| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Listopad 2003 - Číslo 11 - Ročník 13 |
| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Listopad 2003 - Číslo 11 - Ročník 13 |
Z jednání rady obce a zastupitelstva obce |
18. schůze rady obce spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce se konala dne 13. října 2003 za účasti 11 členů zastupitelstva obce. Na této schůzi se zastupitelé dohodli na prodloužení nájemní smlouvy rybníka Jímatr na dobu neurčitou s pp. J. Velíškem a Zd. Daňkem, na prodloužení o 1 rok nájemní smlouvy na byt v kině a schválili podmínky pronájmu budovy kina společnosti Ancora. Seznámili se s Doplněným zadáním změn územního plánu, s návrhem rozpočtových změn v rozpočtu obce na r. 2003 a s problematikou majetkoprávního vypořádání a omezení užívání domu čp. 8 v souvislosti s výstavbou Domu služeb ve Křemži. Zastupitelé nedoporučili poskytnutí finančního příspěvku fotbalistům na technické vybavení hřiště, do doby majetkoprávního vypořádání pozemků pod hřištěm a dále nepovolili oplocení části obecního pozemku před domem čp. 7 ve Lhotce. V další části schůze starosta informoval zastupitele, že:
|
17. listopad |
17. listopad - Den za svobodu a demokracii
Tento významný den byl uznán za státní svátek, významný v roce 1939 s vystoupením našich studentů v Praze proti německé okupaci a s obhájení naší svobody. 17. listopad v r. 1989 znamená v naší historii významný den, kdy náš lid vystoupil nebojácně proti komunistické nadvládě u nás a proti okupaci naší vlasti sovětskou armádou.
V našich novinách Křemežsko v ročníku 2000 jsem se podrobněji zmínil o oběti studenta Jana Opletala, který při manifestační oslavě už za německé nadvlády 28. října byl německým vrahem bezdůvodně střelen na tři kroky do břicha a krátce nato zemřel v nemocnici. Jeho pohřbu se 15. listopadu za obrovské účasti zúčastnili studenti z celé Prahy. Nacisté, druhého dne řádně připraveni, obsadili 17. listopadu všechny vysoké školy v Praze. Na to čekali, aby mohli zlikvidovat naše vysoké školství a studenty a naši českou inteligenci do budoucna zcela zničit a českou vědu a kulturu zahubit.
Němečtí esesáci, posilněni alkoholem přepadli v noci z 16. na 17. listopadu studenty na kolejích. V knize "17. listopad" je podrobněji popsáno, jak se s nimi zacházelo. Dnes je těžko si představit, že už nic víc horšího být nemohlo. Po vyhánění z kolejí nenechali některé studenty ani obléci. Ozbrojeni puškami s bodáky, s důtkami a v ocelových přilbách, je naháněli do auta. Za deště je nutili padat i do bláta, kdo si nepospíšil, mnohým opozdilcům hrozili i zastřelením. Ve velké jízdárně v Ruzyni je zapisovali, mlátili je při tom, se řvaním sráželi na zem do mokrých a špinavých pilin. Do rána pak museli spát na zemi a druhý den je odváželi do koncentračního tábora Sachsenhausen. I zde se s nimi zacházelo stejně krutě jako před tím: práce, hlad, týrání, surové bití od esesmannů, zastřelení za maličkost, smrt na šibenici. Těžká práce v lese, na stavbách, v cihelně a to i za velkých mrazů. Někdy to byly i 3 hodiny bez pohybu v mrazu, což znamenalo jistou smrt. Podobně se stalo i s vysokoškoláky v Brně. Majetek vysokoškoláků z kolejí byl odeslán rodičům, ten cennější byl rozkraden.
Na vyvěšené vyhlášce protektora Neuratha bylo uvedeno, že vysoké školy budou uzavřeny na tři roky a že devět pachatelů bylo zastřeleno.
Vysoké školy byly však uzavřeny natrvalo a 15.000 vysokoškoláků trpělo v koncentrácích. Jen ti nemocní byli propuštěni, někteří přišli zemřít domů, mnoho jich zahynulo a domů se už nevrátili.
Nic nepomohlo, že president Dr. E. Hácha intervenoval u Neuratha za naše studenty, v roce 1942 i některé západní státy. Nemocní pak byli postupně propuštěni, většina 4. ledna 1943. Jen zbytek jich nabyl svobody na jaře 1945.
Po válce založila mládež jednotlivých států mírovou společnost "Přátelství mládeže a mír na celém světě". Zúčastnil jsem se 17. listopadu tohoto sjezdu v Praze, prvního po válce. Byla to krása! První sjezd po válce, 15.000 mladých lidí, kteří si upřímně podávali ruce, slibovali si pochopení a jistotu míru natrvalo. Kolik však toho míru, od této doby, se ve světě natrvalo udrželo?
Není potřeba se zmiňovat už o 17. listopadu 1989. Máme ho my i ti mladší v dobré paměti. Opět vystoupili naši studenti a mládež. Ostatní vystoupili shromážděni na rohu Žitné ulice tam, kde před 50 lety přinesl první oběť za svobodu a demokracii také Jan Opletal.
- F. Nejedlý -
|
Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji |
V rámci diskusí při přípravě Programu rozvoje územního plánu Jihočeského kraje pro rok 2002 vznikl v pracovní skupině pro infrastrukturu návrh na zpracování projektu rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce se zaměřením na možnost rozšíření lehké a ekologicky přijatelné kolejové dopravy (LKV) zejména v turisticky atraktivních oblastech Jihočeského kraje. Návrh navázal na připravovanou výstavbu IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha - České Budějovice, plánovanou elektrizaci celostátních drah do Českých Velenic a další uvažované investiční akce v regionu.
Realizace projektu byla rozvržena do let 2002 - 2003 s dokončením v prosinci letošního roku.
Zadání projektu bylo v roce 2003 rozšířeno, projet reaguje i na letošní usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje ve vztahu k záměru revitalizace území Vojenského ujezdu Boletice (uvažované centrum zimních sportů Chlum), rozvoj lokalit Lipno nad Vltavou - Marina a Prachatice - Lázně sv. Markéty.
Mezi jednotlivé záměry projektu patří i výstavba nových úseků tratí, která bude probíhat v postupných funkčních etapách, přičemž za prioritní lze považovat propojení Křemže - Brloh - Ktiš - Tisovka - Ovesné, které se stane páteřní osou, která podstatně zrychlí a zkvalitní vztahy z Českých Budějovic směrem do Volar a centrální oblasti Šumavy. Rovněž se tímto spojením zkvalitní vazby Č. Budějovice - Prachatice a Č. Krumlov - Prachatice. Trasa je v konceptu navržena ve dvou základních variantách, které se liší délkou a způsobem obsluhy mezilehlých sídel. V případě pravděpodobného opuštění vojenského výcvikového prostoru Boletice armádou ČR, je uvedené propojení strategickou potřebou pro revitalizaci tohoto prostoru s nástupním bodem v prostoru Ktiš - Tisovka. Jako nejvhodnější základní aktivita pro revitalizaci bývalého VVP se jeví výstavba a provoz zimního střediska sjezdového i běžeckého lyžování v okolí vrcholu Chlum. Jeho páteřní obslužný systém uvnitř bývalého VVP, propojující všechny nástupní body pro sjezdové i běžecké lyžování, na navržena trať Tisovka - Polečnice. Tato trať plní dále funkci propojení nového areálu Chlum s rekreační oblastí Lipenského jezera resp. Prachaticemi a prostřednictvím dalších vazeb umožňuje napojení rakouských zimních středisek i středisek české centrální Šumavy. Tím by mělo dojít k rovnoměrnému a celoročnímu využití ubytovacích a stravovacích kapacit v regionu.
