| ARCHIV | 2004 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Září 2004 - Číslo 9 - Ročník 14 |
| ARCHIV | 2004 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži |
Září 2004 - Číslo 9 - Ročník 14 |
Z jednání rady obce a zastupitelstva obce |
36. schůze rady obce, spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce se konala dne 2. srpna 2004 za účasti 12 členů zastupitelstva, kteří schválili pronájem zahrádky ve Křemži, pronájem nebytových prostor v Domě služeb a ve staré budově obecního úřadu, zapůjčení pivního stanu za režijní náklady na akci - Den s handicapem v Českém Krumlově - a přednostní přidělení dvou uvolněných bytů v Domě s pečovatelskou službou Křemže žadatelům z naší obce.
Dále projednali návrh změn územního plánu obce Křemže dle zpracovatele, o kterých budou zastupitelé rozhodovat na svém podzimním zasedání, postup výstavby ZTV v zóně "Východ", rozšíření můstků u Hamru, v Chlumu u Laštovičků a ve Stupné, postup rekonstrukce kanalizace poškozené povodněmi v r. 2002, na kterou bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby a jmenovali 4 zástupce do výběrové komise. Tato rekonstrukce kanalizace v Chlumu a ve Křemži v Pasíčkách a Spojovací ulici by měla být zahájena v 09/2004.
Starosta pak informoval zastupitele, že obci byla přidělena dotace na částečné pokrytí nákladů opevnění břehů potoka a rybníka ve Stupné a o postupu zakládání obecně prospěšné společnosti Sdružení mikroregionů Podkletí - Netolicko, která bude zastupovat cca 17 tisíc obyvatel a zřizování jejích orgánů (Křemže získala 2 místa v 6-ti členné správní radě).
Závěrem zastupitelé provedli zhodnocení průběhu letošního 13. ročníku Křemežského veletrhu, projednali připomínky a náměty na zlepšení a schválili prodloužení smlouvy s p. Holým na provozování atrakcí na r. 2005 a 2006, včetně zajištění Michaelské poutě.
Konečné hodnocení 13. Křemežského veletrhu bylo ze strany ZO kladné.
- Lin -
|
Cestování po Evropě |
Putování po Smaragdovém ostrově
- dokončení -
Nemůžeme však vynechat městečko CASHEL s pozoruhodným hradem. Své sídlo si keltští králové vybudovali na 100 m vysokém kopci, čímž nezajistili pouze jeho nedobyvatelnost, ale i prověření fyzické zdatnosti budoucích návštěvníků.
Jedním z posledních irských měst, které navštívíme je KILKENNY. Jeho základem se stal keltský klášter založený sv. Canice. Dnes se průmyslové město se 17ti tisíci obyvateli nejvíce pyšní katedrálou St. Canice postavenou v dekorativním slohu. Je považována za nejkrásnější gotickou stavbu Irska.
Protože jsme strávili celý den v "civilizaci", těšíme se na noc u nedalekého jezera. Náladu nám sice trochu kazí zjištění, že se v něm nesmí koupat, ale můžeme být rádi, že jsme dnes neabsolvovali žádnou průtrž mračen.
Ani poslední den, kdy se rozloučíme s Irskem, na nás počasí žádný podraz nepřipravilo. A tak jsme si na závěr vychutnali "zahradu Irska", jak je někdy oblast WICLOW MOUNTAINS nazývána, se vší parádou. Jedná se o jeden z nejkompaktnějších horských masívů v Irsku, oblast romantických údolí, divokých řek a vodopádů. Barevnou scenérii doplňují rozsáhlé plochy vřesovišť. Právě pro jejich přecházení použili jakési "pražce" obalené pletivem, což umožňuje bezpečné překonání i poměrně nepřístupné oblasti. Hned nás napadlo využití podobné technologie třeba na Šumavě. Dokonale mají v této oblasti vyřešen i systém "odpočívadel", kde ten den (neděle) doplňovalo energii opravdu hodně návštěvníků. Že je místní park oblíbeným víkendovým útočištěm většiny Dubliňanů nám potvrdil i jeden krajan. Stačí, když se cestou prozradíte plechovkou piva Gambrinus a už se s vámi dá do řeči zaměstnanec české ambasády v Dublinu. Pracoval jako řidič a moc si pochvaloval. K našemu údivu i počasí...
Příjemné povídání musíme ukončit stejně jako putování "zeleným ostrovem". Cestu do WEXFORDU, odkud nás trajekt přepraví zpět do Anglie, nám zpříjemňuje pohled na poklidné písečné pláže a golfová hřiště lemující jižní pobřeží Irska. S "divočinou" s jakou jsme měli tu čest v posledních dnech se to nedá srovnat.
