| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Duben 2005 - Číslo 4 - Ročník 15 |
| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Duben 2005 - Číslo 4 - Ročník 15 |
Z jednání rady a zastupitelstva obce |
51. schůze RO spojená s pracovní poradou ZO se konala dne 14. 3. 2005, za účasti 11 zastupitelů. Do této schůze byl přizván jeden náš občan k dořešení majetkoprávních vztahů mezi ním a obcí, který se však nedostavil. Zastupitelé projednali úpravu jednacího řádu zasedání zastupitelstva obce, týkající se zkrácení doby a počtu diskusních příspěvků, odvolání proti rozhodnutí ZO o zamítnutí prodeje pozemku, obnovení cesty přes Němcalku, žádost o koupi části pozemku ve Křemži a opravu komunikací v ulicích N. Doubek a Sokolská, (podle finančních možností obce v letošním roce). Seznámili se s návrhem řešení úpravy náměstí v souvislosti s rekonstrukcí vozovky - průtah Křemží, která bude realizována v tomto roce. Starosta informoval zastupitele o získání dotace ve výši 0,8 mil. Kč na opravu hřiště u ZŠ tak, aby vyhovovalo jak potřebám konání veletrhu, tak zejména pro využití školy. Zastupitelé dále schválili umístění nových odpadkových košů ve Křemži a použití stejného obrazu Křemže jako v loňském roce, na plakátech 14. Křemežského veletrhu, vzhledem ke kladné odezvě jak občanů tak i návštěvníků.
- Lin -
|
Rekonstrukce kanalizační sítě |
Většina obyvatel Křemže, Chlumu a nejen oni zaregistrovali jistě už v závěru loňského roku stavební činnost v ul. Spojovací a v horní části návsi Chlumu. V tomto jarním období se začalo pracovat i na náměstí ve Křemži. Všechny tyto práce mají jedno společné. Jedná se o rekonstrukci a doplnění kanalizační sítě v Křemži a Chlumu, na kterou se v loňském roce podařilo obci získat 10 miliónovou dotaci. Celou akci tvoří 4 objekty - Chlum náves, Chlum od hospody ke mlýnu, Křemže Pasíčka - náměstí a Křemže Spojovací. V současné době je dokončena kanalizace v ul. Spojovací, téměř Chlum - náves a pracuje se na křemežském náměstí. Celá stavba musí být dokončena v tomto roce. Každá stavba takového druhu se bezprostředně a negativně dotýká života mnoha z Vás.
Prosím proto o pochopení dočasných nepříjemností, které sebou tato akce přináší.
Děkuji
- Ing. Josef Troup, starosta -
|
Katastrální hranice opět na svém místě |
Historická hranice katastru mezi obcemi Kájov a Křemže, vedoucí po vrcholu Kletě, byla politickým rozhodnutím v 80. letech minulého století posunuta severním směrem tak, aby vrchol Kletě spadal do katastrálního území obce Kájov, která v minulosti byla zahrnuta do pohraničí a zaměstnancům tam pracujícím byl vyplácen tzv. "pohraniční příplatek". Po zrušení železné opony a obnovení samosprávy usilovala naše obec v 90. letech o navrácení hranice zpět tak, aby Kleť znovu patřila do katastrálního území Chlum - tedy naší obci.
V roce 1998 byla mezi obcemi Kájov a Křemže uzavřena dohoda o posunutí katastrální hranice zpět, kterou potvrdil tehdejší Okresní úřad Č. Krumlov. To byl první zdárný krok, po kterém následovaly další jako např. získání souhlasu všech vlastníků nemovitostí dotčených změnou, vytýčení obnovené hranice v terénu, vyjmutí cest z lesního fondu a další, až nakonec Katastrální úřad mohl vydat Rozhodnutí účinné od 30. 3. 2005, na základě kterého patří vrchol Kletě s rozhlednou a vysílačem, téměř po 20 letech, opět do katastrálního území Chlum, čili do obce Křemže, jejíž rozloha se tímto zvětšila o 126 ha.
- Lin -
|
Ohlédnutí za zimou |
Jak všichni víme, letošní konec zimního období byl pro každého velice náročný, zejména na úklid velkého množství sněhu. Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na jeho prohrnování, odklízení a posypu obecních komunikací. Poděkování patří zejména firmám JULEFA, ZD Křemže, VaK a pracovníkům Služeb obce i občanům Křemežska.
Dále bychom chtěli touto cestou požádat o spolupráci občanů při jarním úklidu posypového materiálu z komunikací. Smetený posypový materiál odklidí Služby obce Křemže na základě vašeho oznámení vedoucímu p. Cipínovi na telefon č. 380 741 115 nebo na mobil 736 672 410.
Děkujeme
- JT -
Tání sněhu 17. 3. 2005
|
Černý den naší vlasti mohl být bez Dr. E. Beneše ještě černější |
Chtěl bych navázat na skvělý článek pana Fr. Nejedlého v březnovém Křemežsku pod názvem Černý den naší vlasti, který ukazuje na zrůdnosti fašistických Němců, (ne všichni Němci byli fašisté), kteří nás chtěli jako národ zotročit a vyhubit. Jak málo stačilo, aby náš stát i národ zcela zanikl. Podívejme se na věc z jednoho pohledu právního hlediska, kterou si já osobně nedokáži představit bez dekretů prezidenta Dr. E. Beneše.
Jak známo, žádný stát bez vlastního právního systému a ústavy nemůže existovat. Stačilo málo a v této situaci se ocitlo Československo díky Mnichovskému diktátu (z 29. - 30. 9. 1938). Mnichovský diktát se stal aktem rozbití evropské, ne-li světové bezpečnosti, aktem vedoucím k druhé světové válce a aktem, který znamenal faktický konec suverenity Československa.
