| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Březen 2003 - Číslo 3 - Ročník 13 |
| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Březen 2003 - Číslo 3 - Ročník 13 |
Z jednání rady obce a zastupitelstva obce |
5. schůze RO se konala dne 10. 2. 2003 za účasti všech radních. Před vlastní schůzí provedla RO místní šetření v Chlumečku, na základě kterého dala doporučení zastupitelstvu k prodeji části pozemku a k výkupu pozemkové parcely v Chlumečku. RO dále schválila smlouvu o výpůjčce pro MŠ Slavče mezi obcemi Křemže a Vrábče, když tato MŠ je začleněna pod příspěvkovou organizaci ZŠ Křemže, přidělení parkovacího místa p. Kolářovi pro parkování rypadla u domu čp. 321, pronájem nebytových prostor (část kina - jeviště pro zkoušení hudební skupiny a dvě kanceláře ve staré budově OÚ pro servis a prodej počítačů), smlouvu se sdružením APUSO plus a.s. na ekologickou likvidaci starých lednic, pořízení prodejních stánků do majetku obce (náhradou za stánky, které si obec půjčovala od Výstaviště Č. Budějovice, které byly při povodních zničeny) s tím, že tyto budou využívány komerčně nejen na Křemežském veletrhu, úhradu poplatků za rozesílání hlášení OÚ formou SMS do sítě T-urobil (cca 1.700,- Kč/rok) a zvýšení poplatku za výkop hrobu na 3.000,- Kč.
RO projednala a doporučila ke schválení zastupitelstvu uzavření darovací smlouvy se SBD Č. Krumlov na pozemek pod komunikací v ul. Zahrádky ve Křemži, výsledek hospodaření obce, vedlejší hospodářské činnosti a ZŠ Křemže za r. 2002, návrh rozpočtu obce na r. 2003 a místní vyhlášku č. 1/2003 o zrušení některých starých vyhlášek obce.
6. schůze RO spojená s prac. poradou ZO se konala 25. 2. 2003 před zasedáním zastupitelstva obce. Na této byly projednány žádosti o odprodej části pozemku v ul. N. Doubek (majetkoprávní vypořádání zastavěného pozemku 4 m2, kde při zaměření nové garáže bylo zjištěno, že stávající oplocení zasahuje několika cm do obecního pozemku), změny v návrhu rozpočtu na r. 2003, výsledek inventur obecního majetku za r. 2002, výsledky hospodaření obce, VHČ a ZŠ Křemže za r. 2002 a žádost o přidělení půjčky z Fondu rozvoje bydlení na opravu střechy RD čp. 40 ve Mříči ve výši 50.000,- Kč.
2. zasedání ZO za účasti 14 zastupitelů (omluvena pí. V. Bartošová) a asi 35 občanů se konalo dne 25. 2. 2003. Úvodem po procedurálních záležitostech starosta informoval o dění v obci. Přítomní se dozvěděli o průběhu likvidace povodňových škod, o zajištění dopravní obslužnosti, o záměru prodat budovu kina, o výstavbě čekáren a zajištění největší investiční akce - výstavba ZTV v zóně Východ. Po zprávě tajemníka o činnosti rady obce byl, dle schváleného programu jednání, schválen vyrovnaný rozpočet obce na r. 2003, výsledky hospodaření za r. 2002 vč. inventarizace obecního majetku, prodej a výkup pozemků, přijetí daru - pozemku, od SBD Č. Krumlov, míst. vyhl. č. 1/2003 a půjčka z FRB. Jelikož v části diskuse nebyly žádné příspěvky, nechal na závěr zasedání starosta schválit návrh usnesení, jehož úplné znění otiskujeme dále.
- Lin -
USNESENÍ
z jednání zastupitelstva obce konaného dne 25. 2. 2003
Zastupitelstvo obce Křemže na svém zasedání
|
15. březen 1939 |
Když staří Římané prohráli svou velkou bitvu, byl to pro ně "černý den" (dies ater). Když Hitlerova německá armáda překročila 15. března 1939 o 6. hodině ranní naše nové hranice okleštěného už Československa, byl to pro nás daleko horší "černý den", neboť jsme mohli vědět, že svoboda naší vlasti je zcela ztracena. Východ i Západ nás nechal bez pomoci. Sudetoněmecký K. H. Frank potvrdil vše prohlášením, že "Čechy a Morava jsou srdcem Říše (tj. německé). I sebemenší pokus o násilnou změnu nynějších poměrů by přinesl jenom krveprolití, hlad a zoufalství. Osud Čech a Moravy je nerozlučně spjat s osudem Říše." To bylo jasné prohlášení. Tím se také u nás němečtí okupanti řídili. Podle svého plánu chtěli co nejrychleji náš národ částečně zlikvidovat, druhou část národa převézt na Sibiř - po jejím dobytí a z celého zbytku národa udělat otroky, pokud se podrobí a poněmčí.
Celkově spočteno, německá okupace stála náš národ 360.000 lidských životů. Nejrychlejší likvidací byly popravy nevinných lidí, hlavně české inteligence a vedoucích osobností našeho národa. Byly to hlavně koncentrační tábory, kde byli vězňové mučeni při tvrdé práci hladem, týráním, zastřeleni bez důvodu. Jen malá připomínka: Tábor Mauthausen měl celkem 47 poboček, Terezín jako jen malý tábor zlikvidoval 2.500 vězňů (prošlo jím na 30.000). Ve všech pracovala nepřetržitě krematoria.
Za tzv. stanného práva - po vypálení Lidic - bylo popraveno od 27. května do 3. července 1942 1.700 osob. Mezi nimi byl i zdejší učitel Jan Kubeš - bez jakéhokoliv vyšetřování, ještě téhož dne bez rozloučení s rodinou.
Kromě tohoto nacistického, germánského terorizmu dosazovali okupanti v ryze českých obcích Němce. V každém okrese byla usazena "Hitlerjugend" = německá mládež, v obcích na statky dali mnohde přisunuté cizí Němce, např. Holubov, Mříčí.
Jiným příkladem je okolí Lysé nad Labem, kde v řadě obcí museli lidé opustit svá obydlí, aby zde mohla být vybudována cvičiště a střelnice.
Také s poněmčováním mládeže se začalo rychle a radikálně. V Křemži, krátce po vpádu nacistů musela být v domě p. Maškové v čp. 173 otevřena německá škola. Nejdříve jen pro několik dětí, pak už jich byly dvě třídy. Dětí veskrze českých, které německy neznaly ani slovíčko. Česky promluvit nesměly a musely i zdravit pozdravem "Heil Hitler". Náš farář Štěpán Pařízek, jak uvádí ve farní kronice - pokud tam krátkou dobu musel učit náboženství, zdravil je "Grüs Gott" _ "Pozdrav Bůh!"
