka si na vyběhnutého Vítka nepřišel. Když se pak na druhé straně neprosadil ani obávaný exekutor trestných kopů Salzer, body se po zásluze dělily.
Křemže: Ševčík, Šulc, Filip, Procházka, Brabec (69. Troup), Novák, Kouba, Chromý, L. Rolník, K. Rolník (31. Stropek), Štindl (58. Anderle).
Dříteň - Křemže - 1:0 (0:0)
V dohrávce na půdě spolufavorita z Dřítně sehráli Křemežští i v kombinované sestavě bez zraněných Brabce a Kouby i absentujícího Stropka dobrou partii a sahali po nesmírně cenném bodu, o který přišli až v úplném závěru. Hosté, kteří měli od 35. minuty výhodu jednoho hráče v poli po vyloučení domácího Šimka, odolávali tlaku favorita a sami měli z brejků i dvě velké šance.
Po obrátce ale z přečíslení Štindl přestřelil a mimo tyče pálil v 72. minutě z vápna i osamocený K. Rolník. V 78. minutě se síly vyrovnaly a rovněž po druhé žluté šel předčasně pod sprchy hostující L. Rolník. A dvě minuty před koncem domácí rozhodli, když dalekonosná střela vinou nešťastné teče jednoho z hostujících obránců zapadla do šibenice bezmocného Ševčíka.
Křemže: Ševčík, Štindl, Filip, Procházka, Šulc, Čižmar, Chromý, Novák, (88. Troup), L. Rolník, Anderle, K. Rolník.
Chvalšiny - Křemže - 2:2 (0:0)
V derby ohrožených se začalo oboustranně opatrně a první šance přišla až v 17. minutě. Byla však hned z kategorie vyložených, když křemežský matador Novák po centru K. Rolníka hlavičkoval osamocen z malého vápna, trefil však jen nohy padajícího brankáře Hladíka. Pak se ke slovu dostali i domácí a v rozmezí 22. - 25. minuty si vypracovali tři velké gólovky. Nejprve po prostrčení od Kopřivy šel z úhlu sám Vosika, ale vybíhajícího Ševčíka nepropálil. Křemežský gólman se vzápětí vyznamenal i při šanci Piláta a za chvíli střílel z vápna těsně nad Sluka. To ovšem bylo na dlouhé minuty vše. Až v závěru půle to z voleje zkoušel hostující Chromý, na místě ovšem byl i domácí gólman.
Do kabin se šlo za bezbrankového stavu, ale na první branku se po obrátce čekalo jen tři minuty. To centr domácího hráče prolétl celým vápnem až k volnému Paráčkovi a chvalšinský kapitán bez přípravy otevřel skóre - 1:0. Po hodině hry pak měl pojistku na noze střídající Burcar, ale ani nadvakrát výborného Ševčíka zblízka neprostřelil. A uhodilo na druhé straně. V 70. minutě poslal Chromý do uličky nabíhajícímu Anderlemu, který se prosadil důrazem přes dva domácí obránce a pod padajícím Hladíkem zasunul míč k tyči na 1:1. A o šest minut později už hosté vedli, když po trestném kopu Chromého šel L. Rolník do vzdušného souboje s domácím brankářem, Hladíkovi balón vypadl z rukou a doskákal za čáru. Chvalšinští marně reklamovali faul na brankáře - a bylo to 1:2. V nervózním závěru byl deset minut před koncem za strčení do Stropka vyloučen domácí R. Čarek. Křemežští však v početní výhodě těsný náskok neudrželi. V poslední minutě pěkně individuálně prošel po křídle Pilát, namazal ve vápně Měchurovi, který z voleje zamířil k tyči a stanovil - dle obrazu hry - spravedlivou dělbu bodů, která je ovšem pro týmy bojující o záchranu ztrátou.
Křemže: Ševčík, Stráský, Filip, Procházka, Šulc, L. Rolník (85. Čižmar), Chromý, Novák (46. Stropek), Štindl, Anderle, K. Rolník.
- KV -
V KVĚTNU DOMA:
Sobota 6. května: Křemže - V. Brod (17:00 h)
Pondělí 8. května: Křemže - Římov (17:00, dohrávka odloženého 15. kola)
Sobota 20. května: Křemže - Včelná (17:00 h)
Okresní soutěž:
14. kolo: Přídolí - Křemže B - 3:1 (2:1), za hosty J. Chromý.