Současné tratě budou rovněž upraveny a využity převážně pro provoz LKV, včetně jejich postupné elektrizace. Tím se postupně vytvoří v celém vymezeném území integrovaný dopravní systém, pracovně nazvaný ŠED = Šumavské elektrické dráhy. Jeho účelem je především rozvoj moderního a ekologicky šetrného subsystému dopravní infrastruktury v území, které je dnes z hlediska dopravní vybavenosti značně zanedbané. Rozvoj specificky orientované veřejné kolejové dopravy má za účel zejména podpořit turistický ruch a související služby jako hlavní ekonomickou aktivitu tohoto regionu. Ekologicky šetrná kolejová doprava, splňující nároky na minimální zatěžování krajiny i osídlení negativními vlivy (hlučnost, exhalace) a maximální bezpečnost a plynulost provozu, je současně nejlepším nástrojem pro prostorovou regulaci a eliminaci negativních důsledků turistického ruchu. Projekt ŠED je proto velmi citlivým nástrojem ke stimulaci hospodářského rozvoje regionu i ochraně jeho neopakovatelných přírodních hodnot v duchu myšlenky trvale udržitelného rozvoje.
- Z časopisu REGION Jižní Čechy č. 4/2003 vybral J. Linha -
(Že by se Křemže, po více než 100 letech dočkala svého nádraží? - poznámka redakce)
|
Ohlédnutí za Týdnem knihoven |
Ještě jednou se vrátím k Týdnu knihoven.
V tomto týdnu se do knihovny přihlásilo 5 nových čtenářů, převážně dětí. Také o Internet měly zájem především děti, které možnost přístupu na Internet zdarma plně využily.
Prodalo se několik vyřazených knih i časopisů. Ale pokud má ještě někdo zájem o nákup starších knih nebo časopisů, může knihovnu navštívit i nyní. Výstavka vyřazených knih bude trvat až do konce letošního roku.
Také o výstavku nových knih měli čtenáři zájem. V následujících dnech byly téměř všechny knihy vypůjčeny. V současné době je tato výstavka knih stále obměňována podle toho, jak se knihy půjčují a vracejí.
A protože je tu opět podzim, čas dlouhých večerů, ráda bych pozvala každého, kdo rád čte, do naší knihovny.
A nejen ty. Ale také všechny občany, kteří potřebují nějakou právnickou radu.
V naší knihovně je možné získat přes Internet aktuální znění jakéhokoliv zákona se všemi dodatky nebo vzory různých formulářů. Knihovnice byla proškolena ve vyhledávání těchto internetových stránek a případným zájemcům pomůže.
- Miroslava Průchová, knihovnice -
Změna výpůjční doby
v knihovně Chlum 14.00 - 17.00
v knihovně Mříč 13.00 - 16.00
|
Právník radí |
Neposkytnutí pomoci po nehodě
Dosti v poslední době veřejně komentovaným trestným činem je tzv. neposkytnutí pomoci po dopravní nehodě. Vzhledem k tomu, že drtivá většina z nás jsou svým způsobem permanentními řidiči a spolujezdci, týká se tato povinnost nás všech. Pokud tedy řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Trestní zákon v § 208 tímto chrání život a zdraví lidí a neposkytnutí takovéto pomoci zvláště za těchto podmínek je nepochybně v rozporu se základními principy občanského soužití a humanity.
0 tom, že pojem "řidič" je pojmem mnohem širším nežli se zdá, svědčí skutečnost, že řidičem se rozumí řidič každého dopravního prostředku, tedy nejen motorového vozidla (např. povoz tažený koňmi, jízdní kolo, vozidlo silniční, kolejové či lanové). Není možno vztahovat pojem řidič pouze na silniční dopravu a definici dopravního prostředku odvozovat pouze z předpisů upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Jakákoli jiná osoba odlišná od řidiče (např. spolujezdec, svědek apod.) je v takovýchto případech trestněprávně odpovědná podle úst. § 207 trestního zákona, který upravuje tzv. obecnější povinnost poskytnout pomoc, tedy povinnost poskytnout osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, poskytnout potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Pokud tuto povinnost poruší, bude pachatel potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Zákon ale pamatuje i na případy, kdy se v postavení pachatele ocitne např. lékař, porodní asistentka, zdravotní sestra, plavčík, policista, hasič, člen horské služby apod. Dikce zákona je taková, že kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Zejména tyto osoby mají díky své profesi zvýšenou odpovědnost natolik, že vyvinění se je velice obtížné, zvláště pokud vezmete v úvahu, že lékař je povinen poskytnout pomoc i osobě, která jeví známky zvláště nakažlivé choroby, i když se tím vydá v nebezpečí nákazy. Lékař dokonce (dle rozhodnutí soudu z roku 1952, které je dosud bráno jako rozhodnutí "podpůrné" pro rozhodování soudů v takovýchto případech v současnosti) nemůže odmítnout pomoc i když sám zraněného neviděl, s odůvodněním, že považuje svůj zásah za zbytečný.
Na druhou stranu je nutné říci, že k trestní odpovědnosti však nestačí, pokud by se porucha na zdraví jevila jako méně významná, ač ve skutečnosti by šlo o vážnou poruchu na zdraví. Rozhodující totiž není, zda ohrožená osoba ve skutečnosti vážnou poruchu zdraví utrpěla, ale že se tak jevila svými příznaky. Potřebnou pomocí je nutno rozumět takovou pomoc, která je zapotřebí k odvrácení nebo snížení nebezpečí smrti ohroženého. Touto pomocí není pouze pomoc, která by spolehlivě vedla k záchraně, ale pomoc která je zapotřebí poskytnout ohrožené osobě, která jeví známky vážné poruchy zdraví: odvrácení či snížení nebezpečí smrti, pomoc potřebná k ošetření zranění nebo jiné vážné poruchy. Jinými slovy je nutné dle povahy případu zajistit příjezd lékaře nebo zavolat plavčíka, pokud jsem neplavec.
Je zásadně správné požadovat od řidiče motorového vozidla, aby v případech, kdy je zjevné, že převozem se nemůže zdravotní stav zraněného zhoršit, odvezl i těžce zraněnou osobu ihned k lékaři nebo do nemocnice, když je zjevné, že nelze lékařskou pomoc poskytnout ihned. Není-li však ihned zjevná povaha poranění způsobeného při havárii, není dle dikce zákona nesprávné, přenechat převoz zraněného lékaři.
Obecně se pachatel nemůže zbavit své odpovědnosti, když bude tvrdit, že pomoc, kterou mohl poskytnout, ale neposkytl, by stejně nevedla k záchraně zraněného či nezlepšila jeho zdravotní stav. Trestní zákon totiž zřetelně vyhází ze závěru, že nelze zůstat nevšímavým k utrpení jiného a proto pokud již nelze zraněného zachránit, je alespoň nutné vyčerpat veškeré možnosti k zmírnění jeho útrap. Nezáleží dokonce ani na tom, že zraněný pomoc odmítá.
Výjimka ze shora řečeného existuje pouze tehdy, pokud ten, kdo by jejím splněním vystavoval sebe nebo jiného v nebezpečí, např. pokud by neplavec zachraňoval tonoucího.
Pro spáchání trestného činu dle § 208 tr. z. není rozhodné, jaké důsledky mělo nesplnění této povinnosti pro zraněného, ani zda pomoc mohl poskytnout někdo jiný. Samotné důsledky neposkytnutí pomoci mají význam pro tzv. stupeň nebezpečnosti činu konkrétní osoby či osob v konkrétním případě pro společnost. Abyste správně porozuměli, tak řidič, který ujel z místa nehody na které měl účast se nestane beztrestným jen proto, že se až na zákrok někoho jiného na místo činu vrátil a zraněném pak poskytl pomoc. Tzv. účast na nehodě má samozřejmě i řidič, který nehodu sice nezavinil, ale nehodě objektivně přispěl.