Na našich obecných školách bylo nařízeno učit němčinu už od 1. třídy, na gymnáziích se přednášel dějepis, zeměpis a matematika německy a tak se také zkoušel. Hodin němčiny bylo min. 10 týdně. Němci se opravdu snažili poněmčovat všude.
Že nás vykořistovali po všech stránkách bylo samozřejmostí. Co však našich lidí bylo nahnáno na práci do Říše. Na nucené práce, v počátku totální války (od 1. září 1944) bylo nahnáno do Německa 650.000 mladých lidí roč. 1921 - 1924. Další to otroci. Z Českobudějovicka muselo opustit své domovy a vyšší třídy středních škol asi 10.000 lidí těchto ročníků.
Jen stručně jsem nastínil a naší mladé generaci přiblížil tu hroznou dobu, kdy šlo o bytí a nebytí našeho národa, kdy naši, opravdoví vlastenci, dávali životy za svou vlast a podstupovali hrozná utrpení. U 15. března bychom se měli vždy pozastavit a připomenout si opravdu "Černý den našich dějin!"
- F. Nejedlý -
|
O vzniku jmen a příjmení |
Když jsem v minulých číslech Křemežska a v posledním čísle uváděl příjmení našich starousedlých občanů, zmíním se ještě, jak ke svým jménům přišli. V kulturních zemích už dávno měl každý své jméno, jinak by nebylo možné nikoho přesně identifikovat.
Po příchodu křesťanství k nám, dostal každý při křtu své jméno (křestní), které mu zůstalo natrvalo. Většinou byla dětem dávána jména světců - Marie, Martin, Jan, Josef, Anežka, Michal apod. tato křestní jména však časem nestačila, když v jedné vesnici žilo několik Janů, Vojtěchů, Martinů apod. Proto bylo nutno ke jménu křestnímu pro rozlišení přidat jméno další (příjmení, tj.: při jménu). Příjmení dostávali lidé často podle svého zaměstnání: Mlynář, Sklář, Bednář, Kovář, Sládek, Krejčí, Hamerník, Sedlák; podle vlastností: Krátký, Starý, Beran, Hrubeš nebo Hrubý, Moučka, Král, Šturma, Dudák, Diviš; nebo z přírody: Čížek, Stehlík, Vlček, Jiřička, Borovka. U nás se také objevilo dost jmen německých. Hlavně po morových ranách: Zimmermann (nebo Cimrman) = truhlář, Lang = Dlouhý, Švarc = Černý nebo to byl jednoduše "Němec".
Pevná a neměnná jména a příjmení vyžadoval pro sebe stát i šlechta a byla proto nařízena v roce 1770. Uzákoněna pak patentem císaře Josefa II. ze dne 1. listopadu 1780. Na našich vesnicích se, jak víme, ještě navíc užívá příjmení "po chalupě" - jména, které se kdysi na tom hospodářství nebo chalupě vyskytovalo a z minulosti se dosud udrželo. Tak jsem je uváděl i v našich minulých novinách.
V některých vesnicích se určité rody rozšířily přiženěním mužů do jiných statků a chalup. Máme proto např. ve Mříči několik Velíšků, ve Chmelné několik Marků, v Loučeji Čížků, Jaklů apod. Tato příjmení se v mnohých vesnicích drží i po několik generací. Víme také, že v našem "kraji", tj. Podkletí , jdou běžně určitá příjmení, na která jsme "zvyklí", zatímco jinde mají zase příjmení, která se u nás nevyskytují. To už je takto ustálené z dob dřívějších, kdy nebyla fluktuace obyvatel na větší vzdálenosti. V posledních desetiletích při častějším přesunu obyvatel se u nás objevují nová, nám dosud nezvyklá příjmení.
Pro úplnost musím dodat, že takto je tomu u nás. Jinak staré kulturní národy byly na tom už dál. Ve starém Římě ve "vyšších kruzích" měl každý jména tři. Po otci a dvě další, např. Gaius Julius Caesar, Publius Ovidius Naso apod.
- Fr. Nejedlý -
|
Tajemství a záhady Křemežska |
Temný obraz Křemežska v Popravčí knize pánů z Rožmberka
Trestní proces ve středověku měl vyhledávací charakter a středověké kriminální právo předpokládalo, že obžalovaný je vinen (presumpce viny), záleželo na něm, aby svou nevinu prokázal. Jednání probíhalo před soudem neveřejně. Trestního řízení se účastnil písař, který v mučírně pořizoval koncepty výslechů, které poté přepisoval do tzv. smolných knih. Součástí výkonného aparátu hrdelního soudnictví byl kat (popravčí), jenž se svými pacholky v mučírně manipuloval s tělem delikventa a prováděl na popravišti exekuci.
První fáze výslechu, tzv. dobrovolné přiznání na základě kladených otázek nestačilo, protože se mělo za to, že ďábel brání obviněnému vyjevit plnou pravdu, a proto následovalo tzv. "vyšetřování, na mučidlech". Mučení se nepovažovalo za trest, nýbrž za jeden ze způsobů vyšetřování, za prostředek ke zjištění pravdy.
Jedním z nejstarších dokumentů středověkého soudnictví je Popravčí kniha pánů z Rožmberka, která vznikla z činnosti rožmberských úředníků, vyplývající z postavení Rožmberků jako popravců. Ti o tuto funkci usilovali dlouhou dobu. Svědčí o tom podvržená listina vydaná prý Přemyslem Otakarem II. dne 23. 6. 1246, jíž se všichni potomkové Voka z Rožmberka ustanovují v Čechách "za první popravce po králi". Teprve roku 1349 Karel IV. ustanovil Jindřicha z Hradce a Jošta z Rožmberka popravci Plzeňského kraje. Dalším konkrétním dokladem postavení Rožmberků jako popravců je listina bratří Petra a Jana z Rožmberka z 28. 12. 1376, v níž vydávají svědectví pro svého popravčího úředníka Svatomíra ze Záhorkova.
Popravčí kniha Rožmberků obsahuje zápisy z let 1389 - 1409 a 1420 - 1429, které tvoří protokolární záznamy výslechů osob na mučidlech i bez mučení, jednak různá sdělení o výsleších odbývaných na jiných místech. Absenci zápisů z druhého desetiletí 15. století lze vysvětlit tím, že kniha při svém putování, při kterém do ní byly přepisovány významnější výpovědi, uvízla na některém rožmberském popravčím úřadu. (Pro putování svědčí zejména skutečnost, že se na jejím vedení v krátkém časovém úseku podílelo neúměrně mnoho písařů a že vývoj jazyka a pravopisu v knize odpovídá obecným znakům vývoje se zřetelným zlomem kolem roku 1400. Navíc kniha byla po fyzické stránce vybavena tak, aby snášela časté převážení (kování, zámek). Je třeba si také uvědomit, že roku 1412 umírá Jindřich z Rožmberka a jeho rozsáhlý majetek se dostává do poručenské správy do roku 1418, kdy Jindřichův syn Oldřich dosahuje plnoletosti a patrně teprve po tomto roce začíná sháňka po knize.