OP žáci
16. kolo: Křemže - Benešov - 2:0 (1:0). Žáci navázali na úspěšný podzim i v prvním utkání odvet a po brankách Pecha a Bendy si připsali už osmou výhru v sezóně.
|
Rorýs |
Krátce po jarním návratu vlaštovek a jiřiček se na obloze objeví první skupinky našich nejlepších ptačích letců - rorýsů. Rorýs obecný bývá často zaměňován s podobnou vlaštovkou, se kterou však není ani příbuzný. Liší se od ní delšími a užšími křídly, kratším na konci mírně vykrojeným ocasem a celkově tmavším zbarvením. Malé nohy s ostrými drápky neslouží k pohybu po zemi, ale pouze k zavěšení na kolmé stěně při krátkém odpočinku. Na zemi nikdy dobrovolně nesedá. Rorýs je mistrovský letec, který tráví většinu života ve vzduchu. Za jediný den nalétá až 800 km a bylo prokázáno, že ve vzduchu i nocuje. Před setměním se ptáci z okolí sloučí do menších hejn a vystoupají do výšky 1000 - 3000 m, kde při klouzavém letu bez pohybu křídel upadají do spánku. Když klesnou na určitou minimální hranici, procitají a naberou opět bezpečnou výšku. To se opakuje až do rozednění. Rorýs při běžném letu dosahuje rychlosti přibližně 40 km/h, při letových hrách v okolí hnízdiště pronásledování kořisti, nebo úniku před útočícím dravcem dokáže v okamžiku zrychlit na 140 - 200 km/h.
Na našem území se tito zajímaví ptáci zdržují poměrně krátkou dobu, potřebnou pouze pro výchovu nového pokolení. Jarní návrat z afrických zimovišť připadá na poslední dubnovou a první květnovou dekádu, opouštět nás začínají již počátkem srpna. V době hnízdění vytváří kolonie. Brzy po příletu dochází k páření, které se odehrává v hnízdní dutině nebo ve vzduchu při letu, což je v ptačím světě naprosto ojedinělé. Hnízdo bývá nejčastěji umístěno v různých štěrbinách a otvorech ve zdech vysokých městských domů, průmyslových objektů, kostelů, zřícenin hradů či ve větracích otvorech panelových domů na sídlištích. Ptáci je vystelou peřím, stébly a listím pochytaným ve vzduchu. Samička do něj snáší 2 - 3 bílá vejce a střídavě je se samečkem zahřívají do vylíhnutí mláďat 18 - 20 dní.
Také potravu loví pouze ve vzduchu. Tvoří ji létající hmyz jako mouchy, komáři, jepice, rojící se mravenci, drobní pavouci unášeni větrem (babí léto) apod. Vzhledem k vynaložené energii při každodenním leteckém výkonu musí být její spotřeba vysoká.
Aby nedošlo k ohrožení života rorýsů při nedostatku potravy za déletrvajícího chladného a deštivého počasí, využívají proti tomuto nebezpečí dva způsoby obrany. Ještě před příchodem srážkové fronty se sloučí do hejn a odlétají za příznivějšími podmínkami až 1000 km na jihozápad, kde přečkají několik dní a potom se vrací zpět, nebo zůstanou na hnízdišti, tělesnými pochody sníží intenzitu metabolismu a ožívají až s vyjasněním.
Bohužel i rorýs patří mezi druhy, jejichž početní stavy se povážlivě snižují. Hlavním důvodem je likvidace tradičních hnízdišť při rekonstrukci a zateplování budov. Nejbližším hnízdištěm je zřícenina hradu Dívčí kámen.
(V příspěvku bylo čerpáno z materiálu České společnosti ornitologické Pták roku 2004 - Rorýs obecný - P. Vašík, J. Rajchard)
- Pavel Jakeš -
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
|
Poznávejme plemena psů |
CHRTI
Z hlediska historie jsou chrti velmi starobylou skupinou psů. Jejich vyobrazení byla nalezena již v hrobkách faraónů. Jsou to lovečtí psi, kteří byli dokonale přizpůsobeni k lovu zvěře ve stepi a polopouštích. Všichni chrti loví zrakem, nesledují stopu zvěře čichem. Jsou nedostižní v oblastech rovinatých a dobře přehledných. Dokáží vyvinout velkou rychlost a kořist strhnout a zadávit. Někteří chrti se vozili na koni a pouštěli se až při objevení lovené zvěře (saluka, sluga). Ruští chrti barzojové byli sestavování do trojice (pes, fena, pes) na velmi dlouhém, vodítku a vedl je jezdec na koni. V kritické době byli všichni tři vypuštěni, aby se vydali za svou kořistí.