Nemohli jsme tenkrát tušit, že opouštíme zemi, která bude přibližně za čtyři roky předsedat celé Evropě a současně se jako první odváží vyhlásit ve veřejných prostorách válku všem kuřákům. Že ale o Irsku ještě hodně uslyšíme, bylo jasné každému. Noční připlutí do FISHGURDU zastihne většinu lidí během dohánění spánkového deficitu posledních dní. Odpočinutí se ráno vydáváme po dálnici přes Wales směrem do Anglie. Obdivujeme nový most mezi Nex Portem a Bristolem. Krátkou zastávku uděláme ještě v lázeňském městečku BATH a pokračujeme na jih k hlavnímu městu.
U zajímavě seskupených kamenů ve STONEHENGE většina z nás už také byla, takže se nezdržujeme a delší pauzu máme až v SALISBURY. Příjemnou podvečerní atmosféru umocňují hrázděné domy a neskutečná záplava květin. Známá je i místní katedrála. Ještě před zavírací dobou stihneme investovat do suvenýrů v podobě pravého anglického čaje a po dálnici kolem Londýna míříme do přístavu v Doveru. Poprvé vidím osvětlenou doverskou pevnost a je to opravdu zážitek. Takže další noční přesun přes moře a probuzení tentokrát už na kontinentě. Z francouzského Calais se přesouváme do belgických BRUG a nasáváme neopakovatelnou atmosféru. Tu zajišťují tradiční krámky s čokoládou (známé "plody moře"), krajkou (nemohla jsem se odtrhnout od paní, která předváděla přímo na ulici paličkování) a neskutečně poklidná atmosféra, kterou nenaruší ani tisíce turistů.
A přestože byly Brugy dostatečně důstojnou tečkou našeho putování, všichni už se těšíme, až překonáme ty stovky kilometrů belgických, lucemburských a německých dálnic a ocitneme se doma. Dočkáváme se druhý den dopoledne. Samozřejmě hodnotíme uplynulé dny a shodujeme se na tom, že Irsko v nás všech zanechalo neuvěřitelně silný dojem. Ve mně osobně možná s uplynulým časem stále sílí. Snad proto, že to byla má poslední cesta s CK AQUA CLUB.
- V. K. -
|
Právník radí |
Co bychom měli znát
Pokud budete někdy postaveni před nutnost bránit svá práva jinak nežli dohodou a jinde nežli v příjemném prostředí Vašeho soukromí, pak se Vám bude obsah následujících řádek pravděpodobně někdy hodit. Není nyní nutné věnovat se podrobně povaze procesních úkonů jako jsou návrhy, žádosti či podněty (např. návrh na zahájení řízení, návrh na doplnění dokazování, odvolací návrh atd.), kterými se soudní proces ovlivňuje, ale jejich podobě a též povaze a druhu procesních lhůt. Proč? Protože jejich špatným pochopením, zapomenutím, neznalostí jejich délky či neznalostí způsobu jejich správného výpočtu, budou všechny shora specifikované procesní úkony k nepotřebě.
V soudním řízení můžete své procesní úkony činit jakoukoliv formou, pokud ovšem zákon zvláštní formu nevyžaduje. V souvislosti s některými významnými procesními úkony zákon předpokládá jejich písemnou formu, popřípadě splnění jiných náležitostí. Tak například při podání návrhu na zahájení řízeni (žaloby), podání odvolacího návrhu či návrhu na mimořádný opravný prostředek zákon vyžaduje jejich písemnou nebo ústně do protokolu učiněnou formu. Zásadně však lze procesní úkony učinit písemně, ústně nebo i telefonicky a telegraficky či telefaxem. Obsah procesních úkonů se liší podle toho, o jaký úkon jde. Občanský soudní řád, který je zákonem, však stanoví určité obecné náležitosti, které Vaše podání či žádost musí mít. Tedy jakýkoliv písemný podnět musí obsahovat označení soudu, kterému je určen, označení toho, kdo jej činí, označení věci, které se týká, označení toho, co sleduje, Váš podpis či podpis Vašeho právního zástupce a datum. Zvláštní náležitosti konkretizuje občanský soudní řád v souvislosti jako je např. odvolání, které musí vedle již vyjmenovaných obecných náležitostí obsahovat proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).
Veškerá Vaše tzv. podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Čas, ve kterém mají být procesní úkony uskutečněny obecně stanoven není. Aby však řízení probíhalo rychle a hospodárně, musí být Vámi určité procesní úkony provedeny ve stanovených procesních lhůtách.