Některá rozhodnutí soudů pro ukázku:
|
Kdo vládl v minulých stoletích Křemži |
Po první zmínce o Křemži v roce 1263 přišel krátce nato ve známost rod Benešů v roce 1279, usazený na dvoře v Chlumu. Tento získal a držel v krajině pod Kletí kromě Křemže i menší statky a vesnice. V roce 1544 tento rod vymřel a dědictvím po něm nastoupil rod Častolarů. Byl to rod s rozšířeným panstvím a větším bohatstvím. Jan Častolar dal postavit v r. 1550 na hřbitově kapli sv. Voršily v upomínku na svou dceru Voršilu. Na rozšíření kostela přístavou k presbytáři dal postavit bývalý kostel r. 1557. Že panství Častolarů sahalo zřejmě až ke Kluku, svědčí o tom vytesaný nápis na hoře na skále: "Jan Albrecht Častolar s datem 1644". Nápis je už málo znatelný, proto k fotografování je vhodné ho obtáhnou křídou.
Poslední z rodu Častolarů Oldřich Lukáš nedokázal úspěšně hospodařit, a proto prodal v r. 1688 veškerý svůj majetek sousedním Krumlovským Eggenberkům. Po nich pak jako poslední šlechta nastoupili Schwarzenberkové.
Jak vypadala tvrz v Chlumě, sídlo rodu Častolarů v r. 1575, veškerý příslušný majetek, popisuje archivář p. Jiří Záloha takto:
(Zde jen stručně uvedu popis:) Tvrz byla kamenná stavba se šindelovou střechou, místy taškovou. Byly v ní 4 světnice, 2 kanceláře, velká klenutá kuchyně s pecí na pečení chleba. Při kuchyni byla klenutá prostorná špižírna. Druhá špižírna byla v parkánu, za ní byl sklep, do kterého se dávala zvěřina a jiné potřeby. Nahoře byly 4 velké "suché" sklepy, v parkánu dole 5 velkých sklepů. Komor bylo v tvrzi celkem šest. Při tvrzích byl pivovar a vedle něho velké klenuté sklepy (lochy). Do nich se dalo uložit několik set věder vinného vína. Ve velké komoře byly uloženy sudy, kádě a jiné pivovarské zboží. Ve velkém sadě byly tři zeleninové zahrady, ve kterých se pěstovala cibule, mrkev, konopí a len. Vedle byla velká štěpnice, kde bylo hodně jabloní, hrušní, švestek, višní a ořechů.
Při tvrzi byla stáj pro 7 koní a 3 koně jezdecké, s komůrkou na ukládání sedel a postrojů. Vedle komora pro děvečky. Další chlévy byly pro 40 kusů vepřového dobytka, tažné koně (8 kusů) a 12 tažných volů. Uprostřed dvora byla pro dobytek studna. Rozloha dvora byla velká oproti polím, kterých bylo celkem jen 25,50 ha. Na nich se pěstoval oves, ječmen, žito, pšenice a hrách. Velká část pozemků zůstávala ležet ladem na vypásání dobytku. Teprve za císaře Josefa II. se všechna půda začala využívat.
Ke dvoru patřily také cihelny a mlýny. Ty jistě byly starého data. Cihelna, kde se dodnes říká "Na cihelně" stála zde již v roce 1575 a ta byla už tehdy dokonce pustá. Stačilo ji jen přivést do provozu. Hlína zde byla dobrá, v dřívějších letech se tu vypalovalo ve dvou pecích na 10.000 cihel a tašek. Čeho nebylo potřeba ve tvrzi, prodávalo se v okolí. Pod tvrzí stál mlýn postavený z kamene (zřejmě na návsi na potůčkách). Měl dvě kola. Na jednom se mlelo obilí, na druhém slad. Nebyl t. č. rovněž v pořádku, ale dal se bez nesnází upravit. V tomto mlýně bylo zvykem vykrmovat prasata pro potřebu vrchnosti. Druhý mlýn zvaný "Hendrychovský" stál u mostu. Byl postaven z kamene. Zařízen byl na dvě kola a jedna stoupa byla na kroupy. Mlýn se pronajímal a mlynář z něho platil dost vysoké nájemné. Při tvrzi byl rybníček. Do něho se každým rokem dávalo 420 kusů ryb.
Jestli jsem jen stručně popsal majetek a rozsah dvora v Chlumě, bylo to panství velké. Patřily k němu všechny okolní vesnice, přímo Chlum, kde bylo v té době 21 usedlých, 12 chalupníků a 2 krčmy, Lhotka, Chlumeček i vzdálenější Čertyně, Koroseky a Závraty. Tito všichni poddaní platili, jako všichni jinde, své vrchnosti "úroky" a některé naturálie. Místní, tj. Chlum a Lhotka, měli povinnou robotu většinou 71 dní. Znamenalo to, že museli posíci, usušit a odvézt seno a otavu z luk majitele tvrze. Zasít, zavlažit a pak požít, nakonec sklidit do stodol obilí. Při sklizni hrachu pak měli hospodářům pomáhat chalupníci. Poddaní pak měli za povinnost vyvážet hnůj z panského dvora na pole, kde jej museli chalupníci rozkydat. Len museli sklidit, připravit a spříst. Sázeli a sklízeli zelí. Konečně byli povinni zorat všechna panská pole. Káceli v panském lese dříví, dováželi je do tvrze, kde je rozřezali a rozštípali.
Robotní povinnost byla tíživým břemenem všech hospodářů, protože ji také museli vykonávat přednostně před svou vlastní prací. Stávalo se při těchto potížích s malou úrodou vlastní, že sedláci utíkali ze svých statků jinam za lepším živobytím, a to nejvíce v letech 1740 - 1800. Uvolnění konečně nastalo zrušením nevolnictví v r. 1781 a v roce 1848 roboty. Snad v Chlumě nebylo v selských staveních za roboty a neúrody tolik bídy, když ještě ze 17. století se nám do dalších staletí dosud udržela v chalupách některá tak známá jména jako: Cipín, Sahan, Kučera, Tofar, Samec, Linhártek, Ždivon, Bárta, Janeš, Talafous, Žičíř, Urban, Krátkej, Vavřinec, Sládek.
Po majitelích Chlumského dvora nám zbyla jedna zajímavá památka: Podzemní chodba ze Dvora směrem na Otmaň. Zdeněk Hořejší jako rodák ze Dvora tuto chodbu dobře znal a řekl mi jednou, že při pojíždění po tomto poli je znát mírný propad chodby.
- F. Nejedlý -
|
První Slované na Křemežsku |
První Slované pronikali na území naší republiky v průběhu 6. století a do Čech se dostávali z moravského území. Druhá vlna Slovanů následovala v první polovině 7. století a přišla z Podunají. Promícháním tohoto obyvatelstva vznikl jediný kmen Čechů.
V jižních Čechách se s prvními Slovany setkáváme až v závěru 7. století. Celé jižní Čechy v té době byly od hlavní sídelní oblasti odděleny širokým pásem neosídlených hvozdů a hor a tudíž je vysoce pravděpodobné, že se vyvíjely samostatně. Slované sem přišli z Podunají do prakticky liduprázdné země, jak napovídá stav současného archeologického poznání. Tato skupina Slovanů se od kmene Čechů lišila způsobem pohřbívání (pohřbíval do mohyl) a o její jinakosti svědčí i jazykozpytné zjištění odlišných místních jmen u nás oproti ostatním částem Čech. Ze současného stavu poznání nejsme schopni říci v jakém vztahu byli slovanští jihočeši vůči kmeni Čechů. Rozhodně však musíme odmítnout názor spojující osídlení jižních Čech s kmenem Doudlebů. Vycházelo se totiž z Kosmovy kroniky, která je pramenem někdy krajně nespolehlivým. Náš nejstarší kronikář rozdělil obyvatelstvo podle správních středisek na řadu kmenů (Doudlebi, Netolici aj.). Dnes víme s jistotou, že hradiště v Doudlebech bylo založeno až ve 2. polovině 10. století (!) a to ještě s největší pravděpodobností Přemyslovci. Nejasná zmínka arabského cestovatele al Masúdího o Doudlebech, kterým vládne jakýsi Wándžsláf, tedy snad svatý Václav, se nevztahuje na území jižních Čech. Teorie o kmeni Doudlebů v jižních Čechách se tak rozplynula v prach. Můžeme jen konstatovat, že místní jméno "Doudleby" je patrně dokladem, že do jižních Čech zamířila menší skupina příslušníků velkého východoslovanského kmene Doudlebů sídlícího při řece Bugu, která však tvořila jen zlomek slovanského obyvatelstva jižních Čech.
