| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Listopad 2005 - Číslo 11 - Ročník 15 |
| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Listopad 2005 - Číslo 11 - Ročník 15 |
Ze schůze obecní rady a zastupitelstva obce |
Dne 17. 10. 2005 se obecní rada sešla na své 65. schůzi. Za účasti vedoucího stavebního úřadu provedla vyhodnocení nabídek uchazečů na pozici referenta stavebního úřadu za paní Skýpalovou, která odešla na mateřskou dovolenou. Z předložených nabídek byl proveden užší výběr a vybraní uchazeči byli přizvání k ústnímu pohovoru. Na základě výsledku tohoto hodnocení byl vybrán pan Oberpfalzer Milan ml. z Chlumu. Dále byl projednán nájem nebytových prostor v DS pro podnikání v oboru účetnictví, byl schválen postup inventarizace majetku obce a složení komisí, žádost o změnu územního plánu pro možnost výstavby rodinného domu v Chlumu, náměty manželů Říčařových z Křemže ke Křemežskému veletrhu, řešení problému s dešťovými vodami a stavu komunikace před řadovými garážemi v ul. Starostenská, způsob provozování a správy zříceniny hradu Dívčí kámen, který se stal majetkem obce (na základě zkušeností z provozování v uplynulých 2 letech bylo doporučeno zastupitelstvu zabývat se touto otázkou pro příští sezónu), dále byla projednána žádost p. Hakla o vyhrazení trvalého parkovacího místa na začátku ul. Nový Doubek proti prodejně obuvi (doporučeno po likvidace meziskladu materiálu pro stavbu silničního průtahu), žádost fi Agrio o uzavření nájemní smlouvy nebo vyhrazení trvalého parkovacího místa ve Mříčí podél oplocení areálu (doporučeno ověřit náklady na úpravu pozemku a dle toho koncipovat smlouvu nájemní), žádost fi Agrio o poražení stromu pro uvedené parkoviště (nedoporučeno) a poražení stromů v areálu firmy pro výstavbu nového objektu (doporučeno), dopis p. Kostúra ohledně požadavku na proplacení stavebního kolečka (neschváleno) a aktuální stav rekonstrukce průtahu Křemží.
Dne 31. 10. 2005 se obecní rada sešla na své 66. schůzi spojené s pracovní poradou zastupitelů. RO a ZO projednaly plnění úkolů z předchozích schůzí, dále žádost Zemědělské vodohospodářské správy o výkup pozemků dotčených rekonstrukcí Stupenského a Chlumského potoka (bude zveřejněn záměr prodeje), žádost p. Hrubeše o směnu pozemků v lokalitě Cihelna v Chlumu, (bude dále jednáno o podmínkách), správu zříceniny hradu Dívčí kámen, (ZO doporučilo zajistit správu hradu a jednat s Ing. Tučkovou o konkrétních podmínkách), provozování hospodaření v obecních lesích (vzhledem k tomu že končí smlouva se současným provozovatelem bude vypsáno výběrové řízení na nového), vyhlášení výběrového řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro stavební povolení na rekonstrukci školní kuchyně dle schválené varianty studie. V různém pak starosta informoval o přípravě Dne seniorů, který se bude konat 26. 11. ve Chmelné, zmínil aktuální stav rekonstrukce silničního průtahu Křemží, činnost služeb a přípravy na zimní údržbu komunikací a veřejných ploch.
- JT -
|
Soubor usnesení č. 4/2005 |
SOUBOR USNESENÍ č. 4/2005
ze zasedání zastupitelstva obce Křemže konaného dne 26. září 2005
Usnesení č. 20/2005
Zastupitelstvo obce Křemže bere na vědomí zprávu starosty o plnění úkolů od 27. 6. 2005 a informaci o všeobecném dění v obci.
Usnesení č. 21/2005
Zastupitelstvo obce bere na vědomí zprávu o činnosti rady obce za období od 27. 6. 2005.
Usnesení č. 22/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 23/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 24/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 25/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 26/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 27/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 28/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 29/2005
Zastupitelstvo obce:
Usnesení č. 30/2005
Zastupitelstvo obce
Usnesení č. 31/2005
Zastupitelstvo obce
Usnesení č. 32/2005
Zastupitelstvo obce
Usnesení č. 33/2005
Zastupitelstvo obce
- JB -
|
Rekonstrukce průtahu Křemží |
Vážení přátelé, spoluobčané, návštěvníci Křemže,
dovolte, abych Vás opět informoval o aktuálním stavu rekonstrukce silničního průtahu Křemží a jejím dalším postupu.
V současné době je téměř dokončen úsek od vstupu do Křemže od Č. Budějovic po kostel církve husitské. Zde se pouze dokončuje kamenná zádlažba autobusových zastávek a bude osazeno nové dopravní značení.
Hlavní práce nyní probíhají v prostoru křižovatky Budějovická, Krumlovská a Spojovací. Zde jsou kompletně osazeny nové obrubníky a finišuje pokládka podkladních vrstev silnice a přeložky vzdušného elektrického vedení ze strany společnosti E-ON, které bude uloženo do zemních kabelů.
Od poloviny listopadu budou probíhat pokládky vlastních asfaltových vrstev, s tím, že poslední vrstva bude položena až po zimním období, neboť vyžaduje technologicky vyšší teploty. Nicméně všechny práce budou provedeny tak, aby křižovatka byla průjezdná zhruba od konce listopadu pro veškerou dopravu a odpadla tak nutnost objížděk Mříč - Chlumeček - Křemže a ulicí Na Vyhlídce.
1. listopadu proběhlo jednání zástupců investora, technického dozoru stavby, dodavatele, Dopravního inspektorátu Policie ČR, Městského úřadu Č. Krumlov, odboru dopravy a silničního hospodářství a Správy a údržby silnic Jihočeského kraje, kde byly upřesněny požadavky na zprůjezdnění dokončených úseků. Dále pak podle počasí budou probíhat práce na zádlažbě chodníků a pokud počasí bude přát i nadále, bude pokračováno s rekonstrukcí vozovky směrem na náměstí. Příjezd na náměstí pak bude řešen ulicí Spojovací a Netolická.
Vážení přátelé, děkuji za Vaši toleranci s problémy vyplývajícími z této stavby a věřím, že tomu tak bude i nadále.
Ing. Josef Troup starosta obce
|
Vzpomínky na Karla Vochozku |
(pokračování)
Další setkání spolužáků se uskutečnilo 2. 11. 2002 v restauraci "U Bednářů" v Chlumu, a bývalý předseda třídy Karel Vochozka mimo jiné řekl:
Vážení spolužáci!
Mám milou povinnost Vás přivítat na našem dalším setkání na území obce Chlumu, která byla školními dítkami poddanská škole ve Křemži. Budiž ale všem Chlumákům útěchou, že to bylo jediné poddanství, na které museli nevražit. A o tom, že obce byly až do komunistického slučování samostatné, svědčí i skutečnost, že je od sebe dělil jenom jeden potok a dva mosty. Po roce 1990 mohly být obce zase samostatné, ale asi jim to v Chlumu takto vyhovuje.
Chlumáci mohou být také uspokojeni tím, že zdejší panstvo ve 13. a 14. století, tedy Dubenští páni, měli sídlo v Chlumu a až později si ve Křemži postavili další sídlo a rozdělili se na větev chlumeckou a křemežskou. Ve větvi křemežské se postupem dob objevil i rytíř Smil, s jehož životními strastmi jste možná seznámeni.
Nechme však historie. Chtěl jsem dojít ke jménu Smil záměrně. Spousta z Vás si jistě pamatuje na léta dozrávání a s tím spojenou Vrchlického ódu "Balada o rytíři Smilovi", kterou jsme několikrát četli se zatajeným dechem a rádi se červenali nad popisovanými milostnými praktikami hrdinného rytíře. A vzpomínejme i dále s humorem: Místo dnešního setkání je ona hospoda "U Bednářů", před kterou kdysi stávala ohromná lípa. Pod tou lípou jsme někdy večer tajně pokukovali po oknech v sálu, kde při zábavách vyhrávali Doudlebáci, Bártové, Turkové, Čížkové, Pavouci, Mejzlíci a já nevím kdo ještě... Tajně jsme pozorovali mladé dvojice, které občas odcházely cestou k cihelně! Ta cihelna byla přes den naším rájem. Zde se prováděly všechny klukovské lumpárny a přes ní se chodilo koupat k potoku na Olešnici. Dnes už je tam dosti mělko a bahnisko, ale za našeho mládí tam uprostřed potoka dospělý člověk nestačil.