Na zbytku Československa, které se ocitlo pod hrubým tlakem a kdy bylo zasahováno do jeho vnitřních záležitostí, bylo normální fungování ústavního systému ochromeno a postupně znemožněno. Mnichovským diktátem, vznikem Slovenského státu a okupací českých historických zemí byla československá ústavní listina likvidována a přestala platit. K obnovení její účinnosti došlo cestou ústavní restituce, na základě l. ústavního dekretu prezidenta Dr. E. Beneše č. 11/1944 Úř. vst. čsl., o obnovení právního pořádku. To byl jeden ze stěžejních dokumentů obnovy československé ústavnosti, vydaný 3. 8. 1944 v Londýně a byla v něm definována otázka platnosti a neplatnosti československého právního řádu takto: "Ústavní a jiné právní předpisy československého státu, vydané do 29. 9. 1938 včetně, pocházející ze svobodné vůle československého lidu a jsou československý právní řád. Předpisy vydané v oblasti tohoto řádu v době, kdy československý lid byl zbaven své svobody (doba nesvobody) nejsou součástí československého právního řádu. Doba nesvobody jest doba ode dne 30. 9. 1938 až do dne, který bude určen vládním nařízením." (do 4. 5. 1945).
0 prezidentské dekrety se opíralo celé prozatímní státní zřízení ČSR. Konstrukce se sice neopírala o žádné ustanovení ústavní listiny z r. 1920 (měla revoluční povahu), odpovídala však představě o mimořádných pravomocech prezidenta republiky v období ústavní nouze, války i poválečného období, která nebyla cizí ani T. G. Masarykovi při úvahách o samostatném Československu, jehož názory byl Dr. Beneš ovlivňován. Za dobu svého působení v čele prozatímního státního zřízení ČSR v Londýně (resp. od 21. 7. 1940 do 5. 3. 1945) vydal prezident Dr. Beneš 44 dekretů, z toho 10 ústavních, jenž byly publikovány v exilovém Ústředním věstníku československém. První dekret byl pod č. 1/1940 ze dne 21. 7. 1940.
Prozatímní uznání ze strany USA bylo sděleno ministru J. Masarykovi dopisem velvyslance USA z 31. 7. 1941, později, dne 26. 10. 1942 vláda USA změnila toto prozatímní uznání za definitivní diplomatické uznání. Itálie prohlásila Mnichovskou dohodu za neplatnou od samého začátku v roce 1944, NDR v roce 1950 a SRN v roce 1973.
Nulita Mnichovské "dohody" byla potvrzena i Smlouvou mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a přátelské spolupráci ze dne 27. 2. 1992.
Legitimitu prozatímního státního zřízení Československé republiky a legálnost jeho aktů - dekretů prezidenta Dr. E. Beneše dovodil a uznal i Ústavní soud České republiky v obsáhlém odůvodnění svého nálezu č. 55/1965 Sb. ze dne 8. 3. 1995 ve věci návrhu na zrušení dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
- Bc. Milan Šebesta -
|
Křemže a její okolí v nejstarších historických zprávách |
První písemná zmínka, která se váže ke Křemži, je z roku 1262. Tehdy se zmiňuje jako hranice území nově založeného kláštera ve Zlaté Koruně Křemžský potok. Zda-li tehdy stála osada Křemže nevíme, avšak další písemnosti, které zde připomínají Smilenburg roku 1266 a Smilenberg roku 1281 naznačují, že nikoliv. Pojmenování Křemže vzniklo teprve později přenesením jména potoka na osadu. K tomuto závěru se přiklánějí i jazykovědci. Smilenburg či Smilenberg představoval tvrz v Křemži, na které sídlil Smil. Další tvrz stála v Chlumu a roku 1279 se po Chlumu píše Beneš. Ten se předtím psal z Boršova, kde stál hrad. Jeho bratr Albert se psal také z Boršova (na predikátu z roku 1261), ale k roku 1279 se píše ze Stropnice a roku 1290 dokonce Boršov odkazuje klášteru ve Vyšším Brodě.
Z těchto údajů je zřejmé, že již v 13. století stály v poměrně malé vzdálenosti dvě tvrze a to v Chlumu a v Křemži. Jejich vzájemný vztah není doposud jasný. Určitou indicií v tomto směru by snad mohla býti stavba kostela zasvěceného sv. Michaelu Archandělovi. Kostel se připomíná až roku 1351, kdy je zmínka o plebánu Theodoricovi (kněz Dětřich). Je jasné, že kostel byl postaven již v první polovině 14. století a možná i dříve. Z toho je patrné, že dominantní postavení získává nejpozději na počátku 14. století jednoznačně tvrz v Křemži. Snad oním mezníkem mohl být rok 1318, kdy se bratři Jindřich a Smil (patrně synové Beneše) rozdělili o rodový majetek a každý z nich obsadil jedno sídlo. Některé prameny naznačují, že než došlo k rozdělení majetku, byla tvrz ve Křemži přestavována, což se zdá logické. Potvrdit tuto informaci se mi však z věrohodných zdrojů nepodařilo.
Shrneme-li tedy poznatky z písemných pramenů, je nepochybné, že zde již ve druhé polovině 13. století stály dvě tvrze. Nejpozději v první polovině 14. století byl postaven nedaleko tvrze v Křemži kostel, který dokládá její dominantní význam v následujících časech.
- MUDr. Polách -
|
Neslučitelnost funkcí |
V sobotu 6. listopadu 2004 jsem se na krátkou chvíli mohla radovat z výsledků voleb do krajských zastupitelstev. Byla jsem zvolena členem Zastupitelstva Jihočeského kraje, a to dokonce z 26. místa kandidátní listiny ODS. Tohoto výsledku jsem si velice vážila, děkuji za něj především Vám, vážení voliči ODS. Moje radost však netrvala dlouho. Zákon o volbách do zastupitelstev krajů totiž vyjmenovává mé pracovní zařazení - ředitelka organizace zřizované krajem - jako funkci neslučitelnou s funkcí krajského zastupitele. V následujících měsících jsem musela učinit kroky, které by danou situaci řešily. Ke dni 10. března 2005 jsem proto dopisem oznámila hejtmanovi Jihočeského kraje RNDr. Janu Zahradníkovi, že z funkce člena krajského zastupitelstva odstupuji. Křemže má však nadále zastoupení v krajském zastupitelstvu v osobě pana starosty Ing. Josefa Troupa.