Zajímavé je, že právě ve druhém období (1420 - 1429) zde velmi často figuruje Křemežsko, kde v té době vládl Jan Smil z Křemže, který byl stoupencem husitů. Rok 1420 je důležitým mezníkem, neboť právě v této době se Oldřich II. z Rožmberka (1403 - 1462) zříká kalicha, poddává se Zikmundovi a stává se úhlavním nepřítelem táborské radikální strany. Předtím téhož roku vydal spolu se svým bývalým poručníkem Čeňkem z Vartemberka a Pražany prohlášení odmítající krále Zikmunda, ovšem již v květnu 1420 podniká pokus o dobytí Tábora, který však končí neúspěchem. Husitská odveta na sebe nedá dlouho čekat a již v listopadu 1420 je dobyt hrad Příběnice, když předtím husité vypálili některé tvrze v okolí Tábora.
Dne 4. září 1420 uvedl hrnčíř Slivka při mučení ve Chvalšinách mj., že Jan Smil z Křemže pobýval v Písku a má tam druhy, a že na Záblatí a Husinci sebral 500 pěších, aby pomohl těmto kališníkům, kdyby přijeli do zdejšího kraje. Jan Smil mající již značné statky (hrad v Křemži s dvorem, vesnici Loučej, Chlumeček, Stupná, Bohouškovice, Mříčí, Slavče, Hradce, Lipí, Černý Dub, Vrábče, Zahorčice, Zaluží, Radostice, Čertyně, Kamenný Újezd, část Rojšína a dvory v Krasetíně a Roudném), získal roku 1420 po nečekané smrti Mikuláše hrad Hus a s ním i k němu patřící městečka Záblatí a Husinec s řadou dalších vesnic a osad. Jako stoupenec husitů hledal spojence a Písek, jak známo, byl jedním z prvních měst, která se přihlásila k husitství. 20. srpna 1419 byl podniknut útok na dominikánský klášter a obyvatelé Písku se už tehdy zmocnili královského hradu. Výpověď tedy přesně zapadá do kontextu událostí.
22. 3. 1423 vypověděl mj. na mučidlech Jan Polák z Prachatic, že je Smil z Husi prosil, aby mu pomohli s tažením na Vimperk, což jich cca 40 akceptovalo a přišli do Husince. Ve Vimperku vládl Kunata (syn oblíbeného písaře Václava IV.) - věrný přívrženec katolické strany, což vedlo v letech 1422 a 1423 k napadení a vypálení podhradního městečka husity.
Roku 1423 lazebník Holík z Rájova stejně jako Petr z Újezda přiznali, že oloupili Smutka na strouze za Zlatou Korunou společně s Václavem synem Kosovce a dalšími. Lazebník Holík jmenuje Mníška syna Mertla z Křemže, Holého ptáčníka z Křemže a další. Dále uvádí, že tito jsou v Prachaticích, odkud vyjíždějí loupit na cesty a lupičský úkryt mají v Křemži u Mertla. Vzápětí můžeme čísti vyznání Václava Sebrance Kosovcova (okrádal s výše jmenovaným Petrem z Újezda i ženy), které učinil v Budějovicích při mučení. Přiznal se k loupení mnohému a zabíjení pro peníze. Dále přiznal, že Mnich syn Mertlův byl s ním při všech loupežích. Dá se tedy předpokládat, že Václav Sebránek Kosovcův byl polapen později a jinde, čemuž odpovídá i místo soudu v Budějovicích.
O pár stránek předtím 25. 9. 1423 vyznává Křehant z Chmelné na mučidlech, že loupil také s Václavem Kosovcem a účastnil se i vraždění (upálení faráře ze Soběnova, upálení faráře ve Svérazi) a opět uvádí, že jedno ze sídel měli v Křemži u Mertla.
Již z těchto výpovědí je zřejmé, že lapkové se spojovali podle aktuální situace. Měli své opěrné body, kde se dělili o kořist a nebo ji prodávali pod cenou překupníkům či majiteli, který jim poskytoval útočiště. Takovým byl například rychtář v Klenovicích, u kterého se lapkové zastavovali a dokonce mu kradené zboží pod cenou prodávali, jak uvádí Pavel řečený Pavúček, syn Mikšicův ze mlýna pod Husí. Pohyb a aktivita těchto skupin nemohla ujít pozornosti Jana Smila z Křemže, který o ní věděl, kořistnil z ní a dokonce se jí účastnil. V samotném závěru Popravčí knihy Rožmberků vyznává Jíra roku 1429, že loupil a zabíjel na silnicích a v křesťanském příměří s pacholky Jana Smila Hošťálkem a Jakúbkem a dalšími zajali 3 sedláky. Dokonce uvádí, že jim Smil přikázal, aby pozorovali Prachatické a eventuelně se s nimi bili o zboží. Sám s nimi sjel dolů a dal jim za velitele Hynka. Z roku 1424 je zápis, kde Chmel z Boršova tvrdí, že sám pan Smil jako třetí na silnici u Maškovce vzal ryby a slanečky a přivezl je na Křemži. Tentýž Chmel 2. 4. 1423 ve věži mučený přiznal, že jich loupilo 26 a dále loupí na silnici Beneš, Plachta, Hroch tmavé pleti s pacholkem, Pikus, Vranka, Trink a jiní - všichni z Křemže a vyhlížejí vozy budějovické podél Doudleb. Další den vypověděl, že pobývali často na Kluku a zásobili se u Hody v Slavči. Při třetím mučení vyznal, že slyšel od druhů na Křemži, že Smil se Žižkou si slíbili pomoc a dále přiznal, že často jako pěší mívají stráž na Kluku a jako jízdní na Věncové Hoře. Z roku 1423 je i zápis, ve kterém Petr Holý z Březovíku vyznává na mučidlech, že s ním škodil mj. Mníšek z Křemže a občas nocovali u Svehlana v Chmelné, u Hány v Křemži, také sídlili u Pešíka v Kvítkovicích, v Slavči u Hody a ta jim i s mužem nosila jídlo do lesa u Kluku.
Poskládáme-li tyto výpovědi, dojdeme k závěru, že Křemežsko bylo v dobách husitských válek působištěm mnoha lapků, zlodějů a mordýřů. Tyto loupežné skupiny byly dobře organizovány. Měli síť svých informátorů, kteří upozorňovali na bohatší sousedy, své strážní body (Kluk, Věncová Hora) i místa odkud přepadávali pocestné (silnice podél Doudleb, stráň proti jezu u Plavu), své útočiště (Hána z Křemže, Mertl z Křemže, Hoda ze Slavče, Svehlan z Chmelné), své překupníky (rychtář v Klenovicích). Nepřekvapí proto, že řada obyčejných lupičů odjinud často pobývala v Křemži a měla tu pochopitelně své přátele, jak koneckonců uvedl roku 1427 Brkal z Plavu, který upozorňoval, že Štěch ze Straňan, který loupí na cestách, často bývá v Křemži, kde má přítele řečeného Čert. Místní vládce Jan Smil z Křemže si byl této skutečnosti plně vědom a nejen že ji toleroval, dokonce ji organizoval a podílel se na ní. Z Popravčí knihy pánů z Rožmberka můžeme dokonce usoudit, že některé rodiny v Křemži žily jen z toho, co uloupily. Mníšek z Křemže je uváděn téměř v každé loupežné skupině, která operovala na Křemežsku a v jeho okolí. Jeho otec Mertl poskytoval lupičům úkryt a jistě fungoval i jako překupník. Z popravčí knihy není známo, jak tato rodina dopadla. Jisté však je, že ti co o ní podali zprávu, byli oběšeni nebo utopeni.