Bednářova hospoda byla také zastávkou pro Lhotku, Rojšín i Brloh. Tady se lidé, kteří jeli na kole do Křemže k doktorovi nebo s povozem na dráhu do Mříče, zastavovali na pivo, sjednali pár kšeftů kolem dobytka a hráli karty. Byla to poslední zastávka vždy pro Rudu Babyloňáka, který jezdil s koňmi až do Budějovic. První zastávku zpět domů udělal v Homolích u Rozboudů, druhou v hospodě na zastávce ve Vrábči, třetí u Soukupů ve Křemži a poslední u Bednářů. Koně tam na něj čekali jen omezenou dobu a nakonec se sami vydali do Loučeje. A Ruda pak šel pěšky a nadával.
Druhá chlumská hospoda - "U Čížků" - nebyla tak navštěvovaná, ale zase se v ní více provozovalo řeznictví. Na návsi vedle kapličky byla pumpa na vodu. Tam pro vodu docházel celý prostředek vsi. S Chlumem je neodmyslitelně spjata i rodina Janešova a její výroba dřeváků a svoz dřevěného zboží z celého Podkletí a následný prodej po celých jižních a středních Čechách. K tomu neodmyslitelně patřila i postava starého Hakla, který u Janešů dělal řidiče. Auta byla na dřevoplyn, kouřilo se z nich jako při uzení masa a řidič vypadal spíše jako kotelník. Kdo se chtěl občas svézt, stačilo jen postávat v určitou dobu před krámkem u Paclíka. Pan Hakl se svojí tříkolkou vyjížděl pro chleba do Holubova. Do auta dozadu naložil tři kluky a ti museli auto tlačit do Janíčka, pak nasednout a dále se tlačilo v Holubově od Artypy do vsi. Jinak by nevyjelo! Zpátky s chlebem se tlačilo od Artypy směrem na Mříč až nad les, od kolejí v Mříči k zubaři Koubovi a v Chlumu od mlýna k Hvízdalům. Byla to cesta na dvě hodiny. Hrozná dřina, ale těšili jsme se.
Dva obchody v Chlumu a každý jiný. U Klimšů spíše odměřená serióznost, u Paclíka kšeft. Každoročně při podzimních honech si vzpomenu na staré myslivce Havlíka a Samce. Doma si plnili patrony do brokovnice černým prachem. Při každém jejich výstřelu před nimi vznikl neprůhledný oblak a chvíli museli počkat než se rozplynul. Pak teprve viděli, jestli trefili či jejich vyhlédnutý macek běží dál po poli.
S odstupem času si člověk uvědomil, že kolem nás za našeho dětství žili i lidé podivínští. Někteří byli i postižení. Vzpomeňte jenom na starého Matěje, který bydlel s jeho sestrou v kovárně u Pirných. Co se nás ten děda s hůlkou nahonil pod kaštany kolem kovárny a co my jsme se ho nazlobili! Nebo vzpomeňte na kluky Bártů "z Karpat", kteří v zimě chodili do školy ve Křemži jen ve starém saku - bez košile, s podhrnutými kalhotami a v botách bez punčoch. Neměli ani kapesníky a "nudle" u nosu si utírali do rukávů. Kdo by to dnes vydržel?
Vzpomeňte na starou Anýžku z pastoušky na vsi, která musela chodit žebrat jídlo po barákách. Jeden rok, aby v zimě nezmrzla, musela stopit stůl, židle, postel a nakonec i schody na půdu, protože obec jí nedala topení! Vzpomeňte na starého Ždivona a jeho pár volů. Ten pomalým tempem vyjel ráno na pole, tam se otočil a jel zase domů, aby stihnul oběd. Vzpomeňte na Jardu Pekařů a jeho kobylu Flordu. Když večer krmil, zaklepali jsme na okno maštale a křikli: "Florda, hyjé!" Během okamžiku nastal pro nás strašný fofr. Přes vrátka vylítly oba dřeváky a z branky se vyřítil bosý Jarda s bičem. Aby nás nedohonil, museli jsme utíkat po silnici. Tam ho kamínky bodaly do bosých nohou, a tak brzy zastavil.
Vzpomeňte na pošťáka Komárka. Jedním okem při rozvážení pošty koukal na cestu a druhým hlídal, jestli nelovíme pstruhy. Vzpomeňte na starého Prokopa, který zamlada sloužil u Rottschilda a na stáří měl jen na dvě cigarety denně. Vzpomeňte na Jardu Vácalů. Největší syčák a darebák. Pak se z Chluma vytratil. Za čas jste ho mohli potkat v Krumlově jako lidskou trosku v roztrhaných a špinavých hadrech. Spal v zimě po sklepích a kotelnách, v létě na půdách. Jeho oblíbeným kouskem v mládí bylo občas z okna zatroubit na hornu "Hoří". Než si na to hasiči zvykli, býval to pěkný fofr.
Vzpomínky jsou krásné, ale už vzdálené. U odvodní vojenské komise v Krumlově (v r. 1958) si podplukovník Šustr spokojeně pochvaloval: "Ti Chlumáci jsou chlapi jako hrom!". Až po létech, když jsem si na to vzpomněl, jsem asi přišel na důvod: ráno uháníte z Chlumu do Křemže do školy. Tam vás honí učitelka Foltová. Po vyučování mažete z Křemže do Chluma, přijdete domů, praštíte s taškou a šup s nářadím na pole. Večer k potoku na pstruhy. Tam vás prožene všudypřítomný Komárek. Když už jste na "horánku", zaběhnete podle roční doby ke Krátkýmu na třešně, k draxlířovi Šimečkovi nebo Mejťákovi na letní jablka a už vás zase někdo žene. Jiný den na lusky "ke křížku" a utíkáte před Frantou Krejčů, který vás pronásleduje na kole. Pole - nepole, jetel - nejetel, a pořád pryč a pořád v běhu. Hlavně aby nás někdo nechytil a nebylo doma zle! A když má člověk i přesto dost energie, může se vypravit v pět hodin na naši milou horu Kleť a jen tak zjistit, zda nejsou vidět Alpy. A hned zas úprkem domů. Takže pane podplukovníku - naše kondice je výsledkem toho, že jsme vlastně celé mládí prožili v běhu!!!
Při vzpomínkách se mi vynoří naše mámy a tátové. Obyčejní lidé z vesnice. Pracovití a udření. Těžko si nyní, při dnešním způsobu života, dovedeme představit, jak to všechno stihli, aby nás uživili, nakrmili a oblékli. Vždyť v tu dobu na vesnici byly výdělky velmi malé. Bylo po válce. Pak kolektivizace vesnice. Ale i my jsme byli jiní! Nebyli jsme vychovaní přepychem a nadbytkem. Vážili jsme si všeho. Občas si na své rodiče vzpomeňte a věnujte jim kytičku. Změnila se celá naše obec. Změnily se cesty, domy, pole i lesy. Změnili jsme se i my. Zešedly nám vlasy, nabyli jsme zkušenosti, prožili větší kus života. Těžko již ukážeme svým dětem ta krásná místa, kde jsme vyrůstali. Stejně jsme je vychovávali ve strašném fofru a ani jsme na ně kolikrát neměli čas. Možná, že jsme jim i mnohé dlužni!? Ukažte ale místa našeho mládí svým vnoučatům. Kraj pod Kletí je vzácný a krásný. Vzpomínáme dnes většinou na lidi, kteří již nejsou mezi námi. Ale za čas se bude historie opakovat. Třeba si v dobrém nebo humorném vyprávění někdo vzpomene i na nás...
Zapsal: Zdeněk Laštovička
|
Rozhovor se Štěpánem Rakem |
1) Jak se vám líbí na jihu Čech a konkrétně ve Křemži?
Mám-li vůbec vztah k nějakému místu v naší zemi, tak jsou to především jižní Čechy. Já miluji celou tuto zemi. Se svou manažerkou Lindou jezdíme po malých cestičkách a vybíráme si krásy našich končin. Mohu říci, že ač jsem projel 70 zemí celého světa, líbí se mi nejvíce tady u nás doma a především na jihu Čech. Konkrétně tenhle kraj je u mne v srdci, v mojí dušičce, cítím se zde nádherně, je to tady překrásné. I tento koncert byl pro mne překvapením. Já jsem do poslední chvíle nevěděl, kde budu hrát. My hrajeme s mojí manažerkou takovou hru, že do míst, kde jsem nikdy nehrál, mne vezme jako na překvapení a já vůbec nevím, kde to bude. Chci moc poděkovat p. Zbyňku Mikulášovi za organizaci tohoto koncertu a všem, kdo pomohli, protože jsem se tu cítil ne jako ryba ve vodě, ale jako rak v potoce.