Před svým rozhodnutím jsem však přece jen hledala možnosti, jak náš volební výsledek nějak zúročit. Ještě v době trvání mého mandátu jsem byla zvolena členem jednoho z povinných výborů Krajského zastupitelstva - výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Práce v tomto výboru je pro mne velmi zajímavá, protože zde mohu využít svoji odbornost. Ostatně tímto výborem projdou všechny zásadní materiály týkající se školství a zaměstnanosti před tím, než jsou projednány zastupitelstvem kraje.
V nedávné době vstoupil v platnost zákon o tzv. střetu zájmů. Rozšiřuje podstatně okruh osob, které nemohou vykonávat funkce v obecních a městských zastupitelstvech. Tento zákon vstupuje v platnost právě v polovině trvání jejich mandátu. Je další ukázkou přehnané snahy naší sociálně-demokratické vlády a poslanců regulovat všechno a každého. Naštěstí se tento špatný zákon nedotkne našeho křemežského zastupitelstva.
- Jana Cipínová -
|
Oprávněné použití zbraně |
Oprávněné použití zbraně je řešeno v § 15 zák. č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů, hned ve dvou paragrafech nutné obrany a krajní nouze, o kterých jsem již psal v únorovém a březnovém čísle. Toto ustanovení úzce s těmito §§ souvisí. Interpretováno je takto. "Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích zmocnění příslušných zákonných předpisů."
Je hodně spoluobčanů, kteří vlastní zbraň, ať již pro lovecké účely, pracovní povinnosti, sportovní účely, či vlastní bezpečnost. Zná ale každý z těchto uživatelů zbraně, kdy, kde, jak a za jakých okolností ji může použít? Přesné vymezení v rámci služebních povinností je stanoveno v zák. č. 283/1991 Sb. - § 39 O Policii ČR, v zák. č. 154/1994 Sb. - § 5, O Bezpečnostní informační službě, v zák. č. 124/1992 Sb. - § 32, O Vojenské policii, v zák. č. 67/1992 Sb. - § 9, O Vojenském obranném zpravodajství, v zák. č. 553/1991 Sb. - § 20, O Obecní policii, v zák. č. 13/1993 Sb. - § 40, O Celnících, v zák. č. 555/1992 Sb. - § 18, O Vězeňské službě a justiční stráži a v zák. č. 76/1959 Sb. - § 34, O vojácích. Nemohu tady rozepisovat jednotlivé body těchto ustanovení, jelikož by nám na to nestačilo Křemežsko a domnívám se, že zaměstnanci těchto vyjmenovaných státních institucí tato svá ustanovení znají. Ale co ostatní, civilní občané vlastnící zbraň?
Co se vlastně rozumí pod pojmem zbraň? V jednotlivých zvláštních předpisech různě. Někde je to zbraň střelná, jinde i bodná a sečná. Srovnáme-li § 89 odst. 5 tr. z., zde se uvádí, "Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže jí k tomu účelu má u sebe: zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším." To znamená i kámen, klacek apod.
Opět podotýkám skutečnost, kterou jsem již uvedl v článku o nutné obraně, že intenzita obrany musí být zpravidla silnější, než intenzita útoku. Proto varovný výstřel může být proti neozbrojenému pachateli útoku účinnější a přitom šetrnější, než cokoli jiného. Obrana nesmí být zjevně nepřiměřená způsobu útoku, avšak následek může být větší než ten, který hrozil. Plně se může vycházet z ustanovení nutné obrany, popřípadě krajní nouze, kde však následek nesmí být stejný, nebo horší než ten, který hrozil. Vždy mějme na paměti nutnost šetřit život a zdraví osob.
Je-li někdo vázán k použití zbraně zvláštním předpisem, je třeba vycházet pouze z něj. Nemusí tu být zachovány podmínky nutné obrany a krajní nouze hlavním kriteriem zde bude splnění služebního úkolu. Nepsanou podmínkou je však přiměřenost, chybí tu však tolerance obsažená v nutné obraně, totiž poměrně široká možnost tyto meze přiměřenosti beztrestně překročit až po hranici zcela zjevně nepřiměřenou.
Kde jsou podmínky pro nedovolené použití zbraně užší než by vyplývalo z tr. zákona, může dojít k situaci, kdy policista nesmí použít zbraně, ale kdokoli jiný může. Zde se však v případném použití zbraně policista nedopouští tr. činu, ale dle okolností by mohlo jít o kázeňský přestupek.
Použití zbraně je vždy velmi choulostivou situací, je třeba pečlivě uvážit, kdy tohoto ustanovení použijeme. Nikdy nejde vystřelená kulka navrátit zpět do hlavně. Na tento problém by se dalo hovořit déle a podrobněji. Přeji všem občanům Křemže, aby nikdy nemuseli použít zbraň na ochranu života, zdraví a majetku. Aby jim zbraně přinášely jen a jen radost a potěchu. Protože i to zbraně dokáží.
- Bc. Milan Šebesta -
|
Okénko lékaře |
Deprese
Člověk s depresí si připadá jako právě típnutý zbytek cigarety v popelníku. Je bez jiskry a zcela k ničemu. Nic ho nebaví, nic nestíhá, cítí se unavený, přes den by spal a v noci nespí, choulí se do sebe, brání se kontaktům s lidmi a ani sex ho nebaví. Někdo jí a jí, tloustne a tloustne, a stupňuje svoji depresi svou tloušťkou. Jiný nejí, má porušen příjem potravy, má i problémy s vyprazdňováním a nejraději by umřel. Někdy si i život ukončí.
Takové stavy mohou být reakcí na naši obtížnou situaci. Úmrtí v rodině, odchod životního partnera, ztráta majetku živelnou nebo společenskou pohromou a pod. Ale i naše závažné choroby, jako je srdeční infarkt, mozková mrtvice, zhoubné nádory, nebo dlouho trvající fysická bolest mohou být příčinou. Jde o příčinu zevní. Proto název exogenní deprese.
Ale máme i deprese, kde nenajdeme zevní příčinu. Přijdou jakoby bez příčiny. Jsou dány jen chemickými změnami na spojení nervových buněk v mozku. Příčina je vnitřní, a proto mluvíme o endogenní depresi.