Jsou tak známé případy, kdy chrt dokázal živit rodinu tím, že pravidelně lovil zvěř. Byly to například nomádské kmeny a také lidé, kteří nepatřili mezi aristokraty. Proto byl vždy chrt ceněným psem, poněvadž dokázal nejen ulovit, ale v nebezpečných situacích byl schopen i rodinu bránit.
Chrty dělíme do dvou skupin:
ORIENTÁLNÍ CHRTI
OKCIDENTÁLNÍ CHRTI
O jednotlivých plemenech chrtů si povíme v dalších článcích. Nejmenším chrtem je italský chrtík, který byl velmi oblíbeným plemenem Kleopatry. Dovede být nejen milým společníkem, ale také bojovníkem na dostihových a coursingových drahách. Chrti bývali psi aristokratů, jedině vipet byl psem chudiny.
Již v dřívějších dobách se chrti používali pro sportovní účely jako jsou dostihy a coursing, což je obdoba lovu na přírodní dráze.
Mnoho lidí tvrdí o chrtech, že jsou to hloupí psi. Říkají to většinou lidé, kteří chrta nejenže nikdy nevlastnili, ale nevědí o nich vůbec nic. Chrti se od ostatních psů samozřejmě liší tím, že nejsou štěkaví, bývají klidní, k cizím osobám jsou lhostejní, jsou pro ně doslova vzduch. Jsou to tzv. introverti. Nedomáhají se přízně majitele, nevnucují se, nevítají bouřlivým způsobem jako jsme zvyklí u většiny psů. Jsou nad hodně věcí povzneseni, přesto dokáží v některých situacích zareagovat tak, že by to nikdo nečekal. Každý chrt rozhodně potřebuje pohyb. Většinou se musí vodit na vodítku, poněvadž nelze riskovat, že při spatření zvěře se v něm probudí jeho lovecký instinkt a půjde cestou necestou mnoho kilometrů. Při takovém "výletě" může skončit nejen pod koly aut, ale také rukou myslivce, pokud honí zvěř.
Chrt, jak jsme již konstatovali, loví zrakem a tudíž zaregistruje sebemenší pohyb v terénu a pohroma je na cestě, je-li na volno. Rozhodně tím, že jej budeme vodit na vodítku, nebude trpět, když mu poskytneme samonavíjecí vodítko a budeme s ním chodit denně a necháme jej proběhnout buď na dostihové dráze, nebo při coursingových soutěžích. V dnešní době je vhodné nechat chrta očipovat, čímž je dána záruka, že při zaběhnutí je větší naděje na jeho nalezení.
Vždy musíme mít na paměti, že chrt nebude poslouchat na nějaké povely jako některá jiná plemena. Je to pes, který vždy pracoval samostatně, dokáže se v terénu dobře orientovat a prakticky o všem, co dělat bude nebo nebude, si rozhodne on sám. Je to stále přírodní plemeno a byl vždycky volný jako vítr. S chrtem se nesmí zacházet hrubě, potřebuje lásku, něžnost a pohodlí. Ani v minulosti se s těmito psy nezacházelo špatně, protože byli ceněni pro svoje vynikající lovecké vlastnosti.
Ještě dnes například v Asii jsou šejkové, kteří vlastní saluky a spolu s vycvičenými dravci je používají k lovu. Tito psi žijí v takovém přepychu, o jakém se nezdá mnoha lidem. Pro šejka mají velkou cenu stejně jako jeho arabští koně.
Chrti jsou nádherná zvířata, jejich stavba těla je doslova atletická, souměrná, dokonale přizpůsobená k lovu, ke kterému byli stvořeni. Milují volnost, pohodlí, nesnáší hlučnou domácnost, mají rádi klid, dobré zacházení. Musí se krmit velmi dobrou stravou, ne nějakými zbytky a potřebují dokonalou péči o srst, čisté prostředí a rozhodně ne kotec.