2) Jak na Vás působilo křemežské publikum?
Ono to vlastně spolu souvisí. Tato nádherná návštěvnost, která je v dnešní době vzácná, když si člověk uvědomí jaké "kvalitní televizní programy" v dnešní době máme, jaká je to obrovská konkurence. Je to s podivem, že si lidé najdou čas, zvednou se od televize a přijdou na koncert. Já vám gratuluji k tomu, jaké báječné lidi zde máte.
My gratulujeme hlavně Vám, protože pro nás to byla skutečně velká čest a tato velká návštěvnost byla hlavně díky Vám.
Děkuji.
3) V roce 2002 jste s Alfrédem Strejčkem podnikli turné po Mexiku s pořadem Vivat Comenius, jenž měl velký úspěch. Chystáte podobný projekt, když ano, tak s kým a jaký. Pokud je mi známo s Alfrédem Strejčkem stále spolupracujete.
My máme s Alfrédem Strejčkem něco kolem dvaceti celovečerních projektů, Comenius je jenom jeden z nich. Fakt je, že v Mexiku přišlo na koncert průměrně osm set posluchačů. Měli jsme asi 14 nebo 15 koncertů téměř po celé zemi a úspěchy byly neskutečné. To nejúžasnější na tom je, že lidé si nechodili po koncertě pro naše autogramy, ale stáli tam frontu na to, aby si opisovali myšlenky Komenského. Teď připravujeme turné po Latinské Americe i Mexiku. V Latinské Americe jsme už byli, projeli jsme tam hodně zemí, byli jsme téměř až v "Ohnivé zemi", projeli jsme s "Komenským" téměř 30 zemí světa a hráli jsme všem možným institucím, králům, královnám, prezidentům apod. Můžu říci, že všude po celém světě má Komenský obrovské ovace. Všechny další projekty najdete na mé webové stránce www.stepanrak.cz. a je možnost komunikovat na e-mailu na info@stepanrak.cz. Tam jsou všechny naše pořady.
4) Která země vás překvapila a která naopak třeba zklamala a čím?
Víte, mě nejvíce překvapily země, kde bych to vůbec nečekal. A to je třeba Rusko. Nyní jsem měl velké turné po Rusku, byl jsem ve Vladivostoku, na Sibiři, byl jsem ve Vladikavkaze, v Orengurgu. Měl jsem tam 15 koncertů. Mohu říci, že jeden z nejsilnějším zážitků v mém životě byl koncert v Beslanu, v tom nešťastném Beslanu. Byl jsem tam v době půlročního výročí za doprovodu tanků a obrněných vozidel. Hrál jsem těm, kteří přežili, kteří tam ztratili své děti nebo své rodiče. Bylo to tak něco neskutečně silného, že to v mém srdci zůstane snad do konce života. Pak jsou země, kde jsem čekal veliká překvapení, těšil jsem se, ale nedočkal. A to je třeba Amerika. Byl jsem tam dvanáctkrát. A přesto, že jsem tam měl veliké úspěchy, tak jsem se nedočkal žádného silného zážitku nebo překvapení. Daleko více jsem byl překvapen v chudších zemích, rozvojových zemích apod., kde se setkávám s neuvěřitelnou vstřícností a láskyplností místních lidí. Lidé, kteří nic nemají, dokážou dát daleko více, než ten, kdo má hodně.
5) Jste historicky prvním vysokoškolským profesorem hry na kytaru v České republice, jak se vám jeví Vaši žáci a myslíte si, že nějaký dosáhne kvalit svého učitele?
Já si myslím že už nyní mám absolventy, kteří dosahují vysokých kvalit, jako např. Martin Carvan, který hraje ve skupině Jablkoň, Pavel Štaidl, který je dnes v absolutní světové špičce, je to skutečně umělec, který naplňuje sály po celém světě, pořádá mistrovské kurzy a členové Pražského kytarového kvarteta, a další a další... Dále ještě prof. Martin Mysliveček, kterému jsem dělal konzultanta, Petr Vít, jenž je profesorem v Latinské Americe.....
6) V srpnu jste oslavil významné životní jubileum, co pro Vás bylo největším dárkem?
Největší a nejlepší dárek mi dala moje manažerka Linda Majahová. A to byl dárek, na který nemohu nikdy zapomenout. My jezdíme spolu v létě na Slovensko. Byli jsme v Kežmaroku, kde byl festival lidových řemesel. Tam jsme se dočkali něčeho neskutečného. Díky tomu, že jsme tam čekali 2,5 hodiny na trdelník (kremrole), tak se stalo to, že jsme se dočkali Ďiabolských huslí Jánka Vrenicu. To je nejlepší cimbálová kapela na světě, rómská kapela. Všichni jsou to báječní hráči. Slyšet je, to je něco neskutečného, to se nedá slovy vypovědět. 1. září tohoto roku mi Linda jenom řekla, že máme nějakou akci na Moravě. Já netušil, o co jde. Přijeli jsme na místo, byl to jeden z nejkrásnějších sklípků u Šatova. Když jsem byl uveden dovnitř do sklípku, tak tam nebyl nikdo jiný než Janko Vrenica a Ďiabolské husle. Celý večer pro mě a pro nás všechny hráli. Nevím, jak toho Linda dosáhla. Sám Janko Vrenica mi řekl, že mám nejlepší manažerku na světě, protože se ještě nikomu nepodařilo sem jejich kapelu dostat a natož, aby hráli někomu na oslavě. Domluvili jsme se i na spolupráci do budoucna. Doufám, že někdy vystoupí i na Mezinárodním festivalu v Českém Krumlově. Publikum by na ně určitě nikdy v životě nezapomnělo. Zážitek z jejich vystoupení je něco neuvěřitelného a neskutečného, co se nedá slovy vypovědět, je to setkání s génii.
7) Chtěl byste se do Křemže někdy vrátit a odehrát zde opět nějaký koncert?
Okamžitě. Jsem tu moc rád a jsem nadšen. Moc by se mi líbilo vytvořit tady tradici mých vystoupení.
Děkujeme za vystoupení i za rozhovor a přejeme hodně zdaru.
Jan Boršovský
|
Fenomenální kytarista Štěpán Rak znovu v Křemži |
 |
Snad všichni, kdo se dostali 20. října na první koncert Štěpána Raka v Křemži, potvrdí, že se tento umělec řadí k absolutní světové špičce. Dlouhotrvajícím potleskem ve stoje odměnili posluchači ve vyprodaném sále skvělý výkon pana profesora. Byl zaslouženou odměnou za jeho umění, ale i výzvou. Po koncertě slíbil, že se do Křemže rád vrátí.
|
|
Právník radí |
Trvalý pobyt
V současné podobě přenáší zákon č. 133/2000 Sb. příliš velkou část odpovědnosti vyplývající z údajů o trvalém pobytu občanů na vlastníky jednotlivých nemovitostí, kteří jsou osobami odlišnými od osob, které v jejich nemovitostech mají hlášen trvalý pobyt. Tuto odpovědnost by bylo možno ospravedlnit, pokud by tato poměrně důležitá odpovědnost byla jakkoli kompenzována ve prospěch vlastníků či spoluvlastníků nemovitostí v tomtéž zákoně.
V úst. § 10 odst. 2 zákon obsahuje zřetelnou formulaci, ze které jednoznačně a bez jakýchkoli výkladových problémů vyplývá skutečnost, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Pokud zákon tuto skutečnost formuluje takto pochopitelně a jasně, měl by důvodně obsahovat i tomu odpovídající ustanovení, která nebudou zejména klást vlastníkům nemovitostí překážky při zrušení či změně údajů o trvalém pobytu občana (občanů), kteří jejich nemovitosti protiprávně užívají.
