ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Srpen 2005 - Číslo 8 - Ročník 15 |
![]() |
59. schůze rady obce se konala dne 11. 7. 2005. Hlavním tématem jednání byla příprava nadcházejícího 14. ročníku křemežského veletrhu. Rada obce projednala zajištění propagace veletrhu, zajištění označení přístupových tras z důvodu rekonstrukce silničního průtahu Křemží, zajištění ostrahy a bezpečnosti, přípravu zahájení a další technické záležitosti.
Starosta dále informoval, že obec byla úspěšná s žádostí o grant na rekonstrukci mostku ve Stupné, kde z programu Jihočeského kraje na protipovodňová opatření bylo schváleno 70 % rozpočtových nákladů.
60. schůze rady obce spojená s pracovní poradou zastupitelstva se konala dne 1. 8. 2005. ZO projednalo zejména výsledek 14. ročníku křemežského veletrhu a připomínky a náměty pro ročníky budoucí. Dále byla projednána žádost společnosti E-ON o povolení zřízení el. přípojky v obecní komunikaci v Chlumu, žádost Psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře o sponzorské poskytnutí stanu na výroční setkání pacientů. Starosta jmenoval komisi pro hodnocení výběrového řízení na funkci tajemníka obecního úřadu (Rada obce). V různém pak byl projednán postup rekonstrukce průtahu Křemží.
- JT -
Není asi občan naší obce, který by nezaznamenal, že ve dnech 21. - 24. července zachvátil Křemži opět veletržní ruch, a to již počtrnácté. Vzhledem k všeobecné stagnaci v oboru výstavnictví jsme s napětím očekávali, jaký bude zájem jak ze strany vystavovatelů tak i návštěvníků. Když se ohlédneme dnes, můžeme konstatovat, že zájem vystavovatelů a prodejců zůstává prakticky na stejné úrovni. Počet návštěvníků po mírném poklesu v letech minulých rovněž zůstává podobný. Bude úkolem obce jako pořadatele vyhodnotit i letošní ročník tak, jako ty předchozí a zamyslet se nad tím, jak i v letech budoucích zajistit vysokou úroveň a zájem vystavovatelů a návštěvníků této akce. Každý rok shromažďují pořadatelé své objektivní i subjektivní postřehy z veletrhu, ke kterým se pak vracíme při přípravě dalšího ročníku, abychom odstranili i drobné nedostatky. Budeme velice rádi, když získáme názor a postřehy i Vás, našich spoluobčanů a návštěvníků.
Pokud mohu osobně hodnotit letošní ročník veletrhu (a vím, že ho tak hodnotí i řada těch, kteří na jeho zabezpečení pracovali), byl veletrhem dobré nálady a pohody. Doufám, že takovým byl i pro jeho návštěvníky a vystavovatele a že takový zůstane i do budoucna.
Hodně spokojených vystavovatelů a návštěvníků pohodovému veletrhu 2006.
- JT -
![]() |
|
|
![]() |
![]() |
Větrovky a málo dechovky
![]() |
![]() |
Období veletrhu bývá každoročně vítanou příležitostí pro místní badmintonisty k tomu, aby nejen návštěvníkům veletrhu, ale i Křemešťákům přiblížili něco ze svého mnohaletého působení v Křemži.
Také při letošním ročníku se mohli pochlubit řadou cenných trofejí. Jejich dosavadní úspěchy dokumentovala již tradičně expozice ve vitríně na ochozu školy. Tím nejcennějším exponátem byl nenápadný stříbřitý pohár, který získalo české reprezentační badmintonové družstvo dospělých letos v lednu na Kypru. Je to pohár za vítězství v "B" skupině Mistrovství Evropy, je putovní a uděluje se již více než třicet let. Na jeho podstavci se vždy vyryje jméno vítězného týmu a tím posledním zápisem, který si mohli návštěvníci veletrhu přečíst, je "Česká republika". A protože jednou z vůdčích osobností vítězného týmu byla křemežská rodačka Markéta Koudelková, dostalo se jí cti zapůjčit si na několik dní tuto vzácnou trofej, přivézt ji do Křemže a vystavit ji na veletrhu. Z mnoha vystavených sportovních cen stál za pozornost ještě další - tentokrát skleněný, broušený pohár. I ten je putovní a pro Křemži jej v tomto roce získalo "A" družstvo dospělých za vítězství v Krajském přeboru jižních Čech. Mezi mnoha dalšími poháry mělo čestné místo i několik trofejí pro vítěze "Veletržního poháru".
Prezentace badmintonistů ale nebyla jen pasivní. V tělocvičně školy panoval po celou dobu veletrhu čilý ruch. Nejenže se tu ke svým tréninkům scházeli nejmladší adepti badmintonového umění z místního oddílu. K vidění tu při "pilování" formy před blížícím se Mistrovstvím světa (v polovině srpna v Los Angeles) byla i "Badmintonistka roku 2004", místní odchovankyně Markéta Koudelková. Nejen to! Kromě veletržní soboty se na palubovce tělocvičny účastnila badmintonových klání celá řada zájemců zejména z řad domácích sportovců. Nejpilnějším byl opět Jiří Reitinger, který už "ladil" formu na pozvolna se blížící turnaj neregistrovaných (ten bude v tomto roce uspořádán 17. listopadu!).
Vrcholem badmintonového veletržního dění byl turnaj pořádaný každoročně "O pohár starosty obce". Ten byl již po čtrnácté příležitostí pro místní hráče setkat se s mnoha přáteli z jiných oddílů a zahrát si proti nim v příjemném prostředí, které veletrh vytváří. Tentokrát se podařilo pořadatelům přilákat skutečně vynikající konkurenci a díky sponzorům - Hodinářství Tempus pana Skláře, Obecnímu úřadu, firmě Volvo či Potravinám pana Pelecha z Holubova - zajistit hodnotné věcné ceny.