Dalším mnohokrát opisovaným omylem je připisování jihočeského území v 10. století Slavníkovcům. Kronikář Kosmas chtěl vyzdvihnout rod svatého Vojtěcha (Slavníkovec) a tak mu přiřkl území zjevně přemyslovské.
Vraťme se ale do jižních Čech v 8. - 9. století. Tehdy se totiž začíná slovanské obyvatelstvo majetkově odlišovat, čehož projevem je budování hradišť, na kterých sídlí vládnoucí vrstva ovládající určité území. Formují se tak malá knížectví. Jedno z těchto center moci se nachází i v Křemžské kotlině. Vzniklo někdy v 8. - 9. století a bylo obklopeno menšími venkovskými sídlišti, která patrně lemovala i okolí Křemžského potoka. Poznání těchto sídlišť je jistě otázkou času a stavem momentálního archeologického průzkumu.
Hradiště v Křemžské kotlině bylo vystavěno na ostrožně nad Dobročkovským (Křemžským) potokem nedaleko Kuklova. Na jeho ploše byl zatím realizován jen jeden menší archeologický výzkum, který konstatoval, že hradiště zaniklo ve druhé polovině 9. století požárem (přepálený výmaz stěn v archeologických sondách a nastavené kameny v hradbě hradiště). V tomto období v jižních Čechách zanikla násilně téměř všechna hradiště. Nezdá se reálné uvažovat o neobyčejně rozsáhlé a nápadné vojenské akci a jejich velkoplošných a ničivých následcích jako o důsledku srážek mezi jednotlivými jihočeskými knížaty. Také východofranskou říši nemůžeme z této akce podezírat, protože by se její stopy nepochybně objevily v kronikách. Systematické zničení všech mocenských center v jižních Čechách nelze připisovat ani Přemyslovcům. V této době se totiž jejich moc v jižních Čechách neuplatňovala. Teprve Boleslav I. (935 - 972) začal likvidovat nepřemyslovskou šlechtu a snad již za jeho vlády bylo založeno hradiště v Metelicích. Hradskou správní soustavu v jižních Čechách začali Přemyslovi budovat teprve koncem 10. století a zejména ve století 11.
Jako nejpravděpodobnější za současného stavu poznání se jeví, že tuto rozsáhlou vojenskou akci mají na svědomí velkomoravští bojovníci. Je jasné, že se pouštíme na tenký led, ale tato hypotéza se opírá o některé jisté skutečnosti.
Zatím nejpodrobněji archeologicky prozkoumané jihočeské hradiště z 9. století na Hradci u Němětic nám umožňuje stanovit horizont zániku zhruba v letech 880 - 920. Násilný konec dokládá zejména spálený zlomek lebky a dlouhých kostí člověka ve srubové stavbě hradiště spolu s nálezem 98 hrotů šípů. Jeden ze šípů s rozeklaným ostřím byl nejspíše zbraní starých Maďarů. Avšak převažující výskyt těžších, "nemaďarských šípů" (3/4 všech šípů) a fakt, že Maďaři neobléhali opevněná hradiště, nás jistě oprávněně vede k myšlence, že šíp s rozeklaným ostřím získal velkomoravský bojovník v předchozím střetu s Maďary, kteří již roku 862 poprvé útočí na východofranskou říši. Na sever od Dunaje směřují útoky Maďarů později, avšak již v letech 892 - 893 útočí Maďaři začleněni do východofranského vojska krále Arnulfa na Svatoplukovu Velkomoravskou říši. Je tedy zřejmé, že ojedinělé konflikty mezi Moravany a Maďary musely tomuto datu předcházet. Z písemných pramenů víme, že v roce 874 uzavřel vládce Velké Moravy - Svatopluk ve Forchheimu s Ludvíkem Němcem (tehdy králem východofranské říše) mírovou dohodu, ve které se Svatopluk zavázal Ludvíkovi zachovávat věrnost a platit mu roční tribut (daň). Tímto činem si zajistil zázemí k říši, aby mohl své síly soustředit na expanzi do sousedních slovanských zemí. Autor Života Metoděje napsal z perspektivy roku 866, že se po roce 874 začala Moravská říše rozšiřovat na všechny strany a porážet své nepřátele bez úhony. S jistotou víme, že Svatopluk zaútočil na území Vislanů V Malopolsku. Při tomto tažení kolem roku 880 vypálil a rozvrátil hradiště Podobora (okres Karviná). Výmluvným dokladem tohoto činu je nález spálené kostry koně, množství zuhelnatělého obilí, hroty šípů zapíchnuté v kůlech palisády a především dvě sekery bradatice - typické zbraně moravských bojovníků nalezené na prvním předhradí u vnitřní paty valu pod mohutnou destrukční vrstvou. Jisté je, že Svatopluk vedl "s pohany" tj. se Slovany i další války. V letech 883 - 884 vedl v Panonii. Již tam se jistě jeho vojsko muselo setkávat s Maďary. Někdy v roce 882 Svatopluk napadl Čechy. Usuzujeme tak z toho, že v listopadu 882 se tažení vyslanci Moravanů účastnili dvorského sjezdu Karla III. a tudíž do té doby Bořivoji povstání a Bořivoj byl nucen uprchnout na Moravu. V roce 885 se vrací se Svatoplukovou armádou a znovu se ujímá vlády. Někdy kolem tohoto období patrně dochází k vyplenění jihočeských hradišť. Svatoplukova armáda totiž nemohla zahálet.
Zamyslíme-li se nad politikou Svatopluka, je to celkem logické. Svatopluk si vydržoval vojenskou družinu, která však nevlastnila a tudíž i neobhospodařovala půdu. Musel ji proto živit, šatit a zajišťovat jí koně a zbroj. Prostředky, které k tomu Svatopluk potřeboval, získával především z vnějších zdrojů. Tím byla zejména válečná kořist a tribuny (jakési výpalné) od podmaněných kmenů. Nejspolehlivější výnosy dávala Svatoplukovi válka. V té získával dobytek a otroky, které prodával židovským kupcům z arabského světa nebo z Benátek mj. i za arabské či byzantské hedvábí nacházené v hrobech moravských velmožů, ale jistě i za potřebnou zbroj a zlato (většinou v podobě mincí). Tento výnosný obchod vyžadoval neustále přísun nových otroků. Většina Svatoplukových tažení měla za cíl vybrat si hlavního vůdce kmene (u Čechů Bořivoj), toho pokřtít a následně získat jeho prostřednictvím vládu nad celým kmenem (stejný postup zvolil Svatopluk u Vislanů). Jižní Čechy, které jak vyplývá z výše uvedeného, patrně nebyly jednotné a nepatřily ke kmeni Čechů (Bohemanů), se Svatopluk rozhodl postupně využít ve své expanzní politice jako zdroj otroků a další válečné kořisti. Drobná knížectví postupně zlikvidoval a možná tak záměrně usnadnil Přemyslovcům později jejich ovládnutí.
V roce 889 Bořivoj umírá, jeho synovi Spytihněvovi je 13 - 14 let a tak se vlády ujímá Svatopluk. V roce 890 se Svatopluk zavazuje východofranskému králi Arnulfovi (ten se zmocnil vlády roku 887) k placení poplatku záměnou za jeho uznání současného stavu, zejména pak potvrzení Čech, na které si jistě oprávněně mohl dělat Arnulf nárok. Možná, že teprve tehdy vtrhl Svatopluk do jižních Čech.
Závěrem tedy můžeme konstatovat, že Křemežsko bylo osídleno Slovany již v 8. - 9. století. Názory minulých let, že bylo Slovany osídleno později než okolí pro mokřinatý terén a kamenitou půdu, při současném stavu poznání nemohou uspět. Naši Slované neznali křesťanství a možná i proto se ve druhé polovině 9. století stala jejich vládnoucí vrstva cílem násilné akce, která byla z největší pravděpodobnosti nasměrována z Velkomoravské říše. Abychom však v tomto tvrzení měli větší jistotu, je třeba důkladného archeologického výzkumu toho hradiště a samozřejmě i dalších slovanských hradišť 9. století v jižních Čechách.