K nahlášení údaje o trvalém pobytu jakémukoliv občanu (aniž by byl vlastníkem nemovitosti, ve které se trvale zdržuje) postačí:
To vše za splnění pouze toho, že jeho volba bude učiněna zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít sice jen jedno místo trvalého pobytu, ale postačí, že bude zvoleno v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Skutečné problémy občanovi nastanou teprve poté, co se rozhodne jeho volbu o údaji vztahujícímu se k jeho trvalému pobytu změnit. Na tuto skutečnost zákon pamatoval poměrně rigidně a stanovil zdánlivě taxativní podmínky, které musí každý občan splnit. Při ohlášení změny místa trvalého pobytu je tedy občan ze zákona povinen:
Shora uvedené body a) až c) jsou samy o sobě odůvodnitelné a není dle mého názoru nutné jejich existenci jakkoli obhajovat či na nich cokoli měnit. Problém však vlastníkům nemovitostí nastává v okamžiku, kdy stejným správním orgánům postačí, že oprávněná osoba pouze potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Touto oprávněnou osobou se ze zákona považuje osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost) anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu. Zákon nikterak neupravuje, co míní pod pojmem "oprávněna užívat". Předpokládám, že písemnou nájemní či podnájemní smlouvu uzavřenou s vlastníkem či spoluvlastníky nemovitosti.
Je důležité zdůraznit zjevnou nedokonalost samotného zákona, spočívající v tom, že jakýkoli nájemce jakéhokoli prostoru, ke kterému zákon umožňuje evidovat údaj o trvalém pobytu, může bez vědomí vlastníka či spoluvlastníků těchto objektů zcela bez jakýchkoli problémů legalizovat údaj o trvalém pobytu občanům, kteří žádným užívacím právem k těmto prostorům - objektům nedisponují a kteří jsou současně velmi často zadluženi. Proč je tato skutečnost vážným problémem pro vlastníky či spoluvlastníky nemovitostí, odůvodňuji dále.
Vlastník či spoluvlastníci se údaj o počtu osob (nikoli údaje o jednotlivých osobách) hlášených v jejich nemovitostech k trvalému pobytu dozvědí teprve poté, co jsou veškeré formality v evidenci trvalých pobytů správního orgánu provedeny, a to ve lhůtě 15 dní od jejich definitivního provedení. Pokud se vlastníci či spoluvlastníci nemovitostí chtějí dozvědět více o osobách jako např. jméno, příjmení a datum narození, musí správnímu orgánu adresovat písemnou žádost.
Takto uzákoněnou nerovnoměrnost mezi právy a povinnostmi vlastníků či spoluvlastníků objektů, ke kterým lze ze zákona evidovat údaj o trvalém pobytu, lze jen obtížně ospravedlnit již z toho důvodu, že zrušit údaj o místu trvalého pobytu lze pouze pokud:
Důvody specifikované v a) a b) není nutno opět jakkoli komentovat, ale při prokazování skutečnosti, že opravdu nastal důvod uvedený pod písmenem c), nastávají vlastníkům či spoluvlastníkům příslušných objektů opět nemalé problémy s unesením tzv. důkazního břemene k prokázání obou skutečností, které ustanovení ad c) upravuje (nikoli jen jedné z nich).
Skutečnost, zda byl či nebyl důvod specifikovaný v písmenu c) prokázán, záleží na uvážení správního orgánu, neboť on nemá zákonnou povinnost údaj zrušit. Příslušný správní orgán - ohlašovna totiž může rozhodnout o nezrušení údaje o trvalém pobytu, neboť v tomto případě to zákon umožňuje. Zákon totiž neobsahuje zcela jasnou klauzuli, že za splnění shora uvedených konkrétních podmínek ohlašovna musí údaj o trvalém pobytu zrušit nebo návrhu na zrušení údaje o trvalém pobytu vyhovět.
Při rozhodování o údajích vztahujících se k trvalému pobytu osob je samozřejmě příslušný správní orgán vázán zejména obsahem zákona č. 71/1967 Sb., správní řád v platném znění, který 31. 12. 2005 pozbude účinnosti a bude nahrazen zákonem č. 500/2004 Sb., který od 1. 1. 2006 bude upravovat nový správní řád. Dosud platný správní řád umožňuje v úst. § 39 prokázat konkrétní skutečnost (pokud nejde s ohledem na obtížnost dokazování jinak) tzv. čestným prohlášením. Tuto variantu ohlašovny v současnosti téměř nikdy neberou v potaz, a tudíž ji příliš nevyužívají. O důvodech této skutečnosti nechci jakkoli spekulovat. Správní řád, který nabude účinnosti 1. 1. 2006 navíc tuto možnost provedení důkazu již neobsahuje.
Vznesený argument ze strany Ministerstva vnitra, že není v zájmu státu, aby bylo příliš mnoho občanů hlášeno na tzv. ohlašovnách ve smyslu úst. § 10, odst. 4 zákona pouze z důvodu, že se jim nedají úspěšně doručit listinné obsílky, nelze přijmout jako důvodný. Pokud totiž bude doručována jakákoli listina občanovi, u kterého není znám jeho skutečný trvalý pobyt na adresu, kde se nezdržuje nebo na adresu příslušné ohlašovny, vždy se tato listina vrátí jako nedoručená a výsledek je tentýž. Výsledný efekt pro stát je prostě stejný. Jak jsem se již zmínil shora, vlastníci či spoluvlastníci příslušných objektů však nadále musejí nést velmi reálné nebezpečí, že osoba či osoby, které na adrese objektů v jejich vlastnictví mají takto snadno nahlášen trvalý pobyt, mají nesplacené závazky vůči třetím osobám a tyto třetí osoby v postavení věřitelů se budou domáhat svých pohledávek výkonem rozhodnutí. Dopad této skutečnosti je v praxi velmi často takový, že exekutor se na dotyčnou adresu dostaví a veškeré věci buď ihned odveze, nebo provede jejich soupis a věci označí přímo na místě.
Příliš často se v praxi stává, že skuteční vlastníci věcí zahrnutých do tzv. exekuční podstaty musejí svého majetku domáhat tzv. žalobou na určení, tedy na určení toho, že konkrétní movité věci jsou v majetku žalobce, a tudíž do exekuční podstaty nespadají. Takovéto spory u průměrně méně vytížených soudů trvají téměř rok, a to pouze v první instanci (nepočítaje v to délku případného odvolacího řízení).
- J. M. -
|
Oprava kostela |
Myslím si, že všichni máme radost z toho, že se nám v tomto roce konečně podařilo dokončit (až na pár zbývajících drobností) opravu našeho kostela, a to za pomoci Vás všech, kteří jste přispívali buď do sbírek nebo i větším osobním darem, za podpory obce a Památkového úřadu.
Abyste byli informováni o celkové finanční stránce, uvedu několik čísel. V tomto roce jsme zaplatili za všechny práce 401.939,- Kč. Od zahájení sbírek na opravu kostela se nám podařilo nashromáždit:
| - | ze sbírek v kostele, různých akcí a osobních darů | 1.276.149,40 Kč |
| - | obec přispěla ze svého rozpočtu v průběhu 5 let | 500.000,- Kč |
| - | Památkový úřad Min. kultury přispěl ze střešního fondu | 265.000,- Kč |
| - | Českobudějovické biskupství | 150.000,- Kč |
| - | celkem | 2.191.149,40 Kč |
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
Poznávejme plemena psů |
Moskevský strážní pes
aneb Ďábel s tváří anděla
Plemeno moskevák je v celé Evropě málo rozšířené. Jeho povahové vlastnosti zajímají hlavně armádu, policii, chovatele ovcí.
Tento pes byl vyšlechtěn ruskou armádou pro ostrahu vojenských i státních objektů a věznic s nejvyšší ostrahou, raketových základen apod. Šlechtění probíhalo po 2. světové válce ve stanici Rudá hvězda pod vedením kynologa generálmajora G. N. Medvěděva. Tento pes je výsledkem reprodukčního křížení bernardýna, kavkazského ovčáka a ruského strakatého loveckého psa.
Po kavkazanovi zdědil silné zuby, vynikající pohybovou soustavu, vytrvalost, ostrost, zlobu a nedůvěru k cizím lidem. Od bernardýna získal líbivý vzhled, oddanost ke svému pánovi a dobrou cvičitelnost. Je to skutečně dobře cvičitelný pes, který dobře zvládne i pachové práce, což zdědil po loveckém plemeni.
Při strážní službě je neúplatný, ostrý a jeho útok proti pachateli je nekompromisní. I přes svou mohutnost je pohyblivý a vytrvalý. Svěřený objekt i svého pána dokáže chránit s nasazením života. Nikdy se neobrátí proti svému pánovi, ani při největším vyprovokování jeho zloby, což někdy udělá kavkazský ovčák. Je to velmi inteligentní pes, který dokáže sám vyhodnotit situaci a podle toho zasáhne.
Historie chovu tohoto plemene v naší republice je dlouhá jen asi necelých 10 roků. Major ruské armády, který se zde oženil, přivezl s sebou psa i fenu tohoto plemene. Tento pár měl dvě štěňata, psa a fenku, která odchovala dva vrhy štěňat. Tyto odchovy spolu s dalšími importy tvoří chovatelskou základnu tohoto plemene u nás.
