| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červenec 2003 - Číslo 7 - Ročník 13 |
| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Červenec 2003 - Číslo 7 - Ročník 13 |
Z jednání rady obce |
Rada obce se sešla na své 12. schůzi dne 16. 6. 2003 (omluven Dr. Koudelka, p. Linha). Po kontrole plnění úkolů z minulé schůze radní projednali žádost o odprodej či pronájem nevyužívaného vodojemu ve Vrábči (majetek Svazku obce) - rada obce nedoporučila návrh na opravu mostku zničeného povodní pod Hamrem (Křemežský potok) pomocí betonových propustků - vzhledem k vysoké ceně RO doporučila provést pouze opravu betonových čel s využitím stávajících betonových rour.
Rada obce doporučila přidělení 30 % zálohy dotace z povodňových fondů 3 občanům naší obce na opravu rodinného domu, kteří o tuto včas požádali Krajský úřad, a jmenovala komisi pro kontrolu provedených prací ve složení: starosta, předseda kontrolního a finančního výboru, vedoucí stavebního úřadu a 1 člen rady obce. Dále doporučila převod trafostanice v DPS, která je dosud vedena na LV Obce Křemže, do majetku JČE, a. s. - bude předloženo ke schválení zastupitelstvu obce. Další část jednání rady obce byla vyčleněna přípravám na 12. ročníku Křemežského veletrhu.
- Lin -
|
REFERENDUM 2003 |
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii se konalo i v naší obci ve dnech 13. a 14. 6. 2003. Hlasování proběhlo stejně jako při volbách ve třech okrscích (Křemže, Chlum, Stupná).
Práva možnosti hlasovat v jiném okrsku - mimo své trvalé bydliště, využilo 18 našich spoluobčanů, na druhé straně v našich okrscích hlasovalo téměř 2x více oprávněných občanů odjinud. Z celkového počtu oprávněných občanů 2004 jich hlasovalo 1282, což znamená účast při hlasování 63,97 %. Z 1254 celkem platných hlasů bylo 926 (73,8 %) pro vstup a 328 (26,2 %) proti vstupu ČR do EU.
V jednotlivých okrscích hlasovali voliči následovně:
| Okrsek: | počet opráv. občanů: | vydané obálky | účast v % | odevzdané obálky | platné hlasy celkem | ANO | % | NE | % |
| Křemže | 1299 | 848 | 65,28 | 848 | 825 | 595 | 72,1 | 230 | 27,9 |
| Chlum | 464 | 290 | 62,50 | 290 | 289 | 233 | 80,6 | 56 | 19,4 |
| Stupná | 241 | 144 | 59,75 | 144 | 140 | 98 | 70,0 | 42 | 30,0 |
|
Křemežský veletrh podvanácté |
 |
|
Doprovodný program Křemežského veletrhu |
ČTVRTEK 24. 7.
| 8:30 | - | 9:00 h | - | Slavnostní zahájení |
| 10:00 | - | 13:30 h | - | DOUBRAVANKA |
| 10:00 | - | 17:00 h | - | Handicapová utkání v badmintonu (tělocvična ZŠ) |
| 14:00 | - | 18:30 h | - | WEEKEND |
| 19:30 | - | 24:00 h | - | BRYČKA |
| 10:00 | - | 14:30 h | - | BABOUCI |
| 10:00 | - | 17:00 h | - | Handicapová utkání v badmintonu (tělocvična ZŠ) |
| 15:00 | - | 18:30 h | - | Swingový orchestr V. Hlaváče |
| 19:00 | - | 24:00 h | - | Diskotéka Radia Faktor |
| 19:00 | - | 24:00 h | - | Posezení s dechovkou (jídelna ZŠ) |
| 9:00 | - | 12:00 h | - | Simultánka v šachu Fr. Korostenski (učebna ZŠ) |
| 9:00 | - | 15:00 h | - | Turnaj o veletržní pohár v badmintonu (tělocvična ZŠ) |
| 9:00 | - | 17:00 h | - | Turnaj smíšených družstev o veletržní pohár ve volejbale - (nový sportovní areál pod ZŠ) |
| 10:00 | - | 13:30 h | - | BUDVAR - QUINTETT |
| 12:00 | - | 18:00 h | - | Šachový turnaj o veletržní pohár (učebna ZŠ) |
| 14:00 | - | 18:30 h | - | Drobek se skupinou KLONDAJK |
| 19:00 | - | 24:00 h | - | VYSOČINKA |
| 10:00 | - | 13:00 h | - | SAMSONKA |
| 10:00 | - | 17:00 h | - | Handicapová utkání v badmintonu (tělocvična ZŠ) |
| 14:00 | - | 16:00 h | - | ŠLAPETO |
| 17:00 | - | 18:30 h | - | SAMSON LENK se skupinou HOP TROP |
| 19:30 | - | 24:00 h | - | HYALIT |
| 23:00 h | - | OHŇOSTROJ |
|
Veletržní badminton |
Křemežský veletrh je pro místní badmintonisty vždy vítanou příležitostí předvést návštěvníkům veletrhu něco ze své historie i současnosti a připomenout místním příznivcům a sponzorům, že badminton je sport zasluhující si jejich pozornost.