Tzv. zákonné procesní lhůty jsou ty, které pro provedení určitého úkonu stanoví zákon (např. lhůta pro podání odporu proti platebnímu rozkazu, lhůta pro podání odvolání) a které zákonné nelze změnit ani soudním rozhodnutím. Výjimkou jsou pouze ty zákonné lhůty, které platí podpůrně (např. zákonná třídenní lhůta se uplatní pouze tehdy, když soud nestanoví lhůtu delší). Nedodržení zákonných procesních lhůt má za následek jejich propadnutí v případě, že lhůta k provedení úkonu je ve Vaší dispozici (např. lhůta k podání odporu proti platebnímu rozkazu, lhůta k podání odvolání, k podání dovolání). Jde-li o lhůtu ke splnění nějaké povinnosti má nedodržení této zákonné procesní lhůty za následek určitou sankci (např. u lhůty k plnění to, že nastane vykonatelnost, nebo uložení pořádkové pokuty). Zmeškání zákonné procesní lhůty je možné prominout, pokud to zákon nevylučuje. Předpokladem pro prominutí zmeškání lhůty je
Podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty nemá odkladný účinek, pokud soud Vašemu návrhu odkladný účinek nepřizná. Jiné důsledky než zmeškání lhůty má zmeškání tzv. roku (jednání ve věci). Jestliže se nedostavíte (byť řádně k jednání předvolaní) k soudnímu jednání, může soud v zásadě jednat i ve Vaší nepřítomnosti. Soud má sice vůči Vám možnost donucovacích opatření (uložení pořádkové pokuty, popř. Vaše předvedení), ale není-li Váš výslech nezbytný, nemusí tato opatření přijmout. V důsledku zmeškání roku může soud za podmínek stanovených v § 153b OSŘ, vydat tzv. rozsudek pro zmeškání.
Soudcovské lhůty jsou ty lhůty, které Vám k provedení úkonu stanoví soud. Jejich nedodržení má za následek také určité sankce, ale ty záleží na úvaze soudu. Tyto lhůty mohou být soudem i dodatečně prodlouženy. Prominutí zmeškání lhůty zde nepřichází v úvahu. Nedodržení soudcovské lhůty však může podléhat sankci (předseda senátu při nařízení předběžného opatření Vám může uložit, abyste ve lhůtě, kterou Vám určí, podali u soudu návrh na zahájení řízení, to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu. Předseda senátu může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu).
Procesní lhůty mohou být určeny podle hodin, dnů, týdnů, měsíců a let. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Jestliže je lhůta určena podle dní, počítá se jako první den ten, který následuje po skutečnosti určující počátek lhůty, (např. lhůta k odvolání běží od doručení rozsudku, byl-li rozsudek doručen 11. března, patnáctidenní lhůta k odvoláni začne běžet 12. března a skončí 26. března). Je-li lhůta určena na týdny, měsíce nebo léta, je tu rozhodný ne počátek, ale konec lhůty. Lhůta končí dnem, který se svým označením shoduje s označením dne, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty. Není-li v měsíci shodný den, pak lhůta končí posledním dnem měsíce, (např. dozvěděl-li se účastník o důvodu obnovy řízení dne 7. srpna, uplyne mu tříměsíční lhůta pro podáni návrhu na obnovu řízení 7. listopadu. Byl-li účastníku doručen rozsudek odvolacího soudu a tak nabyl právní moci dne 5. června, běží mu měsíční dovolací lhůta do 5. července).
Na rozdíl od těchto tzv. hmotněprávních lhůt, k zachování procesní lhůty není třeba, aby úkon prováděný písemně byl v rámci lhůty doručen soudu. Postačí, je-li podání ještě ve lhůtě odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (tj. nejčastěji na poštu). Jestliže poslední den procesní lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek, prodlužuje se lhůta o následující pracovní den. (např. končí-li lhůta k podání odvolání v sobotu, je možné ještě v pondělí písemné odvoláni podat na poštu).
Procesní lhůty probíhají zpravidla bez přerušení. Jestliže však dojde k přerušení řízení, přerušuje se i běh procesních lhůt. Běh lhůty se dále přerušuje, jestliže jste během řízení ztratili způsobilost být účastníkem řízení nebo jestliže během řízení tratili tzv. procesní způsobilost. Lhůta pak běží znovu po odpadnutí překážek jakmile vstoupí do řízení Váš právní zástupce nebo Váš zákonný zástupce pokud jste např. nezletilí nebo Váš opatrovník.