Do soutěže se tentokrát přihlásilo čtrnáct hráčů ze sedmi oddílů tří států. Tak velkou mezinárodní konkurenci jsme dosud v Křemži neměli. Změnil se i historicky nejvzdálenější účastník - stal se jím zkušený dánský hráč a mezinárodní badmintonový trenér Peter Mouritsen ze Svendborgu. Rakousko bylo zastoupeno tradičním účastníkem Rolandem Senkem z Gmündu a i Markéta Koudelková je v současné době hráčkou Vídně. Nejpočetnější zastoupení měli domácí, několik hráčů bylo z Českého Krumlova, své zástupce měly i oddíly z Českých Budějovic či Strakonic. Navíc přihlášení hráči byli velmi zkušení, ověnčení řadou titulů Mistra České republiky či vítězstvími na minulých ročnících Veletržního poháru. Taková účast slibovala vynikající úroveň hry. To se potvrdilo už při losování, kdy byly z přihlášených hráčů určeny dvojice spoluhráčů do turnaje. Alespoň pět vylosovaných dvojic mělo naději na přední umístění, v každé z nich byl alespoň jeden hráč pocházející z Křemže. Bylo tedy jasné, že pohár pro vítěze zůstane tentokrát "doma".
Největší naději na vítězství měl Z. Podpěra, kterému los jako partnera určil favorita největšího - Petera Mouritsena. Dánský hráč předčil všechny ostatní hráče uměním, zkušenostmi, technikou i vyhraností. Všechny tyto své přednosti při hře předvedl a nejen protihráči, ale i početní diváci mohli sledovat mnohé, co ještě v Křemži neviděli. A domácí hráči i trenéři pečlivě pozorovali, čemu se mohou přiučit. Petera dobře doplňoval v pohodě hrající Z. Podpěra, a tak o jejich konečném vítězství nebylo pochyb. O druhou příčku bojovali další domácí hráči - J. Bednář mladší a V. Koudelka na jedné straně a proti nim Michal Koudelka s P. Pirtyákem. I oni předváděli vynikající hru a ukázali, že v Křemži badminton umí. Více štěstí měli a druhou příčku obsadili J. Bednář s V. Koudelkou, třetí skončili M. Koudelka a P. Pirtyák. Čtvrtá příčka pak patřila při závěrečném hodnocení Martinu Koudelkovi, který hrál s J. Dominem z Českého Krumlova. Oba tito hráči mají na svém kontě už vítězství na tomto turnaji, tentokrát jim však štěstí nepřálo. Pátá skončila jediná smíšená dvojice, kde M. Koudelkovou (sice hraje za Vídeň, ale badmintonové začátky pocházejí z Křemže) doplnil zkušený veterán ze Strakonic K. Frühauf. Hráli dobře, ze všech nejvíc potrápili vítěze turnaje a uhráli na ně nejvíc bodů, ale na lepší umístění to tentokrát nestačilo. Šestí skončili Černý z Č. Krumlova a Cuhra z Č. Budějovic a sedmí Senk (Gmünd) a V. Domin z Č. Krumlova.
Na turnaji tedy domácí hráči prokázali, že jim křemežský kurt svědčí a umí na něm sehrát kvalitní zápasy i proti silným soupeřům. Všichni zúčastnění byli spokojeni se skvělou atmosférou turnaje, která zapadla do pohody veletrhu.
- MUDr. V. Koudelka -
![]() |
V sobotu 23. 7. se v rámci veletrhu uskutečnil bleskový turnaj v šachu. Zúčastnilo se ho celkem 21 hráčů, hrálo se na pět minut. Vítězství si tentokrát odvezli českobudějovičtí šachisté:
![]() |
Vážení spoluobčané, dovolte, abych Vás opět informoval o aktuálním postupu prací na rekonstrukci silničního průtahu Křemží. Od minulé informace firma Swietelsky prováděla práce na nosných podkladních vrstvách vozovky a chodníků, tzn. navážení kameniva a jeho hutnění. Dále byla doplněna dešťová kanalizace v úseku ul. Polní a Lomená, která byla navíc vybavena povrchovým betonovým žlabem pro zachycení dešťových vod z vozovky. Dále byly přepojeny kanalizační přípojky jednotlivých objektů na novou splaškovou kanalizaci. V celém úseku nyní probíhá osazování nových obrubníků s tím, že v průběhu měsíce srpna by měly být prováděny práce na vlastních površích vozovky a chodníků.
Souběžně jsou prováděny náročné práce na přeložkách podzemních inženýrských sítí v úseku křižovatky ul. Budějovická, Spojovací, Krumlovská a dále směrem k ul. Starostenská. Práce probíhají v poměrně velkých hloubkách výkopů, neboť následně bude snižována niveleta celé vozovky. Se snižováním vozovky souvisí i budované podzemní opěrné zdi kolem areálu obvodního oddělení Policie ČR a v zatáčce pod kostelem, které podchycují přilehlé objekty a zabraňují statickým poruchám. Přeložky inženýrských sítí sebou přinášejí částečné odstávky při přepojování nových úseků, o kterých se snaží dodavatel přímo dotčené občany informovat, jakmile je znám přesný termín. V této souvislosti dojde k omezení zásobování plynem rekonstruovaného úseku v období od 22. do 26. srpna (viz oznámení Jihočeské plynárenské a. s. v tomto čísle Křemežska). Zásobování nebude v tomto úseku přerušeno na celé 4 dny ale postupně, jak bude vedení STL plynovodu a jednotlivé přípojky přepojováno.