U obou těchto depresí si bývá pacient dobře vědom, že něco není v pořádku. Většinou se snaží vyhledat pomoc u svého praktického lékaře, pokud se nebojí, že bude odeslán k psychiatrovi. Psychiatrie je dosud u nás stále pociťována jako něco nedůstojného pro člověka.
Další formou je deprese larvovaná. Někdy ji nazýváme též somatická, protože obtíže jako by byly ztělesněny a promítnuty do určitých orgánů. Někoho bolí záda, na kterých není žádný funkční nález. A na rentgenových snímcích většinou nacházíme jen běžné nálezy, pocitům pacienta neodpovídající. Jiného bolí žaludek, ale ani rakovinu ani vřed nenajdeme. Někdo má obtíže více či méně typické pro rakovinu tlustého střeva, ale všechna vyšetření jsou negativní. Jiný má příznaky srdečního infarktu, ale na interních i kardiologických vyšetřeních je zdráv a žádný podstatný nález se nenachází.
Není vzácností, že takováto larvovaná deprese nasedá na závažné onemocnění. Někdo prodělá srdeční infarkt, je perfektně kardiochirurgy vyléčen, ale obtíže infarktu se vracejí. To je pak velmi těžký oříšek pro lékaře. Bývá velmi obtížné odlišit skutečně nový infarkt od bezvýznamných infarktových obtíží, které jsou produktem deprese. Jen mnohaleté zkušenosti lékaře, jeho dovednost se šikovně ptát a ochota pacienta spolupracovat jsou zárukou včasné a správné diagnózy.
Pro larvovanou depresi je typické, že pacient promítající tento stav do určitého orgánu odmítá přijmout, že může jít o depresi. Vždyť ho bolí srdce! Vždyť ho bolí záda! Vždyť má rakovinu v břiše, kterou mu nikdo nedokáže najít! Často takový pacient není ochoten se řádně léčit. Obchází různé specialisty, absolvuje různá vyšetření, která jsou negativní, a pomoc psychiatra odmítá. Jde o depresi bez pocitu deprese. Vždyť ho to skutečně bolí! A proto se cítí tak špatně! Ano, bolí, někdy i krutě, ale přesto příčina může být jinde.
Velmi zvláštní jsou stavy deprese, které se střídají se stavy manickými. Pacient je přitom euforický, má vynikající náladu, je společensky mimořádně aktivní, má pocit, že může pomilovat všechna děvčata na světě, jmění a peníze pro něho nic neznamenají. Jako by byl na vrcholu drogového opojení. A příčina je opět v té chemii v mozku. Tento maniodepresivní stav nejspíš patří do rukou odborníka.
Závěrem: Každá deprese je léčitelná. Léčba je vždy dlouhodobá, mnohaměsíční. Účinek léčby nastupuje až po několika týdnech. Selhání léčby při správně stanovené diagnóze je vždy zaviněno nespoluprací pacienta.
A úplným závěrem ještě něco k léčbě. Behaviorální psychoterapie navozující pozitivní myšlení má své opodstatnění, ale většinou sama nestačí. Dnes již prakticky nepoužíváme klasická antidepresiva s četnými vedlejšími nepříznivými účinky, která pacient užíval třikrát denně, skoro celý den prospal a nemohl řídit auto. Součastná moderní antidepresiva jsou velikým přínosem. Mají minimum vedlejších účinků a užívají se jen jednou denně. Spolupráce pacientů je podstatně vyšší. Pro lehké deprese lze použít i přirozená antidepresiva pitím výluhu z natě třezalky tečkované třikrát denně. Ale kdo by se s tím v dnešní uspěchané době zdržoval!
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Voraři - plavení dřeva po Vltavě |
Na Dívčím Kameni pod skalou u malé elektrárny je starý dům postavený před mnoha lety. Je většinou stavěný z kamene, už dávno neobydlený. Ještě před zhruba šedesáti lety ho obývalo několik rodin dřevorubců. Pracovali ve vedlejším lese na Bořích a zpracované a oloupené dříví pak plavili po Vltavě. Voraři žili v kraji chudém, na samotě, bez ostatních obyvatelů. Jejich děti měly daleko do školy po pěšině podél potoka do Holubova nebo do Křemže.
Lesy na Bořích byly Schwarzenberské, tak jako i zpracované dřevo. Voraři byli placeni šlechtou. Oloupané kmeny byly svezeny na louku u lesa dolů k řece, hajný je rozměřil a zapsal. Ten bydlel v menší hájovně s hostincem u Cabů, která byla také knížecí. Klády voraři stáhli k sobě houžvemi, to je slabšími upravenými kořeny ze stromů, které byly velmi odolné na vlhko a na tah, aby ve vodě vydržely a nerozebraly se. Vor byl široký 2 - 3 m, poskládaný ze stejně dlouhých klád. Tak se vytvořilo asi pět vorů spojených za sebou a tvořily tak celkovou délku voru.
Na předním voru byla lavička se dvěma několikametrovými pádly na řízení. Totéž bylo v zadním voru také na řízení. Uprostřed druhého voru byla přidělána nízká bedna na potřebné nářadí, provazy, sekyra a kabáty proti dešti. Voraři dostali peněžní zálohu na cestu a zbytek dostali až po doplutí a návratu domů. Vory se vždy plavily za dobrého stavu vody - ne za nízkého ani ne za vysokého. Naši voraři plavili vory jen do svého určeného místa. Zde předali svou skupinu vorů vorařům z Vyššího Brodu, kteří pak své i mříčské vory plavili až do Prahy.
Plavení našich vorařů z Hamru skončilo kolem r. 1950. Za práci odpovídal vždy vorař - "vrátný", určený představeným. Posledním byl pan František Pech ze Mříče. Od něho jsem se dozvěděl podrobnosti z jeho hezkého vyprávění.
- Fr. Nejedlý -
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
Poznávejme plemena psů |
TERIÉŘI
Název pro psy ze skupiny teriérú je odvozen z latinského slova terra, což znamená země, protože většina teriérú jsou pracovní psy, kteří loví v norách, tedy pod zemí. Teriéři jsou velmi stará plemena. Vlastnili je již Keltové pro lovecké použití. Rozdělujeme je na vysokonohé a nízkonohé.