- MUDr. Polách -
|
Nová jihočeská blízkozemní planetka odlétla na jižní oblohu |
V noci z 26. na 27. října 2003 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý, Jana Tichá a Michal Kočer dosud neznámou planetku pohybující se v těsné blízkosti Země. Planetka, dneska známá pod mezinárodním označení 2003 UT55 byla objevena právě při svém nejtěsnějším přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,0074 astronomických jednotek, čili o pouhého 1,1 milionu kilometrů, to je jenom třikrát dál, než je od země vzdálen Měsíc. Blízkozemní těleso se pohybovalo po obloze velmi vysokou rychlostí (100 úhlových vteřin za minutu). Za cca. 15 minut uběhlo na obloze průměr Měsíce a za tři dny od oběhu urazilo po obloze 75 stupňů, takže se za tři dny od objevu přesunulo z naší severní oblohy daleko na jih až do souhvězdí Vodního hada a mohli ho sledovat pouze astronomové daleko na jižní polokouli, pokud na vzdalující se a slábnoucí asteroid dosáhnou jejich přístroje. Obvyklé planetky potřebují na podobný přesun několik desítek až stovek dní.
Vzhledem k vysoké rychlosti pohybu po obloze potvrdil objev kleťských astronomů pouze anglický pozorovatel P. Birtwhistle z Great Shefford. Po pečlivých propočtech dráhy oznámila objev centrála pro sledování planetek při Mezinárodní astronomické unii, sídlící na Harvard - Smithsonianské observatoři v USA, ve speciálním cirkuláři.
Asteroid 2003 UT55 patří mezi velmi vzácné planetky typu Aten, většina jejichž dráhy leží uvnitř dráhy naší Země kolem Slunce.
Rozměr planetky se pohybuje mezi 12 až 27 metry, čili je přibližně stejně velká jako budova hvězdárny, kde byla objevena. Jedná se zatím o nejmenší asteroid, jaký byl v Čechách objeven. Objev tak malého tělesa a zároveň velmi rychle se pohybujícího tělesa ukazuje mimořádné možnosti vyspělých technologií používaných ve světové astronomii a u nás na Observatoři Kleť. Těleso tohoto rozměru by při případné srážce neohrozilo Zemi, neboť by se pravděpodobně rozpadlo při průletu atmosférou na malé úlomky. Sledování takto malých těles však přispívá k poznání struktury celé populace asteroidů.
Velmi neobvyklá planetka je dalším unikátním objevem kleťského teleskopu KLENOT. Název KLENOT je zkratkou pro kleťský teleskop určený ke sledování asteroidů a komet s neobvyklými typy drah. Má průměr zrcadla 1,06 metru a je v současnosti nejmodernější a druhý největší v České republice. Zprovozněn byl v roce 2002 díky spojení tuzemských a zahraničních prostředků včetně grantu americké the Planetary Society. Nyní je Observatoř Kleť zřizována Jihočeským krajem.
Animaci pohybu asteroidu 2003 UT55 mezi hvězdami a schéma její dráhy najdete na http://www.hvezcb.cz/2003ut55.html
- Ing. Jana Tichá, ředitelka HaP Č. Budějovice - Kleť -
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
Poznávejme plemena psů |
Moskevský toy teriér
Moskeváček je jedním z nejmenších plemen světa, ale na druhé straně není žádný bojácný pes, poněvadž on se za mrňouse vůbec nepovažuje. Narodil se poprvé před 40 lety v Moskvě fence krátkosrstého anglického toy teriéra a jeho cílený chov začal teprve v r. 1962. Je to velmi mladé plemeno rozšířené v mnoha státech Evropy. Patří původem mezi teriéry, váží asi 3,5 kg v dospělosti. Je to pes temperamentní, nebojácný, veselý, inteligentní, sebevědomý, velmi rád si hraje, je mrštný, dokáže ujít dosti velkou vzdálenost. Má delší srst, na uších má třásně, nestříhá se, netrimuje. Jeho barva může být černá se žlutými znaky, hnědá se žlutými znaky, žlutá všech odstínů, sobolí s černými chlupy ojediněle. Do Čech byl Moskeváček přivezen v r. 1986, první vrh se narodil v r. 1988. Bylo importováno ze země původu několik jedinců, z nichž někteří nebyli pro chov využiti. Nejvíce se toto plemeno začalo chovat až po r. 1991, kdy byl v chovu maximálně využit importovaný pes vynikajících kvalit. Plemeno se pomalu rozšiřuje, poněvadž vrhy mláďat jsou málopočetné. V České republice je zapsáno v plemenné knize 350 jedinců a ročně se u nás narodí kolem dvaceti štěňat.
Je to ideální pes pro toho, kdo chce malého pejska s delší srstí, který je veselý, hravý a temperamentní. Moskeváčka můžete vidět na všech výstavách psů i když zatím plemeno není definitivně uznáno kynologickou organizací v Bruselu, což je nejvyšší orgán pro chov psů v Evropě.
- K. Pavčíková -
|
Podzim a ježek |
Ježek je velmi užitečné zvíře, které žije v přírodě volně a má zde své nezastupitelné místo. Na našem území se vyskytuje ježek západní. Jedinci tohoto druhu během dne odpočívají zalezlí ve svém pelíšku a za potravou se vydávají večer a v noci. Přitom jich právě mnoho hyne pod koly aut bezohledných řidičů. Je to někdy zbytečné, protože ježek pokud je oslněn světly aut se vždycky zastaví a nepobíhá zmateně sem a tam. Další nebezpečí na ježka číhá v podobě zahraních bazénů, studní, jezírek, nezakrytých okének sklepních, větracích šachet a podobných prohlubní se strmými břehy. Pokud ježek zůstane v takových prostorách uvězněn, hyne hlady, a proto je třeba myslet na to, abychom nenechávali tyto pasti pro ježka nezakryté. Při překládání stavebního materiálu, přehazování kompostů, likvidaci hromady listí apod. je třeba na ježky dávat pozor a také na jejich mláďata.
Ježek je všežravec, živí se většinou masitou stravou, což znamená slimáky, hmyzem, měkkýši, malými plazy, obojživelníky a nepohrdne ani zdechlinou .Může se přikrmovat psí konzervou, nebo kočičí, vařeným drůbežím a králičím masem a přísadou zeleniny, ovesných vloček, rýže, nebo těstovin. Mléko není pro dospělého ježka vhodné! Ovoce, hlavně jablka nejsou stravou pro ježka, ale pouze zákuskem v malém množství.
Ježek mívá mláďata dvakrát do roka a sice na jaře a koncem léta i když mláďata narozená na podzim většinou zimu nepřežijí.
Co dělat, když najdeme ježka v pozdním podzimu, kdy už by měl být zazimován.
Nejdůležitější je jeho váha. Najdete-li v měsíci říjnu mládě, které váží méně než 20 dkg či 30 dkg, nebo v listopadu, které váží méně než 30 dkg nebo 40 dkg a chcete jej přes zimu uschovat, aby přežil do jara je třeba udělat následující:
Hned po odchycení ježka, jeho zvážení je nutné odblešení jakýmkoliv prostředkem pro psy, či kočky - poradí a prodá každý veterinář.
K ubytování ježka postačí papírová krabice vystlaná novinovým, či toaletním papírem /výběh/ a do této krabice je nutno dát ještě jednu menší krabici s otvorem /vchod/, tedy jakýsi domeček.
Ježek si rád vystýlá místo ke spaní, proto je dobré mu do bedny poskytnout dostatečné množství natrhaného papíru, či suchého listí, nebo sena, slámy.Výstelku pravidelně měníme.
Tento domeček s ježkem umístíme do místnosti, kde je teplota 18 st.C, kde ji necháme do doby nežli bude jeho váha 50 dkg.
Pak jej přemístíme do místnosti, kde bude teplota +5 st.C a necháme jej přezimovat. Je nutno ježka zpočátku krmit. Ježek začíná usíná po 7 až 10 dnech ode dne, kdy byl přestěhován do místnosti s nižší teplotou a dosáhl váhy 50 dkg.