- J. M. -
|
Naše školství a jeho proměna |
Začal nový školní rok, otevřely se třídy, ve kterých žáci začínají od svých učitelů čerpat další vědomosti. Vzpomínám rád na ty hezké chvíle vidět zase svou třídu. Nastoupil jsem poprvé v záři 1945. Vše jelo po starém jako za první ČSR. Ve větších místech byly pětitřídní školy obecné a trojtřídní školy měšťanské. K nám v Křemži denně docházeli dokonce i žáci z Habří, Dubného a dalších vzdálených míst, kde měšťanky nebyly a chlapci je potřebovali. Denně chodili pěšky přes lesy do Habří i v zimě! Děvčata musela celou školu absolvovat, ale tak "velkou vědu" z měšťanky jim nebylo třeba. Na vesnicích (jako Chmelná) byly malé školy buď jednotřídky nebo dvoutřídky. Na jednotřídce byli žáci rozděleni do jednotlivých oddělení (ne tříd). Prvňáčci měli zvlášť své oddělení - s těmi byla nejtěžší práce, druhý a třetí ročník a pak čtvrtý a pátý, ti byli vždy ve společném vyučování. Byla to pro učitele práce náročná, ale vím ze zkušenosti, že se dalo naučit opravdu dost jako v jiné škole. Bylo vždy pravidlem, že na malé jednotřídce učitel - pan řídící si své působiště zamiloval, že ho měli rádi děti i rodičové. Odtud většinou odcházel až do důchodu. I na velké škole vždy učitel nebo učitelka nesledovali to, co jim to vynáší, ale jak mají rádi školu a děti. Kolega Cipín, který léta učil ve Křemži, mi jednou řekl: "Když jsem teď v důchodu mohu být spokojen, ale když vidím děti vycházet ze školy, je mi z toho do pláče." Věřil jsem mu. Zažil jsem to později také.
Za Rakousko-Uherska a za války byla snaha naši mládež stále víc a víc poněmčovat. Když však český národ zvedl po válce hlavu, už v prvních letech své samostatnosti se ve smíšených místech začaly stavět české školy. Vzorem všem byla česká škola Masarykova v německém městě Český Krumlov. Poněkud později postavil novou českou školu i Brloh, český sice, ale s okolím německým a jako další příklad se rychle vystavěly malé školy české v Jaroníně (už v r. 1924), ve Větřní, Vyšném, Holašovicích, kde většinou už dávno byly školy německé a naše děti musely chodit před tím do svých českých vzdálených škol. Byla to tehdy velká snaha, aby už rychle česká škola stála a učilo se v ní. Stavební parcelu majitel rád na vhodném místě postoupil i za menší peníz, byli i známi stavitelé těchto škol, takže tyto školy byly vhodně postaveny a slouží dodnes. Národní jednota pošumavská v této době silně podporovala stavbu škol. Dělaly se sbírky na české školy, dávaly se dary z různých podniků a dary osob. Otevření české školy bylo pak slavnostní.
Byla to radost pro naše děti mít svou školu doma nebo alespoň blízko. Měly i své velké výhody. Národní jednota Pošumavská jim poskytovala učební pomůcky, sešity, tužky. Chudším dětem i oblečení, obutí a knihy. V některých školách se dětem (hlavně vzdálenějším nebo chudším) poskytovaly v poledne obědy nebo alespoň polévky. Dětem nezaměstnaných rodičů se o Vánocích věnovaly dárky.
V době krásné ČSR v září 1938 Hitler zabral naše pohraničí a to daleko i do míst, kde naše české děti měly svou novou českou školu. Tu jim Němci rychle a drze zabrali pro své děti německé - "Die Schule gehört jetzt Uns." Tj.: Škola nyní patří nám! Naše české děti do ní také musely chodit a učit se německy, česky zde promluvit nesměly. Bylo jimi pohrdáno a byla snaha je poněmčit. Žák, který dosud chodil do české měšťanky v Brloze, se musil stáhnout do německé jednotřídky v Jaroníně a lámal zde němčinu. Nově stanovené hranice mezi Protektorátem a Sudety nesměl překročit.
Když bylo po válce a říše Hitlerova padla, vráceny byly našim dětem nejen naše české školy, a po vystěhování německého obyvatelstva z celého pohraničí obsadili tato místa jiní a zároveň i jejich děti z bývalých německých škol. Tyto školy, většinou jednotřídky, se postupně zaplňovaly a v našem okrese Kaplice a Český Krumlov bylo v celku asi 50 škol, někde i v dost zapadlých místech (např. Klení, Nové Domky, Jenín, Zvonková, i bývalá Dolní Vltavice apod.)
Do těchto školiček byli dosazováni většinou mladí a svobodní učitelé a učitelky a bylo jim umožňováno, že v té době, kdy se ještě učilo i v sobotu, měli většinou tuto feriální, aby se spíš dostali domů. Práce se žáky byla dost těžká: Bylo zde málo Čechů, něco Slováků a hlavně pak Rumunů, kteří i ve vyšším věku ve svém původním domově do školy chodit pro velkou vzdálenost nemohli. Ani jejich rodiče do školy nechodili a učitelů si proto vážili. V zimní době přicházeli večer ke mně, abych je alespoň něčemu naučil a byli za to rádi. Mohli si pak lecos přečíst nebo poznat, zda o výplatě je Státní statek nešidí.