Vysokonozí teriéři:
Airedale terrier (erdelteriér)
Bedlington terrier
Border terrier (bódr teriér)
Foxteriér
Parson Jack Russell terrier (parson džek rasl)
Lakeland terrier (lejklend)
Manchester terrier (menčestr)
Welsh terrier (velš)
Irish terrier (ajriš) - irský
Kerry Blue terrier (kerry blú)
Soft coated wheaten terrier (soft kout vítn) - jemný pšenicový teriér
Jagdterrier Německý lovecký teriér
Nihon teria (japonský teriér)
Černý Ruský terrier
Brazilský terrier
Bulterrier
Americký Staffordshire terrier (stafordšír)
Staffordshire bulterriér
American Pit Bull terrier
Patterdale terrier (petrdejl)
Kromfohrlánder
Boston terrier
Nízkonozí teriéři:
Australský terrier
Australský silky terrier (hedvábný teriér)
Cairn terrier (kern)
Dandie Dinmnot terrier (dendy dajmond)
Norwich terrier (norvič)
Norfolk terrier
Skotch terrier (skoč) - skotský teriér
Sealyham terrier (sílyhem)
Skye terrier (skajteriér)
West Highland White terrier (vest hajlend vajt)
Yorkshire terrier (jorkšír)
Český teriér
Glen of Imaal terrier - irské plemeno
Teriéři jsou velkou skupinou psů, z nichž mnoho plemen je veřejnosti zcela neznámých. O každém z nich si něco povíme, ale jen to nejdůležitější, abychom se vešli do rubriky Křemežska.
Airedale terrier - dostal svůj název podle údolí řeky Aire, které se nazývá Aire-Dale, kde jsou ložiska uhlí, které se zde od pradávna těžilo. Tato řeka se nachází v hrabství Yorkshire. Obyvatelé tohoto údolí byli převážně dělníci, horníci, farmáři. Odtud pochází tento teriér, který byl na svém počátku šlechtěn jako lovecký pes na malou škodnou - králíky a vydry. Airedale ter. byl velmi dobrým psem pro lovce, poněvadž dokázal pracovat jako barvář, jako dávič škodné, obranář a aportér.
Toto plemeno se také používalo ve služební kynologii pro armádní účely. V minulosti pracovali jako vyhledavači raněných a předávali zprávy. Tento teriér není v dnešní době mnoho rozšířen tak, jak by si zasluhoval. Někde pracuje velmi úspěšně jako záchranářský pes. Velmi rád bude cvičit různé soutěže, jako agility, ale také bude dělat jen společníka, který svého pána doprovodí na jeho procházkách. Jeho srst je hrubá a musí se upravovat trimováním.
Bedligton terriér - tento pejsek připomíná ovečku. Bohužel v současné době není toto plemeno mnoho rozšířeno. Možná pro svou náročnější úpravu srsti, ale zato jeho srst nelína, poněvadž je podobná jako u pudlů. Tento teriér pochází z hraniční oblasti mezi Anglií a Skotskem. Svým původem je to zase lovec škodné. Bedlington podle různých historických pramenů není rozhodně psem šlechty, ale psem chudších lidí, dokonce se hovoří o tom, že se potuloval s hordami kočovných cikánů.
Název pro tohoto teriéra Belington je odvozen od názvu vesnice, ve které žil jeden z jeho chovatelů ještě v dávné minulosti. Byla to dlouhá cesta nežli se z neurvalého rváče, který neoplýval vůbec žádnou krásou stal dnešní typ bedlingtona, který po dokonalé úpravě vypadá jak ze zámku.
Border terrier - název tohoto plemene je odvozen od hraničního pásu země mezi Skotskem a Anglii. Slovo border znamená v angličtině hranici. Tohoto psa vlastnili nejen farmáři zase na hubení škodné, ale také zemanská šlechta. Ti jej vlastnili hlavně pro lov na lišku, vydru, jezevce atd. O výborných vlastnostech tohoto teriéra koluje stará anekdota, že za jednoho takového teriéra dával zemanský šlechtic chudému farmáři celou malou farmu, jen aby získal tohoto výborného pracovního teriéra. V současné době se tento pes stal velmi oblíbeným mezi myslivci a jeho chov se značně rozšířil.
Foxterríer - toto plemeno je dobře známé. Má dvě formy - drsnosrstou a hladkosrstou. Která je oblíbenější to většinou otázka módy. Drsnosrstý teriér u nás získal oblibu hlavně po napsání a vydání Dášenky K. Čapka. V Anglii v dřívější době byli foxteriéři nošeni v koších na honu a teprve když bylo nutné vyhnat lišku, byli ze své skrýše vypuštěni. Někteří foxteriéři prý dokonce běhali jako honiči s jezdci na koních při parforsních honech. Historie dnešního typu foxteriéra začala v 19. století v prvních desetiletích.
Parson Jack Russell terrier - stvořitelem tohoto plemene byl farář John (Jack) Russell. Jeho chov začal na feně velmi podobné foxteriérovi. Během své chovatelské činnosti vytvořil typ psů pro lovecké účely, kteří byli schopni vyhnat lišku z nory, ale nesměli ji usmrtit. Měli vyšší nohy, aby mohli při honu udržovat tempo s honiči. Srst u těchto psů byla krátká. Tento typ teriéra není úplně ustálen, ale v poslední době se stal oblíbeným psem hlavně pro chovatele a milovníky koní.
Lakeland teriér - tento pes je pro laika a někdy i pro pejskaře zaměňován s welsh teriérem. Je to plemeno, které není v současné době moc rozšířeno. O jeho chov se zajímají jen fanoušci. Název plemene je odvozen od Lake District Cumberlandského poloostrova. Byl používán hlavně na lov lišek.
Manchester terrier - předkové tohoto teriéra byli vášnivými lovci krys a samozřejmě také pracovali jako lovečtí psi na drobnou zvěř. Nejlepší teriéři tohoto typu se vyskytovali právě v okolí Manchesteru a proto dostali toto jméno. Dnes je tento teriér společenským psem, ale určitě neztratil mnoho ze svých choutek zabíjet myši a podobnou havěť. Toto plemeno není rovněž velmi rozšířeno.