Vážení spoluobčané, protože probíhající práce znamenají pro řadu z Vás dopravní omezení, zvýšení dopravní zátěže v oblastech do této doby málo zatížených i o víkendech, kdy se na stavbě pracuje, prosím opět o Vaše pochopení a toleranci tohoto stavu.
Děkuji, s úctou Ing. Troup Josef - starosta
![]() |
PŘEVISY VĚTVÍ A KOŘENŮ STROMŮ, KEŘŮ ČI POLOKEŘŮ
Větve, podobně jako kořeny stromů, zasahují do pozemků sousedících pozemků aniž by byly jakkoli upravovány a na rozdíl od kořenů jsou stále na očích. Pokud větve vašich stromů obtěžují vašeho souseda, pak si prosím uvědomte, že váš soused je oprávněn při zachování šetrnosti zákroku a navíc ve vhodné roční době sám oklestit větve přesahující z Vašeho pozemku na jeho pozemek. Šetrností se zde rozumí, že vlastník pozemku nemůže oklestit strom tak, že by nebral ohled na jeho životnost a pouze v nezbytné míře. Nezbytnou mírou by zde nepochybně bylo oklestit strom tak, aby byly kopírovány hypotetické vertikální hranice pozemku, na který přesahují.
Výmluvy ohledně vlastnictví stromů nepomohou, protože stromy jako součást pozemku jsou vždy ve vlastnictví toho, čí je pozemek, i kdyby byly před svým zasazením ve vlastnictví jiné osoby než té, která vlastní pozemek, na který jsou vysazovány. Může se samozřejmě stát kuriózní situace, kdy strom vyroste současně na pozemku dvou či více vlastníků. Potom se jedná o spoluvlastnictví všech vlastníků pozemků, ze kterých strom vyrůstá.
Ovoce na převisech je ve vlastnictví toho, komu patří strom. Občanský zákoník nikde neupravuje právo souseda trhat plody ze stromu jiného vlastníka, i kdyby visely nad jeho pozemkem. Vlastník sousedního pozemku si dokonce ani nesmí přivlastnit plody, které spadly z převisů na jeho pozemek a naopak vlastník stromu je povinen spadané plody ze sousedního pozemku odstranit tak, aby souseda neomezoval. Vlastník pozemku, na který plody spadly, musí obratem umožnit vlastníkovi stromu na jeho požádání, aby si plody sebral. Není je samozřejmě povinen sbírat a odevzdávat je sousedovi.
Pokud by si vlastník pozemku spadané ovoce přivlastnil a spotřeboval, pak by šlo o tzv. bezdůvodné obohacení a vlastník stromu by nesl důkazní břemeno co do prokázání kolik a jaké plody byly vlastníkem pozemku spotřebovány, kdy to bylo, zda to byly plody oddělené od jeho stromu, jaká byla jejich cena apod.
Soudní spory s takovýmto předmětem sporu jsou skutečně ojedinělé, zejména s ohledem na trvanlivost plodů. Byl ale zaznamenán dokonce jeden případ, kdy šlo o sousedský spor o neumožnění sběru vlašských ořechů.
Kořeny vlastníka stromu zasahují často do pozemku vlastníka pozemku. Z tohoto pozemku pak kořeny stromů odebírají živiny, vláhu a s ohledem na způsob užívání pozemku mohou vlastníka pozemku nadmíru omezovat. Problémy nastávají zvláště v případě nebezpečí narušování zdiva u plotů a domů. Tak jako shora platí, že vlastník pozemku je oprávněn šetrně a ve vhodné roční době kořeny odstranit a často tomu právě bývá ve formě svépomoci. Vlastník pozemku může odstraňovat kořeny opakovaně, neboť jeho právo je trvalé a v mezích zákona kdykoli uplatnitelné. Odstraněné kořeny jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku.
Výklad zákona nelze provádět vždy a jen tak, že vlastník pozemku bude vždy moci odstranit vše, co ho v užívání jeho pozemku bude omezovat, neboť ke správnému výkladu zákona musíme připočítat ustanovení upravující tzv. dobré mravy, způsob a míru okleštění větví či kořenů včetně doby, kdy takovýto zásah může vlastník pozemku provést tak, aby strom nebyl do budoucna jakkoli ohrožen. Dále musíme vzít v potaz, že stromy jsou chráněny nejen jako vlastnictví, ale též kvůli své krajinné, historické či ekologické funkci. Každý případ je samozřejmě individuální, a proto je nutné vždy ke sporu přistupovat individuálně, s rozmyslem a nenechávat např. až na soudu jak definitivně individuální spor rozhodne.
V příštím Křemežsku se budeme věnovat obecně plotům, se kterými souvisejí otázky povinnosti údržby plotů, jejich vlastnictví, užívání, povinnosti pozemek oplotit a co to je plot.
- J. M. -
![]() |
Paní Laďka Spratlin z Bohouškovic nám kdysi zaslala dvě fotografie a dotaz, který z názvů osady Mříč je správný - Mříč nebo Mříčí? Osada je totiž označena dokonce i na dopravních značkách různě. Pro potřeby správy obce, matriku apod. je třeba dodržovat název uváděný v Lexikonu obcí. Poslední vydání z roku 1992 uvádí jako jediný správný název osady jméno MŘÍČ. Paní Chýlová ještě jako pracovnice Okresního úřadu byla tak laskavá a vyhledala nám tuto osadu v retrospektivním lexikonu obcí. Osada nebo samostatná obec se jmenovala v letech
1850 - 1869 | Mříč / Smříč | |
1880 | Mříč / Smříč | |
1890 | Mříč | |
1900 - 1910 | Mříč / Smříčí | |
1921 - 1950 | Mříč | |
1961 - 1970 | Mříč. |
![]() |
Akutní riziko srdečního infarktu
Většinou se zde zabýváme dlouhodobými riziky srdečního infarktu. Ty už všichni místní dobře znají. Dnes si přečteme něco o bezprostředních rizikových faktorech, které bývají "spouštěčem" rozvoje tohoto onemocnění.