V bývalém SSSR byl tento pes užíván u milice a v armádě. V současné době hlídá třeba odstavná parkoviště pro kamiony, kde střeží nejen náklad, ale i řidiče.
Moskevák ukazuje svoje hlídací vlastnosti již od stáří půl roku, ale teprve od 2 roků dokáže zasáhnout tvrdě. Není to zbytečně hlučný pes. Sleduje pachatele, který se chce dostat do objektu, kde hlídá, téměř mlčky a pokud dojde k proniknutí na jeho teriotirum, zasáhne opravdu naplno. Razance jeho útoku je srovnatelná jen s kavkazských ovčákem, který koluje v jeho žilách. Moskevák neútočí na rukáv, ale na krk a do rozkroku. Pokud hlídá nějaký objekt více psů tohoto plemene, je skutečně životu nebezpečné se pokoušet do takového objektu dostat se zdravou kůží. Může pracovat také jako pastevecký pes.
V době, kdy se formuje jeho povaha, potřebuje hodně lásky a důslednosti, ale nikoliv drsnou výchovu. To, čím je, má vrozené. Je náročný na stravu v době růstu a dospívání a samozřejmě i v dospělosti potřebuje kvalitní dobrou stravu. Potřebuje ke svému vývinu dostatek pohybu, aby byl dobře osvalený a měl atletickou figuru potřebnou pro své povolání hlídače.
Moskeváka si může pořídit zkušený kynolog a také člověk fyzicky zdatný, který udrží na vodítku 70 kg v každé situaci. První pes, který je pokládán za zakladatele tohoto plemene, se jmenoval Orslan.
Moskevák je skutečně krásný pes, jeho štěňata jsou kouzelné kuličky, ale není to rozhodně pes pro kohokoliv. Je třeba mu zajistit dobrou výživu, hodně lásky, dostatek pohybu a nějaké zaměstnání, což je ostraha. Rozdíl mezi psem i fenou je i ve způsobu hlídání. Fena obíhá pozemek po celý den a hlídá stále, kdežto pes si najde výhodné místo, odkud má přehled a zasáhne, až když se k tomu situace vyvine, ale důrazně a tvrdě. Samozřejmě, že i fena dokáže při krizové sitiuaci zasáhnout stejně jako samec i když v dimenzích své psí ženskosti. Ale rozhodně by nikdo nechtěl její útok prožít na vlastní kůži.
Pohyb moskeváka je velmi podobný pohybu a mechanice bernardýna. Ve věznicích v bývalém SSSR budil moskevák respekt, poněvadž byl pro mnoho vězňů neznámým psem s andělskou tváří, o kterém nevěděli, že dokáže zasáhnout s profesionalitou bodyguarda, stane se doslova pánem vzniklé situace.
- Květa Pavčíková -
|
Z naší školy |
V sobotu 15. října 2005 jsme navštívili svět zvířat v ZOO Jihlava.
Sotva jsme vstoupili branou do ZOO, setkali jsme se s kočkovitými šelmami. V dalším bloku na nás jukal lemur. Pichlavá očka malého mývala nás zvědavě sledovala z vykotlaného stromu. Všude bylo spoustu krásných zákoutí. V každém jsme mohli nalézt nějaké zajímavé zvíře. Zvláště se nám líbili giboni, kočkodani a jiné opice. Ve výběhu s tapíry a svišti děti zaujali zvláště kapybari a velice se divily, když dostaly informaci, že jsou to největší hlodavci na světě.
Největší radost měly děti ovšem z dětského hřiště, na kterém jsme strávili spoustu času. Místo jim nabídlo plno zajímavých atrakcí v podobě tobogánu, lanovky, kolotoče a skákadel. Na otázku "proč něco takového není v Křemži" jsme jim nedokázali odpovědět.
Po ZOO jsme vyrazili do Vodního ráje. Děti obzvláště zaujala divoká voda, tobogán a vířivka. Po páře jsme si zaplavali ve venkovním bazénu.
Příjemně unaveni jsme vyrazili k domovu a společnost nám v autobuse dělal Tomáš Holý ve svých nejslavnějších filmech Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Po cestě jsme se dohodli, že na jaře vyrazíme znovu, tentokrát třeba do Liberce.
|
Víte, že nedaleko nás ve Chvalšinách je krokodýlí farma? |
Žáci 2. - 5. tříd naší školy už to vědí a dokonce ji navštívili.
Ve dnech 29. a 30. září 2005 jsme ve Chvalšinách navštívili hned dvě zajímavá místa - krokodýlí farmu a muzeum. Muzeum bylo vybudováno v rodné obci inženýra Josefa Rosenauera, geniálního stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu. V muzeu jsme zhlédli video "Historie a současnost plavebního kanálu".
Dále jsme se vypravili na krokodýlí farmu. Majitel pan Procházka má sice krásného, ale náročného koníčka, časově i finančně. Farma jako jediná v republice chová vzácné druhy krokodýlů a exportuje je do zahraničí. Na farmě byly děti nadšené a zahrnuly majitele spoustou otázek. Dozvěděly se, jak často krokodýli jedí, kolik spotřebují potravy najednou, jak vypadají krokodýlí vajíčka apod.
Ve Chvalšinách jsme strávili příjemné dopoledne.
- HK -
|
Tělovýchovná jednota Sokol Křemže |
Vyúčtování stavby "Němcalka"
Kdo si dnes ještě vzpomene, jak vypadal prostor bývalé skládky pod školou? Pro osvěžení se podívejte na obrázky a porovnejte je. Ten první je z počátku července 2002, druhý z listopadu 2004 a letecký snímek pak z 28. 10. 2005.
Náš nový sportovní areál "Němcalka" je v provozu od května roku 2003. Užívá jej Tělocvičná jednota Sokol Křemže (oddíl volejbalu a všestrannosti), základní škola, tenisté a také náhodní návštěvníci Křemže. O provoz a údržbu se stará téměř výhradně oddíl volejbalu Sokola Křemže. Ta se netýká jen samotných sportovišť, ale také okolních ploch, především rekonstruovaného parkoviště před ubytovnou s přilehlou travnatou plochou, prostoru u silnice a kolem plotu na jižní a východní straně. Každý rok je třeba čistit nejen plochu hřišť s povrchem z umělé trávy, ale také sprinterskou dráhu, neustále opravovat plot, starat se o vysázenou zeleň a zajišťovat četné další práce.
Po dvou letech od uvedení areálu do provozu je také konečně možné uzavřít otázku financování. Smluvní cena za celou stavbu činila 1 541 868 Kč. Po odpočtu prací provedených svépomocí činila celková částka za vystavěný areál 1 497 195 Kč. Z této částky zaplatila obec Křemže 400 000 Kč, zbývající částku pak zajistila Tělocvičná jednota Sokol Křemže. Ze zbylých 1 097 195 Kč jsme jako Tělocvičná jednota získali 616 000 Kč od České obce Sokolské, 190 000 Kč z grantu Krajského úřadu a ostatní z vlastní kasy. Malým stínem na konci celé výstavby je nekvalitně položený povrch z umělé trávy s četnými nerovnostmi nad smlouvou povolené tolerance. Kvůli této závadě nám po dohodě s dodavatelem stavby firmou Swietelsky stavební s. r. o. byla z celkové ceny odečtena částka 200 000 Kč. Od předání stavby však práce na stavbě areálu neskončily a jednota dále vybudovala ochranný protipovodňový val osázený stromky, malou tribunu s lavičkami, zámkovou dlažbou zpevnila plochu kolem hřišť a přístupovou cestu, doplnila záchytné sítě a zajistila rekonstrukci parkoviště před ubytovnou s pěkným trávníkem a dvěma "třísovskými" lípami. Kdo se alespoň trochu orientuje v cenách stavebních prací, uzná, že se hodnota zvýšila o dalších nejméně 150 000 Kč. Když to tedy na závěr vše sečteme, užíváme dnes areál za přibližně 1,5 milionu korun.
Další rozvoj
V průběhu výstavby hřišť převedl zanikající "Svazarm" svoji ubytovnu na obec. V tu chvíli začala vznikat představa o funkčním spojení této budovy se sportovním areálem a ta nás přivedla k myšlence na její rekonstrukci. V lednu 2005 jsme předstoupili před obecní zastupitelstvo s návrhem na přestavbu. Ve spodní zděné části by měly vzniknout nové šatny, sprchy, toalety a malý sportovní sál pro stolní tenis či aerobik. Nové sociální zázemí by měla získat také stávající ubytovna. Studie uvažovala také s možností, že se podaří získat více peněz a bude možné dostavět halu pro squash a další sprchy. Oddělit by se pak měl provoz ubytovny od provozu ve sportovním přízemí.