Welsh terrier - jak říká jeho název pochází z Welsu. Je to staré plemeno, jeho předkové přišli na britské ostrovy s Kelty. Je to výborný pracovní pes a také společník. Jako všichni teriéři je používán na škodnou. Ve středověku se tito psi používali při lovu spolu s honiči při štvanicích a parforsních honech. V současné době není rovněž rozšířeným plemenem.
Jagdterrier - mladé plemeno, které nepochází z Anglie, ale z Německa a vzniklo ve 20. letech 20. století. Jeho předkové samozřejmě pocházeli z britských ostrovů. Chov založila velmi tmavá fena foxteriéra, která nebyla pro toto zbarvení zařazena do chovu, ale byla vynikající po pracovní stránce.
Byla nakryta machester ter. Původně existoval jagdteriér krátkosrstý a hrubosrstý. Tento teriér byl šlechtěn hlavně pro práci a stal se brzy velmi oblíbeným psem pro myslivost.
Nihon Teria - Japonský teriér - pochází z ostrova Honšu a jak vznikl je dodnes tajemstvím Japonců. Je to krátkosrstý pes, který byl vyšlechtěn jako společenský pes. Je to malý, chytrý psík, velmi temperamentní. V jeho žilách stoprocentně kolují jak teriérská plemena a zřejmě i neteriérská plemena. Je to málopočetné plemeno, kterému se věnují jeho fanoušci.
Brazilský terrier - toto je rovněž málopočetné plemeno, které je středem zájmu několika chovatelů. U nás o tom psovi není téměř žádná literatura. Je krátkosrstý, drobnější, temperamentní a určitě má vlastnosti pravého teriéra.
Staffordshire terrier, American Pit Bull terrier a Staffordshire bulterier - tato plemena jsme již popisovali dříve.
Patterdale terrier - je plemeno, které není uznané FCI, je to krátkosrstý psík, většinou černé barvy, má velmi dobré lovecké vlohy a soustřeďuje se okolo něho mnoho fanoušků.
Kromfohrlander - toto plemeno vzniklo po 2. svět. válce a je odvozeno od drsnosrstého teriéra. Vypráví se, že američtí vojáci na konci války zanechali v Německu v domě jedné vdovy foxteriéra drsnosrstého a tento pes se zkřížil s nějakými psy, které vdova vlastnila. Postupně z tohoto spojení vznikl tento psík, který byl jako plemeno uznán v r. 1954. Není mnoho rozšířen.
Bulterriér - je produktem křížení buldoka a staroanglického teriéra, ale dnešní typ se od něho liší hlavou. Bulteriér existuje ještě ve formě miniaturní. Je velmi dobrým loveckým psem i psem společenským. Říká se mu psí gladiátor, je velmi odvážný, inteligentní. Hodně se používá při lovu na černou zvěř.
Černý Ruský terrier - je plemeno, které bylo vyšlechtěno po 2. svět. válce na ostrahu továren a jiných objektů. Je velmi elegantním psem, impozantní, nebojácný, vyžaduje střihovou úpravu. Rozhodně se toto plemeno jeho stvořitelům povedlo na 100 %.
Zbývající tři teriérská plemena, která patři mezi vysokonohé teriéry, pocházejí z Irska.
Irský terrier - kdo četl knížky spisovatele Londona - Jerry z ostrovů a Michal bratr Jerryho možná ani netušil, že tito dva chytří chlapíci jsou právě irští teriéři. Jejich srst je hrubá, vyžaduje úpravu trimováním. Je to vynikající lovecký pes a úžasný společník. Býval psem farmářů a zemědělců, kde dokonce musel pást i dobytek. Rovněž není tak rozšířen jako některá jiná teriérská plemena, ale naštěstí má hodně fanoušků a příznivců.
Kerry Blue terrier - říká se mu také modrý kavalír - je velmi temperamentní, veselý a kamarádský. Svůj název má podle hrabství Kerry na jihozápadě Irska. Tento teriér má vlohy jak pro lovecké uplatnění, ale také je psem společenským. Jeho srst je kudrnatá, nelíná, ale vyžaduje střihovou úpravu.
Soft coated wheaten terrier - pšenicový teriér - v současné době je dosti rozšířen. Jeho srst je měkká, vyžaduje střihovou úpravu. Je to veselý, kamarádský pes, který ve své domovině byl psem hlídacím, loveckým a možná někdy i pasteveckým.
V dalším čísle Zpravodaje si budeme povídat o nízkonohých teriérech.
- K. Pavčíková -
|
Stavba domků na Paurovce - zóna "Východ" |
Proč se v poslední době staví domky na Paurovce? Je známo, že už ve 13. století osadě Křemže vládl rod Bubenských, z dvora Chlumu a v Chlumečku. Ale byl tu i panský dvůr v Křemži, zcela samostatný, mocný, se sídlem na dnešním čp. 12 (p. Doležal). Tento poměrně velký a rozlehlý dvůr na obě strany se nazýval z počátku Studihrachovský, později pak Paurovský. Snad tento dvůr koupil nějaký Němec, jménem Bauer, tj. sedlák, později zkomoleně Pauer. Když při velkém požáru v roce 1840 vyhořela velká část Křemže, vyhořel i Paurův dvůr. Majitel dvora byl bezdětný, a proto prodal celý svůj dvůr s polnostmi i lesy Schwarzenberkům s podmínkou, že jeho šesti mlatcům i kovářovi bude zdarma vydána každému parcela ke stavbě domu, kamení a dříví na stavbu. Tito mlatci byli vždy najímáni na mlácení obilí v jeho stodolách. Mlácení cepem bylo tehdy práce namáhavá. Tak byla v ulici (dnes Budějovická) postaveno šest domků od čp. 40 - 45.