Je několik míst, kde návštěvníci veletrhu mohou vidět aktivity Oddílu badmintonu TJ Sokol Křemže. Již tradičně se oddíl prezentuje připomínkami své úspěšné minulosti i současnosti v expozici na ochozu školy. K vidění je nejen sportovní vybavení pro badminton. Vystaveny jsou vždy i cenné trofeje z téměř třicetileté historie oddílu včetně řady pohárů a medailí Mistrů republiky, trofeje z mezinárodních turnajů i oddílových utkání. Ozdobou letošní expozice budou čerstvé poháry za tituly Mistra České republiky ve dvouhře žen a mixu, které získala nejúspěšnější hráčka oddílu na nedávném Mistrovství republiky. Své místo ve výstavní vitríně mají již tradičně i vítězné poháry z několika posledních ročníku Veletržního poháru, který se hraje při příležitosti konání Křemežského veletrhu.
Hlavním místem, kde předvádí své umění hráči oddílu, je samozřejmě tělocvična místní Základní školy. Po celou dobu veletrhu denně (kromě soboty) budou v tělocvičně připraveni hráči oddílu, aby předvedli zájemcům ukázky badmintonového tréninku či zápasů. Bude připraven i některý z trenérů oddílu, který zasvětí zájemce o badminton do tajů hry, event. povede tréninkovou jednotku pro zájemce.
Opět se uskuteční oblíbená "handicapová utkání". Zájemce o sehrání badmintonového zápasu vyzve některého z přítomných hráčů oddílu. Sám si stanoví "handicap" - kupř. náskok v jednotlivých setech. Zahrát si proti mnohonásobné Mistryni České republiky či stříbrnému medailistovi z Mistrovství republiky veteránů, či proti některému ze žáků oddílu to je příležitost, kterou vždy o veletrhu využije řada zájemců. Stačí přijít s odvahou, chutí do hry a vlastní sálovou obuví. Rakety a míčky dodají hráči místního oddílu. Hraje se denně od 10:00 do 16:30 hodin.
Vrcholem badmintonového dění pro hráče místního oddílu pak vždy bývá Veletržní pohár dvojic o pohár věnovaný starostou obce. To je turnaj, kterého se účastní kromě řady domácích hráčů i badmintonisté z mnoha míst republiky či Rakouska. Na kurtech předvádějí své umění i prvoligoví hráči či řada mistrů republiky posledního desetiletí Mgr. M. Koudelkové. Kdo chce vidět vrcholový badminton, neměl by si nechat ujít veletržní pohár, který se hraje v tělocvičně Základní školy v sobotu 26. července 2003 od 9:00 hodin.
- VK -
|
Nejstarší vrcholné dějiny Křemežska |
Pro většinu lidí u nás začíná historie Křemežska příchodem Keltů a založením Třísovského oppida. Tento mylně zakořeněný názor je ve světle archeologických nálezů snadno vyvratitelný. Přesvědčme se tedy o tom.
Již doba bronzová (cca 2000 - 750 let před naším letopočtem) představuje pro Křemežsko epochu prvního významného rozkvětu a jistě již tehdy u nás panoval čilý ruch mnoho let před příchodem Keltů. Poměrně dlouhé časové období dělíme na starší (2000 - 1500 let př. n. l.), střední (1500 - 1200 let př. n. l.), mladší (1200 - 1000 let př. n. l.) a pozdní (1000 - 750 let př. n. l.) dobu bronzovou.
Ve starší době bronzové sídlili v jižních Čechách představitelé únětické kultury. Z archeologických nálezů zatím není jasné, zda-li se tito lidé na území jižních Čech setkali se starší populací či přišli do neosídlené krajiny. Jisté je, že rozkvět únětické kultury u nás spadá do mladšího úseku starší doby bronzové (1800 - 1500 let př. n. l.).
Tito lidé již dokázali vyrábět bronzové předměty. Suroviny pro jejich výrobu (měď a cín v bronzových výrobcích v poměru 90 - 95 % mědi ku 5 - 10 % cínu) se však v jižních Čechách nevyskytují, a tak je zřejmé, že je zdejší lidé získávali obchodem. Od obyvatel středních a severozápadních Čech se odlišovali zvykem pohřbívat mrtvé do mohyl (hlinitý nebo kamenitý násep nad vlastním hrobem) a nikoliv do podzemních hrobek z velkých kamenů ve skrčené poloze. Bohužel zdejší kyselá půda způsobila prakticky totální rozklad kostí, takže se leckdy z kostry zachovaly jen fragmenty, někdy jen stín postavy dávající tušit uložení mrtvého.