Zastupitelstvo tehdy náš návrh schválilo a vyjádřilo zájem na záměru spolupracovat. Finanční stránka plánu byla dále diskutována. Vzhledem k současným velmi nákladným a stavebně náročným rekonstrukcím v Křemži však bude finanční spoluúčast ze strany obce v příštím roce problematická. Naše jednota však má dostatek peněz alespoň k základním úpravám v rámci dnešní budovy.
Oddíl všestrannosti
Nový cvičební rok oddílu všestrannosti zahájil cvičení na konci září. Podobně jako v předcházejících letech zaplňují tělocvičnu každou středu od půl páté do půl osmé žáci a žákyně od 6 do 15 let. Předškolní žactvo cvičí každý pátek od 16.15 do 17.15 hodin. V podzimním a zimním období se věnujeme především gymnastickým cvičením na nářadí, na jaře pak využíváme sportovního areálu "Němcalka" ke zdokonalování atletických dovedností. V průběhu celého cvičebního roku se budeme stejně jako loni s těmi nejlepšími účastnit přeboru všestrannosti. Postupně budeme závodit v plavání (12. 11. 2005 ve Strakonicích), ve sportovní gymnastice (8. 4. 2006 v Písku) a v lehké atletice (květen 2006 v Českých Budějovicích). Po šesti letech se na počátku července 2006 uskuteční v Praze XIV. Všesokolský slet. Také naše jednota se ho zúčastní. Skladbu budou nacvičovat předškoláci a ve skladbě se skoky na trampolínce se představí naše starší žákyně a žáci.
Uvedená cvičení zajišťují: Jana Bartošová, Jitka Cábová, Vladislava Troupová, Helena Šebestová, Iva Machová a především s těmi nejmenšími začaly letos pomáhat Katka Šebestová, Monika Pálková a Barbora Jandová.
Martin Janda
|
KARATE - titul mistra ČR putoval opět do Křemže |
Po hubené sezóně 2004 se Martin Šebesta (13), bytem Křemže, člen Závodního oddílu TJ karate České Budějovice, opět dostal v žebříčku na přední místo v ČR. Když vynechám výhry v krajských ligách, v měsíci květnu 2005 získal první místo v Národním poháru konaném v Plzni a v měsíci září 2005 třetí místo v Národním poháru konaném v Ústí nad Labem. Taktéž exceloval na Krajském přeboru v září 2005, kde obsadil první místo. Všechny tyto výsledky ho nominovaly na Mistrovství ČR v Brně, které se uskutečnilo dne 15. října 2005.
Mistrovství ČR žáků, dorostu a juniorů bylo vyvrcholením celoroční přípravy na tuto soutěž. Zde Martina nečekalo nic lehkého, všech čtrnáct soupeřů bylo velice kvalitních, vždyť se jednalo o medailisty z Národních pohárů nebo krajské přeborníky. Martin neprohrál ani jeden zápas a stal se v kategorii starších žáků Mistrem ČR v kumite do 60 kg.
Celý Závodní oddíl TJ karate České Budějovice si stál velice dobře, z tohoto mistrovství si celá výprava přivezla celkem šest titulů Mistra ČR, čtyři stříbrné medaile a pět bronzových medailí. Získal dokonce dvě nominace na Mistrovství světa. Trenéři Zasloužilý mistr sportu Bc. Jiří Faktor a Miroslav Hýsek jsou příkladnou ukázkou dobré práce s mládeží.
V tomto článku bych chtěl poděkovat generálnímu řediteli ČSAD Jihotrans a. s. panu Robertu Krigarovi, který TJ karate Českých Budějovic v letošním roce sponzoroval.
Bc. Milan Šebesta
|
Neregistrovaní - Křemežsko 2005 |
Badminton je na Křemežsku oblíbeným sportovním odvětvím již více než tři desítky let. Badmintonové kurty v místní Základní škole důvěrně znají jistě více než tři stovky místních hráčů. A to nejen ti, kteří si badminton oblíbili natolik, že se mu věnují jako svému preferovanému sportovnímu odvětví. Badminton si už v Křemži vyzkoušela i řada "rekreačních hráčů". A někteří z nich i několikrát.
Vítanou příležitostí pro amatérské badmintonisty k vyzkoušení svého umění v tomto olympijském sportu bývá každoročně na podzim "Turnaj pro neregistrované", který pořádají členové místního badmintonového oddílu. Křemežští badmintonisté patří k propagátorům tohoto typu turnajů a mají už mnoho následovníků v celé republice - ostatně na badmintonových stránkách na internetu je turnajů pro neregistrované celoročně oznamována celá řada. Křemežským však patří jedno prvenství - snad žádný z ostatních turnajů se nemůže pochlubit, že je pořádán více než dvacet roků.
V průběhu dosavadních ročníků přivítali pořadatelé řadu soutěžících z Křemže a blízkého okolí. S přibývajícími lety roste popularita turnaje a místním borcům přibývá konkurentů - zejména z jižních Čech. Pro křemežské patrioty je potěšující, že každoročně se místní borci umísťují na předních místech. Legendou se pomalu stává Jirka Reitinger, který už slavil sedm vítězství - tedy celou třetinu. Jemu zdatně sekundují další domácí hráči. Všichni budou mít i v letošním roce příležitost pobavit se při dalším ročníku "Turnaje pro neregistrované badmintonisty". Již po dvaadvacáté uspořádají soutěž neregistrovaných místní badmintonisté v čele s panem Mgr. Podpěrou v tělocvičně místní Základní školy. Letos položí základ k nové tradici - od tohoto ročníku hodlají přádat "Turnaj neregistrovaných" vždy 17. listopadu. Hrát se bude vždy od 9.00 hodin, uzávěrka přihlášek soutěžících je v 8.50 hod. Startovné je stanoveno na 50,00 Kč.
A jaké jsou podmínky účasti? Turnaje se mohou zúčastnit všichni hráči starší 15 let - případné výjimky udělí ředitel turnaje před losováním. Hráči nesmí mít ke dni turnaje platnou hráčskou licenci pro badminton. Každý startující musí mít vhodnou sálovou obuv, vhodné je přiměřené sportovní oblečení. Ostatní vybavení - rakety, míče - dodají pořadatelé. Pochopitelně vlastní raketa je vždy výhodnější. To nejhlavnější je chuť do hry.
Každý z přihlášených si zahraje dostatečné množství zápasů. Budou se hrát dvouhry mužů i žen. Přihlášení hráči budou rozděleni do skupin tak, aby se v průběhu turnaje utkávali hráči přiměřené výkonnosti. Po skončení turnaje si zájemci mohou vyjednat i zápasy ve čtyřhrách.
Předběžné přihlášky je možné uskutečnit telefonicky u MUDr. Koudelky během dne na čísle telefonu 380 741 127. Tam je možno získat i podrobnější informace.
Ještě se sluší připomenout stupně vítězů z minulého ročníku: V mužích zvítězil Jiří Reitinger z Křemže, druhé místo obsadil V. Chrt z Č. Budějovic a na třetí příčce se umístil Radek Linha z Křemže. V ženách první dvě místa připadla hráčkám z Tábora v pořadí Řízková, Loskotová, čest Křemže obhájila třetím místem domácí Pavlíčková.
Kdo letos obsadí stupně vítězů se dozvíme 17. listopadu kolem 15.00 hodin, kdy je očekáván závěr turnaje. Nezapomeňte se přihlásit včas.
- MUDr. V. Koudelka -
|
Fotbalisté Křemže v říjnu |
l. B třída
V. Brod - Křemže 3:1 (2:1)
Jako první vystrčili růžky Křemežští a hned měli blízko k otevření skóre, ale Schönkypl na malém vápně před odkrytou brankou hlavou nedosáhl na centr Kouby. Vyšebrodští poprvé zahrozili až v 15. minutě, kdy z šestnáctky těsně mimo pálil Račák. Důležité momenty bojovného derby se pak odehrály za čtvrthodinu mezi 21. a 36. minutou, kdy padly tři branky. Nejprve si křížný pas za hostující obranu zpracoval Dibďák, zprava se dostal do vápna a střelou k bližší tyči otevřel skóre - 1:0. Za pět minut se příznivci domácího Dynama radovali podruhé, když křemežský gólman Linha (vinou zranění kolene, které si ještě vyžádá operaci, nastoupil na podzim mezi tyče poprvé) vyrazil křížnou táhlou střelu Pomijeho jen před sebe a J. Gondek byl v pravou chvíli na správném místě a pohodlně doklepl na 2:0. Hosté ovšem nerezignovali a v 36. minutě se vrátili do zápasu, když po trestném kopu Kouby napálil Jílek z vápna odražený míč bez přípravy k tyči na 2:1.