Mimo jiné dostali Schwarzenberkové i louky Paurovky za Křemží, po pravé straně silnice na Mříčí. Po pozemkové reformě v r. 1923 museli tito jako nadbytek postoupit i louku Paurovku. Část Paurovky poblíž silnice odkoupili někteří hospodáři a chalupníci. Dolní část Paurovky připadla obci, která tuto lokalitu, jako jednu z mála možností pro výstavbu, zahrnula do územního plánu a jednotlivě parcely odprodala stavebníkům, kteří zde začali stavět svůj domek.
Nyní roste nový dům za domem ve východní části Křemže - na Paurovce, a my víme, proč se této části Křemže tak říká.
- Fr. Nejedlý -
|
Informační místo pro podnikatele |
INFORMACE JSOU ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLAD ÚSPĚŠNÉHO PODNIKÁNÍ
Od 1. března t. r. mohou podnikatelé z Českokrumlovska využívat služeb regionálního Informačního místa pro podnikatel (InMP).
Projekt InMP realizuje Jihočeská hospodářská komora již od konce roku 2003 a jeho cílem je zvýšení informovanosti českých podnikatelů o jednotném evropském trhu, o státních programech podpory malého a středního podnikání v ČR a na základě posouzení konkrétních potřeb podnikatele zprostředkovat kontakt na kompetentní místa schopna poskytnout specializované informace a služby.
Podnikatelé tak mohou využívat bezplatně například tyto služby:
Regionální informační místo sídlí v oblastní kanceláři Jihočeské hospodářské komory v Linecké ul. v Českém Krumlově a zájemci o informace je mohou navštívit vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek od 8 do 16 hodin.
Stejnou příležitost dostanou i podnikatelé z Kaplicka, kdy od dubna t. r. bude zřízena expozitura českokrumlovského regionálního informačního místa. Služby této expozitury mohou zájemci využívat vždy v úterý od 8 do 16 hodin v budově Městského úřadu Kaplice, Kostelní ul.
Své dotazy mohou podnikatelé vznést i telefonicky či elektronickou poštou na níže uvedeném kontaktu:
Helena Halabicová, Regionální informační místo, InMP, Jihočeská hospodářská komora, tel.: +420 380 711 340, mobil.: +420 724 613 942, e-mail: halabicova@jhk.cz
|
Vítání občánků |
Prvního letošního vítání občánků, narozených v naší obci v období od 8. 8. 2004 do 9. 11. 2004, se z 12 pozvaných se svými rodiči zúčastnilo 9 dětí. Narodilo se 5 chlapců a 7 dívek.
Slavnostní atmosféru vytvořily děti z MŠ Chlum. Poté přivítal starosta nové občánky mezi občany Křemže. Rodiče dětí obdrželi od obce poukaz na zboží v hodnotě 400,-- Kč, knihu pohádek, kytičku a foto z vítání. Rodiče se pak zapsali do pamětní knihy SPOZ obce Křemže.
Příští vítání občánků se uskuteční, podle počtu narozených dětí, v 2. pololetí 2005.
- Dana Bartošová - matrikářka OÚ -
|
Lyžařské závody mladých hasičů |
SDH Chmelná uspořádalo 25. února 2005 lyžařské závody ve sjezdu a slalomu pro hasičskou mládež z okrsku Křemže. Zúčastnilo se celkem 30 dětí v pěti kategoriích. Závody se konaly na sjezdovce SKI areálu ve Chmelné. Ceny a diplomy pro první tři v každé kategorii věnovali hasiči ze Chmelné. Všichni zúčastnění prokázali, že umí dobře lyžovat a též bojovat za nejlepší umístění. V každé kategorii závodili chlapci a dívky zvlášť.
VÝSLEDKY VE SLALOMU:
| Kategorie hoši r. nar. 97 - 98 | |||
| 1. | Kouba Jiří | - | Křemže |
| 2. | Bartoš Ondřej | - | Stupná |
| 3. | Kapoun Tomáš | - | Chmelná |
| Kategorie hoši r. nar. 95 - 96 | |||
| 1. | Jenčík Lukáš | - | Chmelná |
| 2. | Fučík Vojtěch | - | Třísov |
| Kategorie hoši r. nar. 93 - 94 | |||
| 1. | Fučík Jan | - | Třísov |
| 2. | Jindra Daniel | - | Chmelná |
| 3. | Pecka Radim | - | Stupná |
| Kategorie r. nar. 91 - 92 | |||
| 1. | Schuster Miroslav | - | Chmelná |
| Kategorie r. nar. 89 - 90 | |||
| 1. | Šandera Filip | - | Křemže |
| 2. | Děkan Pavel | - | Chmelná |
| 3. | Vaněk Pavel | - | Třísov |
| Kategorie dívky r. nar. 95 - 96 | |||
| 1. | Průchová Michaela | - | Křemže |
| 2. | Šefčíková Lucie | - | Chmelná |
| 3. | Svitáková Jolana | - | Holubov |
| Kategorie dívky r. nar. 93 - 94 | |||
| 1. | Jungvirtová Lenka | - | Chmelná |
| 2. | Koubová Simona | - | Křemže |
| 3. | Bínová Magdalena | - | Křemže |
| a Šanderová Ivana | - | Chmelná, obě stejný čas | |
| Kategorie dívky r. nar. 91 - 92 | |||
| 1. | Bartošová Daniela | - | Stupná |
| 2. | Dulovcová Ivana | - | Chmelná |
| 3. | Pecková Jiřina | - | Chmelná |
| Kategorie hoši r. nar. 97 - 98 | |||
| 1. | Kouba Jiří | - | Křemže |
| 2. | Bartoš Ondřej | - | Stupná |
| 3. | Kapoun Tomáš | - | Chmelná |
| Kategorie hoši r. nar. 95 - 96 | |||
| 1. | Fučík Vojtěch | - | Třísov |
| 2. | Jenčík Lukáš | - | Chmelná |
| Kategorie hoši r. nar. 93 - 94 | |||
| 1. | Fučík Jan | - | Třísov |
| 2. | Pecka Radim | - | Stupná |
| 3. | Jindra Daniel | - | Chmelná |
| Kategorie hoši r. nar. 91 - 92 | |||
| 1. | Schuster Miroslav | - | Chmelná |
| Kategorie hoši r. nar. 89 - 90 | |||
| 1. | Šandera Filip | - | Křemže |
| 2. | Děkan Pavel | - | Chmelná |
| 3. | Vaněk Pavel | - | Třísov |
| Kategorie dívky r. nar. 95 - 96 | |||
| 1. | Šefčíková Lucie | - | Chmelná |
| 2. | Průchová Michaela | - | Křemže |
| 3. | Děkanova Martina | - | Chmelná |
| Kategorie dívky r. nar. 93 - 94 | |||
| 1. | Jungvirtová Lenka | - | Chmelná |
| 2. | Bínová Magdalena | - | Křemže |
| 3. | Koubová Simona | - | Křemže |
| Kategorie dívky r. nar. 91 - 92 | |||
| 1. | Bartošová Daniela | - | Stupná |
| 2. | Dulovcová Ivana | - | Chmelná |
| 3. | Pecková Jiřina | - | Chmelná |
|
Velikonoční skautské kuřátko |
Ve středu 23. 3. 2005 pořádal náš skautský oddíl Křemže veřejnou sbírku "Velikonoční skautské kuřátko" v rámci projektu POMOZTE DĚTEM.