Časem se však školáci z těchto pohraničních jednotřídek pomalu ztráceli z 27 - 30 jich zbylo třeba jen 10. Rodiče dětí odcházeli buď na lepší místo, snažili se dětem umožnit vyšší vzdělání, zajistit autobusové spojení apod. Tak postupně těch jednotřídních škol na Českokrumlovsku pomalu ubývalo i se svými učiteli a učitelkami i dál od pohraničí. (Borová r. 1960, 1977 Slavkov...). Ostatně, ubývali nám žáci i ve vnitrozemí: V roce 1960 Chmelná byla připojena ke Křemži, Jaronín k Brlohu, Nová Ves k němu postupně také. Je pochopitelné, jaké výhody dnes mají žáci ve vícetřídních školách, stejně tak i učitelé při výuce.
Jen ještě jedna vzpomínka: My kdysi žáci a později učitelé, jsme neměli nikdy tolik prázdnin, jako je dnes. Byly to pouze Vánoce od 22. prosince do 3. ledna, pololetní prázdniny dva dny a prázdniny velikonoční. Nic víc. Za soudruha Husáka jsme došli tak daleko, že se muselo do třídních knih zapisovat místo Vánoc svátky zimní a místo Velikonoc psát svátky jarní.
Nemohu pochopit, proč naše vyšší školní orgány netrvají na psaní školních kronik, které se psaly na všech školách už odedávna. Sám jsem je psal vždy na každé jednotřídce a viděl je vedené na každé škole. Jak jinak než v kronice může být podchycena pro budoucnost každá významná záležitost???
- Fr. Nejedlý -
|
100 let od založení hasičů v Chlumu |
Sbor dobrovolných hasičů v Chlumu byl založen 17. září 1904. Prvním starostou byl pan Jakub Čížek - rolník z Chlumu, prvním velitelem byl p. František Hrubeš - mlynář v Chlumu, prvním jednatelem byl pan Jan Cipín - rolník z Chlumu.
V době založení měl Sbor dobrovolných hasičů v Chlumu 61 členů, z toho 46 činných a 15 přispívajících.
Od svého založení 17. září 1904 se Sbor dobrovolných hasičů v Chlumu věnoval vedle hasičské činnosti i školením samaritánů, pořádal přednášky, výlety a kulturní akce, například v r. 1919 založil vlastní knihovnu se 121 svazky. Ve třicátých letech naši předci usilovali o změnu stanov na župních sjezdech. Aktivní byli i přes obě světové války. V roce 1936 dosáhl sbor asi největšího počtu členů a to 165. K dnešnímu dni má náš sbor 64 členů.
6. března 1905 byla přivezena nová stříkačka. Do r. 1911 pomáhali chlumští hasiči při 4 velkých požárech v obci, účastnili se na všech hasičských oslavách v okolí. V r. 1933 byla postavena sušárna hadic vlastním nákladem. V roce 1955 za spolupráce hasičů byla vybudována nová zbrojnice.
Pro připomenutí, že náš sbor nebyl a není jenom spolek pro pořádání plesů, uvádíme zásahy u požárů v naší obci a okolí: Například v roce 1914 ve Mříčí, v roce 1921 v Chlumu u Krátkých, v r. 1932 ve Křemži u Soukupů, 25. 5. 1933 v Chlumu u Emila Kováře, 3. 12. 1933 v Chlumu u J. Klimeše, 25. 10. 1936 v Chlumu stoh slámy u p. Šimečka, v r. 1953 požár garáží v Chlumském mlýně, v r. 1954 požár stodoly u Sahanů, v r. 1956 požár u Hrubešů v Čížkovci, v r. 1975 doutnal zazděný trám v hospodě u Bednářů, v r. 1976 požár na sušce v JZD Chlum, v r. 2001 požár stodoly u Šimků, v r. 2002 zásah při povodních, v r. 2003 hořela lípa v aleji ke Křemži a saze v komínu v hospodě u Bednářů. Další společensky prospěšnou činností bylo v době sucha zavlažování burýny za Řičířů nebo napouštění vodojemu na Chlumečáku.
Do r. 1935 byli hasiči z Loučeje připojeni k Chlumu. 5. července 1935 byla svolána ustavující valná hromada, na které došlo k odtržení a založení samostatného sboru. (František Jílek - starosta, Václav Čížek ml. - jednatel, Antonín Štabrňák - pokladník, Vít Marek - náčelník - velitel). Činných členů bylo 28.
Každoročně se sestavoval a sestavuje dodnes plán činnosti na příští rok. Některé akce se plánovaly mnoho let, než byly dokončeny (např. sušák na hadice nebo hráz na potoce).
V r. 1990 došlo v rámci společenských změn v celé republice k přihlášení našeho sboru k České hasičské jednotě. Druhá organizace na poli dobrovolných hasičů má název Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Tyto dvě organizace vedly od svého založení mezi sebou téměř nesmiřitelný boj, vedoucí až k dramatickým událostem při účasti na soutěžích, kdy nesměla startovat družstva z druhé organizace. Naštěstí v průběhu let dospělo nejvyšší vedení v obou organizacích k názoru, že zde nejsou proto, aby dobrovolným hasičům bránili v jejich činnosti, ale aby je v této záslužné práci podporovali. Také ze strany státních orgánů začíná být jejich postoj vstřícnější.