Nástup do druhé půle měli lepší domácí, ale po rychlé kombinaci Dibďáka s Gondekem mířil Krauskopf z dobré pozice nad a za chvíli po trestném kopu Račáka hlavičkoval Filip "koníčkem" rovněž mimo. Další minuty už patřily hostům. V 54. minutě si Leština narazil s Anderlem, ale z úhlu Rapčana nepřekvapil. O několik minut později se vyšebrodský brankář vyznamenal při dalekonosné střele K. Rolníka, kterou vyškrábl zpod břevna na roh. V 66. minutě ale potřetí uhodilo na druhé straně. Domácí zahrávali od postranní čáry trestný kop, přetažený centr Račáka napálil z voleje Šerhakl, hostující gólman reflexivně vyrazil a znovu trestuhodně neobsazený J. Gondek pohodlně hlavou doklepl na 3:1. Poté se Vyšebrodští zatáhli do ještě hlubší defenzívy a pozornou hrou si hlídali dvoubrankový náskok. Domácím přálo i štěstí, když dvakrát za již překonaným gólmanem zvonila branková konstrukce. Čtvrt hodiny před koncem pálil z trestného kopu z šestnáctky do břevna Kouba a v 83. minutě usměrnil centr Leštiny znovu jen do spojnice hlavou Anderle. Bezzubý nápor hostů se v závěru změnil v křeč a Křemežští na první body zvenku stále čekají.
Sestava: Linha, Čižmar, Jílek, K. Rolník, L. Rolník, M. Schönkypl (46. Leština), Kouba, Chromý, Novák, Anderle, Brabec.
Křemže - Český Krumlov B 2:2 (1:0)
Po opatrné pětiminutovce dali jako první o sobě vědět domácí, ale Chromý z dobré pozice z vápna přestřelil. Na druhé straně byli blízko k otevření skóre hosté v 7. minutě, kdy Matoušek zahrával trestný kop a domácí zachránila tyč. Za další čtyři minuty se už skóre měnilo - a radovali se Křemežští. Zprava se do vápna dostal Stropek a krásným lobem, který zapadl přesně ke vzdálenější tyči, nedal hostujícímu brankáři šanci - 1:0. Domácí gól povzbudil, v dalších minutách měli více ze hry a vytvořili si několik šancí k pojistce. V 18. minutě Šulc centrem z trestného kopu našel na vápně Schönkypla, ten se uvolnil, vypálil pod břevno, ale Schwarz bravurně vyrazil míč na roh. Podobnou šanci měli domácí i po půlhodině, kdy z úniku Nováka zakončoval opět Schönkypl a hostující gólman tentokrát se štěstím vyrazil. Hned vzápětí se udál další důležitý moment, když hostující Lippl uviděl po souboji uprostřed hřiště z rukou rozhodčího už druhou žlutou a musel předčasně do kabin. I v deseti ale hráli Slavojáci nadále otevřenou partii, za což byli po obrátce zaslouženě odměněni.
V 55. minutě zahrával Matoušek od pravé postranní čáry trestný kop, v závaru před brankou se nedohodli domácí gólman se stoperem Filipem, který hlavou míč přizvedl ke vzdálenější tyči, a pro volného Čermáka nebyl problém zblízka doklepnout na 1:1. Pak si vzali slovo znovu Křemežští a dvakrát mohli vrátit vedení na svou stranu. V 63. minutě napálil zpoza šestnáctky odražený míč bez přípravy Kouba a za již překonaným Schwarzem zachránila hosty tyč. O pět minut později to podobně zkoušel z šestnáctky Chromý a míč putoval jen o vlásek nad. A tak se znovu uplatnilo otřepané nedáš - dostaneš. Za další dvě minuty vybojovali hosté roh, od praporku centroval Benčič a Mašek akrobaticky v pádu usměrnil hlavou míč pod břevno Ševčíkovy svatyně - 1:2. Poslední čtvrthodina ovšem patřila v početní výhodě hrajícím domácím a vyjádření sílícího náporu přinesla 83. minuta. Trestný kop těsně za vápnem zahrával Chromý, jehož umístěnou střelu Schwarz vyškrábl na tyč, k odraženému míči se dostával Brabec, kterého střídající Toman poslal k zemi - a sudí nařídil pokutový kop. K jeho provedení se postavil Kouba a s přehledem srovnal na 2:2. Dvě minuty před koncem postihla hosty další rána, když byl za oplácení vyloučen Gažák. V dvojnásobné přesilovce si však už domácí žádnou vyloženou šanci nevypracovali a body se nakonec spravedlivě dělily.
Sestava: Ševčík, Stráský, Filip, Kouba, Šulc, Novák (73. Anderle), Chromý, M. Schönkypl, K. Rolník, Brabec, Stropek.
Včelná - Křemže 3:2 (1:1)
Po dlouhé řadě šesti derby hráli Křemežští znovu s mimookresním soupeřem, ale nenavázali na předchozí dobrý výkon proti Českému Krumlovu a na půdě posledního celku tabulky zejména vlastní nedisciplinovaností zcela zbytečně prohráli. Hosté se ještě nestačili ani rozkoukat a už od 1. minuty museli dotahovat manko, když dalekonosnou střelou z 35 metrů překvapil nepozorného Linhu Váša - 1:0. V dalších minutách se hosté postupně z úvodního šoku oklepali, byli iniciativnější a dostali domácí pod tlak. A po čtvrthodině bylo vyrovnáno, když po levém křídle zatáhl míč Anderle, na vápně našel Stropka, ten nezištně přiťukl Jílkovi, jehož tvrdá střela s pomocí teče jednoho z obránců skončila pod břevnem domácí svatyně - 1:1. Za dalších deset minut centroval zprava z trestného kopu Kouba, odvážně do souboje s gólmanem Pražákem šel Anderle, ale hosté vytěžili jen roh. Stejnou standardku zahrávali hosté i po půlhodině, odražený míč zprvu napálil Jílek za již překonaným brankářem zachránil u tyče jeden z obránců. Ve 38. minutě vybojovali hosté další přímý kop, tvrdě pod břevno z 22 metrů pálil Kouba a včelenský gólman jen s vypětím všech sil vyškrábl znovu za roh. Křemežští měli převahu, ale do kabin se odcházelo za smírného stavu.
Spravedlivé vyjádření aktivity hostů přišlo šest minut po obrátce. Dlouhý výkop Linhy si zpracoval Stropek, přes dva hráče se zprava prosadil do vápna a bombou pod břevno nedal domácímu gólmanovi šanci - 1:2. Do té doby zcela nevýrazní Včelenští se dostali do zápasu až v 61. minutě, kdy se po obranném odkopu Filipa hrálo už na domácí polovině, pomezní však znenadání signalizoval faul před šestnáctkou hostů, následoval trestný kop, po kterém viděl hlavní arbitr nastřelenou ruku Anderleho a z nařízené penalty Novák se štěstím srovnal na 2:2. V dalších minutách pak byl na hřišti k vidění pouze zbytečně oboustranně tvrdý boj - a fotbal plakal. Nervózní partie vygradovala v úplném závěru. Tři minuty před koncem získali domácí výhodu rohového kopu, hned pětice hostujících hráčů, včetně gólmana, se nepochopitelně věnovala protestům u rozhodčího, domácí rozehráli, vzápětí se "narodil" další roh a nekoncentrovaní hosté inkasovali, když z malého vápna dotlačil míč za čáru přes bránícího Čižmara důrazný Čaloun - 3:2. Křemežští se pak už na nic nezmohli a na hřišti podprůměrného soupeře vyšli zcela naprázdno.
Sestava: Linha, Stráský, Filip, Kouba, Čižmar, K. Rolník, Jílek, Chromý, Novák (77. L. Rolník), Stropek, Anderle.