Mezi sebou se většinou chrti snášejí dobře, poněvadž byli chováni ve smečkách, když k lovu bylo zapotřebí více psů najednou.
Pro svoji eleganci, krásu a vyrovnanost byli již v minulosti i v současnosti námětem pro malíře, sochaře a jiné výtvarné umělce. Existuje mnoho obrazů, gobelínů, s loveckými výjevy, kde chrt nikdy nechybí.
Chrt dovede být velmi milým společníkem pro toho, kdo si zamiluje jeho zvláštní povahu a nezapomíná, že má stále duši divokého lovce.
- Květa Pavčíková -
|
Pálení čarodějnic |
Filipojakubská nebo také Valpuržina noc z 30. dubna na 1. května je považována za jednou z magických nocí, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, daly se prý podle legend nalézt četné poklady. Není však prokázáno, zda se to někomu podařilo, nebo zda jde opravdu jen o legendy.
Lidé také věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká "noc čarodějnic". Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně.
Postupem doby se z těchto ohňů stalo tradiční "pálení čarodějnic", účastníci těchto shromáždění zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, aby viděli čarodějnice létající na košťatech v povětří.
V minulosti měly však tyto zvyky i ryze praktický důvod. Měly za úkol ochranu úrody a dobytka. Při této filipojakubské noci se vesničané chránili pálením ohňů proti čarodějnicím, které uměly jejich dobytek i úrodu uhranout a tím hospodáře poškodit.
- Bor -
|
Srdíčkový den |
V pondělí 27. března 2006 jsme se zapojili do "Srdíčkového dne". Pro Občanské sdružení Život dětem jsme prodávali plastová srdíčka v hodnotě 20 korun. Celkem jsme vybrali a odeslali na účet sdružení Život dětem Kč 4 270,-. Tyto peníze půjdou na konto pediatrické kliniky UK 2. LF a FN Motol.
Děkujeme všem dětem a dospělým z Křemže, které jsme oslovili a kteří nám na tuto akci přispěli.
Pionýři oddílu Šmoulíci
|
Zátoň u Větřní |
V pátek 10. března jsme s Pionýrem odjeli vítat jaro do Zátoně u Větřní. Po ubytování jsme hráli hry až do deseti hodin večer, nejvíc se ujala hra koště.
V sobotu jsme vyráběli spoustu výrobků, vyšívali obrázky a udělali krásnou paní Zimu. Ale nespálili jsme jí, protože Hanča říkala, že se paní Zima ještě své vlády nevzdá.
Zbytek dopoledne jsme strávili na procházce po okolí a pozorováním jelenů v ohradě, která je přímo naproti základně.
V sobotu večer jsme se načančali a krásně roztančili celou základnu. Tento víkend jsme si moc užili.
Kačka Studená a Evička Bürgerová z oddílu Šmoulíci
|
Školní střípky |
Okresní kolo matematické olympiády
Dne 18. dubna se konalo v Českém Krumlově okresní kolo matematické olympiády žáků 6. až 8. tříd. Z naší školy se zúčastnili čtyři šesťáci, jeden sedmák a tři osmáci. Po několika slabších letech se ve všech kategoriích naši žáci umístili na předních místech. Nejlépe skončila Markéta Čížková z 8. A na 4. místě, dále Jan Harš ze 6. B na 5. místě a Martina Pálková ze 7. B na 6. místě. V "olympijském hodnocení" jsme se jako škola umístili na 6. místě v okrese, těsně za Vyšším Brodem, na prvních 4 místech skončily velké školy a Gymnázia z Č. Krumlova a Kaplice.
3. května nás ještě čeká okresní kolo matematické soutěže 6. a 7. tříd - Pythagoriáda.
Mgr. Z. Podpěra
Zeměpisná olympiáda
Ve čtvrtek 23. března proběhlo okresní kolo zeměpisné olympiády v Č. Krumlově. Z naší školy se zúčastnili tři žáci. V kategorii 7. tříd se na 4. místě umístil Vojtěch Šimek ze 7. A, v kategorii 8. tříd obsadila Milena Pešlová 12. místo. Odborná porota hodnotila znalosti žáků z oblastí zeměpis světa, Evropy a práce s topografickou mapou.