- Václav Bürger, velitel -
|
S P O L E Č E N S K Á K R O N I K A |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
ŽIVOTNÍ JUBILEA
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI
|
Poznávejme plemena psů |
LAJKY
Při vyslovení slova lajka se vám určitě vybaví pes, který letěl do kosmu. Název lajka pochází z ruského slova lajat, což znamená štěkat. Všechny lajky při nalezení zvěře hlasitě štěkají. Domovinou lajek je území od polostrova Kamčatka až k rusko finským hranicím. Vyvinulo se samozřejmě několik typů lajek. Původně byli tito psi pomocníky chudých lidí při lovu. Ruská šlechta o ně nejevila zájem a používala psy z dovozu. Ve třicátých letech se lajky dostaly do popředí zájmu ruských chovatelů a od roku 1980 jsou uznány tři typy lajek: rusko evropská lajka, západosibiřská lajka a východosibiřská lajka.
Ruskoevropská lajka - je velice podobná karelskému medvědímu psovi, je většinou zbarvená černobíle, nebo má šedé zbarvení pepř a sůl. Cílem chovatelů bylo vyšlechtit mohutnějšího psa pro lov v lesnatých oblastech severního Ruska,
Východosibiřská lajka - domovem této lajky je oblast mezi Jenisejem a poloostrovem Kamčatka. Je nejvíce příbuzná tažným psům především sibiřskému hasky a samojedovi. Náročné klimatické podmínky vyžadovaly všestranného psa jak pro lov, tak psa tažného.
Západosibiřská lajka - pochází z lesnatých oblastí od Uralu k Jeniseji. Nejrozšířenější lajka. První majitel této lajky u nás byl Dr. Svěrčina, který dostal darem fenku z Moskvy. Postupně byly přivezeny další lajky a založen u nás jejich chov, který je úspěšný.
Severská lovecká plemena se vyvíjela ve velmi tvrdých podmínkách, jsou odolná nenáročná. Feny těchto plemen nehárají každých 6 měsíců, ale většinou jednou ročně. Jsou starostlivé matky. Štěňata jsou velmi brzy čilá a odolná. S výcvikem těchto psů je zapotřebí začínat brzy. Jsou to velmi samostatná zvířata, sebevědomá a potřebují důslednou, ale nikoliv tvrdou výchovu. Tito psi uznávají přirozenou autoritu a jsou předurčeni k tomu, aby navázali se svým pánem těsný kontakt. V zemi svého původu jsou tito psi nuceni vyhledávat zvěř v rozsáhlých zalesněných oblastech a proto mají velký akční rádius. Proto je třeba brzy se štěnětem cvičit hlavně přivolání.
Lajku by si snad ani neměl pořizovat člověk, který ji nevyužije pro myslivost. I když psovi dopřeje hodně pohybu, přece jen lov je tomu psovi nade vše. Na údržbu jsou tito psi nenároční, nestřídají se, netrimují, jejich srst neplstnatí a stačí jen kartáčovat. V období línání je samozřejmě zapotřebí větší péče. Jejich srst má samočisticí schopnost. Lajky netrpí dědičnými chorobami, jsou poměrně zdravými psy, dožívají se vysokého věku kolem 15 roků a neztrácejí přitom svou veselost a vitalitu.
I když není přímo lajkou je dobré si ještě připomenout psa, který se podobá ruskoevropské lajce a také se podílel na jejím zušlechťování.
Je to Karelský medvědí pes - pochází z výchovní části Finska - Karélie. Je to velmi pěkný pes, silné stavby těla, velmi dobrý lovec, nebojácný a k lidem přátelský.
Původně se používal k lovu velké zvěře - medvěd, rys, los, vlk. Karelák pracuje hodně samostatně. Sleduje zvěř tiše, dokud ji nedostihne. Pak začne hlasitě štěkat, obíhá nalezenou zvěř a snaží se ji tlačit k lovci. Neustále na zvěř útočí, ale nekouše ji, nesnaží se ji strhnout, i když se jedná o slabý kus. Dokáže držet zvěř na místě dlouho a umožní tak lovci jistou ránu. Musí však mít stále kontakt s vůdcem. Je to pozoruhodný pes, jak exteriérem, tak svou pracovní upotřebitelností. Plemeno se těší dobrému zdraví, není zatíženo dědičnými chorobami. Zase se hodí lépe pro myslivost, nežli jen pro potěšení.
Karelský medvědí pes i lajky jsou výborní stopaři, a tak se dají také vycvičit jako záchranářský pes. Zkušenosti s výcvikem těchto plemen mají rakouští kynologové.