Křemže - Mladé 4:0 (0:0)
V souboji loňského a letošního nováčka začali lépe domácí a už ve 4. minutě měli dobrou šanci, když se pěkným průnikem prezentoval K. Rolník, ale z vápna namířil těsně mimo. V dalších minutách ovšem získávali navrch velmi dobře kombinující hosté, kteří si největší příležitost vypracovali po čtvrthodině, kdy si na uličku od kapitána Procházky naběhl Plachta, postupoval sám na Ševčíka, při pokusu o blafák domácímu brankáři se však dostal do velkého úhlu a následně zamířil jen do gólmanovy náruče. Poté se až do půle v bojové partii žádná větší šance nenarodila a do kabin se šlo za bezbrankového stavu.
Fotbalově daleko zajímavější byl druhý poločas. Jako první zahrozili ve 47. minutě domácí, když si na dlouhý výkop Ševčíka naběhl Leština, v těžké pozici se pokoušel přelobovat brankáře, ale vracející se obránce stačil odhlavičkovat na roh. Za další tři minuty se už Křemežští dočkali. Trestný kop zprava zahrával Kouba, prudký centr vyboxoval brankář Aggermann jen na vápno, kde byl neobsazený Stropek, který bombou pod břevno prostřelil vše, co mu stálo v cestě - 1:0. Po hodině hry pak bylo domácím ještě veseleji, když krásnou dalekonosnou střelou zprava od postranní čáry, která zapadla přesně do levé šibenice, překvapil hostujícího brankaře kanonýr Leština - 2:0. Mladé však hrálo nadále velmi otevřenou partii a za pět minut se mohlo vrátit do zápasu, když po centru ze šestnáctky hlavičkoval z jasné pozice zblízka Plachta, našel ale jen náruč připraveného Ševčíka. Hned z protiútoku se tak uplatnilo pravidlo nedáš - dostaneš. Do šestnáctky hostů pronikal agilní Stropek, v tvrdém souboji narazil na Wenzla, který ve snaze poslat míč do bezpečí napálil balón do vlastní sítě na 3:0 (branka byla v zápise připsána křemežskému hráči). Hosté pak přitlačili domácí celek před vápno, ale v koncovce se prosadit nemohli, i když si v 73. minutě vypracovali další tutovku, ale znovu Plachta ztroskotal na pozorném Ševčíkovi. Za další dvě minuty pak zasadili Křemežští hostům poslední ránu, když se dostali do přečíslení dvou na jednoho, střídající Brabec lahůdkově předložil do vápna míč Stropkovi, který s přehledem završil svůj hattrick i skóre utkání - 4:0. Hostům nebyl přán ani čestný úspěch, když těsně před koncem střídající Ziegler orazítkoval břevno. V herně vyrovnaném bojovném utkání tak slavila úspěch výborná produktivita Křemežských, kteří si výhrou upevnili osmou pozici v tabulce.
Sestava: Ševčík, Stráský, Jílek, Šulc, Čižmar, M. Schönkypl, Kouba, Chromý, K. Rolník, Leština (58. Brabec), Stropek (82. Anderle).
Okresní soutěž
| 6. kolo: | Křemže B | - | Černá | 3:2 (1:1) | (za domácí Troup, Papšo, Klinkl). |
| 7. kolo: | Vyšší Brod B | - | Křemže B | 2:3 (0:3) | (za hosty M. Chromý 2, K. Rolník). |
| 8. kolo: | Křemže B | - | Zdíky | 5:1 (2:0) | (za domácí M. Chromý 3, Schuster, P. Kouba). |
| 9. kolo: | Benešov | - | Křemže B | 2:0 (0:0) | . |
| Vložené 13. kolo: | Křemže | - | Černá | 2:1 (1:0) | (za domácí Benda 2). |
| 6. kolo: | Nová Ves | - | Křemže | 3:3 (1:2) | (za hosty Chaloupka 2, Benda). |
| 7. kolo: | Křemže | - | Větrní | 1:0 (0:0) | (Zimmermann). |
| 8. kolo: | H. Planá | - | Křemže | 3:0 (2:0). | |
| 9. kolo: | Křemže | - | Velešín | 0:0. |
|
I N F O R M A C E |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá ve dnech
| 9. 11. | od | 12:30 | do | 17:00 h | |
| 10. 11. | od | 12:30 | do | 16:00 h | |
| 11. 11. | od | 12:30 | do | 14:30 h |
Úřad práce, odbor státní sociální podpory ve Křemži:
| Úřední hodiny jsou: | listopad: | 28. 11. 2005 | |
| prosinec: | 19. 12. 2005 |
Výběrové řízení
Obec Křemže na základě rozhodnutí rady obce a zastupitelstva obce vyhlašuje výběrové řízení na
"Hospodaření v lesích Obce Křemže - těžební a pěstební činnost" na výměře 241 ha.
na příští hospodářské decenium počínající 1. 1. 2006.
Nezbytné přílohy nabídky:
| - | Identifikační údaje uchazeče |
| - | doklad o oprávnění k výkonu výše uvedených činností/kopie ŽL nebo výpisu z OR/ |
| - | ceník výkupních cen dřeva a pěstebních činností |
| - | reference |
| - | personální a technické vybavení uchazeče |
| - | čestné prohlášení, že uchazeč nemá daňové nedoplatky, nedoplatky sociálního a zdravotního pojištění a že není v konkurzu |
Pilař Miloslav
Likvidace kovového odpadu
sběrna Křemže, Spojovací ulice
Vykupujeme veškerý kovový odpad z domácností i od firem, kromě odpadu ekologicky závadného (lednice, televizory, akumulátory apod.), barevné kovy za zajímavé ceny!!!
Rozšiřujeme otevírací dobu sběrny ve snaze vyjít vstříc občanům:
| úterý, středa, čtvrtek: | 15:00 - 19:00 hodin |
| sobota: | 10:00 - 16:00 hodin |
Aerobik
V létě letošního roku ukončila činnost cvičitelka Jarka Doležalová a v tělocvičně se přestalo cvičit.
Nyní můžeme s radostí oznámit, že od 7. 11. 2005 se cvičení aerobiku opět rozbíhá. Cvičební hodiny povede Jindřiška Mudrová a cvičit se bude každé pondělí od 19.10 hodin v tělocvičně základní školy.
V platnosti zůstávají všechny dříve zakoupené vstupenky.
Další připravovanou akcí školy
bude tradiční vánoční jarmark,
který se v letošním roce uskuteční
v pátek 9. prosince 2005.
Všichni jste srdečně zváni.
POZVÁNKA
Obecní úřad Křemže zve všechny občany - důchodce na
SETKÁNÍ SENIORŮ
v sobotu 26. 11. 2005 od 15:00 hodin v sále ve Chmelné.
Hudba a občerstvení je zajištěno.
Přijďte se pobavit a přiveďte s sebou partnera či partnerku.
Vstupné se nevybírá.
Doprava zajištěna autobusem.
Odjezdy autobusů:
| Mříč | 13:45 | h | |
| Křemže, Doubek | 13:50 | h | |
| Křemže, Náměstí | 13:55 | h | |
| Křemže, Pasíčka | 14:00 | h | |
| Chlumeček, náves | 14:05 | h | |
| Stupná - náves | 14:10 | h | |
| Chmelná = cíl | 14:15 | h |
| Křemže náměstí | 14:30 | h | |
| Chlum, U Houšků | 14:35 | h | |
| Chlum - náves | 14:35 | h | |
| Loučej - náves | 14:40 | h | |
| Lhotka - náves | 14:45 | h | |
| Chmelná = cíl | 15:00 | h |
Koncert
mezinárodního klavírního virtuóza Sergeje Perepeliatnyka
24. 11. 2005 v 18 hodin
PROGRAM:
| 1. | J. S. Bach - K. Taussig: Toccata a fuga d-moll | |
| 2. | J. K. Vaňhal: Adagio a Fantazie | |
| 3. | W. A. Mozart: Fantazie C-Dur | |
| 4. | L. van Beethoven: Sonáta cis-moll "Měsíční svit" | |
| 5. | F. Chopin: Nokturno cis-moll | |
| 6. | R. Addinsell: "Varšavský koncert" |
Přijďte se podívat
15. prosince 2005 v 17.00 hodin
do sálu Obecního úřadu v Křemži na
VÁNOČNÍ PŘEDSTAVENÍ KROUŽKŮ DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE ČESKÝ KRUMLOV
Vystoupí
pěvecký sbor PODKLEŤÁČEK
pod vedením paní Jiřiny Troupové
a
taneční klub GALA DANCE
pod vedením Zuzany a Jiřího Máčových s ukázkami latinsko - amerických tanců
Další informace :
Důležitá sdělění
Ski klub Chmelná
Obecní knihovna Křemže
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962
Kostel sv. Michaela archanděla ve Křemži
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