Mgr. J. Soukup
Chemická olympiáda
Každoročně se žáci naší školy zapojují do řešení chemické olympiády ve školním kole. Nejlepší a nejúspěšnější řešitelé postupují do okresního kola. V tomto školním roce naši školu reprezentovali Jana Fučíková a Jan Smejkal.
Mgr. Věra Floriánová
Literární soutěž
Třída 4. A se zapojila do velké literární soutěže SOVY BOŽENKY - Kámen mudrců, aneb zpátky ke knížkám. Soutěž má čtyři kola, která jednotlivě hodnotí porota. Jejím členem je také známý Zdeněk Svěrák. V této soutěži je zatím velmi úspěšná Jitka Zimmermannová, která se v prvním a druhém kole umístila na krásném 2. místě.
Mgr. Dana Študlarová
HISTORIA MAGISTRA VITAE - Dějiny jsou učitelkou života
Ve středu 12. 4. 2006 pro nás naše paní učitelka Dana Študlarová připravila krásný den v pravěku. Ze třídy jsme si udělali jeskyni a četli jsme knihu Lovci mamutů od Eduarda Štorcha. Povídali jsme si o tom, jak se žilo v době pravěké, jak skladovali jídlo, lovili zvěř, jak bydleli. Dozvěděli jsme se, že se ženy staraly o oheň a jídlo, muži chodili na lov. Měli jsme i chudou svačinu - jen ovoce a zeleninu, pili jsme vodu. Potom jsme se rozdělili na pět skupin. Každá skupina plnila jiný úkol. Vyráběli jsme šperky, nástěnné malby, zbraně, keramiku a pracovní a lovecké obleky. Nejvíce se nám líbily obleky a zbraně.
Moc děkujeme paní učitelce za tento nádherný den. Byl to hezký zážitek.
Žáci 4. A
|
Výukový pobyt žáků ve Stožci |
Dne 29. března 2006 se žáci 6. B sešli na vlakovém nádraží ve Mříčí. Již v 5,58 jsme nastoupili do vlaku a dvě a půl hodiny čekali, až se objeví nápis STOŽEC. Kolem deváté jsme byli konečně na místě a ubytovaní v hezkém prostředí Střediska ekologické výchovy.
Neminula nás ani výuka. Ne s našimi známými učiteli, ale s Veronikou Hridčovskou. Seznámila nás s krásnou šumavskou přírodou. Připravila si pro nás spoustu her, při kterých jsme se učili vnímat okolní svět.
O naše bříška se velmi dobře postarali v restauraci PSTRUH. Připravili pro nás jídlo velmi chutné a v množství, že jsme se sotva zvedli od stolů.
Aby nám vytrávilo, plánovali jsme pěší výlety po okolí. Bohužel, počasí nám nepřálo a z našich několika naplánovaných výšlapů byl nakonec jen jeden, do Černého Kříže. Cesta byla velmi dobrodružná. Někteří zvídavější zapadli do závěje, která je okamžitě uvěznila. Následovala velká záchranná akce, při níž zapadla dokonce i paní učitelka. Celí promočení jsme se vrátili na ubytovnu. Další výprava se již neuskutečnila. Když konečně druhý den za temnými mraky prosvitlo slabé sluneční světlo, rozhodly paní učitelky, že půjdeme v okolí ubytovny vyhledávat informační cedule a nakreslíme mapku. Pracovali jsme ve skupinách. Práce byly vyhodnocené a my byli spokojení z dobře odvedené práce, přestože slabý déšť nás při práci provázel opět.
Ale samozřejmě jsme jen nestudovali. V téměř každé volné chvíli jsme s našimi vyučujícími hráli hry, povídali si a došlo i na diskotéku.
Třetí den jsme se opět probudili, jak jinak, než do pršného rána. Náladu nám vylepšila výborná snídaně. Po prohlídce výstavky v EKO centru jsme si sbalili své věci a rozloučili se s Veronikou.
Cestou na nádraží jsme si uvědomili, že šumavský šum slyšíme pro tentokrát naposledy. Plni dojmů, nových zážitků, s úsměvem ve tvářích a puchýři na nohách jsme se vraceli po třech společně prožitých dnech domů. Máme na co vzpomínat.