Několik takovýchto mohyl bylo prozkoumáno nedaleko Třísova. V jedné z nich byl nalezen bronzový spirálový terč s vytaženým kuželovitým trnem označovaný jako tutulus. Jedná se o předmět typický pro starší dobu bronzovou, který sloužil jako šperk k ozdobě oděvu a vyskytuje se jen v jižních Čechách a v jižním Německu. Vzhledem k tomu, že všechny tyto předměty byly nalezeny v mohylách u hlav zemřelých, je velmi pravděpodobné, že tvořily součást pokrývky hlavy nebo čelenky.
V závěru starší doby bronzové bylo na místě dnešního hradu Dívčí Kámen vybudováno hradiště, které bylo pozdější stavbou hradu vlastně zničeno. Možná, že mohyly u Třísova patřily právě jeho obyvatelům.
Zdejší hradiště bylo tvořeno kamennými valy. Zda-li jeden z nich se vstupem od severovýchodu zachytil ve svém výzkumu Dr. Poláček by bylo vhodné zrevidovat, neboť při sondáži se ve valu nacházela i středověká keramika a tak se zdá, že vznikl až při stavbě hradu.
Hradiště bylo vybudováno na strategickém místě a bylo zapojeno do tehdejšího obchodování. Podél toku Vltavy totiž vedla významná obchodní stezka, po které se transportovala měď z rakouských Alp a sůl z rakouských solných dolů dále na sever (cín potřebný k výrobě bronzu se nacházel v krušnohorské oblasti a získával se téměř výhradně pomocí rýžování v řekách a potocích). Ze severu z pobřeží Baltského moře zase obchodníci přinášeli jantar. Výměnný obchod na hradišti dokazují nálezy jantarových korálů a řady bronzových výrobků (sekery, nože, dýky, náramky, jehlice a další). Surovou měď patrně zdejší obyvatelé získávali za grafit (grafit = tuha), který se v okolí nalézá v hojném množství. Archeologicky však máme obchodování s grafitem doloženo až ve starší době železné (750 - 450 let př. n. l.) a navíc ve starší době bronzové se u nás grafit používal jen na povrchovou úpravu nádob, aby vypadaly lesklé a podobaly se tak bronzovým, které si mohla dovolit jen majetnější vrstva. Avšak tato keramika v nálezech činí řádově promile (méně než 1 %), a tak se zdá, že tuha nebyla hlavním artiklem výměny zdejších lidí. Tím byli zejména otroci, ženy, kožešiny a bronzové výrobky, které se tu hojně vyráběly, což dokládá početný nálezový soubor, ale i archeologický objev tavících tyglíků (mělké misky sloužící k tavení mědi a cínu) a snad i pece (interpretace Dr. Poláčka by však vyžadovala revizní výzkum).
V areálu hradiště je kromě kovolitectví doložena i textilní výroba (nálezy hliněných a kamenných přeslenů, hliněných tkalcovských závaží) a dá se předpokládat hrnčířská výroba (desetitisíce zlomků nádob). Unikátní je nález desítek miniaturních kamenných sekeromlatů, jež snad byly amulety či hračkami. Tisíce říčních oblázků nalezených na hradišti pravděpodobně sloužily jako munice do praků. Pazourkové hroty šípů byly určeny k lovu zvěře a eventuelním válečným aktivitám. Ruční mlýnky zde nalezené drtily obilí na mouku.
Samostatnou kapitolu tvoří nálezy bronzových předmětů v okolí hradiště. Na rozdíl od ostatních lokalit je jich poměrně hodně. Jistě se na tom podílely i dva nalezené depoty (soubory předmětů uložených do země buď navždy jako záměrná obětina nebo na určitou dobu s cílem vyzvednout si je, až pomine nebezpečí, či až je bude potřeba např. k přetavení, který z nějakých příčin nebyl uskutečněn) nástrojů a šperků. První z nich (objeven r. 1946) obsahoval 45 náramků a nápažníků a druhý depot (objeven r. 1960) obsahoval bronzové nástroje, 2 náramky a 250 jantarových korálků.
Unikátem z bronzových předmětů je dýčka s parohovou rukojetí a s trojúhelníkovitou čepelí ukončenou otvory pro nýty (obr. 1). Většinou se organický materiál (v našem případě paroh) z dávných dob nezachoval, což je případ dýky s jazykovou čepelí datovanou do starší doby bronzové.
Zajímavý je i nádherný spirálovitý nápažník (nikoliv náramek!) s konci stočenými do růžic, který má nejbližší analogie v podunajských oblastech a stává se tak opět jedním z důkazů čilého obchodního ruchu. Tvořil součást prvního depotu nalezeného roku 1946 pod hradištěm.
K obrábění dřeva sloužila obyvatelům hradiště dláta. Dláto se schůdkem zde nalezené patří k mladšímu horizontu starší doby bronzové. Dále se k jemnějšímu obrábění dřeva používala bronzová rydla a šídla, která však také sloužila k rytí jemné výzdoby šperků či zbraní a obrábění kůží. Zdejší nálezy opět datem spadají do starší doby bronzové.