Tato plemena jak karelský medvědí pes, tak lajky nebyla nikdy módní, což je dobré a proto se jim věnují jen nadšenci a fandové.
Možná v naší honitbě se ani nedá využít lovecký potenciál těchto krásných a obdivuhodných psů, ale rozhodně je dobře, že je vůbec u nás máme.
- K. Pavčíková -
|
FOTBAL |
FOTBALISTÉ KŘEMŽE V SRPNU
I. B třída
Los úvodního dějství nového ročníku oblastní fotbalové I. B třídy připravil hned první okresní derby, v němž na půdě loni třetího týmu A skupiny - béčka českokrumlovského Slavoje - absolvoval svou historickou premiéru v krajské soutěži nováček z Křemže.
Č. Krumlov B - Křemže 3 : 1 (2 : 0)
Hosté začali sympaticky a připsali si i první střelecký pokus. Nová akvizice v křemežských barvách, Stanislav Brabec, ale zamířil z úhlu nad. Po vyrovnané čtvrthodině se však začali stále více prosazovat domácí. Velkou šanci měl po centru Švába v zelenobílém debutující Zemek, bombou z voleje ale přestřelil. Důležité momenty se pak odehrály v rozmezí 16. až 18. minuty. Nejprve hosté hrubě chybovali v rozehrávce, po levém křídle se dostal až k vápnu Černý, po jehož centru se zblízka prosadil Šváb. Za dvě minuty prokázali domácí sílu svých standardek, když roh zahrával Šváb a na přední tyči byl u míče nejdřív Beránek, jenž hlavou usměrnil míč za záda hostujícího gólmana Linhy podruhé. Křemežský brankář pak skvěle zasáhl při sólu Vrábela a poradil si i s následnou dorážkou téhož hráče. Znovu se pak Linha blýskl při trestném kopu Švába, který konečky prstů vyškrábl na břevno. Hosté do půle odpověděli jen dalekonosnou střelou Chromého, kterou Schwarz vyrazil a následně Novák mířil mimo.
Druhý poločas začal tutovkou střídajícího Lippla, který zblízka přestřelil křemežskou branku. Pak se Křemežští začali stále více osmělovat. Do vápna se za záda domácích zadáků dostal Stropek, mířil však jen do středu branky, kde stál připravený Schwarz. Po hodině hry měl tutovku na noze opět domácí Vrábel, ale ani při druhém sólu na Linhu nevyzrál. Pojistka přišla až v 68. minutě, kdy Linha vyškrábl bombu Švába z přímého kopu na břevno a neobsazený Černý rybičkou poslal míč do sítě - 3 : 0. Od 75. minuty hráli hosté přesilovku, když byl za klukovský faul zezadu na Brabce vyloučen Černý. Hosté mohli korigovat v 80. minutě, kdy Procházka našel na vápně zcela volného Nováka, ten ale pálil jen do těla vybíhajícího Schwarze. Čestného úspěchu se křemežský nováček dočkal až minutu před koncem, kdy se individuálně až do šestnáctky dostal agilní Michal Chromý, udělal kličku i Schwarzovi a střelou do prázdné branky zaznamenal historicky první gól Křemže v oblastní soutěži - 3 : 1.
Křemže: Linha, Čižmar (30. Šulc), Filip (45. Anderle), Procházka, Stráský, Rolník, Kouba, Chromý, Novák, Stropek, Brabec (85. Troup).
Jan Chromý, trenér Křemže:
"Slavoj nás převyšoval hlavně fotbalovějším projevem. My jsme zaplatili nováčkovskou daň. Ve hře to nebylo špatné, ale dělali jsme individuální chyby v obranné fázi, které zkušenější soupeř dokázal trestat. Na druhé straně jsme i my měli několik velmi dobrých šancí, ale v koncovce nám chyběl střelec Leština, který by některé situace asi řešil lépe. Znát bylo i poločasové odstoupení stopera Filipa".
(Pozn. - křemežský hráč v půli derby urychleně střídal a odjel za manželkou do porodnice, kde se dočkal svého druhorozeného syna).
- KV -
|
Upozornění |
UPOZORNĚNÍ
vlastníkům či uživatelům nemovitostí (pozemků) na dodržování povinností vyplývajících z § 46 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb. (ochranná pásma)
|
Klub Křemílek - II. dětská burza |
Klub Křemílek si Vás dovoluje pozvat na II. dětskou burzu, která proběhne ve dnech 8. a 9. října 2004 v prostorách klubu Křemílek v Domě služeb v Křemži (2. poschodí).
Na burze můžete prodat i koupit dětské oblečení a obuv, sportovní potřeby a hračky.