Pravidelně ježka kontrolujeme a v případě potřeby vyměníme podestýlku.vodu i potravu.
Čím budeme ježka krmit?
Napájíme nezávadnou pitnou vodou. Ježka můžeme krmit jakoukoliv psí, kočičí konzervou masovou, či granulemi, sem tam můžeme dát vařené drůbeží, králičí maso s těstovinou nebo rýží a vařenou zeleninou. K okusování můžeme někdy dát vařený drůbeží krk. Touto stravou krmíme ježka po celou dobu, kdy se připravuje na zimu. až do jeho úplného zazimování.
Po úplném zazimování dáváme stravu suchou (piškoty, drcené oříšky, ovesné vločky, burisony. Toto krmení spolu s vodou necháváme v bedně v případě, že se ježek probudí a má potřebu jíst, nebo má žízeň. Vodu obměňujeme. Ježek nespí celé tři měsíce nepřetržitě.
Když ježek nepřibírá na váze může mít problémy s parazity a je třeba jej donést k veterináři. Pokud má nějaké parazity NEJSOU přenosní ani na domácí zvířata, ani na člověka.
A když se ježek ve zdraví dožije jara, je dobré jej ještě přikrmovat a za příznivého počasí jej vypustíme na dobře vybraném místě. Nejlepší je opuštěný park, stará zahrada, kde nikdo nebydlí okraj lesa s kravinami. Nikdy blízko frekventované cesty, nebo v místech, kde by mu hrozilo nebezpečí.
Pokud se vám podaří ježka vrátit do přírody určitě, budete mít dobrý pocit, že jste udělali něco moc dobrého.
Podrobné informace můžete ještě získat na Internetu www.mujweb.cz/veda/helena/index.html a dále www.ptactvo.stb.cz - ježci. Informace také můžete získat na Záchranné stanici živočichů Plzeň - mobil 777 145 960, 777 194 095.
- Dr. P. Pavčík -
|
VZP informuje |
Okresní pojištovna Český Krumlov
Horní Brána 429, 381 01 Český Krumlov
Tel. 380 711 186, e-mail: informace@op33.vzp.cz
VZP ČR si váží bezpříspěvkových dárců krve
Programy VZP ČR pro bezpříspěvkové dárce krve:
OP VZP Český Krumlov oceňuje bezpříspěvkové dárce krve
V roce 2003 budou oceněni bezpříspěvkoví dárci krve, a to:
|
FOTBAL - Fotbalisté Sokola Křemže v říjnu |
MUŽI
FC Vltava B - Křemže 4 : 1 (2 : 0)
Vstup do druhé poloviny podzimu se křemežským mužům - stejně jako premiéra nové sezóny - vůbec nepovedl a už potřetí venku inkasovali čtyřbrankovou nadílku. Navíc Křemežští přišli o dva hráče. Jan Stropek inkasoval za červenou kartu stop na čtyři zápasy, kapitán Michal Chromý za své vyloučení "vyfasoval" od svazových orgánů dokonce osmizápasový (!) nepodmíněný distanc. Třetí v zápase vyloučený hráč Křemže Pavel Čižmar naštěstí dostal jen podmíněný trest na dva zápasy. V samotném utkání přitom měli Křemežští proti soupeři posílenému řadou hráčů z áčka herní převahu, ale domácí vytěžili z minima maximum a do půle využili prakticky obě své šance. Po změně stran přidali domácí třetí úspěch a až poté dokázal Jiří Kouba svou první podzimní trefou korigovat. Tentýž hráč pak měl na noze dvakrát i kontaktní branku, ale z dobrých pozic neuspěl. Po zmiňovaném karetním mariáši rozhodčího Hüttnera dostali hosté ještě jeden gól. Po vysoké porážce klesli Křemežští na šesté místo tabulky, když v sedmi zápasech nastřádali hubených 10 bodů.
Křemže - Větřní 0 : 0
V první půli měli Křemežští více ze hry, ale dobré šance Nováka a Anderleho nevyužili. Po obrátce měli navrch pro změnu hosté a dvakrát domácí zachránilo břevno. Body se nakonec zaslouženě dělily. V utkání Křemežští ovšem přišli o hrajícího prezidenta klubu Jiřího Reitingera, který při hráčské mizérii musel obout kopačky, ale už po dvaceti minutách odstoupil pro zranění kolena. Navíc se v úplném závěru nechal zbytečně vyloučit Lukáš Rolník, který viděl na podzim už druhou červenou a dostal distanc na šest utkání.
Světlík - Křemže 2 : 3 (1 : 0)
Křemežští poprvé na podzim vybojovali venku cenné vítězství. Cesta ke třem bodům však ve Světlíku tradičně nebyla lehká. Od začátku měli sice hosté více ze hry, ale po hrubce gólmana Ševčíka šli domácí ve 20. minutě lacino do vedení. Nástup do druhé půle se ovšem hostům povedl a v rozmezí 55. a 75. minuty dvěma góly nestárnoucího Václava Nováka výsledek otočili. Přišla ale chvilková nepozornost a domácí ze závaru deset minut před koncem vyrovnali. Spravedlnost ale tentokrát nebyla slepá, když tři minuty před koncem po rohu skončila hlavička Václava Anderleho (s pomocí teče domácího obránce, neboť gól byl v zápise rozhodčím označen jako vlastní) v síti - 2 : 3.
Křemže - Soběnov 3 : 3 (1 : 1)
Roli favorita proti nováčkovi, který měl za sebou sérii sedmi prohraných zápasů, Křemežští nesplnili a podruhé v řadě doma jen remizovali. Už tradiční podzimní hrubku si neodpustil v 10. minutě domácí gólman Ševčík - a hosté vedli. Po půlhodině zahráli hosté ve vápně rukou a Novák z penalty vyrovnal na poločasových 1 : 1. Tři minuty po změně stran pak Václav Novák pěknou střelou strhl vedení na domácí stranu a svým čtvrtým podzimním úspěchem si zajistil pozici nejlepšího střelce týmu. Za další dvě minuty však bylo znovu srovnáno. V 52. minutě domácí opět vedli, když znovu po ruce ve vápně zaznamenal Kouba z penalty svůj druhý podzimní úspěch - 3 : 2. Hosté však měli po dlouhé době na hřišti svého kanonýra Řežába, který po hodině hry zkompletoval svůj hattrick a podtrhl i konečný účet zápasu. V závěru byl za faul vyloučen domácí Papšo, ale naštěstí dostal od disciplinárky jen podmíněný trest.
H. Planá B - Křemže 1 : 3 (1 : 2)
Křemežští i se štěstím přežili první dvacetiminutovku a převahu domácích. Na druhé straně ovšem mohl skórovat i Anderle, ale po krásné kombinaci a přihrávce mladého Adlera netrefil z vápna odkrytou branku. Ve 25. minutě však Václav Anderle šel po pasu od Červenky z půlky sám a svou druhou podzimní trefou otevřel skóre. Za dvě minuty ovšem domácí pěknou střelou z vápna vyrovnali. Do přestávky však měli navrch opět hosté, když v 37. minutě Kouba prudkým centrem z trestného kopu našel hlavu Milana Papša, který svým prémiovým podzimním zásahem dal na poločasových 1 : 2. Ve druhé půli měli Křemežští převážně více ze hry. Hlavička Nováka po centru Stráského ani pokus navrátilce Klinkla v síti ještě neskončily, ale čtvrt hodiny před koncem přesto hosté pečetili zasloužené vítězství. Do vápna se dostal Novák, byl sražen a z nařízené penalty upravil Jiří Kouba svým třetím podzimním gólem na konečných 1 : 3.