Tito "spouštěcí" fungují přes aktivaci vegetativního nervového systému do převahy sympatiku. Tím dochází ke zrychlení srdeční činnosti, ke zvýšení krevního tlaku, ke zvýšení stažlivosti srdečního svalu a to vše vede ke zvýšené spotřebě kyslíku v srdci. A ta část srdce, která při těchto zvýšených nárocích má přísun krve z nejrůznějších důvodů omezen, trpí nedostatkem kyslíku až může propadnout nekróze (rozpadu svalu).
Nejčastějším bezprostředním rizikovým faktorem je nepřiměřená fyzická námaha. Opravdu velká fyzická námaha předchází srdečnímu infarktu jen v 6 %, zatímco mírná nebo jen středně intenzivní fyzická aktivita bývá "spouštěčem" téměř ve 30 %. Tento zdánlivý paradox je dán tím, že dnešní člověk těžkou fyzickou zátěž prakticky nemá, a tak již běžná fyzická aktivita může být pro něho nadměrná. Bezprostřední riziko infarktu po nepřiměřené námaze stoupá u trénovaných dvakrát a u netrénovaných stokrát.
V 8 % je "spouštěčem" infarktu nadměrná konzumace jídla a v 7 % je to emocionální stres, který se uplatňuje více u žen, a jeho zdrojem mohou být přírodní, válečné nebo teroristické katastrofy. Meteorologický stres je uváděn jako "spouštěč" ve 4 % a v 1 % infarktů je "spouštěčem" sexuální aktivita.
Abychom nevyvolali panický strach před pohybem povšechným i sexuálním, dlužno dodat, že pravidelná sexuální aktivita i pravidelná tělesná zátěž jsou prevencí infarktu z dlouhodobého hlediska i přes bezprostřední rizikovost u limitovaného člověka. Pro sexuální aktivitu se tato bezprostřední rizikovost týká jednoho z milionu zdravých.
- MUDr. Bohumír Šimek -
Citace moudrých:
Analýzy ze sedmdesátých let dvacátého století ukazují, že až devadesát procent pacientů, kteří vyhledávají lékaře, trpí poruchami, jež může tělo zvládnout vlastními silami. Nejvzácnější lékař, pro pacienta i společnost, je ten, který dokáže efektivně rozlišit tyto pacienty od menšiny těch, u kterých to není možné. Takový lékař neztrácí čas vyšetřováním na přístrojích a zařízeních, ale dbá hlavně na to, aby nezpomaloval přirozený proces léčení u těch, kteří potřebují spíše jeho autoritu než jeho léky.
- N. Cousins -
Historie léčby cukrovky
Nejstarší popis cukrovky je starý asi tři a půl tisíce let a popisuje zmnoženou tvorbu moči. V pátém století našeho letopočtu ji indičtí lékaři označují jako "medová moč". V druhé polovině 18. století je v Anglii prokázán cukr v moči. Na počátku 19. století ve Francii je prokázáno, že v moči přítomný cukr je glukóza.
V roce 1889 je v Německu zjištěno, že se cukrovka rozvine u psa, kterému odstraníme slinivku břišní. O čtyři roky později francouzští lékaři uvádějí cukrovku do souvislosti s ostrůvky buněk ve slinivce břišní, které byly pojmenovány podle německého lékaře Langerhanse, a záhy byl z nich izolován insulin ovlivňující hladinu cukru v krvi. V roce 1922 jsou v Americe léčeni první diabetici přírodním insulinovým výtěžkem a u nás jsou první pacienti léčeni již v roce následujícím. V roce 1926 je poprvé vyroben insulin a od roku 1936 se užívají insuliny s prodlouženým účinkem. Teprve v roce 1955 známe složení molekuly insulinu a objevují se v praxi první tablety na cukrovku. Od roku 1986 se insulin připravuje nejpřirozenějším způsobem. Vyrábí jej bakterie, kterým byla do jádra včleněna lidská genetická informace tvorby insulinu. A výzkum letí dál. Usilujeme o trvalé a plynulé zásobování diabetiků insulinem dle aktuálních potřeb pacienta formou intenzifikovaného léčebného režimu, formou insulinových pump a sleduje se možnost využití kmenových buněk i v diabetologii k náhradě poškozených buněk Langerhansových ostrůvků.
- MUDr. Bohumír Šimek -
![]() |
Nedávno se konal Křemežský veletrh, letos již 14. Každý se na něj těší, ať ti, kteří sem přijíždějí se svým zbožím, ti, kteří zde nakupují zboží, které zde rádi vidí i ti, kteří se zde rádi setkávají s těmi, koho už dlouho neviděli.
Městys Křemže měl kdysi své výroční trhy. Tyto jarmarky - trhy byly povoleny od roku 1908. Byly konány vždy určitě v úterý v březnu a dubnu, v květnu a červnu, vždy třetí úterý, v červenci druhé úterý a poslední jarmark byl pak čtvrté úterý v listopadu. Bylo zde vyhrazeno prostranství, ještě tehdy volné místo směrem k dnešní škole. Byla zde také vystavěna křemežská kovárna v r. 1918 na místě dnešního domu Sklářů. Kovárna pak byla zbourána v r. 1921. Mnohá dosud volná malá místa byla použita na prodej hovězího dobytka, vepřového dobytka, případně i koní. Jinde se prodávala prasata, hospodářské výrobky a plodiny.