Vybíralo se na třech místech - v samoobsluze, na obecním úřadě a v ulicích Křemže.
Na konto POMOZTE DĚTEM jsme druhý den odeslali 6.421,50 Kč. Tímto bych chtěla poděkovat všem občanům Křemže, kterým není lhostejný osud postižených dětí.
Zároveň děkuji všem dětem, z oddílu za jejich úsilí při přípravě a konání sbírky.
- Olga Thamová - vedoucí oddílu -
|
I N F O R M A C E |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá ve dnech:
| Středa | 13. 4. 2005 | od | 12:30 | do | 17:00 h | |
| Čtvrtek | 14. 4. 2005 | od | 12:30 | do | 16:00 h | |
| Pátek | 15. 4. 2005 | od | 12:30 | do | 14:30 h |
Den památek
Při příležitosti Dne památek, zve město Netolice na sobotu 16. dubna zájemce o památky a turistiku, na společnou vycházku po naučné stezce Historická krajina Netolicko s odborným průvodcem. V rámci akce budou otevřeny i oba kostely P. Marie a sv. Václava, představen plán výstavby Archeologického parku na přemyslovském hradišti sv. Ján a poprvé bude veřejnosti zpřístupněn i bývalý Měšťanský pivovar ze 16. století v Obecní ulici, kde proběhne i kulturní vystoupení. Sraz je v muzeu JUDr. Otakara Kudrny na náměstí v Netolicích ve 14 hodin. Naučný okruh po městské památkové zóně je asi tři kilometry dlouhý a je vhodný i pro rodiny s dětmi.
Klub Křemílek si Vás dovoluje pozvat na III. dětskou burzu, která proběhne ve dnech 22. a 23. dubna 2005.
Na burze můžete prodat i koupit dětské oblečení a obuv, sportovní potřeby a hračky.
| Příjem zboží: | pátek | 22. 4. 05 | 17.00 - 20.00 hod. |
| Prodej zboží: | sobota | 23. 4. 05 | 8.30 - 11.30 hod. |
| Výdej zboží: | sobota | 23. 4. 05 | 13.00 - 14.30 hod. |
VYSTOUPENÍ NEJEN PRO MAMINKY
Dům děti a mládeže Český Krumlov, MŠ + ZŠ Křemže vás zvou na "Vystoupení nejen pro maminky".
Kdy? Ve čtvrtek 5. května od 17:00 hodin
Kde? Na radnici ve Křemži
Program: od básniček až po tanec
Účinkují:
| - | děti z MŠ Křemže - děti ze ZŠ Křemže (Country tance) |
| - | zájmové kroužky DDM Český Krumlov |
| - | pěvecký sbor Podkleťáček a další |
ZÁPIS DO MATEŘSKÉ ŠKOLY
Zápis do Mateřské školy Křemže a Mateřské školy Chlum se uskuteční v těchto dnech:
MŠ CHLUM - 17. 5. 2005
MŠ KŘEMŽE - 19. 5. 2005
vždy od 10:00 hodin do 12:00 hodin.
Zájemci o umístění dítěte do předškolního zařízení mohou navštívit naši MŠ, kde si vyzvednou formulář a můžou si prohlédnout se svým dítětem prostředí mateřské školy.
Kritéria přijímání dětí:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy
pořádá ve spolupráci s Obecním úřadem ve Křemži
koncert studentů Pedagogické fakulty JU
Sál radnice, 13. 4. 2005 v 19 hodin
SVOZ ODPADU
ve dnech 25. a 26.4. 2005 bude uskutečněn svoz VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU.
Svážet se bude:
koberce, nábytek, matrace, pračky, sporáky, kovový odpad.
Dále nebezpečnný odpad:
lednice, TV, elektrospotřebiče, el. kabely, pneumatiky, baterie, obaly od olejů a barev.
Uložení odpadu oznamte na tel.: 380 741 115 nebo 736 672 410 p. Cipín
SLUŽBY OBCE KŘEMŽE nabízí
Český rybářský svaz
místní organizace Křemže
pořádá
Tradiční rybářskou zábavu
Kdy: sobota 16. dubna 2005 od 20.00 hodin
Kde: KD Chmelná
Hraje: OBZOR
Vstupné: 70,- Kč Bohatá tombola
Odjezdy autobusů:
| Lhotka náves | 18.50 | Křemže náměstí | 19.30 | |
| Loučej | 18.55 | Křemže Pasíčka | 19.30 | |
| Chlum náves | 19.00 | Chlumeček | 19.35 | |
| Holubov škola | 19.05 | Stupná | 19.40 | |
| Třísov | 19.10 | Chmelná | 19.45 | |
| Holubov Artypa | 19.15 | Nová Ves | 19.55 | |
| Mříč ČD | 19.20 | Chmelná | 20.00 | |
| Křemže Doubek | 19.25 | |||
| Zpět po skončení zábavy. | ||||
Další informace :
Ski klub Chmelná
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962
Kostel sv. Michaela archanděla ve Křemži
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