Za 6. B
Kristýna Ježková, Magda Bínová, Veronika Kailová, Eva Šanderová
|
Beseda |
V březnu 2006 se konala beseda, pro obyvatele Domu s pečovatelskou službou ve Křemži a zájemce z Klubu důchodců, se spisovatelkou Helenou Braunovou.
Tématem jejích knih jsou pověsti a pohádky z Českého Krumlova a Šumavy. V současné době píše historický román o Rožmbercích, ve kterém se zmiňuje také o Janu Smilovi z Křemže.
Na besedě nám vyprávěla o svém životě a o své literární práci. Její vyprávění se všem líbilo, a tak jsme se s paní Braunovou domluvily na další spolupráci.
Některé její knihy si mohou čtenáři vypůjčit v knihovně ve Křemži.
Miroslava Průchová
|
Štít Podkletí |
Oddíl orientačního běhu Tělovýchovné Jednoty Sokol Křemže pořádá v neděli 28. května 2006 již 29. ročník orientačního běhu o Štít Podkletí.
Konat se bude v Kvítkovicích na naší nové mapě Na Zabité 1:10 000 ekv. 5 km. Zároveň je to 5. kolo Jihočeského žebříčku jednotlivců a družstev. Na shromaždišti, které bude na louce u Kvítkovic (označeno z Kvítkovic), nám Obecní úřad Křemže postaví pivní stan pro převlékání a občerstvení účastníků závodu. Zde bude také parkoviště. Startují všechny kategorie od dětí s rodiči na fáborkované trati až do kategorie veteránů a veteránek od
35 let až po 65 let a výše. Jsou také připraveny dvě tréninkové tratě. Na závodě budou startovat též závodníci z Rakouska, kteří se zúčastní sobotního trojutkání v Lišově. Sraz a prezentace je v neděli 28. května od 9:30 hodin do 10:30 hodin na shromáždišti. Start prvého závodníka je v 11:30 hodin. Start a cíl je 250 m vzdálen od shromaždiště. Přihlášky přijímá písemně do 20. 5. 2006 Pavel Zimmermann, Chlum 129, 382 03 Křemže, tel: 380 741 425, mobil: 602 145 804, e-mail: pavelzimmermann@cbox.cz.
Ražení na kontrolách je elektronické Sportident. Čipy na žádost přihlášených poskytne pořadatel po zaplacení půjčovného 210,- Kč. Startovné - na fáborkované trati se neplatí, žactvo od 11 let do 15 let 30,- Kč, ostatní kategorie 70,- Kč. Na tréninkových tratích 40,- Kč. Ceny - na fáborkované trati - všichni startující obdrží diplom a drobné ceny. V soutěžních kategoriích na prvních třech místech diplom a pěkné potravinové a upomínkové ceny. Ceny věnují sponzoři závodu, a to pivovar Platan Protivín, Madeta Český Krumlov, TJ Sokol Křemže. Vyhlášení výsledků se předpokládá v 15:00 hodin. Srdečně zvou pořadatelé.
- Vl. Štindl -
|
Odpady na cestě do Číny |
Když člověk vyhazuje PET lahve nebo papír do barevného kontejneru před domem, často se ptá, co se s těmi věcmi dál děje. Skeptici říkají, že je popeláři sesypou zpět na hromadu a vyvezou na skládku. Šli jsme se tedy podívat, jak je to doopravdy.
Získávání druhotných surovin
Poté, co odpady z kontejnerů na tříděný odpad svozové vozy přivezou na třídící linku začíná ruční třídění. Každý pracovník hází určitou tříděnou složku odpadu do shozů, které ústí přímo do velkých kontejnerů. Zde už se tedy shromažduje skutečně dotříděná, kvalitní surovina, zbavená všech nežádoucích příměsí. Jendou za čas se slisuje v lisech na velké balíky a ty směřují ke zpracovatelům.
Takto dotříděné plasty se již prodávají jako druhotná surovina. Čím lépe jsou zbaveny všechny nežádoucích příměsí, tím je jejich kvalita, a tedy i cena vyšší. Pokud je surovina kvalitní a podaří se ji dobře prodat, ovlivní to pozitivně náklady odpadového hospodářství obce, či města.
Odpady na cestě do Číny
Mluvíme o zpracovatelích druhotných surovin - kdo to ale je?