Českokrálovské ředitelství v Českém Krumlově povolilo 20. října r. 1892 každé úterý po celý rok prodávat potraviny, plodiny a hospodářské výrobky. Dobytek hovězí a vepřový byl povolen prodávat od dubna do konce října každé úterý.
Kromě hodně navštěvovaných jarmarků Křemežských se hodně navštěvovaly jarmarky v Českých Budějovicích. Tržiště bylo většinou na Pražské třídě za jatkami. Nejznámější byl jarmark "švestkový", 3. září. Tenkráte se hospodáři snažili nejraději prodat dobytek, protože jim už ubývalo krmení do zimy. Druhý hospodyněmi navštěvovaný jarmark v Budějovicích byl Martinský. Byl vždy plný stánků na Budějovickém náměstí, kde hospodyně nakupovaly teplé oblečení na zimu pro svou rodinu. Méně už navštěvované byly koňské trhy v Netolicích, protože toto město bylo známé vyhlášenou kvalitou koní.
Hezké i užitečné jarmarky zanikly za 2. světové války. Po roce 1990 jsme navázali na tradici jarmarků naším veletrhem.
- Fr. Nejedlý -
![]() |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
![]() |
DLOUHOSRSTÝ VIPET
Historie plemene vipet je hodně dlouhá. Toto plemeno je známé ve své krátkosrsté formě. Existuje již také jeho dlouhosrstá forma, která není zdaleka tak rozšířena a není ještě oficielně uznána FCI. Určitě se tak brzy stane, poněvadž jeho obliba pomalu ale jistě stoupá.
Otcem této dlouhosrsté formy vipeta je Američan Walter Wheeler. U jednoho chovatele si všiml ve vrhu krátkosrsté feny chlupatého štěněte, se kterým nebyl chovatel nadšen a chtěl se jej zbavit za každou cenu. Pan Wheeler si tohoto chlupáče ihned vzal a později si pořídil ještě další jedince z linií, ze kterých vznikl dlouhosrstý vipet.
Zakladatelkou chovu byla britská šampionka, nejlepší fena 50. let. Právě ona byla dlouhosrstá, ale před každou výstavou byla ostříhána, ovšem geny pro chlupatá štěňata měla v sobě a to bylo důležité. Pan Wheeler začal s chovem naplno v roce 1957 a zasloužil se tak o to, že byla založena Asociace dlouhosrstých vipetů a v r. 1986 byl vypracován a schválen i standart tohoto plemene.
Do Evropy se první jedinci dostali až v r. 2000, ani ne tak pro chov, ale jen pro radost. V r. 2002 se podařilo dovézt dvě březí feny, které přivedly na svět 9 potomků a následně byli importováni i dva samci. V současné době je v Evropě 30 jedinců tohoto plemene, z nichž někteří jsou i u nás v republice.
První fena byla do naší republiky dovezena v r. 2002, byl schválen chov tohoto plemene a plemeno bylo zařazeno do Klubu chovatelů chrtů. První vrh se narodil u nás v roce 2004 v chovné stanici Beami, Sahrak. V republice zůstali 4 psi a jedna fena. Spolu s importovaným psem u nás zatím žije pouze 10 jedinců tohoto líbivého plemene.
Dlouhosrstý vipet je samozřejmě také dostihovým psem, běhá velmi dobře coursing a hlavně je velmi milým společníkem.
Péče o srst není složitá - stačí česat 1 x týdně, koupeme jednou za dva měsíce v létě a v zimě omezíme na minimum.
Je to pes aktivní, velmi rád běhá na volném prostranství, rád závodí, ale musíme počítat s tím, že je lovec jako každý chrt a určitě se rád pustí za zvěří, když ji uvidí. Jako každý chrt hledá očima, nikoliv nosem.
Dobře se snáší s jinými psy a dobře snáší soužití ve smečce. K cizím psů je nedůvěřivý, ale nevyvolává konflikty a rvačky. Je velmi inteligentní a rychle se učí.
Miluje svou rodinu, nemůže žít venku u boudy, pouze se svou rodinou v bytě, nebo v domě se zahradou, což je ideální. Je citlivý na křik, špatné zacházení. Potřebuje lásku, něhu, porozumění, teplo domova, kde žije, a hlavně pohyb.
Měla jsem možnost se s tímto pejskem seznámit při coursingové soutěži. Je nejen bezvadným sprinterem, ale také krasavec a velmi milý společník. Určitě se chov těchto psů rozšíří a najde si mnoho milovníků a obdivovatelů jako jeho druhá krátkosrstá forma.
- K. Pavčíková -
![]() |
Hlavním obdobím růstu hub bývá srpen a září, ale vždy záleží na klimatických podmínkách. Předpovídat, zda houby porostou, je ještě ošemetnější než předpovídat počasí. V třetím červencovém týdnu rostly houby jako o závod, protože předtím vydatně pršelo. S příchodem veder na konci července však nacházeli houbaři hub méně a méně. Na Obecní úřad přinesla jedna paní pýchavku obrovskou (viz obrázek), nazývanou též vatovec obrovský. Její použití v kuchyni je spíše omezené, chutný je prý řízek z mladých plodnic.