- MUDr. Jaroslav Polách -
|
Okénko lékaře |
Funkce výstelky cév
Opakujeme to stále v ordinaci, že nejzávažnější zdravotní stavy, jako je srdeční infarkt, mozková cévní příhoda, náhlá smrt
a další, nás ohrožují zejména při špatně léčeném vysokém krevním tlaku, při špatně léčené cukrovce a u kuřáků.
Klíčovou příčinou je zde porucha funkce výstelky cév. Že jde o orgán úctyhodný nám dojde, když si uvědomíme, že plocha této výstelky u dospělého člověka má velikost fotbalového hřiště. Na kvalitě této výstelky závisí napětí drobných tepének (tedy otevření či zúžení jejich průsvitu), prostupnost kapilár pro krvinky, prostupnost stěny kapilár pro vodu a v ní rozpuštěné látky, látková výměna ve tkáních a přístup nezbytného kyslíku do nich.
Kromě jmenovaného kouření, vysokého krevního tlaku a cukrovky bývá tato cévní výstelka poškozována při dalších nemocech: při poruše zpracovávání tuků nebo při jejich nadměrném přísunu, při srdečním selhávání a místně při ateroskleróze, při spasmu přívodných tepének, trombóze či jiné poruše prokrvení, při zánětlivých reakcích atd. Kvalita funkce této výstelky se zhoršuje i věkem a rizikovější jsou muži než ženy (do přechodu) a samozřejmě kuřáci.
Normální funkce výstelky cév představuje výhodné nízké napětí ve stěně cévní, prevenci ucpávání cév drobnými tromby a zábranu usazování cholesterolu do stěny cév jako zahájení procesu aterosklerózy.
Porušená funkce znamená zúžení cév se všemi důsledky pro zásobené orgány a navíc zvýšené nároky na srdeční pumpu. Průsvit cév se ucpává drobnými tromby a ve stěnách cév se usazuje cholesterol a začínají se tvořit sklerotické pláty s následkem trvalého zúžení až neprůchodnosti. Co následuje si dovedeme představit, uvědomímeli si jednotlivé orgány, které tyto cévy zásobují.
Kouření stále kritizujeme jako neřest, která vede nejen k souchotinové prázdnotě naší kapsy čím dál rychleji, ale že nám též podstatně zkracuje život a snižuje jeho kvalitu. Zmíníme se teď ještě o jiné neřesti, o alkoholu, který v malých systematických dávkách, kdy je užíván jako lék, přináší člověku požehnání.
V únoru 2002 byla zveřejněna práce katolické university v hlavním městě Chile v Santiagu na dobrovolnících zabývající se 1. porovnáním důsledků diety na tuky bohaté a diety na tuky chudé a 2. důsledky každodenního užívání 240 ml červeného vína. Oba problémy byly zkoumány s ohledem na funkci naší cévní výstelky, která je klíčem k našemu zdraví a dlouhověkosti.
Studie potvrzuje, že strava bohatá na tuky sebou nese významně vysokou hladinu tuků a zejména cholesterolu zodpovědného za rozvoj aterosklerózy a tím významně zhoršuje funkci cévní výstelky. Dále prokazuje, že červené víno významně sice neovlivňuje hladinu tuků a cholesterolu (tedy nečeří tuky v krvi, jak jsme ještě nedávno tvrdili), ale přesto významně příznivě ovlivňuje činnost cévní výstelky.
A my už víme, že se to netýká jen červeného vína. Prostě jde o 30 g alkoholu na den. Zhruba dvě deci vína nebo dvě piva nebo dva malé frťany na den. Ne více! A jen u zdravého člověka! A deficit jednoho dne nelze dohánět druhý den!
Zlepšení činnosti cévní výstelky se všemi příznivými důsledky pro život dělají i některé léky na vysoký krevní tlak (většina mých pacientů je již léta užívá) a to i u lidí s normálním tlakem a některé léky na snížení cholesterolu v krvi (které prakticky psát nesmím) a to i pří nízké hladině cholesterolu. Nevím, co nám na tyto informace řeknou zdravotní pojišťovny. Asi budou trvat na tom, že funkci cévní výstelky zlepšuje i pravidelná větší fysická zátěž našeho těla, při které srdce běží rychlostí 180věk (např. u třicetiletého je to 150/min). A to je také pravda.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
28. březen - Den učitelů |
28. 3. 1592 se narodil Jan Ámos Komenský, český pedagog, humanistický filosof, spisovatel a reformátor, jedna z největších postav českých kulturních dějin. Jeho pedagogické myšlenky, celková výchovná koncepce a didaktické zásady zůstávají v platnosti dodnes. Výročí jeho narození "bylo" u nás po dlouhá léta připomínáno jako Den učitelů.
Výraz "bylo" je správný. V současné době téměř ani zmínka v novinách, rozhlase, televizi. Žádné připomenutí Komenského, pěkné slovo o současném českém učiteli už vůbec ne. Prohlédněte naše kalendáře. Spatříte tam svátky různé. Některé z nich nemají ani náš český původ, ale jméno světově známého Čecha tam nejspíš nenajdete. Já ho tedy neobjevila.
Mrzí mě to. Nejen za sebe, ale také za spoustu učitelů, kteří by si jistě alespoň jednou v roce tento zájem zasloužili. Nemám na mysli žádné velké ovace, velkolepé oslavy, ale snad hezké a vlídné slovo, možná i upřímné poděkování. Zvláště těm kolegům, kteří byť v důchodovém věku denně předstupují před žáky. Právě z těch mnohdy čiší obrovská energie, pohoda a elán. Mnoho škol by bez nich téměř nezabezpečilo provoz. Mladým se do škol moc nechce.
Proč také? Doba minulá nás velmi dobře naučila hledat chyby, předhazovat neúspěch. My vlastně chválit neumíme. A to ani sami sebe. Stále se zaobíráme chybou, ta bývá nejpodstatnější, na prvním místě. O dobrém ve školách se píše a mluví málo. Škola to neumí, někdy se nechlubí ze skromnosti, jindy to považuje za samozřejmé. Veřejnost to také neumí, stále ze zvyku hledá "zajímavosti" - tedy nějaké trháky. Učitelům se dále vytýká jejich volno v době prázdnin. To, že v tu dobu studují další materiály, navštěvují knihovny, muzea, dále se vzdělávají, to se nevidí nebo vidět nechce. A ještě drze vyhrožují stávkou.