Papír roztříděný na noviny, časopisy, kartony, kancelářské papíry atd. odchází do různých papíren, které je používají ve výrobě. Z každé složky vytříděného papíru se vyrábí jiný druh papíru a musí se také jinak zpracovávat. Stačí porovnat noviny a barevný časopis na tuhém lesklém, lakovaném papíru. Obojí je sice papír, zpracování a výsledné výrobky jsou však velmi rozdílné.
Nápojové kartony, které se na lince s papírem také vytřídí, odcházejí do papíren, jež je umějí zpracovat (v Bělé pod Bezdězem nebo Žimrovicích). Tam kartony rozemelou a získají z nich papírovinu, která je velmi kvalitní. Zbytek, obsahující plast a hliníkovou folii, jde buď na skládku, nebo na výrobu paliva. Rozemleté nápojové kartony lze také lisovat na stavební desky, které se používají například jako ztracené bednění.
Největších změn doznalo v posledních letech třídění plastů. Zpočátku byla v kontejnerech na plasty až polovina PET lahví, protože si lidé pod pojmem plastový odpad představovali vlastně jenom je. Teď už však lidé vědí, že do těchto kontejnerů patří i jiný plast. Celkové množství stoupá a podíl PET lahví v odpadu mírně klesá. PET lahve jsou rozhodně v současné době hitem odpadového hospodářství, protože je po nich, jako po druhotné surovině, opravdu veliká poptávka. Slisované lahve roztříděné podle barev se prodávají až za několik tisíc korun za tunu. Z Jihočeského kraje jich jde velká část do závodu Silon v Plané nad Lužnicí, kde z nich vyrábějí vlákna. Ta se používají na výrobu koberců, isolačních materiálů nebo netkaných textilií. Velký zájem o vytříděné lahve mají obchodníci z Číny a jihovýchodní Asie, kde nedávno vyrostly velké zpracovatelské kapacity. Proto směřují kamiony s lisovanými PET lahvemi z ČR do západoevropských přístavů, odkud jsou v obrovských námořních kontejnerech odváženy do Číny. Nejlepší zpracovatelé z PET lahví vyrábějí velmi kvalitní vlákno - fleece. Je proto možné, že ta nová "flíska" z tržnice v sobě má vlákna z PET lahví, které jste před časem hodili do kontejneru.
Ostatní plasty však najdou zpracování také: z fólií (pytlíků a tašek) se opět vyrábějí fólie. Tvrdé obaly od šampónů, různé kosmetiky a jiných výrobků se po dotřídění melou, čistí a dále používají ve výrobě. Většinou nahrazují část panenské suroviny, a tím snižují její spotřebu.
Zajímavá je cesta, kterou absolvuje složka, nazývaná směsný plastový odpad, tedy zbytek po vytřídění ostatních dobře využitelných frakcí. U plastu totiž nelze často rozpoznat, z jakého materiálu je. Přitom zpracování polyesteru, polyethylenu nebo polypropylénu je velmi rozdílné. Podaří-li se na lince tyto složky rozdělit, mají naději, že je opravdu dobře prodají. Často to však nejde, a pak se směsný plast musí nějak využít. Vyrábějí se z něj výrobky, které možná nejsou na první pohled příliš krásné, ale svou práci zastanou: například zatravňovací dlaždice, "korýtka" na ukládání kabelů do země, protihlukové stěny nebo třeba i U-rampy. Směsný plast je však někdy tak znečištěn, že se ho nevyplatí ani recyklovat. Pak může posloužit pro výrobu alternativního paliva.
Sklo, o němž jsme se tady zatím moc nezmiňovali, je odváženo přímo do skláren nebo specializovaným úpravcům. Pro jeho dotřídění jsou potřeba linky se zvláštní technologií. Donedávna se v Jihočeském kraji sbíralo sklo jen do zelených kontejnerů. Teď se v některých regionech kraje chystají zavést oddělený sběr barevného a bílého (tedy bezbarvého) skla. Sklárny požadují, abychom jim dodávali sklo vytříděné podle barvy. To je nejjednodušší zařídit tříděním do dvou kontejnerů. Svozové firmy proto rozšiřují síť o kontejnery na bílé sklo.