Elitou mezi houbami je bezesporu hřib pravý (hřib dubový, smrkový nebo borový). Hřibovité houby může sbírat i začátečník, protože nejsou smrtelně jedovaté (hřib satan je jedovatý v syrovém stavu, hřib žlučník může nanejvýš zkazit celý pokrm). Také většina kuchařských předpisů počítá s hříbky - jsou výborné k masu i jako samostatný pokrm. V našem kraji je typickým houbovým pokrmem kulajda a houbový kuba. Houbařskou velmocí v kuchařských úpravách je Itálie, Skandinávci naopak houby skoro vůbec nejedí. Kvalitními houbami jsou vedle hřibů také kozák a křemenáč, mívají přívlastek podle toho, pod jakými stromy nebo keři rostou (křemenáč březový, osikový, smrkový, borový). Často se však při hledání hub musíme spokojit s babkami nebo klouzky.
Houby lupenaté jsou nebezpečné hlavně proto, že je můžeme snadno zaměnit. Naší nejjedovatější houbou je muchomůrka zelená, případně muchomůrka bílá, závojenka olovová a muchomůrka tygrovaná (nazývaná též panterka). Znalci hub však vyhledávají masáky, holubinky, ryzce, žampiony (pečárky) i bedly a tvrdí, že jsou výborné. Nejste-li si opravdu jisti, že houbu bezpečně určíte jako jedlou, raději nesbírejte houby bílé a bělavé. Z nelupenatých hub je nejoblíbenější liška obecná. Letos rostou, a tak si už mnozí houbaři pochutnali na smaženici. V Lidových novinách jsem vyčetla jednoduchý recept, který může být v létě vítanou změnou:
Canapes s liškami
Menší bagetku nakrájejte na zhruba jeden centimetr tlusté plátky a potřete je tenounce máslem. Malé lišky prudce osmahněte na troše olivového oleje (asi tři minuty), osolte a opepřete. Vmíchejte nadrhnutý tymián (asi z deseti snítek). Nechte vychladnout a navršte na plátky bagetky.
![]() |
Je to velmi početná skupina organismů, které postrádají zeleň listovou (chlorofyl) a živí se organickou hmotou. Ke svému růstu potřebují dostatek vláhy - až 90 % jejich těla tvoří voda. Bez hub a baktérií by došlo k vážnému narušení biosféry. Některé houby žijí v symbióze se stromy a keři, jiné parazitují na organismech.
Houbaře zajímají tzv. vyšší houby, které tvoří plodnice. Ty využíváme v kuchyni, i když houby jsou spíše doplňkem stravy. Lidé je sbírají zejména pro jejich vůni, která velmi zlepší chuť pokrmů. Labužníci vyhledávají takové houby, které jsou i obtížně dostupné (lanýže). Zajímavá je také houbařská terminologie - víte, co je třen, baze třeně, spory nebo rourky, stroček? V současné době je na trhu dostatek atlasů, z nichž se můžeme poučit (např. Houbařský atlas od Josefa a Marie Erhartových, nebo jeho stručná verze "Naše houby").
Z této literatury jsem vybrala dvě zajímavé houby, které lze najít i v našem kraji. První z nich je kačenka česká - roste v březnu až květnu v hájích. Je mi sympatická tím, že je poslem jara. Je jedlá, ale já jsem ji vždy nechala na svém místě. A kde roste? Houbař se takovou informací zpravidla nechlubí.
Druhou, velmi zajímavou houbou je květnatec Archerův - roste jen vzácně. Najdeme ho v červenci až říjnu na okrajích lesů nebo mimo les na místech s bohatým tlejícím dřevním odpadem, na kyselých substrátech. Plodnice je v mládí kulovitá nebo vejčitá, ukrytá pod povrchem půdy. Dospíváním "vajíčko" puká a vyrůstá z něho bělavý nosič výše se rozvětvující ve čtyři až šest ramen. Hvězdice je svrchu korálově až rubínově červená a páchne jako mršina. Domovem této překrásné a neobvyklé houby je Austrálie a Nový Zéland. Do Evropy byla přenesena v roce 1914 (Francie), u nás byla poprvé nalezena v roce 1963. Tuto houbu určitě neseberete, ale ponecháte ji v přírodě. Houby, které nesbíráte, jsou přece okrasou lesů a darem přírody.
- cij -
![]() |
20. srpna letošního roku slaví Sbor dobrovolných hasičů ve Stupné 70. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů. Již v roce 1934 bylo jednáno o přeložení župy č. 26 z Velešína do České Křemže a za tím účelem byl navrženo v osadě Stupná, aby byl i zde založen sbor dobrovolných hasičů. Proto se v neděli 13. ledna 1935 sešlo několik občanů ze Stupné v místním hostinci a založili přípravný výbor potřebný k založení sboru.
24. března roku 1935 se konala v hostinci první valná hromada, na které bylo zvoleno předsednictvo sboru. Za starostu byl zde zvolen Petr Pecka, rolník, za velitele Josef Pivoňka, rolník, za zástupce velitele Jan Dudek, tesař, za četaře byl pak zvolen Karel Zimmermann, hostinský, pokladníkem byl Jan Trapl a jednatelem Jan Eibl. Na této slavnostní schůzce byly pak přijaty a schváleny stanovy.
V tomto roce bylo pak dále pomýšleno na stavbu sušárny a zbrojnice. Za nejvhodnější bylo vybráno místo na jižní straně rybníka na návsi na pozemcích Tomáše Bartoše a Šimona Bauera. Po několikerém přesvědčování jmenovaní pozemek sboru přenechali. Nyní nastala nová práce s přestavbou zbrojnice. Vše však bylo vyřízeno i přes některé potíže a v roce 1936 byla stavba úspěšně ukončena. Nyní bylo nutné zakoupiti stříkačku. Z nabídkového a výběrového řízení 5 firem, byla vybrána firma Pártl a Frolík z Českých Budějovic, neboť tato firma byla sboru nejblíže a i podmínky byly nejlepší. Na zakoupení stříkačky však sbor neměl potřebný finanční obnos, bylo tedy rozhodnuto si finanční částku vypůjčiti u kampeličky ve Křemži. Za dobrovolné dlužníky se přihlásili Josef Pivoňka a Jan Trapl. Proto mohla být stříkačka 16. srpna 1936 slavnostně vysvěcena a uvedena do provozu.