Zkuste se podívat na učitele jako na každého jiného občana. Má své starosti a své problémy, své bolesti i radosti. Stejně jako se setkáte s nepříjemným a neochotným prodavačem, úředníkem, řidičem, potkáte i takového učitele. Nejsou ale všichni takoví. Znám mnoho těch druhých, vlídných, laskavých a trpělivých. Jsou mezi svými žáky šťastni, vymýšlejí pro ně stále něco zajímavého, bez ohledu na své volno. Myslím, že až si toto uvědomí celá společnost a změní pohled na učitele, nebudou pedagogové tolik volat po stávce. I přesto, že jejich práce je vzhledem k jejich vzdělání a náročnosti podhodnocena.
A proto, než začnete kritizovat a hledat chybu jinde, uvědomte si, že doma máte jedno, dvě či tři děti, se kterými si občas nevíte rady. Jak rádi je po víkendu nebo po prázdninách posíláte do školy. Učitel má ve třídě dětí 20, mnohým se vystřídá denně i stovka dětí. Musí s nimi komunikovat, vyjít a ještě k tomu je něco naučit. Věřte, práce opravdu náročná.
Práce každého učitele si vážím, některého více, jiného méně. Vážím si ale všech. Teprve delší čas ukáže, že i některá "příkoří" byla vlastně k užitku.
Všem učitelům, těm zdejším, ale i těm, kteří pracují na jiné škole, mateřské, základní, střední i vysoké přeji pevné zdraví, dostatek energie, elánu a optimismu. Zároveň Vám i všem, kteří již neučí, moc a moc děkuji. Za všechny, kteří to možná neumějí, nechtějí nebo nepovažují za nutné.
- Mgr. Dagmar Koubová, ředitelka školy -
Z pera našich nejmladších:
Čekáme na jaro
Venku svítí sluníčko,
pojďme si hrát maličko.
Natrháme kytičky,
upleteme věnečky.
Potom sednem do trávy,
zahrajem si pěkné hry.
Všude svítí sluníčko,
pojďme si hrát maličko,
aby nám rychle uteklo
to naše čekáníčko.
- Adéla Sovová, 5.A
Jarní den
Venku svítí sluníčko,
pojď se ohřát, holčičko.
Holčička se ohřeje,
pak se krásně usměje,
sluníčku poděkuje.
- Michalka Průchová, 2.tř
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
ŽIVOTNÍ JUBILEA
|
Co se psalo... |
V Českokrumlovských listech o Křemži
10. 1. 2003
Základní technická vybavenost v lokalitě "Východ" pro výstavbu rodinných domů ve Křemži, přijde obec na zhruba 8 mil. Kč, čímž se stala největší investiční akcí obce v r. 2003.
8. 2. 2003
Jarní prázdniny v ZŠ Křemže byly využity k rekonstrukci sociálního zařízení na 2. stupni ZŠ, kterou provedli pracovníci Služeb obce Křemže. Poté nastoupili na opravu podlah v knihovně a v dalším plánu je rekonstrukce autobusové čekárny ve Chmelné.
1O. 2. 2003
Zbytky staré benzinové pumpy hyzdí náměstí - firma vlastnící pumpu nemá prostředky na vytažení nádrží, proto se bude znovu jednat o jejich zasypání.
15. 2. 2003
Znovu se začíná jednat o dalším osudu bývalé sokolovny. Obnovení kina nepřipadá v úvahu, a tak se budou zastupitelé zabývat otázkou "Co s ní?"
Sdružení zdravý životní styl ve Chmelné bilancovalo své aktivity za minulý rok. Nejpočetněji byly navštěvovány letní ozdravné pobyty, ke kterým přispívaly vycházky do krásné přírody pod Kletí.
24. 2. 2003
Netradiční koncert Filharmonického orchestru z Č. Budějovic se sopranistkou Gabrielou Podneckou se uskutečnil v sále radnice ve Křemži pod taktovkami sedmi studentů Vysoké školy hudební z Curychu (Švýcarsko).
3. 3. 2003
Křemežský veletrh se již připravuje. Zhruba z 90 % je již připraven kulturní program, bylo rozhodnuto o pořízení nových stánků zničených povodněmi a v plném běhu jsou již organizační přípravy.
5. 3. 2003
O tom, jak obec lacino přišla k pozemku píše p. J. Laštovička ve svém článku "Pozemek pod komunikací v ul. Zahrádky vbrzku bude majetkem obce"
- z ČK listů vybral JL -
|
Poznávejme plemena psů |
Německý ovčák
Nejtypičtějším představitelem psa jako takového je německý ovčák, kterému se nesprávně říká vlčák.
Na počátku čistokrevného chovu byli různí ovčáčtí psi se srstí chundelatou, hrubou, dlouhou a byli také různých velikostí. Uši u těchto předchůdců dnešních německých ovčáků (dále NO) byly buď vztyčené, klopené, poloklopené. Ocas měli někteří stočený nahoru a někteří jej nosili svisle dolů. Jejich povaha byla ostřejší a většinou to byli rváči. Práce, ke které byli určeni, vyžadovala nebojácnou povahu, samostatnost a určité sebevědomí, což tito psi rozhodně měli. Pracovali u stáda většinou tak, že se sami museli rozhodovat v různých i kritických situacích a tak měli také určitou nezávislost na člověku. Pastevci dávali většinou samce kastrovat, aby neutíkali za háravými fenami a nevzdalovali se tak od stáda. Tito tzv. staroněmečtí ovčáčtí psi nebyli jednobarevní, pouze černí psi měli jen skvrnu na hrudi, nebo na packách v bílé barvě. Když zájemci o čistokrevnou plemenitbu potřebovali shromáždit tyto ovčácké psy, aby z nich vybírali jedince, kteří mohli být potencionálními kandidáty chovu, neměli jejich majitelé o tyto svody zájem. Bohužel bylo zjištěno, že ti nejlepší psi bývají kastrovaní a tak rozhodně nebylo lehké najít dostatek dobrého plemenného materiálu.
V roce 1899 byl založen spolek pro ovčácké psy, jehož prezidentem se stal pruský královský jízdní rytmistr Max von Stephanitz z Grafrathu. Tento pán měl dobrou představu o tom, jakého psa by rádi společně odchovali a vzhledem ke svému postavení v armádě a šlechtickému původu se těšil velké autoritě. Podle vzoru Angličanů byla založena plemenná kniha, do které se začali zapisovat chovní jedinci a postupně i celé vrhy, jak se to dělá i dnes. Jako první byl do této knihy zapsán pes - samec HORAND von GRAFRATH, který je tak zvaným otcem všech německých ovčáků. Tento pes byl velmi silné kostry, měl krásnou hlavu, výšku 61 cm, ale jeho povaha byla velmi ostrá a byl nenapravitelným rváčem. Přesto byl vzhledem k svému výbornému exteriéru do chovu použit. Postupem času nebylo potřeba velké množství pasteveckých psů a tak bylo nutné pro NO najít jinou oblast užití. Velmi dobře se tento pes uplatnil v armádě, u policie, jako vodící pes pro slepce, záchránářský pes pro horskou službu i jiné živelné katastrofy, jako strážní pes a jako společník.