Příjem zboží:
pátek, 8. 10. 2004 od 17:00 do 20:00 hodin
Prodej zboží
sobota, 9. 10. 2004 od 8:30 do 11:30 hodin
Výdej zboží
sobota, 9. 10. 2004 od 13:00 do 14:30 hodin
|
I N F O R M A C E |
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ ZA MĚSÍC ZÁŘÍ
se vybírá ve dnech:
| středa | 15. 9. 2004 | od | 12:30 | do | 17:00 h | |
| čtvrtek | 16. 9. 2004 | od | 12:30 | do | 16:30 h | |
| pátek | 17. 9. 2004 | od | 12:30 | do | 14:30 h |
VÍTÁNÍ NOVÝCH OBČÁNKŮ
Vítání nových občánků Křemže narozených od 1. 3. 2004 do 25. 8. 2004
se uskuteční dne 22. 9. 2004 od 16:00 hodin
v sále Radnice ve Křemži.
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI k 30. 6. 2004
| • | ČR | - | 9,9 | % | |
| • | Jč. kraj | - | 6,4 | % | |
| • | Okres Č. Krumlov | - | 9,0 | % | |
| • | Křemže | - | 5,81 | % | - tj. 73 uchazečů o zaměstnání |
MO ČRS KŘEMŽE
pořádá
dne 25. záři 2004 (sobota)
4. ročník rybářských závodů na rybníku v Holubově.
Program:
| 1. | prezentace závodníků a losování | 8.00 - 9.00 hod. | ||
| 2. | I. kolo závodu | 9.00 - 11.30 hod. | ||
| II. kolo závodu | 13.00 - 15.30 hod. | |||
| 3. | vyhlášení výsledků a předání cen | od 16.00 hod. |
| • | Lov na jednu udici s jedním nebo dvěma návazci (jednoháčky) | |
| • | Vnadění a přikrmování není povoleno | |
| • | Zákaz lovu přívlačí | |
| • | Nástrahy živočišného (rybička do 5-ti cm) nebo rostlinného původu (dle úvahy závodníka) | |
| • | Chytá se za každého počasí |
Pozvání
Vážení příznivci hudby, dovolte mi, abych vás pozvala na společný
koncert
českokrumlovského folklórního souboru Růže
a jeho vzácného hosta z Itálie - pěvecký sbor Corro Monte Zugna.
Soubor Růže zpracovává folklórní tematiku Českokrumlovska, Zlatokorunska a také Křemežska. Tanečníky a zpěváky doprovází dudácká muzika. Repertoár italského pěveckého sboru obsahuje především písně lidové, ale i skladby umělé a chrámové. Oba soubory se setkaly na počátku devadesátých let a od té doby spolu pravidelně pořádají koncerty v České republice a v Itálii.
Členové obou souborů se těší na pěkný koncertní sál ve Křemži a doufají, že vás svou muzikou potěší v pátek 24. září od 19:00 hodin.
- Vlasta Dvořáková, za soubor Růže -
POZVÁNKA
na výstavu KRESBY A GRAFIKY Zuzany KLEMENTOVÉ
v přísálí Radnice Křemže
od 1. do 10. září 2004
Zuzana Klementová, narozena 4. 7. 1981 v Dačicích.
Matka Marie Klementová (1949) učitelka,
otec Drahoslav Klement (1949) živnostník.
Sestra Mgr. Miluše Vítečková (1975),
bratr Ing. Jan Klement (1976).
| 1987 - 1995 | - | studium na ZŠ a ZUŠ - obor hudební (hra na klavír) |
| 1994 - 1995 | - | účinkování v dramatickém kroužku při ZŠ |
| 1995 - 1996 | - | studium na Gymnáziu Otakara Březiny v Telči, též ZUŠ - obory výtvarný a hudební (hra na flétnu) |
| 1996 - 2000 | - | studium na SŠUŘ v Brně, ateliér vědecké kresby a ilustrace (akad. mal. Pavel Dvorský). |
| 1996 - 2001 | - | působení v dramatickém kroužku "Divadlo pod schody" |
| 1999 | - | mezinárodní divadelní workshop v Illmenau (SRN) |
| 1999 | - | přehlídka recitátorů Wolkrův Prostějov |
| 1999 - 2001 | - | působení v CED (centrum experimentálního divadla) v divadle Husa na provázku v Brně (paní režisérka Eva Tálská). |
| 2001 | - | přijata na VŠVU Bratislava, obor volné grafiky a ilustrace (akad. mal. prof. Dušan Kállay) |
| 2002 | - | 3. cena Gaz de France |
| 2003 | - | výstava, Trocnov u Českých Budějovic |
| 2003 | - | mezinárodní řezbářský plenér, Levoča |
| 2003 | - | ilustrace knihy "Básničky pro tebe" |
| 2004 | - | výstava, Trocnov u Českých Budějovic |
Další informace :
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh
Základní škola Křemže - http://home.worldonline.cz/~cz290962
| INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže |
Křemežsko |