V průběhu II. světové války i zde rostl tlak protektorátních úřadů na chod a práci hasičské jednoty a práce ve sboru upadá. Veškerá kulturní činnost zaniká. Aby bylo vyhověno úřadům, musí být ustanovena 2 družstva s nejméně 18 členy. Každý odcházející člen musí být nahrazen novým. Po ukončení války se volby výboru neprováděly, ve funkcích zůstávají dosavadní členové. V poválečném období po nastupujícím elánu a nadšení přichází postupná sprcha, kdy je tento elán postupně potlačován. Po roce 1948 roste tlak KSČ na činnost sboru, někteří členové odcházejí. Zakládající člen sboru a výboru Jan Eibl také dostává zákaz činnosti výkonu všech funkcí. Je tak zbaven funkce starosty obce i jednatele hasičů. Tlak na jeho osobu roste tak, že je v roce 1953 vystěhován do obce Lužnice u Mostu.
Sbor je nucen spolupracovat se složkami Národní fronty. Politické složky dále přicházejí s názorem, že kulaci a živnostníci nemají ve sboru hasičů co pohledávat, čímž dochází k dalšímu úpadku práce. Tímto dochází v roce 1951 ke spojení sborů Stupná, Chmelná a Rojšín v jeden velký celek. Tento svazek však nepřináší potřebný užitek, mezi jednotlivými sbory dochází k rozbrojům a osočování. Proto v roce 1954 jsou jednotlivé sbory opět osamostatněny.
Po velkém osamostatnění sbor začal pracovat. Každoročně se zúčastňuje soutěží, pořádá tradiční požárnický ples. V roce 1996 odstupuje v důsledku nemoci dlouholetý starosta sboru, Jan Weber. Za nového starostu byl zvolen František Kovář, který tuto funkci úspěšně zastává dodnes. V roce 1998 se do práce zapojili mladí hasiči. V soutěžích dosahovali dobrých výsledků. Bohužel tento elán nevydržel dlouho. V roce 2000 odstupuje z funkce člena výboru a jednatele Jan Trapl. Na jeho místo je zvolen Josef Pivoňka ml. V roce 2002 se členové sboru zapojili do odstraňování živelné pohromy, kdy velká záplavová vlna vymlela stoky a zaplavila celou náves. V současné době pracuje ve sboru 55 členů, z toho 7 žen.
Závěrem nezbývá než sboru popřát do nové práce hodně úspěchů.
- Za SDH Stupná - Josef Pivoňka, jednatel
![]() |
![]() |
Dne 29. července se konala DĚTSKÁ SHOW. V sálu Radnice ve Křemži se sešly děti, ze kterých se na chvíli staly manekýnky a manekýni, aby předvedly modely z dílny Oksany Kubíčkové.
Obecenstvo se sešlo i přes veliké horko, které ten den panovalo, v sále bylo více než 100 diváků. A bylo se opravdu na co dívat!
Děti představily módu pro všední den, sportovní a plážovou módu a vrcholem večera bylo oblečení pro slavnostní příležitosti. V doprovodném programu se představili členové oddílu sebeobrany ze Křemže, Hip-Hop zatančila Dominika Šťastná a Monika Kneisselová, brazilské umění Capuera přijeli představit sportovci z Č. Budějovic a z Prahy a úryvek z baletu zatančila pětiletá Natálka Svobodová. Program trval necelé dvě hodiny, předváděné modely navrhla Oksana Kubíčková, textilní dekorace vytvořila Jana Bartošová a doplňky připravila Vlasta Edelmannována. Celá akce se podařila také díky obětavé práci maminek z klubu Křemílek.
Módu předvádělo 14 děvčátek a 5 kluků, nejmladší modelce byly dva roky, nejstarší dvanáct. I když se některé děti do sálu plného lidí zpočátku neodvážily, pro dárečky od sponzorů si nakonec přišly všechny. Seznam sponzorů této akce, kterým samozřejmě patří veliký dík, a další fotografie z přehlídky si můžete prohlédnout ve vývěsce klubu Křemílek
- za klub Křemílek - Alena Nováková
![]() |
VODNÉ A STOČNÉ za měsíc srpen 2005
se vybírá:
St | 10. srpna 2005 | od | 12:30 | do | 17:30 hodin | |
Čt | 11. srpna 2005 | od | 12:30 | do | 16:00 hodin | |
Pá | 12. srpna 2005 | od | 12:30 | do | 14:30 hodin |
OZNÁMENÍ ODBĚRATELŮM ZEMNÍHO PLYNU
Jihočeská plynárenská, a. s. upozorňuje odběratele na přerušení dodávky zemního plynu ve Křemži v ulici: Spojovací, Budějovická, Starostenská, Krumlovská - dne 22. 8. v 8:00 hodin.
Obnovení dodávky zemního plynu bude dne 26. 8. 2005 ve 14:00 hodin.
V této době bude prováděna plánovaná rekonstrukce plynárenského zařízení. Žádáme všechny odběratele plynu, aby po výše uvedenou dobu nepoužívali plynové spotřebiče.
Děkujeme za pochopení a spolupráci.