Muži po podzimu
Družstvo mužů Sokola Křemže dosáhlo v podzimní části okresního přeboru pěti vítězství (doma s Velešínem, Novou Vsí a Benešovem, venku ve Světlíku a H. Plané), třikrát remizovalo (doma s Větřním a Soběnovem, venku ve V. Brodě) a třikrát odešlo ze hřiště poraženo (v D. Dvořišti, Holubově a na půdě FC Vltava B). Křemežští získali 18 bodů a s pasivním (!) skóre 19 : 21 přezimují na čtvrtém místě tabulky se sedmibodovou ztrátou na vedoucí D. Dvořiště. Nejlepším střelcem týmu je se čtyřmi góly Václav Novák, třikrát se trefili Jiří Kouba a Michal Chromý.
- Kav -
|
Orientační běh |
Finále orientačního běhu Linz - cup v Rakousku
Z TJ Sokola Křemže se tohoto šesti kolového závodu, který probíhal od jara do 4. října zúčastnilo 13 závodníků. Z celkových výsledků vyplývá, že i v Rakousku se naši neztratili a dosáhli velmi dobrých výsledků. Letošní ročník byl pro Křemežské orientační běžce jubilejní - desátý. Nejúspěšnější závodnicí byla v kategorii DB lang Dulovcová Marie, která tento závod vyhrála devětkrát a jednou byla druhá. Třikrát za sebou zvítězila i v kat. DB kurz Troupová Vladislava.
Konečné výsledky:
| Kat. HA | - | 1. | Zimmermann Pavel | |
| 9. | Klimeš Petr | |||
| 10. | Cypro Václav | |||
| Kat. HB lang | - | 4. | Mražík Karel | |
| 8. | Moravec Miloš | |||
| 9. | Moravec Kamil | |||
| Kat. HB kurz | - | 3. | Štindl Vladislav | |
| Kat. DB lang | - | 1. | Dulovcová Marie | |
| 7. | Moravcová Jitka | |||
| 8. | Hajduchová Jitka | |||
| Kat. DB kurz | - | 1. | Troupová Vladislava | |
| Kat. C | - | 6. | Šandera Filip | |
| 7. | Dulovcová Michaela |
Vodňanský kapr 29. ročník
Tento tradiční dvouetapový závod byl předposledním závodem orientačních běžců Tělovýchovné Jednoty Sokola Křemže. Na organizaci tohoto závodu se podíleli také někteří členové Křemežského Sokola. Závod proběhl za proměnlivého počasí s účastí 400 závodníků z Čech a Moravy. Naši se snažili, ale na stupně vystoupili jen ve dvou kategoriích.
Výsledky:
| Kat. D16-7 | 7. | Dulovcová Michaela | ||
| 10. | Kovaříčková Adéla | |||
| Kat. D21B-6 | 6. | Moravcová Jitka | ||
| Kat. D21 Elita | 5. | Dulovcová Marie | ||
| Kat. D 40 | 3. | Troupová Vladislava | ||
| 5. | Kovaříčkova Darja | |||
| Kat. H10 | 4. | Zimmermann Martin | ||
| Kat. H14 | 9. | Šandera Filip | ||
| Kat. H21B | 2. | Klimeš Petr | ||
| Kat. H21 Elita | 15. | Zimmermann Pavel | ||
| Kat. H40 | 7. | Mražík Karel | ||
| Kat. H50 | 6. | Moravec Miloš | ||
| Kat. H55 | 7. | Weis František | ||
| Kat. H60 | 4. | Štindl Vladislav |
Konečné výsledky Jihočeského žebříčku jednotlivců a soutěže družstev
| Kat. D16 | 2. | Dulovcová Michaela | ||
| 5. | Kovaříčková Adéla | |||
| Kat. D21 | 1. | Dulovcová Marie | ||
| 3. | Moravcová Jitka | |||
| Kat. 40 | 2. | Troupová Vladislava | ||
| 4. | Kovaříčková Darja | |||
| 5. | Hajduchová Jitka | |||
| Kat. H10 | 1. | Zimmermann Martin | ||
| Kat. H12 | 4. | Zimmermann Tomáš | ||
| Kat. H14 | 1. | Šandera Filip | ||
| 4. | Kouba Martin | |||
| 5. | Troup Pavel | |||
| Kat. H 16 | 6. | Kouba Zdeněk | ||
| 7. | Ostrý Václav | |||
| Kat. H21 | 1. | Zimmermann Pavel | ||
| 5. | Klimeš Petr | |||
| 11. | Cypro Václav | |||
| Kat. H40 | 4. | Mražík Karel | ||
| 7. | Moravec Miloš | |||
| Kat. H60 | 2. | Štindl Vladislav |
| Žactvo: | 1. | TJ Sokol Křemže | - | 480 bodů | |||
| 2. | TJ OB Č. Budějovice | - | 403 bodů | ||||
| 3. | TJ OK Tolar J. Hradec | - | 390 bodů | (startovalo 10 družstev) | |||
| Dorost: | 1. | TJ Křišťál Lenora | - | 335,9 bodů | |||
| 2. | TJ Sokol Křemže | - | 276 bodů | ||||
| 3. | Klub OB Č. Krumlov | - | 234 bodů | (startovalo 10 družstev) | |||
| Dospělí: | 1. | TJ Sokol Křemže | - | 340 bodů | |||
| 2. | Klub OB Temelín | - | 165,6 bodů | ||||
| 3. | TJ OB Č. Budějovice | - | 154,3 bodů | (startovalo 13 družstev) | |||
| Veteráni: | 1. | SK OB Kotnov Tábor | - | 488,6 bodů | |||
| 2. | TJ Sokol Křemže | - | 488,4 bodů | ||||
| 3. | Klub OB Temelín | - | 450,1 bodů | (startovalo 13 družstev) |
|
Badminton |
Oddíl badmintonu TJ Sokol Křemže pořádá už dvacátý ročník turnaje pro neregistrované badmintonisty. Zveme všechny zájemce, kteří si chtějí vyzkoušet, jak se hraje badminton podle pravidel, a kteří mají zájem si vyzkoušet své umění a změřit síly se sobě rovnými, aby si přišli v sobotu 29. listopadu zahrát do tělocvičny Základní školy. Od 9:00 hodin dopoledne tam pod vedením zkušeného pořadatele pana Podpěry a za přispění dalších členů oddílu proběhne jubilejní ročník této oblíbené akce.
Stačí přihlásit se do 8:55, zaplatit startovné a přinést si vlastní sportovní obuv a oblečení. Vlastní sportovní náčiní je jistě výhodou, ale těm, kteří nevlastní badmintonovou raketu a míče, je pořadatelé zapůjčí. Podle složení a počtu přihlášených bude stanoven systém soutěže tak, aby si všichni zahráli. Turnaj je vypsán pro dospělé a dorostence, muže a ženy, kteří nevlastní badmintonovou licenci. Startující bývají rozděleni i do kategorií na základě vlastního uvážení, na úplné začátečníky a více zkušené hráče, v případě dostatečného počtu přihlášených.
Přijďte si vyzkoušet badminton. Je krásný!
Nezapomeňte - 29. 11. 2003 od 8:55!
Těšíme se na Vás
Badmintonisti z Křemže
|
Zprávy ze základní školy |
Je měsíc listopad. Krásné a teplé dny velice rychle vystřídaly dny chladné, deštivé a sychravé. Žáci mají za sebou dva měsíce školní práce. Přivykli školním povinnostem, navykli novému režimu, ve kterém se střídají povinnosti i zábava. Zdárně zvládli první čtvrtletí.
Čas běží dál. Co máme před sebou?
|
Výzva žáků 7. a 8. tříd ZŠ |
Vážení občané, obyvatelé Křemže a okolí,
blíží se vánoční svátky. Ne všechny děti je budou trávit doma. Myslíme především ty děti, které pro své onemocnění zůstanou v nemocnici. Rozhodli jsme se jim tento pobyt zpříjemnit. Přidáte se k nám?
Od 1. listopadu přestaly platit deseti a dvacetihaléřové mince. Tato neplatná platidla již žáci ve třídách sbírají a na konci měsíce předají primáři dětského oddělení. Za vyměněné peníze budou moci v nemocnici malým pacientům udělat radost.
Máte i Vy doma neplatné deseti a dvacetihaléře?