Novým využitím NO hlavně pro armádu a policii, kdy musel překonávat různé umělé překážky (např. chůze po žebříku) se začal měnit i jeho exteriér. Postupem času tato "úprava kostry" měla za následek degenerativní změny. Jednalo se hlavně o zaúhlení pánevních končetin, aby pes měl tzv. "střechu" na zadní partii těla. Z této změny se časem vyvinula dysplazie kyčelních kloubů, která se geneticky přenáší na potomstvo. V čistokrevném chovu je stupeň dysplazie u chovných jedinců kontrolován a sledován, ale při živelném množení bez rodokmenů nemá nikdo jistotu, o jaký stupeň dysplazie se může jednat.
V současné době se ve všech chovech klade velký důraz na zdraví nejen chovných jedinců, ale na zdravé odchovy štěňat. Němečtí chovatelé se snaží o velkou regeneraci tohoto plemene, protože sami veřejně prohlásili, že NO není v současné době to, jaký by měl být. Snaží se vyhledat psy, kteří by byli podobní na staroněmecké ovčácké psy a tyto následně použít znovu do chovu. Jsou to psi, kteří byli základem chovu tohoto plemene, ale není lehké najít takové jedince, kteří by těmto chovatelským kriteriím odpovídali.
Za II. světové války byli NO chováni v tak zvaných elitních chovech pro německou armádu a pro jednotky SS. Tito psi museli mít perfektní stavbu těla, výrazné typické zbarvení a dobrou povahu. Musel to být výkvět chovu národního plemene. V dnešní době bychom takové jedince hledali velmi těžko. Mnoho těchto psů padlo na poli cti a slávy pro svého "milovaného vůdce", jako jejich pánové, kteří se z některých snažili udělat psí bestie. Po válce byli tito psi utráceni, aniž by se využili do zdecimovaných chovů válkou, poněvadž stáli na té nesprávné straně. Jenomže nacionalistické zájmy převážily zájmy chovatelské a psi byli zlikvidováni. Stejný osud postihl ruské chrty (barzoje), když byli vystříleni jako psi, které vlastnila šlechta za Říjnové revoluce. Pak si Rusové trapně dováželi své vlastní plemeno z ciziny. Rodokmeny, které měli tito nešťastní barzojové, sahaly až do paláců v Persii a ty se nikdy nepodařilo vrátit.
Německý ovčák je velmi dobře cvičitelným psem, velmi rychle chápe, ale musí se s ním často opakovat. Poněvadž je od přírody pracovním psem, nerad jen tak polehává, ale chce něco dělat. Každý NO by měl být dobře ovladatelný, poslušný, aby nebyl nikomu na obtíž. Není dobré jej trvale uvazovat, ani jej nechávat v kotci dlouhé hodiny, dny, týdny bez jakékoliv činnosti a komunikace. Mějme na paměti, že NO není domácím mazlíčkem, ale je to "policajt v kožichu". Hlavně si nepořizujme NO jen proto, že se nám líbí Rex, který všechno umí, všechno zná, ale víte kolik Rexů v tom seriálu hraje? Není možné, aby to vše dělal jen jeden pes, protože ten umí to a ten zas tohle. Vždycky je nutné vědět, nežli si koupíme psa, jaké máme možnosti, kolik času mu chceme věnovat a nepodlehnout módě. Někteří lidé si kompenzují svoje komplexy tím, že si kupují ta největší plemena, která postupem času nezvládnou a pak ohrožují své okolí. Je třeba si vybrat takového psa, aby soužití s ním nám přinášelo více radostí, nežli starostí.
- Pav -
|
VZP informuje |
Okresní pojištovna Český Krumlov
Horní Brána 429, 381 01 Český Krumlov
Tel. 380 711 186, e-mail: informace@op33.vzp.cz
VZP ČR přispívá ženám na antikoncepci
Až 500 Kč finančního příspěvku na hormonální antikoncepční přípravky mohou nyní získat ženy pojištěné u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Příspěvek bude při splnění stanovených podmínek přiznán ženám ve věkovém rozmezí od 15 do 34 let (včetně).
Tento krok Pojištovny není samoúčelný a nejde v něm jen "o peníze". Poskytování příspěvku je úzce provázáno s podporou gynekologické prevence, propagace předcházení gynekologickým a onkologickým onemocněním a propagace plánovaného a chtěného rodičovství. Žadatelky o finanční příspěvek proto budou čestným prohlášením dokládat, že se pravidelně dostavují na preventivní gynekologické prohlídky. Právě prevenci považuje VZP ČR za nedílnou součást realizace záměru.
Finanční příspěvek může být vyplacen, pokud žadatelka
NEZAPOMEŇTE !
Podle § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má každá žena nárok na provedení preventivní gynekologické prohlídky plně hrazené ze zdravotního pojištění při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně. Obsahem preventivní prohlídky je nejen posouzení zdravotního stavu a zdravotních rizik, ale i podrobné klinické vyšetření a zajištění potřebných laboratorních vyšetření. Smyslem preventivních prohlídek je zejména zjištění rizikových faktorů a včasný záchyt závažných onemocnění včetně onkologických.
Veškeré informace týkající se finančního příspěvku na antikoncepci poskytnou pracovníci okresních pojištoven VZP ČR nebo Centra informací VZP ČR. Ke kontaktu je možné použít i modrou linku VZP ČR telefonní číslo 844 117 777, na kterou lze telefonovat z kteréhokoli místa v ČR pouze za cenu místního hovoru. Letáčky s informacemi a formulářem čestného prohlášení získají žadatelky o příspěvek u svého gynekologa a na okresní pojišťovně VZP ČR, Horní Brána 429 (areál Nemocnice) Č. Krumlov, tel. 380 711 186, e-mail: informace@op33.vzp.cz.
- OP VZP Č. Krumlov -
|
Radniční restaurace v Křemži chytá nový dech |
Jídlo, pití a zábava - to jsou pojmy, které již od nepaměti patří ke kulturnímu životu člověka. Proč se neodměnit dobrou večeří a příjemně stráveným večerem, či sobotním nebo nedělním obědem?
Jako chodíme do kina, divadla a na koncerty, přesně tak si zasloužíme zajít i do příjemné restaurace se skvělým jídlem a obsluhou.