Co se stane, když se do některé vytříděné komodity dostane, co tam nepatří? Jednoduše řečeno: celá ta práce i vynaložené peníze přijdou vniveč. Odpad je surovina - prodává se dále zpracovatelům, kteří z ní vyrábějí nové výrobky. Kupující celkem logicky požadují, aby byla surovina co nejkvalitnější. Své výrobky totiž musejí prodat, a opět se na nich požaduje co nejvyšší kvalita. Nežádoucí příměsi však mohou odpad jako surovinu zcela znehodnotit. A proto možná někdy vidíte, jak popeláři vysypávají kontejner s plasty mezi směsný odpad: stačí jeden koš z kuchyně, se kterým byl kdosi líný popojít pár metrů - a z PET lahví už není surovina, ale odpad dobrý leda tak na skládku.
Zpracováno z podkladů Krajského úřadu Jihočeského kraje
|
Jarní úklid |
Vážení spoluobčané,
skončila nám zima a jistě jste si všimli toho, že na ulicích zůstala spousta posypového materiálu. Žádáme Vás tímto, pokud je to ve vašich silách, o zametení pozůstatků této zimy před Vaší nemovitostí. Těm, kteří tak již učinili, děkujeme.
Za OÚ tajemník, Mgr. Jan Boršovský.
|
Co se děje ve Křemži - fotogalerie |
Začala druhá etapa rekonstrukce průtahu Křemží a rekonstrukce náměstí.
Štěpkování větví
VANDALISMUS ve Křemži, co dodat...?!
|
I N F O R M A C E |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá ve dnech
středa až pátek:
| středa | 10. května 2006 | od | 12:30 | do | 17:00 h | |
| čtvrtek | 11. května 2006 | od | 12:30 | do | 16:00 h | |
| pátek | 12. května 2006 | od | 12:30 | do | 14:30 h |
ÚŘAD PRÁCE V ČESKÉM KRUMLOVĚ
Odbor státní sociální podpory
Úřední dny ve Křemži:
Výměna občanských průkazů - upozornění
Státní občané ČR jsou povinni provést výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů vydaných do 31. prosince 1996 za OP se strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince 2006.
Dále upozorňujeme občany narozené před 1. lednem 1936, že tito nejsou zcela zproštěni povinnosti výměny OP, ale výměna jejich OP byla pouze posunuta do 31. prosince 2008. O výměnu OP mohou požádat již nyní.
Upozornění - poplatek ze psů
Upozorňujeme majitele psů, že poplatek ze psů se platí na matrice OÚ Křemže do konce května 2006.
Děkujeme
OZNÁMENÍ
Sběr papíru končí v budově ZŠ 15. 5. 2006.
VÝZVA
Policie ČR, Obvodní oddělení v Křemži vyzývá občany, aby přispěli k objasnění případu krádeže vloupáním do Základní školy ve Křemži, zjištěného dne 31. března 2006, kterého se dopustil dosud nezjištěný pachatel, jenž při svém jednání nechal ve škole modrobílý froté ručník o rozměru 113 x 57 cm.
Vzhledem k pravděpodobnosti, že ručník byl odcizen některému z obyvatel obce Křemže (například ze sušáku), žádá policie, aby případný majitel kontaktoval osobně či telefonicky na č. 380 741 102 Obvodní oddělení Policie ČR ve Křemži, aby s ním bylo dohodnuto vrácení ručníku a podal vysvětlení, které by mohlo přispět k objasnění případu.
POZVÁNKA
18. května od 17:00 hodin v Mateřské škole ve Křemži
se uskuteční přednáška na téma
"Výchova ke zdravému životnímu stylu u dětí"
Přednáší
Doc. PaeDr. Milada Krejčí CSc.
POZVÁNKA
V neděli, 4. června 2006, ve 20:00 hodin
se koná v sále radnice ve Křemži
KONCERT MARTY VÁVROVÉ
- absolventky konzervatoře v Českých Budějovicích, obor zpěv.
Zazní písně Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka a Dvořákovy Biblické písně s klavírním doprovodem Petra Vašíčka.
Hostem koncertu je komorní sbor od Sv. Michaela z Křemže.
Vstupné dobrovolné.
Další informace :
Důležitá sdělění
Obecní knihovna Křemže
Kostel sv. Michaela archanděla ve Křemži
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