Žáci 7. a 8. ročníku pořádají dobročinnou sbírku 24. listopadu od 13 do 16 hodin v Základní škole Křemže.
Děkujeme všem, kteří nám přispějí.
Žáci 7. třídy
|
I N F O R M A C E |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ za měsíc listopad 2003
se vybírá:
12. 11. 2003 od 12:30 do 17:00 h
13. 11. 2003 od 12:30 do 16:00 h
14. 11. 2003 od 12:30 do 14:30 h
v přízemí Radnice Křemže, č. dveří 11.
Informace o řidičských průkazech
Všechny typy řidičských průkazů vydaných do 31. 12. 2001 končí svou platnost 31. 12. 2005. Jejich výměnu provádí na počkání Městský úřad Č. Krumlov, v sídle Policie ČR v Domoradicích. Dokládá se 1 ks současné fotografie a občanský průkaz.
Informace o občanských průkazech a cestovních pasech
Na Obecním úřadu ve Křemži je možné žádat o vystavení, nebo výměnu občanských průkazů a cestovních pasů. Nový doklad je vyhotoven do 1 měsíce.
Žádost o občanský průkaz (OP) se podává jeden měsíc před vypršením jeho platnosti. Dokládá se 1 ks fotografie (ze současné doby) a občanský průkaz.
Občan je povinen požádat o nový OP také při změně stavu, nebo pobytu! Při rozvodu se navíc dokládá rozhodnutí soudu o rozvodu s doložkou o nabytí právní moci, při ovdovění - úmrtní list manžela, při sňatku - potvrzení o změně rodinného stavu, při změně trvalého pobytu - potvrzení o změně TP.
O první OP je povinen požádat občan jeden měsíc před dovršením 15ti let. Dokládá se 1 ks fotografie, rodný list a dále je nutné prokázat státní občanství ČR, a to buď platným cestovním pasem, nebo osvědčením o státním občanství ČR, které vystaví Městský úřad Č. Krumlov, nám. Svornosti 1.
Toto osvědčení je vystaveno zdarma, na počkání, po doložení rodného listu dítěte, oddacího listu rodičů a rodných listů rodičů. Před dovršením 15ti let věku dítěte může toto vyřídit rodič, po dovršení 15ti let věku musí být spolu s rodičem přítomno i dítě. První OP se vydává na dobu 5ti let.
OP bez strojově čitelné zóny (všechny typy knížek a růžovomodré karty s číslem OP v pravém horním rohu) končí svou platnost 31. 12. 2005, bez ohledu na vyznačenou platnost!
Protože se jedná o většinu OP a koncem roku 2005 se očekává velký nápor na tyto výměny, je možné již nyní žádat bezplatně o výměnu. Stačí doložit 1 ks současné fotografie a OP. Nové OP (s výjimkou prvních) se vydávají vždy na 10 let.
Při podávání žádosti o vydání cestovního pasu (CP) se dokládá 1 ks současné fotografie, občanský průkaz a starý CP (pokud byl vystaven). Poplatek je 200 Kč a CP se vydává na dobu 10ti let.
Za dítě do 15ti let podává žádost rodič, dítě se však na žádost podepisuje (pokud to již umí). Poplatek je 50 Kč a platnost těchto CP je 5 let.
Nezletilý občan od 15 do 18 let věku podává žádost o CP sám, je však nutný písemný souhlas jednoho z rodičů (na zadní straně žádosti). Poplatek - 200 Kč, platnost 10 let
Pokud je nutné vystavit CP v době kratší než 1 měsíc, podává se žádost na Městském úřadě Č. Krumlov poplatek je 600 Kč, platnost 1 rok.
Doporučujeme všem občanů, aby nepodceňovali své neplatné občanské průkazy, ať už propadlé, nebo s již neplatnými údaji, neboť Městský úřad za opožděně podané žádosti vyměřuje pokuty!
- OÚ -
ZMĚNA ORDINAČNÍCH HODIN GYNEKOLOGICKÉ AMBULANCE
MUDr. Milan Tomešek oznamuje změnu ordinačních hodin gynekologické ambulance ve Křemži:
Středa: 7:30 - 12:00, 12:30 - 16:00 hodin.
Telefon: 380 741 191,
mobil: 737519416
Je zajištěna odborná gynekologická péče, těhotenská poradna včetně ultrazvukového vyšetření v ambulanci.
VÝKUP STARÉHO PAPÍRU
se uskuteční v sobotu 29. 11. 2003 v době od 09:30 do 12:00 hodin
na náměstí ve Křemži před Domem služeb.
Další termín výkupu bude až začátkem ledna 2004.
V případě nepříznivého počasí (déšť, sněžení) bude výkup v náhradním termínu.
Změna výpůjční doby
v knihovně Chlum 14.00 - 17.00
v knihovně Mříč 13.00 - 16.00
OBEC KŘEMŽE NABÍZÍ K PRONÁJMU PRODEJNU VE CHMELNÉ od 1. 12. 2003.
Podmínkou je zachování prodeje potravin.
Zájemci se mohou hlásit na Obecním úřadu Křemže, kde získají další informace.
| Tel. č.: | 380 741 126 | mobil: | 602 345 758 (starosta) | |
| 380 741 206 | 736 645 478 (tajemník) |
OBECNÍ ÚŘAD KŘEMŽE
zve všechny občany narozené v r. 1938 a dříve
na
SETKÁNÍ SENIORŮ
v sobotu dne 22. 11. 2003 od 15:00 hodin v sále ve Chmelné.
Hudba a občerstvení je zajištěno.
Prijďte se pobavit a přiveďte s sebou svoji partnerku či partnera (i mladší).
Vstupné se nevybírá
DOPRAVA ZAJIŠTĚNA
| Odjezdy: | Odjezdy: | |||||
| Lhotka - náves | 13:20 | 14:30 h | Mříčí - náves | 14:00 | 15:00 h | |
| Loučej - náves | 13:25 | 14:35 h | Křemže - Doubek | 14:05 | 15:05 h | |
| Chlum - náves | 13:30 | 14:40 h | Křemže - Náměstí | 14:10 | 15:10 h | |
| Křemže - Náměstí | 13:35 | 14:45 h | Křemže - Pasíčka | 14:12 | 15:12 h | |
| Chlumeček | 13:38 | 14:48 h | Chlumeček | 14:15 | 15:15 h | |
| Stupná | 13:40 | 14:50 h | Stupná | 14:18 | 15:18 h | |
| Chmelná | Chmelná | |||||
| Odjezd zpět ve | 20:00 h | Odjezd zpět ve | 20:30 h | |||
| 21:00 h | 21:30 h |
SETKÁNÍ PODNIKATELŮ Z ČESKOKRUMLOVSKA
Jihočeská hospodářská komora pořádá 11. listopadu 2003 od 17:00 hodin v Hodovní síni hotelu Růže setkání podnikatelů z Českokrumlovska (Podnikatelské fórum). Účast na toto setkání potvrdil hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník, starosta ČK JUDr. Fr. Mikeš, místostarosta ČK ing. Robin Schinko a starosta města Kaplice Ferdinand Jiskra. Hovořit se bude o aktuálních věcech z hlediska rozvoje kraje a našeho okresu ve vztahu k podnikatelům, dále budou účastníci seznámeni se strategickými plány rozvoje měst a obcí.
Program bude doplněn krátkým představením produktů České podnikatelské pojišťovny. Na závěr setkání je připraven pro zúčastněné bohatý raut.
Zvány jsou všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na členství v JHK.
VÝSTAVA ČESKOKRUMLOVSKO (1620-1850)
Státní oblastní archiv Třeboň - Český Krumlov, Státní okresní archiv Český Krumlov
a Regionální muzeum Český Krumlov
Vás zvou k návštěvě výstavy
"Českokrumlovsko 1620 - 1850".
Výstava se koná ve výstavním sálu Státního okresního archivu v Českém Krumlově
(u bývalého okresního úřadu) a potrvá do 12. 12. 2003.
Otevírací doba:
pondělí - pátek 9:00-18:00 hodin.
Další informace :
Obecní knihovna Křemže
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