Pro gastronomickou agenturu Gastkom z Českých Budějovic, která se rozhodla převzít "žezlo" nad křemežskou Radniční restaurací, je zákonem dobře odvedená práce a spokojený zákazník, který odchází z restaurace s pocitem příjemně stráveného času. Už zanedlouho budou mít obyvatelé Křemže, ale nejenom oni možnost přesvědčit se o tom, že dobré jídlo, skvěle ošetřené pivo, milé slovo, úsměv a dobrou náladu nedostanete pouze doma u maminky nebo v lákavých kuchařských knihách, ale právě u nás v Radniční restauraci v Křemži. Tento slib vám dává provozovatel a všechen personál restaurace - zkušení kuchaři, kteří vám nabídnou skvělá jídla mnoha světových kuchyní, obsluhující personál, který vám připraví dobré nápoje a hlavně - pocit a jistotu, že jste u nás vždy vítáni.
A teď něco důležitého a zajímavého pro naše nejmenší. I oni jsou hosty, jako kdokoli jiný, i oni chtějí slavnostně jíst či pít a přitom se i bavit. To vše jim poskytne náš dětský koutek - naše dětská restaurace, kde kromě toho, že děti budou obslouženy jídlem a pitím, můžou si vedle toho hrát, malovat, sledovat pohádky ... Proto jsou u nás vítáni rodiče i s malými zákazníčky.
Milí naši zákazníci! Bude nám potěšením a ctí přivítat vás v naší nově otevřené restauraci a vynasnažit se splnit každé vaše přáni,které bude v našich silách tak, abyste se u nás cítili jako doma a rádi se k nám vraceli.
K návštěvě Radniční restaurace vás zve gastronomická agentura GASTKOM - Vladimír Tůma, pořadatel mezinárodního gastronomického festivalu GASTRO České Budějovice a GASTRO Liptov a všichni, kteří se o vás budou, věřím že dobře, starat.
Po dovybavení novým nábytkem bude otevřena v 2. polovině března (přesné datum bude uvedeno na vývěsce) a následně pak bude otevírací doba:
Radniční restaurace
úterý - pátek
16.00 - 24.00 hod.
sobota - neděle
11.00 - 24.00 hod.
pondělí
ZAVÍRACÍ DEN
- VT -
|
TJ Sokol Křemže |
FOTBAL
Fotbalisté zahájili přípravu
Výbor fotbalového oddílu Sokola Křemže přivítal na svém druhém letošním zasedání v pátek 7. února starostu obce Josefa Troupa, který přítomné seznámil se situací v dalším využívání kabin v budově bývalého Svazarmu, stavem majetkového vypořádání části pozemku na hřišti u Křemežského rybníka a také fotbalistům garantoval pomoc při údržbě hřiště v průběhu sezóny (sečení) i eventuelním zapůjčením části pivního stanu při tradičním červencovém letním turnaji.
Nově zvolený předseda oddílu Jiří Reitinger mladší přiblížil novinky před startem jarní části sezóny. Kádr družstva mužů byl doplněn o nadějného dorostence Františka Adlera, který přichází na roční hostování z Č. Krumlova. Dále bylo odsouhlaseno, že družstvo dorostu v případě vítězství v okresní soutěži (po podzimu jsou mladíci pod vedením trenérské dvojice Jan Stropek a Jiří Reitinger starší v soutěži první) bude reflektovat na postup do vyšší oblastní soutěže.
Družstvo mužů absolvovalo koncem ledna čtyřdenní soustředění na šumavském Tejmlově. V přípravě pak fotbalisté sehráli v únoru několik přátelských duelů, v nichž se zatím příliš nedařilo. V hale v Třeboni se utkali s celkem Břilic (7 : 10) a na zasněžených terénech prohráli doma s účastníkem krajské I. B třídy ze Zlaté Koruny 3 : 5 (branky: Červenka, Čižmar a Bartoš) a venku v Ledenicích 1 : 4 (branka: Rolník).
- KV -
|
Služby obce Křemže |
tel. č. 380 741 115, mobil : 606 589 318 - paní Šimonová
nabízí tyto služby:
|
BŘEZEN - MĚSÍC INTERNETU |
V letošním roce proběhne již 6. ročník akce Březen měsíc internetu. Po dohodě s Obecním úřadem se naše knihovna k této akci připoje již podruhé.
Návštěvníci knihovny budou mít možnost ve dnech 24., 26. a 27. 3. 2003 vyhledávat informace na internetu zdarma.
Věřím, že stejně jako loni, využije této nabídky velké množství občanů, od dětí až po seniory.
Zároveň bych chtěla pozvat všechny čtenáře, především ale ty, kteří knihovnu v letošním roce ještě nenavštívili a upozornit je, že bylo nakoupeno větší množství nových knih, a to jak pro děti, tak pro dospělé. Myslím, že si vybere každý podle svého přání.
I samotné půjčování nyní probíhá v příjemnějším prostředí. Knihovna byla vymalována a položen nový koberec.Ve spolupráci s výtvarným kroužkem, pod vedením paní učitelky Vítečkové, byla dohodnuta výzdoba knihovny a přilehlých prostor. Věříme, že tuto spolupráci ocení i návštěvníci.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na vylepšení naší knihovny.
- Knihovnice Miroslava Průchová -
|
Zimní příhoda |
Stalo se to v úterý, 28. ledna, přesně o půl jedné. Předchozí den jsem od rána do večera zkoušel v Budějovicích spoustu studentů. A jak už to u mne po tak úmorném dnu bývá, ovládla mne silná potřeba vlastního pohybu na zdravém vzduchu. Zapomenout na to, co se povedlo či nepovedlo, vypustit z hlavy tuny teoretických otázek a více či méně povedených odpovědí, které pak praxe stejně smete. To se nejlépe daří když zhluboka dýcháte, nasytíte tkáň kyslíkem, a vyplavené morfiny vás zalejí pocitem blaha a dobrou náladou, i když pro ni není žádný viditelný důvod.
Původně jsem chtěl jít do Kletě s běžkama. Ale pohled na holé Podlazí i ostatní louky mne od tohoto záměru odradil. A tak jsem vyrazil na Kleť jen s holemi a bez běžek. Záhy jsem zjistil, že kdybych měl více odvahy věřit v těžko uvěřitelné, mohl jsem si dobře zalyžovat. Na cestách kolem Kletě bylo sněhu dost, místy i půl metru. Nicméně i bez lyží se mi po staré zelené značce šlo docela dobře, a tak pohroužen do příjemných představ a v dobré pohodě jsem dorazil ke kamenité cestě, vedoucí od horní stanice lanovky k hvězdárně.
A pak se to stalo. Bez varování mne náhle oslnil blesk a současně ohlušil hrom. Zkoprněl jsem poznáním, že uhodilo do balvanů asi padesát metrů přede mnou, na kterých bych za necelou minutu stál, a zjištoval viditelnost ve směru k Alpám. Asi po pěti vteřinách, dříve než jsem se stačil vzpamatovat, znovu blesk a hrom. Tentokrát někde v mracích nade mnou. Současně se setmělo, začalo hustě sněžit a zvedl se silný vítr. Mé hodinky ukazovaly přesně 12.30.
Rád stávám osamnělý a v pokoře před majestátem Přírody. Mívám při tom hezký pocit, že si spolu dobře rozumíme. A vrchol Kletě je mé oblíbené místo. Tentokrát tomu ale tak nebylo. Padla na mne zvláštní a dosud nepoznaná tíseň, která mne přiměla abych se otočil a vracel se zpět. Poprvé jsem výstup vzdal těsně u cíle. Ale žádný další blesk se už nekonal a během tří či pěti minut vítr utichl a sněžení ustalo. Přesto až ke křižovatce "U Tunelu" jsem se cítil "divně". Mou mysl zaměstnávalo dilema, zda mne "Někdo" varoval, že jsem v nesprávný čas na nesprávném místě, či mne chtěl "Někdo" ztrestat, ale netrefil se?
A pak se mraky protrhly a vysvitlo slunce. Nálada se skokem změnila a já si náhle nebyl jist, zda jsem tam nahoře byl plně při smyslech a zda se mi to jen nezdálo. Když jsem však krátce po druhé hodině procházel Křemží, nad níž místy zářila nádherně modrá obloha a čas od času ji zaléval zlatý sluneční svit, už jsem měl jasno. Věděl jsem, že jsem při smyslech byl, a styděl se za svou zbabělost, která mi bránila jít se k těm balvanům podívat.
Zvláštní věc. Když teď s odstupem času po sobě čtu toto dramatické líčení oné banální příhody, musím se nad sebou pousmát. Když se mi ale vybaví tíseň, která mne tehdy přepadla, do smíchu mi moc není. Zdá se mi, že má převážně racionální podstata by uvítala, kdyby někdo, kdo byl tehdy na hvězdárně, v chatě či na vysílači, ty dva hromy také slyšel. Byl by to důkaz, že šlo o možná vzácný meteorologický úkaz, a ne o tajemnou a razantní informaci, určenou jen pro mne.
- Pavel Kolář -
|
Vyzkoušejte a ochutnejte |
Babiččiny recepty
BŮČKOVÉ ZÁVITKY
Z bůčku odkrojíme plátek - nedokrojíme do konce a přikrojíme druhý, abychom získali širší plátek. Naklepeme, potřeme utřeným česnekem se solí, dáme lžíci sudového kysaného zelí, převážeme, trochu posolit vrchem. Zabalené závitky naklademe na pekáč a pečeme jako pečeni. Příloha - bramborový knedlík
VEPŘOVÉ LUPÍNKY
Vepř. maso z kýty se pokrájí na lupínky (nudličky) a dá se do misky, zalije 8 lžičkami oleje, přidat 2 lžičky kari koření, dát do ledničky do druhého dne. Pak dusit asi 1/2 hodiny na otevřeném kastrolu. V posledních deseti minutách přidat dost pokrájeného póru. Podává se s rýží.
ČÍNA
1 kg roštěné nakrájet na tenké plátky a rozklepat, osolit, opepřit a po obou stranách potřít olejem. Naskládat na sebe a nechat do druhého dne v ledničce. Nakrájet na kostičky a smíchat s kašičkou: 2 žloutky, 1 lž. sladké papriky, 1/4 lžičky pálivé papriky, 1 lžička kari koření, 1 lžička solamylu, 2 lžíce worcesteru, 1 lžíce vody, rozmíchat, nakrájet maso, smíchat s omáčkou, přidat 2 stroužky na plátky nakrájeného česneku. Na opáleném oleji 6 minut opékat, přidat 4 cibule na kolečka.
KOTLETY SE SÝREM
Na vymaštěný pekáček (remosku) klademe posolené kotlety, na spodní stranu se potřou hořčicí. Dáme na ně větší vrstvu nastrouhaného sýra a zapečeme. (Dobré je nejdříve je opéci samotné, a pak provést další úpravu)
VEPŘOVÁ ŽEBÍRKA SE ZELÍM
Zpěníme cibuli na omastku (pokrájíme na kolečka). Vložíme posolená žebírka - nebo pokrájené vepř. maso, které jsme potřeli utřeným česnekem a okmínujeme. Přidáme malý rajčatový protlak a dusíme asi 1/2 hod. nejlépe v remosce (nebo v troubě pekáček s poklicí). Pak smícháme v misce asi 30 dkg sudového zelí s 1 lžící sladké papriky a přidáme k masu, případně trošku podlijeme a dopečeme do měkka (masa asi 3/4 kg). Zelí i papriky se může dát i více podle chuti.
|
I N F O R M A C E |
SVOZ VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU
se uskuteční ve dnech 7. a 8. dubna 2003.
7. 4. z osad Křemže, Chlum, Loučej a Lhotka
8. 4. z osad Mříč, Bohouškovice, Chlumeček, Stupná a Chmelná
Odpad je nutno uložit poblíž komunikace a nahlásit pí Šimonové, tel. č. 380 741 115 nebo mobil 606 589 318.
Svážet se bude POUZE kovový šrot, sporáky, lednice, pračky.
CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ
JIHOČESKÉHO KRAJE V ČESKÉM KRUMLOVĚ,
Kaplická 586, 381 01 Český Krumlov,
tel./fax 380 711 764
navštívit nás můžete:
| pondělí | 7:30 - 12:00, 12:30 -17:00 h |
| úterý | 7:30 - 12:00, 12:30 -17:00 h |
| středa | 7:30 - 12:00, 12:30 -17:00 h |
| čtvrtek a pátek - | po předchozí telefonické či osobní dohodě |
Nabídka pro zdravotně postižené, seniory, jejich rodinné příslušníky a širokou veřejnost:
ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ MO KŘEMŽE
srdečně zve na
TRADIČNÍ RYBÁŘSKOU ZÁBAVU
kde: Kulturní dům ve Chmelné
kdy: 12. dubna 2003 od 20 h
hrají: DROBEK & KLONDAJK
BOHATÁ TOMBOLA!!
VSTUPNÉ 70,- KČ
Odjezdy autobusu:
| Lhotka - rozcestí | 19.00 |
| Chlum u hospody | 19.05 |
| Holubov škola | 19.10 |
| Holubov Artypa | 19.12 |
| Mříčí nádraží | 19.15 |
| Křemže Doubek | 19.20 |
| Křemže Náměstí | 19.25 |
| Křemže Pasíčka | 19.30 |
| Chlumeček | 19.35 |
| Stupná | 19.40 |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ ZA MĚSÍC BŘEZEN 2003
se vybírá:
12. 3. 2003 od 12:30 do 17:30 h
13. 3. 2003 od 12:30 do 16:00 h
14. 3. 2003 od 12:30 do 14:30 h
v přízemí Radnice Křemže č. dveří 11.
Další informace :
Ski klub Chmelná
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962
Kostel sv. Michaela archanděla ve Křemži
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