Bronzová jehlice s hlavicí stočenou v očko (obr. 2) sloužila jako spínadlo šatů nebo ozdoba drdolu na hlavě. Objevuje se však v průběhu celé doby bronzové, a tak není chronologicky příliš citlivá. Naopak stočený kornoutovitý závěsek z bronzu patří do starší doby bronzové.
Plechový náramek s podélnými pěti žebry z hradiště se objevuje v závěru starší doby bronzové a ve střední době bronzové. Zajímavé je, že podobný plechový náramek, tentokrát jen se třemi žebry byl nalezen někde u Křemže. Bližší nálezová situace není známa, a tak je možné, že pochází z rozorané mohyly.
Střední doba bronzová (1500 - 1200 let př. n. l.) příliš stop na Křemežsku nezanechala. Českofalcká mohylová kultura, která působila v jižních Čechách, se po příchodu z Podunají pravděpodobně smísila s kulturou unětickou. Jisté je, že od tohoto období až do konce doby bronzové sídlilo v jižních Čechách jedno obyvatelstvo, které svoji kulturu měnilo pouze pod vnějšími vlivy. Oblast jižních Čech byla prosta etnických posunů či migrace, a tak můžeme konstatovat, že se u nás vyvíjejí od střední doby bronzové přímí předkové pozdějších historických Keltů.
Českofalcká mohylová kultura měla ve zvyku své mrtvé pohřbívat většinou spálené do mohyl, i když sem tam se vyskytly i kostrové pohřby. Většinou se jednalo o ženy z vedoucí vrstvy společnosti. Mohylový lid pronikl i do vyšších lesnatých poloh a zabýval se hlavně pastevectvím.
mohyly, který dokládá aktivity těchto lidí na Křemežsku. Stejně tak náramek s rytou výzdobou nalezený u Křemže (obr. 3) může být pozůstatkem z mohyly, i když časově ho lze zařadit i do mladší doby bronzové, kdy se již do mohyl nepohřbívalo.
Z této doby pochází z okolí Křemže ojedinělý nález sekerky se srdčitým schůdkem, která vychází ze seker s lištami. Pravděpodobně se jedná o zbytek rozorané 
V mladší a pozdní době bronzové (1200 - 750 let př. n. l.) se rozvíjí kultura knovízská. Mrtvé tito lidé spalují a jejich pozůstatky ukládají v popelnicích (nádoby) do plochých hrobů.
V mladší a pozdní době bronzové (1200 - 750 let př. n. l.) dochází k vzrůstu počtu obyvatel v jižních Čechách a samozřejmě i na Křemežsku. Podíl na této skutečnosti mají příznivé klimatické podmínky a relativně klidný vývoj. Zpočátku tito lidé žijí v rovinných sídlištích a teprve časem osídlují výšinné polohy.
V pozdní době bronzové (1000 - 750 let př. n. l.) dochází ke smíšení populace a jejímu úbytku. Příčinou jsou horší klimatické podmínky a společenské tlaky. Bouřlivé časy závěru doby bronzové (9. stol. před n. l.) dokládá opětovné budování hradišť, které je však i dokladem společenské diferenciace. Knovízská kultura je pro tuto epochu označovaná jako štítarská, avšak populace je to u nás etnicky stejná jako v předchozím období a máme několik indicií, které naznačují, že toto obyvatelstvo přežívá až do halštatské doby (750 - 450 let př. n. l.).
Obecně můžeme říci, že v mladší a pozdní době bronzové je opět osídlen skalnatý ostroh, kde dnes stojí zřícenina Dívčí Kámen, což dokládají četné keramické nálezy z tohoto období. Otázkou, na kterou již asi stěží nalezneme odpověď, je, zda-li zdejší obyvatelé znovu ostrožnu opevnili. Neklidné časy 9. století před našim letopočtem nás spíše vedou k odpovědi ano.
Nedávno provedený archeologický výzkum v okolí Bohouškovic (výsledky budou obsahem dalšího sdělení), který jsem realizoval s manželkou, přinesl ojedinělý nález fragmentu keramiky se dvěma vodorovnými žlábky, který je možno datovat rámcově do mladší a pozdní doby bronzové (nález jsem odevzdal v muzeu v Českých Budějovicích). Tento keramický kousek může být pozůstatkem po sídlišti z této doby, avšak nelze vyloučit i jiné eventuality (např. rozrušení popelnicového hrobu).
Závěrem tedy můžeme konstatovat, že Křemežsko zažívá vrcholné dějiny již v době bronzové (zejména v závěru starší a v mladší době bronzové), což dokládají četné archeologické nálezy. Lze však očekávat i nadále nové poznatky, jak naznačuje výše uvedený nález z Bohouškovic, které mohou objasnit nové lokality z doby bronzové.
- MUDr. Polách -
|
Okénko lékaře |
Migréna
Jde o chronické záchvatovité bolesti hlavy postihující asi každého desátého člověka, ženy asi třikrát častěji než muže. Předpokladem řádné léčby je odlišení od jiných druhů bolestí hlavy, které se mohou migréně velmi podobat. Zejména jde o obtíže od krční páteře, kdy zde nacházíme nejčastěji funkční blok, nebo prosté stresové bolesti hlavy se zvýšeným napětím obličejových svalů nejzřetelněji na čele, ale i bolestí mnohem závažnějších.
U migrény se obtíže rozvíjejí, dochází-li k překrvení mozku rozšířenými tepénkami a jejich zvýšenou prostupností. Dojde k ochabnutí jemných svalíků ve stěnách cév regulujících průtok krve určitou oblastí. Tuto jemnou hladkou svalovinu ve stěnách cév neumíme ovládat svou vůlí. Vyvolávajícím faktorem mohou být hormonální změny při menstruaci, prosté změny počasí, nedostatek či nadbytek spánku, hladovění nebo nadměrný přísun potravy, někdy kořeněná jídla, čokoláda, alkohol, káva, kouření a prý i sexuální aktivita.
Rozlišujeme čtyři fáze záchvatu. V prvé fázi trvající několik hodin až dní dochází ke změně nálady, zvýšenému napětí, neklidu, nesoustředěnosti, ospalosti, snížené či zvýšené reaktivitě nebo změně chuti k jídlu.
Druhou fázi nazýváme aurou. Nepostihuje všechny pacienty a obvykle trvá několik desítek minut. Nejčastěji se projevuje postižením zraku, rozostřeným viděním, výpadky částí zorného pole nebo různými záblesky. Vzácněji se projevuje snížením citlivosti nebo různým brněním, dočasným ochrnutím, závratěmi, poruchami rovnováhy i vědomí.
Pak následuje bolest hlavy, která je většinou jednostranná a nepředstavitelně krutá, trvající několik hodin až dní, má pulzující charakter a bývá doprovázena nauzenou až zvracením a nesnášenlivostí světla a zvuků.
V poslední fázi po skončení bolestí hlavy bývá pacient unavený a spavý. Člověk trpící těmito obtížemi dobře zná své vyvolávající faktory, a proto se jim snaží vyhnout. Již tím se mu většinou daří snížit počet záchvatů. Profylakticky působí různé relaxační metody, jóga, autogenní trénink, akupresura, akupunktura...
V léčbě samotného záchvatu užíváme různé léky nespecifické, jako jsou Paralen a Acylpyrin častěji v kombinaci s kodeinem, různá antirheumatika, Torecan, Cerucal apod. Dále jsou léky specifické. Nejstarší jsou ergotaminové preparáty a novější triptany.
Léčbou profylaktickou nazýváme medikaci snižující počet a intenzitu záchvatů. Jde asi o sedm zcela rozdílných skupin léčiv, kterými se snažíme záchvatům více či méně úspěšně předcházet.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Významné svátky v červenci |
Připomeňme si tři významné svátky, které máme již začátkem července
V historii našeho národa se za 1. světové války slavně zapsali ve svých bojích naši legionáři na Rusi. Vždy nám zůstane v paměti jejich velké vítězství bitva u Zborova 2. července 1917. Tehdy začali naši boj, téměř sami s 3.000 československých dobrovolníků, když proti nim stála čtyřnásobná přesila rakouská, která měla zdrcující převahu technickou a nedobytná opevnění.. Láska k vlasti a silná vůle zvítězila. Naši zadrželi na 4.100 zajatců, zmocnili se 15 děl a mnoha strojních pušek a dalšího válečného materiálu. Oběti na životech našich však tako byly. Jméno "Zborov" však zaznělo světem, naše svoboda se přiblížila.
Je smutné, že se o našich legionářích a jejich velkých činech v minulých letech mluvit nesmělo. Za nacismu samozřejmě ne - přece nám vybojovali svobodu, ale ani ne za komunistické nadvlády. Víme dobře, v jakém poměru byla Rudá armáda k naší ruské legii. Vzpomeňme jich alespoň v naší svobodné republice.
Jen krátce si připomeňme svátek 5. července sv. Cyrila a Metoděje. Přinesli nám křestanství a znalost písma a tím položili základ kultuře, kterou už západ měl. Není už dnes na místě, abychom se odpojili od východu a vrátili se k západu, kam jsme vždy patřili?
6. července si připomínáme výročí upálení Mistra Jana Husa. Byl to kněz bezúhonného života, který káral zlořády ve své církvi a snažil se o její mravní obrodu. Nebyl pochopen. Nedošli jsme za poslední léta již tak daleko, že by u části národa bylo také třeba mravní obrody?
- Fr. Nejedlý -
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
Poznávejme plemena psů |
KDO JSOU SETŘI
Jsou to krásní psi, kteří se také označují jako psi stavěcí a nebo ohaři. Patří mezi tzv. ostrovní ohaře a patří k ním anglický setr, irský setr, gordon setr, irský červenobílý setr a jediný krátkosrstý je pointr. Ostatní ohaři, které známe jsou kontinentální, pochází z evropské pevniny.
Proč se jim říká setři? Tento název je odvozen z anglického slova to sit, sitting, což znamená sedět, nebo od set setting - položit. Tito psi zvěř vystavují, což je schopnost označit nalezenou zvěř zaujetím zvláštního postoje, přičemž nos, hřbet a přímo vzad natažená oháňka tvoří dohromady přímku a jedna hrudní končetina bývá zdvižena a pokrčena. Setři jsou specialisté hlavně na zvěř pernatou (bažant, koroptev, křepelka). Musí tuto zvěř najít a vystavit.
ANGLICKÝ SETR
Tento krásný pes se vyskytuje na starých obrazech s loveckou tématikou. Jeho historie sahá do r. 1555 a je spojená s lordem Edwardem Lawerackem. Tento pán se velmi zajímal o myslivost a jeho psi byli po pracovní stránce výborní. Později se začal věnovat především na výstavní jedince. Tito psi hodně ztratili na své popularitě v důsledku ubývajících loveckých příležitostí a jejich počet se značně snižuje.
U nás byl jejich jedním z nejlepších chovatelů Dr. Trojan, který choval angličany světové úrovně. Jeho stanice se jmenovala "ze Všejan".
Anglický setr je velmi milý k dětem a je výborným společníkem. Není to pes pro každého, protože vyžaduje citlivý a zodpovědný přítup. Je velmi inteligentní, dobře se učí, na pohyb je náročný a jeho temperament usměrnit vyžaduje trpělivost.
IRSKÝ SETR
Tento krasavec s červenou barvou je vcelku dobře známým psem. Je to výborný lovecký pes s velkým temperamentem, náročný na pohyb a stejně jako anglický setr vyžaduje trpělivost, zkušenost a dobrý přístup k jeho divokosti.
ČERVENOBÍLÝ SETR
Tato forma je vlastně původnější nežli Irčan v barvě červené. Jeho lovecká upotřebitelnost je stejná jako u předešlých setrů a rovněž tak povahové vlastnosti. Je také náročný na pohyb a je velmi temperamentní.
GORDON SETR
Také se mu říká skotský setr. Tento černý elegán působí nejmohutnějším dojmem. Říká se, že je nejklidější, ale je to určitě individuální. Jeho upotřebitelnost je všestranější nežli u dalších setrů. Jsou výborní aportéři, vynikající na barvě a při práci na vodě. Také se v cizině používají jako policejní pes a na drogy. Mohou se dobře použít jako pes záchranář pro jejich výborný nos a přátelskou povahu.
Snad si zase tito nádherní psi získají svoji popularitu nejen jako pracovní psi, ale jako výstavní jedinci. Je velmi dobré, že každé plemeno má vždycky své fanoušky a příznivce, kteří se všemi silami a prostředky snaží plemeno udržet na dobré úrovni.
- Pav -
|
TJ Sokol Křemže |
FOTBAL KŘEMŽE - ČERVEN
MUŽI
Vyšší Brod - Křemže 4:3 (3:1)
Branky: Syrovátka 2, Fatura, Šerhakl - Šulc, Stropek, Anderle.
Domácí lídr přeboru šel do vedení ve 23. minutě přesnou hlavičkou mladíka Fatury, hosté za deset minut neméně pěknou střelou Miroslava Šulce (trefil se poprvé v tomto ročníku) vyrovnali. V závěru půle se ale nejlepší kanonýr OP Syrovátka prosadil dorážkou zblízka a poté z penalty nařízené za faul Stráského upravil na 3:1. Deset minut po obrátce hosté gólem důrazného Jana Stropka snížili. Po bombě Šerhakla z trestného kopu však měli domácí k dobru opět dvoubrankový náskok. Křemežští hlavičkou Václava Anderleho po rohu (10. gól v sezóně) opět korigovali a těsně před koncem mohli i vyrovnat, ale Leština pálil jen do břevna.
Křemže - Světlík 1:1 (1:0)
Branky: Leština - Hronek.
Dvanáctou jarní brankou kanonýra Václava Leštiny šli domácí do vedení, hosté po obrátce gólem Hronka srovnali a body se zaslouženě dělily.
Rožmitál - Křemže 1:4 (0:1)
Branky: Wögebauer - Kouba 2, Chromý, Stropek.
Jednoznačná záležitost favorizované Křemže, která výhrou potvrdila umístění na bronzové příčce konečné tabulky Okresního přeboru. Hosté navíc na půdě sestupujícího týmu neproměnili penaltu, když Stráský po faulu na Bartoše pálil z desítky jen do břevna. Jiří Kouba dvěma góly vytáhl osobní bilanci na devět zásahů do černého v sezóně, čímž bral pomyslný klubový bronz za Václavem Leštinou (12 gólů) s Václavem Anderlem (10 branek).
Muži Sokola Křemže obsadili v konečné tabulce okresního přeboru 2002/2003 se ziskem 39 bodů třetí příčku, když z dvaadvaceti zápasů dvanáct vyhráli, třikrát remizovali a sedmkrát prohráli (skóre 55:27) a obhájili loňské umístění (2001/2002: 41 bodů, skóre 46:31).
Nejlepší střelci v sezóně 2002/03: Leština 12 (pouze jaro), Anderle 10, Kouba 9
Další pořadí: Novák 7, Stropek 7, Chromý 3, Bartoš 2, Papšo, Červenka, Rolník, Adler, Šulc po 1.
Tradiční letní turnaj se uskuteční v sobotu, 2. srpna od 12:30 h.
Účastníci: DZ Vodňany (KP), Smrčina Horní Planá (letos sestup z KP), Šumava Frymburk (I. A, obhájce)
- KV -
|
Koncert |
Nikdo z těch, kdo se rozhodl věnovat večer jiné kultuře než té televizní a přišel v pátek 6. června do sálu křemežské radnice, nebyl zklamán. O jedinečný zážitek se milovníkům hudby postaral velešínský chrámový sbor se svými hosty - dvacetičlenným akordeonových orchestrem z německého Freidingu pod vedením mladé sympatické Marity Kraft. Toto těleso, které nemá u nás obdoby, předvedlo skladby z oblasti vážné, ale i soudobé moderní hudby. Velmi působivá byla také sólová vystoupení sbormistryně velešínského sboru paní Marie Peškové ve zpěvu a hře na housle.
Závěrečná skladba, v níž vystoupily společně oba soubory, byla skutečným vrcholem večera.
Bouřlivý potlesk nadšeného publika byl odměnou všem, kdo se na přípravě tohoto krásného večera podíleli.
- M. Spurná -
|
Balada |
Slyšte baladu o tom, jak syn poslal tatíka pro nezbedného vepříka
"Pomni otče, ty můj drahý,
v půli června, že se slaví
mých čtyřicet let v dobrém zdraví.
Hosty já chci pozvat vřele,
na rožni jim upéct sele.
Proto žádám služby Tvé,
zajeď pro ně do Chmelné."
"Není problém, milý synu,
nastartuji Felicinu."
Za Feldu jsem káru dal
a do výkrmny pospíchal.
Vše již bylo předjednané,
sele v káru bylo dané.
K domovu s ním uháním,
do zrcátka občas zřím.
Tam v dolíčku v Chlumečku,
co nevidím, panečku!
Zkoprněl jsem dočista,
to není prase, ale artista!
Snad zrcátko nezkresluje,
prase v káře panáčkuje.
Spojku mačkám, brzdu zatáhnu,
plachtu přes něj přetáhnu.
To jsem na tě vyzrál, sele,
už mi neutečeš do jetele!
Utěšen svou důkladností,
jel jsem k Chlumu mezimostí.
U Svatého Jáníčka
však spadla mi bradička.
V zrcátku nic nekmitá se,
ani v káře není prase.
Rychle dělám otočku
a pádím zpátky k Chlumečku.
Zraky pátrám po okolí,
až mě z toho hlava bolí.
Já už to sám nezvládnu,
pro pomoc si k Hálům jdu.
Na návsi se auto točí,
budou pátrat čtyři oči.
Nevědí však pátrači,
že se telefony roztáčí.
Kdo má mobil volá: "Hele,
po Křemži prý běhá sele!"
Na poštu se chtělo dostat,
bez adresy nelze poslat.
Po ulici běží štastně,
obloukem se vyhne masně.
Už ho z toho bolí nohy,
zamíří si to do školy.
Tu však spatří ten dům kina:
"Tady by mi bylo prima!"
Neví radní co z něj mít,
prasečák z něj může být.
Jeho plány překazí
lidé s pádnou invazí.
Sbíhají se sousedé,
starosta i předseda JéZeDé.
Už je pašík v rojnici,
už chybí jen četníci.
Spadla klec a spadla vrátka,
jeho volnost byla krátká.
U srdce ho náhle tíží,
auto s károu už se blíží.
Do káry ho zlostí káží,
všechny sajtny drátem váží.
"Žádné s vepřem žádné fraky,
ve Lhotce už stojí šráky!
Píchnem ho a šup s ním do necek",
proti tomu nikdo ani necek.
"Už se těším na kousek ovaru
a k tomu doušek BUDVARU!"
Dědečka však jímá ďas,
co ho čeká za dvě léta zas.
Přivést vepře pro svou dceru?
"To mi věřte na mou věru,
že si radši zjednám taxíka!"
Tak skončila balada
a život jednoho vepříka.
- JP -
|
Vyzkoušejte a ochutnejte |
Babiččiny recepty
Vepřové kotlety na česneku
Kotlety omyjeme, odkrájíme tučné části, které nakrájíme na drobné kostičky. V kastrolu je necháme vyškvařit, přidáme na kostičky pokrájenou slaninu a společně se sádlem z masa rozpustíme. Naklepané kotlety osolíme, potřeme zázvorem, opečeme na sádle se slaninou, přidáme 2 - 4 stroužky česneku a dusíme pod pokličkou do měkka. Štávu ničím nezahuštujeme.
Hovězí trochu jinak
1 kg roštěné nakrájet na tenké plátky a rozklepat, osolit, opepřit a po obou stranách potřít olejem. Naskládat na sebe a nechat do druhého dne v ledničce. Nakrájet na kostičky a smíchat s kašičkou: 2 žloutky, 1 lž. sladké papriky, 1/4 lžičky pálivé papriky, 1 lžička kari koření, 1 lžička solamylu, 2 lžíce worcesteru, 1 lžíce vody, rozmíchat, nakrájet maso, smíchat s omáčkou, přidat 2 stroužky na plátky nakrájeného česneku. Na ropáleném oleji 6 minut opékat, přidat 4 cibule na kolečka.
Uzenina smažená v těstíčku
Nařízneme tlustší kolečka salámu podél (taky může být vuřt), do zářezů dáme plátky sýra. Máčíme v těstíčku (mléko + hl. mouka + sůl) a smažíme v tuku. Podáváme s bramborovou kaší.
Hovězí po italsku
Nakrájené maso na kousky osolíme, poprášíme hladkou moukou, trochu opepříme a dusíme na cibulce. Před koncem zahustíme rajským protlakem a ochutíme s 3 utřenými stroužky česneku. Dáváme na špagety a sypeme strouhaným sýrem.
|
I N F O R M A C E |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá:
9. 7. 2003 od 12:30 do 17:00 h
10. 7. 2003 od 12:30 do 16:00 h
11. 7. 2003 od 12:30 do 14:30 h
v přízemí Radnice v Křemži, č. dveří 11.
DĚTSKÝ DEN
Lesy ČR, s. p., Lesní správa Český Krumlov a Obecní úřad Holubov Vás srdečně zvou na DĚTSKÝ DEN, který se bude konat dne 19. 7. 2003 na zřícenině středověkého hradu Dívčí Kámen se zahájením v 13:30 hodin v Třísovském oppidu.
Připravena je poznávací soutěž pro děti, různé sportovní disciplíny a v neposlední řadě i kulturní program na hradě včetně občerstvení.
Všichni jste srdečně zváni!
NAVŠTIVTE
"Kouzelný svět radií"
Muzeum radiotechniky XX. století
Otevřeno po dobu Křemežského veletrhu denně od 9.00 - 11.30 a 13.00 - 17.00 hodin.
Stará budova Obecního úřadu (pod náměstím - 1. patro)
Vstup volný.
13.- 17. 8. 2003
se ve Feristadtu koná veletrh
"Messe Mühlviertel".
Jste srdečně zváni!
Galerie komet na Kleti
Hvězdárna Kleť připravila na letní prázdniny novinku - novou výstavu nazvanou "Galerie komet". Výstava Galerie komet je sestavená z vybraných fotografických a elektronických CCD snímků komet pořízených na Kleti od sedmdesátých let minulého století až do současnosti. Výstava má návštěvníkům představit dlouhodobý výzkumný program Observatoře Kleť v oblasti sledování a objevů komet a jeho výsledky v jejich domovském prostředí. Výstava rozšíří a zpestří tradiční exkurze pro veřejnost na Kleti v letní sezóně. Astronomové z Kleti nemuseli vybírat z cizích zdrojů - všechny unikátní snímky komet byly pořízeny dalekohledy na Kleti. Snímky v sobě spojují vědecké poznatky získané prostřednictvím nejmodernější techniky s pohledem na krásy vesmíru. Termín výstavy je červenec a srpen 2003 v rámci exkurzí pro veřejnost na Kleti. Otevřeno bude každý den kromě pondělí. Jednotlivé prohlídky začínají od 10:30 h, 11:30 h, 12:30 h, 13:30 h, 14:30h a 15:30 h. Exkurze spolu s Galerií komet jako už tradičně zahrnou seznámení s výsledky výzkumného programu sledování a objevů planetek a komet, za jasného počasí pozorování Slunce se slunečními skvrnami či ukázku astrofotografií dalších objektů noční oblohy. Celou exkurzí provázejí odborní pracovníci a spolupracovníci hvězdárny, pro zahraniční návštěvníky i cizojazyčně.
- Ing. Jana Tichá, ředitelka -
Lékárna Křemže
11. 7. - 18. 7. 2003
ZAVŘENO (dovolená).
Prodej permanentních vstupenek na 12. Křemežský veletrh bude zahájen dne 14. 7. 2003 na Obecním úřadě ve Křemži u paní Urbanové (matrika).
DOVOLENÁ V OBECNÍ KNIHOVNĚ KŘEMŽE
Od 21. 7. do 10. 8. 2003
bude
obecní knihovna
z důvodu dovolené
UZAVŘENA.
Další informace :
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