- Jihočeská plynárenská, a. s., Středisko Český Krumlov, Václav Andrle, technik distribuce -
SCHŮZKA ZÁSTUPCŮ SPORTOVNÍCH ODDÍLŮ
za účelem rozdělení hodin v tělocvičně ZŠ Křemže se koná v úterý 20. srpna 2005 v 18:15 hodin ve sborovně školy.
- Podpěra Zd. -
MAS Blanský les - Netolicko informuje
Vznik Místní akční skupiny Blanský les - Netolicko o. p. s. (MAS) jako hlavního iniciátora a realizátora rozvojové strategie regionu byl nutnou podmínkou čerpání finančních prostředků z programu Leader ČR Ministerstva zemědělství ČR. V letošním roce již MAS rozdělila peníze na projekty čtyř žadatelů, už v nejbližší době ji však čeká příprava na rok následující, aby uspěla v konkurenci dalších MAS a podařilo se tak získat co nejvíce finančních prostředků pro podporu dalších projektů v regionu. O finanční podporu se mohou na základě předložených projektů přihlásit všechny subjekty působící v regionu mikroregionů Netolicko Blanský les a Podkletí. O přidělování peněz pro jednotlivé projekty nerozhodují ministerstva ani krajské úřady, ale prostřednictvím MAS vlastně sami občané příslušného regionu.
V pondělí 11. 7. 2005 se sešla valná hromada MAS, která mimo jiné schválila přijetí nových členů MAS. Jedním z nových členů je i Neroz o. p. s., jedná se o obecně prospěšnou společnost Netolická rozvojová, kterou založilo několik místních podnikatelů a zástupců firem za účelem získání prostředků na rozvoj regionu ve spolupráci s MAS. Nového člena má i dozorčí rada MAS, kam Jihočeská hospodářská komora kooptovala místo bývalé ředitelky oblastní kanceláře JHK Prachatice její nástupkyni Jitku Burešovou.
V budově radnice v Netolicích je ve druhém patře otevřena již stálá kancelář MAS Blanský les - Netolicko o. p. s., kde se mohou podnikatelé a obce informovat o možnostech získání financí na své projekty, nebo zapojení do MAS.
Tel.: 388 325 356,
e-mailové spojení: mas@netolice.cz
Provozní doba konceláře je zatím Po - Pá - 7:30 - 14:00 hodin.
- Gabriela Kalíšková, manažer MAS -
Agentura Kraus - koncert
pořádá v klášteře Zlatá Koruna
KRÁLOVSKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL
30. 7. | ve 22.00 h | - | Zahajovací koncert - Heroldovo kvarteto |
6. 8. | ve 22.00 h | - | Jaroslav Tůma - Kladívkový klavír, Irena Troupova - zpěv |
13. 8. | ve 22.00 h | - | Czech Moravan Virtuosi |
20. 8. | ve 22.00 h | - | Chant 1450 - Renaisance a Capella (Švýcarsko) |
27. 8. | ve 22.00 h | - | Pražské žesťové collegium |
3. 9. | v 19.30 h | - | Vlachovo kvarteto Praha |
7. 9. | v 19.30 h | - | Musica Bohemica (koncert k 30. výročí souboru) |
9. 9. | v 19.00 h | - | Hornorakouský mládežnický symfonický orchestr |
19. 9. | v 19.30 h | - | Dyškanti |
27. 9. | v 19.30 h | - | Smetanovo trio |
POZVÁNÍ NA BESEDU "KRAJINA A ENERGETICKÉ ZÓNY se zaměřením na lokalitu DÍVČÍ KÁMEN"
Besedu vede Ing. Josef Krause, specialista na krajinnou ekologii.
KDY: sobota 13. 8. 2006 od 16:15 hodin
KDE: Dívčí kámen
ZA KOLIK: 25,- Kč/os.
PROGRAM: Povídání o energetických zónách a jejich hledání na zřícenině hradu Dívčí kámen, doplněno hudební produkcí.
Doporučujeme vzít si něco na sezení.
Poznámka: V případě velmi špatného počasí může být beseda přeložena.
Sledujte na http://mujweb.cz/Cestovani/divcikamen
Informace na tel. č. 775 213 959
VLAKOVÉ SPOJENÍ:
České Budějovice - Třísov: 15:02 - 15:41 h
Český Krumlov - Třísov: 15:08 - 15:24 h
Třísov - České Budějovice: 18:00 - 18:35 h, 20:24 - 21:10 h
Třísov - Český Krumlov: 19:51 - 20:10 h
TRADIČNÍ ZÁBAVA POD LIPAMI VE LHOTCE
Hasiči ze Lhotky srdečně zvou všechny na tradiční zábavu pod lipami
v sobotu 13. srpna 2005 do Lhotky.
V pivním stanu hraje od 19:30 hodin LUNA.
5. ROČNÍK RYBÁŘSKÝCH ZÁVODŮ NA RYBNÍKU V HOLUBOVĚ
MO ČRS Křemže
pořádá
dne 24. září 2005 (sobota)
5. ročník rybářských závodů na rybníku v Holubově.
Program:
1. | Prezentace závodníků a losování | 8:00 - 9:00 hodin |
2. | I. kolo závodu | 9:00 - 11:30 hodin |
3. | II. kolo závodu | 13:00 - 15:30 hodin |
4. | Vyhlášení výsledků a předání cen | od 16:00 hodin |
• | lov na jednu udici s jedním nebo dvěma návazci (jednoháčky) |
• | vnadění a přikrmování není dovoleno |
• | zákaz lovu přívlačí |
• | nástrahy živočišného (rybička do 5-ti cm) nebo rostlinného původu (dle úvahy závodníka) |
• | chytá se za každého počasí |
Další informace :
Důležitá sdělění
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962
Kostel sv. Michaela archanděla ve Křemži
INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |